12 C 216/2019

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce a žalobkyně zastoupených advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 45 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a) a b) částku 45 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 45 000 Kč od 21.6.2019 do zaplacení, a to do dvou měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku. Plněním jednomu ze žalobců zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost plnit druhému ze žalobců.

II. Co do žalovaného zákonného úroku z prodlení za období od 12.6.2019 do 20.6.2019 ve výši 9,75% ročně z částky 45 000 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit státu České republice na náhradu nákladů řízení částku 18 654 Kč na účet Okresního soudu v Chrudimi státu do dvou měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a) a b) na náhradu nákladů řízení částku 49 090 Kč do dvou měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku. Plněním jednomu ze žalobců zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost plnit druhému ze žalobců.

1. Žalobou soudu doručenou dne 25.9.2019 se žalobci domáhali uložení povinnosti žalovanému jim zaplatit částku 45 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 45 000 Kč od 12.6.2019 do zaplacení ve výši 9,75% ročně a náhradu nákladů řízení s tím, že plněním jednomu ze žalobců zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost plnit druhému ze žalobců. Žalobci tvrdili, že jako manželé uzavřeli dne 26.5.2014 kupní smlouvu se žalovaným a [jméno] [příjmení], narozenou [datum], na koupi pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je stavba - rodinný dům [adresa] na něm stojící v části [územní celek], a pozemku p. [číslo] vše v k.ú. [obec], [územní celek] (dále jen„ předmětné nemovitosti“) za kupní cenu 2 500 000 Kč se všemi součástmi a příslušenstvím, právy a povinnostmi, ke vkladu došlo 23.7.2014 s právními účinky ke dni 30.6.2014. Žalobci v souvislosti se zamýšleným zateplením domu odkryli základy domu pod úroveň zemského povrchu, kdy objevili skrytou vadu v absenci nevybudovaných základů pod verandou rodinného domu v délce 5 metrů. Žalovaný jako prodávající a stavebník je o tom neinformoval, ač mu to muselo být známo. V původní stavební dokumentaci měla být veranda odkrytá, ale v rámci kolaudačního rozhodnutí stavební úřad umožnil změny stavby před dokončením pro malý rozsah odchylek, mimo jiné zazdění vstupu. Vzhledem k zazdění vstupu nebyl předpoklad, že by nedošlo k provedení základů. I ve znaleckém posudku znalkyně [jméno] [příjmení] z 13.5.2014 k ocenění nemovitostí se konstatují betonové pásy jako základy, což vyplývá i z půdorysu ke kolaudaci. Ve stávající situaci je nutné vybourat obvodovou nosnou zeď u verandy domu z důvodu popraskaného a neprovázaného zdiva a zřejmě i vnitřních podlah nebo podkopat rodinný dům a dodatečně vylít základ s rozpočtem nákladů 45 295 Kč bez DPH, což nezaručuje plné odstranění vad. V březnu 2019 vznesli žalobci vůči žalovanému neúspěšně z titulu odpovědnosti za vady nárok na slevu z kupní ceny, proto 2.6.2019 vyzvali žalovaného doporučeným dopisem právní zástupkyně právo na slevu z kupní ceny 45 000 Kč. Přes předžalobní výzvu žalovaný nereagoval.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, nárok neuznával. Podle žalovaného je dům [adresa] v [obec] postaven v souladu s projektovou dokumentací ověřenou stavebním úřadem ve stavebním řízení, podle které bylo před hlavním vchodem do domu vybudováno otevřené závětří a základy domu byly vybudovány pouze pod nosnými zdmi i v této části domu, podlaha závětří byla zhotovena z betonové desky tl. cca 20 cm, teprve následně se žalovaný rozhodl uzavřít závětří nenosnou příčkou, pro kterou po poradě se statikem nebylo nutno budovat základy, protože je betonová deska dostatečná. Žalovaný tvrdil, že se poradil se statikem, že nebylo nutné budovat základy s tím, že betonová deska tvořící podlahu závětří je pro tuto příčku z hlediska únosnosti dostatečná. Podle žalovaného se o skrytou vadu nejedná, což plyne i z dokumentace, skrytou vadou by bylo, kdyby byly základy pod dodatečně postavenou příčku zakresleny, ale nebyly by tam. Tvrzení žalobců, že jde o nosnou příčku, se nezakládá na pravdě. Podle žalovaného zateplení domu tedy musí být provedeno tak, že zateplena bude ta část obvodové zdi domu, která byla až dodatečně nenosnou příčkou uzavřena, i když nic nebrání tomu, aby byla zateplena i nenosná příčka uzavírající původně navržené z jedné strany otevřené závětří.

