12 C 59/2026

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 23 481,68 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 23.12.2025 do zaplacení ve výši 11,5% ročně, to vše v měsíčních splátkách po 1 000 Kč splatných vždy do 15.dne v měsíci počínaje měsícem červencem 2026 a to až do úplného zaplacení pod sankcí ztráty výhody splátek.

II. Co do zbývajících žalovaných částek 13 114,04 Kč a 367,64 Kč, zbývajícího zákonného úroku z prodlení z částky 23 114,04 Kč od 6.9.2025 do 22.12.2025 ve výši 11,5 % ročně a zbývajícího žalovaného zákonného úroku z prodlení z částky 13 114,04 Kč od 6.9.2025 do 22.12.2025 ve výši 11,5% ročně se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou soudu doručenou dne 25.2.2026 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované jí zaplatit částku 23 114,04 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10 364 Kč od 6.9.2025 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, částku 367,64 Kč a na náhradu nákladů řízení 8 470 Kč. Žalobkyně tvrdila, že byla mezi účastníky dne 6.5.2025 uzavřena smlouva o úvěru distančním způsobem na adrese www., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 26 100 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím dle čl. VI a čl. VII smlouvy v pravidelných denních splátkách, první splátka byla splatná 5.6.2025, konec kreditového rámce měl nastav dne 28.10.2026. Dle čl. I odst. 3 smlouvy je její součástí formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů, předpis denních splátek, který se mohl následně měnit v závislosti na čerpání úvěru a splácení žalované, a dále VOP, s nimiž byla žalovaná v souladu s čl. X odst. 3 smlouvy před podpisem smlouvy seznámena, tyto si přečetla, s jejich obsahem vyslovila souhlas a výslovně přijal zejména následky porušení smlouvy a sankce, jak jsou ve VOP žalobkyně stanoveny. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytla údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila její úvěruschopnost a to následujícím způsobem, když nejprve zjistila u žalované celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další, tyto informace žalovaná sdělila žalobkyni, což vyplývá ze PDF souboru „uveruschopnost“ či „creditworthiness. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaná nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru a před poskytnutím úvěru žalobkyně shromáždila a zkontrolovala tyto informace, jakož i jakékoliv jiné informace s ním související, včetně osobních informací (a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, komerčních služeb a případně získaných prostřednictvím sociálních sítí), k čemuž poskytla žalovaná svůj předchozí souhlas. Žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti žalované podle interní metodiky schválené ČNB a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb., především pak požadavky stanovené v § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených spol. CNCB – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, , která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku, ani v evidenci exekucí. Následně žalobkyně vycházela z informací získaných od dlužníka, a to jednak získaných prostřednictvím licence AISP (PSD2) náhledem na bankovní účet dlužníka a související transakce dokládající jeho příjmy a výdaje (resp. kladný rozdíl mezi příjmy a výdaji umožňující řádné splácení závazků dlužníka), případně předložením výpisu z účtu a z výplatních pásek dlužníka prokazujících jeho pravidelný příjem, a také provedl lustraci dokladu předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Dotazy do jednotlivých registrů proběhly před vyhodnocením úvěruschopnosti žalované a to dne Bankovní a Nebankovní registr klientských informací: 6.5.2025, Centrální evidence exekucí: 6.5.2025, ISIR: 6.5.2025, neplatné doklady MV ČR: 21.1.2024. Žalovaná následně správnost svých identifikačních údajů, (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo , tel. číslo, číslo bankovního účtu) žalobkyni potvrdila ve smlouvě, sekundárně se jednoznačně identifikovala (potvrdila správnost čísla účtu, vlastníka účtu, jméno a příjmení) prostřednictvím služby společnosti Kontomatik UAB (sídlem ul. Upes 23, LT-08128 Vilnius, Litva, registrované pod číslem , hodnota, ), tím, že výše uvedené společnosti Kontomatik zpřístupnila svůj bankovního účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovanou uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaná přihlásila pomocí dvoufaktorového ověření. V prostoru klientského profilu byl žalované nejprve zpřístupněn formulář SECCI (Standard European Consumer Credit Information, tj. standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru), který odsouhlasila a poté návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaná odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Žalované byla posléze smlouva o spotřebitelském úvěru a formulář SECCI automaticky zaslána na jí uvedenou e-mailovou adresu. Úvěr byl žalované vyplacen na účet , č. účtu, bankovním převodem dne 6.5.2025 v částce 10 000 Kč. Žalovaná si při sjednávání smlouvy zvolila v souladu s čl. VII odst. 4 smlouvy následující volitelné služby: - služba “, Anonymizováno, ” za poplatek ve výši 165 Kč. Částky zaplacené žalovanou byly dle čl. V odst. 1 smlouvy a čl. 5 VOP započítávány v rámci jednotlivé denní splátky nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny. V případě prodlení žalované nejprve na náklady již určené, jistinu, smluvní úrok, úroky z prodlení, poplatky a jiné příslušenství a smluvní pokutu. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, a proto dle čl. 7 odst. 1 smlouvy žalobkyně vypověděla smlouvu, o čemž žalovanou informovala e-mailem ze dne 5.9.2025, přičemž k výpovědi došlo téhož dne, do prodlení se tak dostala dne 6.9.2025 s úhradou celého úvěru. Je žalován dluh v celkové výši 23 114,04 Kč sestávající z jistiny 10 000 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru 199 Kč, smluvního úroku 12 750,04 Kč a poplatku za službu „, Anonymizováno, “ 165 Kč. Žalovaná se dle čl. VII odst. 2 a čl. VI smlouvy zavázala zaplatit žalobkyni poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, podle čl. VII odst. 3 a čl. VI smlouvy smluvní úrok ve výši 1,07 % denně z nesplacené části jistiny. Pokud by soud nárok žalobkyně z uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru neměl za prokázaný, má ho posoudit v části jistiny jako bezdůvodně obohacení žalovanou na úkor žalobkyně, kdy si má soud dotázat banku ohledně vlastníka či disponenta účtu č. , č. účtu, a provedené transakce. , adresa, ,64 Kč je smluvní pokutou, když žalovaná se do prodlení dostala dne 5.6.2025, kdy neuhradila denní splátku, a žalobkyně je oprávněna v souladu s čl. VIII odst. 1 smlouvy požadovat v případě prodlení žalované úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu, žalobkyně však požaduje smluvní pokutu pouze za prvních 90 dnů prodlení z celkové dlužné částky od 6.6.2025 do 4.9.2025. Žalobkyně na výzvu soudu podle § 118a občanského soudního řádu nereagovala, nedoplnila, ač byla poučena o negativních následcích.

