12 C 21/2018

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. jméno příjmení ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o vypořádání společného jmění manželů

I. Ze společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalobkyně přikazuje zůstatek účtu na jméno žalobkyně u [právnická osoba] [bankovní účet].

II. Ze společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalovaného přikazuje zůstatek účtu na jméno žalovaného u [právnická osoba] [bankovní účet].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu [částka] do tří měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit státu České republice na náhradu nákladů řízení částku [částka] na účet Okresního soudu v Chrudimi do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit státu České republice na náhradu nákladů řízení částku [částka] na účet Okresního soudu v Chrudimi do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou soudu doručenou dne [datum] se žalobkyně domáhala vypořádání společného jmění účastníků jakožto rozvedených manželů tak, že do výlučného vlastnictví žalobkyně měl být přikázán běžný účet č. [bankovní účet] u banky [právnická osoba], vkladový účet č. [bankovní účet] u banky [právnická osoba], penzijní připojištění u banky [právnická osoba], do výlučného vlastnictví žalovaného movité věci – obvyklé vybavení rodinné domácnosti a běžný účet žalovaného, žalovanému měla být uložena povinnost zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ze zaniklého společného jmění manželů a zaplatit náklady řízení žalobkyni. Finanční produkty měly být přikázány tomu z účastníků, na jehož jméno jsou vedeny. Žalovanému měly být přikázány movité věci, protože jsou v nemovitosti žalovaného, který je má v držení a užívá je spolu se svoji novou přítelkyní. Žalobkyně se po žalovaném domáhala vypořádání rekonstrukce domu ve výlučném vlastnictví žalovaného, která proběhla za manželství, kdy navrhovala, aby byl soudem zadán znalecký posudek na zhodnocení domu od roku 1990 do současnosti. Citovala i právní úpravu § 742 odst. 2 občanského zákoníku, kdy se započítává hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek jednoho z manželů. K vyčíslení tohoto vnosu navrhovala žalobkyně právě tento soudem zadaný znalecký posudek. Rekonstrukce domu podle žalobkyně probíhala necelých 30 let z prostředků SJM a zahrnovala nové elektrické rozvody, nové rozvody vody a odpadů, nové podlahy, nové ústřední topení na plyn včetně kotle, nové omítky, zabudování nových dveří, rekonstrukci stávající koupelny, novou koupelnu v patře nemovitosti, v půdním prostoru nemovitosti vybudované dvě nové místnosti, přistavěnou část verandy včetně sklepa, rekonstrukci střechy s protažením i nad novou verandu s položením nové krytiny, oplechování a žlaby, vybudování terasy z obývacího pokoje včetně podsklepení, vybudování balkonu z ložnice v patře, 2 x kompletní výměnu oken, 2 x kompletní výměnu balkónových dveří a vchodových dveří (dřevěná posléze plastová), kompletně novou zateplenou fasádu, přestavbu kůlny na garáž, hurdiskové stropy, kompletní elektrické rozvody, terasovou dlažbu, garážová vrata s elektrickým pohonem, rekonstrukci kuchyně a zabudování pergoly. Rekonstrukci kuchyně financovala žalobkyně z finančních prostředků, které si půjčila na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] od [právnická osoba] ve výši [částka]. Žalobkyně byla rovněž spoludlužníkem u úvěru se státním příspěvkem mladým manželům č. [bankovní účet] ve výši [částka] ze dne [datum] a u úvěru na bytovou výstavbu č. [bankovní účet] ve výši [částka] ze dne [datum], v této souvislosti byla uzavřena i zástavní smlouva [číslo] k zajištění pohledávky z úvěru poskytnutého dlužníkům [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného].

2. Žalovaný souhlasil s tím, aby si každý z účastníků ponechal ty finanční produkty, které jsou na jeho jméno, ohledně movitých věcí navrhoval, aby si je ponechala žalobkyně, když je vybírala. Co se týče nemovitosti a investic do ní, měl žalovaný za to, že jen polovina věcí tvrzených žalobkyní byla prováděna za trvání manželství a zbývající část před manželstvím a po jeho rozvodu.

