Okresní soud v Chrudimi · Rozsudek

12 C 73/2020

č. j. 12 C 73/2020-259

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-02-12 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSCR:2021:12.C.73.2020.1

Citované zákony (5)

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaná: celé jméno žalované , anonymizováno dne datum bytem adresa žalované a žalobce zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnictví

I. Žaloba o určení, že je žalobce vlastníkem jedné ideální poloviny pozemku parcelní číslo st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] [obec] a pozemků parcelní [číslo] vše v k.ú. [obec], jak jsou tyto nemovitosti zapsány na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit státu – České republice na náhradu nákladů řízení státu částku 912 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 20 328 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou soudu doručenou dne 23.3.2020 se žalobce domáhal vydání rozsudku určujícího, že je vlastníkem jedné ideální poloviny pozemku parcelní číslo st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] [obec] a pozemků parcelní [číslo] vše v k.ú. [obec], jak jsou tyto nemovitosti zapsány na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim a ukládajícího žalované zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení. Žalobce tvrdil, že je žalovaná zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku parcelní číslo st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] [obec] a pozemků parcelní [číslo] vše v k.ú. [obec], jak jsou tyto nemovitosti zapsány na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim. Jednu ideální polovinu těchto nemovitosti nabyla žalovaná darem od žalobce, a to na základě darovací smlouvy – notářského zápisu ze dne 24.6.2016. Žalobce jakožto dárce odvolal shora uvedený dar pro nevděk v souladu s § 2072 občanského zákoníku, a to písemně, kdy odvolání daru bylo žalované doručeno dne 13.3.2020. Současně s odvoláním daru žalobce vyzval žalovanou k vrácení daru, a tedy podpisu souhlasného prohlášení, na jehož základě by byl změněn zápis v katastru nemovitostí. Žalovaná na tuto výzvu dosud nereagovala. Důvodem k odvolání daru bylo, že žalovaná se po darování, zejména pak v období roku 2019 chovala k žalobci v rozporu s dobrými mravy, psychicky, ale i fyzicky, ho týrala a velice mu tím ublížila. Zejména na něj křičela a slovně ho napadala, křivě ho obviňovala z [anonymizováno] a pronásledování a úmyslně mu činila život nepříjemným. Přestože dohoda mezi účastníky byla, že žalovaná umožní žalobci nemovitosti užívat, a to zejména k bydlení, tak žalovaná nyní nechala žalobce z nemovitostí vykázat a odmítá dohodu plnit. Nemovitosti byly původně pořízeny do podílového spoluvlastnictví účastníků, a to společným nákladem obou stran. Žalobce také do nemovitostí investoval další své peníze a práci, když je rekonstruoval a upravoval, za což od žalované nezískal žádnou náhradu. Jelikož odvoláním daru zaniklo vlastnické právo žalované ke spoluvlastnickému podílu na nemovitostech a vzniklo právo žalobcovo, je žalovaná povinna předmětné nemovitosti žalobci předat, respektive poskytnout mu součinnost k uvedení zápisu v katastru nemovitostí do souladu se skutečným stavem. Jelikož toto žalovaná nečiní, nezbývá žalobci než se domáhat deklarace vlastnického práva soudně. K výzvě soudu podle § 118a občanského soudního řádu žalobce doplnil, že jednání žalované v rozporu s dobrými mravy spočívalo zejména v