12 C 54/2024

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený dne Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno trvale bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 13 250 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 288 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 288 Kč od 15.8.2023 do zaplacení ve výši 15% ročně, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbývajících žalovaných částek a zbývajícího žalovaného zákonného úroku z prodlení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou soudu doručenou dne 14.9.2023 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému jí zaplatit částku 13 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 250 Kč od 20.11.2022 do zaplacení ve výši 15% ročně, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a 2 252 Kč na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že se žalovaným uzavřela dne 1.8.2022 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému 10 000 Kč na účet č. , č. účtu, dne 1.8.2022. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru uhradit poplatek 3 250 Kč, jistina a poplatek byly splatné dne 19.11.2022, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Zápůjčka byla žalovanému prokazatelně poskytnuta, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platbě, ale přesto nebyla žalovaným do dnešního dne vrácena v celé výši. Ke dni podání návrhu na vydání EPR žalovaný na svůj dluh uhradil 2 712 Kč. Touto částkou byla umořena smluvní pokuta. Žalobkyně poskytla úvěr prostřednictvím své webové stránky www.coolcredit.cz, na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky, poté vyplnil na webové stránce žalobkyně formulář – žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni, dále žalovaný zaškrtl řádek s tímto textem: „Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním smlouvy o zápůjčce a zněním všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění obchodních podmínek žalobkyně. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost klienta, a to tak, že klient je povinen žalobkyni v rámci žádosti o uzavření smlouvy poskytnout sken dokladu totožnosti se svou fotografií a dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby, jejíž součástí je rovněž informace o jméně a příjmení majitele tohoto účtu, na nějž je následně zápůjčka vyplacena (podmínkou pro výplatu je, že jméno a příjmení majitele účtu je shodné se jménem a příjmením klienta). Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Dle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů („ZSVD“): „K podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.“ Vzhledem k tomu, že v soudu předkládané záležitosti se jedná o soukromoprávní vztah, § 5ZSVD se nepoužije. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že v předkládané záležitosti ZSVD připouští podpis smlouvy elektronickým podpisem jiným, než je zaručený elektronický nebo uznávaný elektronický podpis, kdy touto zbytkovou kategorií je tzv. elektronický podpis prostý. Výše popsaný postup podpisu prostřednictvím PINu zaslaného žalobkyní na klientem uvedené telefonní číslo a následné zadání PINu klientem na webových stránkách žalobkyně představuje právě tento tzv. prostý elektronický podpis. S ohledem na tuto skutečnost byla smlouva o zápůjčce uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným v písemné podobě. Upozorňujeme, že tento závěr je rovněž v souladu se stanoviskem ČNB ve vztahu k uzavírání smluv podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů („ZSÚ“), na dálku, když ČNB k této otázce publikovala následující stanovisko: „Obecně z pohledu výkonu dohledu nad ochranou spotřebitele ČNB nepovažuje za nezbytné, aby za účelem dodržení písemné formy byla v soukromoprávních vztazích právní jednání učiněná elektronickými prostředky vždy podepsána zaručeným elektronickým podpisem ve smyslu článku 3 bod 11) nařízení eIDAS, resp. dříve § 2písm. b) ZEP, a to proto, že požadavek písemné formy vyplývá podle důvodové zprávy k ZSÚ z nutnosti nastolení právní jistoty v těchto smluvních vztazích a z nutnosti zajištění důkazů pro případné právní spory a podle ČNB pak především ze snahy zabránit v současné době mnohdy uplatňovaným praktikám, kdy spotřebitel uzavírá závazky, aniž by se předem mohl seznámit s jejich podmínkami a veškerými důsledky. Těmto záměrům může podle ČNB často vyhovět i (prostý) elektronický podpis.