12 C 53/2023

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 48 334,93 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37 870 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 37 870 Kč od 7.1.2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbývající žalované částky 10 464,93 Kč, žalovaného úroku ve výši 15 % ročně z částky 43 608,80 Kč od 21.3.2023 do zaplacení a zbývajícího zákonného úroku z prodlení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 8 563 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou soudu podanou dne 24.4.2023 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým mělo být žalovanému uloženo zaplatit částku 48 334,93 Kč s úrokem ve výši 19,99 % ročně z částky 43 608,80 Kč od 21.12.2022 do 20.3.2023, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 43 608,80 Kč od 21.3.2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 48 334,93 Kč od 22.12.2022 do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že je právním nástupce [právnická osoba] [anonymizováno], která poskytovala finanční produkty pod značkou [anonymizováno]. Každá úvěrová žádost prochází standardizovaným schvalovacím procesem, jehož nedílnou součástí je sada automatických kontrol, včetně dotazu do úvěrových registrů, a výpočet kreditního skóre klienta. Kreditní skóre, vypočtené pomocí logistické regrese, vyjadřuje pravděpodobnost, že klient bude řádně splácet poskytnutý úvěr a v rámci schvalovacího procesu slouží k určení rizikovosti klienta. Díky robustnímu schvalovacímu procesu aplikovaného žalobkyní, který svou podobou odpovídá standardnímu schvalovacímu procesu bankovních institucí v ČR, je podíl nevýkonných pohledávek na celkovém portfoliu úvěrových pohledávek pod 1,5 % (při aplikaci odpisu pohledávek nad 360 dní po splatnosti) a je tedy na nižší úrovni, než je tomu u bankovního sektoru v ČR, kde podíl nevýkonných úvěrů a pohledávek domácnostem dosahuje až 1,75 %. Nízký podíl nevýkonných pohledávek, resp. nízká rizikovost poskytovaných půjček, je ztělesněna ve výši průměrné vážené úrokové sazby nově poskytnutých úvěrů, která u úvěrů poskytnutých právní předchůdkyní žalobkyně v prvním pololetí roku 2020 dosahovala 7,34 %. Průměrná vážená úroková sazba nových úvěrů domácnostem na spotřebu, včetně refinancovaných úvěrů na spotřebu poskytnutých bankami v ČR dosahovala k 31.5.2020 výše 8,14 %. Účastníci uzavřeli dne 27.2.2022 smlouvu o hotovostním úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému dne 27.2.2022 částku 45 000 Kč a povinností žalovaného bylo poskytnutou částku vrátit a zaplatit sjednané úroky, a to v 54 splátkách po 1 426 Kč (vyjma poslední splátky), byl sjednán roční smluvní úrok ve výši 19,99 %, poplatek za zprostředkování úvěru 900 Kč a měsíční pojištění 277 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěru schopnost žalovaného, nespoléhala pouze na tvrzení žalovaného, ale informace poskytnuté žalovaným ověřila za použití nezávisle ověřitelných údajů. Žadatelé v úvěrové žádosti deklarují (mimo jiné) výši čistého měsíčního příjmu, výši pravidelných měsíčních výdajů, způsob bydlení, rodinný stav a počet vyživovaných dětí. Nutnou podmínkou pro poskytnutí úvěru je verifikace příjmu žadatele. Primárním podkladem pro ověření příjmů žadatele jsou výpisy z bankovního účtu (další akceptované způsoby pro doložení příjmu jsou potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, důchodový výměr, výměr rodičovského příspěvku, daňové přiznání atd.), viz rozhodnutí NSS ČR sp. zn. 1As 30/2015. Stejně jako příjem, tak i výdaje žadatele jsou v rámci procesu posouzení úvěruschopnosti verifikovány. