12 C 260/2020

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o vypořádání společného jmění manželů

I. Ze společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalovaného přikazuje stavební parcela [číslo] v obci a k. ú. [obec], jejíž součástí je budova [adresa] v [obec], jak je zapsána na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrálního pracoviště v [obec].

II. Ze společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalovaného přikazují zůstatky účtů na jméno žalovaného u [právnická osoba] [bankovní účet] a č. [bankovní účet].

III. Ze společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalobkyně přikazuje zůstatek účtu na jméno žalobkyně u [právnická osoba] [bankovní účet].

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání jejího podílu částku 1 211 637,90 Kč ve lhůtě do tří měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit státu České republice na náhradu nákladů řízení částku 3 883 Kč na účet Okresního soudu v Chrudimi do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit státu České republice na náhradu nákladů řízení částku 3 883 Kč na účet Okresního soudu v Chrudimi do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

1. Žalobou soudu doručenou dne 6.10.2020 se žalobkyně domáhala vypořádání společného jmění účastníků jakožto rozvedených manželů tak, že ze zaniklého SJM účastníků měla být žalovanému přikázána do vlastnictví stavební parcela [číslo] v obci a k.ú. [obec], jejíž součástí je budova [adresa], finanční prostředky vybrané žalovaným 689 501 Kč, prostředky na účtu žalovaného u [příjmení] [příjmení] č. [bankovní účet] prostředky na účtu u [právnická osoba] s č. karty [číslo], osobní automobil Škoda Octavia a pohledávka za [jméno] [celé jméno žalobkyně] ve výši 70 000 Kč z titulu půjčky ze SJM pro ni na nákup bytové jednotky [číslo] [ulice a číslo] v [obec]. Z rozvodem zaniklého SJM měly být do vlastnictví žalobkyně prostředky na osobním účtu žalobkyně u Fio bank č. [bankovní účet]. Žalovaný měl zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši dle dokazování. Žalobkyně tvrdila, že manželství účastníků tohoto řízení bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích, č.j. 11C 123/2019-59 ze dne 23.10.2019. Žalobkyně tvrdila, že měla zájem vypořádat rozvodem zaniklé SJM mimosoudně uzavřením dohody o vypořádání SJM a vyřešit rovněž situaci, kdy žalovaný již od roku 2016 výlučně využívá dům v SJM účastníků. S ohledem na postoj žalovaného je mimosoudní uzavření dohody o vypořádání SJM z pohledu žalobkyně v tuto chvíli vyloučeno. Žalobkyni nezbývá než se obrátit na soud. Žalobkyni jde primárně pouze o vyřešení nemovitých věcí, prostředků na účtech a podobných majetkových hodnot a nemá zatím v úmyslu komplikovat řízení vypořádáváním věcí movitých, vyjma osobního automobilu Škoda Octavia, přestože 70% z nich zůstalo žalovanému. Osobní automobil Škoda Octavia stříbrné barvy užívá žalovaný a žalobkyně proto neví přesnou registrační značku. Do rozvodem zaniklého SJM účastníků náleží pozemek označený jako st.p. [číslo] v obci [obec], k.ú. [obec], jehož součástí je budova [adresa] zapsaná na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, [stát. instituce], finanční prostředky ve výši 689 501 Kč vyčerpaná žalobcem z účtu žalobkyně oproti falešnému podpisu ve stavební spořitelně Wüstenrot dle usnesení Policie ČR, [číslo jednací], prostředky na osobním účtu žalovaného u [právnická osoba] [bankovní účet], prostředky na účtu u [právnická osoba] (č. karty [číslo]), prostředky na osobním účtu žalobkyně u [právnická osoba] [bankovní účet], osobní automobil Škoda Octavia, pohledávka za [jméno] [celé jméno žalobkyně] ve výši 70 000 Kč z titulu půjčky ze SJM pro [jméno] [celé jméno žalobkyně] na nákup bytové jednotky [číslo] na adrese [adresa]. V návaznosti na vypořádání věcí a majetkových hodnot není třeba vypořádat i závazky účastníků, respektive žalobkyni nejsou žádné závazky známé a to s výjimkou hypotečního úvěru na pořízení výše uvedených nemovitostí.