“ (Stanovisko ČNB K některým ustanovením zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soubor otázek a odpovědí). V rámci procesu kontraktace je třeba odlišit ověření totožnosti (které bylo provedeno postupem v souladu s § 11 odst. 7 a § 12 odst. 6 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, jak je popsáno v předchozím odstavci), a podpis samotný, který neslouží k ověření totožnosti, nýbrž ke stvrzení konečnosti dohody a vážnosti vůle (obdobně jako v případě vlastnoručního podpisu, kdy totožnost také není ověřována prostřednictvím podpisu, ale předložením průkazu totožnosti). Smlouva o zápůjčce včetně všeobecných obchodních podmínek žalobkyně byla neprodleně po potvrzení žalovaným žalovanému odeslána e-mailem na jím zadanou e-mailovou adresu, kdy tento způsob splňuje definici trvalého nosiče dat dle § 3 odst. 2 písm. k) ZSÚ a žalobkyně tedy splnil svou povinnost dle § 105 odst. 1 ZSÚ. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného (kdy žalovaný je dle § 84 odst. 2 ZSÚ povinen poskytnout žalobci úplné a pravdivé informace), resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Žalobkyně tedy splnil svou povinnost dle § 86 ZSÚ, když řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. Na základě tohoto prověření žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a v návaznosti na toto prověření byla s žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (čl. 2.3 smlouvy, písemné výzvy odeslány dne: 26.11.2022, 03.12.2022, 10.12.2022, 19.12.2022, 03.01.2023). Důvodová zpráva k ZSÚ uvádí, že za účelně vynaložené náklady nelze považovat zasílání upomínek několikrát denně, kdy takové jednání důvodová zpráva označuje za šikanózní vůči dlužníkovi. Žalobkyně žalovanému odeslala upomínky s odstupem několika dnů (viz výše). Jednání žalobkyně je tedy v souladu s výše uvedeným požadavkem dle důvodové zprávy. Pokud snad zákonodárce zamýšlel odesílání upomínek omezit restriktivněji, měl tak učinit přímo ustanovením v zákoně, nebo případně vyjádřením takové myšlenky v důvodové zprávě, což ale neučinil. Pokud přihlédneme k praxi veřejnoprávních institucí, tak např. centrální depozitář cenných papírů na základě vyhlášky Ministerstva financí č. 212/2010 Sb., požaduje za poskytnutí údajů na základě strukturovaného dotazu úhradu včetně účelně vynaložených nákladů ve výši 290 Kč a v případě poskytnutí údajů na základě nestrukturovaného dotazu 820 Kč. Přičemž autoři výslovně dovozují, že účelně vynaloženými náklady jsou nejen náklady na poštovné a tisk dokumentu, ale i na přípravu vzorových dokumentů, úpravy informačního systému poskytovatele apod. Výše poplatku za upomínky 500 Kč rovněž odpovídá tržnímu standardu (např. společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, a.s. účtuje za každou upomínku 600 Kč, , právnická osoba, . 500 Kč za každou upomínku – výzvu k vyrovnání nepovoleného debetu, u úvěrů pak 350 Kč za první upomínku a 500 Kč za každou další upomínku – informace vyplývající z jejich ceníků dostupných na jejich webových stránkách). V žádném případě se tedy nedá hovořit o neúčelně vynaložených nákladech, resp. nákladech neodpovídajících tržnímu standardu, nadto v situaci, kdy se na výši nákladů domluvili předem ve smlouvě o zápůjčce. Výše nákladů na zasílání upomínek je tedy zcela v mezích a po právu. Žalobkyně požaduje 15 750 Kč, kdy jistina + poplatek je ve výši 13 250 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky 2 500 Kč, smluvní pokuta dle čl. 2.3 smlouvy o zápůjčce ze dne 1.8.2022 ve výši 0,10 % denně z dlužné částky 10 000 Kč (viz nárok 1), a to konkrétně ode dne 20.11.2022 (den následující po splatnosti zápůjčky, viz nárok 1) do dne 11.09.2023, kdy žalobce vyhotovuje tento návrh. Ke dni vyhotovení tohoto návrhu se tak po zaokrouhlení na celé koruny jedná o částku 2 950 Kč.