3. Účastníci se dohodli, že běžný účet č. [bankovní účet] u banky [právnická osoba], vedený na jméno žalobkyně, vkladový účet č. [bankovní účet] u banky [právnická osoba], vedený na jméno žalobkyně a penzijní připojištění u banky [právnická osoba], číslo smlouvy [číslo] vedené na jméno žalobkyně budou přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně a běžný účet žalovaného u banky [anonymizována dvě slova] č. [bankovní účet] do výlučného vlastnictví žalovaného. Účastníci učinili nesporným vlastnictví žalovaného k pozemku - stavební parcele st. [parcelní číslo], jehož součástí je budova domu [adresa] – rodinný dům, část obce Chrast, k pozemku p. [číslo] p. [číslo] v katastrálním území Chrast. Ohledně movitých věcí se účastníci vzhledem k jejich účastníky deklarované nulové hodnotě tak, že je převezme žalovaný a nebude za ně vyplácen vypořádací podíl. Movité věci uplatněné v žalobě tak nebudou předmětem soudního vypořádání.

4. Mezi účastníky nepanovala shoda ohledně průběhu a rozsahu rekonstrukce, respektive jejích jednotlivých částí, rekonstrukce probíhala po značnou dobu trvání manželství, kdy některé součásti nemovitosti, například okna a dveře, byly měněny, žalovaný předkládal účetní doklady k nákupu stavebního materiálu, žalobkyně však sporovala, že by šlo o materiál užitý při rekonstrukci domu žalovaného za trvání manželství. S ohledem na rozdílná tvrzení účastníků a rovněž jejich rozdílná vyjádření při místním šetření znalce, soudem ustanovený znalec ohodnotil investice do nemovitosti žalovaného zejména s ohledem na jeho vlastní zjištění na místě.

5. Rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 27.3.2017, č.j. 11 C 44/2017-23, bylo pravomocně k [datum] rozvedeno manželství účastníků. Dle výpisu z katastru nemovitostí převedl žalovaný darovací smlouvou ze dne [datum] své nemovitosti st.p. [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa] – rodinný dům v [obec], a p.p. [číslo] na syna účastníků [jméno] [celé jméno žalovaného], a to s právními účinky zápisu ke dni [datum].

6. Ze zprávy [právnická osoba] bylo zjištěno, že běžný účet č. [bankovní účet] je vedený na jméno žalobkyně, ke dni [datum] bylo na účtu [částka].

7. Ze zprávy [právnická osoba] bylo zjištěno, že na vkladovém účtu vedeném pod č. [bankovní účet] na jméno žalobkyně bylo k [datum] uspořeno [částka], kdy z toho na smlouvu bylo převedeno [částka] z předchozí zrušené smlouvy žalobkyně a [částka] bylo na smlouvu uhrazeno.

8. Ze zprávy [právnická osoba] bylo zjištěno, že na penzijním připojištění číslo smlouvy [číslo] vedeném na jméno žalobkyně bylo uhrazeno žalobkyní k [datum] celkem [částka].

9. Ze zprávy [právnická osoba], zjištěno že běžný účet žalovaného u banky [anonymizována dvě slova] č. [bankovní účet] vykazoval ke dni [datum] zůstatek ve výši [částka].

10. Ze zprávy [právnická osoba] bylo zjištěno, že v souvislosti s dopravní nehodou žalovaného z [datum] bylo žalovanému z titulu škody na zdraví vyplaceno [částka] dne [datum]. Svědek [příjmení] [příjmení], otec žalobkyně vypověděl, že finančně pomáhal účastníkům i v době těch sedmi let marodění žalovaného (po nehodě), kdy pro nedostatek peněz byla žalobkyně vystavena situaci, kdy nevěděla, zda zaplatit splátku na půjčky a nebo živobytí, pro svědka není rozhodné, jestli přispěl na živobytí nebo na splátky půjček, pořád to bylo na rekonstrukci, svědek příležitostně přispíval žalobkyni, když bylo něco potřeba, nešlo o pravidelné příspěvky.

11. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalovaného], syna účastníků, soud zjistil, že si na vybudování přístřešku pro auta vypůjčil peníze od známého, celkem [částka], na které má i smlouvu, patky betonoval v březnu či dubnu 2017, hrubá konstrukce byla provedena koncem června 2017, zcela dokončeno to bylo až v červnu 2018. Přístřešek stavěl svědek s kamarády. [příjmení] peněz svědek spotřeboval v roce 2016 na předělávky bydlení. Svědek byl zaměstnaný nejprve bez smlouvy a od [datum] na smlouvu. K [datum] byly maximálně vykopány díry pro patky, ale určitě nebyly ještě zalité betonem. Svou výpověď svědek dokládal písemnou smlouvou o půjčce z [datum].

