12 C 226/2017

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 33 082 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do žalovaných 18 056,29 Kč.

II. Žaloba o zaplacení částky 18 017,86 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 128,36 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9 241,56 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 18 017,86 Kč od 23.9.2016 do zaplacení ve výši 7,05 % ročně, úroku 19,98% ročně z částky 18 017,86 Kč od 23.9.2016 do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou soudu podanou dne 28.7.2017 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým mělo být žalovanému uloženo zaplatit částku 33 082 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 120,51 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 241,56 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 017,86 Kč od 23.9.2016 do zaplacení ve výši 7,05 %, s úrokem 19,98% ročně z částky 18 017,86 Kč od 23.9.2016 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 11 342,80 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně - [právnická osoba], [IČO], dne 4.1.2013 smlouvu o půjčce, jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy, na jejím základě předchůdce žalobkyně žalovanému 30 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně 25 082 Kč jakožto součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 832 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně sjednanou v čl. 3 smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 5 701 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 15 549 Kč (dále jen poplatek). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 919 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 28.2.2014. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 18.6.2013. Právnímu předchůdci žalobkyně proto v souladu s čl. 11 smluvních podmínek vzniklo dne 22.10.2013 právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 18 017,86 Kč a na dlužném poplatku částku 15 064,14 Kč. Z důvodu, že celková dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, vzniklo žalobkyni také právo požadovat z celkové dlužné jistiny úrok z prodlení v zákonné výši, a to od marného plynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro výběr nejbližší další splátky do zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v prodlení se zaplacením více než jedné ze splátek (a nikoliv pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky), nebyly z jeho strany splněny podmínky pro prodloužení účinnosti smlouvy ve smyslu čl. 20 podmínek a žalobkyně má na základě smluvního ujednání obsaženého v čl. 3, první věta podmínek ve spojení s čl. 11 podmínek dále právo na úhradu úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 19,98 % ročně z dlužné nesplacené jistiny 18 017,86 Kč od 28.2.2014, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Po tomto datu do data postoupení pohledávky 22.9.2016 nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Postoupení pohledávky ve výši 333 082 Kč s příslušenstvím bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 22.09.2016. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ani po postoupení žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaný kapitalizovaný úrok 9 241,56 Kč představuje 19,98 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 18 017,86 Kč od 28.2.2014, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do data postoupení 22.9.2016, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 4 120,51 Kč představuje zákonný úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny 18 017,86 Kč od 26.6.2013, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do data postoupení 22. 9.2016. Přes předžalobní výzvu uhrazeno nebylo. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem 22 000 Kč.

2. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl pro nedoručení žalovanému do vlastních rukou zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Dne 1.8.2017 bylo zahájeno insolvenční řízení, byl zjištěn úpadek a povoleno oddlužení, kdy insolvenční řízení skončilo pravomocně k 27.6.2023, součástí usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 12.5.2023 č.j. KSPA 44 INS 15660/217-B-30, nebylo osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, ve kterém dosud nebyly uspokojeny.

4. V rámci oddlužení žalovaný v průběhu insolvenčního řízení hradil i ve prospěch žalobkyně jako věřitele, kdy na přihlášení celkových 54 464,56 Kč bylo uhrazeno celkem 18 056,31 Kč, kdy uvedená pohledávka je i předmětem tohoto řízení. V souvislosti s tím vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 18 056,29 Kč a žádala 18 017,86 Kč na jistině, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 128,36 Kč za období do 22.9.2016, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 241,56 Kč za období do 22.9.2016, se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 017,86 Kč od 23.9.2016 do zaplacení ve výši 7,05 %, s úrokem 19,98% ročně z částky 18 017,86 Kč od 23.9.2016 do zaplacení a na náhradu nákladů řízení nad rámec žaloby i částečné zpětvzetí žaloby. Soud podle § 96 odst. 1,2 občanského soudního řádu řízení v této části zastavil.

