12 C 323/2020

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaný: celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem ulice a číslo , PSČ obec zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zvýšení výživného pro zletilé dítě

I. Žaloba o zvýšení výživného se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou soudu doručenou dne 7.12.2020 se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému přispívat muna výživu částkou 3 500 Kč měsíčně od září 2020, a to vždy k 16. dni v měsíci předem k rukám žalobce, dále uhradit žalobci dlužné výživné v částce stanovené na základě provedeného dokazování, a to do 30 dnů a náhradu nákladů řízení. Žalobce tvrdil, že rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 25.9.2017, č.j. 0 P 181/2017-25, který nabyl právní moci dne 10.11.2017, byla schválena dohoda rodičů žalobce, dle níž byl tehdy nezletilý žalobce svěřen do péče matky a žalovaný se zavázal přispívat na výživu žalobce částkou 2 500 Kč měsíčně splatných vždy do každého 16. dne v měsíci předem k rukám matky. Jelikož od posledního rozhodování o výživném došlo na straně žalobce i žalovaného k významné změně poměrů odůvodňující vydání nového rozhodnutí soudu o výživném, obrací se žalobce na soud s návrhem na zvýšení výživného. Žalobce tvrdil, že jeho výdaje od posledního rozhodování o výživném významně vzrostly a osobní a majetkové poměry žalovaného zvýšení výživného umožňují. Otec i matka žalobce mají celkem tři vyživovací povinnosti, a to k žalobci a dále k nezletilým [jméno], [datum narození], a [jméno], [datum narození], [celé jméno žalobce]. Žalobce byl v době posledního rozhodování o výživném studentem Vyšší odborné školy [anonymizováno] a [anonymizováno] školy stavební [obec] v učebním oboru truhlář, kterou úspěšně k 30.6.2020 ukončil. Žalobce s účinností od 1.9.2020 nastoupil do 1. ročníku Střední průmyslové školy [obec], kde studuje obor elektromechanik pro přístroje a zařízení. Žalobce je zdravý a má běžné výdaje osob v jeho věku. V souvislosti s nástupem na střední školu žalobci vznikly výdaje spojené s nákupem pracovních pomůcek v částce 490 Kč, ISIC karty v částce 290 Kč, SRPŠ v částce 300 Kč a učebnic v částce 80 Kč. Matka žalobce dále hradí pravidelné měsíční výdaje 1 000Kč za obědy, 1 000 Kč kapesné, 200 Kč za telefon, 300 Kč za cestovné za přítelkyní, 500 Kč za provoz motokola a asi 500 Kč za obuv, oblečení a drogerii. Další výdaje žalobce jsou spojeny se studiem, zájmovými aktivitami, zajištěním stravy a dalších potřeb. Veškeré výdaje žalobce hradí matka, žalovaný nad rámec poskytovaného výživného na výdaje žalobce ničím nepřispívá. Žalobce žije ve společné domácnosti s matkou a svými dvěma sestrami [jméno], [datum narození], a [jméno], [datum narození]. Matka žalobce je zaměstnána u [anonymizována tři slova] [územní celek] jako odborný referent s příjmem cca 28 000 Kč čistého měsíčně, hradí veškeré výdaje všech tří dětí a rovněž náklady spojené se zajištěním bytové potřeby v bytě 3+1 v osobním vlastnictví v částce 10 145 Kč měsíčně skládající se z platby hypotečního úvěru 5 917 Kč, záloh do fondu oprav a na služby 2 650 Kč, zálohy na plyn 650 Kč, zálohy na elektřinu 400 Kč, internet 348 Kč a rozhlasové a televizní poplatky 180 Kč. Za životní a úrazové pojištění matka žalobce vynakládá 1 150 Kč měsíčně, hradí i pojištění domácnosti 1 124 Kč ročně a svoz odpadů za 4 osoby v domácnosti 2 400 Kč ročně. Pro potřeby rodiny matka užívá osobní automobil zn. Škoda Fabia, hradí povinné ručení 3 215 Kč ročně a asi 2 000 Kč měsíčně na pohonné hmoty. Podle žalobce se osobní a majetkové poměry žalovaného od posledního rozhodování soudu o výživném zlepšily, neboť změnil zaměstnání a dosahuje vyšších příjmů. Při posledním rozhodování o výživném byl žalovaný zaměstnán jako dělník v DIPRO, výrobní družstvo invalidů, s příjmem cca 10 500 Kč měsíčně a měl příjem ze samostatné výdělečné činnosti. Od letních měsíců roku 2018 je žalovaný zaměstnán u sp. [právnická osoba], [IČO], nadále provozuje samostatnou výdělečnou činnost v oboru výroby a prodeje skleněných šperků. Žalobce prostřednictvím své matky o zvýšení výživného se žalovaným jednal, k dohodě o zvýšení výživného se však dospět nepodařilo. Žalobce dosud nenabyl schopnost se sám živit, neboť se soustavně připravuje na své budoucí povolání, proto vyživovací povinnost žalovaného k žalobci nadále trvá. Oři prvním jednání žalobce doplnil, že se od 1.9.2020 nástupem na Střední průmyslovou školu [obec] zvýšily jeho výdaje a náklady na jeho osob, studuje prezenční formou, která mu neumožňuje nějaký přivýdělek, pouze s distanční formou studia je spojená možnost brigádního přivýdělku žalobce. Není pravdou, že by žalovaný nevěděl o nástupu žalobce na tuto školu a není pravdou, že by vyjádřil nesouhlas. Žalobce si doplňuje vzdělání a získává tak možnost většího uplatnění na trhu práce v budoucnu, žalovanému tak nezanikla jeho vyživovací povinnost k žalobci a příjmy žalovaného umožňují zvýšení výživného.

