12 C 72/2022
č. j. 12 C 72/2022-41
V PLATNOSTICitované zákony (9)
Plný text
Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 17 055 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 55 Kč na kapitalizovaném úroku a částku 200 Kč na kapitalizovaném úroku, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zbývajících žalovaných částek, zbývajících žalovaných úroků a zbývajících žalovaných úroků z prodlení se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou soudu podanou dne 2.12.2020 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým mělo být žalované uloženo zaplatit částku 3 800 Kč, kapitalizovaný úrok 2 585,73 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 872,95 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 2 926,46 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 8,05% ročně, úrok z částky 2 926,46 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 23,72% ročně, částku 8 240 Kč, kapitalizovaný úrok 5 937,35 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 005,06 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 6 345,88 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 8,05% ročně, úrok z částky 6 345,88 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 23,72% ročně, částku 5 015 Kč, kapitalizovaný úrok 3 829,85 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 293,72 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3 862,19 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 8,05% ročně, úrok z částky 3 829,19 Kč od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 23,72% ročně a na náhradu nákladů řízení 8 695,60 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná uzavřela celkem tři smlouvy o půjčce a to 12.9.2014, 6.12.2014 a 23.2.2015 s právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce, jejíž součásti jsou i smluvní podmínky obsažené na další straně smlouvy. V důsledku fúze sloučením se dne 30.9.2016 stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO], společnost [právnická osoba] (dnes pod názvem [právnická osoba], [IČO]). Před uzavřením smluv posoudila právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalované) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i smlouva, jejímž podpisem žalovaná stvrdila ujednání v čl. 7 podmínek:„ Zákazník potvrzuje, že úvěrující sám nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V čl. 7 podmínek žalovaná dále prohlásila, že věřiteli před uzavřením smlouvy poskytla úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutou půjčku, resp. zápůjčku, a že má plnou způsobilost smlouvu uzavřít a je schopna splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaná stvrdila svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právní předchůdkyně žalobkyně odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobkyně, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadované částky vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele v jednotlivých případech spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve se žalovanou uzavřena každá ze smluv. Právní předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v kartě zákazníka. Žalovaná by se navíc v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle § 211 trestního zákoníku. Nepochybně pak není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. Žalobkyně poukazuje na § 6 odst. 1 a § 7 občanského zákoníku, která říkají, že„ každý má povinnost jednat v právním styku poctivě“ a že„ má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře“ vychází se tedy ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Na základě uzavřené smlouvy ze dne 23.2.2015 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit úrok zapůjčené peněžní prostředky 840 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72% ročně a odměnu za administrativní činnost 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek 2 400 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 180 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 4.4.2016. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila celkem 6 640 Kč, z toho si žalobkyně započetla na úrok 840 Kč, na poplatek za administrativní činnosti 1 200 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 526,46 Kč a na jistinu 3 073,54 Kč Poslední platba byla uhrazena 24.4.2017. Nejpozději měla podle smlouvy žalovaná zaplatit vše do 4.4.2016, pak již byla v prodlení. Pro neuhrazení v tomto termínu požaduje žalobkyně i úrok 23,72% podle čl. 1 podmínek a k tomu úrok z prodlení. Ke dni postoupení 6.12.2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 3 800 Kč sestávajících z dlužné jistiny 2 926,46 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 873,54 Kč. Žalobkyně jako právní nástupkyně žalobkyně žaluje z této smlouvy o úhradu 3 800 Kč a dále na příslušenství o úhradu 2 585,73 Kč na kapitalizovaném úroku z dlužné jistiny 2 926,46 Kč při 23,72% ročním úroku od 5.4.2016 do 6.12.2019, na kapitalizovaném úroku z prodlení 872,95 Kč z jistiny 2 926,46 Kč od 12.4.2016 do 6.12.2019 ve výši 8,05% ročně a dále pak úrok 23,72% ročně z jistiny 2 926,46 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 2 926,46 Kč od 7.12.2019 do zaplacení. Na základě uzavřené smlouvy ze dne 12.4.2014 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit úrok zapůjčené peněžní prostředky 1 680 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72% ročně a odměnu za administrativní činnost 2 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 360 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 23.10.2015. