12 C 235/2022

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 41 785 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 630,48 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 630,48 Kč od 16.2.2021 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 10 846,52 Kč, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbývajících žalovaných částek, zbývajících žalovaných úroků a zbývajících žalovaných úroků z prodlení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou soudu podanou dne 23.9.2022 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým mělo být žalovanému uloženo zaplatit částku 5 630,48 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 499,03 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5 630,48 Kč od 29.1.2022 do zaplacení ve výši 8,25%, částku 36 154,52 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 217,44 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 8 386,03 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 21 370,62 Kč od 29.1.2022 do zaplacení ve výši 8,25%, úrok 29 % ročně z částky 21 370,62 Kč od 29.1.2022 do zaplacení a na náhradu nákladů řízení 3 850 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel dvě smlouvy o zápůjčce a to 15.2.2019 a 16.10.2018 s právním předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO]. Na základě uzavřené smlouvy 15.2.2019 je žalováno bezdůvodné obohacení žalovaného se zákonným úrokem z prodlení, podle této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 34 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 32 793 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 11 206 Kč, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 12 614 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 8 973 Kč a pojistného (bylo-li sjednáno) (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 2 784 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 15.2.2021. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 15.2.2021. Marným uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Právní předchůdce žalobkyně měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 28 369,52 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.1.2022 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 28.1.2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek 28.1.2022 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 61 461,43 Kč, její příslušenství pak tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 5 630,48 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 34 000 Kč a částkou ve výši 28 369,52 Kč zaplacenou žalovaným na tuto jistinu kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 499,03 Kč, úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 630,48 Kč od 29.1.2022 do zaplacení. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 499,03 Kč je zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně počítaný z dlužné jistiny od 16.2.2021 do 28.1.2022. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Nedílnou součástí smlouvy ze dne 16.10.2018 jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen„ podmínky“). Právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalovaného mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že před uzavřením smlouvy poskytl [anonymizováno] úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědom, že si [anonymizováno] tyto informace ověřil a vyhodnotil, že je schopen [anonymizováno] splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami smlouvy. Dále je zde uvedeno, že si je zákazník vědom všech rizik se smlouvou a zápůjčkou spojených, porozuměl jim a nepovažuje vzájemná plnění ze smlouvy za plnění v hrubém nepoměru; dostalo se mu náležitého vysvětlení zejména standardních informací a obsahu a dopadů navrhované Smlouvy včetně důsledků případného prodlení, aby byl schopen posoudit, zda návrh Smlouvy odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Právní předchůdce žalobkyně vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání. Nadto by se žalovaný, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle § 211 trestního zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr byla teprve se žalovaným uzavřena smlouva. Pro případ, že by však soud přes výše uvedené shledal, že žalobkyně dostatečně neprokázala splnění zákonné povinnosti dle ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobkyně si dovoluje upozornit nadepsaný soud, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. 1.12.2016) a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému 40 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“) v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 38 491Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 13 183 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29,00 % ročně sjednanou na straně 1 smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení 14 752 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 10 556 Kč a pojistného (bylo-li sjednáno) (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti ve 24 měsíčních splátkách po 3 271 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 16.10.2020. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 17.12.2020. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 16.10.2020. Marným uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni 16.10.2020 činila dlužná jistina 22 838,10 Kč a dlužný poplatek 16 305,90 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovaným na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno celkem 2 989,48 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina 21 370,62 Kč dále úrokem 29,00 % ročně sjednaným na straně 1 smlouvy o zápůjčce, a to od 17.10.2020, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně měl v souladu s čl. 6 smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 42 336,48 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.1.2022 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 28.1.2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek 28.1.2022 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným 62.519,39 Kč, kdy součástí je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalovanému neuplatňuje. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky 36 154,52 Kč sestávající se z dlužné jistiny 21 370,62 Kč a dlužného poplatku 14 783,90 Kč, kapitalizovaných úroků 8 386,03 Kč (úrok 29,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny 21 370,62 Kč od 17.10.2020 do 28.1.2022), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 2 217,44 Kč (ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny 21 370,62 Kč od 16.11.2020 do 28.1.2022), úroků ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny 21 370,62 Kč od 29.1.2022 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny 21 370,62 Kč od 29.1.2022 do zaplacení. Přes předžalobní výzvu dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl pro nedoručení žalovanému do vlastních rukou zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný žádal 16.10.2018 o půjčku 30 000 Kč, uváděl, že jeho zaměstnavatelem je [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], kde pracuje jako trenér/seřizovač s čistým měsíčním příjmem 24 570 Kč a dalšími příjmy 8 526 Kč, tj. 33 096 Kč celkem, a s externími splátkami 12 000 Kč a odhadovanými měsíčními výdaji 5 000 Kč. Žalovaný uvedl, že žije ve vlastním, má středoškolské vzdělání, je svobodný, má jednu vyživovací povinnost a má vozidlo. Žalovaný předložil jako dokumenty výpisy z bankovního účtu za září a říjen 2018.

4. Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že 16.10.2018 uzavřel žalovaný s [právnická osoba], [IČO], smlouvu o poskytnutí 40 000 Kč při pevném úroku 13 183 Kč na dobu trvání splácení, při částce za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 14 752 Kč, při částce za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 10 556 Kč, tj. celkem poplatku 38 491 Kč, kdy měl žalovaný uhradit dohromady 78 491 Kč, který měl žalovaný splatit ve 23 měsíčních splátkách po 3 271 Kč a poslední splátce 3 258 Kč splatných vždy, do 7. dne od předchozí splátky, kdy první splátka měla být uhrazena do 7 dnů od uzavření smlouvy. Vedle pevnou částkou uvedeného úroku 13 183 Kč v textu podepsané smlouvy je uveden i úrok 29% ročně po celou dobu trvání smlouvy, RPSN byla 107,74%.

5. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný žádal 15.2.2019 o půjčku 25 000 Kč, uváděl, že jeho zaměstnavatelem je [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], kde pracuje jako technolog CNC s čistým měsíčním příjmem 17 973 Kč a dalšími příjmy 9 500 Kč, tj. 27 473 Kč celkem, a s externími splátkami 8 700 Kč a interními splátkami 3 271 Kč a odhadovanými měsíčními výdaji 8 000 Kč. Žalovaný uvedl, že žije ve vlastním, má učňovské vzdělání, je svobodný, má dvě vyživovací povinnosti a má vozidlo. Žalovaný předložil jako dokumenty dvě výplatní pásky za listopad a prosinec 2018 a pracovní smlouvu.

6. Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že 15.2.2019 uzavřel žalovaný s [právnická osoba], [IČO], smlouvu o poskytnutí 34 000 Kč při pevném úroku 11 206 Kč na dobu trvání splácení, při částce za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 12 614 Kč, při částce za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 8 973 Kč, tj. celkem poplatku 32 793 Kč, kdy měl žalovaný uhradit dohromady 66 793 Kč, který měl žalovaný splatit ve 23 měsíčních splátkách po 2 784 Kč a poslední splátce 2 761 Kč splatných vždy, do 7. dne od předchozí splátky, kdy první splátka měla být uhrazena do 7 dnů od uzavření smlouvy. Vedle pevnou částkou uvedeného úroku 11 206 Kč v textu podepsané smlouvy je uveden i úrok 29% ročně po celou dobu trvání smlouvy, RPSN byla 108,06%.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku bylo zjištěno, že doporučeně zaslaným dopisem 24.2.2022 byl žalovaný informován o postoupení pohledávek ze dvou předmětných smluv v celkové výši 124 095,24 Kč na žalobkyni. Soudu byla předložena smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi původním věřitelem a žalobkyní dne 28.1.2022, jíž byly převedeny i žalované pohledávky vůči žalovanému.

8. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku bylo zjištěno, že 3.8.2022 byla žalovanému doporučeně zaslána výzva k úhradě celkem 101 478,12 Kč do 18.8.2022 s tím, že jinak bude zahájeno soudní řízení ve věci. Žalovanému bylo připomenuto i již oznámené postoupení pohledávek z původního věřitele na žalobkyni.

9. Podle §§ 2390, 2392 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele (§ 1968 občanského zákoníku). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 občanského zákoníku). Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku).

10. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalovaný uzavřel [právnická osoba] dvě smlouvy o zápůjčce ve dnech 16.10.2018 a 15.2.2019, na jejichž základě bylo tímto subjektem žalovanému poskytnuto postupně 40 000 Kč a 34 000 Kč. Zápůjčky s poplatky měly být splaceny vždy ve 24 měsíčních splátkách. U zápůjčky z 16.10.2018 měl žalovaný zaplatit poplatky celkem 38 491 Kč, což představuje 48% ročně, ačkoli je ve smlouvě uveden pevný úrok 13 183 Kč a zároveň je ve smlouvě uvedeno, že jde o 29 % ročně pevných po celou dobu sjednaného trvání smlouvy, pevný úrok 13 183 Kč ale představuje cca 17% roční úrok, oba vyčíslené úroky jsou tak ve zjevném rozporu, přičemž soud za skutečný úrok ve skryté formě považuje právě celkový poplatek 48 %. U zápůjčky z 15.2.2019 měl žalovaný zaplatit poplatky celkem 32 793 Kč, což představuje 48% ročně, ačkoli je ve smlouvě uveden pevný úrok 11 206 Kč a zároveň je ve smlouvě uvedeno, že jde o 29 % ročně pevných po celou dobu sjednaného trvání smlouvy, pevný úrok 11 206 Kč ale představuje cca 17% roční úrok, oba vyčíslené úroky jsou tak ve zjevném rozporu, přičemž soud za skutečný úrok ve skryté formě považuje právě celkový poplatek 48 %. RPSN byla u první smlouvy 107,74 %, u druhé smlouvy 108,06 %, což obojí vypovídá o reálném úroku jakožto úhradě za dočasné poskytnutí peněz. Nezáleží na tom, jak věřitel označí jednotlivé druhy plateb, které vyžaduje za dočasné umožnění dispozice prostředky. Úplatou za poskytnutí peněz jsou i veškeré poplatky, nejen úrok, který právní předchůdce žalobkyně uvedl ve smlouvě. Žalovaný přes výzvu soudu netvrdil ani neprokazoval skutečnosti vylučující existenci žalovaného nároku žalobkyně, tedy, že by podle smlouvy o zápůjčce zaplatil či že by zaplatil více, než tvrdí žalobkyně, či že by byly dány okolnosti vylučující existenci žalovaných nároků. Soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně jako právního nástupce původního věřitele o tom, že žalovaný uhradil celkem 42 336,48 Kč na první smlouvu z 16.10.2018 a celkem 28 369,52 Kč na druhou smlouvu ze 15.2.2019. Původní věřitel následně postoupil své pohledávky vůči žalovanému žalobkyni k 28.1.2022. V době poskytnutí úvěru 2018, 2019 se úvěry bank vůči spotřebitelům pohybovaly do 15%. V případě druhé zápůjčky z 15.2.2019 žalobkyně požadovala pouze bezdůvodné obohacení se zákonným úrokem z prodlení, nevyjadřovala se k přezkumu úvěruschopnosti žalovaného jejím právním předchůdcem, ovšem z karty zákazníka vyplývá, že i v případě tohoto spotřebitelského úvěru úvěruschopnost žalovaného zkoumala stejně jako v případě zápůjčky z 16.10.2019. Co se týče přezkumu úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila informace od žalovaného, ovšem žádný doklad nebyl žalobkyní k vyplněné kartě zákazníka ani u jedné smlouvy předložen, ačkoli je měl žalovaný. Žalobkyně tvrdí, že její právní předchůdce neměl žádný důvod pochybovat o těchto tvrzeních žalovaného, ostatně by se žalovaný dopustil úvěrového podvodu.

11. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2390 a násl., § 2991 a násl. a § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a shledal, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně. Mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalovaným byly sjednány dvě smlouvy o zápůjčce, kdy za poskytnutí jednotlivých částek se žalovaný zavázal ve splátkách zaplatit do 24 měsíců ode dne převzetí jistiny úplaty ve výši 48% z poskytnutých peněz na omezenou dobu, i když ji právní předchůdce žalobkyně skrývá za pojmy poplatků vedle úroku, představuje nemravný úrok, když v té době se běžně úroky pohybovaly u bank do 15 %. Soud se tedy zabýval otázkou výše sjednané úplaty za dočasné poskytnutí finančních prostředků, kdy má za to, že úplata ve výši 48 % za rok je v rozporu s dobrými mravy, neboť výrazně převyšuje úroky obvyklé v místě a v čase. Co se týče úroku 29 % ročně u první smlouvy, tento byl ve smlouvě uveden ovšem pouze proklamativním způsobem, že je v této výši neměnný po dobu sjednaného trvání smlouvy, ovšem jak již bylo výše v bodě 10 podrobně popsáno, výše 29 % neodpovídá pevnému úroku a je s ním v rozporu. Jednotlivé úhrady měly proběhnout u první zápůjčky z 16.10.2018 do 16.10.2020, u druhé zápůjčky z 15.2.2019 do 15.2.2021, kdy měla proběhnout vždy celá úhrada dlužné částky sestávající z jistiny a poplatku. Tehdy zákonný úrok z prodlení činil 8,25% ročně. Žalovaný uhradil celkem 42 336,48 Kč na první smlouvu a celkem 28 369,52 Kč na druhou smlouvu. Ve sjednané úplatě u jednotlivých smluv se nachází i úrok, který je sjednán výslovně ve své kapitalizované podobě (13 183 Kč u smlouvy ze 16.10.2018 a 11 206 Kč u smlouvy z 15.2.2019) a odpovídá běžnému úroku svou výší. V případě smlouvy z 15.2.2019 požaduje žalobkyně pouze bezdůvodné obohacení odpovídající částce 5 630,48 Kč, soud shledal v této části žalobu důvodnou a uložil částku žalovanému k úhradě včetně zákonného úroku z prodlení 8,25 % ročně z této částky od 16.2.2021, kdy mělo být uhrazeno podle smlouvy, do zaplacení. Co se týče smlouvy z 16.10.2018, kde je požadován i úrok 29 % a poplatky, soud zaplacenou částku celkem 42 336,48 Kč ze strany žalovaného započetl na jistinu 40 000 Kč, zbývajících 2 336,48 Kč soud započetl na výslovně sjednaný úrok pro dobu trvání smlouvy 13 183 Kč, kdy na úroku zbývá k úhradě 10 846,52 Kč. Soud proto v tomto rozsahu uložil povinnost žalovanému zaplatit u druhé zápůjčky tuto část úroku. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná.

12. Pro většinový úspěch žalovaného soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný zůstal procesně pasivní a náklady mu nevznikly.