2. Žalovaná neuznala žalobu v plném rozsahu, protože jí nejsou známy okolnosti vzniku a výše požadované částky, kdy sice nevylučovala existenci závazku mezi účastníky, ovšem požadovala doložení veškeré smluvní dokumentace, přehledu plateb, výpočtu dlužné částky a příslušenství. V případě prokázání oprávněnosti nároku byla žalovaná připravena jednat o způsobu úhrady. Následně se žalovaná k jednání, které sama vyžadovala, nedostavila s tím, že má závažné osobní a finanční důvody a žádala postupné splacení případného závazku v přiměřených měsíčních splátkách.

3. Z nepodepsaného textu smlouvy o spotřebitelském úvěru „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ bylo zjištěno, že se měly žalobkyně jako věřitel se žalovanou jako dlužníkem dohodnout na tom, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr jiný než na bydlení s možností postupného čerpání až do výše 26 100 Kč, celkově je text velmi nepřehledný, chaotický.

4. Žalobkyně předložila listinu nazvanou údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru ve vztahu k revolvingového spotřebitelskému úvěru „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “, souhlas se zpracováním osobních údajů, informace pro spotřebitele, předpis denních splátek, všeobecné obchodní podmínky platné od 27.5.2024, ofocený občanský průkaz žalované, autorizace ověření totožnosti, kdy je uvedeno, že totožnost žalované proběhla dne 6.5.2025 prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet (AISP) bankovního účtu č. , č. účtu, , obecné principy posuzování a filozofie Společnosti , výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, ., (zde je uvedeno, že ve společné domácnosti žijí čtyři osoby, dvě z toho mají příjem, měsíční výdaje na bydlení jsou 1 000 Kč, další nezbytné výdaje 2 000 Kč a ostatní zbytné výdaje 2 000 Kč, ověřený čistý příjem 17 322 Kč, výše čistého příjmu uvedeného spotřebitelem 19 000 Kč, jako vypočítané minimální výdaje 8 905 Kč, posouzení úvěruschopnosti úspěšné), identifikované příjmy z bankovního účtu, kde je uvedeno žalobkyní, že výše čistého měsíčního příjmu je 17 322 Kč, listina není absolutně přezkoumatelná jako hodnověrný zdroj údajů. Předložen byl i žalobkyní zpracovaný přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, upomínka sepsaná dne 5.9.2025 o zaplacení 24 566,72 Kč bez dokladu o doručení. Z předžalobní výzvy a z potvrzení o podání bylo zjištěno, že byla žalovaná doporučeným dopisem zaslaným 16.12.2025 vyzvána k úhradě 24 884,87 Kč do tří dnů a nákladů právního zastoupení 4 800 Kč s poučením, že jinak bude vymáháno soudně.5. , právnická osoba, . potvrdila, že byla na účet žalované č. , č. účtu, připsána částka 10 000 Kč od žalobkyně.

6. Podle § 2395 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení podle § 1968 občanského zákoníku. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená ( § 1970 obč. zák.). Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda (§ 2048 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud podle § 2051 občanského zákoníku na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Podle § 580 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.. Bezdůvodně se podle odstavce druhého téhož ustanovení obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Vzhledem k tomu, že žalobkyně svá žalobní tvrzení prokazovala pouze nepodepsanými listinami, o kterých tvrdila, že je žalovaná podepsala elektronicky, byla soudem vyzvána k plnění své povinnosti důkazní. Přes výzvu soudu s poučením o nepříznivých důsledcích nerespektování výzvy žalobkyně soudu nenavrhla důkazy k prokázání žalobních tvrzení o tom, že byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru s parametry tvrzenými v žalobě. Žalobní tvrzení ohledně sjednaného úvěru a jeho poskytnutí žalované tak zůstala neprokázána. I když žalobkyně tvrdí, že smlouva byla uzavřena elektronicky, musí své tvrzení prokázat. Jednoznačně pak nestačí v nepodepsaném textu smlouvy mít uvedeno, že podpis byl proveden přes SMS kód. Shora uvedenou výzvou byla žalobkyně soudem rovněž vyzvána, aby při prokázání existence smlouvy o úvěru dotvrdila a prokázala, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované a že poskytla úvěr za situace, kdy nebyly pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Ani v této části žalobkyně na výzvu soudu nereagovala a jediným, co se žalobou předložila, byly sjetiny vypracované žalobkyní nazvané „Výpis o posouzení úvěruschopnosti u žalobkyně“, „Identifikované příjmy“ a „Autorizace ověření totožnosti“. Z předložených listin, opět nepodepsaných, vyplývá, že mohlo jít o údaje uvedené žalovanou a snad nahlédnutí na účet žalované, což ale nepředstavuje dostatečné posouzení úvěruschopnosti. Žalobkyni se však podařilo prokázat, že poskytla částku 10 000 Kč žalované na její účet, prokázala rovněž, že žalovanou vyzvala doporučeným dopisem zaslaným 16.12.2025 k úhradě do tří dnů. Pokud nebylo doručeno dříve, pak se za den doručení považuje 19.12.2025, kdy ze strany žalované mělo být plněno do 22.12.2025, kdy třídenní lhůta k plnění skončila. Žalobkyně nedoplnila tvrzení k bezdůvodnému obohacení v tom směru, kolik bylo žalovanou plněno vůči žalobkyni. Žalovaná rovněž zůstala procesně pasivní a netvrdila a neprokazovala ničeho na svou obranu, pouze uváděla, že jí nejsou známy veškeré okolnosti vzniku a výše požadované částky, přičemž nepovažuje, že by mezi účastníky existoval závazek, ale k němu měla být žalobkyní doložena veškerá smluvní dokumentace, přehled plateb, výpočet dlužné částky a příslušenství. V poslední době se rozmáhá podávání žalob, kdy věřitel či jeho právní nástupce požaduje právní posouzení původně tvrzeného úvěrového vztahu z revolvingového úvěru jako bezdůvodného obohacení v případě, že nebude vyhověno z titulu úvěru, ovšem tvrzení k bezdůvodnému obohacení nečiní a nedoplní.

8. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2395 a násl., § 2991 a násl. a § 1968 a násl. obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. a § 86, § 87 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. a dospěl k závěru, že byla žaloba podána částečně důvodně a to v rozsahu prokazatelně poskytnutých 10 000 Kč ze strany žalobkyně na účet žalované. Bylo na žalované, aby tvrdila a prokazovala, že poskytnutou částku vrátila, v tomto směru byla žalovaná poučena o své povinnosti tvrdit a prokazovat a to společně s následky, které bude mít její nečinnost. Soud vycházel z listinných důkazů předložených a navržených žalobkyní, kdy z nich jednoznačně poskytnutí částky vyplynulo. Soud hodnotí poskytnutou částku jako bezdůvodné obohacení na straně žalované na úkor žalobkyně, když uzavření konkrétní smlouvy prokázáno nebylo a dále ani nebyla dostatečně zkoumána úvěruschopnost žalované jako potenciálního spotřebitele pro následné uzavření úvěrové smlouvy, což samo o sobě by v případě prokázání existence uzavřené smlouvy o úvěru tuto smlouvu absolutně zneplatňovalo. První výzvou prokazatelně doručovanou žalované kvalifikovaným způsobem byla výzva předžalobní, podle které měla žalovaná plnit žalobkyni do 22.12.2025, dnem následujícím nastalo prodlení a je důvodně žádán zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5% ročně. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobkyni 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 23.12.2025 do zaplacení ve výši 11,5% ročně, to vše v měsíčních splátkách po 1 000 Kč splatných vždy do 15.dne v měsíci počínaje měsícem červencem 2026 a to až do úplného zaplacení pod sankcí ztráty výhody splátek. V případě nezaplacení některé ze splátek, které bude žalovaná hradit pravidelně počínaje 15.7.2026 vždy k 15.dni v měsíci, má žalobkyně se právo po žalované domáhat zaplacení celého zbývajícího dluhu s příslušenstvím přímo formou výkonu rozhodnutí či exekuce. Je tak na žalované, aby splácela řádně a o výhodu splátek nepřišla. Co do zbývajících žalovaných částek 13 114,04 Kč a 367,64 Kč, zbývajícího zákonného úroku z prodlení z částky 23 114,04 Kč od 6.9.2025 do 22.12.2025 ve výši 11,5 % ročně a zbývajícího žalovaného zákonného úroku z prodlení z částky 13 114,04 Kč od 6.9.2025 do 22.12.2025 ve výši 11,5% ročně byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná.

9. Pro většinový úspěch žalované by jí soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal právo náhradu nákladů řízení odpovídající jejímu procentu úspěchu ve věci, žalované však žádné náklady nevznikly a soud proto právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.