3. Při jednání žalobci doplnili tvrzení, že prodávajícími byl žalovaný a jeho tehdejší manželka v rámci společného jmění manželů a jsou tedy oba povinni k plnění solidárně z titulu odpovědnosti prodávajících za vady, žalobci zvolili uplatnit nárok proti žalovanému. Žalobci nebyli upozorněni žalovaným na vady spočívající v nevybudování základu jedné ze stěn. Je namítána skrytá vada v nedostatku základů, tedy pod úrovní zemského povrchu, kdy i když žalobci koupili nemovitosti jak stojí a leží, nevztahuje se toto na vady skryté, které nebyly odhalitelné při přejímce věci. Mezi účastníky je nesporná skutečnost, že se základ skutečně nenachází pod verandou rodinného domu v délce 5 metrů, to žalovaný ani nepopírá. Žalobci na tuto skutečnost žalovaným nebyli upozorněni a žalovaný to ani netvrdí. V místě je jílové podloží, které způsobuje nestabilnost terénu. Žalovaný se hájí tím, že nejde o nosnou stěnu, ovšem základy se nebudují pouze z důvodu nosnosti stěn, ale i za účelem zabránění pohybu stěn a zabránění jejich praskání. Podle znaleckého posudku jsou obvodové zdi na betonovém základu.

4. Žalovaný namítal, že nic neporušil, dodatečně se rozhodli provést závětří a po poradě se statikem byla na uhutněnou vrstvu štěrku ve výšce 40 cm umístěna betonová deska vysoká 20 cm. V dnešní době se i takto stavějí domy na betonové desky. Žalovaný si nebyl vědom, že by dávali žalobcům k dispozici projektovou dokumentaci k domu.

5. Žalobce b) oponoval doplněným tvrzením žalovaného, že pod verandu určitě nebyl dán kvalitní zhutněný povrch z nosného kameniva, protože se na ně vysypal kačírek, o čemž svědčí předložená fotografie, na které odhalené místo, kde měly být pod verandou základy, jde o pravou část verandy, kde je viditelný základ pod původní neprojektovanou obvodovou zdí počínající od vnější hranice verandy, který ovšem pod verandu nepokračuje, pod verandou je jen vrstva betonu a to pod ní má být zhutněný podklad.

6. Žalovaný namítal, že pokud se tam vyskytuje kačírek, tak se tam dostal z obvodového pásu kvůli odvodnění, kačírek není zhutněný podklad, to byl štěrk 0-32 mm, který jako základový uznán a tento způsob provedení žalovanému doporučil jeho stavební dozor [anonymizováno]. [příjmení], který je i statikem.

7. Žalobce b) doplnil tvrzení, že mají z programu [příjmení] úsporám zateplenu část obvodových zdí, veranda zůstala v původním stavu a je možné ji vidět, ovšem žalobcům běží čas ke splnění podmínek programu dotace [příjmení] úsporám, kdy potřebují zateplit obvodové zdi všechny včetně verandy. Z tohoto důvodu soud přistoupil k provedení místního šetření ke zjištění reálného stavu provedení verandy v místě, když v průběhu sporu může být uvedený stav posuzován odborníkem a nezadokumentování by bránilo bránit žalobcům v provedení zateplení domu na dotaci.

8. Žalovaný dále namítal, že jím vybudovaná betonová deska ve verandě je dostatečná vzhledem k nosnosti a tu prasklinu na omítce si způsobil žalobce sám, když vybourával okna, protože jsou tam pod okny jen tři řádky bloků a taky tam zvýšil hmotnost na tu desku, protože tam bylo předtím jen okno ne zeď. Zhutněný základ pod desku není podle žalovaného potřeba, i když tam je, protože tam neprší.

9. Žalobci dále doplnili, že ve verandě (závětří podle žalovaného) je vyhřívané podlahové topení, je to normální funkční součást domu. I z fotografií vyplývá, že je plášť budovy jediným souvislým povrchem, kdy tento plášť je považován za obvodovou zeď, nikoli zeď zevnitř kolem verandy.

10. Podle žalovaného původně měly být vstupní dveře do domu až z verandy, ty byly ale přesunuty na vnější zeď a dovnitř se daly interiérové.

11. Při místním šetření žalovaný tvrdil, že měli žalobci od jeho manželky projektovou dokumentaci a museli vědět, že vnější zeď verandy nemá základy jako mají nosné zdi. Žalobci toto nesporovali, ale pak sami na stavebním úřadě získali projektovou dokumentaci upravenou při kolaudačním řízení.

12. Žalobci považovali jimi původně navržený znalecký posudek za nadbytečný, ovšem k výzvě soudu podle § 118a občanského soudního řádu jej znovu navrhli i s konkrétními dotazy pro znalce, když doplnili tvrzení o to, že žalobci shledávají uplatněnou vadu jako podstatné porušení smlouvy.

13. Po znaleckém posudku žalovaný namítal, že v daném případě nejde vůbec o vadu nemovitosti, jde o pouhou úpravu nemovitosti provedenou zcela v souladu s projektovou dokumentací, která byla v rámci stavbeního řízení ověřena příslušným stavebním úřadem. Uzavření závětří nenosnou příčkou bylo provedeno v průběhu stavby po předchozí poradě se statikem při dodržení všech technologických postupů. Nejedná se tedy nejen o skrytou vadu, ale nejedná se o vadu vůbec. Protože byla úprava provedena dle ověřené projektové dokumentace, je podle žalovaného zcela vyloučeno, aby se podle hmotného práva jednalo o skrytou vadu, a proto má být žaloba zamítnuta.