2. K výzvě soudu podle § 118a o.s.ř. žalobkyně doplnila, že k uzavření smlouvy došlo přes webové stránky žalobkyně 1.8.2022, podle žalobkyně smlouva podepsána elektronicky PINEM zaslaným žalobkyní na zaregistrované telefonní číslo žalovaného, PIN je podle žalobkyně prostý elektronické podpis splňující požadavky §7 zákona 297/2016 Sb, a proto je smlouva uzavřena v písemné podobě. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena, ověřena byla i kopie občanského průkazu, smlouva je na klientském profilu na stránkách žalobkyně. Stejně byl podepsán i dodatek ze 6.9.2022 o navýšení úvěru a obchodní podmínky. Žalovaný žalobkyni popsal, že je zaměstnán na plný úvazek s příjmem 20 000 Kč měsíčně u , právnická osoba, . v logistice na dobu určitou do 30.11.2022 po dobu jednoho roku až dvou let, z výplatních pásek za tři měsíce duben až červen 2022 byla zjištěna průměrná čistá mzda 22 425 Kč měsíčně, žalovaný byl svobodný, bezdětný, bydlel ve vlastním a měsíční výdaje činily 11 000 Kč, proto mu byla zápůjčka 10 000 Kč poskytnuta.

3. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl pro nedoručení žalovanému do vlastních rukou zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Z textu smlouvy o zápůjčce, která měla být uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako klientem dne 1.8.2022 bylo zjištěno, že měla žalobkyně poskytnout žalovanému zápůjčku 5 000 Kč, který měl žalovaný vrátit spolu s poplatkem 1 625 Kč bezhotovostním převodem na účet žalobkyně do 31.8.2022, žalovaný nemusel poplatek platit pokud by zápůjčku zaplatil včas. RPSN byla 2 969%, nedílnou součástí smlouvy měly být všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a sazebník. Pro případ prodlení žalovaného se tento zavázal uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0, 1% z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení a současně nahradit účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného 500 Kč za písemnou upomínku, 100 Kč za e-mailovou, 50 Kč za telefonickou a 30 Kč za SMS upomínku. Text smlouvy nebyl opatřen podpisy účastníků, u žalovaného bylo uvedeno PIN kód: , Anonymizováno, . Byl předložen nepodepsaný text dodatku ke smlouvě o úvěru datovaný opět u žalovaného s uvedením PIN kódu: 2472 dne 6.9.2022, podle kterého měla být navýšena zápůjčka na 10 000 Kč a celkový poplatek na 3 250 Kč, kdy navýšená zápůjčka 5 000 Kč s poplatkem 1 625 Kč byla splatná 30.9.2022, RPSN byla 7 123%. Byly předloženy všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, opět nepodepsané s uvedením PIN kódu žalovaného: 6955. Soudu byla předložena upomínka sepsaná 3.12.2022 žalobkyní pro žalovaného ohledně okamžité úhrady 12 945 Kč, nebyla doložena dokladem o odeslání upomínky, další upomínky byly z 26.11.2022, 10.12.2022, 19.2022 a 3.1.2023. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku bylo zjištěno doporučeným dopisem zaslaným 8.8.2023 byl žalovaný vyzván k úhradě 17 5111 Kč do tří dnů a nákladů právního zastoupení 3 600 Kč s tím, že při neuhrazení bude postupováno soudní cestou včetně exekucí. Soudu byl předložen dílčí výpis z účtu, podle kterého byla částka 1 Kč zaplacena , Jméno zainteresované osoby 0/0, 1.8.2022 z účtu č. , č. účtu, a na tento účet byla poukázána 1.8.2022 částka 5 000 Kč a 6.9.2022 částka 5 000 Kč, lustrace v exekučním rejstříku k rodnému číslu žalovaného z 24.6.2022 a z 23.9.2022, výplatní pásky za duben až červen 2022 a kopie občanského průkazu žalovaného. Ze zprávy , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . soud zjistil, že majitelem účtu č. , č. účtu, , na který byla dvakrát v srpnu a v září 2022 připsána částka po 5 000 Kč od žalobkyně, byl žalovaný.