tom, že žalovaná se žalobcem vyvolávala hádky, při nichž ho hrubě urážela a snažila se ho zastrašit, když tyto její útoky se stupňovaly až k fyzickému násilí, čímž žalobci znepříjemňovala jeho pobyt ve společném obydlí a uváděla ho do nepřijatelného psychického diskomfortu, což měly prokázat nahrávky na CD. Následně žalobce zaslal soudu z vazby velmi obsáhlé pojednání o průběhu společného soužití se žalovanou (22 stran), z něhož dovozoval, že mu bylo úmyslně ubližováno zjevným porušováním dobrých mravů, když ho žalovaná dlouhodobě psychicky i fyzicky napadala a týrala, chovala se k němu agresivně a vulgárně a porušila jejich dohodu ohledně užívání nemovitostí, způsobila jeho vykázání z nemovitosti a tím ho připravila o jedinou možnost bydlení za situace, kdy žalobce veškeré prostředky vložil do nemovitostí. V rámci koncentrace řízení žalobce doplnil, že žalovaná na něj opakovaně útočila nejen slovně a že v rozporu se jejich dohodou mu znemožnila užívat nemovitost, kterou za tímto účelem společně zakoupili, dále že žalovaná zneužila jeho finančních prostředků a osobních výkonů k získání rekonstrukce a údržbě nemovitosti, kterou následně podloudně získala do svého výlučného vlastnictví bez zatížení právy žalobce, o čemž svědčí účetní doklady prokazující výši nákladů vynaložených na nemovitost. Z vyjádření rodičů žalobce vyplývá podle žalobce nevděčný postup žalované, která žalobce nejdříve ujišťovala, že nemovitost bude jich obou a následně ji zcela získala pro sebe a žalobci ji znemožnila užívat. V návaznosti na to žalovaná zrušila společný hypoteční úvěr a zástavní právo na nemovitosti a to i bez souhlasu žalobce, kdy žalobce má za to, že listina ukončující úvěr musela být podepsána oběma účastníky a jeho podpis na případné takové listině musel být zneužit. K jednání žalované vůči žalobci měl být vyslechnut svědek [jméno] [příjmení], obeznámený jak se vztahem účastníků, tak s rekonstrukcí nemovitosti, na které vypomáhal.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že žalovaný nárok neuznává. Předmětné nemovitosti účastníci v roce 2012 koupili do podílového spoluvlastnictví za kupní cenu 1 650 000 Kč, kdy žalovaná uhradila 1 250 000 Kč a žalobce 400 000 Kč, v roce 2016 žalobce žalované svou polovinu nemovitostí daroval, byli manželé, žalobce chtěl vycestovat z republiky a žít jinde. V lednu 2017 se účastníci rozvedli, dál spolu bydleli v domě [adresa] v [obec] až do února 2020, kdy byl žalobce z nemovitosti Policií ČR vykázán. Soužití účastníků po rozvodu nebylo harmonické, žalobce v nadměrné míře požíval alkohol, žalovanou napadal, bil, bezdůvodně žárlil, incidenty opakovaně řešilo OO PČR [obec]. Žalobce byl většinou bez zaměstnání, poplatky s bydlením a jídlo hradila žalovaná, žalobce přispíval pouze v roce 2017, kdy pracoval v [země], od roku 2018 vůbec nepřispíval. V únoru 2020 ztropil žalobce opakovaně žárlivou scénu, vyhazoval žalovanou z jejího domu, ta učinila oznámení na policii a žalobce byl vykázán nejprve na 10 dnů a posléze do 1.4.2020 soudem, vykázání však mařil, žalované psal SMS zprávy, telefonoval jí, třikrát vnikl do jejího domu, 4.3.2020 jí zapálil auto a od 11.4.2020 je ve vazbě. Podle žalované není dán nevděk žalované, chování žalované v rozporu s dobrými mravy, naopak žalobce se k žalované chová v rozporu s dobrými mravy, kdy žalovaná byla v roce 2019 v péči [anonymizována tři slova] v [obec], od února 2020 v péči [anonymizována tři slova] o.p.s. v [obec] jako oběť domácího násilí.