2. Žalovaný oponoval žalobkyni, že ji i jejího právního zástupce několikrát kontaktoval, avšak nebylo reagováno. Není pravdou, že chalupu v SJM účastníků užíval výlučně žalovaný, nepravidelně ji užívala i žalobkyně např. i měsíční letní dovolenou a i příležitostně s dcerami. Není pravdou, že převážná část movitých věcí, a to zejména v nemovitosti v [obec], zůstala v užívání žalovaného, když v poslední době před rozvodem manželství byl obnoven jak nábytek, tak vybavení domácnosti bytě v místě trvalého bydliště žalobkyně, který užívá výlučně žalobkyně, na čemž se i finančně podílel žalovaný. Žalovaný respektuje stanovisko žalobkyně nevypořádávat věci movité v řízení. Od osobního automobilu OCTAVIA COMBI [registrační značka], měla žalobkyně po celou dobu od tohoto vozidla klíčky a užívala jej, přes výzvy žalovaného se žalobkyně ne podílela na nákladech na provoz vozidla, žalovaný se souhlasem žalobkyně tento automobil prodal za cenu 26 000 Kč, která by měla být zohledněna při stanovení výše vypořádacího podílu. Nesporným je, že do SJM účastníků řízení náleží pozemek st.p. [číslo] v k.ú. [obec], jehož součástí je budova [adresa], došlo k ocenění soudním znalcem k zadání žalovaného a rovněž byl posudek zadán žalobkyní, kdy toto žalovaný považuje za nadbytečné. Žalovaný nesouhlasí se zahrnutím finančních prostředků 689 501 Kč vyčerpaných v roce 2014 z účtu u Wüstenrot stavební spořitelny při vypořádání SJM, když byly se souhlasem a vědomím žalobkyně převedeny nejprve na účet vedený u [právnická osoba] a následně na účet stavebního spoření žalobkyně. Další část těchto finančních prostředků byla použita na společné výdaje na údržbu nemovitosti v [obec], vybavení bytu v [obec], [ulice a číslo] a na další finanční náklady manželů. Účet u [právnická osoba] na jméno žalovaného [číslo] byl v roce 2016 zrušen, žalovaný neměl ke dni rozvodu manželství veden účet u [právnická osoba] Do vypořádávaného SJM je třeba zahrnout finanční prostředky vedené na účtu žalobkyně u Fio bank a.s, finanční prostředky na účtech vedených na jméno žalovaného u [obec] spořitelny č. [bankovní účet] a č.ú. [bankovní účet]. Žalovanému není nic známo o žalobkyní tvrzené pohledávce za matkou žalovaného, naopak vůči matce žalovaného zůstaly dosud nevypořádané závazky vzniklé za trvání manželství účastníků. Žalovanému nejsou známy žádné okolnosti o tvrzené hypotéce na pořízení nemovitostí ve vlastnictví manželů [příjmení]. Žalovaný nevylučuje převzetí nemovitostí v [obec] a vyplacení vypořádacího podílu žalobkyni, konečné rozhodnutí žalovaného bude závislé na celkovém vypořádání a na možnosti žalovaného získat na vyplacení úvěr.

3. V rámci koncentrace ve lhůtě do 26.4.2021 žalobkyně doplnila, že vyjma vybraných 689 501 Kč vyčerpaných žalovaným z účtu žalobkyně u Wüstenrot, které si převedl na svůj účet, disponoval žalovaný i 800 000 Kč na svém stavebním spoření u Wüstenrot, které patrně vybral podle žalobkyně týž den. Žalobkyni není známo, kam peníze vyvedl ze SJM, bylo to bez jejího vědomí a souhlasu, a proto je toho názoru, že mají být nadále součástí SJM. Soud měl k návrhu žalobkyně vyžádat majitele či bývalého majitele karty [číslo] účtu k této kartě, současného či bývalého disponenta karty a účtu a vyžádat stav prostředků na účtu k datu rozvodu a současně i od data 11.1.2018, kdy žalobkyně zjistila poslední výběr. Ohledně pohledávky za [jméno] [celé jméno žalobkyně] navrhla žalobkyně dotaz na statutární město Pardubice ohledně účtu, z nějž se platilo 70 000 Kč na koupi bytu, výslech [jméno] [celé jméno žalobkyně] a [jméno] [příjmení].

4. Dne 8.7.2022 žalobkyně navrhovala nový důkaz ke svým tvrzením, kdy žalovaný při valné hromadě [právnická osoba] konané 14.5.2022 prohlásil že jeho majetek dosahuje 28 000 000 Kč, k čemuž měla být tímto aeroklubem předložena audionahrávka.