2. K výzvě soudu podle § 118a občanského soudního řádu žalobce doplnil, že je od 1.9.2020 studentem 1. ročníku tříletého studijního oboru v denní formě vzdělávání se závěrečným výučním listem s tím, že žalobci bude umožněno školení a vykonání zkoušky za účelem samostatného výkonu této činnosti, k čemuž nepotřebuje maturitní vzdělání. Žalobci byly z předchozího vzdělání v učebním oboru truhlář uznány neodborné předměty, proto v 1. ročníku absolvuje předměty materiály a technologie, elektrická měření, základy elektrotechniky a odborný výcvik s počtem 17 vyučovacích hodin týdně. Ve 2. ročníku bude absolvovat předměty automatizace, elektrotechnická zařízení, elektronika, elektrická měření a odborný výcvik s počtem 23 vyučovacích hodin týdně. Ve 3. ročníku bude absolvovat předměty elektrická měření, číslicová technika, elektronická zařízení a odborný výcvik s počtem 22 vyučovacích hodin týdně. Žalobce tvrdil, že s vědomím rodičů nastoupil ke studiu oboru elektromechanik, protože v průběhu studia v učebním oboru truhlář zjistil, že došlo k nesprávné volbě studijního oboru, který žalobce přesto zodpovědně dokončil. Žalobce se v současné době soustavně připravuje na své budoucí povolání, neboť by se chtěl stát elektromechanikem. Oproti oboru truhlář má k oboru elektromechanik blízký vztah, studium jej naplňuje a má dobré studijní výsledky, proto věří, že v budoucnu bude schopen danou činnost vykonávat jako své povolání. Žalobce důrazně odmítá, že by jeho další vzdělávání v oboru elektromechanik bylo samoúčelné, a to přesto, že nejde o učební obor s maturitou a studium přímo nenavazuje na jeho předchozí vzdělávání, je naopak přesvědčen, že vzděláváním v dalším studijním oboru zvyšuje svou šanci na uplatnění na trhu práce. V souladu s čl. 29 odst. 1 písm. a) Úmluvy o právech dítěte by měla výchova dítěte směřovat k rozvoji osobnosti dítěte, jeho nadání a rozumových a fyzických schopností v co nejširším objemu. Není pochyb o tom, že odpovědnost za nesprávný výběr studijního oboru po ukončení základní školy a s tím spojené důsledky nesou především rodiče žalobce, který byl v době výběru prvého studijního oboru nezletilý. Nelze po žalobci spravedlivě požadovat, aby se věnoval oboru truhlář, pokud k němu nemá vztah a nemá pro něj nadání. Vzhledem k tomu, že žalobce v roce 2020 nabyl zletilosti, má o svém budoucím profesním zaměření určitou představu a je si vědom, jaké vzdělání k dosažení svého cíle potřebuje. Žalobce v souladu s konstantní judikaturou nelze považovat za tzv. věčného studenta, který by si chtěl svým studiem pouze prodloužit mládí. Žalobce je připraven po ukončení studia v oboru elektromechanik nastoupit do zaměstnání, případně v daném oboru působit jako OSVČ. Distanční forma vzdělávání klade větší důraz na samostudium, žalobce tvrdí, že k tomu přistupuje zodpovědně, případné absence v distanční výuce má omluvené a stanovené studijní povinnosti plní řádně. Příznivé studijní výsledky v oboru elektromechanik žalobce dokládá vysvědčením za 1. pololetí 1. ročníku studia. Distanční forma výuky, která probíhala v omezeném rozsahu, žalobci v období od září 2020 do dubna 2021 umožnila nepravidelný přivýdělek formou brigády v obchodním domě Tesco. Příjem z brigády není stabilní, dostatečný a pravidelný zdroj příjmů žalobce, a proto k němu nelze podle žalobce při rozhodování o výživném v souladu s konstantní judikaturou přihlížet. Žalobce dosud není schopen se samostatně živit, s ukončením distanční výuky již nebude v možnostech žalobce si vedle studia přivydělávat brigádně ve větším rozsahu, neboť bude denně docházet do školy. Nad rámec výživného 2 500 Kč měsíčně žalovaný žalobci ničím nepřispívá, výživné nedostačuje na pokrytí základních výdajů žalobce spojených se zajištěním bydlení, stravy, ošacení, obuvi ani dalších nezbytných potřeb, na kterých se z převážné části podílí matka žalobce. Žalobce měl nad rámec již doložených výdajů v souvislosti se svými zájmovými a volnočasovými aktivitami následující výdaje: 19.10.2020 náhradní díly (motokolo) 3 037 Kč, 22.2.2021 náhradní díly (motokolo) 1 772 Kč, 25.2.2021 náhradní díly (motokolo) 558 Kč, 13.3.2021 náhradní díly (motokolo) 388 Kč, 14.3.2021 notebook Acer, myš 12 148 Kč, 16.3.2021 hra Minecraft 749 Kč, 19.3.2021 náhradní díly (motokolo) 189 Kč, 20.3.2021 náhradní díly (motokolo) 616 Kč, 10.4.2021 náhradní díly (motokolo) 3 493 Kč, 23.4.2021 síťová nabíječka Sencor 249 Kč, 23.4.2021 stan, brašna na řídítka 2 137 Kč. Příjmy z příležitostných brigád žalobce vynakládá na zájmovou činnost, mimořádné výdaje, ale rovněž si vytváří úspory, za které chce v budoucnu absolvovat autoškolu, zajistit si vlastní bydlení a hradit další výdaje, na které rodičům nezbývají finanční prostředky.