14. K výzvě soudu podle § 118a občanského soudního řádu žalovaný předložil vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení], na což reagovali žalobci, že jej považují za pouhé doplnění dosud rozporuplných a holých tvrzení žalovaného ve věci, případně hodnocení provedeného dokazování. Vyjádření [anonymizováno] [příjmení] není důkazem o tom, že žalobci namítaná skrytá vada nemovitosti není vadou, není ani důkazem o tom, že byla konstrukce stavby vyhovující. Podle žalobců žalovaný žádný důkaz k prokázání svých tvrzení nepředložil a ani je nenavrhuje, a proto své důkazní břemeno neunesl. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve svém vyjádření vychází z informací od žalovaného jakožto objednatele vyjádření, nedisponuje nezbytnými daty a objektivními podklady opravňujícími jej k přijetí jakýchkoli závěrů ve věci, zcela neobjektivně selektoval informace a podklady, z nichž vycházel soudem ustanovený znalec a neprovedl ani ohledání nemovitosti. Nadto jsou v předmětném vyjádření uvedeny evidentní nepravdy, které jsou ve zjevném rozporu s dosud provedeným dokazováním. Závěry [anonymizováno] [příjmení] žalobci považují za nepřesvědčivé a neurčité, pro chybějící oporu v podkladech a absenci řádného odůvodnění závěrů navíc za zcela nepřezkoumatelné. Předmětné vyjádření není způsobilé zpochybnit odborné závěry, k nimž dospěl soudem ustanovený nestranný a nezávislý znalec a které mají oporu v dosud provedeném dokazování. Žalobci z opatrnosti navrhli doplnění dokazování o písemné vyjádření znalce [celé jméno znalce], [příjmení], k předmětnému vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

15. Z kupní smlouvy uzavřené 26.5.2014 bylo zjištěno, že žalovaný a [jméno] [příjmení], [datum narození] prodali žalobcům do jejich společného jmění manželů pozemek st.p. [číslo] jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], a pozemek p.p. [číslo] v obci [obec] a k.ú. [obec] za 2 500 000 Kč [celé jméno žalovaného] seznámili žalobce se stavem nemovitostí, žalobci si je řádně prohlédli a potvrdili, že je jim znám technický i právní stav a nemovitosti kupují jak stojí a leží. Dle vyrozumění katastrálního úřadu byl vklad proveden 23.7.2014 s právními účinky k 30.6.2014 původními spoluvlastníky nemovitostí byli [jméno] a [obec] [celé jméno žalovaného], kteří nemovitosti vlastnili v jejich společném jmění manželů, podle informace z katastru nemovitostí jsou žalobci v režimu SJM vlastníky předmětných nemovitostí.

16. Ze znaleckého posudku znalkyně [jméno] [příjmení] z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací na oceňování nemovitostí, který není opatřen doložkou podle § 127a občanského soudního řádu, bylo zjištěno, že k objednávce žalobce b) byly 13.5.2014 oceněny předmětné pozemky včetně součástí, tj. domu [adresa], v popisu domu je uvedeno, že základy tvoří betonové pásy, dům byl kolaudován pravomocně 1.11.2006.

17. Soudu byl předložen položkový rozpočet vyhotovený [jméno] [příjmení], [anonymizována tři slova], [obec] na úpravu základů domu [adresa] v [obec] ze září 2019 na celkem 45 295,07 Kč bez DPH, a to za bourací práce, zemní práce, podbetonování základového zdiva, opětovné kladení dlažby a opravu vnějších omítek.

18. Z předžalobní výzvy, e-mailu České pošty s.p. a z podacího lístku bylo zjištěno, že doporučeným dopisem zaslaným 10.6.2019 doručeným 11.6.2019 vyzývala [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako zástupkyně žalobců žalovaného k zaplacení slevy 45 000 Kč z kupní ceny pro skrytou vadu spočívající v absenci základů v délce 5 metrů pod verandou rodinného domu, a to nejpozději do 20.6.2019 s tím, že jinak bude věc řešena soudně. Z předžalobní výzvy, kopie zásilky České pošty s.p. a z podacího lístku bylo zjištěno, že doporučeným dopisem zaslaným 23.7.2019 vyzývala zástupkyně žalobců [příjmení] [jméno] [příjmení] žalovaného k zaplacení slevy 45 000 Kč z kupní ceny pro skrytou vadu spočívající v absenci základů v délce 5 metrů pod verandou rodinného domu, a to nejpozději do 31.7.2019 s tím, že jinak bude věc řešena soudně. Zásilka nebyla žalovaným [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] jako zástupce žalobců sepsal 9.9.2019 předžalobní výzvu vůči žalovanému k zaplacení 45 000 Kč do 7 dnů od doručení dopisu.

19. Z žalobci předložené fotodokumentace bylo zjištěno, že původně prodávaný dům [adresa] v [obec] vypadal jinak, vizuelně byl z vnějšího pohledu celistvý vzhled domu, kdy nebylo viditelné, že by došlo k napojení zdi na původně otevřené zádveří, v zádveří bylo široké okno sestávající ze tří částí a širší dveře, než je tomu v současné době při vlastnictví domu žalobci, kteří okno i dveře zúžili. Původně byl dům v hrubé stavbě postaven s otevřeným zádveřím. V místě, kde je zazděno příčkou původní otevřené zádveří se po fasádě táhne téměř kolmo k zemi prasklina ve fasádě, při odkrytí zeminy pod vnější zdí domu, která uzavřela původní dle projektové dokumentace otevřené zádveří, je viditelné, že základy zde nepokračují, ztracené bednění se pod zdí nenachází, je ukončeno před zádveřím.

