12 C 4/2021

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení 9 237 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 784 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 4 784 Kč od 1.8.2020 do zaplacení a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou soudu podanou dne 6.10.2020 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení žalované částky 9 237 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 237 Kč od 1.6.2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně a na náhradu nákladů řízení částky 6 934 Kč. Žalobkyně tvrdila, že pod obchodní firmou [právnická osoba] se žalovanou distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřela dne 2.1.2020 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] ve které si ujednali, že žalobkyně na požádání žalované poskytne v její prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaná se zavazuje, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za čerpání úvěru a úrok, a to vše za podmínek dále uvedených ve smlouvě. Žalovaná ve smlouvě uvedla číslo [číslo obč. průkazu]. Žalovaná při uzavírání smlouvy poskytla žalobkyni kopii svého občanského průkazu k ověření totožnosti. Na podkladě smlouvy poskytla žalobkyně žalované na její žádost peněžní prostředky v celkové výši 5 200 Kč bankovním převodem na číslo účtu [bankovní účet], jež žalovaná uvedla ve smlouvě. V bodě 4. a násl. smlouvy je sjednáno, že žalovaná je povinna do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činí 1/5 dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně 300 Kč. Pokud je dlužná částka k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce nižší než 300 Kč, je výše minimální splátky rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. Bylo ujednáno, že žalovaná má právo kdykoliv splatit i částku vyšší než je minimální splátka a že je žalovaná povinna platit splátky úvěru žalobkyni bezhotovostně na její bankovní účet. Žalobkyně dle bodu 4. smlouvy zasílá žalované každý kalendářní měsíc výpis z úvěru, na němž jsou uvedeny aktuální výše dluhu, výše minimální splátky a datum splatnosti. Výpis z úvěru je žalované zasílán s předstihem před datem splatnosti. Žalobkyně a žalovaná si v bodě 5.1 smlouvy dále ujednaly, že je žalovaná povinna uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20% z čerpané jistiny úvěru - 1 040 Kč, který má pokrýt náklady žalobkyně související zejména se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti o čerpání úvěru a zajištěním zdrojů peněžních prostředků ze strany žalobkyně, jejich rezervací pro úvěr a vyplacením žalované. V bodě 5.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalované. V bodě 6.1 a násl. smlouvy je sjednáno, že je žalovaná povinna zaplatit z peněžních prostředků, které jí byly žalobkyní poskytnuty, úrok ve sjednané celkové výši 20% měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 smlouvy, je žalovaná povinna zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15% ročně místo sjednaného úroku ve výši 20% měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalované. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu činí 3 834 Kč. V bodě 6.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že bude-li žalovaná v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši. V bodě 6.3 smlouvy bylo mezi žalobkyní a žalovanou sjednáno, že v případě, že je žalovaná v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinna dále hradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každých započatých 30 dní prodlení (dále jen "smluvní pokuta"). Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 90 dní prodlení žalované. Smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce taktéž stává součástí jistiny dluhu žalované. Součástí celkové dlužné částky je smluvní pokuta ve výši 363 Kč. Žalovaná uhradila celkem 1 200 Kč. V souladu s čl. 6 smlouvy byla případná částečná úhrada použita na úhradu pohledávek žalobkyně v následujícím pořadí: 1. smluvní pokuty, 2. úroky z prodlení, 3. náklady spojené s uplatněním pohledávky, 4. úroky z úvěru, 5. poplatky za čerpání úvěru, 6. jistina úvěru. Dle bodu 6.5 smlouvy se bez dalšího stává celý dluh splatným a žalobkyně je tak oprávněna požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaná v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 60 dnů. Žalovaná dlužnou částku v době splatnosti neuhradila, a je tak od 1.6.2020 v prodlení. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 9 237 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalované byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky - předžalobní upomínka 20.8.2020.