2. Žalovaný navrhoval 12.1.2021 zamítnutí žaloby s tím, že se o studiu žalobce na elektromechanika žalovaný dozvěděl z doslechu od dcery [jméno], ale potvrzení o studiu obdržel, až když si ho vyžádal po podání žaloby. Podle žalovaného nejde o nepřerušenou přípravu na první zaměstnání, když žalobce 30.6.2020 složil závěrečné učňovské zkoušky jako truhlář. Žalovaný žalobci výživné 2 500 Kč dosud platí, nad rámec výživného přispívá nezletilým dcerám. Žalovaný měl pracovní poměr na dobu určitou u [právnická osoba] do 31.3.2021. Výdaje žalovaného představují vodné 2 359 Kč ročně, stočné 380 Kč čtvrtletně, záloha na elektřinu 2 010 Kč měsíčně, na koncesionářské poplatky 180 Kč měsíčně, měsíčně telefon cca 200 Kč, internet 330 Kč, cestovné pro děti 2x v měsíci celkem 1 000 Kč měsíčně, výživné 5 500 Kč, topení a nezbytné opravy domu a domácnosti minimálně 2 000 Kč, pojistka osobního automobilu 2 972 Kč ročně, ročně odpad 600 Kč, daň z nemovitosti 566 Kč, v přepočtu tak měsíční výdaje podle žalovaného u něj představují 11 889 Kč. Výdaje žalovaného na půjčku na vypořádání spoluvlastnictví 5 560 Kč, na zdravotní pojištění 115 Kč, na dopravu autem do zaměstnání 2 500 Kč, tj. celkem 8 187 Kč měsíčně. Dalších 1 500 Kč měsíčně jsou výdaje na nutnou údržbu automobilu, benzín, nákupy a výlety s dětmi. Celkové výdaje tak činí 21 566 Kč měsíčně a jsou i nepravidelné výdaje na opravy třeba ledničky nebo pračky. Žalovaného příjmy z prodeje korálkových šperků budou pro rok 2020 i 2021 nejspíš v záporných číslech, rok 2020 – 20 000 Kč. Prodej přes řemeslné jarmarky byl díky pandemii zakázán. Průměrný čistý zisk žalovaného za posledních 5 let se pohybuje kolem 20 000 Kč ročně, což lze doložit daňovým přiznáním. Žalobce je zletilý, má výuční list ve velice žádaném oboru a je schopen v něm pracovat. Na SPŠ [obec] si v oboru elektromechanik žalobce nezvyšuje kvalifikaci, obor nesouvisí s předchozím vyučením, nekončí maturitou, žalobce nestuduje v plném učebním rozsahu, obor není tak žádaný jako truhlář. Žalobce pracuje v prodejně [anonymizováno]. Žalovaný nemá možnost zvýšit výživné, kdy zbývajících 3 500 Kč do jeho průměrného příjmu 25 000 Kč představují výdaje na stravu. Při prvním jednání 1.4.2021 žalovaný doplnil, že od podání vyjádření došlo ke změně, kdy se žalovaný stal nezaměstnaným, je v pracovní neschopnosti, má zdravotní problém s krční páteří a čeká ho pravděpodobně operace s předpokládanou rekonvalescencí do konce roku 2021. Při druhém jednání žalovaný doplnil, že jeho pracovní neschopnost započatá za trvání jeho pracovního poměru u [anonymizována dvě slova] stále trvá, do jejího skončení se žalovaný nemůže evidovat u úřadu práce jako nezaměstnaný, žalovaný absolvoval vyšetření na magnetické rezonanci s ústním závěrem, že nemůže očekávat zázraky, ale zatím bez lékařské zprávy, operaci krční páteře žalovaný odmítl, protože úlevovými pozicemi se stav zlepšil, i když je to na úkor páteře bederní, pro kterou byl odeslán na neurologii MUDr. [příjmení] v [obec].

3. Rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 25.9.2017, č.j. 0P 181/2017-25, byla schválena dohoda rodičů o svěření žalobce a [jméno] a [jméno] [příjmení] pro dobu po rozvodu do péče matky a stanovení výživného 2 500 Kč měsíčně na žalobce a po 1 500 Kč měsíčně na každou z dcer, žalovaný tehdy dosahoval příjmu 10 500 Kč čistého ze zaměstnání měsíčně a za rok 2016 vykázala základ daně jako OSVČ v souvislosti s výrobou [anonymizována dvě slova] 26 082 Kč, matka měla příjem 18 000 Kč čistého měsíčně, oba měli tři vyživovací povinnosti.

4. Z potvrzení bylo zjištěno, že je žalobce ve školním roce 2020 2021 studentem prvního ročníku denního studia oboru elektromechanik pro přístroje a zařízení, studium končí výučním listem a školením a zkouškou z vyhlášky č. 50/78 Sb. § 5, v prvním ročníku denního studia se týdně učí 33 hodin, žalovaný má odborný výcvik 6 hodin, materiály a technologie 3 hodiny, základy elektrotechniky 6 hodin a elektrická měření 2 hodiny, na vysvědčení za první pololetí školního roku měl žalobce tři jedničky z předmětů materiály a technologie, základy elektrotechniky a odborného výcviku,, dvojku z elektrických měření, měl 27 omluvených hodin, ostatní předměty mu byly uznány. Daňovým dokladem bylo prokázáno, že byl zakoupen 22.8.2020 digitální multimetr a dva samolepící háčky za celkem 283 Kč. Podle potvrzení o úhradách matka žalobce uhradila 11.3.2021 2 400 Kč za komunální odpad a 3 765 Kč za pojištění vozidla, 18.3.2021 5 501,67 Kč, 2 650 Kč na nájem, 22.3.2021 400 Kč na elektřinu, 1 150 Kč na životní pojištění, 650 Kč na plyn, 12.4.2021 348 Kč označených jako [anonymizována dvě slova]. Ze zprávy TESCO a dohody bylo zjištěno, že od 16.9.2020 do 31.12.2020 má žalobce uzavřenu dohodu o provedení práce na práci v rámci prodejní činnosti v TESCO [obec] v rozsahu do 300 hodin za kalendářní rok, sjednána byla odměna 117 Kč za hodinu, žalobce za období od října 2020 března 2021 dosáhl žalobce průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši 6 215 Kč. Z předložených dokladů bylo zjištěno, že si žalovaný pořizuje průběžně náhradní díly na motokolo 19.10.2020 za 3 037 Kč, 22.2.2021 za 1 772 Kč, 25.2.2021 za 558 Kč, 13.3.2021 za 388 Kč, 14.3.2021 si pořídil notebook Acer, myš za 12 148 Kč, 16.3.2021 hru Minecraft 749 Kč, 19.3.2021 náhradní díly na motokolo za 189 Kč, 20.3.2021 za 616 Kč, 10.4.2021 za 3 493 Kč, 23.4.2021 síťovou nabíječku Sencor za 249 Kč, 23.4.2021 stan, brašnu na řídítka za 2 137 Kč, v dubnu 2021 byly objednány brusle za 1 399 Kč a chrániče za 379 Kč a za 179 Kč, 23.6.2021 přídavný motor na kolo za 4289 Kč.

5. Ze zprávy Finančního úřadu [obec] a z daňového přiznání žalovaného bylo zjištěno, že v roce 2019 činil základ daně žalovaného ze samostatné činnosti 19 029 Kč při celkovém základu daně žalovaného 446 509 Kč. Za rok 2020 činil základ daně žalovaného ze samostatné činnosti 0 Kč při celkovém základu daně žalovaného 567 853 Kč. Ze zpráv zaměstnavatele žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný dosáhl průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši 26 444 Kč za celý rok 2020, za leden 2021 šlo o 26 555, v únoru odpracoval žalovaný jeden den a s nemocenskými dávkami měl příjem celkem 8 939 Kč, v březnu 2021 měl vrácení přeplatků 9 154 Kč. Ze zprávy OSSZ Chrudim bylo zjištěno, že od 16.2.2021 jsou žalovanému vypláceny nemocenské dávky a to ve výši 629 Kč za den.

6. Platebními doklady SIPO, složenkou, pokladními doklady, vyúčtováním pojišťovny bylo prokázáno, na adrese žalovaného je placeno 2 010 Kč měsíčně za elektřinu formou SIPO, 180 Kč měsíčně na rozhlas a televizi, na dani z nemovitosti bylo vyměřeno 566 Kč za rok 2020, za komunální odpad bylo uhrazeno žalovaným 600 Kč k 15.6.2020, na fakturu obci bylo žalovaným 21.12.2020 uhrazeno 381 Kč [anonymizováno] [obec], pro období od 18.4.2020 do 17.4.2021 bylo předepsáno na povinném ručení za Citröen Xsara Picasso žalovanému na povinném ručení 2 972 Kč, vodné a stočné za období od 1.1.2020 do 31.12.2020 bylo žalovanému účtováno ve výši 2 359 Kč.