20. Při místním šetření dne u domu a v domě [adresa] v [obec] bylo soudem zjištěno, že se na pravé straně fasády u verandy se nachází prasklina, kde pod touto prasklinou a základovou deskou chybí betonový základ, respektive končí před verandou. Žalobce b) přestal se zateplováním základů obvodu domu v místě, kde narazil na díru v základech pod verandou. Na vrstvě štěrku a hlíny s nižším podílem štěrku byl podle žalobce b) pouze kačírek, podle žalovaného jsou pod verandou základy ze zhutněného štěrku 0,32, soudem nebyl zhutněný štěrk nedohledán, a proto žalobce b) na výzvu soudu lopatou zajel pod verandu k ověření, zda se pod verandou nenachází zhutněný štěrk, i zde však je směs složená z hlíny. Žalovaný vyndal hrst směsi s tím, že jde o štěrk z lomu [obec], tímto štěrkem je do hloubky cca 40 cm podle žalovaného zhutněn základ pod verandou, směs v ruce žalovaného byla nafocena a podle žalovaného je tento charakter základu pod celou verandou stejný. K výzvě soudu žalobce b) odkopal lopatou základ do hloubky cca 40cm, i v této hloubce se nacházel kačírek, vykopaná část základu byla opět nafocena. Jde o nezhutněnou směs kačírku a štěrku. Uvnitř verandy byla zjištěna nerovnost verandy, která byla nafocena, podle žalobce byla způsobena nedostatkem základů u obvodové zdi verandy. U dveří vpravo z verandy se podle žalobce zvětšuje spára před prahem, což je podle žalobce b) způsobeno tím, že pod plochou podlahy verandy není dostatečné podloží jako ve zbytku obytných prostor, proto dochází k pohybu podlahy a zdí, opět byla spára nafocena. Na štěrk se podle žalovaného vylila základová deska asi 15 cm. Tato výše desky od 12 cm do 15 cm byla soudem ověřena na místě. Mezi účastníky byl na místě spor o tom, zda jsou k upevnění základové desky betonu v obvodové zdi zapuštěné roxory, žalovaný tvrdil, že ano, žalobce měl za to, že právě jejich absence je důvodem pohybu podlahy ve verandě. Podle žalovaného je spára po pravé straně verandy v dlažbě způsobená špatně položeným polystyrénem pod dlažbou, verandou na straně u vnější zdi vedou, dvě trubky topení na vysoušení bot. Fakt, že se do verandy zavedly trubky topení do podlahy, prokazuje skutečnost, že se veranda realizovala jako uzavřená už v době výstavby, po výstavbě by totiž byl problém sem trubky vyvést, musela by se rozbíjet podlaha včetně uloženého podlahového vytápění, na tom se účastníci shodli. Žalovaný potvrdil, že teprve po hrubé stavbě se žalovaný s manželkou dohodli na uzavření verandy. K námitce žalovaného, že kačírek v místě výkopu byl z toho důvodu, že tam byla původně vnější obvodová kolmá zeď, žalobce k výzvě soudu provedl výkop do 40 cm pod základovou desku v jiném místě, i v tomto místě bylo soudem výkopem zjištěno, že se v dolní části výkopu nachází kačírek a nikoli výlučně štěrk, jak tvrdí žalovaný, i o tom byla pořízena fotodokumentace soudem.

21. Soudu byla předložena i projektová dokumentace ověřená stavebním úřadem, která byla podkladem pro provedení stavby podle stavebního povolení investorů [anonymizováno] v lednu 2005. Žalovaný uváděl, že plánek půdorysu byl upraven do souladu se stavem [anonymizováno], nikoli do stavu v souvislosti s kolaudací. Žalobci to vylučovali a navrhovali k tomu výslechy příslušných pracovníků stavebního úřadu.

22. Ze svědecké výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], zaměstnankyně stavebního úřadu, soud zjistil, že ví, o který domeček se jedná, že jde o [adresa] v [obec], nejprve rozhoduje o stavebním povolení, bylo to ještě s klasickým řízením podle starého stavebního zákona, asi se i kolaudovalo včas, protože na tom byly vázané dotace pro obec. Na kolaudaci chodí obvykle s kolegyní [příjmení], bývá tam i starostka obce. Kdyby na stavebním úřadě ohledně toho domku nebyl žalobce, tak by svědkyně ani nevěděla, čeho se problém týká. Při kolaudačním řízení povolují drobné změny, které se nemusí řešit s dalšími účastníky řízení, třeba sousedy. [příjmení] značení v projektové dokumentaci znamená dozdění, žluté nevybudování nebo bourání. Ve spise stavebního úřadu - konkrétně v barevném provedení projektové dokumentace svědkyně popsala, že došlo k nepatrným dispozičním změnám, otáčely se dveře, žluté části nebyly provedeny a červené je zdění, tehdy vzniklo zádveří a byla zalícována nosná zeď. Do projektové dokumentace nemůže změny provést nikdo jiný než stavební úřad při kolaudaci. Při kolaudaci nezjišťují, jak jsou provedeny základy, na to je potřeba sondy. Povolí, co nijak neovlivní sousedy. Pokud by jim někdo avizoval, že pod dozděnou nosnou zdí absentují základy, museli by se obrátit na stavební dozor, který za to ručí a řešit to s ním. Stává se, že to stavební dozor sám oznámí s tím, že odmítá další provádění funkce. Stavební úřad sám prohlídky neprovádí, za stavbu odpovídá dozor.

23. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], zaměstnankyně stavebního úřadu, bylo zjištěno, že si ohledně stavby 103 v [obec] pamatuje jen jeho modrou fasádu. Při každé kolaudaci dům procházejí a porovnávají s projektovou dokumentací, zakreslují drobné změny, které neohrožují život a zdraví, bylo to ještě podle starého zákona č. 50/1976 Sb.. Ve spise stavebního úřadu - konkrétně v barevném provedení projektové dokumentace č.l. 28 svědkyně popsala, že došlo ke změnám ohledně dveří a k neprovedení výklenku, obecně žlutá bourá, červená staví, změny v jejich projektové dokumentaci nemůže udělat třetí osoba. Žalovaný si udělal zádveří, zahradil vstup. Svědkyně neví, jestli to měl v úmyslu od začátku, už když dělal základy nebo až později po vybudování základů. Skryté konstrukce nemá tavební úřad možnost při kolaudaci odkrýt, je to na stavebníkovi, že to udělá tak, aby to fungovalo aspoň 50 let. Žalovaný měl stavební dozor, tehdy to nebylo obvyklé dodavatelsky stavět. Kdyby stavebnímu úřadu někdo avizoval, že tam pod dozděnou zdí nejsou základy, vyzvali by stavebníka, aby doložil jak to prováděl, za to by odpovídal stavební dozor. Takhle to provedení zjistili až při kolaudaci po fasádě a terénních úpravách, skryté konstrukce se při kolaudaci neověřují. Svědkyně má za to, že na úřadě žalobce byl se na to ptát, asi chtěl nahlédnout do dokumentace.

24. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce], [příjmení], znalce z oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné, stavební odvětví různá se specializací poruchy a vady staveb bylo zjištěno, že absence provedení základů pod vnější obvodovou stěnou místnosti„ vstup“ v 1. nadzemním podlaží neodpovídá technickým normám pro výstavbu. Stavby se musí zakládat způsobem odpovídajícím základovým poměrům, základy se musí chránit před agresivními vodami a látkami, které je poškozují, z hlediska promrzání je nejmenší hloubka založení pod upraveným povrchem území 0,80 m. Stavba verandy rodinného domu nebyla provedena v souladu s obecně závaznými předpisy a citovanými technickými normami k provádění staveb. Vlivem objemových změn základové zeminy může docházet k poruchám konstrukce, tj. k prasklinám ve stěně, v betonové podkladní desce, případně i hydroizolace podlahy. Založení obvodových stěn musí být provedeno do nezámrzné hloubky, v našich podmínkách od 800 mm, u spraší a jílů od 1 600 mm. Dalším nebezpečím je kondenzaci vodní páry a růst plísní z vnitřní strany stěny v koutu nad podlahou z důvodu nedostatečného zateplení detailu soklu, tzv. lineární tepelný most přechodu stěny a podlahy, obvykle se řeší vnějším kontaktním zateplením soklu včetně základu do hloubky cca 1 m pod úroveň podlahy. Odstranit zjištěnou absenci základů je možné doplněním základu pod tuto stěnu v souladu s obecně závaznými předpisy a technickými normami ohledně provádění staveb, náklady s tím spojené představují 62 726 Kč bez DPH. Z výpovědi znalce soud zjistil, že pokud žalobci provedli základy v souladu s technickými normami, pak by mělo být zádveří do budoucna v pořádku a bez závad. K námitkám žalovaného, že začal stavět v roce 2004, ale znalec cituje normy z roku 2011, které podle žalovaného v té době nebyly a zatepluje se až v poslední době, znalec uvedl, že konstrukce musí být založené a musí splňovat i tepelně technické požadavky a to obojí v souladu s normami. [jméno] v roce 2011 navazovala na dřívější normy, pouze se zpřísňují v průběhu času koeficienty tepelného odporu. Zatepluje se už 20 let, možná déle. Znalec se opírá jako o stěžejní vyhlášku č. 137 z roku 1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu. Pokud by zůstal původní stav, tj. bez zásahu žalobců, došlo by k postupné degradaci stěny z důvodů statických a tepelně technických. Ty okolní stěny jsou založeny řádně, střechu nesou ocelové profily na těchto zdech, kdyby se základ dnešního zádveří neprovedl, přineslo by to problémy, jak velké problémy to by bylo věštění z koule. Když by znalec přišel jako kupec ke stavbě tak, jak je zachycena při místním ohledání, pak by nebyl schopen zjistit vadu, která je předmětem řízení bez odhalení základů, vizuálně bez sond by to nezjistil. Znalec sám by však vyžadoval projektovou dokumentaci ověřenou ve stavebním řízení, dnes se dělá i tzv. stavebně technický pasport stavby. Ve svém posudku má znalec i poznatky z projektové dokumentace, pokud se má vyjádřit, zda z plánku na č.l. 28 je zjistitelné, že nejsou provedeny základy verandy, pak to zjistitelné není, z půdorysu 0.NP absence základů verandy zjistitelná není. Teoreticky to je zjistitelné z dalších částí dokumentace, a to z provedení výkresu základů a řezů, kde se zásah do dokumentace neprojevil, ale jako laik by to znalec nezjistil, ale jako znalec ví, že změny v prvcích dlouhodobé životnosti jako jsou např. základy, svislé nosné stěny, vodorovné nosné stěny, střecha a schody se musí promítnout ve všech částech dokumentace ohledně nich. Jako znalce by ho tento nedostatek varoval. K námitce žalovaného, že zádveří bylo na desce a tu tam udělal po dohodě se statikem, který mu řekl, že to stačí a že celé sídliště v [obec] je postaveno na základových deskách, znalec uvedl, že se staví na různých konstrukcích, ale musí to splňovat normy. V daném případě byla nutná hloubka založení v nezámrzné hloubce, což v provedení normám neodpovídalo. Znalec vyzýval žalovaného, aby k místnímu šetřením doložil posouzení statika, ale doloženo nebylo. Podle znalce ani skutečnost, že úřednice ověří projektovou dokumentaci v rámci stavebního řízení, nepresumuje její správnost, tedy neznamená to, že je správná, když je ověřená.