2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že smlouva o revolvingovém úvěru byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou distančně prostřednictvím elektronických prostředků dne 2.1.2020, žalovaná částka je tvořena čerpanou jistinou úvěru 5 000 Kč poskytnutou 2.1.2020 a 200 Kč poskytnutou 28.2.2020, poplatkem za čerpání úvěru 1 040 Kč dle bodu 5.1 smlouvy ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru (k pokrytí nákladů žalobkyně souvisejících zejména se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti o čerpání úvěru a zajištěním zdrojů peněžních prostředků ze strany žalobce, jejich rezervací pro úvěr a vyplacením žalovanému), smluvním úrokem 20 % měsíčně z peněžních prostředků, které byly věřitelem poskytnuty za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení podle bodu 6.1 smlouvy a dále smluvní pokutou podle bodu 6.3 smlouvy ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení, kdy nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 3 měsíců prodlení žalované a smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce taktéž stává součástí jistiny dluhu žalované a je účtována na měsíčních výpisech k revolvingovému účtu vystavovaných vždy k desátému dni v měsíci. Součástí celkové dlužné částky je tedy smluvní pokuta ve výši 363 Kč účtovaná po částce 121 Kč k 10.4.2020, 10.5.2020, 10.6.2020. Žalobkyně se v čl. 2 a 2. smlouvy zavázala na požádání žalované poskytnout v její prospěch peněžní prostředky do celkové výše úvěrového limitu až 50 000 Kč s tím, že výše prvního čerpání činí nejvýše 5 000 Kč. [příjmení] 5 200 Kč byla žalované poskytnuta na číslo účtu uvedené žalovanou ve smlouvě [bankovní účet] s názvem [celé jméno žalované]. Poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného podle bodu 5.2 smlouvy. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 smlouvy (tzn. je-li žalovaná v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než dva měsíce, stává se bez dalšího celý dluh splatným a žalobkyně je tak oprávněna požadovat splacení celé dlužné částky), je žalovaná povinna zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Od dubna 2020 je ve smyslu zákona č. 186/2020 Sb. účtován pouze úrok 8 % ročně (v rámci technického zjednodušení pouze ve výši 8 % bez repo sazby stanovené Českou národní bankou). I úrok se podle bodu 6.1 smlouvy ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalované a je vyúčtováván na měsíčních výpisech k revolvingovému účtu vystavovaných vždy k desátému dni v měsíci. Tento úrok činí celkem 3 834 Kč, jednotlivé měsíčně účtované částky jsou patrné z přiložených výpisů (978 Kč, 1 211 Kč, 1 523 Kč, 60 Kč, 62 Kč). Žalobkyně do dnešního dne eviduje částečné úhrady žalované celkem 1 200 Kč ze dne 27.2.2020 započtené k 10.2.2020 v souladu s bodem 6.4 na 1. smluvní pokuty, 2. úroky z prodlení, 3. náklady spojené s uplatněním pohledávky, 4. úroky z úvěru, 5. poplatky za čerpání úvěru, 6. jistina úvěru. Žalovaná byla povinna do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru ve výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však 300 Kč. První splátka úvěru tak činila 1 200 Kč splatných k 29.2.2020. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované zejména po nahlédnutí do veřejně přístupných rejstříků, seznamů a evidencí vedených státními orgány, a to volně přístupných i placených: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík, insolvenční rejstřík, administrativní registr ekonomických subjektů, centrální evidence exekucí, katastr nemovitostí - žalobkyně u žalované nenašla žádný negativní záznam. Dále je úvěruschopnost žalované posuzována dle údajů uvedených v žádosti o úvěr, konkrétně hrubý příjem 30 000 Kč, čistý příjem 20 000 Kč, náklady na obživu 7 500 Kč, náklady na bydlení 5 000 Kč a ostatní náklady žalované 3 000 Kč. Žalovanou deklarovaný příjem není vyšší než průměrná hrubá měsíční mzda (v 1. až 3. čtvrtletí roku 2020 34 611Kč) či medián mezd (v 1. až 3. čtvrtletí roku 2020 31 183 Kč), a nijak tedy nevybočuje z pravděpodobné výše příjmu osoby v produktivním věku. Výši příjmů si dále žalobkyně ověřila z výplatní pásky žalované, kde je patrná čistá mzda ve výši 24 454 Kč, což je ještě vyšší částka než příjmy deklarované žalovanou. Vzhledem k tomu, že skutečné výdaje žalované lze ověřit jen obtížně, ověřovala je žalobkyně s využitím průměrných (referenčních) nákladů průměrného klienta, kdy tento postup potvrzuje i odborná literatura. Z údajů uvedených na internetové stránce ČSÚ dostupné na [webová adresa] vyplývá, že průměrná měsíční výše výdajů na člena průměrné české domácnosti činí 10 500 Kč (125 947 Kč ročně děleno 12 měsíci po zaokrouhlení). Žalobkyně vycházela ze žalovanou uváděných nákladů 15 500 Kč, k čemuž byly následně připočítány náklady na úhradu pravidelné splátky ve výši 1 200 Kč. Žalobkyně odečetla výši žalovanou deklarovaných výdajů upravených podle reálných odhadovaných nákladů, a to včetně nákladů na spotřebitelský úvěr - viz výše (16 700 Kč) od výše žalovaným doložených příjmů (24 454 Kč) – z čehož žalobkyně zjistila, že po odečtení měsíčních nákladů i po uhrazení minimální splátky úvěru žalované zůstane k dispozici alespoň dalších 7 754 Kč. Z tohoto žalobkyně shledala, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet a že žalovaná je tak schopna splácet pravidelné splátky úvěru. Smlouva o revolvingovém úvěru č. 789488 spolu se smlouvou o uživatelském účtu byla mezi účastníky uzavřena distančně prostřednictvím elektronických prostředků dne 2.1.2020, a je tak ve smyslu § 562 občanského zákoníku uzavřena písemně. Podle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran, těmito prostředky se rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet. Písemná forma je v souladu s ustanovením § 562 občanského zákoníku zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Ustanovení § 562 odst. 2 NOZ navíc stanoví, že se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Smlouva je uložena na trvalém nosiči dat a umožňuje žalované uchování obsahu smlouvy, využívání tohoto obsahu a reprodukci tohoto obsahu v nezměněné podobě. Text Smlouvy je uložen na serveru žalobkyně a v uživatelském účtu žalované. Totožnost žalovaného je ověřena dle občanského průkazu a výplatní pásky žalované, kdy identifikační údaje zde uvedené souhlasí s údaji uvedenými při uzavírání smluv (jméno a příjmení). Smluvní ujednání včetně ujednání o poplatku za čerpání úvěru a smluvní pokutě byla mezi žalovanou a žalobkyní učiněna elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení jejich obsahu a navíc jsou záznamy zachyceny posloupně a systematicky, a došlo také k určení osoby, která právní úkon učinila. Je tedy nepochybné, že smlouva byla ve smyslu ustanovení § 562 občanského zákoníku uzavřena písemně. Pokud i přesto nebude mít soud za prokázané, že smlouvy byly uzavřeny žalovanou a že peněžní prostředky byly poskytnuty žalované, navrhla žalobkyně vyžádat od [právnická osoba] informace o [celé jméno žalované], na jejíž jméno je účet č. [bankovní účet] veden. Pokud je žalovaná jedinou osobou s dispoziční právem k výše uvedenému účtu, je nepochybné, že k uzavření