7. Lékařskými zprávami žalovaný prokázal, že 2.2.2021 v důsledku prudkého brždění v autem k zabrání střetu se stádem divokých prasat utrpěl žalovaný úraz krční páteře, v důsledku čehož nastoupil pracovní neschopnost od 3.2.2021, v únoru bylo diagnostikováno lumbago-výhřez bederní ploténky, odeslán na neurologické vyšetření, doplnění magnetické rezonance, volena konzervativní terapie tato trvala k 28.5.2021, od dubna se bolesti krční páteře zmírnily a nastoupily bolesti dolního úseku.

8. Ze zpráv zaměstnavatele matky žalobce bylo zjištěno, že matka žalobce dosáhla od ledna do listopadu 2020 průměrného čistého měsíčního příjmu ze zaměstnání ve výši 31 148 Kč.

9. Z výpovědi matky žalobce [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaný se se žalobcem moc nevídá pro nedobré vztahy, někdy tam pobyl pár dnů, to ještě chodil do školy do [obec], měl to odtamtud blíže do školy. V létě 2020 mezi nimi došlo k nějaké události a od té doby se nevídají. S dcerami se žalovaný stýká každých 14 dní o víkendu, ale to není úplně pravidelné, např. teď měsíc po úrazu tam dcery nebyly. Před koronavirem jezdil otec o víkendech také se stánkem, tento přivýdělek kvůli koronaviru už nemá. Dcery někdy vozí nebo vyzvedává přítelkyně žalovaného. Na vypořádání ze SJM svědkyni žalovaný vyplatil 150 000 Kč po rozvodu, na což si bral úvěr. Žalobci na oboru elektrikář SPSŠ [obec] některé předměty uznali z jeho předchozí stavební školy v [obec], kde se vyučil truhlářem, takže chodí jen na praxe a některé odborné předměty. [příjmení] míval žalobce v pondělí, každý den má některé hodiny. Nad rámec výživného žalovaný žalobci nepřispívá. Svědkyně si po rozvodu pořídila na hypotéku byt, který splácí po 5 900 Kč měsíčně, platí 2650 Kč za vodu, teplo a na zálohu do fondu oprav, dále 400 Kč na elektřinu, 650 Kč na plyn. Popelnice stojí ročně 2400 Kč, internet měsíčně 350 Kč, sama si platí na telefon paušál, děti mají vlastní kredit. Žalobce má zálibu v ježdění na motokole, což představuje výdaje na benzín a na náhradní díly a údržbu, má přítelkyni ve [anonymizováno] horách, na [ulice] [anonymizováno], dokud to šlo, jezdil za ní dvakrát měsíčně vlakem, což i se studentskou slevou vyšlo na 300 Kč měsíčně, bydlí tam babička. Svědkyně má výdaje s provozem auta na povinné ručení, výměnu pneu a podobně, žalobci dává kapesné 200 Kč týdně a případně i na výdaje navíc, pokud jsou, na obědy chodí domů nebo do veřejné jídelny. Svědkyně se dozvěděla, že chce žalobce studovat jinou školu už v době, kdy se učil truhlářem, věděl, že ho to neoslovilo a dělat to nechce, bavila se o tom s ním, se žalovaným ne. Žalobce nechce dělat truhlařinu a elektro ho nadchlo a do budoucna by ho rád dělal. Svědkyně nedohlíží na školní docházku syna, omlouvá se sám, prospěch jí žalobce říká. Zájem žalobce o obor elektro podle svědkyně trvá. Pokud měl nějaké absence, pak byly podle svědkyně ze zdravotních důvodů. Žalobce v [anonymizováno] dřív jen naskladňoval, teď už dělá na pokladně. Svědkyně žalobce nenutí ho, aby zkoušel pracovat jako truhlář, když to nedělá rád. Žalobce jí nepřispívá na domácnost, svědkyně chce, aby si šetřil na ty věci, které mu nemůže poskytnout. Oběd ve školní jídelně stojí 35 Kč a škola je 5-10 minut od bydliště, oběd ve veřejných stravovnách stojí běžně 100 Kč. Obě školy jsou tříleté učební obory bez maturity. Svědkyně to zjistila asi ve třetím ročníku, že žalobce truhlářem nechce být, nesměřovala ho k maturitnímu studiu, aby si zvýšil vzdělání, protože se na to necítí, ne že by na to inteligenčně neměl, ale není studijní typ. Za období od 1.9.2020 do 14.10.2020, kdy byly školy normálně otevřené měly žalobce výdaje na pořízení měřicího přístroje, 100 Kč na učebnice, na SRPDŠ částku už nevím a na ISIC kartu. Pak ještě nějakou dobu fungovaly praxe a pak už byl doma úplně, před vánoci chodil do školy asi týden vzhledem ke střídavé výuce a od té doby je opět doma. Distanční výuka starší dcery a žalobce probíhá přes mobilní telefon, nejmladší dcera používá notebook bez tiskárny, ovšem padala jí aplikace, a proto má ve škole zdravotníků a záchranářů, kam nyní nastoupila půjčený školní notebook.