5. Při jednání dne 21.2.2023 začal žalovaný uplatňovat náklady na údržbu a správu nemovitostí, na pojištění auta a nemovitostí a daň z nemovitosti, zatím bez bližšího vyčíslení. Ke dni 7.3.2023 žalovaný uvedl, že po žalobkyni požaduje úhradu poloviny svých nákladů v celkové výši 36 187,50 Kč, kdy na pojištění budovy v [obec a číslo] a domácnosti uhradil v roce 2019 za stavbu 1 337 Kč, domácnost 962 Kč, v roce 2020 za stavbu 1 337 Kč, za domácnost 986 Kč, v roce 2021 za stavbu 1 337 Kč, domácnost 1 010 Kč, v roce 2022 za stavbu 1 394 Kč, domácnost 1 149 Kč, z toho polovina 4 756 Kč, polovina na tlakovou nádrž na vodu 829,50 Kč z ceny nádrže 1 659 Kč, polovinu na dveře 17 053 Kč z celkové ceny dveří 34 106 Kč, polovinu z daně z nemovitosti za roky 2020, 2021 a 2022 ve výši 2 131,50 Kč (celkově 3x 1 421 Kč), polovinu z nákladů opravy soklu a fasády ve výši 6 682 Kč, kdy šlo o částky 444 Kč, 279 Kč, 369 Kč, 440 Kč, 4 719 Kč, 312 Kč a 6 801 Kč, a polovinu z pojištění vozidla Octavia [anonymizováno] [číslo] ve výši 4 735,50 Kč, kdy za roky 2019 - 2020 šlo o 4 673 Kč a rok 2020 2021 o 4 798 Kč. Žalobkyně neuznala výdaje žalovaného, tvrdila, že vyjma daně z nemovitosti a pojištění nejsou doklady průkazné ve vztahu k nemovitostem v [obec]. Žalobkyně tvrdila, že byl před čtyřmi lety vyměněn zámek a žalovaný znemožňuje užívání nemovitostí a jejich kontrolu žalobkyni, podle ní nemovitosti dvakrát navštívily dcery účastníků, které ale žádné změny a investice neshledaly. Žalovaný namítal, že o klíčích rodina ví, žalovaný zdaleka neuplatnil všechny své výdaje na nemovitosti, kdy jenom plechovka barvy vyjde na 400 Kč a výdaje jsou s natíráním plotu, dveří i 3 500 Kč, nádoba ve sklepě k vodárně prorezla a sklep byl plný vody, bylo nutno vodárnu vyměnit, vyměnit se musely i vstupní dveře, protože si dům sedl, jak je vidět na prasklinách v posudku nafocených, právě nad vstupními dveřmi, že nešly používat. Dům musel být kvůli vlhkosti podříznut a znovu proveden sokl. Žalobkyně namítla, že většina z uplatněných položek byla navržena a prokazována až po koncentrační lhůtě a nenastaly tak jako nové. Žalovaný namítal, že pokud mu nebudou náklady na správu, údržbu a pojištění nemovitostí uznány pro překročení koncentrace, má být stejně postupováno i vůči žalobkyni.

6. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 23.10.2018, č.j. 11 C 123/2019-59, bylo pravomocně k 6.12.2019 rozvedeno manželství účastníků, které bylo uzavřeno 2.8.1975.

7. Z usnesení Policie ČR, územní odbor [obec] bylo zjištěno, že byla 5.4.2019 odložena trestní věc podezření ze spáchání zločinu podvodu, kterého se měl dopustit žalovaný 30.5.2014, kdy předložil na pobočce Wüstenrot stavební spořitelny žádost o výplatu uspořených 689 501 Kč s falešným podpisem žalobkyně, kdy došlo na jejím základě k výplatě na účet č. [bankovní účet] vedený na žalovaného ke škodě žalobkyně. Tento účet byl v té době společný a spadal do společného jmění manželů. Úkony v trestním řízení byly zahájeny 30.8.2018, kdy proběhlo důkladné prošetření věci na základě písemných podkladů ke smlouvám u Wüstenrot stavební spořitelny na oba účastníky, kdy byl prováděn i znalecký posudek ke zkoumání ručního písma. Policie zjistila, že žalobkyně jako obchodní zástupkyně této spořitelny uzavřela 30.10.2003 dvě smlouvy o stavebním spoření na sebe a manžela [celé jméno žalovaného], o další stav smlouvy se nezajímala, záležitosti ohledně smluv zajišťoval vždy manžel a to včetně pravidelného měsíčního zasílání peněz. Když začala mít neshody s manželem, tak se na začátku roku 2018 objednala k zástupci spořitelny a zjistila, že byla její smlouva ukončena a zároveň byla na její jméno založena smlouva nová, na žádosti o vyplacení peněz nebyl její pravý podpis. Podle policie bylo prokázáno, že za žalobkyni podepsal žádost žalovaný. Týž den totiž došlo k založení nové smlouvy o stavebním spoření na žalobkyni, kam žalovaný vložil průběžně 310 000 Kč, ve stejný den naložil žalovaný i se smlouvami vedenými na jeho jméno. Účastníci byli tehdy manželi a neměli nijak modifikováno společné jmění manželů. Na spoření zasílal prostředky žalovaný a byly součástí SJM účastníků.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] bylo zjištěno, že mají účastníci ve společném jmění manželů pozemek st.p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] k bydlení a to na základě kupní smlouvy z 30.1.1985 9. Z předžalobní výzvy a z kopie zásilky bylo zjištěno, že byl žalovaný doporučeným dopisem zaslaným 11.6.2020 vyzýván zástupcem žalobkyně k vypořádání SJM účastníků, kdy žádal vyjádření žalovaného do 14 dnů.