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila celkem 15 865 Kč, z toho si žalobkyně započetla na úrok 1 680 Kč, na poplatek za administrativní činnosti 2 400 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 647,19 Kč a na jistinu 8 137,81 Kč Poslední platba byla uhrazena 18.9.2018. Nejpozději měla podle smlouvy žalovaná zaplatit vše do 23.10.2015, pak již byla v prodlení. Pro neuhrazení v tomto termínu požaduje žalobkyně i úrok 23,72% podle čl. 1 podmínek a k tomu úrok z prodlení. Ke dni postoupení 6.12.2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 5 015 Kč sestávajících z dlužné jistiny 3 862,19 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 1 152,81 Kč. Žalobkyně jako právní nástupkyně žalobkyně žaluje z této smlouvy o úhradu 5 015 Kč a dále na příslušenství o úhradu 3 829,85 Kč na kapitalizovaném úroku z dlužné jistiny 3 862,19 Kč při 23,72% ročním úroku od 24.10.2015 do 6.12.2019, na kapitalizovaném úroku z prodlení 1 293,72 Kč z jistiny 3 862,19 Kč od 31.10.2015 do 6.12.2019 ve výši 8,05% ročně a dále pak úrok 23,72% ročně z jistiny 3 862,19 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 3 862,19 Kč od 7.12.2019 do zaplacení. Na základě uzavřené smlouvy ze dne 6.12.2014 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit úrok zapůjčené peněžní prostředky 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72% ročně a odměnu za administrativní činnost 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 16.1.2016. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila celkem 9 160 Kč, z toho si žalobkyně započetla na úrok 1 400 Kč, na poplatek za administrativní činnosti 2 000 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 105,88 Kč a na jistinu 3 654,12 Kč Poslední platba byla uhrazena 24.4.2017. Nejpozději měla podle smlouvy žalovaná zaplatit vše do 16.1.2016, pak již byla v prodlení. Pro neuhrazení v tomto termínu požaduje žalobkyně i úrok 23,72% podle čl. 1 podmínek a k tomu úrok z prodlení. Ke dni postoupení 6.12.2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 8 240 Kč sestávajících z dlužné jistiny 6 345,88 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 1 894,12 Kč. Žalobkyně jako právní nástupkyně žalobkyně žaluje z této smlouvy o úhradu 8 240 Kč a dále na příslušenství o úhradu 5 937,35 Kč na kapitalizovaném úroku z dlužné jistiny 6 345,88 Kč při 23,72% ročním úroku od 17.1.2016 do 6.12.2019, na kapitalizovaném úroku z prodlení 2 005,06 Kč z jistiny 6 345,88 Kč od 24.1.2016 do 6.12.2019 ve výši 8,05% ročně a dále pak úrok 23,72% ročně z jistiny 6 345,88 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 6 345,88 Kč od 7.12.2019 do zaplacení.
2. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl pro nedoručení žalované do vlastních rukou zrušen. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaná žádala 12.9.2014 o půjčku 12 000 Kč, uváděla, že je v domácnosti, jejím zaměstnavatelem je OSSZ Chrudim, zaměstnána není, ale není ani nezaměstnána, s příjmy na mzdě 24 406 Kč, státní podporou 7 453 Kč a přídavky 1 600 Kč a s výdaji 7 000 Kč na nájem/inkaso, 16 000 Kč na domácnost, 2 524 Kč vůči FC a 400 Kč na telefon. Žalovaná žila jako podnájemník, neměla vozidlo, měla aktivní půjčku u [příjmení] [jméno], měla tři nezletilé děti. Žalovaná předložila jako dokumenty výplatní pásky, pracovní smlouvu nebo živnostenský list, nájemní smlouvu, SIPO, výměr státní podpory, výpis z účtu a občanský průkaz.
4. Ze smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že 12.9.2014 uzavřela žalovaná s [právnická osoba], [IČO], smlouvu o poskytnutí 12 000 Kč při pevném úroku 618 Kč na dobu trvání splácení, při sjednání administrativním poplatku 2 400 Kč, při hotovostním inkasu splátek 4 800 Kč, tj. celkem měla žalovaná uhradit 20 880 Kč, který měla žalovaná splatit v 58 týdenních splátkách po 360 Kč splatných vždy, do 7. dne od předchozí splátky, kdy první splátka měla být uhrazena do 7 dnů od uzavření smlouvy. Vedle pevnou částkou uvedeného úroku 1 680 Kč v textu podepsané smlouvy je uveden v samostatných nepodepsaných smluvních podmínkách úrok 23,72%, RPSN byla 75,72%.
5. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaná žádala 6.12.2014 o půjčku 10 000 Kč, uváděla, že je na mateřské dovolené, jejím zaměstnavatelem je [anonymizováno] [obec], zaměstnána není, ale není ani nezaměstnána, s příjmy na mzdě 3 800 Kč, státní podporou 3 800 Kč a přídavky 1 830 Kč, dalšími příjmy 7 124 Kč a 16 000 Kč a výživným 2 386 Kč, celkem s příjmy 35 740 Kč a s výdaji 7 000 Kč na nájem/inkaso, 16 000 Kč na domácnost, 1 800 Kč vůči FC a 200 Kč na telefon. Žalovaná žila jako podnájemník, neměla vozidlo, měla aktivní půjčku u [příjmení] [jméno], měla tři nezletilé děti. Žalovaná předložila jako dokumenty výplatní pásky, pracovní smlouvu nebo živnostenský list, nájemní smlouvu, SIPO, výměr státní podpory, výpis z účtu a občanský průkaz, výpis z účtu.
6. Ze smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že 6.12.2014 uzavřela žalovaná s [právnická osoba], [IČO], smlouvu o poskytnutí 10 000 Kč při pevném úroku 1 400 Kč na dobu trvání splácení, při sjednání administrativním poplatku 2 000 Kč, při hotovostním inkasu splátek 4 000 Kč, tj. celkem měla žalovaná uhradit 17 400 Kč, který měla žalovaná splatit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč splatných vždy, do 7. dne od předchozí splátky, kdy první splátka měla být uhrazena do 7 dnů od uzavření smlouvy. Vedle pevnou částkou uvedeného úroku 1 400 Kč v textu podepsané smlouvy je uveden v samostatných nepodepsaných smluvních podmínkách úrok 23,72%, RPSN byla 75,72%.
7. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaná žádala 23.2.2015 o půjčku 6 000 Kč, uváděla, že je na mateřské dovolené, jejím zaměstnavatelem je [anonymizováno] [obec], zaměstnána není, ale není ani nezaměstnána, s příjmy na mzdě 6 500 a 5 800 Kč a dalšími příjmy 11 500 Kč a 5 400 Kč a s výdaji 6 500 Kč na nájem/inkaso, 13 000 Kč na domácnost, 3 300 Kč vůči FC a 200 Kč na telefon. Žalovaná žila jako podnájemník, neměla vozidlo, měla aktivní půjčku u [příjmení] [jméno], měla tři nezletilé děti. Žalovaná předložila jako dokumenty výplatní pásky, pracovní smlouvu nebo živnostenský list, nájemní smlouvu, SIPO, výpis z účtu a občanský průkaz, výpis z účtu.
8. Ze smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že 23.2.2015 uzavřela žalovaná s [právnická osoba], [IČO], smlouvu o poskytnutí 6 000 Kč při pevném úroku 840 Kč na dobu trvání splácení, při sjednání administrativním poplatku 1 200 Kč, při hotovostním inkasu splátek 2 400 Kč, tj. celkem měla žalovaná uhradit 10 440 Kč, který měla žalovaná splatit v 58 týdenních splátkách po 180 Kč splatných vždy, do 7. dne od předchozí splátky, kdy první splátka měla být uhrazena do 7 dnů od uzavření smlouvy. Vedle pevnou částkou uvedeného úroku 840 Kč v textu podepsané smlouvy je uveden v samostatných nepodepsaných smluvních podmínkách úrok 23,72%, RPSN byla 75,72%.
9. Podle přehledu plateb žalovaná uhradila celkem 31 665 Kč v období od 19.9.2014 do 18.9.2018, kdy na půjčku z 12.9.2014 uhradila celkem 5 015 Kč, na půjčku z 6.12.2014 celkem 8 240 Kč a na půjčku z 23.2.2015 celkem 3 800 Kč.
10. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku bylo zjištěno, že doporučeně zaslaným dopisem 7.1.2020 byla žalovaná informována o postoupení pohledávek ze tří předmětných smluv 17 055 Kč na žalobkyni.
11. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku bylo zjištěno, že 10.5.2020 byla žalované doporučeně zaslána výzva k úhradě celkem 35 353 Kč do 14.5.2020 s tím, že jinak bude zahájeno soudní řízení ve věci. Žalované bylo připomenuto i již oznámené postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni.
12. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele (§ 1968 občanského zákoníku). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 občanského zákoníku). Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku).
13. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalovaná uzavřela s [právnická osoba] tři smlouvy o úvěru ve dnech 12.9.2014, 6.12.2014 a 23.2.2015, na jejichž základě bylo tímto subjektem žalované poskytnuto postupně 12 000 Kč, 10 000 Kč a 6 000 Kč. Úvěry s poplatky měly být splaceny vždy 58 splátkách po 360 Kč týdně u první smlouvy, po 300 Kč týdne u druhé smlouvy a po 180 Kč týdne u třetí smlouvy. Ve smlouvách byl vždy uveden pevný úrok, u první smlouvy 1 680 Kč, u druhé smlouvy 1 400 Kč a u třetí smlouvy 840 Kč na dobu trvání splácení, zároveň bylo uvedeno v samostatných nepodepsaných smluvních podmínkách, že je úrok 23,72 % ročně, při sjednání administrativního poplatku 2 400 Kč u první smlouvy, 2 000 Kč u druhé smlouvy a 1 200 Kč u třetí smlouvy, při hotovostním inkasu splátek 4 800 Kč u první smlouvy, 4 000 Kč u druhé smlouvy a 2 400 Kč u třetí smlouvy, tj. celkem měla žalovaná uhradit 20 880 Kč u první smlouvy, 17 400 Kč u druhé smlouvy a 10 440 Kč u třetí smlouvy, RPSN byla vždy 75,72%. Za dočasný úvěr 12 000 Kč v případě první smlouvy měla žalovaná za 58 týdnů uhradit celkem 20 880 Kč, tedy za 58 týdnů o 8 880 Kč více, což ročně činí 7 961 Kč, což odpovídá 66%, za dočasný úvěr 10 000 Kč v případě druhé smlouvy měla žalovaná za 58 týdnů uhradit celkem 17 400 Kč, tedy za 58 týdnů o 7 400 Kč více, což ročně činí 6 634 Kč, což odpovídá 66%, za dočasný úvěr 6 000 Kč v případě třetí smlouvy měla žalovaná za 58 týdnů uhradit celkem 10 440 Kč, tedy za 58 týdnů o 4 440 Kč více, což ročně činí 3 891 Kč, což odpovídá 66% O nákladnosti těchto úvěrů vypovídá i uvedená RPSN 75,72 %. Nezáleží na tom, jak věřitel označí jednotlivé druhy plateb, které vyžaduje za dočasné umožnění dispozice prostředky. Úplatou za poskytnutí peněz jsou i veškeré poplatky, nejen úrok, který právní předchůdce žalobkyně uvedl ve smlouvě. Žalovaná přes výzvu soudu netvrdila ani neprokazovala skutečnosti vylučující existenci žalovaného nároku žalobkyně, tedy, že by podle smlouvy o zápůjčce zaplatila či že by zaplatila více, než tvrdí žalobkyně, či že by byly dány okolnosti vylučující existenci žalovaného nároku. Soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně jako právního nástupce původního věřitele o tom, že žalovaná uhradila celkem 15 865 Kč na první smlouvu, kdy poslední platba proběhla 18.9.2018, celkem 9 160 Kč na druhou smlouvu, kdy poslední platba proběhla 24.4.2017, a 6 640 Kč na třetí smlouvu, kdy poslední platba byla uhrazena 24.4.2017. Původní věřitel následně postoupil své pohledávky vůči žalované žalobkyni k 6.12.2019. V době poskytnutí úvěru 2014, 2015 se úvěry bank vůči spotřebitelům pohybovaly do 15%. Co se týče přezkumu úvěruschopnosti žalované, žalobkyně tvrdila, že ověřila informace od žalované, žalovaná tvrdila, že zaměstnaná u ČSSZ, u první smlouvy, že je v domácnosti a u dalších dvou, že je na mateřské dovolené, žalovaná však uváděla jako svůj příjem mzdu v prvním případě, kdy ale rok narození nejmladšího dítěte uváděla 2011, kdy zároveň uváděla, že pobírá státní podporu a přídavky, u druhé smlouvy a třetí smlouvy je stav příjmu domácnosti ještě nepřehlednější, kdy uvádí, že je na mateřské dovolené, ale přitom má příjmy i ze mzdy, dalších příjmů, mateřské, přídavků a výživného, výživné v případě třetí smlouvy už zase nemá a jako zaměstnavatel je uváděna ČSSZ a mateřská dovolená. Žalobkyně tvrdí, že její právní předchůdkyně neměla žádný důvod pochybovat o těchto tvrzeních žalované, ostatně by se žalovaná dopustila úvěrového podvodu, zřejmá nelogičnost tvrzení, která je evidentní z karet žalované jako zákazníka, patrně nebyla vůbec postřehnuta.
14. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2395 a násl., § 2991 a násl. a § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a shledal, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně. Mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalovanou byly sjednány tři smlouvy o úvěru, nazvané jako smlouva o půjčce (která od 1.1.2014 neexistuje, jde o právní institut podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.), kdy za poskytnutí jednotlivých částek se žalovaná zavázala ve splátkách zaplatit do 58 týdnů ode dne převzetí jednotlivých jistin vždy úplaty ve výši 66% z poskytnutých peněz na omezenou dobu, i když ji právní předchůdce žalobkyně skrývá za pojmy poplatků vedle úroku, představuje nemravný úrok, když v té době se běžně úroky pohybovaly u bank do 15%, u nebankovních poskytovatelů do maximálně 30% ročně. Soud se tedy zabýval otázkou výše sjednané úplaty za poskytnutí úvěru, kdy má za to, že úplata ve výši 66 % za rok je v rozporu s dobrými mravy, neboť výrazně převyšuje úroky obvyklé v místě a v čase. Co se týče úroku 23,72 % ročně, tento byl ve smlouvě uveden v samostatných nepodepsaných smluvních podmínkách a soud k němu proto vůbec nepřihlíží v duchu stávající judikatury. Jednotlivé úhrady měly proběhnout u první půjčky z 12.9.2014 do 23.10.2015, u druhé půjčky z 6.12.2014 do 16.1.2015 a u třetí půjčky z 23.2.2015 do 4.4.2016, kdy měla proběhnout celá úhrada dlužné částky sestávající z jistiny a poplatku. Tehdy zákonný úrok z prodlení činil 8,05% ročně. Žalovaná uhradila celkem 15 865 Kč na první smlouvu, celkem 9 160 Kč na druhou smlouvu a celkem 6 640 Kč na třetí smlouvu. Protože se však ve sjednané úplatě u jednotlivých smluv nachází i úrok, který je sjednán výslovně a odpovídá běžnému úroku svou výší, soud uhrazené částky započetl na jistinu a žalované uložil zaplatit zbývající jistinu z jednotlivých smluv o úvěru a ve smlouvě pevnou částkou sjednaný úrok. V případě první smlouvy žalovaná uhradila 15 865 Kč, jistina činila 12 000 Kč a pevný úrok 1 680 Kč, žalovaná tak uhradila 2 185 Kč nad jistinu a pevný úrok. V případě druhé smlouvy tak zbývá žalované uhradit 840 Kč na jistinu a 1 400 Kč na úroku. V případě třetí smlouvy žalovaná uhradila 6 640 Kč, jistina činila 6 000 Kč a pevný úrok 840 Kč, žalovaná tak uhradila celou jistinu a 640 Kč na pevný úrok, z něj zbývá k úhradě 200 Kč. Protože vznikl přeplatek 2 185 Kč na první smlouvě, soud z něj u druhé smlouvy 840 Kč započetl na dosud nezaplacenou jistinu a 1 345 Kč na dosud nezaplacený pevný úrok, čímž je vyrovnána i druhá smlouva ze strany žalované na jistině, kdy na pevném úroku dosud nebylo uhrazeno 55 Kč. Soud proto žalované uložil zaplatit žalobkyni na pevném úroku částku 55 Kč (druhá smlouva) a 200 Kč (třetí smlouva) a to ve lhůtě tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Co do zbývajících žalovaných částek, úroku a úroku z prodlení byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, viz odůvodnění výše.
15. Pro naprosto většinový úspěch žalované ve věci samé by žalované soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení, žalované ovšem prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.