25. V žalovaném předloženém vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se uvedená osoba vyjadřuje ke znaleckému posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce]. K osobě [anonymizováno] [příjmení] bylo zjištěno, že není znalcem v oboru stavebnictví, byla ověřena zjištění znalce [příjmení] [celé jméno znalce] k osobně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození], viz bod 26 tohoto odůvodnění. Závěry [anonymizováno] [příjmení] o tom, že se žádná absence základových konstrukcí nekoná, protože základová deska je standardní základovou konstrukcí, že znalecký posudek znalce [příjmení] [celé jméno znalce] je neúplný, nepravdivý a nepřezkoumatelný, že informace o minimální hloubce založení je 80 cm, je zavádějící, že jsou odpovědi znalce naprosto chybné, nedostačující s nulovým zdůvodněním, že znalec používá nesprávné normy, že se o skrytou vadu nejednalo podle podkladů, které měl [anonymizováno] [příjmení] od žalovaného, kritizování postupu soudu při místním šetření, atd. jsou naprosto nezpůsobilé ke zpochybnění závěru znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce], viz bod 26 tohoto odůvodnění. Soud podotýká, že kuriózní byl i způsob, kterým se žalovaný k [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dostal, kdy ho neznal, ale když si nechal přezouvat gumy v pneuservisu, kde svou situaci s domem zaměstnanci pneuservisu popisoval, nabídl se mu poslouchající Ing. [příjmení], že když mu pošle podklady, že mu zpracuje vyjádření.

26. Z vyjádření znalce [příjmení] [celé jméno znalce] k vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení], o které byl znalec požádán soudem, bylo zjištěno, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] má v oboru projektová činnost ve výstavbě v rámci živnostenského oprávnění odpovědného zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození], v oboru provádění staveb, jejich změn a odstraňování, má rovněž odpovědného zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození]. [anonymizováno] [příjmení] není ani autorizovanou osobou v rámci ČKAIT. [anonymizováno] [celé jméno znalce] zdůraznil, že setrvává na závěrech svého znaleckého posudku, kdy je evidentní, že [anonymizováno] [příjmení] pozorně nečetl některé odpovědi znalce na soudem položené otázky, pokud se vyjadřoval, pak jsou jeho odpovědi nedostatečné, nedostatečné a chybné a dokonce i lživé. Základní nedostatky vyjádření znalec shrnuje v tom, že stanovuje základovou desku pod vyzdívkou vnější obvodové stěny jako únosnou bez exaktní znalosti konstrukce základové desky, bez znalosti mechanicko-fyzikálních vlastností základové spáry a geologicko-fyzikálních vlastností podloží základové spáry (tzv. podmínka„ statická“) a dále součinitel prostupu tepla podlahové konstrukce situované zádveří, nikoliv však vnější obvodové stěny včetně lineárního tepelného mostu přechodu stěny a podlahy (tzv. podmínka„ tepelná“) podstatné pro posouzení celé problematiky je, že musí obě podmínky platit současně, kdy znalec v posudku i před soudem přehledně popsal současné nesplnění obou podmínek. Ostatně nesplnění obou podmínek konstatovala podle znalce i předložená projektová dokumentace„ snížení energetické náročnosti domu“ z března 2019 spolu s navržením nezbytných sanačních úprav.

