12 C 302/2020

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa trvale bytem adresa žalobce proti žalovaným: 1) celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované 2) celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupeným advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení trvání smluvní povinnosti a zaplacení 1 700 000 Kč

I. Žaloba o uložení povinnosti první žalované [celé jméno žalované] převést na žalobce spoluvlastnický podíl ve výši ¼ na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] par. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] se všemi součástmi a příslušenstvím, to vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální uzemí], a o uložení povinnosti první žalované a druhému žalovanému zaplatit společně a nerozdílně žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 1 700 000 Kč se zamítá.

II. České republice se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení státu.

III. Žalobce je povinen zaplatit první žalované na náhradu nákladů řízení částku 114 670 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit druhému žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 113 230 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou soudu doručenou dne 16.11.2020 se nezletilý žalobce domáhal uložení povinnosti žalované [celé jméno žalované] převést na žalobce spoluvlastnický podíl ve výši ¼ na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] par. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] se všemi součástmi a příslušenstvím, to vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] (dále jen„ předmětných nemovitostí“), dále uložení povinnosti žalovaným 1 a 2 II. zaplatit společně a nerozdílně žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 1 700 000 Kč a povinnosti žalovaným 1 a 2 společně a nerozdílně uhradit žalobci náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce tvrdil, že dne 21.11.2016 uzavřel s [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalované], darovací smlouvu, kterou se paní [jméno] [příjmení] zavázala převést na žalobce spoluvlastnický podíl ve výši ½ k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] par. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] se všemi součástmi a příslušenstvím, to vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] (dále jen„ nemovitosti“). Jelikož byl žalobce v době uzavření smlouvy nezletilý, při právním jednání byl zastoupen svou matkou [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa žalobce]. Rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 2.2.2017, č.j. 0 Nc 745/2016 – 17, 14 P a Nc 251/2016, soud toto právní jednání žalobcovy matky schválil. Darovací smlouva tedy nabyla účinnosti právní mocí uvedeného rozsudku, tj. dne 20.7.2017. Než však mohl žalobce podat příslušnému katastrálnímu úřadu návrh na vklad vlastnického práva k nemovitostem, paní [jméno] [příjmení] dne [datum] zemřela. Podle usnesení o dědictví vydaném soudní komisařkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 12.7.2017, č.j. 4 D 1307/2016-98, se dědici po [jméno] [příjmení] stali žalovaní a povinnost převést vlastnické právo k nemovitostem na žalobce se nestala pasivem dědictví. Každý z žalovaných se tedy stal spoluvlastníkem nemovitostí ve výši ¼. Žalovaný [celé jméno žalovaného] následně svůj podíl na nemovitostech prodal za kupní cenu 1 700 000 Kč třetí osobě. Dle ust. § 1701 občanského zákoníku dluhy přecházejí na dědice, uvedené usnesení o dědictví na tom nic nemění. Na žalované tedy přešla povinnost převést nemovitosti na žalobce. V případě vkladového řízení u příslušného katastrálního úřadu však toto usnesení bude důvodem pro zamítnutí návrhu na vklad vlastnického práva žalobce k nemovitostem. Vzhledem k tomu je žalobce přesvědčen, že je naplněn naléhavý právní zájem dle ust. § 80 občanského soudního řádu na tom, aby soud určil, že žalovaná [celé jméno žalované] je povinna převést svůj podíl na nemovitosti na žalobce. Jelikož žalovaný [celé jméno žalovaného] již není spoluvlastníkem nemovitosti a žalobce tedy nemá možnost nabýt spoluvlastnický podíl ve výši odpovídající darovací smlouvě, je na místě požadovat po žalovaných finanční plnění odpovídající hodnotě spoluvlastnického podílu ve výši ¼ na nemovitostech. Žalobce považuje za přiměřenou částku ve výši kupní ceny za prodej spoluvlastnického podílu žalovaného [celé jméno žalovaného].

2. Žalovaní navrhovali zamítnutí žaloby, protože matka žalovaných [jméno] [příjmení] podle nich 21.11.2016 podepisovala darovací smlouvu ve stavu, kdy nevěděla, co podepisuje a nebyla s ohledem na svůj zdravotní stav schopna posoudit následky svého jednání, a proto bylo její jednání neplatné podle § 581 občanského zákoníku a nemovité věci nebyly převedeny na žalobce a ani závazek z darovací smlouvy nemohl být předmětem dědického řízení po [jméno] [příjmení] vedeného u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 4D 1307/2016. [jméno] [příjmení] trpěla demencí a s tím související poruchou osobnosti, poslední rok před smrtí již nepoznávala své blízké, upadala a trpěla výpadky paměti, starala se o ni první žalovaná, která pozorovala od karcinomu žaludku výraznou změnu povahových vlastností [jméno] [příjmení], výpadky její paměti, nepoznávání okolí, kdy asi měsíc před její smrtí odvezla [jméno] [příjmení] z jejího bydliště dcera první žalované [jméno] [celé jméno žalované] k sobě do svého bydliště bez souhlasu žalovaných, kdy asi po čtrnácti dnech došlo k sepisu darovací smlouvy. [jméno] [příjmení] se léčila u psychiatričky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kdy z její zprávy z 16.4.2014 vyplývá, že tehdy od cévní mozkové příhody před třemi lety trpěla změnou osobnosti, zhoršování paměti, nezájmem o se, o práci, v nálezu je uvedena demence, abulie, anozognozie, organický psychosyndrom, zpomalené psychomotorické tempo, bez orientace časem, zhoršená výbavnost, snížený intelekt, mozková atrofie, depresivní syndrom, postupně se zhoršující kognitivní a mnestické funkce, ateroskleróza. [jméno] [příjmení] trpěla rakovinou žaludku, byla v péči obvodního lékaře [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Kromě toho žalovaní vznesli i námitku promlčení žalobcem uplatněného nároku jakožto majetkového práva. K výzvě soudu podle § 118a občanského soudního řádu žalovaní navrhli k otázce zdravotního stavu zemřelé [jméno] [příjmení] zpracovat znalecký posudek znalcem z oboru zdravotnictví (odvětví psychiatrie), který by stanovil, zda zemřelá [jméno] [příjmení] trpěla v době podpisu předmětné darovací smlouvy duševní poruchou či nikoliv, navrhli i výslech psychiatričky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a obvodního lékaře [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jakož i zdravotní dokumentací obou lékařů, výslech souseda [jméno] [příjmení] pana [jméno] [příjmení] podrobně obeznámeného s jejím zdravotním stavem v inkriminované době, dále výslech přítele druhé žalované [jméno] [jméno], který jezdil pomáhat s ošetřováním [jméno] [příjmení] a několikrát ji vezl i autem.

