12 C 175/2025

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně . IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 12 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 000 Kč od 16.8.2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení .

1. Žalobkyně se svou žalobou soudu podanou 20.8.2025 domáhá po žalovaném zaplacení částky 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 000 Kč od 16.8.2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně a náhrady nákladů řízení ve výši 6 890 Kč. Žalobkyně tvrdila, že dne 25.1.2024 byla uzavřena mezi původním věřitelem - společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, a žalovaným jako dlužníkem smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru, kterou se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, kdy úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran uvedeným v článku IV. odst. 4.3.smlouvy o úvěru. Původní věřitel uzavřel smlouvu o úvěru se žalovaným elektronicky prostřednictvím klientské zóny v souladu s článkem X. smlouvy o úvěru, na čemž se smluvní strany dohodly, a s čímž žalovaný souhlasil. Uzavření smlouvy o úvěru je patrné jak z autorizačních doložek připojených ke smluvní dokumentaci a k předsmluvním informacím, tak rovněž z navazujících úkonů žalovaného (zejm. zaslání verifikační platby, čímž se žalovaný zachoval podle smlouvy a souhlasil s jejím obsahem). Úroky úvěru měly být žalovaným původnímu věřiteli hrazeny v měsíčních splátkách 4 000 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce (viz. článek IV. a článek V. smlouvy o úvěru). Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne 15.2.2024, která přes upomínkování věřitelem nebyla ze strany žalovaného řádně uhrazena, případně další splátky úvěru. Ke dni sepisu žaloby je žalovaný v prodlení s úhradou tří splátek po 4 000 Kč, kdy pohledávku v celkové výši 12 000 Kč z titulu neuhrazených pravidelných měsíčních splátek úvěru postoupil dne 1.8.2024 původní věřitel na žalobkyni rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1.10.2023 a předávacím protokolem č. 0011 k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 1.8.2024 v souladu s článkem 2.2. rámcové smlouvy. Žalovaný byl o postoupení pohledávky řádně informován společně zaslaným oznámením o postoupení pohledávky, výzvou k uhrazení dluhu ze dne 5.8.2024 ze strany jak původního věřitele, tak žalobkyně. Žalovaný nereagoval a nereagoval ani na předžalobní výzvu ze dne 5.8.2024. V návaznosti na shora řečené a z důvodu procesní opatrnosti žalobkyně požaduje v rámci tohoto řízení po žalovaném toliko 12 000 Kč představující smluvní úrok ve výši 40% měsíčně za období 90 dnů, počítaných ode dne 16.2.2024, tj. den následující po dni splatnosti splátky, se kterou je žalovaná v prodlení, a to vše v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a zákonného úroku z prodlení a náhradu nákladů soudního řízení. K prokázání oprávněnosti svého nároku žalobkyně odkazuje na rozhodnutí Okresního soudu v Chrudimi č. j. EPR 200376/2024-5, ze kterého vyplývá, že smlouva o úvěru byla platně a řádně uzavřena, tudíž i postoupený nárok na žalobkyně z původního věřitele blíže specifikovaný výše je po právu a měl by mu být tak přiznán. K výzvě soudu podle § 118a občanského soudního řádu žalobkyně doplnila, že byla smlouva uzavřena elektronicky, distančně, prostřednictvím klientského účtu, který tvoří zabezpečené elektronické prostředí, svůj podpis klient autorizuje SMS kódem. Pro dostatečné ověření a určení identity jednající osoby je spotřebitel povinen uhradit žalobkyni verifikační platbu 1 Kč ze svého osobního bankovního účtu. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného proběhlo přes vyžádanou kopii občanského průkazu, řidičského průkazu, výplatní pásky, výpisu z bankovního účtu a dále z insolvenčního rejstříku, z centrální evidence exekucí, z databáze neplatných dokladů, z registru SOLUS a systému REPI. Podle žalobkyně měl žalovaný příjem 24 168 Kč, náklady na bydlení 3 000 Kč, neměl pravidelné finanční závazky, takže jeho situace umožňovala poskytnutí úvěru.

2. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl pro nedoručení žalovanému do vlastních rukou zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně předložila nepodepsané texty předsmluvní informace a smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru, v nichž je uvedeno jméno, příjmení, rodné číslo, adresa, bankovní spojení, telefon a e-mail žalovaného, co se týče parametrů úvěru, jde o úvěr hotovostní v celkové výši 10 000 Kč vyplácený poskytovatelem , právnická osoba, . na účet žalovaného č. , č. účtu, , který měl být hrazen v šesti měsíčních splátkách po 4 000 Kč při celkově hrazené částce 34 000 Kč, úrokové sazbě 40% měsíčně (480% ročně – pozn. soudu), RPSN 652,95%. V textu smlouvy o čtrnácti stranách drobného nečleněného písma je pod bodem 5.4.a,b uvedeno, že je písemná upomínka k úhradě dlužné částky zpoplatněna částkou 500 Kč a považuje se za řádně doručenou 10. den od odeslání e-mailové zprávy, částkou 500 Kč je zpoplatněna i druhá písemná upomínkadoručovaná stejně. V příloze textu smlouvy je uvedeno posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak, že průměrné hodnoty za měsíc jsou 24 168 Kč, náklady na bydlení 3 000 Kč, bez pravidelných finančních závazků, že bez záznamů či negativního záznamu byly lustrace v CEE, SOLUS, REPI, AML a AML-CFT, insolvenčním rejstříku a databáze odcizených dokladů. Datace smlouvy byla 25.1.2024.