5. Podle § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2392 odst. 1 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb.). Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení podle § 1968 občanského zákoníku. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená ( § 1970 obč. zák.). Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda (§ 2048 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud podle § 2051 občanského zákoníku na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Podle § 1 odst. 2 občanského zákoníku nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu (§ 547 občanského zákoníku). Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním (§ 513 občanského zákoníku).

6. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 5000 Kč dne 1.8.2022 a částku 5000 Kč 6.9.2022 na jeho účet, žalovaný žalobkyni uhradil 2 712 Kč, rozdíl těchto částek představuje 7 288 Kč. U předložené smlouvy o úvěru ani u jejího dodatku nebylo prokázáno, že by ji žalovaný signoval v uvedené podobě. Žalobkyně tvrdila, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy po něm kromě občanského průkazu požadovala výplatní pásky ze zaměstnání a lustrovala ho v exekučním rejstříku. Sám žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Žalobkyně prokázala, že žalovanému doručeným dopisem zaslaným 8.8.2023 zaslala výzvu k zaplacení 17 511 Kč do tří dnů.

7. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2390 a násl. , § 2991 a násl. , § 1968 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dospěl k závěru, že je třeba prokázané poskytnutí částky celkem 10 000 Kč žalobkyní žalovanému posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. občanského zákoníku. Žalobkyni se nepodařilo prokázat uzavření tvrzeného konkrétního obsahu smlouvy o úvěru, soud se neztotožňuje s právním závěrem žalobkyně, že zaslání vygenerovaného kódu na telefonní číslo zadané na webové stránky žalobkyně a jeho použití opět na webových stránkách představuje prostý elektronický podpis smlouvy, takový náhled je velmi zjednodušující a neodpovídá právní úpravě. To, že smlouva není uzavřena písemně, sice samo o sobě nezpůsobuje neplatnost uzavřené smlouvy, ale zvyšuje to náročnost prokazování tvrzení o existenci konkrétního závazku ze strany žalovaného vůči žalobkyni, kdy břemeno tvrzení a břemeno důkazní leží na žalobkyni. Protože bylo prokázáno poskytnutí částky 10 0000 Kč, ze které bylo žalovaným žalobkyní vráceno pouze 2 712 Kč, soud uložil žalovanému zaplatit neuhrazený rozdíl ve výši 7 288 Kč a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky. Žalobkyně prokázala, že žalovanému doručeným dopisem zaslaným 8.8.2023 zaslala výzvu k zaplacení 17 511 Kč do tří dnů, za den doručení se považuje třetí den od odeslání tj. 11.8.2023, kdy třídenní lhůta k plnění skončila. 14.8.2023 a dnem následujícím je žalovaný v prodlení, úrok z prodlení byl proto přiznán ve výši 15 % ročně z částky 7 288 Kč od 15.8.2023 do zaplacení.

8. Pouze nad rámec tohoto právního posouzení soud uvádí, že i pro případ, že by se žalobkyni podařilo prokázat uzavření předložené smlouvy o úvěru a jejího dodatku mezi účastníky, což se jí nepodařilo, zkoumal by soud i její soulad s dobrými mravy, kdy taková smlouva je v rozporu s dobrými mravy, neboť za zápůjčku ve výši 5 000 Kč by měl žalovaný za 30 dní zápůjčky zaplatit poplatek 1 625 Kč, o nemravnosti takového závazku svědčí i výše RPSN 2 969%. Lze jen těžko předpokládat ve smyslu § 576 občanského zákoníku, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, tj. bez neplatných úroků (rozuměj poplatku), lze si jen těžko představit, že by měla žalobkyně zájem uzavřít smlouvu o zápůjčce bez tohoto poplatku.

9. Pro téměř totožný úspěch účastníků soud nepřiznal žádnému z nich právo na náhradu nákladů řízení.