smluv došlo právě se žalovanou a finanční prostředky byly poskytnuty právě žalované. Smlouva byla stranami elektronicky podepsána, žalovanou elektronicky prostřednictvím jejího uživatelského účtu dle smlouvy o uživatelském účtu uzavřené dne 2.1.2020, a to uvedením uživatelského jména a hesla (viz prohlášení stran v bodě 3. smlouvy o uživatelském účtu). Elektronickým podpisem se rozumí údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené, a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Tímto způsobem je definován pojem elektronického podpisu zákonem o elektronickém podpisu (§ 2 písm. a) zákona č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů a obdobně též čl. 2 odst. 1 Směrnice o zásadách Společenství pro elektronické podpisy). Dle komentáře k ustanovení § 40 starého občanského zákoníku (z něhož současná právní úprava vychází) zákon o elektronickém podpisu nezná pouze jeden druh elektronického podpisu, ale rozlišuje čtyři základní druhy. Je vyzdvihována technologická neutralita zákona, když právní důsledky spojuje s jakýmkoliv elektronickým podpisem. Tímto (obyčejným, prostým) elektronickým podpisem tedy může být nejen např. skenovaný vlastnoruční podpis, nebo speciální kód ([příjmení], heslo, ID apod.), kterým osoba disponuje, atd., ale i řetězec jednotlivých znaků tvořících jméno a příjmení v textu zprávy zaslané z určité adresy elektronické pošty. K tomuto výkladu se přiklonilo i bývalé Ministerstvo informatiky ČR. Podpis má kromě identifikační funkce mít i funkci autentizační (měl by tedy sloužit k ověření,„ že subjekt je tím, za koho se prostřednictvím identity vydává“. [jméno] spolehlivosti autentizace je různá u různých druhů podpisu (od nízké míry spolehlivosti, např. u mechanické náhrady podpisu otiskem razítka, přes podpis vlastnoruční, podpis úředně ověřený až po zaručený elektronický podpis). Různá míra spolehlivosti autentizační funkce však nemá vliv na platnost podpisu, a tedy i písemného právního úkonu. K tomuto se přiklání i právní praxe. Tím, že se žalovaná použitím unikátních přihlašovacích údajů uživatelského jména a hesla přihlásila do uživatelského účtu systému žalobce a následně odkliknutím odsouhlasil obsah smlouvy (a ujednání o smluvní pokutě v ní obsažených), došlo k uzavření písemných smluv jako takzvaných clikthrough smluv. Clickthrough9 smlouvami se nazývají smlouvy, které„ byly uzavřeny kliknutím, to znamená„ stisknutím“ virtuálního tlačítka nebo jiného ovládacího prvku (například hyperodkazu) zobrazeného na monitoru“ 10 či na jiném zobrazovacím zařízení. S ohledem na uložení obsahu smlouvy na server strany žalobkyně a do uživatelského rozhraní žalované byl obsah právního úkonu zachycen zaznamenáním informace na hmotném pod-kladu, a jde tak o písemnost. Jde i o písemný právní úkon, neboť je podepsán. Modelu clickthrough bývá v praxi pro uzavírání smluv užíváno velice často a intenzivně při různorodé obchodní činnosti v prostředí internetu (internetové ob-chody se zbožím, poskytování služeb, poskytování práv k nehmotným statkům apod.). Nepřiznání účinků takto uzavřené smlouvě by mělo dalekosáhlé negativní důsledky pro jakoukoliv hospodářskou činnost v prostředí internetu a ekonomiku vůbec. I pokud by soud nevzal za prokázané, že došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru žalovanou, šlo by o bezdůvodné obohacení žalované.

3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované a soud jej proto podle § 173 odst. 2 občanského soudního řádu zrušil. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu podle § 118a o.s.ř. nevyjádřila.