3. Z darovací smlouvy uzavřené dne 21.11.2016 mezi žalobcem a [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalované], bylo zjištěno, že se [jméno] [příjmení] zavázala dobrovolně a bezplatně převést na žalobce svůj spoluvlastnický podíl ve výši ½ k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] par. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] se všemi součástmi a příslušenstvím, to vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] Smlouva byla opatřena úředně ověřenými podpisy, a to [jméno] [příjmení], ze dne 21.11.2016 na Obecním úřadě [obec], za tehdy nezletilého [celé jméno žalobce] podepsala smlouvu [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], která svůj podpis opatřila úředně ověřeným razítkem a bez bližšího označení svůj podpis uvedla do kolonky obdarovaný, jako zákonný zástupce nebyla uvedena ani v záhlaví darovací smlouvy. Rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 2.2.2017, č.j. 0Nc 745/2016-17, bylo pravomocně ke 4.3.2017 rozhodnuto o schválení této darovací smlouvy za nezletilého žalobce.

4. Z dopisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářky v [obec] bylo zjištěno, že 12.7.2017 sdělovala rodičům žalobce, že projednávala pozůstalostí řízení po [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelé 24.12.2016 a dědici se podle usnesení o dědictví ze dne 12.7.2017, č.j. 4D 1307/2016-98, stali žalovaní 1 a 2 jako pozůstalé děti zůstavitelky. Pohledávka nezletilého žalobce jako věřitele ze závazku zůstavitelky z darovací smlouvy z 21.11.2016 k bezplatnému převodu vlastnictví k jejímu spoluvlastnickému podílu na shora uvedených nemovitostech v k.ú. [anonymizováno] se nestala pasivem dědictví a tedy ani povinností dědiců.

5. Rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 14.12.2020, č.j. 0P 203/2020-41 bylo pravomocně k 16.1.2021 rozhodnuto o tom, že soud dává souhlas rodičům [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalované] k podání žaloby na určení trvání smluvní povinnosti a zaplacení částky 1 700 000 Kč ze 14.11.2020 proti žalovaným 1 a 2, který učinil otec žalobce.

6. Z dopisu zástupkyně druhého žalovaného notářce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 11.5.2017 bylo zjištěno, že bylo žádáno, aby se pohledávka věřitele – nezletilého [celé jméno žalobce] ze závazku zůstavitelky [jméno] [příjmení] z darovací smlouvy ze dne 21.11.2016 bezplatně převést vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem, tj. spoluvlastnickému podílu poloviny pozemků shoda uvedených obdarovanému [celé jméno žalobce], nezařazovala do pozůstalostních dluhů, kdy druhý žalovaný jako pozůstalý syn měl důvodně za to, že zůstavitelka nevěděla v době podpisu smlouvy, jaké dokumenty podepisuje a nebyla schopna s ohledem na svůj zdravotní stav posoudit následky svého jednání, a proto je darovací smlouva neplatná a nemovité věci nebyly platně převedeny na [celé jméno žalobce] a nemůže tak být předmětem dědického řízení ani závazek z darovací smlouvy. Bylo deklarováno, že s navrhovaným postupem souhlasí i první žalovaná jako pozůstalá dcera [jméno] [příjmení].

7. Z odborného vyjádření znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie ze dne 12.5.2017 bylo zjištěno, že z psychiatrického hlediska nebyla [jméno] [příjmení] schopna s vysokou pravděpodobností v důsledku závažného [anonymizováno] i tělesného vztahu způsobilá činit právní úkon, tj. nebyla schopna vnímat smysl, účel a veškeré důsledky plynoucí z podpisu darovací smlouvy 21.11.2016. Znalec se podrobně zabýval [anonymizováno] dokumentací [jméno] [příjmení].

8. Soudu byla předložena zpráva [právnická osoba] – [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze 16.4.2014, kde je uvedeno, že [jméno] [příjmení] je léčena pro demenci, kdy je popisován její zdravotní stav, již tehdy vyžadovala dohled a dopomoc rodiny, měla sníženou soběstačnost. V důsledku cévní mozkové příhody v roce 2011 nastala změna osobnosti, zhoršování paměti, nezájem o sebe, o práci, vše nutno připomínat, bez nálady, nekritická, obtížně udržovala hygienu, problémy bagatelizovala. Předložen byl i lékařský nález pro posouzení zdravotního stavu [jméno] [příjmení] ve věcech sociálního zabezpečení - komplexní vyšetření pro OSSZ Chrudim ze 4.7.2016 vyplněný praktickým lékařem [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