12. Z výpovědí svědků [jméno] [příjmení], matky žalobkyně, [příjmení] [příjmení], otce žalobkyně, a [jméno] [celé jméno žalobkyně], matky žalovaného, soud zjistil, že před rekonstrukcí šlo o rozestavěný dům, bez omítek, se starými okny, s lokálním vytápěním, kdy obyvatelné byly místnosti dole a nahoře jen jedna místnost s lokálním vytápěním, jinak škvára. Dům dostal žalovaný těsně předtím, než se oženil. Rekonstrukce začala po svatbě a na rekonstrukci měl velké zásluhy přítel matky žalovaného [jméno] [příjmení]. Na domě žalovaného se za manželství účastníků dělala přístavba verandy, protahovala se střecha nad verandu a dávala se nová krytina, u sklepa se udělala sušárna., v ložnici se dělala lodžie, v dětském pokoji střešní okno, většina prací probíhala svépomocí kromě plynového topení, postupně se měnily elektrorozvody, dělaly se omítky a podlahy po místnostech, voda se měnila s koupelnami, horní koupelna se dělala komplet. Ústřední topení bylo celé nové s odborníkem. Dveře některé byly původní, některé se dokupovaly, jak se postupně předělávaly místnosti. Dělal se druhý sklep ze zahrady a nahoře na něm terasa. Nad verandou se vybudoval balkon s vchodem z chodby, zastřešení, druhý balkon byl z ložnice. První výměna oken proběhla za nová okna dřevěná, pak za plastová v letech 2006 [číslo] včetně vchodových dveří a balkonu. V přízemí se rekonstruovala koupelna. Nahoře se dělala druhá koupelna. Dělala se i zateplená fasáda. Dělalo se i nové oplechování kvůli širší fasádě. Poslední se dělala garáž, kde se dělal i komín, elektricky ovládaná vrata a dlažba z terasa. V kuchyni se dávala nová dvířka a nové vybavení.

13. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] znalce z oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné, průmyslové a zemědělské, a z jeho výslechu bylo zjištěno, že výše investic do předmětného domu, které byly realizovány činí celkem [částka], kdy toto představuje cenu za dodavatelsky prováděné konstrukce s bezvadným řemeslným dokončením. V daném případě však byly práce prováděny svépomocí, částečně neodborně, s použitím již použitých materiálů i z demolice, někdy i nedokončenými nebo chybějícími konstrukcemi, např. chybí zábradlí, provizorní svod okapů, dřevěná skříňka elektrorozvaděče, podkroví je zatepleno nedokonale apod., a proto znalec provedl snížení investice od roku 1991 do roku 2017 o 30% na výsledných [částka], tedy v rozsahu [částka] pro žalobkyni, a to při uvažování, že investice do rozestavěného přístřešku je součástí investic ze společného jmění manželů do nemovitostí žalovaného. Pro případ, že by soud neshledal investice do rozestavěného přístřešku jako vynaložené ze společného jmění manželů, pak je celková cena dodavatelsky a bezvadně řemeslně prováděných investic [částka], při snížení o 30% [částka], tedy v rozsahu [částka] pro žalobkyni. Protože žalobkyně rozporovala faktury založené ve spise, znalec z nich nemohl vycházet. [příjmení] [částka] je polovina z celkových investic při zohlednění přístřešku jako součástí investic ze SJM. [příjmení] [částka] je polovina z celkových investic bez zohlednění přístřešku jako součástí investic ze SJM. Obě částky jsou kalkulovány k [datum], kdy znalec vycházel z toho, že přístřešek byl k tomuto datu postaven. [příjmení] [částka] je výsledná cena investic ke dni právní moci rozvodu, protože investice a jejich hodnota se od vynaložení měnila a za tímto účelem byly při výpočtu použity koeficienty inflace, což je plusová položka, a opotřebení, což je minusová položka. Znalec postupoval podle vyhlášky č.443/2016 Sb. pro oceňování nemovitostí ke dni rozvodu, bral jednotlivé konstrukce a poměr, ve kterém byly rekonstruovány, např. u elektroinstalace 50% při celkovém podílu elektroinstalace na domě uvažovaném v rozsahu 9%. To je jen příklad, v posudku byla celá. Dále znalec použil analytickou metodu, uvažovanou životnost dané investice a koeficient zvyšující a snižující hodnotu investic, kdy je evidentní, že po 30 letech se takto vynaložené investice hodnotově spotřebují. Co se týče snížení o 30%, k tomu znalec přistoupil z důvodu svépomocně prováděných prací a mnohdy použití již použitého materiálu, čemuž podle mě odpovídá snížení o 30% hodnoty. Účastníci se shodli na tom, že před rozvodem byly vybudovány základové konstrukce pro přístřešek, tyto znalec ocenil jako investice v obou variantách. Žalobkyně tvrdila, že byl přístřešek celý vybudován do března 2017, žalovaný tvrdil, že až v dubnu 2017 po rozvodu a ze spoření jeho majitele. [příjmení] byl i o rekonstrukci střechy, kdy žalobkyně tvrdila kompletní rekonstrukci eternitu, žalovaný částečnou. Znalec však provedl na místě prohlídku a rovněž z předložené fotodokumentace dospěl k závěru, že by v případě provedení kompletní výměny střecha vypadala jinak, a proto uvažoval 30% podíl vyměněné krytiny nikoli 100%. Znalec provedl dvě prohlídky a má o tom i zápisky. U většiny investic se účastníci neshodli a jednoznačné údaje nevyplývaly ani z obsahu spisu, a proto znalec vycházel ze středních hodnot, aby se dopočítal nějakého závěru. [příjmení] [částka] odpovídá investicím pro nové a bezvadné investice do rekonstrukce včetně koeficientu inflace a opotřebení. [příjmení] [částka] je bez nedobudovaného přístřešku pouze s jeho základovými pásy. Ocenění investice rozhodně neodpovídá tržní hodnotě nemovitosti, protože může být výrazně jiná a dokonce i nižší, když např. dojde k vybudování silnice vedle nemovitosti. V té redukci o 30% znalec zohlednil to, že byl zabudován i použitý materiál a že byly práce provedené svépomocí rodiny, i doprava byla svépomocí. Znalec nevycházel ze žalovaným předložených dokladů o nákupu materiálu, protože žalobkyně tvrdila, že jde o materiál, který byl použit na výstavbu chaty, sporovala jednotlivé doklady, kromě toho byly podklady od žalovaného velmi nepřehledné a nedalo se z nich vycházet. Proto znalec použil nákladovou metodu. V daném případě nešlo použít ani metodu rozpočtování, protože by se s ní nedostal k výsledku, kdy jde o dohodu zhotovitele a investora v době investice. Problém byl i se svépomocí, nebylo to úplné, nechtěl znalec poškodit žádnou ze stran, a proto při ocenění postupoval, jak je uvedeno v posudku.