10. Ze zpráv bank bylo zjištěno, že účet u [příjmení] [příjmení] a [anonymizována tři slova] [právnická osoba] [bankovní účet] byl k 6.12.2019 již zrušen, k 6.12.2019 byl na účtu č. [bankovní účet] na jméno žalobkyně u [právnická osoba] zůstatek ve výši 16 652,86 Kč, na jméno žalovaného byl k 6.12.2019 veden u [právnická osoba] účet č. [bankovní účet] ze zůstatkem 62 181,59 Kč a účet č. [bankovní účet] ze zůstatkem 1 747,11 Kč [právnická osoba] sdělila, že účastníci nebyli jejich klienty. 11. [jméno] (dříve [příjmení]) stavební spořitelna, a.s. sdělila, že smlouva [číslo] byla uzavřena žalobkyní 30.10.2003, ke dni zrušení smlouvy 31.7.2014 byl na účtu zůstatek 689 501,46 Kč, který byl 31.7.2014 převeden na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný měl od 30.5.2014 stavební spoření [číslo] kde bylo spořeno od 5.6.2014, k 28.12.2017 z něj bylo vyplaceno 317 307 Kč na poštovní poukázku, a dále stavební spoření [číslo] na které bylo spořeno od 31.12.2003, k 31.7.2014 z něj bylo vyplaceno 815 451,42 Kč a 37 500 Kč, peníze byly vyplaceny na účet č. [bankovní účet].

12. Ze stvrzenky o výběru z bankomatu bylo zjištěno, že byl vybrán 1 000 Kč dne 11.1.2018, zůstatek činil 29 157 031,62 Kč, karta měla [číslo] [číslo]. Podle maskovacího čísla platební karty ani podle specifikované transakce na daném terminálu se nepodařilo [právnická osoba] identifikovat, o jaký účet šlo, tedy zda by s účtem disponoval či ho vlastnil žalovaný. Žalovaný předložil znalecký posudek bez doložky podle § 127a občanského soudního řádu vypracovaný znalkyní z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací na odhady nemovitostí, kdy na objednávku žalovaného k 12.9.2017 znalkyně ocenila předmětné nemovitosti v k.ú. [obec] na 898 060 Kč.

13. Z kupní smlouvy uzavřené dne 30.10.2020 mezi žalovaným a [jméno] [příjmení] z [obec] soud zjistil, že žalovaný prodal za 26 000 Kč osobní automobil Škoda Octavia Kombi [registrační značka], rok výroby 2002 s najetými 417 000 km.

14. Magistrát města Pardubic sdělil, že bytová jednotky [číslo] v [anonymizováno] ulici v budově [adresa] byla v roce 2002 převedena smluvně [jméno] [celé jméno žalobkyně] za kupní cenu 72 126 Kč složenou v hotovosti.

15. Z prohlášení [jméno] [celé jméno žalobkyně] bylo zjištěno, že si od žalobkyně ani od žalovaného žádné peníze nikdy nepůjčila, byt si platila ze svých úspor, naopak jim ona půjčovala a to i vyšší částky.

16. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], sestry žalovaného, bylo zjištěno, že neví nic o tom, z jakých peněz byla hrazena cena bytu její matky [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Svědkyně obdržela 50 000 Kč jako kompenzaci za byt, když jí matka oznámila, že dává byt žalovanému.

17. Z účastnické výpovědi žalovaného soud zjistil, se o peníze staral většinou on. Je-li ve zprávě banky výběr, pak peníze vybral, ale neví, kam šly. V té době vybavovali byt nábytkem, šlo i o vybavení pokojů, o kterém se až dosud nemluvilo, také chodby. Část vybraných peněz šlo většinou na další spoření, na sporožirový účet žalovaný posílal z podnikání peníze a plat. Účastníci mají podíl ve [právnická osoba], každý svůj, i dcera. Pokud policie šetřila výběr peněz k 31.7.2014 a je tam uvedeno, že spoření na jméno manželky nechal žalovaný převést na svůj účet, pak to tak tehdy bylo a není schopen říct, na co byla částka konkrétně použita, veškeré papíry zůstaly v bytě, ale část peněz se dávala vždy do nového spoření a část byla použita na vybavení a běžné výdaje.

18. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že společné hospodaření vedl výlučně žalovaný, žalobkyně to tolerovala a živila rodinu, financovala domácnost, žalovaný šetřil a investoval v malém rozsahu do nemovitostí. Do roku 2014 šetřili na dům, úspory byly. Za 43 let manželství byli na třech dovolených, šetřilo se, žalobkyně měla za to, že mají rodinné úspory, ze kterých jednou pomůže dětem nebo vnoučatům. Když pak začali mluvit o rozvodu, měla si vybrat buď byt nebo chalupu s tím, že žalovaný má byt matky. Žalobkyně si vybrala chalupu, protože při důchodu 15 000 Kč byly náklady bydlení 6 000 Kč hodně a výměna u státního bytu za menší je nemožná. Ještě nějakou dobu tam měla žalobkyně přístup, ale pak došlo k výměně zámku žalovaným, kdy přivolaná policie doporučila výměnu zámků, což ale žalobkyně ze strachu ze žalovaného neudělala. Na přestupkové komisi žalovaný slíbil zámky vyměnit, ale neudělal to. Naposledy tak byla žalobkyně v [obec] před 2 lety s dcerou jeden měsíc, chalupa byla v hrozném stavu, týden to dávaly do kupy. Pak přišla výzva žalovaného, aby do posledního července chalupu vyklidila. Účastníci měli společný sporožirový účet, na který chodily výplaty, důchod žalobkyně, žalovaný pravidelně větší částky vybíral a neinformoval, kam je dává, a když se ptala, neměla se o to starat. Pak najednou říkal, aby žalobkyně začala účet vybírat, že také potřebuje něco poplatit, pak za prádlem našla v hotovosti 80 000 Kč, což měly být peníze [anonymizováno] [obec], což ale nebyla pravda. Z účtu se vybíralo, až tam nic nezbylo. Pak dal žalovaný žalobkyni desky ohledně spoření, že tam má 1 000 000 Kč, tak šla do Wüstenrotu, jak je možné, že je tam jen 300 000 Kč, zjistilo se, že předchozí spoření nedostala, výběr nepodepsala, což se prokázalo až na kriminálce. V té době byla žalobkyně pod antidepresivy. Žalovaný ji podepisoval běžně, například i na brigády na [anonymizováno] ve [obec]. Kvůli tomu, že peníze patřily do SJM, se to policejně dál neřešilo. Žalobkyně věděla jen o sporožiru a o svém Wüstenrotu, ne o dalších penězích. Investovalo se do nové koupelny a nové kuchyně asi před 12-13 lety, žalobkyně obnovu bytu ze svých peněz nefinancovala, takže to musel investovat žalovaný. Částka 170 000 Kč na fotovoltaiku byla půjčka mladým, kterou nám spláceli. Půjčka za fotovoltaiku byla splacena za manželství.

19. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a dohady se specializací na nemovitosti, bylo zjištěno, že obvyklá cena pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa], vše v [katastrální uzemí] ke dni ocenění 22.10.2022 při uvažovaném technickém stavu těchto nemovitostí ke dni 6.12.2019, je 2 350 000 Kč. V rámci znaleckého posudku znalec nafotil stav nemovitostí při jednání, pak žalobce poukazoval na praskliny nad vchodovými dveřmi.

20. Z nahrávky z valné hromady [právnická osoba] ze dne 14.5.2022 bylo zjištěno, že tam žalovaný jako jeden z tehdejších dvou jednatelů uváděl v nadsázce, že má 28 000 000 Kč. Žalovaný to při jednání soudu vysvětloval tím, že to bylo tvrzení žalobkyně, které v rámci řízení 12C 260/2020 uplatnila na základě nalezené stvrzenky k nějakému účtu (v podrobnostech bod 12 odůvodnění tohoto rozsudku). Pro soud uvedená nahrávka není důkazem o majetku žalovaného, který by měl být vypořádán v rámci společného jmění účastníků zaniklého rozvodem.

21. K nákladům správy, údržby a pojištění žalovaný předložil roční vyúčtování pojistného, účtenky, faktury, smlouvu o dílo a výpisy z účtu, ze kterých vyplývá výše pojistného na období od 6.11.2019 za stavby v [obec] 1 337 Kč, pojištění domácnosti v [obec] 962 Kč, na období od 6.11.2020 za stavby v [obec] 1 337 Kč, pojištění domácnosti v [obec] 986 Kč, na období od 6.11.2021 za stavby v [obec] 1 337 Kč, pojištění domácnosti v [obec] 1 010 Kč, na období od 6.11.2022 za stavby v [obec] 1 394 Kč, pojištění domácnosti v [obec] 1 149 Kč, že 14.3.2022 bylo uhrazeno za tlakovou nádrž k vodárně 1 659 Kč, 31.8.2022 bylo uhrazeno na záloze na dveře 20 000 Kč, 15.11.2022 bylo za dveře doplaceno 14 106 Kč, na dani z nemovitosti bylo uhrazeno 27.4.2020 1 421 Kč, 3.5.2021 1 421 Kč a 3.5.2022 1 421 Kč, za zákonné pojištění vozidla Octavia bylo uhrazeno 26.8.2019 4 673 Kč, 26.8.2020 4 798 Kč V období od června 2020 bylo uhrazeno za stavební materiál a náčiní k nátěrům 279 Kč, 444 Kč, 369 Kč, 440 Kč, 4 719 Kč, 312 Kč a zedníkovi za opravu soklu 6 801 Kč. [jméno] [příjmení] potvrdil, že vyměňoval u žalovaného v [obec] vodárnu za novou.