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 žalobkyně využívá pro ověření výdajů sdělených dlužníkem státem publikované údaje o životním a existenčním minimu, upravené zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Spolu s údaji o životním minimu využívá žalobkyně i údaje o výši normativních nákladů na bydlení dle účinných nařízení vlády. Dalším zdrojem využívaným pro verifikaci výdajů je dotaz do bankovního a nebankovního registru klientských informací. Žalobkyně takto zjišťuje platby za další závazky žadatele, jeho celkové úvěrové zatížení a platební morálku. Mimo úvěrových registrů je u každého žadatele proveden dotaz do insolvenčního rejstříku a registru SOLUS. Žalobkyně poskytuje spotřebitelské úvěry bez zajištění, institutu ručitelství nebo spoludlužnictví jiné osoby. Při posuzování úvěruschopnosti proto vždy předpokládá plnění ze strany dlužníka dle řádného splátkového kalendáře. Dlužník má po dobu trvání smlouvy zároveň právo kdykoli provést částečné nebo úplné mimořádné splacení úvěru, a to zcela bezplatně. Co do výše příjmů žalovaného vycházela žalobkyně ze žalovaným tvrzených údajů a tyto v souladu s výše uvedeným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ČR důkladně ověřila na základě podkladů, které jí žalovaný předložil. Co do výdajů porovnala žalobkyně výši výdajů uvedenou žalovaným s normativními náklady na bydlení v daném místě a s právními předpisy stanovenou částkou životního minima. Ohledně případných dalších závazků žalovaného vycházela žalobkyně jednak z tvrzení žalovaného a nad rámec těchto tvrzení čerpala i informace z dostupných bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku a případně registru SOLUS. V daném případě nebyly důvodné pochybnosti o schopnostech žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet. V části 5. smlouvy bylo mezi účastníky sjednáno, že v případě, že žalovaný poruší svou povinnost řádně splácet a neuhradí 2 měsíční splátky po sobě, nebo 1 splátku déle než 3 měsíce, bude žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Jelikož žalovaný porušil svou povinnost ze smlouvy a 2 měsíce za sebou (splátka za měsíce 09/ 2022 a 10/ 2022) neuhradil splátku, respektive byl v prodlení s 1 splátkou déle než tři měsíce, byl úvěr dne 21.12.2022 zesplatněn. V části 5. smlouvy byly dále sjednány smluvní pokuty a náklady v případě opožděných plateb. Žalovaný se zavázal, že v případě, že se opozdí s platbou splátky nebo jiné platby, je žalobkyně oprávněna naúčtovat náklady, které účelně vynaloží na vymáhání pohledávky a smluvní pokutu 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu. V případě, že je dlužná částka nižší než 500 Kč, může žalobkyně účtovat smluvní pokutu ve výši dlužné částky. V návaznosti na porušení povinností žalovaného a zesplatnění úvěru bylo žalovanému dne 21.12.2022 zasláno oznámení o zesplatnění úvěru s výzvou k doplacení dlužné částky 48 334,93 Kč sestávající z dlužné jistiny 43 608,80 Kč, dlužného smluvního úroku ve výši 2 878,13 Kč, dlužného pojistného 348 Kč a smluvní pokuty 1 500 Kč. Žalobkyně dále požaduje uhradit smluvní pokutu 1 500 Kč za opožděné platby po 500 Kč jako pokuty za pozdní úhradu splátky za září 2022, 500 Kč jako pokuty za pozdní úhradu splátky za říjen 2022, 500 Kč jako pokuty za pozdní úhradu splátky za listopad 2022. Dlužná částka tak ke dni podání žaloby činí celkem 48 334,93 Kč. Žalobkyně s dlužnou částkou požaduje úhradu zákonného úroku z prodlení ze zesplatněné dlužné částky ode následujícího po dni zesplatnění úvěru do zaplacení. V souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru žalobkyně požaduje úhradu smluvního úroku ve výši, která odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Dne 21.12.2022 došlo k zesplatnění úvěru. Žalobkyně uplatňuje smluvní úrok z prodlení po dobu 90 dnů ode dne zesplatnění, tj. od 21.12.2022 do 20.3.2023 ve výši 19,99 % ročně a následně ode dne 21.3.2023 úrok dle ust. § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru ve výši 15 % ročně.

2. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl pro nedoručení žalovanému do vlastních rukou zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně k výzvě soudu podle § 118a občanského soudního řádu doplnila, že komunikuje s klienty, přijímá žádosti o úvěr a uzavírá smlouvy o hotovostním úvěru čistě prostřednictvím on-line platformy na internetových stránkách žalobkyně [webová adresa]), tj. prostřednictvím elektronických prostředků. Klienti již v úvodu žádosti o úvěr zadávají své jméno, rodné číslo, kontaktní údaje (telefonní číslo, e-mailová adresa) a požadovanou celkovou částku úvěru s uvedením výše měsíční splátky. Dále poskytují další podstatné informace o příjmech a výdajích, bydlišti a rodinném stavu. Klienti potvrzují v této části podání žádosti o úvěr zadáním jedinečného autorizačního SMS kódu zaslaného žalobkyní na uvedené telefonní číslo. Po potvrzení klienti pokračují s dodáváním dalších podkladů důležitých pro posouzení nejen jejich úvěruschopnosti, nahráním dvou dokladů totožnosti a bankovních výpisů k účtu vedenému v České republice na jméno klienta, ale také z důvodu kontroly, neboť všechny doklady a dokumenty procházejí automatickými anebo manuálními kontrolami, které ověřují jejich platnost a pravost. Příp. klienti mohou využít k dodání výpisu z účtu žalobkyně poskytovanou AIS službu (služba informování o platebním účtu) na základě její licence platební instituce. Žalobkyně tak tímto zajišťuje i plnění podmínek vyplývající ze zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen„ AML zákon“). Tedy provedení online identifikace a kontroly klienta v souladu s § 11 odst. 7 AML zákona, přičemž tento postup nahrazuje provedení identifikace klienta za fyzické přítomnosti. Peněžní prostředky ze smlouvy o hotovostním úvěru mohou být načerpány pouze na takto ověřené číslo bankovního účtu klienta. Samotná smlouva o hotovostním úvěru je podepsána zadáním autorizačního kódu v zabezpečeném online prostředí odeslaného na ověřené tel. číslo klienta, který v tomto případě supluje podpis klienta. SMS zpráva s autorizačním kódem je vygenerována až na žádost klienta kliknutím na příslušné tlačítko v jeho uživatelském profilu na Portálu, což je mu umožněno až po prostudování předsmluvních informací, úvěrových podmínek a znění samotné smlouvy o hotovostním úvěru. Informace o telefonním čísle a času, kdy přesně byla SMS zpráva a kam zaslána, žalobkyně uchovává. Po zadání SMS kódu klient ještě potvrzuje kliknutím na příslušné tlačítko, že smlouvu chce podepsat, a jeho jméno a příjmení se spolu s SMS kódem pevně propíše do dokumentu, obsah dokumentu je tím zafixován a není možné jej změnit. Pro uložení výsledné podepsané smlouvy žalobkyně vybrala formát PDF, který je uživatelsky přívětivý a jednoduchý na obsluhu (lze jej otevřít i v běžném webovém prohlížeči). Korespondence je garantována integritou automatických procesů na straně žalobkyně, které ani interní útočník nemůže schůdnou cestou ovlivnit. Navíc by po jeho pokusu zůstala auditní stopa v logových záznamech. Veškeré údaje jsou tak systematicky a posloupně ukládány do databází žalobkyně a vytvářejí ve svém souhrnu jedinečný uživatelský profil klienta. V průběhu výše uvedeného procesu si klienti zakládají personalizovaný a zabezpečený uživatelský profil do internetové aplikace žalobkyně. Klienti si volí heslo pro přístup do jejich uživatelského profilu na základě odkazu zaslaného na klientem uvedenou e-mailovou adresu. Uživatelský profil na Portálu je tak chráněn a veden výlučně za daným klientem (po ověření jeho identity) a přístup k němu je chráněn a umožněn pouze prostřednictvím jedinečného přístupového hesla, případně i ověřovací SMS zaslané na ověřené telefonní číslo klienta. Klient může kdykoliv z celého procesu odejít, a naopak se vrátit, kdykoliv potřebuje. Tímto způsobem je zabezpečeno ověření klienta a jeho identifikace v celém procesu uzavírání smlouvy o hotovostním úvěru. V uživatelském profilu mají klienti přehled o svých úvěrech (např. mají k dispozici splátkový kalendář, veškeré dokumenty, které souvisí s uzavřenou smlouvou o úvěru), mohou chatovat se zaměstnanci Společnosti nebo měnit své osobní či kontaktní údaje při současném doložení potřebných dokladů ověřující danou změnu (např. nový občanský průkaz), nebo si odsud zažádat o změnu data splátek, či sjednat pojištění schopnosti splácet. Ověřování přístupu do uživatelského profilu je zabezpečováno pomocí takzvaných bezpečnostních elektronických