4. Z textu smlouvy o revolvingovém úvěru bylo zjištěno, že v ní jsou uvedeny údaje žalované bydliště, rodné číslo, telefonní číslo, číslo občanského průkazu a email, ve smlouvě se žalobkyně zavazuje, že na požádání žalované poskytne žalované peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 50 000 Kč při výši 1. čerpání do výše 5 000 Kč O čerpání úvěru mohla žalovaná požádat distančně prostřednictvím textových zprávy sms nebo formuláře v rámci uživatelského účtu. Žalovaná měla podle textu smlouvy poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit způsobem dle čl. 4 smlouvy v minimálních splátkách 1/5 dlužné částky k poslednímu dni předchozího měsíce, nejméně 300 Kč, vyjma poslední splátky úvěru je-li nižší, a zaplatit žalobkyni poplatky dle čl. 5 smlouvy a úrok dle čl. 6 smlouvy. Poplatek za čerpání úvěru činí 20 % z čerpané jistiny úvěru a stává se součástí jistiny, stejně jako se ke konci každého měsíce stává součástí jistiny i úrok. Za dobu od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci čerpání peněz, až do jejich vrácení, je žalovaná povinna zaplatit z poskytnutých peněžních prostředků úrok ve výši 20 % měsíčně. V případě prodlení se splacením po více než 2 měsíce se stává bez dalšího celý dluh splatným a žalobkyně je oprávněna žádat splacení celé dlužné částky. V tomto případě je za dobu od prvního dne splatnosti celého dluhu až do jeho splacení sjednaný úrok 15 % ročně namísto sjednaného úroku 20 % měsíčně. Úroky se stávají každý měsíc na konci součástí jistiny. Při prodlení je žalovaná povinna hradit zákonný úrok z prodlení. Při prodlení je žalovaná povinna hradit žalobkyni smluvní pokutu 121 Kč za každý započatý měsíc prodlení, nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 3 měsíců prodlení klienta. Bylo sjednáno i pořadí úhrady jednotlivých součástí dluhu od smluvní pokuty přes úrok z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky, úroky z úvěru, poplatky za čerpání úvěru k jistině. I smluvní pokuta se stává součástí jistiny každý měsíc. RPSN byla vypočtena na 519% při předpokladu čerpání jistiny 50 000 Kč při úroku 20% měsíčně a poplatku 20% z jistiny (podle žalobkyně je 20% z 50 000 Kč 7 000 Kč). Pro případ úvěru 50 000 Kč na 31 dní byla RPSN spočítána na 756%.

5. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že 2.1.2020 bylo z tohoto účtu ve prospěch účtu č. [bankovní účet] odesláno 5 000 Kč, zprávami [právnická osoba] bylo prokázáno, že žalobkyně uhradila na účet žalované 2.1.2020 5 000 Kč a 28.2.2020 200 Kč. Byla předložena fotokopie občanského průkazu žalované a její výplatní pásky za listopad 2019, kdy dosáhla čistého měsíčního příjmu 24 454 Kč.

6. Z výpisů k revolvingovému úvěru soud zjistil, že bylo mezi 10.1.2020 a 10.2.2020 čerpáno 5 000 Kč, byl připsán poplatek za čerpání 1 000 Kč, celkem činila dlužná částka k 10.2.2020 6 000 Kč, minimální splátka byla předepsána 1 200 Kč splatných k 29.2.2020. Ve výpisu z 10.3.2020 je dlužná částka 5 040 Kč, za minulé období bylo uhrazeno 1 200 Kč, čerpáno dalších 200 Kč za únor 2020 s poplatkem 40 Kč, minimální splátka byla předepsána 1 008 Kč splatných k 31.3.2020. Ve výpisu z 15.4.2020 je dlužná částka 5 040 Kč, úrok za minulé období 978 Kč, celková dlužná částka 6 018 Kč, minimální splátka byla předepsána 1 204 Kč splatných k 30.4.2020 s tím, že po splatnosti již bylo 1 008 Kč a byla předepsána smluvní pokuta 121 Kč. Ve výpisu z 12.5.2020 je dlužná částka 6 139 Kč, úrok za minulé období 1 211 Kč, celkem 7 350 Kč, minimální splátka byla předepsána 1 470 Kč splatných k 31.5.2020 s tím, že po splatnosti již bylo 2 333 Kč a byla předepsána smluvní pokuta 121 Kč, celkem tedy k úhradě 3 924 Kč. Ve výpisu z 10.6.2020 je dlužná částka 7 471 Kč, úrok za minulé období 1 523 Kč, minimální splátka byla předepsána 1 799 Kč splatných k 30.6.2020 s tím, že po splatnosti již bylo 3 924 Kč, předepsána byla smluvní pokuta 121 Kč, celkem tedy k úhradě 5 844 Kč. K 10.7.2020 je dlužná částka 9 115 Kč, úrok za minulé období 60 Kč, po splatnosti už je 5 844 Kč, minimální splátka splatná k 31.7.2020 činí 1 835 Kč, celkem k úhradě 7 679 Kč. Ve výpisu z 10.8.2020 je dlužná částka 9 175 Kč, úrok za minulé období 62 Kč, celkem tedy 237 Kč, minimální splátka byla předepsána 1 558 Kč splatných k 31.8.2020 s tím, že po splatnosti již bylo 7 679 Kč, celkem tedy k úhradě 9 237 Kč.