22. Žalobkyně v závěrečném návrhu požadovala svůj podíl 1 175 000 Kč z ceny nemovitostí v [obec], neuznávala investice žalovaného do nemovitostí, kdy poukazovala na výpověď žalovaného 1.9.2021 při výslechu o údržbě do 20 000 Kč a ceně barvy za okapy do 50 000 Kč, což považovala za nesmyslné, kdy se o tom už ani nemluvilo, dále požadovala 344 750 Kč z celkových 689 501 Kč vyčerpaných žalovaným z účtu žalobkyně proti falešnému podpisu ve Wüstenrot stavební spořitelně, kdy odkazovala na policejní usnesení, dále požadovala 400 000 Kč z celkových 800 000 Kč vyčerpaných žalovaným z jeho účtu rovněž s odkazem na policejní usnesení, kdy využití prostředků ve prospěch SJM účastníků žalovaný nedoložil. Žalobkyně dále požadovala 158 653,50 Kč z celkových 317 307 Kč, které žalovaný vybral 28.12.2017 z účtu na jeho jméno u [jméno] stavební spořitelny, kdy žalovaný využití těchto prostředků ve prospěch SJM účastníků rovněž nedoložil. Podle žalobkyně není rozhodné, zda tyto prostředky žalovaný držel v době rozvodu, jde o položky převyšující běžné hospodaření manželů, které před rozvodem žalovaný vyvedl a nedoložil jejich použití ve prospěch manželů či ve prospěch SJM, a proto mají při vypořádání do SJM vráceny a při něm zohledněny. Žalobkyně dále požadovala 13 000 Kč z celkových 26 000 Kč za prodej Škody Octavie. Celkem tak požadovala v souvislosti s přikázáním nemovitostí žalovanému vypořádací podíl 2 091 403,50 Kč do jednoho měsíce ode dne právní moci rozsudku. Náklady řízení si má nést každý z účastníků sám a náklady znaleckého posudku každý hradit polovinou.

23. Žalovaný v závěrečném návrhu žádal přikázání nemovitostí v [obec] do svého vlastnictví s tím, že žalobkyni vyplatí 1 175 000 Kč do jednoho měsíce od právní moci rozsudku, zůstatky na účtech účastníků žalovaný navrhoval vypořádat každému jednou polovinou, kdy tedy je třeba žalobkyni vyplatit 23 637,92 Kč, žalovaný navrhoval rovněž vyplacení poloviny kupní ceny Octavie 13 000 Kč. Podle žalovaného má být zohledněna i částka 22 459 Kč jakožto podíl žalobkyně ve výši poloviny nákladů na údržbu nemovitostí, jak byly prokázány. Při vypořádání zůstatku na účtech kupní ceny Octavie a nákladů na nemovitosti žalovaný navrhoval, že vyplatí žalobkyni 14 179 Kč do jednoho měsíce od právní moci rozsudku. Náklady řízení si má nést každý z účastníků sám a náklady znaleckého posudku každý hradit polovinou.

24. Je-li společné jmění podle § 736 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud (§ 740 občanského zákoníku) O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Podle § 742 občanského zákoníku nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen. Podle § 708 občanského zákoníku je součástí společného jmění manželů to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů. Podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku.

25. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěn tento skutkový stav. Účastníky dne 2.8.1975 uzavřené manželství bylo pravomocně rozvedeno k 6.12.2019 (v podrobnostech bod 6 odůvodnění), společné jmění účastníků jakožto bývalých manželů dosud nebylo vypořádáno. Nesporným mezi účastníky bylo, že se v jejich společném jmění nachází stavební parcela [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa], tato byla znalcem oceněna obvyklou cenou 2 350 000 Kč (v podrobnostech bod 8, 19 odůvodnění), k 6.12.2019 byl na účtu č. [bankovní účet] na jméno žalobkyně u [právnická osoba] zůstatek ve výši 16 652,86 Kč, u [právnická osoba] na účtu č. [bankovní účet] na jméno žalovaného byl k témuž dni zůstatek 62 181,59 Kč a na účtu č. [bankovní účet] na jméno žalovaného k témuž dni zůstatek 1 747,11 Kč (v podrobnostech bod 10 odůvodnění), ke dni právní moci rozvodu se ve společném jmění účastníků nacházel i osobní automobil Škoda Octavia, který byl následně s vysokým počtem najetých kilometrů prodán za 26 000 Kč (v podrobnostech bod 13 odůvodnění).