klíčů, což jsou hardwarově-softwarové prostředky, které klienti běžně používají pro ověření své identity a potvrzování aktivních operací. Všechny základní kryptografické algoritmy pocházejí z doporučených mezinárodních standardů, proprietární varianty nejsou použity. Ověřování podpisu klienta a čerpání prostředků na straně žalobkyně je řízeno automaticky prostřednictvím bezpečnostních modulů interního systému žalobkyně. Programový kód je pečlivě kontrolován a jakákoliv jeho změna a správa je řízena interními standardy žalobkyně jako nebankovního poskytovatele spotřebitelských úvěrů a platební instituce. Tím je zaručena integrita celého procesu ze strany žalobkyně. Portál a jednotlivé uživatelské profily klientů na Portálu jsou vedeny v elektronickém systému srovnatelným s internetovým bankovnictvím, protože funguje na stejných principech a interních funkčních systémech jako jsou uživatelské profily klientů žalobkyně využívající platební služby na základě licence platební instituce od České národní banky, tj. služby týkající se vedení platebního účtu, provádění platebních transakcí, správy a vydávání platebních prostředků a nových PSD2 (AIS a PIS) služeb. Portál tak splňuje podmínky pro dodržení obligatorní písemné formy právního jednání ve spojení s § 562 odst. 1 občanského zákoníku, tedy aby: a) byl řádně zachycen obsah právního jednání; b) došlo k určení osoby klienta. Požadovaná písemná forma při uzavření smlouvy o úvěru je tak dodržena dle § 562 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého může písemnou formu naplnit i nepodepsané elektronické právní jednání za předpokladu, že je učiněno (elektronickými či jinými technickými) prostředky umožňujícími zachytit obsah tohoto jednání (tj. zajišťují jeho textovou podobu) a určit jednající osobu (tj. lze z něj poznat, kdo jednal). Na základě tohoto ustanovení lze dovodit, že požadavky na písemnou formu může naplnit i právní jednání učiněné ve webové aplikaci za předpokladu, že tato aplikace umožňuje zachytit obsah uskutečňovaného jednání a určit jednající osobu. Aktuální právní úprava tedy umožňuje využít k právnímu jednání v písemné formě i prostý elektronický podpis1 podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku a tyto závěry potvrzují i soudy nebo Česká národní banka. Je žádoucí, aby prostý elektronický podpis byl doplněn o určité autentizační a fixační prvky, které úroveň záruk poskytovaných tímto podpisem zvyšují (např. zaslání ověřovací SMS, ověření přes email, pevné propsání podpisu i autorizačních kódů do podepisovaného dokumentu apod.). Potřebu autentizačních a fixačních prvků podpořila i ČNB a ke stejnému závěru se pak kloní i odborná veřejnost. Dle § 561 odst. 1 občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Způsoby, jakými lze právní jednání učiněné elektronickými prostředky podepsat, stanoví s ohledem na § 561 odst. 1 občanského zákoníku jiný právní předpis. Tímto předpisem se rozumí: eIDAS, který vymezuje elektronický podpis a jeho úrovně (prostý, zaručený, kvalifikovaný) a zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (ZSVD), jenž upravuje některé náležitosti v návaznosti na eIDAS, který upravuje, jaký druh elektronického podpisu lze v daném typu právního jednání použít, přičemž v případě elektronického právního jednání mezi soukromoprávními subjekty lze použít jakýkoli typ elektronického podpisu, který eIDAS zná, tj. i prostý elektronický podpis. S ohledem na výše uvedené lze tedy shrnout, že žalobkyně současně identifikuje jednající osobu jako klienta prostřednictvím jeho dokladů totožnosti, bankovních výpisů, které si velmi pečlivě prověřuje. Dále potom přihlášením klienta do uživatelského profilu na Portálu pomoci uživatelského jména a jím zvoleného hesla a zasláním autorizačního (podpisového) kódu v SMS zprávě na ověřené telefonní číslo klienta. Autorizační kód je určen pro jeden konkrétní úkon v jeden konkrétní čas pro jednoho klienta. Základní identifikační údaje klienta i žalobkyně jsou uvedeny přímo ve smlouvě o hotovostním úvěru. Lze tedy nepochybně za tzv. prostý elektronický podpis považovat zadání pro takto identifikovaného klienta specifického autorizačního kódu, který může použít pouze on k jednomu konkrétnímu úkonu, čímž současně potvrzuje a projevuje svou vůli být smlouvou o hotovostním úvěru vázán. Tento autorizační kód je poté natrvalo spojen s daným PDF souborem (tedy vygenerovanou smlouvou o úvěru) a jednotlivé navazující údaje jsou uloženy v interním systému žalobkyně. Na základě výše uvedených skutečností má žalobkyně za to, že všechny smlouvy uzavřené a podepsané prostřednictvím této internetové aplikace jsou uzavřeny jednoznačně identifikovanou a verifikovanou osobou a obsah právního jednání byl řádně zachycen. Podobný způsob uzavírání smluv v písemné formě používají i bankovní instituce. K podpisu smlouvy došlo pomocí SMS kódu tak, že na telefonní číslo uvedené žalovaným + [tel. číslo] 196 byl dne 27.2.2022 v 15:09:39 ze systému žalobkyně odeslán kód 287202, kdy kód byl platný do času 15:

14. Následně byla dne 27.2.2022 v 15:10:13 Smlouva podepsána kódem 287202, jak rovněž dokládá import z interního systému žalobkyně„ Potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy“. Ve vztahu k úvěruschopnosti žalovaného žalovaný před uzavřením smlouvy žalobkyně sdělil, že žije s partnerkou, vyživuje dvě děti, je zaměstnán u [právnická osoba] [anonymizováno] a jeho čistý měsíční příjem činí 30 000 Kč. Tuto skutečnosti si žalobkyně ověřila pomoci výpisu z účtu žalovaného za období od 11/ 2021 do 02/ 2022. Na základě výpisu z účtu žalovaného bylo žalobkyní zjištěno, že průměrný měsíční příjem žalovaného činí 28 566 Kč. Žalovaný uvedl i příjmy ostatních členů domácnosti 12 000 Kč měsíčně. Dále žalovaný sdělil celkové výdaje domácnosti, které měly činit 27 000 Kč měsíčně, kdy 18 000 Kč slouží k bydlení v nájmu a 9 000 Kč pak na ostatní výdaje (včetně splátek závazků). Tyto výdaje byly verifikovány prostřednictvím jejich porovnání s normativními náklady na bydlení a životním minimem. Nahlédnutím do registru klientských informací žalobkyně dále zjistila, že žalovaný v době jednání o uzavření smlouvy o úvěru měl jeden závazek ze spotřebního úvěru s měsíční splátkou 8 795 Kč a dva závazky z kreditní karty se zbývající jistinou k doplacení ve výši 0 Kč a 15 440 Kč. Žalovaný byl kromě dotazu do registru klientských informací prověřován v insolvenčním rejstříku. V registrech byl žalovaný bez negativního nálezu. Na základě údajů v registrech NRKI a údajů z bankovních výpisů nebylo u žalovaného identifikováno riziko exekuce. Pakliže bylo v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru kalkulováno se skutečně zjištěnými či ověřenými údaji, žalobkyně zjistila, že žalovanému zbyde měsíčně k dispozici částka 7 821 Kč. Žalobkyně tak vyhodnotila, že žalovaný bude schopen řádně hradit měsíční splátku ve výši 1 310 Kč (uvedeno bez pojištění). Žalobkyně žalovanému poskytla 45 000 Kč dne 27.2.2022 na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem 1011914240 s popisem [anonymizováno]: půjčka pro [jméno] [celé jméno žalovaného], o čemž svědčí potvrzení o vyplacení úvěru. Skutečnost, že je žalovaný vlastníkem daného bankovního účtu, kam byly zaslány finanční prostředky, je prokázáno předložením výpisu z účtu žalovaného a uvedením tohoto účtu žalovaným v č. 1 Smlouvy o hotovostním úvěru jako jeho bankovní spojení. Pokud by však soud neměl za prokázané vlastnictví účtu žalovaným nebo že nedošlo k poskytnutí finančních prostředků na účet žalovaného, žalobkyně navrhuje, aby si soud vyžádal a provedl důkaz výpisem z účtu žalovaného č. [bankovní účet], a to za období, kdy byly finanční prostředky poskytnuty. Po zpřístupnění předběžného právního názoru soudu žalobkyně znovu opakovala svá tvrzení soudu sdělená na základě výzvy soudu podle § 118a občanského soudního řádu, jak je detailně popsána výše v tomto odstavci odůvodnění.

4. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že je žalobkyně na základě fúze z 4.5.2021 nástupnickou [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO]. Z nepodepsaného textu smlouvy o úvěru datovaného dne 27.2.2022 bylo zjištěno, že se žalobkyně zavazuje žalovanému poskytnout úvěr 45 000 Kč, cena za službu je 900 Kč který se žalovaný zavázal splácet v 54 měsíčních splátkách po 1 426 Kč, splatných vždy k 20. dni v měsíci počínaje 20.4.2022 při roční úrokové sazbě 19,90 % a RPSN 23,10 %, žalovaný byl pojištěn od 22.8.2022 se sazbou pojistného 8,9 % ve výši 116 Kč měsíčně, celkově měl do poslední splátky splatné 20.9.2026 zaplatit 70 706,80 Kč Součástí smlouvy byla i ujednání o výši smluvní pokuty 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu, případně do výše dlužné splátky, je-li nižší než 500 Kč. Soudu byly předloženy i nepodepsané úvěrové podmínky účinné od 1.12.2021 [právnická osoba] potvrdila, že na účet žalovaného č. [bankovní účet] bylo ke dni 27.2.2022 připsáno 45 000 Kč od žalobkyně.