4. Z internetového bankovnictví žalobkyně bylo zjištěno, že dne 25.1.2024 byla zaúčtována ve prospěch účtu žalobkyně částka 1 Kč z účtu , jméno FO, č. , č. účtu, , dne 26.1.2024 bylo na účet žalovaného zasláno 10 000 Kč.

5. Z předložených upomínek bylo zjištěno, že původní věřitel , právnická osoba, . sepsal dne 20.2.2024 a dne 5.3.2024 upomínky o zaplacení částky 4 500 Kč a 5 000 Kč, kdy byla splátka 4 000 Kč po splatnosti. Doklady o doručení nebyly předloženy.

6. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1.10.2023 se , právnická osoba, . zavázala na žalobkyni převést blíže neurčený objem jednotlivých pohledávek nebo soubor pohledávek blíže neurčených parametrů včetně jejich součástí a příslušenství a žalobkyně za nabyté pohledávky zaplatit úplatu. Jednotlivé pohledávky měly být postupovány na základě samostatného předávacího protokolu. Podle předávacího protokolu č. 0011 k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 1.8.2024 převedla , právnická osoba, . na žalobkyni pohledávku za žalovaným z titulu smlouvy uzavřené dne 25.1.2024.

7. Z předžalobní upomínky a z podacího lístku bylo zjištěno, že doporučeným dopisem zasílaným dne 5.8.2024 byl žalovaný vyzýván k úhradě částky 28 720 Kč do 15.8.2024 a kde bylo oznamováno i postoupení pohledávky mezi , právnická osoba, . a žalobkyní a upozorňováno na soudní vymáhání neuhrazené pohledávky. Předloženo bylo i oznámení původního věřitele ze dne 5.8.2024 o postoupení pohledávky za žalovaným žalobkyni.

8. Elektronickým platebním rozkazem vydaným Okresním soudem v Chrudimi dne 13.8.2024 pod č.j. EPR 200376/2024-5, bylo uloženo žalovanému, aby do 15 dnů od jeho doručení zaplatil žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 10 000 Kč od 5.8.2024 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč nebo ve stejné lhůtě podal odpor proti tomuto platebnímu rozkazu, který měl následně odůvodnit ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu. Tento elektronický platební rozkaz nabyl právní moci dne 10.9.2024 a je vykonatelný, byl vydán k návrhu žalobkyně, která tvrdila ve skutkových tvrzeních, že dne 25.1.2024 byla uzavřena mezi původním věřitelem, společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, a žalovaným jako dlužníkem smlouva o úvěru, kterou se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který byl ve prospěch žalovaného vyplacen. Původní věřitel uzavřel smlouvu o úvěru se žalovaným elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Úroky úvěru měly být žalovaným původnímu věřiteli hrazeny v měsíčních splátkách 4 000 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15.2.2024. I přes upomínkování věřitelem nebyla ze strany žalovaného řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka úvěru splatná dne 15.2.2024, případně další splátky úvěru. Ke dni sepisu tohoto návrhu je proto žalovaný v prodlení s uhrazením celkem 3 neuhrazených splátek úvěru po 4 000 Kč. Pohledávku v celkové výši 12 000 Kč z titulu neuhrazených pravidelných měsíčních splátek úvěru postoupil dne 1.8.2024 původní věřitel na žalobkyni, a to na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1.10.2023 a předávacího protokolu č. , hodnota, k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 1.8.2024. Žalovaný byl o postoupení pohledávky řádněinformován společně zaslaným oznámením o postoupení pohledávky, výzvou k uhrazení dluhu ze dne 5.8.2024 ze strany jak původního věřitele, tak žalobkyně. Přes předžalobní výzvu ze dne 5.8.2024 nebylo uhrazeno.

9. Žalobkyně předložila listiny nazvané výsledek lustrace, REPI, kontrola v neplatných dokladech MVČR které nebyly pro soud přezkoumatelné, předložilas kopii občanského a řidičského průkazu žalovaného, výpis z insolvenčního rejstříku, výplatní pásku žalovaného se mzdou za prosinec 2023 ve výši 25 959 Kč a za listopad 2023 ve výši 32 527 Kč.

10. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 občanského zákoníku). Neplatná je podle § 1796 občanského zákoníku smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Dle § 1813 občanského zákoníku jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému (§ 588 občanského zákoníku). Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, účinného od 1.12.2016 posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

11. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěn tento skutkový stav. Žalobkyně poté, co zkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy měla k dispozici i jeho výplatní pásky za dva měsíce (bod 9. odůvodnění rozsudku), poskytla v lednu 2024 žalovanému 10 000 Kč. Uzavření smlouvy o úvěru prokázáno nebylo. Elektronickým platebním rozkazem vydaným Okresním soudem v Chrudimi dne 13.8.2024 pod č.j. EPR 200376/2024-5 bylo uloženo žalovanému, aby do 15 dnů od jeho doručení zaplatil žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 10 000 Kč od 5.8.2024 do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč nebo ve stejné lhůtě podal odpor proti tomuto platebnímu rozkazu, který měl následně odůvodnit ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu. Tento elektronický platební rozkaz nabyl právní moci dne 10.9.2024. Soud vycházel při vydání platebního rozkazu ze skutkových tvrzení uvedených žalobkyní v žalobě, kdy se nezkoumají listinné důkazy. Žalobkyně v rámci rozkazního řízení požadovala pouze vrácení jistiny, nedomáhala se úroků podle smlouvy. Podrobně jsou žalobní tvrzení uvedena pod bodem 8. odůvodnění tohoto rozsudku. V tomto civilním řízení žalobkyně požaduje po žalovaném dalších 12 000 Kč představujících smluvní úrok ve výši 40% měsíčně za období 90 dnů, počítaných ode dne 16.2.2024, tj. den následující po dni splatnosti splátky, se kterou je žalovaný v prodlení s odkazem na § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a zákonný úrok z prodlení ze smluvního úroku. K prokázání oprávněnosti svého nároku žalobkyně odkazuje právě na shora citovaný vydaný a pravomocný elektronický platební rozkaz, ze kterého podle ní vyplývá, že smlouva o úvěru byla platně a řádně uzavřena, tudíž i postoupený nárok na žalobkyně z původního věřitele blíže specifikovaný výše je po právu a měl by být podle žalobkyně přiznán. Tvrzené parametry smlouvy o úvěru jsou popsány pod bodem 3. odůvodnění tohoto rozsudku.

12. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2395 a násl. , § 580, § 588, § 2991 a násl. , § 1968 a násl., § 1813, § 1796 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a § 86,87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení úroků ve výši 40% měsíčně ze smlouvy, jejíž uzavření nebylo soudu prokázáno a nebylo prokázáno ani zachování integrity smlouvy po jejím tvrzeném uzavření. Smlouva nebyla podepsána elektronicky ve smyslu platných právních předpisů, kladla proto na žalobkyni a její povinnost unesení břemene důkazního vyšší nároky, než kdyby jen prokázala uzavření smlouvy písemné či s elektronicky ověřeným podpisem a zachováním integrity uzavřeného úkonu. Podpis SMS kódem při vícestupňovém ověření je běžně uznáván v internetovém bankovnictví, kde takovýmto smlouvám o úvěru předchází ujednání o internetovém bankovnictví pro budoucí transakce a internetové bankovnictví splňuje nároky na zachování integrity uzavřených úkonů. Platební rozkaz není rozhodnutí, které je vydáváno po důkazním řízení, jde o rozhodnutí postavené na tvrzeních v návrhu učiněných. Žalovanému bylo uloženo vrátit peníze, které mu podle tvrzení byly poskytnuty, což odpovídá bezdůvodnému obohacení. Pokud by se žalobkyně domáhala v rozkazním řízení současně i úroků 40% měsíčně, nebyl by platební rozkaz vydán a byl by pro nemravnou výši úroků předán k rozhodnutí do klasického řízení s dokazováním. Zdá se, že žalobkyně kalkulovala na to, že soud bude bez dokazování v řízení vycházet z vydaného platebního rozkazu a proto rozšířila své nároky novým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, kdy se domáhá 40%ních úroků a úroků z prodlení ze smluvních úroků, tedy příslušenství z příslušenství. Soud má za to, že výše žalovaných úroků je v rozporu s dobrými mravy a proto jde o absolutně neplatnou část právního úkonu, která je však natolik základní pro smlouvu o úvěru, že se neplatným stává celý právní úkon. Nelze totiž předpokládat, že by žalobkyně poskytla peníze žalovanému bez ujednání o těchto úrocích, pouze jako benefit pro žalovaného. I kdyby tedy došlo k uzavření smlouvy v tom znění, které žalobkyně předložila, soud by z důvodu neplatnosti ujednání o úrocích žalobu rovněž zamítl, a to včetně požadovaného zákonného úroku z příslušenství.

13. Pro úspěch žalovaného ve věci by mu soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na náhradu nákladů řízení, jemu však žádné nevznikly, když zůstal procesně pasivní, a proto soud právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.