26. Další položky byly mezi stranami sporné. Žalobkyně požadovala, aby soud do vypořádání zahrnul i pohledávku za [jméno] [celé jméno žalobkyně] ve výši 70 000 Kč z titulu půjčky ze SJM na její nákup bytu v [obec]. K tomuto soud vedl dokazování (v podrobnostech bod 14, 15, 16 odůvodnění) a dospěl k závěru, že se žalobkyni nepodařila prokázat existence pohledávky z tohoto titulu za [jméno] [celé jméno žalobkyně], soud proto uvedenou pohledávku ve vypořádání nezohledňoval.

27. Žalobkyně dále požadovala, aby soud do vypořádání zahrnul i částku 689 501 Kč vyčerpanou žalovaným ve Wüstenrot stavební spořitelně z jejího účtu stavebního spoření. K této položce bylo prováděno dokazování jednak usnesením Policie ČR (v podrobnostech bod 7 odůvodnění), jednak zprávami ze stavební spořitelny (v podrobnostech bod 11 odůvodnění), žalobkyně byla vyzývána k doplnění tvrzení a důkazů, přesto jiné důkazy nebyly označeny. Z výpovědí žalobkyně a žalovaného (v podrobnostech bod 17, 18 odůvodnění) však soud zjistil i skutečnosti vztahující se k této položce. Soud má za prokázáno, že žalobkyně v roce 2018 zjistila u Wüstenrot stavební spořitelny, že žalovaný jako její tehdejší manžel ukončil její smlouvu o stavebním spoření uzavřenou žalobkyní 30.10.2003, ke dni zrušení smlouvy 31.7.2014 byl na účtu zůstatek 689 501,46 Kč, který byl 31.7.2014 převeden na účet č. [bankovní účet], což byl účet žalovaného, v té době byl společný. Žalobkyně jako obchodní zástupkyně této spořitelny uzavřela 30.10.2003 dvě smlouvy o stavebním spoření na sebe a manžela [celé jméno žalovaného], o další stav smlouvy se nezajímala, záležitosti ohledně smluv zajišťoval vždy manžel a to včetně pravidelného měsíčního zasílání peněz. Úkony v trestním řízení byly zahájeny 30.8.2018, dne 5.4.2019 byla tato trestní věc policií odložena. Bylo prokázáno, že za žalobkyni podepsal žádost žalovaný. Týž den došlo k založení nové smlouvy o stavebním spoření na žalobkyni, kam žalovaný vložil průběžně 310 000 Kč, ve stejný den naložil žalovaný i se smlouvami vedenými na jeho jméno. Účastníci byli tehdy manželi a neměli nijak modifikováno společné jmění manželů. Žalovaný měl od 30.5.2014 stavební spoření [číslo] kde bylo spořeno od 5.6.2014, k 28.12.2017 z něj bylo vyplaceno 317 307 Kč na poštovní poukázku, a dále stavební spoření [číslo] na které bylo spořeno od 31.12.2003, k 31.7.2014 z něj bylo vyplaceno 815 451,42 Kč a 37 500 Kč, peníze byly vyplaceny rovněž na účet č. [bankovní účet]. Žalobkyně tvrdila, že podle ní finanční prostředky držel žalovaný ke dni rozvodu, ten tvrzení vyvracel. Účastníci se shodli, a vyplývá to i z policejního usnesení, že se o peníze za manželství staral většinou žalovaný, část vybraných peněz šlo většinou na další spoření, v té době se byt vybavoval nábytkem, dělala se nová koupelna, nová kuchyně, nebyla to žalobkyně, kdo obnovu bytu financoval, takže to investoval žalovaný, také byla poskytnuta půjčka 170 000 Kč mladým, kterou za manželství účastníků splatil. Z účtu se čerpalo, až tam nic nezbylo. Žalovaný za manželství podnikal. Co se týče účtu, na kterém měly být podle žalobkyně finanční prostředky žalovaného z jejich společného jmění u [právnická osoba], žalobkyně existenci takového účtu na jméno žalovaného či alespoň s dispozicí žalovaného přes výzvu soudu neprokázala. Stvrzenka předložená žalobkyní (v podrobnostech bod 12 odůvodnění) neměla žádnou vypovídací schopnost, stejně tak audiozáznam z valné hromady, kde prohlášení žalovaného bylo řečeno formou nadsázky bez opory v soudem provedeném dokazování.

28. Žalobkyně v závěrečném návrhu požadovala i podíl 400 000 Kč z celkových 800 000 Kč vyčerpaných žalovaným z jeho účtu stavebního spoření v roce 2014 rovněž s odkazem na policejní usnesení, kdy využití prostředků ve prospěch společného jmění účastníků žalovaný nedoložil. Soud však i k tomuto tvrzení žalobkyně odkazuje na zjištění soudu vyplývající v podrobnostech z bodů bod 7, 11, 17 a 18 odůvodnění rozsudku. Z provedeného dokazování nelze dovodit, že by žalovaný peníze vyvedl mimo prostředky spotřebované za trvání manželství účastníků, naopak to byl žalovaný, kdo disponoval financemi za manželství, financoval spoření, financoval investice do bytu, patrně i do nemovitostí v [obec], peníze šly na účet sice na jméno žalovaného, ale který byl využíván k chodu domácnosti, z nějž se čerpalo, až tam nic nezbylo, jak uváděla sama žalobkyně. Ke dni rozvodu již byl účet zrušen.

29. Žalobkyně rovněž v závěrečném návrhu požadovala i 158 653,50 Kč z celkových 317 307 Kč, které žalovaný vybral 28.12.2017 z účtu na jeho jméno u [jméno] stavební spořitelny, kdy žalovaný využití těchto prostředků ve prospěch SJM účastníků rovněž nedoložil.. Zde nebyly peníze vyplaceny na účet na jméno žalovaného, ale na poštovní poukázku, ovšem ani to důkazní situaci nemění. Povinnost tvrdit a povinnost své tvrzení prokazovat tížila k těmto položkám žalobkyni, soudem byla o povinnostech poučena včetně následků neunesení těchto povinností.

30. Co se týče žalovaným požadovaných nákladů v celkové výši 36 187,50 Kč (podrobně tvrzení pod bodem 5 odůvodnění rozsudku, důkazy pod bodem 21 odůvodnění), soud dal za pravdu žalobkyni, neboť tyto náklady byly žalovaným skutečně uplatněny až po koncentrační lhůtě, která končila 26.4.2021. Do té doby uplatněny nebyly a nebyly konkretizovány a to ani obecně. Nutno připomenout, že již dávno před jejich uplatněním skončila i tříletá lhůta běžící od právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků, tj. od 6.12.2019. Pokud byly žalovaným uplatněny takto dlouho a žalobkyně je odmítla uznat, soud z nich už nemůže vycházet. Žalovaný v této souvislosti namítal, že by stejně měl soud postupovat i ve vztahu k požadavkům žalobkyně uplatněným po koncentraci, ale soud takové požadavky z její strany neshledal.

31. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 708 a následujících občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. vycházeje z § 742 občanského zákoníku při soudem uvažované stejné hodnotě podílů účastníků a dospěl k závěru, že lze vyhovět shodnému návrhu obou účastníků ohledně přikázání nemovitostí žalovanému, rozdělení finančních prostředků na všech třech účtech tak, jak jsou vázány na jméno konkrétního účastníka, s tím, že bude vypořádána i hodnota získaná kupní cenou za prodej osobního automobilu Škoda Octavia Celkem tedy soud zjistil, že ve společném jmění manželů se nacházela stavební parcel s domem [adresa] v hodnotě 2 350 000 Kč, automobil Octavia prodaný následně za 26 000 Kč a finanční prostředky ve výši 16 652,86 Kč, ve výši 62 181,59 Kč a ve výši 1 747,11 Kč, což dohromady představuje 2 456 581,40 Kč. Polovina z uvedené hodnoty představuje 1 228 290,70 Kč. Žalobkyni se dostává 16 652,86 Kč, žalovaný je jí proto povinen zaplatit na vypořádání jejího podílu zbývajících 1 211 637,90 Kč a to ve lhůtě do tří měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku.

32. Co se týče námitek žalované ohledně nezohlednění tzv.„ ušlých částek“ 689 501 Kč, 800 000 Kč a 317 307 Kč, které měl žalovaný vyvést za trvání manželství ze SJM a jejichž zohlednění v rámci vypořádání se žalobkyně domáhala, kdy tvrdila, že k jejich vyvedení nedala souhlas, pak soud odkazuje na své shora popsané skutkové závěry, kdy má za to, že se žalobkyni její tvrzení nepodařilo nijak prokázat. Nelze se ztotožnit se závěrem žalobkyně, že vzhledem k tomu, že nedala souhlas k jejich vyvedení a šlo o částky výrazně převyšující běžné hospodaření manželů, je to žalovaný, kdo je povinen doložit použití prostředků ve prospěch manželů či ve prospěch SJM, a proto mají při vypořádání do SJM vráceny a při něm zohledněny.

33. Na nákladech státu bylo vyplaceno svědečné svědkyni [jméno] [příjmení] ve výši 1 095 Kč a náklady znalečného znalci [příjmení] [celé jméno znalce] za zpracování posudku ve výši 6 671 Kč, celkem částka 7 766 Kč, kdy soud uložil každému z účastníků zaplatit rovnou polovinu, tj. 3 883 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

34. Soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť je tito nepožadovali vycházeje z principu, kterým je řízení o vypořádání společného jmění vedeno, kdy se oběma účastníkům dostává stejně.