12 C 333/2020

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul titul . jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa o zaplacení 12 726 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 806 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 6 806 Kč od 27.11.2018 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do žalovaných 5 920 Kč, zbývajícího žalovaného zákonného úroku z prodlení a žalovaného kapitalizovaného úroku 1 945,04 Kč a smluvního úroku z částky 8 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou soudu podanou dne 25.9.2020 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým mělo být žalované uloženo zaplatit částku 12 726 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 724 Kč, kapitalizovaný úrok 1 945,04 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 8 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení ve výši 9% ročně, úrok 23,72% ročně z částky 8 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení a na náhradu nákladů řízení 2 252 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 15.10.2017 s právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o spotřebitelském úvěru. Před uzavřením smlouvy posoudila právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované, zaznamenány do karty zákazníka (žalované) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná smlouva v čl. 7, kde zákazník potvrzuje, že [příjmení] [jméno] s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to i na základě informací získaných od zákazníka, v čl. 7 smlouvy žalovaná dále prohlásila, že věřiteli poskytla úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet poskytnutou půjčku, resp. zápůjčku, a že je plně svéprávná pro uzavření smlouvy a je schopna splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaná stvrdila svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni úrok zapůjčené peněžní prostředky 1120 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek 3 200 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 240 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25.11.2018. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradila pouze částku 1 194 Kč, z toho na úrok 918,15 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 275,85 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne 19.12.2017. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky 25.11.2018, tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni 25.11.2018 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina 8 000 Kč ode dne 26.11.2018 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně. Pohledávka včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29.11.2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 29.11.2019. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou aktivní legitimaci. Ke dni postoupení 29.11.2019 činila žalovaná částka 12 726 Kč skládající se z dlužné jistiny 8 000 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 201,85 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 1 600 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 2 924,15 Kč, (dlužný úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a dlužné poplatky společně dále jen„ dlužné úhrady za služby“). Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou uhrazeno ničeho. Žalobkyně žádá zaplacení 12 726 Kč, sestávající se z dlužné jistiny 8 000 Kč a dlužných úhrad za služby i 4 726Kč, kapitalizovaných úroků 1 945,04 Kč (z dlužné jistiny 8 000 Kč od 26.11.2018 do data postoupení 29.11.2019), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 724 Kč (zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny 8 000 Kč od 3.12.2018, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení 29.11.2019), úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 8 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 9% ročně z dlužné jistiny 8 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení. Přes předžalobní výzvu žalovaná neuhradila ničeho.

2. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl pro nedoručení žalované do vlastních rukou zrušen. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované, byly zaznamenány do karty zákazníka (žalované) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, například výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje v čl. 7 předmětná smlouva„ Zákazník potvrzuje, že [příjmení] [jméno] s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to i na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka – žádosti o zápůjčku a o kterých zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V čl. 7 smlouvy žalovaná dále prohlásila, že věřiteli před uzavřením smlouvy poskytla úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet poskytnutou půjčku, resp. zápůjčku, a že je plně svéprávná pro uzavření smlouvy a je schopna splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaná stvrdila svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Z karty zákazníka se podává, že právní předchůdce žalobkyně ověřil před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalované z pracovní smlouvy a vkladní knížky. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobkyně odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobkyně, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Žalovaná v kartě zákazníka dále uvedla, že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr jako kuchařka ve společnosti [právnická osoba] a s příjmem 13 263 Kč. Věřitel neměl důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalovaná by se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, v pozdějším znění. Nepochybně pak není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. Žalobkyně je také toho názoru, že zejména u nižších půjček s kratší dobou splácení a nižším rizikem porušení nelze po věřiteli oprávněně požadovat hluboké a rozsáhlé, ba až detektivní prověřování pravosti a pravdivosti žalovanou sdělených informací a předložených dokladů. V tomto směru žalobce poukazuje na ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 nového občanského zákoníku, která říkají, že„ každý má povinnost jednat v právním styku poctivě“ a že„ má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře“. Pro případ, že by však soud přes výše uvedené shledal, že žalobkyně dostatečně neprokázala splnění zákonné povinnosti dle ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. 1.12.2016) a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy (srov. ust. § 87 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce žalobkyně ani žalobkyně nemá k dispozici kopie dokladů žalované. Uchazeči o půjčku, resp. zápůjčku dokumenty a doklady zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy. Přitom názor, že tento postup, tj. ověření příslušných informací dle předložených dokladů žadatele o půjčku, resp. zápůjčku bez pořizování jejich kopií, je zcela dostačující a vyhovující požadavkům zákona, zastává i Krajský soud v Českých Budějovicích, který ve svém rozsudku čj. 5 Co 231/2020-97 ze dne 31.07.2020 (bod 17 odůvodnění) uvedl, že„ …i dle odvolacího soudu právní předchůdce žalobce u druhé zápůjčky řádně s odbornou péčí, náležitě a úplně přezkoumal úvěruschopnost žalovaného a dospěl-li k závěru o schopnosti žalovaného i tuto zápůjčku splácet, odpovídá takový žalovaný řádně doložený závěr tehdejším poměrům žalovaného. Stačilo přitom, že listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl tyto jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě. Takže aniodvolací soud nemá důvodu o doložení těchto listin tehdejšímu věřiteli pochybovat, přičemž toto z hlediska § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. postačuje.“ 4. Z karty zákazníka/žádosti o zápůjčku bylo zjištěno, že 15.10.2017 žalovaná žádala o hotovostně zápůjčku 8 000 Kč na 58 týdnů. V žádosti žalovaná uvedla, že je zaměstnaná od 1.8.2017 [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], nebylo ověřeno ani zaměstnání ani doba trvání pracovního poměru žalované. Jako své příjmy uvedla 13 263 Kč na mzdě, v rámci výdajů na bydlení uvedla žalovaná výdaje 3 500 Kč, osobní výdaje 6 500 Kč na telefon, jídlo, léky, dopravu a oblečení, celkové výdaje 10 000 Kč, použitelný příjem 3 263 Kč. Přičemž ale o kolonku výš než byly příjmy a výdaje, žalovaná uvedla, že má zápůjčku 3 914 Kč. Žalovaná bydlela v nájemním bytě, zaškrtnuty byly doklady nájemní smlouva a SIPO. Součástí listiny byly i dvě stránky drobně psaného prohlášení.

5. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že 15.10.2017 uzavřela žalovaná s [právnická osoba], [IČO], smlouvu o poskytnutí úvěru ve výši 8 000 Kč při pevném úroku 1 120 Kč na dobu trvání splácení, při sjednání poplatku 1 600 Kč, při hotovostním inkasu splátek 3 200 Kč, tj. celkem měla žalovaná uhradit 13 920 Kč, který měla žalovaná splatit v 58 týdenních splátkách po 240 Kč splatných vždy, do 7. dne od předchozí splátky, kdy první splátka měla být uhrazena do 7 dnů od uzavření smlouvy, zápůjční úroková sazba je 23,72%, RPSN byla 195%. Byla sjednána pro případ nezaplacení jakékoli splátky řádně a včas smluvní pokuta 0,1% z příslušné dlužné částky za každý den prodlení, přičemž splatná je pokuta dnem následujícím po dni prodlení. Podle smlouvy má věřitel právo při prodlení kromě nesplacené jistiny, zákonných úroků z prodlení, smluvní pokuty, na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých z prodlení zejména s doručováním upomínek. ¨ 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené 29.11.2019 mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalobkyní bylo zjištěno, že byla pohledávka původního věřitele za žalovanou tímto věřitelem postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku bylo zjištěno, že doporučeně zaslaným dopisem 13.12.2019 byla žalovaná informována o postoupení pohledávky na žalobkyni.

7. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku bylo zjištěno, že 1.5.2020 byla žalované doporučeně zaslána výzva k úhradě celkem 16 514,79 Kč do 7.5.2020 s tím, že jinak bude zahájeno soudní řízení ve věci. Žalované bylo připomenuto i již oznámené postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni.

8. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele (§ 1968 občanského zákoníku). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 občanského zákoníku). Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.. Bezdůvodně se podle odstavce druhého téhož ustanovení obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, účinného od 1.12.2016 posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

10. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěn tento skutkový stav. Žalovaná uzavřela s [právnická osoba], [IČO] smlouvu o úvěru, který byl žalované vyplacen ve výši 8 000 Kč v hotovosti při sjednaném pevném úroku 1 120 Kč na dobu 58 týdnů, při sjednání poplatku 1 600 Kč, při sjednaném hotovostním inkasu splátek 3 200 Kč, který měla žalovaná splatit ve 58 týdenních splátkách po 240 Kč, tj. ačkoli je tvrzen úrok 1 120 Kč, který představuje 12,55% ročně, je celkově po žalované za 8 000 Kč na 58 týdnů reálně požadováno 13 920 Kč, což představuje 66% roční úrok, za poplatky se tak skrývá úplata za poskytnutí peněz. Ani RPSN 195% neodpovídá tomu, že by byl úvěr„ levný“. Žalobkyně uvádí, že úroková sazba je 23,72% ročně Jako sankce byla pro případ nezaplacení jakékoli splátky řádně a včas ve smlouvě uvedena smluvní pokuta 0,1% z příslušné dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaná částka činí 12 726 Kč skládajících se z dlužné jistiny 8 000 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 201,85 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 1 600 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 2 924,15 Kč, na příslušenství pohledávky je žádán kapitalizovaný úrok 1 945,04 Kč (z dlužné jistiny 8 000 Kč od 26.11.2018 do data postoupení 29.11.2019), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 724 Kč (zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny 8 000 Kč od 3.12.2018, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení 29.11.2019), úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 8 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 9% ročně z dlužné jistiny 8 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení. Na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradila pouze částku 1 194 Kč, započtených na úrok 918,15 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 275,85 Kč. Žalovaná úvěr řádně nesplácela. Co se týče úroků, je smlouva ve vzájemném rozporu jednotlivých ustanovení, kdy zápůjční úroková sazba je uvedena 23,72% ročně (bod 1.4 smlouvy), úrok uvedený v bodě 1.7b smlouvy kapitalizovaný na 1 120 Kč za 58 týdnů představuje 12,55% ročně, přičemž reálně za dobu trvání smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně pod několika položkami po žalované požaduje zaplacení 66% ročně z jistiny navíc nad rámec vrácení jistiny. Žalovaná přes výzvu soudu s poučením o následcích nečinnosti netvrdila ani neprokazovala, že by žalovanou částku uhradila, či že by byly dány skutečnosti vylučující existenci žalovaného nároku. Co se týče zkoumání úvěruschopnosti žalované, nebyla jako příjem doložena ani jedna výplatní páska, jako doklady byla předložena pouze pracovní smlouva a vkladní knížka, právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů uvedených žalovanou k její osobě, tedy že má příjem 13 263 Kč celkem, za bydlení v nájmu platí 3 500 Kč měsíčně včetně energií a za samostatnou domácnost, dál platí na osobní výdaje 6 500 Kč na telefon, jídlo, léky, dopravu a oblečení, má jedno dítě, už má úvěr 3 914 Kč u [příjmení] [jméno], který ale do svých výdajů neuvedla.

11. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2395 a násl., § 1968 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a zákona č. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, účinného od 1.12.2016, zejména §86, § 87 a shledal, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně. Protože žalovaná neunesla své procesní povinnosti tvrdit a prokazovat, soud vycházel z listinných důkazů, které předložila žalobkyně. Tyto důkazy prokazují uzavření smlouvy o úvěru mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně a následné postoupení pohledávky vůči žalované z původního věřitele na žalobkyni. Pokud by soud samostatně hodnotil uzavřenou smlouvu o úvěru pouze ve vztahu k občanskému zákoníku, má za to, že sjednané podmínky smlouvy o úvěru jsou takové, že toto jednání nelze hodnotit jako odpovídající dobrým mravům. Úroky 66% ročně (soud vycházel z celkové úhrady nad rámec jistiny, kterou věřitel požadoval za 58 týdnů za dočasné přenecházní částky 8 000 Kč) jsou sjednány v rozporu s dobrými mravy a jako takové jsou sankcionovány absolutní neplatností této části právního úkonu. Tato úroková sazba byla sjednána v době, kdy cena peněz na mezibankovním trhu dlouhodobě nepřesahuje 2% a obvyklá výše úroků v případě bank se pohybuje maximálně do 20%, u nebankovních subjektů typu [příjmení] [jméno], [anonymizována dvě slova] (nyní [anonymizována čtyři slova]), [anonymizováno] nepřesahují 35%. Za 58 týdnů měla žalovaná zaplatit za 8 000 Kč celkem 13 920 Kč, tedy o 5 920 Kč více, než si půjčila. Skutečnost, že je ve smlouvě o úvěru uveden jako úrok pouze částka 1 120 Kč, není podle soudu rozhodná, úplata za dočasné poskytnutí peněz je daleko širší, i když jsou tyto úplaty rozděleny do více kategorií„ poplatků“ včetně inkasa plateb v hotovosti. Soud by tedy pro rozpor s dobrými mravy sjednané poplatky, které podle soudu představují ve svém souhrnu úplatu za poskytnutí úvěru, tyto nepřiznal. Tvrzený sjednaný 23,72% úrok je upraven v bodě 1.4, který je ale v rozporu s bodem 1.7b a i v rozporu s tzv. skrytým úrokem 66% (viz výše). Obsah smlouvy je v tomto směru rozporný, není stanoveno, za jakých konkrétních podmínek nárok na úrok 23,72% ročně vzniká, respektive je tvrzeno, že po celou dobu smlouvu, což je ale v rozporu č.l.1 smlouvy. Rozhodně nelze dospět k závěru, že ujednání v odstavci 1.4 zakládá bez dalšího nárok na 23,72% úrok. Zjištění a posouzení úvěruschopnosti žalované podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru nebylo provedeno žalobkyní řádně, tedy nebyly zjišťovány skutečné výdaje žalované, příjem nebyl doložen vůbec, právní předchůdkyně žalobkyně vycházela. Z údajů, které měla uvést žalobkyni, tyto však nebyly nijak prokázány, protože si lze jen těžko představit, že se výdaje či příjmy prokáží vkladní knížkou nebo pracovní smlouvou. Žalovanou uvedené výdaje za bydlení v samostatném nájmu 3 500 Kč i s energiemi měsíčně a veškeré osobní výdaje 6 500 Kč měsíčně při nezaopatřeném dítěti vzbuzují již sami o sobě pochybnosti o schopnosti splácet úvěr při příjmu 13 263 Kč měsíčně, zvlášť pokud nejsou relevantně doloženy. S ohledem na žalobkyní uplatňovaný právní názor, že nesplnění podmínek zákona o spotřebitelském úvěru ohledně zkoumání úvěruschopnosti nemá za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy soud uvádí následující. Na základě současné judikatury soudů vyššího stupně (nález Ústavního soudu České republiky ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, nález sp. zn. I. ÚS 191/11, či sp. zn. III. ÚS 4084/12, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z 21.3.2018, sp. zn. 20 Cdo 3324/2017, z 25.7.2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 20.3.2019, sp zn. 33 Cdo 201/2018, rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ve svém rozsudku z 1.4.2015, č.j. I As 30/2015-39) nelze smlouvy uzavřené v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru (§§ 86, 87) shledávat platnými, nebyla-li řádně zkoumána úvěruschopnost. Opora pro tento názor je výkladu čl. 8 směrnice 2008 /48/, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, dále bodu 26 její preambule, kdy poskytovatel úvěru má povinnost posoudit úvěruschopnost dlužníka na základě dostatečných informací a v tomto směru nese poskytovatel úvěru důkazní povinnost, čímž má být zabráněno tomu, aby věřitelé poskytovali úvěry nezodpovědně. Splněním této povinnosti není chráněn pouze dlužník, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru je nutno vztah mezi účastníky podrobit režimu bezdůvodného obohacení, a proto soud uložil žalované uhradit ve smyslu § 2991 a násl. občanského zákoníku žalobkyni pouze rozdíl mezi poskytnutými 8 000 Kč a vrácenými 1 194 Kč, tj. 6 806 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 6 806 Kč od 27.11.2018 do zaplacení, kdy nastalo prodlení s vrácením částky 8 000 Kč po uplynutí 58 týdnů od poskytnutí 8 000 Kč žalované. Co do žalovaných 5 920 Kč, zbývajícího žalovaného zákonného úroku z prodlení a žalovaného kapitalizovaného úroku 1 945,04 Kč a smluvního úroku z částky 8 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Jistinu představovalo 8 000 Kč.

12. Pro obdobnou míru úspěchu účastníků ve věci soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.