5. K nepodepsanému textu smlouvy žalobkyně předložila potvrzení vystavené žalobkyní 2.1.2023, kde uvádí, že smlouvu o hotovostním úvěru podepsal žalovaný zadáním SMS kódu na webových stránkách [webová adresa], a potvrzení vystavené žalobkyní o tom, že 27.2.2022 z účtu č. [bankovní účet] vyplatila 45 000 Kč, žalobkyně předložila i vyčíslení dluhu k 2.1.2023, podle kterého žalovaný zaplatil předepsaný poplatek 900 Kč, na jistinu v celkové výši 45 000 Kč zaplatil 1 391,20 Kč, zbývá k úhradě 43 608,80 Kč, na úrocích bylo předepsáno 7 136,93 Kč, zaplaceno 4 258,80 Kč a zbývá zaplatit 2 878,13 Kč, neuhrazená zůstala smluvní pokuta 1 500 Kč, z předepsaného pojistného 928 Kč bylo uhrazeno 580 Kč, zbývá k úhradě 348 Kč, celkem tak žalovaný zaplatil 7 130 Kč. Žalovaný zaplatil řádně a včas splátky od dubna 2022 do července 2022, srpnovou splátku uhradil po splatnosti a další zůstaly neuhrazeny. K předběžnému právnímu názoru soudu předložila žalobkyně seznam učiněných požadavků žalovaného, které podle žalobkyně učinil v rámci portálu k uzavření smlouvy, jde o interní listinu žalobkyně, kde je uvedeno číslo, čas a jakýsi popis jednotlivých akcí, např. uživatel nahrává do systému fotografii zadní strany občanského průkazu, odeslána SMS s potvrzovacím kódem na telefonní číslo [tel. číslo] apod.

6. Žalobkyně předložila listinu nazvanou úvěrová zpráva, kde se uvádí, že žalovaný měl spotřební úvěr od května 2018, června 2019, října 2021 června 2021, července 2019, února 2017, kreditní karty splátkové od června 2019 a od května 2018. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] žalovaného bylo zjištěno, že od 31.10.2021 do 27.2.2022 žalovaný obdržel z [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] 23 842 Kč 11.11.2021, 29 280 Kč 13.12.2021, 27 291 Kč 12.1.2022, 29 126 Kč 11.2.2022, žalovaný platil nájemné ve výši 16 267 Kč, v roce 2021, ve výši 20 700 Kč a 18 167 Kč v roce 2022. Podle sjetiny žalobkyně měl žalovaný u ní v rámci [anonymizováno] úvěry a to spotřební od 5.10.2021 s měsíční splátkou 8 795 Kč, kdy zbývající jistina činila 652 718 Kč, dál měl kreditní kartu od 20.5.2018 a kreditní kartu od 3.6.2019 na 35 000 Kč s částkou k doplacení 15 440 Kč. Byl předložen scan občanského průkazu žalovaného. Podle sjetiny osobních informací žil žalovaný s přítelkyní a dvěma dětmi v nájmu, byl zaměstnán u [právnická osoba] a jeho příjmy byly ověřeny z výpisu, datum pořízení uvedeno nebylo. Druhá sjetina osobních informací z 27.2.2022 se lišila uvedením nové půjčky k refinancování 7 181 Kč s DSTI 22,07%, při ověřeném příjmu 28 56 výdaje domácnosti 27 000 Kč, z toho na bydlení 18 000 Kč, další (neověřený) příjem domácnosti 12 000 Kč.

7. V oznámení žalovanému žalobkyně prohlásila úvěr na částku 48 334,93 Kč za splatný a stanovila žalovanému povinnost k úhradě do 10 dnů, podle podacího archu byla doporučená zásilka žalovanému zaslána 22.12.2022.

8. Z předžalobní upomínky a z webových stránek [webová adresa] bylo zjištěno, že byl žalovaný doporučeným dopisem zaslaným 18.1.2023 vyzván, aby uhradil celkem 57 647,30 Kč nejpozději do sedmi dnů od doručení výzvy s tím, že jinak bude dluh vymáhán soudní cestou.

9. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). Bezdůvodně se podle odstavce druhého téhož ustanovení obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele (§ 1968 občanského zákoníku). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 občanského zákoníku). Podle § 122 odst. 4, 5 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Odstavec 4 se použije obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu.

10. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, účinného od 1.12.2016 posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

11. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Podle článku 21 písm. b) ve spojení s čl. 3 směrnice Evropského Parlamentu a Rady č. 2008/48/ES členské státy EU zajistí, aby má-li spotřebitel platit zprostředkovateli úvěru za jeho služby odměnu, byla spotřebiteli tato odměna sdělena a dohodnuta mezi spotřebitelem a zprostředkovatelem úvěru písemně na papíře nebo na jiném trvalém nosiči před uzavřením úvěrové smlouvy, přičemž„ trvalým nosičem“ je každý nástroj, který umožňuje spotřebiteli ukládat informace určené jemu osobně, a to způsobem vhodným pro jejich budoucí použití, po dobu přiměřenou jejich účelu, a který umožňuje reprodukci uložených informací v nezměněném stavu. Podle § 1855 občanského zákoníku smlouva vyžaduje písemnou formu; podnikatel však nemá právo namítnout vůči spotřebiteli neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tímto právním předpisem je přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci eIDAS ve spojení se zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb. k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení EU č. 910/2014 účinky vlastnoručního podpisu má jen kvalifikovaný elektronický podpis. Podle čl. 3 odst. 11 a odst. 12 nařízení EU č. 910/2014 kvalifikovaným elektronickým podpisem je zaručený elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v čl. 26 nařízení EU č. 910/2014, a to že je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou, a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

12. Na základě provedeného dokazování soud nemá prokázáno, že by žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu o úvěru v tom znění, jak je podrobně uvedeno pod bodem 5 tohoto odůvodnění rozsudku. Ač byla žalobkyně vyzvána k prokázání tohoto tvrzení a poučena ve smyslu §118a občanského soudního řádu o následcích neunesení důkazního břemene, žalobkyně pouze podrobně popsala, jak podle ní musel žalovaný postupovat, aby mu úvěr na základě uvedeného textu smlouvy poskytla, smlouvu podle jejích tvrzení žalovaný podepsal elektronicky za pomoci SMS kódu. Nebylo zjištěno, že by měl žalovaný uzavřenou s bankou smlouvu o internetovém bankovnictví, kde by na jejím základě mohl uzavírat elektronicky smlouvy přes kódy a kde by zůstávaly uloženy uzavřené smlouvy. Žalobkyně hodnotila zjištěné skutečnosti právně jinak, opakovaně tvrdila, že je dodržena požadovaná písemná forma při uzavření smlouvy o úvěru podle § 562 odst. 1 obč. zákoníku, kdy podle žalobkyně aktuální právní úprava umožňuje využít k právnímu jednání v písemné formě i prostý elektronický podpis podle § 561 odst. 1 obč. zákoníku. Naopak prokázáno bylo, že žalovaný byl vlastníkem účtu č. [bankovní účet] od 1. listopadu 2021 do 27.2.2022, žalobkyni zpřístupnil informace z tohoto svého účtu a žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak je popsáno pod bodem 7 odůvodnění. Dne 27.2.2022 žalobkyně žalovanému na jeho účet vyplatila částku 45 000 Kč. Doporučeným dopisem zaslaným 22.12.2022 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení 48 334,93 Kč do 10 dnů. Žalovaný přes výzvu soudu netvrdil ani neprokazoval, že by žalovanou částku žalobkyni uhradil či že by byly dány skutečnosti vylučující existenci žalovaného nároku. Soud se skutkově zabýval i otázkou související – posouzením úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně, kdy zjištění soudu jsou podrobně popsána pod bodem 7 odůvodnění tohoto rozsudku, při doloženém průměrném příjmu 27 393 Kč žalovaný platil nájemné ve výši 16 267 Kč v roce 2021, ve výši 20 700 Kč a 18 167 Kč v roce 2022, přičemž měl úvěr od 5.10.2021 s měsíční splátkou 8 795 Kč při zbývající jistině 652 718 Kč a úvěry na kreditní karty od 20.5.2018 a od 3.6.2019 na 35 000 Kč s částkou k doplacení 15 440 Kč. Žalovaný zaplatil celkem 7 130 Kč. Doporučeným dopisem zaslaným žalovanému 22.12.2022 byl žalovaný vyzván k úhradě částky 48 334,93 Kč do 10 dnů.

13. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle ustanovení § 2001 a násl., § 2395 a násl., § 1968 a násl., § 2048 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně. Soud se neztotožnil s argumentací žalobkyně, že byla dodržena požadovaná písemná forma při uzavření smlouvy o úvěru, kdy postačuje i prostý elektronický podpis, přičemž portál žalobkyně je elektronickým systémem srovnatelným s internetovým bankovnictvím. Popsané„ uzavírání“ smlouvy nesplňuje ani požadavky písemné formy jako takové, ani požadavky na právní jednání učiněné elektronickými prostředky. Elektronický podpis nelze nahradit něčím, co ani vzdáleně nesplňuje požadavky stanovené právními předpisy (nařízení EU č. 910/2014 a zákon č. 297/2016 Sb. o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (v podrobnostech bod 12 tohoto odůvodnění rozsudku). U prostého elektronického podpisu nelze zaručit, že ho k dokumentu připojila osoba, které podpis patří, a stejně tak není možné zaručit, že dokument po podepsání nikdo neupravil. Ani žalobkyní tvrzená srovnatelnost s internetovým bankovnictvím nemá reálný základ. Internetové bankovnictví je akceptovatelné pro elektronické uzavírání smluv z toho důvodu, že je totožnost dlužníka nejprve skutečně ověřena a mezi účastníky je dohodnuto, že nadále budou fungovat v režimu internetového bankovnictví. Toto zde nenastalo. Pokud není smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřena v písemné formě, nezpůsobuje to sice její neplatnost, ale výrazně to zvyšuje náročnost pro tu ze stran sporu, která se snaží prokázat existenci smlouvy naprosto konkrétních parametrů. Vzhledem k tomu, že nebyla prokázána žalobní tvrzení o uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným, přičemž poskytnutí 45 000 Kč žalobkyní žalovanému prokázáno bylo, soud posuzoval skutkový stav jako tzv. bezdůvodné obohacení. Na poskytnutých 45 000 Kč bylo žalovaným vráceno žalobkyni celkem 7 130 Kč, rozdíl představuje 37 870 Kč, což je částka představující bezdůvodné obohacení. Výzvu zaslanou 22.12.2022 soud ve smyslu § 573 občanského zákoníku považuje za doručenou 27.12.2022, desetidenní lhůta od doručení běžela do 6.1.2023, dnem následujícím je žalovaný v prodlení, soud proto částku 37 870 Kč přiznal spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši od 7.1.2023 do zaplacení z této částky ve výši 15% ročně, lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 občanského soudního řádu třídenní od právní moci rozsudku.

14. Pro většinový úspěch žalobkyně jí soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na náhradu nákladů řízení v poměru odpovídajícím úspěchu 66% (83% úspěchu žalobkyně ve vztahu k jistině mínus 17% úspěchu žalovaného). Celkové náklady žalobkyně 12 974 Kč představují odměnu za zastoupení ve věci advokátem stanovené podle advokátního tarifu za 2,5 hlavního úkonu právní pomoci po 500 Kč (z jistiny, nikoli příslušenství), 3 x režijní paušál 100 Kč, za 2 hlavní úkony (jednání soudu) po 2 940 Kč, 2 režijní paušály po 300 Kč, náhrady za promeškaný čas v rozsahu 2x po 200 Kč (za každé z jednání 200 Kč) 21 % daň z přidané hodnoty z těchto položek a zaplaceného soudního poplatku 2 417 Kč, náhrady cestovného osobním automobilem s průměrnou spotřebou 3,8l/ 100 km nafty v ceně 34,40 Kč při amortizačním paušálu 5,20 Kč/km a ujetých celkem 23 km za jednání dne 14.11.2023 ve výši 149,67 Kč a náhrady cestovného osobním automobilem s průměrnou spotřebou 8,9l/ 100 km benzinu Natural 95 v ceně 38,20 Kč při amortizačním paušálu 5,60 Kč/km a ujetých celkem 23 km za jednání dne 9.1.2024 ve výši 207 Kč. Náhradu nákladů řízení 8 563 Kč (66% z 12 974 Kč soud podle § 160 o.s.ř. stanovil žalovanému zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za vyjádření k výzvám soudu podle § 118a občanského soudního řádu, neboť nelze klást k tíži žalovaného to, že žalobkyně neučinila žalobu perfektní hned při jejím podání soudu.