9. Z účastnické výpovědi první žalované [celé jméno žalované] bylo zjištěno, že v roce 2005, kdy zemřel manžel, nastala u [jméno] [příjmení] apatie a smíření se se životem, což se postupně horšilo. [jméno] [příjmení] se dlouhodobě léčila s vysokým krevním tlakem, trpěla cukrovkou a vzhledem k tomu, že se nechovala disciplinovaně co do životosprávy, léků postupně přibývalo a stav se horšil. Asi dva nebo tři roky před smrtí měla mrtvici a pak i infarkt, stav se horšil a zrychlovalo se to. [jméno] [příjmení] byla náladová a když se cítila špatně, byla až zlá a někdy i vulgární, což dříve neexistovalo. První žalovaná za ní chodila čím dál častěji, žily v jedné vesnici. Na léky pořídili [jméno] [příjmení] zásobník, ale pak už byl problém, aby to brala i z něj, takže jí z práce volala, aby si vzala léky, kdy neměla pokládat telefon a měla se vrátit říct, že si léky vzala, ale stávalo se, že se zapomněla i k telefonu vrátit. Místo pevné linky jí pořídili mobil, ale neuměla s ním zacházet, takže se vrátili k pevné lince. Když byla první žalovaná doma, nosila jí uvařené jídlo, když jsem byla v práci, brala jí odtamtud obědy. Postupně jí bylo horší donutit jíst vzhledem k onkologickému onemocnění. První žalovaná svou matku [jméno] [příjmení] vozila k lékařům, byla na psychiatrii v [obec], na ušním v [obec], když se jí spustila krev z nosu, museli i na pohotovost do [obec]. Když nemohla první žalovaná, vezl ji syn první žalované [jméno] [příjmení]. Co se týče podepisování listin v době před smrtí, tak se stalo, jak byla velmi společenská, že matku první žalovaná viděla na návsi stát s asi 40-letým pánem a když se tam šla poptat, oč jde, představil se s tím, že právě uzavřeli smlouvu na změnu dodavatele energií. První žalovaná chtěla smlouvu vrátit, ale pán to odmítl a když se ptala matky, proč to podepisovala a neporadila se se žalovanými, říkala, že pán byl šarmantní. Žalovaní pak dlouho řešili odstoupení od smlouvy i se sankcemi, kdy byla smlouva pro matku nevýhodná. Před smrtí mívala i problém poznat osoby, bývala důvěřivá, někdy byla přátelská, jindy uražená se sklonem k depresím. Matka žalobce, dcera první žalované je zdravotní sestra a pracovala na stejném pracovišti jako první žalovaná a byly tak v kontaktu, k matce první žalovaná chodil na návštěvy i žalobce. I když se první žalovaná hodně snažila, nebylo to u její matky v domácnosti hygienicky v dobrém stavu a první žalované se proto moc nelíbilo, že tam u ní před smrtí žalobce býval i celé víkendy, navíc na něj bývala matka první žalované i vulgární. První žalovaná byla jeho chováním překvapená a ptala se, proč je tam u babičky a zvala ho k nim, ale on říkal, že tam být musí, protože to chce babička a jeho rodiče, nakonec ho přemluvila, aby u nich přespal. U babičky býval žalobce sám, bez svých rodičů, takto ta situace byla v létě 2016, kdy tam trávil prázdniny. Dá se říct, že se první žalovaná starala i o žalobce, co se týče zajištění stravy. Matka žalobce (dcera první žalované) se začala o matku první žalované zajímat až v létě 2016, nejdřív tam jezdili na návštěvu tak jednou za 2 měsíce, pak po 6 nedělích, pak postupně se interval zkracoval, bylo to čím dál častěji. Jako zdravotní sestra první žalovanou dcera přesvědčila, že je lepší, aby se o matku starala ona. První žalovaná pracuje jako ošetřovatelka v sanatoriu [anonymizováno], kde pracovala i matka žalobce jako zdravotní sestra. [jméno] [příjmení] nikdy nebyla zvyklá se starat o úřední záležitosti, to dělal otec a po jeho smrti to převzaly děti. K lékaři si byla schopná dojít sama, ale třeba objednání k lékaři zařizovali oni. Inkaso si zaplatila sama, ale aby si pak vedla evidenci a zakládala si doklady, to dělala první žalovaná. Asi půl roku před smrtí jí první žalovaná připravovala inkaso na stůl a ona si ho došla uhradit. [jméno] [příjmení] bývala společenská, ale návštěvy k nim nechodily, spíš si popovídala cestou z obchodu, tam chodívala, vyjma poslední půl roku, kdy se jí jednak už nechtělo a jednak říkala, že ji bolí noha a pak volala třeba synovi první žalované, aby přišel a nákup zařídil. [jméno] [příjmení] byla hospitalizována v souvislosti s ozařováním a jednou po odvozu záchrankou, když ji první žalovaná ráno našla v domě, kde se svítilo, ležící a neschopnou vstát. Dvakrát byla ještě hospitalizovaná s problémy dechovými. Také k ní chodila zdravotní sestra [příjmení] od doktora [ulice], kdy jí chodili otvírat, protože matka měla psa. Příspěvek na péči matce zařizovala první žalovaná a pak si ho na sebe brala matka žalobce. Když bylo potřeba matku někam odvézt, najíždělo se v poslední době až do dvora, protože jí bolela noha, invalidní vozík neměla. Majetkové poměry rodičů žalobce jsou pro první žalovanou žinantní otázkou, ale byl tam problém, protože ji a syna kontaktovali vymahači dluhů a ptali se po otci žalobce, jednou první žalovanou na poště oslovil i seriózně vypadající muž s tím, že mu dluží, říkala mu, že je tchýně a že toho má víc, takže peníze asi neuvidí, ale říkal, že by si aspoň rád bouchnul a ptal se, kde bydlí. O dluzích ví jen z doslechu. [jméno] [příjmení] nikdy neřešila majetek, který po ní zbyde po smrti, první žalovaná dům, který rodiče postavili ve stejné obci, od nich dostala už za svého života s tím, že se pak vzdá podílu po otci ve prospěch 2. žalovaného, což udělala a dům s přilehlými pozemky v dědictví po otci získal on. Po [jméno] [příjmení] pak byly předmětem dědictví její pozemky, kdy pocházela ze statku.

10. Z účastnické výpovědi druhého žalovaného [celé jméno žalovaného] bylo zjištěno, že za svou matkou [jméno] [příjmení] od otcovy smrti jezdil jednou, dvakrát do týdne, spíš posekat a udělat potřebné opravy a s mamkou si u kafe popovídat. Poslední půlrok matka hrozně zanedbávala hygienu, o což se starala první žalovaná jako žena. Je pravda, co tady uváděla první žalovaná Poslední půlrok byl v domě matky velký nepořádek, a to i přesto, že tam první žalovaná předchozí večer uklidila. U matky se rychle zhoršovala hygiena i myšlení. Druhého žalovaného poznala bez problémů vyjma jednou, kdy přišel a ona tam asi 20 min spala na gauči v obyváku a když se vzbudila, tak nejdřív nevěděla, kdo je, ale pak se probrala a už věděla, komunikovala normálně. Stávalo se třeba, že se třeba dvakrát během rozhovoru zeptala na děti. Jako se zdravou se s ní v posledním půlroce už bavit nedalo. Lékaře zajišťovala spíše první žalovaná, druhý žalovaný byl s matkou na onkologii jednou, dvakrát, kdy mu ukazovala na těle čáry po ozáření, což mu nedělalo dobře. Majetek matka za života neřešila, dokonce i pozemky v [obec] v rámci restituce se statkem za ní řešil na plnou moc otec. I když asi jednou nebo dvakrát v roce 2010 se s matkou bavili, že první žalovaná dostala dům v [anonymizováno] a druhému žalovanému připadne ten jejich a pozemky si rozdělí. První žalovaná si nestěžovala, i když to měla s péčí o matku těžké. Matka žalobce k babičce jezdívala i předtím, ale ne často, frekvence se zvyšovala se zhoršujícím se stavem babičky. Jednou prvnímu žalovanému říkala, že si babičku odveze a jestli by si mohla vzít gauč a televizi, což souhlasil a druhý den to bylo pryč i s matkou, kterou odvezla k sobě do [obec]. Nejdříve byla uzavřena darovací smlouva a pak si odvezli matku do [obec]. První žalovaný se osobně se žalobcem setkal jednou u své matky, kdy se houpal v houpací síti, určitě tam býval. O finančních poměrech rodičů žalobce ví druhý žalovaný z doslechu, že mají moc exekucí a zkoušejí kdeco, aby se z toho dostali.

11. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], která k [jméno] [příjmení] docházela po dobu asi čtyř let před její smrtí jako zdravotní sestra pro domácí návštěvy, bylo zjištěno, že se vždycky domlouvala s první žalovanou, někdy otevíral i syn první žalované, protože tam byl problém se vůbec dostat, protože paní [příjmení] měla psa, kterého musel nejdřív někdo zavřít, aby se dalo k paní [příjmení] jít. Zvlášť poslední dobou se stávalo, že tam paní [příjmení] svědkyni vůbec nepustila. Svědkyně donášela paní [příjmení] léky a prováděla kontrolu užívání léků, měřila tlak a zjišťovala celkový zdravotní stav. Tyto kontroly probíhaly nejdřív jednou za 14 dní a pak postupně jednou týdně, mimo tyto termíny pak na zavolání první žalované, někdy i denně, když se píchaly injekce. [příjmení] [příjmení] pak vozila i inkontinenční pomůcky. K paní [příjmení] chodila pro její imobilitu, sama nebyla schopna brát správně léky, musela ji kontrolovat rodina první žalované. Zdravotní stav paní [příjmení] se zhoršoval, zejména posledního půl roku. V listopadu 2016, tedy asi měsíc před smrtí, už byla odhaduji tak ze tří čtvrtin imobilní s nutným celodenním dohledem, a to včetně jídla, oblékání, hygieny. Svědkyně se jí ptávala ohledně orientace, zda ví, kdo je a proč přišla a stávalo se, že ji někdy nepoznala, podle svědkyně nebyla přesně orientována v čase, který je den, protože byl poměrně velký problém s braním léků. [příjmení] [příjmení] byla orientovaná co se týkalo jejího psa, ale vůbec si nepřipouštěla to, že není moc vhodné, aby pes byl přímo v její domácnosti, vznikaly s tím problémy s hygienou ze strany psa a pak to ovlivnilo i paní [příjmení]. U paní [příjmení] se projevovala celková zmatenost, kdy nevěděla, jestli jedla nebo nejedla, svědkyni řekla, že nejedla, a první žalovaná byla u toho, že jedla. Její zdravotní stav vyžadoval, aby stravování dodržovala, ale bylo to těžké a stále s tím bojovali. Na návštěvách svědkyně bývala běžně 15 až 20 minut, ale i déle. Hygiena v té domácnosti nebyla jednoduchá. Asi měsíc před smrtí svědkyně bývala u paní [příjmení] častěji vzhledem ke zhoršujícímu se zdravotnímu stavu, to se tam začala vyskytovat dcera první žalované [jméno] [celé jméno žalované] (matka žalobce), do té doby svědkyně vždy mluvila s první žalovanou ohledně paní [příjmení], svědkyně ji nikdy dřív neviděla a najednou svědkyni začala diktovat, jak to bude s péčí o paní [příjmení]. Došlo to dokonce tak daleko, že pár dní před smrtí se rozhodla, že vezme paní [příjmení] k sobě do [obec], i když věděla, že [obec] nespadá do okruhu domácí péče [anonymizováno] [ulice]. Svědkyně od ní pak nemohla zjistit, jestli bude bydlet v [obec] u nich nebo plánuje umístění do nějakého pobytového zařízení, nevěděla, jakou formou se hodlají o paní [příjmení] starat, všechno to bylo takové narychlo, paní [příjmení] měla dostávat denně injekce, ale svědkyně nevěděla, jestli to má zajištěno, respektive jako zdravotní sestra je mohla píchat i sama [jméno] [celé jméno žalované]. Veškeré kontroly u lékařů absolvovala paní [příjmení] s první žalovanou, svědkyně pro tyto kontroly zajišťovala náběry krve, aby měly s sebou zprávy, ale na kontroly paní [příjmení] nejezdila sanitkou, protože kvůli její zmatenosti by nebyla schopná sama sedět v sanitce, tak jí vozila první žalovaná. Do [obec] paní [příjmení] stěhovali asi 4 nebo 7 dní před její smrtí, svědkyně vůbec nechápe, jak ji dostali v jejím stavu dolů ze schodů, určitě nebyla schopná sama sejít. Před svědkyní paní [jméno] [příjmení] žádné dokumenty nepodepisovala, zprávy jí četla svědkyně a ukazovala, takže neví, jestli byla schopna si to sama číst. Co se týče stavu její psychiky, byla v léčení psychiatričky, takže se to dá ověřit. Se psem v domácnosti to bylo těžké, nedal se vyhnat a jak byl v domácnosti, dělal své potřeby všude kolem, rovněž paní [příjmení] mívala chování, kdy odmítala nosit inkontinenční kalhotky a museli ji těžce přesvědčovat, aby si je vzala. Když je neměla, museli ji v souvislosti s návštěvou svědkyně vykoupat, protože měla„ nehodu“. [příjmení] [příjmení] nevěděla, jestli jedla.

12. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], bezprostředního souseda [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že se asi osm let zpětně bavívali s paní [příjmení], ale ke konci už to bylo horší, podle svědka ho spíš už nepoznávala nebo jí to dlouho trvalo. Svědek byl dvakrát svědkem její nehody, jednou volala o pomoc na zahradě asi 5 let před její smrtí, kdy ležela a nemohla vstát, tak ji posadil na lavičku a došel na poštu pro první žalovanou, podle svědka ho tehdy nepoznala. Po druhé to bylo asi třemi lety před její smrtí, to ho požádala první žalovaná přes plot o žebřík, protože se nemohla dostat do zamčeného domu, paní [příjmení] ležela nahá u topení, byla při vědomí, ale moc zmatená, tehdy něco říkala, svědek běžel otevřít první žalované, paní [příjmení] ukládali do postele. O paní [příjmení] se starala první žalovaná, byla tam každý den. Paní [jméno] [celé jméno žalované] se tam jeden čas s rodinou nastěhovala asi tak v roce 2010, pak tam občas přijela s [jméno] [celé jméno žalobce] a s klukem v letech 2010 a 2011. Před smrtí paní [příjmení] se tam občas ukázali a nechali tam kluka, jenomže paní [příjmení] už byla v té době ve špatném stavu, podle svědka se o něj ani postarat nemohla a kluk pak chodil za svědkovými stejně starými dvojčaty. K lékaři vozil paní [příjmení] i pan [jméno].

13. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno], přítele první žalované, soud zjistil, že paní [příjmení] vídal každý týden vyjma posledního roku nebo roku a půl, kdy byla hodně po špitálech, to už ji nevídal tak často, ale protože se první žalovaná bojí jezdit po [obec], tak ji vozil po nemocnicích já. Vždycky jela první žalovaná, ta s [jméno] [příjmení] absolvovala vyšetření a svědek si jel do města. Asi před rokem a půl nebo rokem se stalo, že svědek potkal paní [příjmení] na silnici z [obec], šla domů, šla prostředkem silnice a před auty uskakovala do škarpy, dělala to tak, i když šla na nákup, když auto přejelo, tak se vrátila na prostředek silnice. Svědek ji tehdy naložil do auta, a když ji pak doma vyložil, tak zjistil, že má pokálenou přední sedačku, kde seděla. První žalovaná chodila k paní [příjmení] každý den po práci, uklízela, vytírala a prala pro svou matku. V domácnosti paní [příjmení] byl problém si vzít cokoli k jídlu kvůli nedostatečné hygieně, posledního tři čtvrtě roku nebo rok házela paní [příjmení] zbytky z okna, protože měli malý septik a v kuchyni byl ucpaný odpad, který neodtékal, takže místo odnášení to házela z okna. Jednou tam svědek nechával opravovat akumulačky, protože to strašně páchlo, zjistilo se, že jsou tam mrtvé myši. Stávalo se, že tam z okna ze tří metrů skákal pes. Svědek už to pak nedával, tak čekal venku. Když jsem paní [příjmení] vozil autem, tak se většinou bavili o jejích nemocech. [jméno] [celé jméno žalované] svědek dvacet let neviděl, u paní [příjmení] ji svědek nepotkával, viděl ji v [anonymizováno] – části [obec], že si tam fotila dům první žalované, který se předělával a [jméno] tam pozvala stavební úřad v domnění, že to není na stavební povolení. Syna [jméno] [celé jméno žalované] [anonymizováno] (žalobce) svědek vídal poslední půlrok až tři čtvrtě roku před smrtí paní [příjmení], kterého ho tam rodiče posílali vždycky od pátku do neděle, jenže on se tam štítil i najíst, tak chodil na jídlo k [anonymizováno], když se ptali, proč tam jezdí, když s tím má takový problém, tak říkal, že tam prostě musí být. V domácnosti paní [příjmení] byl problém s hygienou, šlo to od 10 k 5. Svědek [jméno] [příjmení] nikdy nedával nic číst, ale má za to, že poslední 2 -3 měsíce by nebyla schopná čtení, protože se s ní ani cestou do nemocnice nedalo bavit. Podle svědkových zkušeností s ní už nebyla orientovaná ani v čase ani v prostoru. Tehdy také byla na nějakém vyšetření krve v nemocnici, dělali ji několik dní transfuzi, pak ji vezli z nemocnice a zastavili v [obec], kde zůstala paní [příjmení] v autě a oni šli do obchodu, a když se svědek vrátil, zjistil, že se v autě začala svlékat a dávat si své špinavé spodní prádlo do kabelky. Když ji vozili do nemocnice, měla pod sebou vždy ručníky. Když jezdili autem, bavívala se vždycky o psovi, kterého milovala, že ho nedá, že je to její miláček, i když kousal a utíkal, když si ho třeba v době, kdy byla v nemocnici, vzali k sobě. Svědek s paní [příjmení] poslední půl rok nemluvil, protože nebylo o čem, i když tam přišel, tak se bavila jen s první žalovanou a neví, jestli to třeba nebylo tím, že ho třeba nepoznala. Její odpovědi dceři byly na ano, ne a citoslovce, žádné věty. Už nedokázala sejít dolů a otevřít, chodila tam za ní první žalovaná, ta ji obvykle richtovala ohledně pořádku. Jednou šla na nákup do jediného obchodu v obci, který je 200 m od domu, na opačnou stranu. Pes paní [příjmení] neposlouchal, nešel dát na vodítko, nedovolila, aby byl v boudě, byl doma na gauči, nechodil ven, párkrát skočil z okna a jinak chodil dělat pod gauč. Když začala marodit první žalovaná jí nabízela, že může marodit u ní, že to bude jednodušší na péči, ale nechtěla o tom ani slyšet. Pak se týden před smrtí dala najednou přemluvit [jméno] na přestěhování do [obec], slíbili jí polohovací postel a tak zemřela u vnučky a ne doma.

