12 C 35/2022

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa žalobkyně proti žalovaném: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení 5 570 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 615 Kč, kapitalizovaný úrok 455 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 2 615 Kč od 8.4.2016 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbývajících žalovaných 2 955 Kč, žalovaného kapitalizovaného úroku, žalovaného úroku a zbývajícího žalovaného úroku z prodlení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou soudu podanou dne 2.12.2020 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým mělo být žalované uloženo zaplatit částku 5 570 Kč, kapitalizovaný úrok 3 542,68 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 352,25 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 519,67 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 8,05% ročně, úrok z částky 4 519,67 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 20,98% ročně a na náhradu nákladů řízení 7 534 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná uzavřel dne 4.6.2015 s právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce, jejíž součásti jsou i smluvní podmínky obsažené na další straně smlouvy. V důsledku fúze sloučením se dne 30.9.2016 stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO], společnost [právnická osoba] (dnes pod názvem [právnická osoba], [IČO]). Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i smlouva, jejímž podpisem žalovaný stvrdil ujednání v čl. 7 podmínek:„ Zákazník potvrzuje, že úvěrující sám nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V čl. 7 podmínek žalovaná dále prohlásila, že věřiteli před uzavřením smlouvy poskytla úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutou půjčku, resp. zápůjčku, a že má plnou způsobilost smlouvu uzavřít a je schopna splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaná stvrdila svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobkyně odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobkyně, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve se žalovanou uzavřena smlouva. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v kartě zákazníka. Žalovaná by se navíc v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle § 211 trestního zákoníku. Nepochybně pak není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. Žalobkyně poukazuje na § 6 odst. 1 a § 7 občanského zákoníku, která říkají, že„ každý má povinnost jednat v právním styku poctivě“ a že„ má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře“ vychází se tedy ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované 5 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit úrok zapůjčené peněžní prostředky 455 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98% ročně a odměnu za administrativní činnost 1 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 1 500 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 43 týdenních splátkách po 185 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 31.3.2016. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila celkem 2 385 Kč, z toho si žalobkyně započetla na úrok 455 Kč, na poplatek za administrativní činnosti 1 000 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 449,67 Kč a na jistinu 480,33 Kč Poslední platba byla uhrazena 16.1.2017. Nejpozději měla podle smlouvy žalovaná zaplatit vše do 31.3.2016, pak již byla v prodlení. Pro neuhrazení v tomto termínu požaduje žalobkyně i úrok 20,98% podle čl. 1 podmínek a k tomu úrok z prodlení. Ke dni postoupení 6.12.2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 5 570 Kč sestávajících z dlužné jistiny 4 519,67 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 1 050,33 Kč. Žalobkyně jako právní nástupkyně žalobkyně žaluje o úhradu 5 570 Kč a dále na příslušenství o úhradu 3 542,68 Kč na kapitalizovaném úroku z dlužné jistiny 4 519,67 Kč při 20,98% ročním úroku od 1.4.2016 do 6.12.2019, na kapitalizovaném úroku z prodlení 1 352,25 Kč z jistiny 4 519,67 Kč od 8.4.2016 do 6.12.2019 ve výši 8,05% ročně a dále pak úrok 20,98% ročně z jistiny 4 519,67 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 4 519,67 Kč od 7.12.2019 do zaplacení.

2. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl pro nedoručení žalované do vlastních rukou zrušen. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaná žádala 4.6.2015 o půjčku 5 000 Kč, uváděla, že je na mateřské dovolené, jejím zaměstnavatelem je ČSSZ, s příjmy 8 500 Kč a 16 500 Kč, přídavky 1 200 Kč a s výdaji 4 500 Kč na nájem/inkaso, 13 000 Kč na domácnost, 200 Kč na telefon. Žalovaná žila v rodinném domku s rodiči. Žalovaná předložila jako dokumenty výplatní pásky, pracovní smlouvu nebo živnostenský list, nájemní smlouvu, SIPO a občanský průkaz, výpis z úču.

4. Ze smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že 4.6.2015 uzavřela žalovaná s [právnická osoba], [IČO], smlouvu o poskytnutí 5 000 Kč při pevném úroku 455 Kč na dobu trvání splácení, při sjednání administrativním poplatku 1 000 Kč, při hotovostním inkasu splátek 1 500 Kč, tj. celkem měla žalovaná uhradit 7 955 Kč, který měla žalovaná splatit v 43 týdenních splátkách po 185 Kč splatných vždy, do 7. dne od předchozí splátky, kdy první splátka měla být uhrazena do 7 dnů od uzavření smlouvy. Vedle pevnou částkou uvedeného úroku 455 Kč v textu podepsané smlouvy je uveden v samostatných nepodepsaných smluvních podmínkách úrok 20,98%, RPSN byla 91,66%.

5. Podle přehledu plateb žalovaná uhradila 22.6.2015 částku 400 Kč, 30.6.2015 185 Kč, 22.9.2015 850 Kč a 21.1.2016 částku 250 Kč, 15.9.2017 500 Kč a 16.11.2017 200 Kč, celkem 2 385 Kč.

6. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku bylo zjištěno, že doporučeně zaslaným dopisem 7.1.2020 byly žalovaná informována o postoupení pohledávky 5 570 Kč na žalobkyni.

7. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku bylo zjištěno, že 10.5.2020 byla žalovanému doporučeně zaslána výzva k úhradě celkem 11 022,55 do 14.5.2020 s tím, že jinak bude zahájeno soudní řízení ve věci. Žalované bylo připomenuto i již oznámené postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni.

8. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele (§ 1968 občanského zákoníku). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 občanského zákoníku). Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku).

9. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalovaná uzavřela s [právnická osoba] smlouvu o úvěru 4.6.2015, na jejímž základě bylo tímto subjektem žalované poskytnuto 5 000 Kč. Úvěr s poplatky měl být splacen v 43 splátkách po 185 Kč týdně. Ve smlouvě byl uveden pevný úrok 455 Kč na dobu trvání splácení, zároveň bylo uvedeno v samostatných nepodepsaných smluvních podmínkách, že je úrok 20,98 % ročně, při sjednání administrativního poplatku 1 000 Kč, při hotovostním inkasu splátek 1 500 Kč, tj. celkem měla žalovaná uhradit 7 955 Kč, RPSN byla 91,66%. Za dočasný úvěr 5 000 Kč měla žalovaná za 43 týdnů uhradit celkem 7 955 Kč, tedy za 43 týdnů o 2 955 Kč více, což ročně činí 3 573 Kč, což odpovídá 71% O nákladnosti úvěru vypovídá i uvedená RPSN. Nezáleží na tom, jak věřitel označí jednotlivé druhy plateb, které vyžaduje za dočasné umožnění dispozice prostředky. Úplatou za poskytnutí peněz jsou i veškeré poplatky, nejen úrok, který právní předchůdce žalobkyně uvedl ve smlouvě. Žalovaná přes výzvu soudu netvrdila ani neprokazovala skutečnosti vylučující existenci žalovaného nároku žalobkyně, tedy, že by podle smlouvy o zápůjčce zaplatila či že by zaplatila více, než tvrdí žalobkyně, či že by byly dány okolnosti vylučující existenci žalovaného nároku. Soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně jako právního nástupce původního věřitele o tom, že žalovaná uhradila celkem 2 385 Kč. Původní věřitel následně postoupil svou pohledávku vůči žalované žalobkyni k 6.12.2019. V době poskytnutí úvěru 2015 se úvěry bank vůči spotřebitelům pohybovaly do 15%. Co se týče přezkumu úvěruschopnosti žalované, žalobkyně tvrdila, že ověřila informace od žalované, žalovaná tvrdila, že zaměstnaná u ČSSZ, ovšem o svém příjmu měla předkládat výplatní pásky, což je ve zřejmém rozporu, buď byla žalovaná zaměstnaná a pak mohla předkládat pracovní smlouvu a k ní výplatní pásky, nebo byla na mateřské dovolené, což zároveň taky uvádí, a pak měla předložit ke svým příjmům příslušné rozhodnutí. Žádný doklad předkládaný podle karty klienta žalovanou soudu předložen nebyl. Přesto žalobkyně tvrdí, že její právní předchůdce neměl žádný důvod pochybovat o těchto tvrzeních, ostatně by se žalovaná dopustila úvěrového podvodu.

10. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2395 a násl., § 2991 a násl. a § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a shledal, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně. Mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalovanou byla sjednána smlouva o úvěru, nazvaná jako smlouva o půjčce (která od 1.1.2014 neexistuje, jde o právní institut podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.), kdy za poskytnutí částky 5 000 Kč se žalovaný zavázal ve splátkách zaplatit celkem 7 955 Kč (včetně dlužné jistiny 5 000 Kč) do 58 týdnů ode dne převzetí jistiny 4.6.2015, tj. do 31.3.2016, kdy měla proběhnout celá úhrada dlužné částky sestávající z jistiny a poplatku. Tehdy zákonný úrok z prodlení činil 8,05% ročně. Žalovaná uhradila celkem 2 385 Kč. Úplata ve výši 71% za poskytnutí 5 000 Kč na omezenou dobu, i když ji právní předchůdce žalobkyně skrývá za pojmy poplatků vedle úroku, představuje nemravný úrok, když v té době se běžně úroky pohybovaly u bank do 15%, u nebankovních poskytovatelů do maximálně 30% ročně. Soud se tedy zabýval otázkou výše sjednané úplaty za poskytnutí úvěru, kdy má za to, že úplata ve výši 71 % za rok je v rozporu s dobrými mravy, neboť výrazně převyšuje úroky obvyklé v místě a v čase. Co se týče úroku 20,98 % ročně, tento byl ve smlouvě uveden v samostatných nepodepsaných smluvních podmínkách a soud k němu proto vůbec nepřihlíží v duchu stávající judikatury. Protože se však v této úplatě nachází i úrok, který je sjednán výslovně a odpovídá běžnému úroku svou výší, soud uhrazených 2 385 Kč započetl na jistinu a žalované tak zbývá uhradit 2 615 Kč na jistinu a 455 Kč na úroku. Soud proto žalované uložil zaplatit žalobkyni 2 615 Kč, kapitalizovaný úrok 455 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 2 615 Kč od 8.4.2016 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně. Co do zbývajících žalovaných částek úroku a úroku z prodlení byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, viz odůvodnění výše.

11. Pro téměř shodný úspěch účastníků ve věci samé soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.