27. Podle § 2099 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. je věc vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci. Podle § 2095 občanského zákoníku odevzdá prodávající kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení, a nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý. Je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující podle § 2106 občanského zákoníku právo na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, právo na odstranění vady opravou věci, právo na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo právo odstoupit od smlouvy. Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107. Je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující podle § 2107 občanského zákoníku právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady. Neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího. Podle § 2129 odst. 2 občanského zákoníku neoznámil-li kupující prodávajícímu skrytou vadu stavby spojené se zemí pevným základem do pěti let od nabytí, soud kupujícímu právo z vadného plnění nepřizná, namítne-li prodávající, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

28. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěn tento skutkový stav. Kupní smlouvou ze dne 26.5.2014 žalovaný a [jméno] [příjmení] prodali ze svého společného jmění manželů žalobcům do jejich společného jmění manželů mimo jiné pozemek st.p. [číslo] jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa] v obci [obec] a k.ú. [obec], vklad byl proveden s právními účinky ke dni 30.6.2014. Při výstavbě domu žalovaný s manželkou stavěli se změnou oproti původní projektové dokumentaci, kdy namísto otevřeného zádveří vybudovali zádveří uzavřené zdí. Toto provedení zádveří bylo dokresleno pracovnicemi stavebního úřadu do výkresu projektové dokumentace jako změna – dostavěná zeď. Žalovaný nevybudoval pod dozděnou zeď závětří základy do nezámrzné hloubky, ale zeď byla dozděna na 12 až 15 cm širokou betonovou desku, která byla podsypána nezhutněnou směsí štěrku a kačírku. Zazděné závětří – veranda bylo využito jako veranda, do podlahy bylo nainstalováno i podlahové vytápění. Následně došlo k mírnějšímu propadu podlahy ve verandě, na venkovní zdi byla vyměněna okna a dveře za menší, na dozdívané zdi se v omítce objevila prasklina. Žalobci uvedené skutečnosti zjistili, když začali zateplovat dům. Žalovaného vyzvali žalobci doporučeným dopisem zaslaným 10.6.2019 doručeným 11.6.2019 k zaplacení slevy 45 000 Kč z kupní ceny pro skrytou vadu spočívající v absenci základů v délce 5 metrů pod verandou rodinného domu, a to nejpozději do 20.6.2019 Částku žalovaných 45 000 Kč žalobci prokazovali rozpočtem [jméno] [příjmení], blíže viz bod 17 odůvodnění tohoto rozsudku. Soudem ustanovený znalec z oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné, stavební odvětví různá se specializací poruchy a vady staveb dospěl k závěru, že absence provedení základů pod vnější obvodovou stěnou místnosti„ vstup“ v 1. nadzemním podlaží - stavba verandy rodinného domu neodpovídá technickým normám pro výstavbu, kdy z hlediska promrzání je nejmenší hloubka založení obvodových stěn pod upraveným povrchem území minimálně 0,80 m. Vlivem objemových změn základové zeminy může docházet k poruchám konstrukce, tj. k prasklinám ve stěně, v betonové podkladní desce, případně i hydroizolace podlahy. Dalším nebezpečím je kondenzaci vodní páry a růst plísní z vnitřní strany stěny v koutu nad podlahou z důvodu nedostatečného zateplení detailu soklu, tzv. lineární tepelný most přechodu stěny a podlahy, obvykle se řeší vnějším kontaktním zateplením soklu včetně základu do hloubky cca 1 m pod úroveň podlahy. Odstranit zjištěnou absenci základů je možné doplněním základu pod tuto stěnu v souladu s obecně závaznými předpisy a technickými normami ohledně provádění staveb, náklady s tím spojené představují 62 726 Kč bez DPH. Pokud by zůstal původní stav, tj. bez zásahu žalobců, došlo by k postupné degradaci stěny z důvodů statických a tepelně technických. Z půdorysu 0.NP absence základů verandy zjistitelná není, teoreticky to je zjistitelné z dalších částí dokumentace, a to z provedení výkresu základů a řezů, kde se zásah do dokumentace neprojevil, ale jako laik by to znalec nezjistil. Žalobci shledávají uplatněnou vadu jako podstatné porušení smlouvy. Žalovaným předložené vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud neshledal právně relevantním, a to pro jeho nezpůsobilost zpochybnit závěry soudního znalce. [anonymizováno] [příjmení], nar. 1985, ničím neprokázal, že by byl erudován k podávání znaleckých posudků v oboru stavebnictví se zaměřením na poruchy a vady staveb. Snad pouze námitka, že znalec citoval normu z roku 2011, by mohla být právně významná, což však znalec již při jednání vysvětlil v rámci své výpovědi u soudu dostatečným způsobem, kdy se v podstatě vyjádřil, že principy se nemění, pouze se zpřísňují koeficienty tepelného odporu v sérii norem a znalec vycházel zejména z vyhlášky z roku 1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu.

29. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2079 a násl., zejména pak § 2095, § 2099, § 2106, § 2107, § 2129 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dospěl k závěru, že byla žaloba podána důvodně v celém rozsahu. Žalobci prokázali, že při koupi domu od žalovaného a jeho manželky dům vykazoval skrytou vadu, pro kterou žalobci po žalovaném požadují slevu z kupní ceny ve výši 45 000 Kč, kterou u žalovaného uplatnili se lhůtou k plnění do 20.6.2019. Žalobci zvolili žalovaného jako osobu, u které uplatnili svůj nárok, volba však byla na nich, stejným způsobem ve stejném rozsahu odpovídá i druhý prodávající [jméno] [příjmení]. Protože však žalobci uplatnili nárok pouze na žalovaném, je už věcí žalovaného, zda se následně on sám bude chtít vypořádat s druhou prodávající. Skrytá vada spočívala v absenci základů pod obvodovou zdí verandy v délce pěti metrů, kdy žalovaný s manželkou dozdili zeď pouze na 12 cm až 15 cm vysokou betonovou desku vybudovanou na podsypu ze směsi kačírku a štěrku. Tento způsob vybudování zdi byl sice podchycen stavebním úřadem jako změna oproti původní projektové dokumentaci v rámci kolaudačního řízení, ale při kolaudačním řízení nebyly odhalovány základy pod dozděnou konstrukcí a pro žalobce, stejně jako pro úřednice stavebního úřadu, tak šlo o skrytou vadu, která byla odhalena až při zateplování domu, kdy se konstrukce obvodových zdí za tímto účelem odhaluje pod úroveň terénu. Námitku žalovaného, že si dům stavěl pro sebe a že mu nevybudování základů, respektive podle žalovaného základy formou provedené základové desky, nezpůsobovaly žádné problémy, soud neshledal důvodnou. Při místním šetření byla shledána prasklina na omítce, pokles podlahy ve verandě, samotná žaloba byla podána v situaci, kdy nebylo možno provést zateplení obvodové zdi u verandy právě pro absenci základu, na kterém by šlo provést izolaci. Praskliny a pokles podkladní desky mohou být podle znalce právě projevem této vady. Ohledně vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se soud ztotožnil s argumenty znalce [příjmení] [celé jméno znalce]. Vyjádření [anonymizováno] [příjmení] není způsobilé zpochybnit závěry znalce [příjmení] [celé jméno znalce] a jeho posudek. [příjmení] tomu tak mohlo být, měl by být [anonymizováno] [příjmení] alespoň soudní znalec z oboru, a i jako znalec by musel mít podklady ke zpracování znaleckého posudku jako měl znalec ustanovený soudem, což v žádném případě nebylo splněno. Útočný a dehonestační tón vyjádření [anonymizováno] [příjmení] vůči [anonymizováno] [celé jméno znalce] nemůže nahradit absenci znalecké erudice. Žalobci žádali slevu pouze ve výši 45 000 Kč dle rozpočtu [jméno] [příjmení], což rozhodně nebyla cena přemrštěná a jako taková je pod úrovní znaleckého odhadu nákladů na odstranění skryté vady, přičemž představuje asi 1,8% z kupní ceny nemovitosti v roce 2014. Soud žalobě vyhověl téměř v celém rozsahu, vyjma dílčí nepatrné části úroků z prodlení, kdy patrně došlo k písařské chybě při vypracování žaloby. Úroky z prodlení lze totiž přiznat až od doby, kdy se dlužník dostane do prodlení, což v daném případě nastalo po uplynutí lhůty k plnění, která byla stanovena do 20.6.2019, tj. od 21.6.2019. Žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobcům a) a b) částku 45 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 45 000 Kč od 21.6.2019 do zaplacení, a to do dvou měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku. Plněním jednomu ze žalobců zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost plnit druhému ze žalobců.

30. V souvislosti se zadáním znaleckého posudku soudem znalci [příjmení] [celé jméno znalce] bylo na nákladech za znalecký posudek a za účast znalce u soudního jednání z důvodu jeho výpovědi uhrazeno celkem 18 654 Kč, o jejichž přiznání již bylo rozhodnuto. Jde o náklady státu, které soud stanoví k úhradě účastníkům řízení podle § 148 občanského soudního řádu v závislosti na procesním úspěchu ve věci samé. V daném případě byl procesně neúspěšným žalovaný, kterému je soud uložil k úhradě ve lhůtě dvou měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku.

31. Pro plný úspěch žalobců ve věci jim soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši odměny za zastoupení ve věci advokátem stanovené podle advokátního tarifu pro dvě osoby při snížení o 20% za společné zastoupení za 8,5 hlavního úkonu právní pomoci po 4 640 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, 5 soudních jednání včetně místního šetření, vyjádření k vyjádření Ing. [příjmení], přičemž odměna za vyjádření z 8.7.2020 není přiznána), protože šlo o doplnění na výzvu soudu podle § 118a občanského soudního řádu pro neperfektnost žaloby, jako účelné nebylo přiznáno ani přebírání zastoupení více zástupci, 9 x režijní paušál 300 Kč a 21 % daň z přidané hodnoty z převzetí a přípravy zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzvy a dvou jednání a 5 režijních paušálů, kdy zástupci žalobců do té doby byli plátci DPH a zaplaceného soudního poplatku 2 250 Kč. Náhradu nákladů řízení 49 090 Kč soud podle § 160 o.s.ř. stanovil žalovanému zaplatit ve lhůtě do dvou měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku, přičemž plněním jednomu ze žalobců zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost plnit druhému ze žalobců.