14. Z výpovědi svědka [celé jméno žalovaného] ml., syn druhého žalovaného, bylo zjištěno, že svou babičku [jméno] [příjmení] naposledy viděl asi 2 - 3 dny před smrtí, to byl její stav hodně špatný. Její zdravotní stav se začal rychleji zhoršovat asi 5 měsíců před smrtí. S otcem pomáhali převážně venku, babička polehávala, už s ní nešlo moc komunikovat, ani neodpovídala, bylo to už zcestné, už se moc nebavili. Tři dny před její smrtí byl svědek i se svou rodinou byl u sestřenice [jméno] [celé jméno žalované], i když nechtěla, aby jezdil, nebyl úplně vítaný. Když ho babička zahlédla, řekla slovo„ krade“, šel blíž, ale už nereagovala, vyjma toho, že něco zahučela. Byli za ní v [obec], věděli, že si ji [jméno] jako zdravotní sestra bere k sobě domů, souhlasili s tím, zdálo se jim to jako celkem dobrý nápad. Pak o tom svědek přemýšlel a zdálo se mu, že v té [obec] kolem sebe měla velké množství prášků, a když to pak porovnal s dědečkem, který byl v závěru života v nemocnici na morfinu, tak by řekl, že děda reagoval vůči nim mnohem lépe. Svědka překvapilo, že babička nereagovala ani na svědkova syna, který už je čtvrtý [jméno] v pořadí a na kterého trpěla, protože se jí zdál podobný dědovi. Svědek si nepamatuje, jestli měla nějakou polohovací postel, ale napolohovaná určitě nebyla. Ležela v ložnici, neměla ani zvláštní pokoj. Už měsíc před smrtí na tom byla velmi špatně, tři týdny před smrtí tam svědek nebyl, to ještě předtím, když ji viděl, jen ležela, byla mimo a vůbec s ní nešlo mluvit. Že to bylo zcestné, znamenalo, že se svědek snažil s babičkou vést rozhovor, ale ona neodpovídala na to, nač se ptal, nevedla s ním komunikaci.

15. Ze soudem zadaného znaleckého posudku z vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [celé jméno znalce], znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] byla ke dni 21.11.2016 stižena duševní poruchou – demencí již závažného stupně, kdy její tělesné choroby přispěly ke zhoršení a progresi demence. Uvedená duševní porucha měla podstatný vliv na její schopnosti uzavřít darovací smlouvu, jíž darovala spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech třetí osobě. Stupeň demence způsobil již vymizení rozpoznávací a ovládací schopnosti. Demence, ateroskleróza a atrofie mozku v čase progreduje a zhoršuje se sama o sobě. Přidružené tělesné nemoci příznaky demence zhoršují. Není pravděpodobné, že by se zdravotní stav [jméno] [příjmení] od vyšetření psychiatričkou v březnu 2014 zlepšoval, naopak podle dostupných zdrojů se zhoršoval. Ke dni 21.11.2016 nebyla [jméno] [příjmení] schopna si uvědomit dosah prováděné dispozice s majetkem vysoké hodnoty, ani její význam a její důsledky. [jméno] [příjmení] nebyla schopna vnímat dopad vlastnoručního podpisu na darovací smlouvě a nebyla schopna své jednání ovládat.

16. Soudem prvního stupně vydaný rozsudek ze dne 19.7.2022, č.j. 12C 302/2020-123, byl odvolacím soudem k odvolání žalobce zrušen usnesením ze dne 21.12.2022, č.j. 22 Co 310/2022-147, poté, co bylo zjištěno, že byla žalobci zpřístupněna datová schránka 6.5.2022 a soud mu do ní nedoručil předvolání k jednání, předvolání bylo zasláno doporučeně českou poštou žalobci na jeho adresu trvalého pobytu. Odvolací soud tímto způsobem považoval žalobce za zkráceného na jeho právech. Soud prvního stupně proto se žalobcem následně komunikoval prostřednictvím jeho datové schránky. Žalobci byla obsílka k jednání zaslána 24.1.2023, žalobce 27.2.2023 tvrdil, že si obsílku převzal až 24.2.2023 a jeho právní zástupce není schopen se k jednání dostavit, žádal odročení o 30 dní a výslech matky žalobce [jméno] [celé jméno žalované]. Žalobce byl obratem vyzván, aby o odročení požádal přímo zástupce žalobce, jehož totožnost není soudu známa, když žalobce byl o jednání vyrozuměn včas, měl zajistit navrženou svědkyni k výslechu s ohledem na krátkou lhůtu, s níž to dal soudu vědět. K nařízenému jednání se však žalobce nedostavil a ani se neomluvil, svědkyni nezajistil. Nereagoval ani na telefonát soudu. K jednání na 12.4.2023 byl obeslán řádně, byl vyzván, aby specifikoval, k jakým skutečnostem má být slyšena navržená svědkyně, žalobce na výzvu soudu nereagoval, k jednání se nedostavil a teprve v průběhu jednání soudu byla doručena omluva žalobce, důvodnost omluvy nebyla prokazována, nebylo žádáno odročení.

17. Žalobce nesplnil svou povinnost, nespecifikoval důvody, pro které navrhoval slyšet [jméno] [celé jméno žalované] až po koncentraci řízení, neuvedl ani skutečnosti, k nimž by měla vypovídat. Přesto soud z procesní opatrnosti svědkyni vyslechl, ač neměl od žalobce žádné pokyny, k čemu by měla být slyšena. [jméno] [celé jméno žalované], matka žalobce vypověděla, že ví, že v tomto řízení jsou předmětem pozemky, které její babička darovala jejímu synovi. Babička byla vážně nemocná, rok nebo rok a půl se léčila s rakovinou. Svědkyně se o ni starala, poslední půl rok to bylo ve dne v noci, kdy u babičky svědkyně přespávala, podávala ji léky, krmila ji, poslední půlrok babička trpěla i nespavostí, a proto spolu po nocích hovořily a přes den svědkyně chodila do práce. Ano, věřte, že to je možné, půlroku v noci nespat a přitom chodit do práce. V tomto řízení jde o to, zda byla babička při smyslech při darování těch pozemků. Je pravda, že měla babička slabší chvilky, kdy nebyla orientovaná, ale byly pouze krátkodobé. Poslední měsíc jejího života, si svědkyně vzala babičku k sobě do [obec], protože potřebovala být také se svoji rodinou, to kvůli babičce nechodila ani do práce a ten poslední měsíc byla babička zmatená, brala morfiové náplasti. V kontextu s výpověďmi ostatních svědků, zejména svědkyně [jméno] [příjmení], která není zainteresovaná na věci, bylo možno uvěřit pouze části této výpovědi, zejména co do intenzity a časových údajů péče.

