12 C 40/2022

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 23 160 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 580 Kč, kapitalizovaný úrok 2 380 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 10 580 Kč od 10.7.2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbývající žalované částky, zbývajícího žalovaného kapitalizovaného úroku, zbývajícího žalovaného kapitalizovaného úroku z prodlení, zbývajícího žalovaného úroku a zbývajícího žalovaného úroku z prodlení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou soudu podanou dne 18.11.2020 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým mělo být žalovanému uloženo zaplatit částku 23 160 Kč, kapitalizovaný úrok 5 768,57 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 159 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 17 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení ve výši 9% ročně, úrok z částky 17 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení ve výši 23,72% ročně a na náhradu nákladů řízení 9 724,80 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 22.5.2017 s právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o spotřebitelském úvěru. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i smlouva, jejímž podpisem žalovaný stvrdil ujednání v čl. 7 podmínek:„ Zákazník potvrzuje, že úvěrující sám nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V čl. 7 podmínek žalovaný dále prohlásil, že věřiteli před uzavřením smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutou půjčku, resp. zápůjčku, a že má plnou způsobilost smlouvu uzavřít a je schopen splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaný stvrdil svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobkyně odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobkyně, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve se žalovaným uzavřena smlouva. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v kartě zákazníka. Žalovaný by se navíc v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle § 211 trestního zákoníku. Nepochybně pak není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. Žalobkyně poukazuje na § 6 odst. 1 a § 7 občanského zákoníku, která říkají, že„ každý má povinnost jednat v právním styku poctivě“ a že„ má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře“ vychází se tedy ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému 17 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit úrok zapůjčené peněžní prostředky 2 380 Kč a odměnu za administrativní činnost 3 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek 6 800 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 510 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 2.7.2018. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil celkem 6 420 Kč, z toho si žalobkyně započetla na úrok 2 380 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2 515,88 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 524,12 Kč Poslední platba byla uhrazena 12.11.2018. Nejpozději měl podle smlouvy žalovaný zaplatit vše do 2.7.2018, pak již byl v prodlení. Pro neuhrazení v tomto termínu požaduje žalobkyně i úrok 23,72% podle čl. 1 podmínek a k tomu úrok z prodlení. Ke dni postoupení 29.11.2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 23 160 Kč sestávajících z dlužné jistiny 17 000 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 884,12 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 5 275,88 Kč. Žalobkyně jako právní nástupkyně žalobkyně žaluje o úhradu 23 160 Kč a dále na příslušenství o úhradu 5 768,57 Kč na kapitalizovaném úroku z dlužné jistiny 17 000 Kč při 23,72% ročním úroku od 3.7.2018 do 29.11.2019, na kapitalizovaném úroku z prodlení 2 159 Kč z jistiny 17 000 Kč od 10.7.2017 do 29.11.2019 a dále pak úrok 23,72% ročně z jistiny 17 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 17 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení.

2. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl pro nedoručení žalované do vlastních rukou zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný žádal 22.5.2017 o zápůjčku 17 000 Kč, uváděl, že je zaměstnán se mzdou 16 789 Kč a vedlejším příjmem 7 500 Kč, s výdaji 4 000 Kč na bydlení, 7 500 Kč na osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení), 2 200 Kč na splátky. Žalovaný byl vlastníkem svého bydlení, žil s partnerkou, která měla nezaopatřené dítě. Žalovaný předložil jako dokumenty výplatní pásky, pracovní smlouvu a občanský průkaz.

4. Ze smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že 22.5.2017 uzavřel žalovaný s [právnická osoba], [IČO], smlouvu o poskytnutí 17 000 Kč při pevném úroku 2 380 Kč na dobu trvání splácení, při sjednání poplatku 3 400 Kč, při hotovostním inkasu splátek 6 800 Kč, tj. celkem měl žalovaný uhradit 29 580 Kč, který měl žalovaný splatit v 58 týdenních splátkách po 510 Kč splatných vždy, do 7. dne od předchozí splátky, kdy první splátka měla být uhrazena do 7 dnů od uzavření smlouvy. Vedle pevnou částkou uvedeného úroku 2 380 Kč v textu podepsané smlouvy je uveden v samostatných nepodepsaných smluvních podmínkách úrok 23,72%, RPSN byla 195% Součástí smlouvy je i ujednání, že žalovanému bude vyplacen pouze rozdíl mezi jistinou 17 000 Kč a refinancovaným spotřebitelským úvěrem č. 285528 ve výši 1 683 Kč tj. 15 317 Kč.

5. Podle přehledu plateb žalovaný uhradil celkem 6 420 Kč do 12.11.2018.

6. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku bylo zjištěno, že doporučeně zaslaným dopisem 13.12.2019 byl žalovaný informován o postoupení pohledávky 23 160 Kč bez příslušenství na žalobkyni, kde na příslušenství se má žalovaný informovat telefonicky.

7. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku bylo zjištěno, že 10.5.2020 byla žalovanému doporučeně zaslána výzva k úhradě celkem 33 467,04 Kč do 7.5.2020 s tím, že jinak bude zahájeno soudní řízení ve věci. Žalovanému bylo připomenuto i již oznámené postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni.

8. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele (§ 1968 občanského zákoníku). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 občanského zákoníku). Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku).

9. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba] smlouvu o úvěru 22.5.2017, na jejímž základě bylo tímto subjektem žalovanému poskytnuto 17 000 Kč, reálně po refinancování předchozího úvěru 15 317 Kč. Úvěr s poplatky měl být splacen v 58 splátkách po 510 Kč týdně. Ve smlouvě byl uveden pevný úrok 2 380 Kč na dobu trvání splácení, zároveň bylo uvedeno ve smluvních podmínkách psaných drobným písmem o dva odstavce výše, že je úrok 23,72% ročně, při sjednání poplatku 3 400 Kč, při hotovostním inkasu splátek 6 800 Kč, tj. celkem měl žalovaný uhradit 29 580 Kč, RPSN byla uvedena 195%. Za dočasný úvěr 17 000 Kč měl žalovaný za 58 týdnů uhradit celkem 29 580 Kč, tedy za 58 týdnů o 12 580 Kč více, což ročně činí 11 279 Kč, což odpovídá 66% O nákladnosti úvěru vypovídá i uvedená RPSN. Nezáleží na tom, jak věřitel označí jednotlivé druhy plateb, které vyžaduje za dočasné umožnění dispozice prostředky. Úplatou za poskytnutí peněz jsou i veškeré poplatky, nejen úrok, který právní předchůdce žalobkyně uvedl ve smlouvě. Žalovaný přes výzvu soudu netvrdil ani neprokazoval skutečnosti vylučující existenci žalovaného nároku žalobkyně, tedy, že by podle smlouvy o zápůjčce zaplatil či že by zaplatil více, než tvrdí žalobkyně, či že by byly dány okolnosti vylučující existenci žalovaného nároku. Soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně jako právního nástupce původního věřitele o tom, že žalovaný uhradil celkem 6 420 Kč. Původní věřitel následně postoupil svou pohledávku vůči žalovanému žalobkyni k 29.11.2019. V době poskytnutí úvěru 2017 se úvěry bank vůči spotřebitelům pohybovaly do 15%. Co se týče přezkumu úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně tvrdila, že ověřila informace od žalovaného, žalovaný tvrdil, že je zaměstnán a kromě mzdy má další příjem 7 500 Kč, ke kterému ale nebyly předloženy žádné doklady. Žalobkyně tvrdí, že její právní předchůdce neměl žádný důvod pochybovat o těchto tvrzeních, ostatně by se žalovaný dopustil úvěrového podvodu.

10. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2395 a násl., § 2991 a násl. a § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a shledal, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně. Mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru, kdy za poskytnutí částky 17 000 Kč se žalovaný zavázal ve splátkách zaplatit celkem 29 580 Kč (včetně dlužné jistiny 17 000 Kč) do 58 týdnů ode dne převzetí jistiny 22.5.2017, tj. do 2.7.2018, kdy měla proběhnout celá úhrada dlužné částky sestávající z jistiny a poplatku. Tehdy zákonný úrok z prodlení činil 9% ročně. Žalovaný uhradil celkem 6 420 Kč. Úplata ve výši 66% za poskytnutí 17 000 Kč na omezenou dobu, i když ji právní předchůdce žalobkyně skrývá za pojmy poplatků vedle úroku, představuje nemravný úrok, když v té době se běžně úroky pohybovaly u bank do 15%, u nebankovních poskytovatelů do maximálně 30% ročně. Soud se tedy zabýval otázkou výše sjednané úplaty za poskytnutí úvěru, kdy má za to, že úplata ve výši 66 % za rok je v rozporu s dobrými mravy, neboť výrazně převyšuje úroky obvyklé v místě a v čase. Co se týče úroku 23,72 % ročně, tento byl ve smlouvě uveden, částka 2 380 Kč mu ovšem neodpovídá, úrok 23,72% ročně je ve smlouvě uveden nezřetelným způsobem v bodě 1.4 v textu, zatímco úrok 2 380 Kč je uveden pod bodem 1.7 jako částka ke splacení, kde je pro něj vymezena samostatná kolonka. Tento úrok vyčíslen konkrétní částkou je ze smlouvy zřejmý, naopak úroková sazba pod bodem 1.4 je v textu skryta a soud k tomuto úroku proto vůbec nepřihlíží v duchu stávající judikatury. Protože se však v této úplatě nachází i úrok, který je sjednán výslovně a odpovídá běžnému úroku svou výší, soud uhrazených 6 420 Kč započetl na jistinu a žalovanému tak zbývá uhradit 10 580 Kč na jistinu a 2 380 Kč na úroku. Soud žalovanému uložil zaplatit žalobkyni 10 580 Kč, kapitalizovaný úrok 2 380 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 10 580 Kč od 10.7.2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně. Co do zbývající žalované částky jistiny, úroku a úroku z prodlení byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, viz odůvodnění výše.

11. Pro většinový úspěch žalovaného ve věci samé by mu soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení, ovšem žalovanému žádné nevznikly, a proto soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal.