12 C 63/2022

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného t.č. anonymizována tři slova obec , příjmení anonymizována dvě slova , PSČ obec o zaplacení 24 138 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 12 632 Kč, kapitalizovaný úrok 2 100 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 12 632 Kč od 17.7.2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbývající žalované částky, zbývajících žalovaných kapitalizovaných úroků a zbývajících žalovaných úroků z prodlení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou soudu podanou dne 2.12.2020 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým mělo být žalované uloženo zaplatit částku 24 138 Kč, kapitalizovaný úrok 8 697,33 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 928,19 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 8,05% ročně, úrok z částky 15 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 23,72% ročně a na náhradu nákladů řízení 9 919 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 29.5.2016 s právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce, jejíž součásti jsou i smluvní podmínky obsažené na další straně smlouvy. V důsledku fúze sloučením se dne 30.9.2016 stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO], společnost [právnická osoba] (dnes pod názvem [právnická osoba], [IČO]). Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i smlouva, jejímž podpisem žalovaný stvrdil ujednání v čl. 7 podmínek:„ Zákazník potvrzuje, že úvěrující sám nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V čl. 7 podmínek žalovaný dále prohlásil, že věřiteli před uzavřením smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutou půjčku, resp. zápůjčku, a že má plnou způsobilost smlouvu uzavřít a je schopen splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaný stvrdil svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobkyně odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobkyně, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve se žalovaným uzavřena smlouva. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v kartě zákazníka. Žalovaný by se navíc v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle § 211 trestního zákoníku. Nepochybně pak není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. Žalobkyně poukazuje na § 6 odst. 1 a § 7 občanského zákoníku, která říkají, že„ každý má povinnost jednat v právním styku poctivě“ a že„ má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře“ vychází se tedy ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit úrok zapůjčené peněžní prostředky 2 100 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72% ročně a odměnu za administrativní činnost 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 457 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9.7.2017. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil celkem 2 368 Kč, které si žalobkyně započetla na úrok a poplatky. Poslední platba byla uhrazena 18.11.2016. Nejpozději měl podle smlouvy žalovaný zaplatit vše do 9.7.2017, pak již byl v prodlení. Pro neuhrazení v tomto termínu požaduje žalobkyně i úrok 23,72% podle čl. 1 podmínek a k tomu úrok z prodlení. Ke dni postoupení 6.12.2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 24 138 Kč sestávajících z dlužné jistiny 15 000 Kč a z dlužného úroku 367,25 Kč, poplatku za administrativní činnost 3 000 Kč, za hotovostní inkaso splátek 5 405,01 Kč a za životní pojištění 365,74 Kč. Žalobkyně jako právní nástupkyně žalobkyně žaluje dále o příslušenství – 8 697,33 Kč na kapitalizovaném úroku z dlužné jistiny 15 000 Kč při 23,72% ročním úroku od 10.7.2017 do 6.12.2019, na kapitalizovaném úroku z prodlení 2 928,19 Kč z jistiny 15 000 Kč od 17.7.2019 do 6.12.2019 ve výši 8,05% ročně a dále pak úrok 23,72% ročně z jistiny 15 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 15 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení.

2. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl pro nedoručení žalovanému do vlastních rukou zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný žádal 29.5.2016 o půjčku 15 000 Kč, uváděl, že je zaměstnaný, jeho zaměstnavatelem je [právnická osoba], se mzdou 10 335 Kč a výdaji 2 000 Kč na nájem/inkaso, 4 000 Kč na domácnost, 810 Kč na úvěry a 500 Kč na ostatní náklady. Žalovaný žil s partnerkou v nájmu. Žalovaný předložil jako dokumenty výplatní pásky, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu a občanský průkaz.

4. Ze smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že 29.5.2016 uzavřel žalovaný s [právnická osoba], [IČO], smlouvu o poskytnutí úvěru 15 000 Kč při pevném úroku 2 100 Kč na dobu trvání splácení, při sjednání administrativním poplatku 3 000 Kč, při hotovostním inkasu splátek 6 000 Kč, tj. celkem měl žalovaný uhradit 26 506 Kč, které měl žalovaný splatit v 58 týdenních splátkách po 457 Kč splatných vždy, do 7. dne od předchozí splátky, kdy první splátka měla být uhrazena do 7 dnů od uzavření smlouvy. Vedle pevnou částkou uvedeného úroku 2 100 Kč v textu podepsané smlouvy je uveden v samostatných nepodepsaných smluvních podmínkách úrok 23,72%, RPSN byla 75,72%.

5. Podle přehledu plateb žalovaný uhradil 6.6.2016 částku 1368 Kč a 18.11.2016 částku 1 000 Kč, celkem 2 368 Kč.

6. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku bylo zjištěno, že doporučeně zaslaným dopisem 7.1.2020 byl žalovaný informován o postoupení pohledávky 24 138 Kč k datu 6.12.2019 na žalobkyni.

7. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku bylo zjištěno, že 10.5.2020 byla žalovanému doporučeně zaslána výzva k úhradě celkem 37 802 Kč do 14.5.2020 s tím, že jinak bude zahájeno soudní řízení ve věci. Žalovanému bylo připomenuto i již oznámené postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni.

8. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele (§ 1968 občanského zákoníku). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 občanského zákoníku). Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku).

9. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba] smlouvu o úvěru 29.5.2016. Na základě smlouvy bylo tímto subjektem žalovanému poskytnuto 15 000 Kč, kdy tento úvěr s poplatky měl být splacen v 58 splátkách po 457 Kč týdně, ve smlouvě byl uveden pevný úrok 2 100 Kč na dobu trvání splácení, zároveň bylo uvedeno v samostatných nepodepsaných smluvních podmínkách, že je úrok 23,72 % ročně, při sjednání administrativního poplatku 3 000 Kč, při hotovostním inkasu splátek 6 000 Kč a 406 Kč na životní pojištění 406 Kč, tj. celkem měl žalovaný uhradit 26 506 Kč, RPSN byla 75,72%. Za dočasný úvěr 15 000 Kč měl žalovaný za 58 týdnů uhradit celkem 26 506 Kč, tedy za 58 týdnů o 11 506 Kč více, což ročně činí 10 315 Kč, což odpovídá 66% (nepřihlíženo k pojistnému). O nákladnosti úvěru vypovídá i uvedená RPSN. Nezáleží na tom, jak věřitel označí jednotlivé druhy plateb, které vyžaduje za dočasné umožnění dispozice prostředky. Úplatou za poskytnutí peněz jsou i veškeré poplatky, nejen úrok, který právní předchůdce žalobkyně uvedl ve smlouvě. Žalovaný přes výzvu soudu netvrdil ani neprokazoval skutečnosti vylučující existenci žalovaného nároku žalobkyně, tedy, že by podle smlouvy zaplatil či že by zaplatil více, než tvrdí žalobkyně, či že by byly dány okolnosti vylučující existenci žalovaného nároku. Soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně jako právního nástupce původního věřitele o tom, že žalovaný uhradil celkem 2 368 Kč. Původní věřitel následně postoupil svou pohledávku vůči žalovanému žalobkyni k 6.12.2019. Co se týče přezkumu úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně tvrdila, že ověřila informace od žalovaného, žalovaný tvrdil příjem z 10 335 Kč, ke svým výdajům uvedl nájem/inkaso 2 000 Kč podle nájemní smlouvy, výdaje domácnosti 4 000 Kč, splátky úvěrů 810 Kč a ostatní výdaje 500 Kč. Výdaje na SIPO doloženy nebyly ani obchodnímu zástupci původního věřitele, soudu nebyly listiny doloženy žádné k poměrům žalovaného.

10. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2395 a násl., § 2991 a násl. a § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a shledal, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně. Mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru, nazvaná jako smlouva o půjčce (která od 1.1.2014 neexistuje, jde o právní institut podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.), kdy za poskytnutí částky 15 000 Kč se žalovaný zavázal ve splátkách zaplatit celkem 26 506 Kč (včetně dlužné jistiny 15 000 Kč a životního pojištění 406 Kč) do 58 týdnů ode dne převzetí jistiny 29.5.2016, tj. do 10.7.2017, kdy měla proběhnout celá úhrada dlužné částky sestávající z jistiny a poplatku. Tehdy zákonný úrok z prodlení činil 8,05% ročně. Žalovaný uhradil celkem 2 368 Kč. Úplata ve výši 66% za poskytnutí 15 000 Kč na omezenou dobu 58 týdnů, i když ji právní předchůdce žalobkyně skrývá za pojmy poplatků vedle úroku, představuje nemravný úrok, když v té době se běžně úroky pohybovaly u bank do 15%, u nebankovních poskytovatelů do 30% ročně. Soud se tedy zabýval otázkou výše sjednané úplaty za poskytnutí úvěru, kdy má za to, že úplata ve výši 66% za rok je v rozporu s dobrými mravy, neboť výrazně převyšuje úroky obvyklé v místě a v čase. Co se týče úroku 23,72 % ročně, tento byl ve smlouvách uveden v samostatných nepodepsaných smluvních podmínkách a soud k němu proto vůbec nepřihlíží v duchu stávající judikatury. Protože se ve smlouvě nachází i ujednaný úrok, který je sjednán výslovně a odpovídá běžnému úroku v místě a čase svou výší, soud z něj vycházel, tento úrok totiž 12,55% ročně, což je v souladu s dobrými mravy. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 12 632 Kč (rozdíl poskytnutých 15 000 Kč a vrácených 2 368 Kč), kapitalizovaný úrok 2 100 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 12 632 Kč od 17.7.2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku (§ 160 občanského soudního řádu). Co do zbývajících žalované částky, zbývajícího žalovaného úroku a úroku z prodlení byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, viz odůvodnění výše.

13. Pro téměř shodný úspěch účastníků ve věci samé soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.