18. Podle § 1701 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak. Podle § 1475 odst. 2 občanského zákoníku pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci. Podle § 1106 občanského zákoníku, kdo nabude vlastnické právo, nabude také práva a povinnosti s věcí spojená. Podle § 15 odst. 2 občanského zákoníku svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat). Ve smyslu § 24 občanského zákoníku každý člověk odpovídá za své jednání, je-li s to posoudit je a ovládnout. Není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá, neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat (§ 581 občanského zákoníku).

19. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěn tento skutkový stav. [příjmení] [jméno] [příjmení] podepsala dne 21.11.2016 se žalobcem zastoupeným jeho matkou [jméno] [celé jméno žalované] darovací smlouvu, kterou mělo dojít k převodu poloviny předmětných nemovitostí na žalobce. Z výpovědí svědků [jméno] [jméno], [celé jméno žalovaného] mladšího, [jméno] [příjmení], z lékařské zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a i z výpovědí žalovaných bylo zjištěno, že se zdravotní stav [jméno] [příjmení] zejména v posledním půlroce výrazně zhoršoval, byla zmatená, asi měsíc před smrtí se tam začala podle svědkyně [příjmení] objevovat vnučka [jméno] [příjmení] [jméno] [celé jméno žalované], která si k sobě do [příjmení] [jméno] [příjmení] přestěhovala asi týden před její smrtí. Soud má za to, že byl výslech [jméno] [celé jméno žalované] navržen až po koncentraci, přesto však i z něj vyplývá, že byla [jméno] [příjmení] zmatená, pod vlivem morfia. [jméno] [příjmení] zemřela dne 24.12.2016. S ohledem na tyto zjištěné skutečnosti, které jsou podrobně popsány shora, a to i s ohledem na potřebnou revizi odborného vyjádření [anonymizováno]. [příjmení] soud zadal ke zpracování znalecký posudek k psychickému stavu [jméno] [příjmení] v době pořízení darovací smlouvy. Znalecky bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] ke dni podpisu darovací smlouvy 21.11.2016 nebyla schopna posoudit následky svého jednání a své jednání ovládat, když byla stižena duševní poruchou – demencí již závažného stupně, kdy stupeň demence způsobil vymizení její rozpoznávací a ovládací schopnosti. [jméno] [příjmení] nebyla k 21.11.2016 schopna vnímat dopad vlastnoručního podpisu na darovací smlouvě a nebyla schopna své jednání ovládat. Co se týče žalobcem v odvolacím řízení namítaného nevyslýchání paní ověřující podpis [jméno] [příjmení] na Obecním úřadě v [anonymizováno], která znala babičku celý život a těžko by podpis ověřila, kdyby měla podezření, že babička neví, co dělá, lze pouze uvést, že úřednice obecních úřadů nejsou znalci psychiatrie a ani v případě, kdy by žalobce výslech této pracovnice navrhl, v čemž mu v průběhu celého řízení nic nebránilo, by taková výpověď nezvrátila závěry znalce.

20. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 581 občanského zákoníku ve spojení s § 24, § 15 odst. 2 občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Zemřelá [jméno] [příjmení] trpěla již v roce 2014 demencí, aterosklerózou a atrofií mozku, které v čase progredovaly a zhoršovaly se samy o sobě, kdy přidružené tělesné nemoci příznaky demenci zhoršovaly. Stěžejním důkazem pro soud byl znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [celé jméno znalce], který byl zpracován na základě dostupné zdravotnické dokumentace [jméno] [příjmení], která korespondovala s dalšími provedenými důkazy, kterými byly výpovědi jednotlivých svědků a rovněž výpovědi žalovaných. Tvrzení otce žalobce jako jeho zákonného zástupce, které uvedl ve své omluvě k jednání soudu zaslané 25.6.2021, že [jméno] [příjmení] byla v den podpisu darovací smlouvy, co se týče psychického stavu naprosto v pořádku, věděla, co dělá, byla pouze onkologicky nemocná, a pokud budou žalovaní tvrdit, že brala nějaké psychiatrické léky, tak takové tvrzení nebude pravdivé a půjde jednoznačně dokázat výpisem ze zdravotní pojišťovny. Soudu nezbývá než konstatovat, že úmrtím účastníka smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitostem před podáním návrhu na vklad do katastru nemovitostí práva ani povinnosti ze smlouvy nezanikají, ale přecházejí na dědice, pokud nejde o práva a povinnosti vázané výhradně na osobu zůstavitele, ale nelze pominout prokázanou skutečnost, že zůstavitelka nebyla v době podpisu darovací smlouvy způsobilá smlouvu pořídit, což nezáleží na braní léků, jak se domnívá žalobce, resp. v té době šlo o vyjádření jeho otce jako zákonného zástupce, ale na duševním stavu, na tom, zda pořizuje právní úkon osoba svéprávná, způsobilá právně jednat, která je schopna své jednání posoudit a ovládnout či naopak. A pokud osoba tuto schopnost nemá zachovanou v plné míře, pak na takový úkon nelze nahlížet jinak než jako na neplatný ve smyslu § 581 občanského zákoníku. Protože je tedy uzavřená darovací smlouva z 21.11.2016 neplatná, soud žalobu v plném rozsahu zamítl, neboť není žádný důvod z neplatné darovací smlouvy vycházet a ukládat povinnosti žalovaným.

21. V souvislosti se zadáním znaleckého posudku soudem znalci [příjmení] [jméno] [celé jméno znalce] bylo na nákladech za znalecký posudek soudem přiznáno a uhrazeno celkem 7 623 Kč, kdy jde o náklady státu, které soud stanoví k úhradě účastníkům řízení podle § 148 občanského soudního řádu v závislosti na procesním úspěchu ve věci samé. Dalšími náklady státu, které vyplatil, bylo svědečné [jméno] [celé jméno žalované] ve výši 402 Kč. V daném případě byl procesně neúspěšný žalobce, protože mu však bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, soud podle § 148 odst. 1 občanského soudního řádu soudu nebylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno.