5. Ze smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba] 4.1.2013 smlouvu o půjčce, jejíž nedílnou součástí mají být dle proklamace na první straně smlouvy smluvní podmínky smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně formuláře. Na zadní straně formuláře smlouvy se však nachází pouze tzv. další ustanovení týkající se souhlasu ohledně nakládání věřitele osobními údaji žalovaného. [právnická osoba] poskytla smlouvou žalovanému 30 000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit [anonymizováno] poplatek 25 082 Kč sestávající z úroku 3 832 Kč, nákladů za administrativní činnost 5 701 Kč a z hotovostního inkasa splátek 15 549 Kč, které měl podle smlouvy žalovaný zaplatit v 59 týdenních splátkách po 919 Kč a 60. splátka měla činit pouze 861 Kč. Splátky jsou splatné vždy do rukou osoby oprávněného zástupce [anonymizováno]. Týdenní splátky po 919 Kč (861 Kč) měly být spláceny týdně s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy 4.1.2013. Žalovaný potvrdil podpisem smlouvy, že si od [anonymizováno] částku 30 000 Kč převzal hotově. Podle samostatných smluvních podmínek článku 2 žalovaný prohlašuje, že byl věřitelem seznámen s výší výpůjční úrokové sazby nákladů zápůjčky poskytnuté zákazníkovi [anonymizováno], sazba je RPSN je popsána tímto způsobem:„ V případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky ve 45 splátkách, RPSN činí 70,96%, v 60 splátkách RPSN 63,93%, ve 100 splátkách RPSN 49,70%. Výpočet RPSN je založen na předpokladu, že smlouva bude trvat po dohodnutou dobu a [anonymizováno] a zákazník splní řádně a včas své povinnosti. Obdobným způsobem je konstruován i článek 3 smluvních podmínek s uvedením výpůjčních úrokových sazeb, kdy při 45 splátkách je 20,11%, při 60 splátkách je 19,98 % p.a., při 100 splátkách 19%. Výpůjční úroková sazba je pevná po dobu trvání smlouvy (ve smyslu článku 20 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce). Podle článku 20 je smlouva uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky, jak je specifikována na straně 1 smlouvy. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Ukončení účinnosti smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání. Podle přehledu plateb žalovaný uhradil celkem 22 000 Kč, naposledy ve 24. účetním týdnu roku 2013.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 22.9.2016 soud zjistil, že [právnická osoba] žalobkyni postoupila mimo jiné pohledávku za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího archu bylo zjištěno, že dopisem zaslaným doporučeně 14.10.2016 [právnická osoba] oznamovala žalovanému, že postoupila k 22.9.2016 žalobkyni pohledávku ze smlouvy za žalovaným, výše dluhu k 22.9.2016 činila 33 082 Kč bez příslušenství.

7. Z předžalobní upomínky a z podacího lístku bylo zjištěno, že byl žalovaný doporučeným dopisem zaslaným 14.7.2017 vyzván, aby uhradil 50 4434,95 Kč z titulu neuhrazené půjčky do 21.7.2017 s tím, že jinak bude dluh vymáhán soudní cestou.

8. Podle § 657 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. účinného do 31.12.2013 smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 517 odst. 1,2, občanského zákoníku je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení, u prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení. Podle § 451 tohoto občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat, bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

9. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba] smlouvu o půjčce dne 4.1.2013, na základě níž bylo tímto subjektem žalovanému vyplaceno v hotovosti 4.1.2013 30 000 Kč. Žalovaný měl zaplatit poplatek celkem 25 082 Kč, sestávající z úroku 3 832 Kč, poplatku 5 701 Kč za administrativní činnost a 15 549 Kč za hotovostní inkaso splátek. Celkem tedy mělo být uhrazeno 55 082 Kč a to v 59 splátkách po 919 Kč a poslední splátce 861 Kč týdně, což představuje 21 738 Kč za 52 týdnů, což je 72,46% z 30 000 Kč. Po uplynutí 60 týdnů od data uzavření smlouvy se stala půjčka splatnou v celém rozsahu, konkrétně 28.2.2014. Žalobkyně jakožto právní nástupkyně původního věřitele tvrdila, že žalovaný na smlouvu uhradil celkem 22 000 Kč do postoupení pohledávky žalobkyni a následně v souvislosti s insolvencí dalších 18 056,29 Kč. Žalovaný přes výzvu soudu netvrdil ani neprokazoval skutečnosti vylučující existenci žalovaných nároků žalobkyně, resp. jejího právního předchůdce z půjček, tedy, že by podle smluv o půjčce zaplatil či že by zaplatil více, než tvrdí žalobkyně, či že by byly dány okolnosti vylučující existenci žalovaných nároků, soud proto vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. [právnická osoba] následně postoupila své pohledávky vůči žalovanému žalobkyni k 22.9.2016. Samotný text smluv o půjčce neobsahoval ujednání o úrocích pro dobu po uplynutí 60-ti týdenní doby splácení půjčky, které byly na dobu splácení kapitalizovány jako celkový poplatek, úrok 19,98% je uveden v samostatných smluvních podmínkách smluv o půjčce. V souvislosti s ukončením insolvence žalovaného vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 18 056,29 Kč, ohledně této výše došlo k zastavení řízení (výrok I. tohoto rozsudku, blíže pod bodem 5. odůvodnění).

10. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav ve smyslu § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1.1.2014 podle § 657 a násl., § 517 a násl. a § 451 a násl. občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. účinného do 31.12.2013, když k uzavření smlouvy došlo za jeho účinnosti. Mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalovaným byla sjednána smlouva o půjčce, kdy za poskytnutí půjčky se žalovaný zavázal do 60 týdnů ode dne převzetí jistiny zaplatit poplatky v celkové výši odpovídající 72,5% ročně z jistiny, k datu splatnosti měla proběhnout celá úhrada dlužné částky sestávající z jistiny a poplatku. Tehdy zákonný úrok z prodlení činil od 1.7.2013 setrvale 8,05 % ročně. V daném případě úroková míra, byť pod pojmem„ celkový poplatek“ 72,5% výrazně přesahuje obvyklou výši úroku z úvěru poskytovaných v roce 2013, kdy se úroky u bank pohybovaly do 15 % ročně (ARAD 14,66%). Soud proto hodnotí tato smluvní ujednání jako rozporná s dobrými mravy podle § 3 občanského zákoníku č.40/1964 Sb., a proto absolutně neplatná, kdy je třeba hodnotit skutkový stav podle § 451 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. jako bezdůvodné obohacení. Vzhledem k tomu, že byla sjednána smlouva o půjčce a ujednání o úrocích je neplatné, nelze úroky přiznat. Pouze nad rámec hodnocení smlouvy jako absolutně neplatné co do ujednání o povinnosti platit„ celkový poplatek“ je třeba uvést, že ve smlouvě, která je podepsána účastníky, je uvedena pouze výše poplatků za poskytnutí finanční částky na dobu 60 týdnů, v tomto poplatku je podle žalobkyně jak úrok, tak administrativní činnost i hotovostní inkaso splátek. Až v rámci samostatných tzv. smluvních podmínek smlouvy o půjčce, již bez podpisu účastníků, je krkolomným způsobem uvedeno, že bude-li žalovaný v prodlení v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky, kdy výše výpůjční úrokové sazby 19,98% ročně. Soud má za to, že tímto způsobem stanovená povinnost k úhradě úroků jdoucí nad rámec obsahu samotné podepsané smlouvy, je sjednána v neprospěch žalovaného jako spotřebitele a to v samostatných smluvních podmínkách. Soud má za to, že lze vztáhnout na tento případ i závěry nálezu Ústavního soudu 11/11 2013 sp. zn. I ÚS 3512/11. Těmto žalovaným nárokům na smluvní úrok 19,98 % ročně z dlužných jistin počítaných v době po uplynutí 60 týdnů od uzavření smluv, by proto soud stejně nepřiznal právní ochrany. Žalovaný na smlouvu s jistinou 30 000 Kč uhradil 22 000 Kč do data postoupení pohledávky a 18 056,31 Kč v rámci insolvenčního řízení. Celkově tedy žalovaný uhradil 40 056,31 Kč. Částka, která byla žalovanému vyplacena původním věřitelem, byla 30 000 Kč, z těch žalovaný 22 000 Kč uhradil do 24. účetního týdne roku 2013, zbývalo tak k úhradě 8 000 Kč, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě do 21.7.2017, kdy úrok činil 7,05 % ročně. V souvislosti s insolvencí pak žalovaný uhradil dalších 18 056,29 Kč, což pokrývá nejenom zbývající jistinu 8 000 Kč, ale i zákonný úrok z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaná jistina včetně zákonných úroků z prodlení byla žalovaným již uhrazena, soud žalobu ve zbývajícím žalovaném rozsahu zamítl (výrok II. rozsudku).

11. Pro většinový úspěch žalovaného ve věci by mu soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení, žalovanému však prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly a soud je proto nepřiznal žádnému z účastníků.