14. Svědkyně [jméno] [celé jméno žalovaného], matka žalovaného, vypověděla, že dávala synovi na rekonstrukci ze svého s druhem [anonymizováno] [částka] na kotel, plynové topení, [částka] na okna, [částka] na fasádu. Svědkyně chodila do 60 let do práce do dýhárny do [obec] a k tomu měla od 54 let věku důchod, protože měla čtyři děti. Brala jsem [částka] na hodinu. Svědkyni z platu moc nezbývalo, když jsem jenom chodila do práce, protože splácela půjčku na barák [částka] po [částka] měsíčně a živila čtyři děti. 15. [příjmení] [příjmení], otec žalobkyně, jako svědek vypověděl, že k 35. nebo 40. narozeninám dostala žalobkyně jako dárek peníze asi [částka] a pak si vzala ještě půjčku 10 000- [částka] a z toho to pořídila. Dar potvrdila i matka žalobkyně [jméno] [příjmení], která vypověděla, že rekonstrukce kuchyně proběhla, když bylo žalobkyni 35 let a její strana jí jako dárek dala ode všech peníze, bylo jich hodně, asi [částka] se sešlo, včetně otce žalobkyně.

16. Je-li společné jmění podle § 736 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud (§ 740 občanského zákoníku) O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Podle § 742 občanského zákoníku nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

17. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěn tento skutkový stav. Manželství účastníků uzavřené [datum] bylo pravomocně rozvedeno k [datum]. V zákonné lhůtě tří let byla podána žaloba na vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění manželů, kdy předmětem vypořádání byly žalobkyní učiněny běžné účty obou účastníků u [příjmení] [příjmení], vkladový účet žalobkyně u [právnická osoba], penzijní připojištění žalobkyně u [právnická osoba], žalobkyně se domáhala vypořádacího podílu z tohoto jmění. Původně k vypořádání navrhované movité věci obvyklé vybavení rodinné domácnosti byly dohodou účastníků v průběhu řízení vyloučeny z vypořádání. Na účtu žalobkyně u [právnická osoba] [bankovní účet] bylo k [datum] [částka], na účtu žalovaného u [právnická osoba] 150639 2018 [částka]. Na penzijním připojištění žalobkyně u [právnická osoba] bylo ze společného jmění manželů v průběhu manželství vynaloženo ke dni rozvodu [částka]. Na stavební spoření žalobkyně u [právnická osoba] bylo ze společného jmění manželů v průběhu manželství vynaloženo ke dni rozvodu [částka]. Soud zadal ke zpracování znalecký posudek za účel stanovení výše investic do domu [adresa] jako součásti stavební parcely [číslo] v [obec] za dobu trvání manželství účastníků a určit rozsah zvýšení či snížení hodnoty domu od vynaložení těchto investic do dne rozvodu manželství [datum]. Mezi účastníky byly spory ohledně jednotlivých částí rekonstrukce domu, kdy se účastníci neshodli na jejich rozsahu, neshody byly i ohledně vynaložených nákladů, a proto soud zadal uvedený posudek. [příjmení] mezi stranami bylo zařazení investic do vybudovaného přístřešku pro auta, zde však bylo výpovědí svědka [jméno] [celé jméno žalovaného], syna účastníků, prokázáno k [datum] byla výstavba provedena pouze do úrovně základových patek. Znalec ocenil investice na [částka] bez přístřešku na auta nad úroveň základových patek, kdy částka [částka] je polovinou z celkových investic. Znalec při zpracování posudku vycházel ze svých zjištění ohledně rozsahu rekonstrukce, jak je učinil při místním šetření. Co se týče žalobkyní obecně uplatňované částky, kterou měl žalovaný získat z [anonymizováno] pojišťovny jako pojistné plnění za škodu na zdraví z roku [číslo], tak zde bylo zjištěno, že částka byla vyplacena už [datum]. Nebylo však po celou dobu řízení ani tvrzeno, ani prokazováno, že by vyplacené finanční prostředky ke dni právní moci rozsudku o rozvodu existovaly a kde by se případně nacházely. Otec žalobkyně vypověděl, že přispíval i v průběhu nemoci žalovaného, aby žalobkyně mohla zvládat úhradu závazků. Naopak z obsahu spisu vyplývá, že u žalovaného došlo v důsledku autonehody k sedmiletému léčení, které skončilo invaliditou žalovaného. Matka žalovaného i rodiče žalobkyně vypovídali o svých příspěvcích na rekonstrukci domu žalovaného v průběhu manželství účastníků.

18. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 736 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dospěl k závěru, že je namístě provést vypořádání společného jmění účastníků, kdy movité věci již byly vypořádány dohodou účastníků v průběhu řízení a k soudnímu vypořádání tak zbyly pouze finanční produkty účastníků a otázka určení výše vypořádacího podílu, jímž mělo být žalobkyni vyrovnáno to, co bylo investováno ze společného jmění manželů na výlučný majetek žalovaného. Soud má za to, že není důvodu se odchýlit v daném případě od zásady rovnosti podílů účastníků na jejich společném jmění získaném v průběhu manželství, ve společné domácnosti byly vychovávány děti, žalovaný v průběhu manželství utrpěl vážnou nehodu, kdy to vyžadovalo i péči o jeho osobu, nejen o děti. Co se týče finančních produktů, soud výslovně ve výroku I. rozsudku přikázal žalobkyni zůstatek na jejím účtu u [právnická osoba], který činil ke dni rozvodu [částka], žalovanému výslovně ve výroku II. rozsudku přikázal zůstatek na jeho účtu u [právnická osoba], který činil ke dni rozvodu [částka]. Co se týče vkladového účtu žalobkyně u [právnická osoba] a penzijní připojištění žalobkyně u [právnická osoba], tyto jsou vázány na osobu žalobkyně, soud proto vypořádal hodnotu investic ze společného jmění účastníků na tyto finanční produkty, kdy u vkladového účtu šlo o celkových [částka], tj. polovina představuje [částka], na penzijním připojištění bylo investováno [částka], kdy polovina představuje [částka]. Co se týče investic ze společného jmění účastníků jako manželů do nemovitosti žalovaného, zde soud vycházel ze znaleckého ocenění znalce [příjmení] [celé jméno znalce], kdy v daném případě znalec ve svém výslechu objasnil důvody a zvolený postup výpočtu investic a jejich zhodnocení, resp. znehodnocení. Znalec zpracoval variantním způsobem posudek, co se týče zahrnutí investic do přístřešku pro auta. Protože však bylo prokázáno výslechem syna účastníků [jméno], že k datu rozvodu nebyl vyhotoven přístřešek nad úroveň patek, nebylo možno vycházet při vypořádacím podílu z hodnoty zhotoveného přístřešku. Proto soud za výchozí cenu investic vzal znalcem zjištěných [částka], což však představuje dodavatelsky a bezvadně řemeslně prováděné investice. Protože ale v daném případě byly práce prováděny svépomocí, částečně neodborně, částečně již z použitých materiálů, někdy i nedokončenými nebo chybějícími konstrukcemi, např. chybí zábradlí, provizorní svod okapů, dřevěná skříňka elektrorozvaděče, podkroví je zatepleno nedokonale apod., znalec provedl snížení investice od roku 1991 do roku 2017 o 30% na výsledných [částka], tedy v rozsahu [částka] pro žalobkyni. Bylo prokázáno, že se na investicích podílely obě strany, tj. příbuzenstvo obou účastníků, nejenom prací, ale i finančně (body 14,15 odůvodnění rozsudku), přičemž s ohledem na znalcem použitou analytickou metodu, uvažovanou životnost investic a koeficient zvyšující a snižující hodnotu investic, kdy je evidentní, že po 30 letech se takto vynaložené investice hodnotově spotřebují, a další snížení bylo o 30% vzhledem k nikoli dodavatelsky a bezvadně prováděným pracem, soud má za to, že nelze přesně zjistit modifikaci původní investice, tj. nakolik by se snížila u daného použití, kdy například kotel, na který přispěla matka žalovaného je již zralý k výměně. Jednoznačně by nebylo spravedlivé započíst nezměněné částky ve výších uváděných svědky, ty by byly beze sporu velmi nadhodnocené. Soud z nich proto nevycházel a to ani u jedné ze stran. [příjmení] výpočet vypořádacího podílu pro žalobkyni pak představuje částku [částka] (polovina ze znalcem zjištěné investice do nemovitosti žalovaného) povýšenou o [částka] (polovina úspor na účtu žalovaného u [právnická osoba], tj. v součtu [částka], od čehož soud odečetl investice ze SJM do výlučného majetku žalobkyně ve výši poloviny investic do vkladového účtu [částka], poloviny investic na penzijní připojištění žalobkyně [částka] a zahrnul i polovinu zůstatku na účtu žalobkyně ve výši [částka]. Výsledná částka [částka] představuje vypořádací podíl žalobkyně, který soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku. Soud má za to, že lhůta tří měsíců neohrozí žalobkyni na jejích právech, kdy zároveň ale umožní žalovanému se vyrovnat s úhradou pohledávky a to i například prostřednictvím úvěru, aniž by musela být pohledávka žalobkyní vymáhána.

19. Co se týče nákladů řízení mezi účastníky, soud postupoval podle § 150 občanského soudního řádu a nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků. Soud v daném případě shledává důvody hodné zvláštního zřetele pro takové rozhodnutí, které spočívají v tom, že pro zjištění vypořádacího podílu musel být soudem zadán znalecký posudek k ocenění investic ze společného jmění manželů do výlučného majetku žalovaného za téměř třicet let manželství účastníků včetně jejich zhodnocení a znehodnocení v průběhu času. Žalobkyně původně žádala po žalovaném polovinu z tržní hodnoty nemovitosti, což nemá oporu v právní úpravě, v předžalobní výzvě pak [částka] na vypořádacím podílu, žalovaný navrhoval pouze [částka] Ani jeden z účastníků se svým odhadem netrefil a to ani přibližně, v daném případě šlo totiž o znalecky velmi složitou úlohu, kdy účastníci nemohli ani předjímat, co bude znalcem zjištěno. Soud proto tedy nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (výrok IV.).

20. Soud přiznal znalci [celé jméno znalce] za vypracovaný posudek [částka]. Jde o náklady státu, které soud stanoví k úhradě účastníkům řízení podle § 148 občanského soudního řádu v závislosti na procesním úspěchu ve věci samé. V daném případě má soud za to, že nelze přesnou míru úspěchu účastníků zjistit, a proto tak jak žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, rozhodl i o rozdělení nákladů státu rovným dílem, kdy každému stanovil k úhradě částku [částka], k jejíž úhradě každému z účastníků stanovil obecnou lhůtu k plnění tři dny ode dne právní moci tohoto rozsudku (výroky V. a VI.).