22. Pro plný úspěch žalovaných ve věci jim soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaní požadovali dle vyúčtování jejich zástupkyně 602 476 Kč, kdy účtovali vždy třikrát samostatnou odměnu u každého úkonu a to jednak za převzetí a přípravu zastoupení, za vyjádření žalovaných k žalobě, za dvě porady s každým žalovaným zvlášť 23.6.2021 a 24.6.2021, za soudní jednání 25.6.2021 v přesahu dvou hodin, za další dvě porady 8.7.2021 a 9.7.2021 s každým žalovaným zvlášť, za vyjádření žalovaných soudu 10.7.2021, za další poradu s každým žalovaným samostatně 4.10.2021 a 5.10.2021, za účast na jednání 6.10.2021 v přesahu dvou hodin, 15.10.2021 za další dvě porady s každým žalovaným zvlášť, 18.10.2021 vyjádření žalovaných soudu, 11.7.2021 další dvě porady s každým žalovaným zvlášť, 12.7.2022 účast na soudním jednání, dále žalovaní účtovali na náhradě hotových výdajů 42 paušálních náhrad po 300 Kč, cestovné k jednáním soudu po 932 Kč a to ke dvěma v roce 2021 a k jednomu v roce 2022 při spotřebě 11,8 l /100 km benzínu Natural 95 a ujetých vždy celkem 93,6 km [obec] [obec] a zpět, kdy žalovaní účtovali 44,50 Kč za litr paliva ke každému z jednání, a náhradu za ztrátu času ke každému ze tří jednání čtyřikrát po 100 Kč za každou započatou půlhodinu, tj. 3krát 400 Kč. V prvé řadě má soud za to, že jde o společné úkony pro oba žalované, kdy skutkově jde o tutéž věc, kdy ačkoli se žalobní petit částečně liší mezi žalovanými, jde o detail způsobený tím, že druhý žalovaný v mezidobí po nabytí majetku po své matce svou část nemovitostí prodal, zatímco první žalovaná si majetek ponechala. Skutkově jde o totéž a porady a v souvislosti s nimi úkony bylo možno činit souběžně s oběma žalovanými, neboť skutečně nejde o rozdílné věci. Z tohoto pohledu tedy soud odměnu snížil u každého ze zastoupených o 20% podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu. Soud jako účelně vynaložené náklady hodnotí úkony tří jednání, kdy dvě přesahovala dvě hodiny, třetí jednání nikoli, tedy celkem 5 úkonů právní pomoci, převzetí a přípravu zastoupení 1 úkon, vyjádření žalovaných k žalobě 1 úkon a to pro každého za žalovaných 7 úkonů. Co se týče soudního řízení následujícího po vydání zrušujícího usnesení odvolacím soudem, zde žalovaní účtovali opět samostatně porady s každým ze žalovaných ve dnech 27.2.2023 a 28.2.2023, jednání soudu 1.3.2023, další poradu s každým ze žalovaných 5.4.2023 a 11.4.2023, jednání soudu 12.4.2023, šest paušálních náhrad po 300 Kč, soud jako účelné hodnotí náklady na dvě jednání, viz odůvodnění výše, kdy navíc odvolání bylo úspěšné jen z důvodu nedoručení žalobci do datové schránky, kdy soud svým postupem tuto chybu hojil. Co se týče výše odměny, ta závisí na tzv. tarifní hodnotě, ta je u žalované povinnosti převodu první žalované 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 advokátního tarifu, u druhého žalovaného 1 700 000 Kč, přičemž platební povinnost měla být určena ve stejné výši i první žalované, takže i zde 1 700 000 Kč. Součtem tarifních hodnot u první žalované jde o 1 750 000 Kč, čemuž po snížení o 20% odpovídá 12 240 Kč, u druhého žalované 12 080 Kč. Soud nepřiznává náhradu za úkon vyjádření k výzvě soudu podle § 118a o.s.ř., kdy má za to, že nelze klást k tíži žalobce, že žalovaní nenavrhli důkazy ke svým tvrzením hned, jakmile se měli k žalobě vyjádřit, ale učinili tak až následně po výzvě soudu, a dále za vyjádření, ze října 2021, kdy žalovaní v tomto vyjádření v podstatě rozvedli detaily navrženého posudku specifikací dotazů na jimi navrženého znalce, i zde to mohlo být součástí vyjádření k žalobě a soud má za to, že nelze klást výdaje na úkony tohoto druhu k tíži žalobce. K jednotlivým vyjádřením a ústním jednáním soud nepřiznal náklady za porady s každým žalovaným zvlášť v souvislosti s úkony, resp. před úkony, kdy má za to, že může přiznat pouze účelné náklady. Nejde o natolik složitou materii, jak skutkově, tak důkazně, aby soud shledal takové úkony účelnými. Co se týče cestovného, při ujetých celkem 93,6 km a průměrné spotřebě benzínu Natural 11,80 l na 100 km ve vyhláškové ceně k 25.6.2021 27,80 Kč a amortizačním paušálu 4,40 Kč/km jde o 719 Kč, při vyhláškové ceně k 6.10.2021 33,80 Kč a amortizačním paušálu 4,40 Kč/km jde o 785 K, při vyhláškové ceně k 12.7.2022 44,50 Kč a amortizačním paušálu 4,70 Kč jde o 931 Kč, při vyhláškové ceně k 1.3.2023 41,20 Kč a amortizačním paušálu 5,20 Kč jde o 942 Kč, při vyhláškové ceně k 12.4.2023 41,20 Kč a amortizačním paušálu 5,20 Kč jde o 942 Kč, tj. dohromady 4 319 Kč. Na náhradě za promeškaný čas bylo pro oba žalované účtováno oprávněně celkem 2 000 Kč za ztrátu času k pěti jednáním. Soud tak přiznává odměnu za zastoupení ve věci advokátem první žalované za 9 hlavních úkonů právní pomoci po 12 240 Kč, polovinu režijních paušálů tj. 4,5 krát 300 Kč, polovinu cestovného 2 160 Kč a polovinu náhrady za ztrátu času 1 000 Kč, náhradu nákladů řízení 114 670 Kč soud podle § 160 o.s.ř. stanovil žalobci zaplatit v obecné třídenní lhůtě (§ 160 o.s.ř.). Druhému žalovanému soud přiznává odměnu za zastoupení ve věci advokátem za 9 hlavních úkonů právní pomoci po 12 080 Kč, polovinu režijních paušálů tj. 4,5 krát 300 Kč, polovinu cestovného 2 160 Kč a polovinu náhrady za ztrátu času 1 000 Kč, náhradu nákladů řízení 113 230 Kč soud podle § 160 o.s.ř. stanovil žalobci zaplatit v obecné třídenní lhůtě.