12 C 60/2022

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení 44 300 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 400 Kč, kapitalizovaný úrok 2 800 Kč, částku 9 700 Kč a kapitalizovaný úrok 1 400 Kč, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbývajících žalovaných částek, žalovaných kapitalizovaných úroků a žalovaných úroků z prodlení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou soudu podanou dne 2.12.2020 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým mělo být žalované uloženo zaplatit částku 17 100 Kč, kapitalizovaný úrok 5 126,16 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 724,04 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 8,05% ročně, úrok z částky 10 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 23,72% ročně, částku 27 200 Kč, kapitalizovaný úrok 11 240,64 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 783,50 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 8,05% ročně, úrok z částky 20 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 23,72% ročně a na náhradu nákladů řízení 13 831 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 8.9.2016 s právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce, jejíž součásti jsou i smluvní podmínky obsažené na další straně smlouvy. V důsledku fúze sloučením se dne 30.9.2016 stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO], společnost [právnická osoba] (dnes pod názvem [právnická osoba], [IČO]). Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalované) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i smlouva, jejímž podpisem žalovaná stvrdila ujednání v čl. 7 podmínek:„ Zákazník potvrzuje, že úvěrující sám nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V čl. 7 podmínek žalovaná dále prohlásila, že věřiteli před uzavřením smlouvy poskytla úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutou půjčku, resp. zápůjčku, a že má plnou způsobilost smlouvu uzavřít a je schopna splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaná stvrdila svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobkyně odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobkyně, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve se žalovanou uzavřena smlouva. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v kartě zákazníka. Žalovaná by se navíc v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle § 211 trestního zákoníku. Nepochybně pak není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. Žalobkyně poukazuje na § 6 odst. 1 a § 7 občanského zákoníku, která říkají, že„ každý má povinnost jednat v právním styku poctivě“ a že„ má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře“ vychází se tedy ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit úrok zapůjčené peněžní prostředky 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72% ročně a odměnu za administrativní činnost 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 19.10.2017. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila celkem 300 Kč, které si žalobkyně započetla na úrok a poplatky. Poslední platba byla uhrazena 17.9.2016. Nejpozději měla podle smlouvy žalovaná zaplatit vše do 19.10.2017, pak již byla v prodlení. Pro neuhrazení v tomto termínu požaduje žalobkyně i úrok 23,72% podle čl. 1 podmínek a k tomu úrok z prodlení. Ke dni postoupení 6.12.2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 17 100 Kč sestávajících z dlužné jistiny 10 000 Kč a z dlužných úhrad za služby 7 100 Kč. Žalobkyně jako právní nástupkyně žalobkyně žaluje o úhradu 17 100 Kč a dále na příslušenství o úhradu 5 126,16 Kč na kapitalizovaném úroku z dlužné jistiny 10 000 Kč při 23,72% ročním úroku od 20.10.2017 do 6.12.2019, na kapitalizovaném úroku z prodlení 1 724,04 Kč z jistiny 10 000 Kč od 27.10.2017 do 6.12.2019 ve výši 8,05% ročně a dále pak úrok 23,72% ročně z jistiny 10 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 10 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení. Žalobkyně dále tvrdila, že po stejném přezkumu úvěruschopnosti žalované, jak byl popsán u výše uvedené smlouvy o půjčce, dospěl právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO], k závěru, že není dán důvod pochybovat o schopnosti žalované splácet i druhou půjčku, a uzavřel s ní smlouvu 25.6.2016 o půjčce, na základě, které žalované poskytl 20 000 Kč v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit úrok zapůjčené peněžní prostředky 2 800 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72% ročně a odměnu za administrativní činnost 4 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 600 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 5.8.2017. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila celkem 7 600 Kč, které si žalobkyně započetla 2 800 Kč na úrok, 3 006,91 Kč na poplatek za administrativní činnost a 1 793,09 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Poslední platba byla uhrazena 6.9.2016. Nejpozději měla podle smlouvy žalovaná zaplatit vše do 5.8.2017, pak již byla v prodlení. Pro neuhrazení v tomto termínu požaduje žalobkyně i úrok 23,72% podle čl. 1 podmínek a k tomu úrok z prodlení. Ke dni postoupení 6.12.2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 27 200 Kč sestávajících z dlužné jistiny 20 000 Kč a z dlužných úhrad za poplatky za administrativní činnost 993,09 Kč a za hotovostní inkaso splátek 6 206,91 Kč. Žalobkyně jako právní nástupkyně žalobkyně žaluje o úhradu 27 200 Kč a dále na příslušenství o úhradu 11 240,64 Kč na kapitalizovaném úroku z dlužné jistiny 20 000 Kč při 23,72% ročním úroku od 6.8.2017 do 6.12.2019, na kapitalizovaném úroku z prodlení 3 783,50 Kč z jistiny 20 000 Kč od 13.8.2017 do 6.12.2019 ve výši 8,05% ročně a dále pak úrok 23,72% ročně z jistiny 20 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 20 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení.

2. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl pro nedoručení žalované do vlastních rukou zrušen. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaná žádala 25.6.2016 o půjčku 20 000 Kč, uváděla, že je v [anonymizována dvě slova], jejím zaměstnavatelem je [anonymizováno], s příjmy státních sociálních dávek 9 628 Kč a ostatními příjmy 10 000 Kč a s výdaji 1 500 Kč na nájem/inkaso, 8 000 Kč na domácnost, 2 000 Kč na spoření/pojištění, 200 Kč na ostatní náklady. Žalovaná žila ve spoluvlastněném bydlišti s manželem. Žalovaná předložila jako dokumenty výměr podpory/důchodu a SIPO a občanský průkaz.

4. Ze smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že 25.6.2016 uzavřela žalovaná s [právnická osoba], [IČO], smlouvu o poskytnutí úvěru 20 000 Kč při pevném úroku 2 800 Kč na dobu trvání splácení, při sjednání administrativním poplatku 4 000 Kč, při hotovostním inkasu splátek 8 000 Kč, tj. celkem měla žalovaná uhradit 34 800 Kč, který měla žalovaná splatit v 58 týdenních splátkách po 600 Kč splatných vždy, do 7. dne od předchozí splátky, kdy první splátka měla být uhrazena do 7 dnů od uzavření smlouvy. Vedle pevnou částkou uvedeného úroku 2 800 Kč v textu podepsané smlouvy je uveden v samostatných nepodepsaných smluvních podmínkách úrok 23,72%, RPSN byla 75,72%.

5. Podle přehledu plateb žalovaná uhradila 1.7.2016 částku 600 Kč, 6.9.2016 částku 3 500 Kč, 17.9.2016 částku 300 Kč, 16.7.2016 částku 2 000 Kč a 2.9.2016 částku 1 500 Kč, celkem 7 900 Kč.

6. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaná žádala 8.9.2016 o půjčku, uváděla, že je v [anonymizována dvě slova], jejím zaměstnavatelem je [anonymizováno], s příjmy státních sociálních dávek 7 928 Kč a ostatními příjmy 15 000 Kč a s výdaji 1 200 Kč na nájem/inkaso, 8 000 Kč na domácnost, 2 000 Kč na spoření/pojištění, 2 400 Kč splátky úvěrů a 2 000 Kč na ostatní náklady. Žalovaná žila ve vlastněném bydlišti s manželem. Žalovaná předložila jako dokumenty výměr podpory/důchodu, list vlastnictví a občanský průkaz.

7. Ze smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že 8.9.2016 uzavřela žalovaná s [právnická osoba], [IČO], smlouvu o poskytnutí úvěru 10 000 Kč při pevném úroku 1 400 Kč na dobu trvání splácení, při sjednání administrativním poplatku 2 000 Kč, při hotovostním inkasu splátek 4 000 Kč, tj. celkem měla žalovaná uhradit 17 400 Kč, který měla žalovaná splatit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč splatných vždy, do 7. dne od předchozí splátky, kdy první splátka měla být uhrazena do 7 dnů od uzavření smlouvy. Vedle pevnou částkou uvedeného úroku 2 800 Kč v textu podepsané smlouvy je uveden v samostatných nepodepsaných smluvních podmínkách úrok 23,72%, RPSN byla 75,72%.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku bylo zjištěno, že doporučeně zaslaným dopisem 7.1.2020 byly žalovaná informována o postoupení pohledávky 44 300 Kč na žalobkyni.

9. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku bylo zjištěno, že 10.5.2020 byla žalované doporučeně zaslána výzva k úhradě celkem 70 251,49 Kč do 14.5.2020 s tím, že jinak bude zahájeno soudní řízení ve věci. Žalované bylo připomenuto i již oznámené postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni.

10. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele (§ 1968 občanského zákoníku). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 občanského zákoníku). Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku).

11. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalovaná uzavřela s [právnická osoba] dvě smlouvy o úvěru, a to 25.6.2016 a 8.9.2016. Na základě smlouvy z 25.6.2016 bylo tímto subjektem žalované poskytnuto 20 000 Kč, kdy tento úvěr s poplatky měl být splacen v 58 splátkách po 600 Kč týdně, ve smlouvě byl uveden pevný úrok 2 800 Kč na dobu trvání splácení, zároveň bylo uvedeno v samostatných nepodepsaných smluvních podmínkách, že je úrok 23,72 % ročně, při sjednání administrativního poplatku 4 000 Kč, při hotovostním inkasu splátek 8 000 Kč, tj. celkem měla žalovaná uhradit 34 800 Kč, RPSN byla 75,72%. Za dočasný úvěr 20 000 Kč měla žalovaná za 58 týdnů uhradit celkem 34 800 Kč, tedy za 58 týdnů o 14 800 Kč více, což ročně činí 13 268 Kč, což odpovídá 66%. Na základě smlouvy z 8.9.2016 bylo tímto subjektem žalované poskytnuto 10 000 Kč, kdy tento úvěr s poplatky měl být splacen v 58 splátkách po 300 Kč týdně, ve smlouvě byl uveden pevný úrok 1 400 Kč na dobu trvání splácení, zároveň bylo uvedeno v samostatných nepodepsaných smluvních podmínkách, že je úrok 23,72 % ročně, při sjednání administrativního poplatku 2 000 Kč, při hotovostním inkasu splátek 4 000 Kč, tj. celkem měla žalovaná uhradit 17 400 Kč, RPSN byla 75,72%. Za dočasný úvěr 10 000 Kč měla žalovaná za 58 týdnů uhradit celkem 17 400 Kč, tedy za 58 týdnů o 7 400 Kč více, což ročně činí 6 634 Kč, což odpovídá 66%. O nákladnosti obou úvěrů vypovídá i uvedená RPSN. Nezáleží na tom, jak věřitel označí jednotlivé druhy plateb, které vyžaduje za dočasné umožnění dispozice prostředky. Úplatou za poskytnutí peněz jsou i veškeré poplatky, nejen úrok, který právní předchůdce žalobkyně uvedl ve smlouvě. Žalovaná přes výzvu soudu netvrdila ani neprokazovala skutečnosti vylučující existenci žalovaného nároku žalobkyně, tedy, že by podle smluv zaplatila či že by zaplatila více, než tvrdí žalobkyně, či že by byly dány okolnosti vylučující existenci žalovaných nároků. Soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně jako právního nástupce původního věřitele o tom, že žalovaná uhradila celkem 300 Kč na smlouvu z 8.9.2016 a celkem 7 600 Kč na smlouvu z 25.6.2016. Původní věřitel následně postoupil své pohledávky vůči žalované žalobkyni k 6.12.2019. V době poskytnutí úvěru 2016 se úvěry bank vůči spotřebitelům pohybovaly do 15%. Co se týče přezkumu úvěruschopnosti žalované, žalobkyně tvrdila, že ověřila informace od žalované, žalovaná tvrdila u obou smluv příjem z důchodu a další příjmy 10 000 Kč a 15 000 Kč, jako svůj příjem však patrně doložila pouze výměr podpory nebo důchodu, kdy jako příjem jsou při invalidním důchodu uváděny státní sociální dávky ve výši 9 628 Kč 25.6.2016 a 7 928 Kč 8.9.2016, kdy žalovaná je podle všeho schopná při tomto prokázaném příjmu splácet nejen první úvěr, ale z nižší výše dávek dokonce oba úvěry. Přesto žalobkyně tvrdí, že její právní předchůdce neměl žádný důvod pochybovat o těchto tvrzeních, ostatně by se žalovaná dopustila úvěrového podvodu.

12. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2395 a násl., § 2991 a násl. a § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a shledal, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně. Mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalovanou byly sjednány dvě smlouvy o úvěru, nazvané jako smlouva o půjčce (která od 1.1.2014 neexistuje, jde o právní institut podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.), kdy v případě smlouvy z 25.6.2016 za poskytnutí částky 20 000 Kč se žalovaná zavázala ve splátkách zaplatit celkem 34 800 Kč (včetně dlužné jistiny 20 000 Kč) do 58 týdnů ode dne převzetí jistiny 25.6.2016, tj. do 7.8.2017, kdy měla proběhnout celá úhrada dlužné částky sestávající z jistiny a poplatku, a v případě smlouvy z 8.9.2016 za poskytnutí částky 10 000 Kč se žalovaná zavázala ve splátkách zaplatit celkem 17 400 Kč (včetně dlužné jistiny 10 000 Kč) do 58 týdnů ode dne převzetí jistiny 8.9.2016, tj. do 19.10.2017, kdy měla proběhnout celá úhrada dlužné částky sestávající z jistiny a poplatku. Tehdy zákonný úrok z prodlení činil 8,05% ročně. Žalovaná uhradila celkem 7 600 Kč u smlouvy z 25.6.2016 a 300 Kč u smlouvy z 8.9.2016. Úplata ve výši 66% za poskytnutí 20 000 Kč a 10 000 Kč na omezenou dobu 58 týdnů, i když ji právní předchůdce žalobkyně skrývá za pojmy poplatků vedle úroku, představuje nemravný úrok, když v té době se běžně úroky pohybovaly u bank do 15%, u nebankovních poskytovatelů do 30% ročně. Soud se tedy zabýval otázkou výše sjednané úplaty za poskytnutí úvěru, kdy má za to, že úplata ve výši 66% za rok je v rozporu s dobrými mravy, neboť výrazně převyšuje úroky obvyklé v místě a v čase. Co se týče žalovaného úroku 23,72 % ročně u obou smluv, tento byl uveden v samostatných nepodepsaných smluvních podmínkách a soud k němu proto vůbec nepřihlíží v duchu stávající judikatury. Protože se však v této úplatě nachází i konkrétním způsobem uvedený úrok, který je sjednán výslovně a odpovídá běžnému úroku svou výší, soud z tohoto úroku vycházel. Ve vztahu k smlouvě z 25.6.2016 bylo žalovanou uhrazeno 7 600 Kč a těchto uhrazených 7 600 Kč soud započetl na jistinu a žalované tak zbývá uhradit 12 400 Kč na jistinu a 2 800 Kč na úroku. Ve vztahu k smlouvě z 8.9.2016 bylo žalovanou uhrazeno 300 Kč a těchto uhrazených 300 Kč soud započetl na jistinu a žalované tak zbývá uhradit 9 700 Kč na jistinu a 1 400 Kč na úroku. Soud proto žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 12 400 Kč, kapitalizovaný úrok 2 800 Kč, částku 9 700 Kč a kapitalizovaný úrok 1 400 Kč, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku (§ 160 občanského soudního řádu). Co do zbývajících žalovaných částek, žalovaných kapitalizovaných úroků a žalovaných úroků z prodlení byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

13. Pro většinový žalované ve věci samé by jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši odpovídající jejímu úspěchu, ovšem žalované pro její procesní neaktivitu žádné náklady nevznikly, a proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení a žádnému z účastníků.