10. Z účastnické výpovědi žalovaného soud zjistil, že je vzděláním cukrář bez maturity s nedostudovanou potravinářskou střední školou, má praxi v tomto oboru, pak jako mistr odborného výcviku v rámci cukrařiny, pak 14 let noční vrátný, je i zaučený truhlář, dělal na dětských hřištích, pak ve dřevovýrobě na katru v DIPRU, teď naposledy pracoval na lakovně jako dělník v [anonymizováno] v [obec]. Cukrařina žalovaného baví, ale nejvyšší finanční nabídka i s dojížděním byla v [obec] 18 500 Kč hrubého. V [anonymizováno] nebyl žalovaný od počátku spojený, protože tam byl třísměnný provoz a denně podle krokoměru nachodil 8-10 km a k tomu i 300-500 dřepů za směnu, ale [anonymizováno] platí nejvíc. Žalovaný jezdí po jarmarcích s výrobky a bez počítače, internetu a auta by nemohl fungovat. Žalovaný si vzal půjčku 300 000 Kč, kterou splácí po 5 562 Kč měsíčně do 63 let věku na vyrovnání s manželkou - matkou žalobce, na doplacení předchozí manželské půjčky a potřeboval auto, staré už nesloužilo. [příjmení] poplatil žalovaný půjčku, výživná a bydlení, šel do [anonymizováno]. Výdaje s dojížděním do [obec] měl žalovaný ještě vyšší, než uváděl ve vyjádření, a to o výdaje na opravy staršího auta, elektřinu platí žalovaný stále na svého zesnulého otce. Žalobci žalovaný nad rámec výživného nepřispívá. Žalovaný měl úraz, při magnetické rezonanci mu přišli na nárůstek tlačící na míchu a jestli se zjistí, že se zvětší, bude muset na operaci, která má jen 80% úspěšnost s následným 2-4týdením pobytem v nemocnici a rekonvalescencí minimálně 6 měsíců. Z OSSZ má žalovaný 629 Kč denně tj. 16 000 měsíčně čistého, jak si spočítal. Zaměstnavatel žalovanému neprodloužil smlouvu, a proto shání místo i dělníka truhláře, ale chtějí výuční list a s dojížděním by měl 25 000 Kč hrubého, ale žalovaný vyučený není. Žalovaný má po nehodě problém s ježděním v autě, už mu vadí i třísměnný nebo nepřetržitý provoz, protože se na to zdravotně necítí, nevydrží ani sedět. Žalobce už v září chodil na brigádu. Ze svého stávajícího příjmu má žalobce za to, že by zvládl maximálně 5 000 Kč výživného pro všechny děti. Žalovaný jezdí po řemeslných jarmarcích se svými šperky ze dřeva a skla, je to spíš koníček, materiál se zdražuje a je ve výši 70 % z tržeb, zisk je pouze 30%, ale žalovaného to baví a fakticky naplňuje. Starší dcera má jarmarky také ráda a žalovaný ji brává s sebou a ona pak vidí třeba tržbu 8 000 Kč, ale ty náklady ne. Veškerý materiál dává žalovaný do nákladů v daňovém přiznání, dává tam i účtenky za místo od pořadatelů, pokud jsou, a auto. Když jede žalovaný nakupovat korálky a komponenty třeba do [obec], nakoupí za 30 000 až 50 000 Kč, loni nakupoval korálky z Anglie a muselo to být ve větším množstvím, což vyšlo na 80 000 Kč. Za rok 2020 vykazuje žalovaný ztrátu 36 401 Kč. Ze školy žalovaný zjistil, že skutečně žalobce chodí jen na tři odborné předměty a odborný výcvik, za první pololetí měl moc hezké vysvědčení, ale za druhé pololetí to byla bída s nouzí, byly tam nějaké nedodělané úkoly a nepochopil tam uváděnou individuální zájmovou činnost. Žalovaný teď studuje nabízená místa, truhlářů poptávali asi čtyřicet a elektrikáře jediného. Žalovaný má kompletně vybavenou dílnu pro truhláře vyjma protahovačky a nabízel ji žalobci k využití, ale neměl zájem. Přítelkyně žalovaného bydlí v [obec] na podnájmu, platí si svoje výdaje a žalovaný si platí své ve svém domě. Přítelkyně má ráda děti žalovaného, vždy jim něco drobného přiveze, podílí se i na placení společných výletů s dětmi, společnou domácnost se žalovaným nevede ve smyslu podílení se na nákladech jeden druhého, je to učitelka Střední integrované školy v [obec], její příjem žalovanému není znám.

11. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že žije s matkou a dvěma sestrami, na jeho nákladech se podílí převážně matka, zvýšené výživné chce vzhledem ke změně situace v jeho vzdělávání od září 2020, kdy nastoupil na obor elektromechanik, sestra [jméno] nastoupila Střední zemědělskou školu v [obec] s maturitou, [anonymizováno] do 2. třídy ZŠ, žalovaný má dvakrát vyšší plat než předtím. Nad rámec výživného žalovaný žalobci nepřispívá, od léta 2020 nejsou v kontaktu. Žalobcovy primární výdaje jsou na provoz motokola, benzín, olej, náhradní díly a koupil si notebook. [příjmení] nákupy cca za 2 000 Kč dělají 1 – 2 měsíčně, včera platila matka žalobce 1 000 Kč v drogérii a 1 000 Kč v [anonymizováno]. Žalobce měl při distanční výuce více volna, tak si sehnal brigádu, kdy v podstatě nahrazoval pracovníky, kteří vypadli ze směny, pomohla mu v tom distanční výuka, byl víc flexibilní, měl víc směn, zaměstnanci hlídali děti. Teď to vidí s brigádou na léto a pak už jen víkendy, protože při normální výuce se nemůže často přizpůsobit čas požadavkům [anonymizováno], třeba aby přišel ve 12 hodin. Z brigády si žalobce platí provoz motokola, notebook, vánoční dárky, šetří na autoškolu a do budoucna auto. Žalobce má boty 42 a oblečení obvykle M, kupoval si pro sebe jedny brusle a jedny zápěstní chrániče. Změna poměrů nastala v září 2020, musel koupit učebnice, ošacení, obuv. Na truhlařinu žalobce každý den dojížděl za 2x12 Kč denně, teď nedojíždí. Ve druháku truhláře žalobce zjistil, že to dělat nechce a nejde mu to, neměl ani dobré známky, ve třeťáku to řekl matce a vybral si elektrikáře, se žalovaným o tom nemluvil, řekl mu to v létě 2020. Žalobci je blízká elektrika, je to bez dojíždění a chce být elektrikářem. V době nástupu na truhláře měl zájem o truhlařinu, ale už jako dítě zkoušel jednoduché obvody rádia, i teď si něco spájí podle internetu. Brigádu v truhlařině žalobce nenašel, v oboru elektro žalobce nesoutěží, nechodí na kroužky, nejsou příležitosti. Ve 2. pololetí měl žalobce v době distanční výuky horší známky, ale už si to opravil, má průměr 2,68 z materiálů a technologií, 2,88 v základech elektrotechniky, 1,15 v odborném výcviku a bez známky je v elektrických měřeních. Žalobce v materiálech dvakrát neudělal domácí úkoly během distanční výuky, byl na brigádě, opravil to po ukončení distanční výuky. Absence v distanční výuce byla způsobena tím, že buď žalobce zaspal, nebo se na hodinu vykašlal, problém byl v tom, že se jim často měnil rozvrh a o jinak napsané hodině nevěděl. Truhlařinu žalobce nechce dělat, protože je nešikovný, nemá, co by mu v tom bránilo, má alergii jen na prach. Žalobce si nemyslí, že pro truhláře je nepříznivá situace na trhu práce a že by měli míň nabídek než elektrikáři, ale když bude mít praxi jako elektrikář i z vyhlášky 50 a tím pádem vyšší prověření, vydělá si víc, i když ne víc než truhlář. Jako elektrikář bude žalobce mít výuční list a zkoušky z vyhlášky 50, bude moci pracovat ve výrobě součástek a zařízení, opravovat strojní zařízení. [příjmení] nesouhlas s nástupem žalobce na elektromechanika žalovaný vyjádřil, když mu to řekl, protože chtěl, aby šel pracovat jako truhlář. Až bude mít žalobce praxi v nějaké firmy a složí zkoušky k vyššímu prověření vyhlášky 50, chtěl by působit jako OSVČ. Než šel žalobce na truhlařinu, nevěděl, co chce pořádně dělat, to zjistil v průběhu truhlařiny, nevěděl jsem ani o nějaké škole.

12. Ze zprávy Úřadu práce [obec] bylo zjištěno, že jsou nabízena volná místa na pracovní pozice cukrář za 13 000 Kč, vrátný za 14 600 Kč až 18 000 Kč, truhlář za 15 200 Kč až 36 000 Kč, elektrikář za 15 200 Kč až 35 000 Kč při vyhlášce 50/78 Sb., dělník v oblasti výstavby budov za 14 600 Kč až 18 000 Kč.

13. Podle § 911 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle 913 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 915 odst. 1 občanského zákoníku má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Podle § 922 odst. 1 občanského zákoníku výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. Podle § 163 občanského soudního řádu rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

14. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěn tento skutkový stav. Od posledního rozhodnutí soudu v roce 2017 u žalobce došlo ke změně poměrů zejména v souvislosti s jeho věkem, kdy lze předpokládat prosté zvýšení potřeb, změna od 1.9.2020 nastala i nástupem žalobce na další studium tříletého učebního oboru, s nímž ale žalobce nemá výdaje na dojíždění, jako měl při předchozím tříletém učebním oboru truhlář. Od října 2020 probíhala výuka převážně formou distanční výuky z domova, pouze od září do října 2020 a od 26.4.2021 byla výuka plošně zaváděna jako prezenční pouze u odborného výcviku, až následně od 24.5.2021 už probíhala ve všech předmětech. Žalobce absolvuje na současném oboru pouze 17 hodin týdně z celkem 33 hodin předepsaných pro obor elektromechanik (blíže bod 4 odůvodnění tohoto rozsudku), kdy odborný výcvik je v pondělí, jak vypovídala matka žalobce (bod 9 odůvodnění rozsudku). Žalobce má příjem z brigád, viz. v podrobnostech bod 4 odůvodnění rozsudku. U žalovaného došlo ve sledovaném období od září 2020 rovněž ke změně poměrů, kdy se zvýšil příjem žalovaného ze zaměstnání, a to již od nástupu k GI GROUP, v souvislosti s úrazem je žalobce od 3.2.2021 v pracovní neschopnosti, i během ní má však příjem podstatně vyšší než v době posledního rozhodování (viz bod 5 odůvodnění tohoto rozsudku). Žalovaný má nadále vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dcerám, kdy jedna je již na střední škole, jak vypověděl žalobce, od posledního rozhodování o výživném vznikla žalovanému povinnost hradit i úvěr, který částečně posloužil k úhradě vypořádání z majetku ve společném jmění manželů vůči matce žalobce. Žalobce se žalovaným o svém záměru pokračovat ve studiu na stejném stupni vzdělávání po ukončení učebního oboru truhlář předem nejednal, tato skutečnost byla žalovanému pouze oznámena a to prostřednictvím sestry žalobce. Žalobcovy studijní výsledky ve druhém pololetí nejsou vyjma odborného výcviku dobré, rovněž disciplína žalobce (blíže bod 11 odůvodnění rozsudku) ohledně studia zdaleka není chvályhodná, jak by se dalo očekávat při žalobcem tvrzeném zájmu o obor.

15. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 911 a následujících občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dospěl k závěru, že žaloba na zvýšení výživného nebyla podána důvodně. Předpokladem pro zvýšení výživného je skutečnost, že vyživovací povinnost mezi účastníky trvá, přičemž trvání vyživovací povinnosti je podmíněno neschopností žalobce sám se živit, což se vykládá jako objektivní neschopnost postarat se o výživu sebe sama na straně oprávněného, v daném případě žalobce. Vyživovací povinnost rodičů k dětem není podmíněna věkem, ani ukončením určitého stupně vzdělání, nýbrž pouze schopností sám se živit, což je pojem, který musí soud vyložit jednotlivě podle specifik konkrétního případu. V případě, že dítě, byť zletilé, pokračuje ve studiu (dokončuje studium), které zvyšuje úroveň jeho vzdělání, a tím i jeho šance na pracovním trhu, jedná se o soustavnou přípravu na budoucí povolání, což je předpoklad pro trvání vyživovací povinnosti. V případě žalobce studium zahájené po úspěšném ukončení úplného odborného vzdělání v oboru truhlář je vedeno nikoli zvyšováním úrovně vzdělání žalobcem, maximálně na vzdělávání v oboru elektromechanik lze nahlížet jako na rozšiřování možnosti uplatnění na více oborů, což však nenaplňuje zákonný předpoklad pro trvání vyživovací povinnosti – tedy neschopnost žalobce sám se živit. Nelze v této souvislosti pominout ani otázku dobrých mravů, kdy by možná za situace, kdy byl žalovaný přislíbil žalobci, že se na jeho vzdělávání v oboru elektromechanik bude podílet, kdy by žalovaný uznal, že žalobce je neschopen například pro svou naprostou nešikovnost se v tomto oboru živit. Ovšem v tomto případě žalobce složil zkoušky úspěšně a žalovaný mu nic předem neslíbil, dokonce výslovně vyjádřil nesouhlas s dalším studiem žalobce, kdy má za to, že uplatnění žalobce v oboru truhlář má na trhu práce širší uplatnění, což žalobce ani nesporoval. Soud tedy má za to, že podmínky pro trvání vyživovací povinnosti na straně žalobce nejsou dány, protože je schopen sám se živit, a proto žalobu zamítl. Co se týče žalovaným v závěrečném návrhu uplatňovaném zrušení vyživovací povinnosti, soud zde podotýká, že to nebylo předmětem civilního řízení, tím bylo pouze žalobcem žalované zvýšení vyživovací povinnosti, žalobním návrhem je soud vázán. Nelze však nevidět právní úpravu v našem právním řádu, kdy vyživovací povinnost zaniká ze zákona při naplnění podmínek zákona, a pouze v případě, že je spor mezi vyživovanou a vyživující osobou o trvání vyživovací povinnosti, nastupuje soud, který o věci deklaratorně rozhodne. Pouze nad rámec shora uvedeného soud uvádí, že skončením vyživovací povinnosti žalovaného k žalobci se nesporně otevírá velký prostor pro zvýšení výživného pro další dvě trvající vyživovací povinnosti žalovaného, kdy u žalovaného nastala výrazná změna poměrů, obě dcery se soustavně připravují na budoucí povolání a navíc se změnil počet vyživovacích povinností žalovaného.

16. Soud podle § 150 o.s.ř. nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť v daném případě shledává důvody hodné zvláštního zřetele spočívající v úzkém rodinném vztahu účastníků, kdy již samo rozhodnutí soudu představuje pro žalobce výraznou změnu v jeho příjmech, uložit navíc i náhradu nákladů řízení, přičemž žalobce potažmo jeho matka nesou i náklady vlastního zastoupení, by tak bylo pro žalobce devastující.