7. Z předžalobní výzvy a z podacího archu bylo zjištěno, že byla žalovaná doporučeným dopisem zaslaným 20.8.2020 vyzvána k úhradě částky jistiny 9 237 Kč, úroku z prodlení 202 Kč a nákladů právního zastoupení 4 356 Kč, celkem 13 795 Kč do 25.9.2020 s poučením o možné soudním vymáhání pohledávky.

8. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Ujednají-li strany (§ 2048 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.) pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty (§ 2051 o.z.). Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení podle § 1968 občanského zákoníku. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 obč. zák.). výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 obč. zák.). Podle § 1 odst. 2 občanského zákoníku nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu (§ 547 občanského zákoníku).

9. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalovaná čerpala na základě smlouvy o revolvingovém úvěru peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč 2.1.2020 a 200 Kč 28.2.2020 zaslané prostřednictvím účtu z účtu žalobkyně na účet žalované, kdy čerpané finanční prostředky měla splácet v předepsaných minimálních měsíčních splátkách, žalovaná uhradila celkem 1 200 Kč 27.2.2020. Přes výzvu soudu s poučením o následcích nečinnosti žalovaná netvrdila ani neprokazovala, že by uhradila žalobkyni větší část žalované částky než žalobkyní tvrzených 1 200 Kč, a ani skutečnosti, které by existenci žalovaného nároku vyvracely. Soud nepojal pochybnosti, že by osobou, která se žalobkyní uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru, byla žalovaná, toto žalobkyně prokázala listinnými důkazy. Žalovaná částka 9 237 Kč je tvořena čerpanou jistinou úvěru 5 000 Kč poskytnutou 2.1.2020 a 200 Kč poskytnutou 28.2.2020, poplatkem za čerpání úvěru 1 040 Kč (20 % z čerpané jistiny úvěru), smluvní pokutou 363 Kč účtovanou po 121 Kč k 10.4.2020, 10.5.2020, 10.6.2020, úrokem celkem 3 834 Kč (978 Kč, 1 211 Kč, 1 523 Kč, 60 Kč, 62 Kč), přičemž bylo započteno uhrazených 1 200 Kč žalovanou. Za poskytnutí peněz za období od 2.1.2020 do podání žaloby tak žalobkyně po žalované žádá 5 237 Kč, z čehož je 363 Kč smluvní pokutou, bez ní tedy 4 874 Kč, což představuje 94% z poskytnutých 5 200 Kč, formou přirůstání úroků se tak jistina zvyšuje a ze všeho žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 10% odpovídající prvnímu pololetí roku 2020, kdy k prodlení žalované došlo. V době poskytnutí úvěru se obvyklé úroky pohybují na úrovni do 20% ročně u bankovních ústavů, do 25% ročně u nebankovních poskytovatelů. Částkám žalovaných úroků při výši 240% ročně (20% měsíčně) u částek 978 Kč, 1 211 Kč a 1 523 Kč, tj. celkem 3 712 Kč odpovídá při 20% ročně 310 Kč.

10. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 1, § 513, § 547, § 580, § 2395 a násl., § 1968 a násl. a § 2048 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dospěl k závěru, že byla žaloba podána částečně důvodně. Bylo prokázáno poskytnutí 5 200 Kč na jistině žalované, žalovaná uhradila 1 200 Kč k 27.2.2020, což byla v podstatě první splátka splatná k 10.2.2020. Stranami byl sjednán poplatek za čerpání 1 040 Kč odpovídající 20% poskytnuté částky, který ale přirůstá k jistině, úroky 20% měsíčně po dobu od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci čerpání peněz, až do jejich vrácení, v případě prodlení se splacením po více než 2 měsíce, kdy se stává bez dalšího celý dluh splatným je za dobu od prvního dne splatnosti celého dluhu až do jeho splacení sjednaný úrok 15 % ročně namísto sjednaného úroku 20 % měsíčně. Rovněž roky se stávají každý měsíc na konci součástí jistiny. Za poskytnutí peněz za období od 2.1.2020 do podání žaloby tak žalobkyně po žalované žádá 363 Kč na smluvní pokutě, což představuje sankci za prodlení žalované, a dále 4 874 Kč na úplatách za poskytnutí úvěru, což představuje 94% z poskytnutých 5 200 Kč, kdy se navíc formou přirůstání úroků a poplatku se jistina zvyšuje a ze všeho žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 10% odpovídající prvnímu pololetí roku 2020, kdy k prodlení žalované došlo. V době poskytnutí úvěru se obvyklé úroky pohybovaly na úrovni do 20% ročně u bankovních ústavů, do 25% ročně u nebankovních poskytovatelů. Soud porovnal obvyklé úroky s úplatami, které požaduje žalobkyně po žalované, kdy jde o 20% z jistiny na poplatku a dalších 240% ročně po dobu od měsíce následujícího po čerpání do zesplatnění úvěru v případě prodlení po více než dva měsíce a následně po zesplatnění 15% ročně, kdy v konkrétním případě jde o 94%. To je velmi výrazně více na úplatách za poskytnutí peněz, než činí úroky obvyklé. Protože však tato ujednání představují oddělitelné části smlouvy, neshledal soud absolutně neplatnou smlouvu o úvěru jako celek, ale pouze ujednání o těchto úplatách, kdy ale lze přiznat úroky obvyklé v místě a čase, za které soud považuje výši 20% ročně, přičemž ale bylo zohledněno zaplacení částky 1 200 Kč, kdy byla částka započtena na částky, jak byly vyúčtovány k 27.2.2020, kdy byla platně sjednána, jak již uvedeno výše, pouze smluvní pokuta (dosud neuplatněná, když bylo uhrazeno včas) a byl dán nárok na úrok 20% ročně z jistiny 5 000 Kč za dobu od měsíce následujícího po čerpání tj. od 1.2.2020 do 27.2.202, což představuje 74 Kč, tj. započteno podle smlouvy bylo 74 Kč na úrok a 1 126 Kč na jistinu, kdy z ní zbylo 3 874 Kč, následně navýšených o 200 Kč na 4 074 Kč. K započtení totiž dochází při úhradě, když mezi stranami bylo jasno, na co je plněno a v jakém pořadí. Na jistině tak zbylo žalované k úhradě 4 074 Kč, na smluvní pokutě 363 Kč, na úrocích při 20% ročně z částky 4 074 Kč od 1.3.2020 do 30.4.2020, z částky 4 195 Kč od 1.5.2020 do 31.5.2020, z částky 4 316 Kč od 1.6.2020 do 30.6.2020, z částky 4 437 Kč od 1.7.2020 do 31.8.2020, celkem 347 Kč z jistiny a ujednané přirostlé smluvní pokuty, kdy toto ujednání prolamuje obecný princip nemožnosti účtování úroků z úroků. Soud z výše uvedených důvodů uložil žalované zaplatit žalobkyni 4 784 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 4 784 Kč od 1.8.2020 do zaplacení a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, když bylo žalováno nad rámec přiznané části nároku.

11. Pro téměř totožný úspěch účastníků soud žádnému podle § 142 odst. 2 o.s.ř. nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.