3. Z notářského zápisu sepsaného notářkou [jméno] [příjmení] v [obec] dne 24.6.2016 bylo zjištěno, že darovací smlouvou žalobce převedl na žalovanou svůj spoluvlastnický podíl ve výši ½ pozemku parcelní číslo st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] [obec], a ½ pozemků parcelní čísla [číslo], [číslo] a [číslo] v k.ú. [obec], darování tehdy proběhlo mezi účastníky jako manželi.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že jako vlastník nemovitostí - pozemku parcelní číslo st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] [obec], a pozemků parcelní čísla [číslo], [číslo] a [číslo] v k.ú. [obec] je uvedena žalovaná, přičemž nabývacím titulem je jednak smlouva kupní z 12.10.2012 s právními účinky vkladu k 19.11.2012 a shora uvedená smlouva darovací s právními účinky vkladu k 27.6.2016.

5. Z odvolání daru bylo zjištěno, že 28.2.2020 žalobce sepsal pro žalovanou jako adresáta odvolání daru pro nevděk, kdy se jedná o dar darovací smlouvou z 24.6.2016 v rozsahu ideální poloviny předmětných nemovitostí v k.ú. [obec] (blíže bod 3. odůvodnění tohoto rozsudku). Žalovaná podle listiny úmyslně ublížila žalobci tak, že zjevně porušila dobré mravy tím, že ho dlouhodobě psychicky, ale i fyzicky napadala a [anonymizováno], chovala se vůči němu agresivně a vulgárně a porušila dohodu účastníků ohledně užívání uvedených nemovitostí, způsobila žalobcovo vykázání z nemovitosti a tím ho připravila o jedinou možnost bydlení za situace, kdy veškeré prostředky vložil do uvedených nemovitostí.

6. Z výzvy právního zástupce žalobce a z informačního e-mailu České pošty, a.s. soud zjistil, že byla žalovaná doporučeným dopisem doručeným dne 13.3.2020 vyzvána k součinnosti ohledně vrácení daru žalobci, kdy přílohami výzvy byla plná moc zástupci žalobce, odvolání daru žalobcem a souhlasné prohlášení o zániku práva k nemovitosti. Ve výzvě se mimo jiné uvádí, že byl k darování žalobce motivován výhradně ochranou před věřiteli a součástí darování byla dohoda o tom, že žalobce je oprávněn nemovitosti užívat společně se žalovanou. Nemovitosti byly podle výzvy zakoupeny za hypoteční úvěr, který byl společně splácen.

7. Z reakce žalované z 25.3.2020 vůči zástupci žalobce na dopis z 28.2.2020 ohledně odvolání daru žalovaná uvedla, že nárok žalobce neuznává a trvá-li žalobce na vrácení, nechť se obrátí na soud.

8. Z listin předložených žalobcem soud zjistil, že mělo být žalobci vyplaceno odbytné 81 636,60 Kč z penzijního připojištění u [právnická osoba] do 31.10.2017, žalobce měl k 30.9.2017 na stavebním spoření u [právnická osoba] na účtu č. [bankovní účet] nulový zůstatek, došlo totiž k výplatě vkladu ve výši 9 525,48 Kč, 21.2.2020 žalovaná žádala [právnická osoba] o cosi v souvislosti se žalobcem, kdy uváděla, že v domě [adresa] v [obec] žalobce nemá trvalé bydliště dva roky a přes dva roky hypotéku platí jen ona a není předpoklad, že by se žalobce na placení podílel. Dne 12.3.2020 se e-mailem žalovaná dotazovala [právnická osoba] na zůstatek úvěru k 30.4.2020 a žádala o souhlas se splacením k tomuto datu. E-mailem 25.3.2020 žalobce vytýkal [anonymizováno] bance, že nedal souhlas ke změnám v úvěrové smlouvě a podává [anonymizováno] oznámení na banku a žalovanou. [právnická osoba] zpracovala pro účastníky dodatek č.2 ke smlouvě o poskytnutí hypotečního úvěru ohledně vypuštění žalobce jako dlužníka ze smluvního vztahu, listina nebyla účastníky podepsána. Dne 9.4.2020 žalobce sděloval mailem [anonymizováno] bance, že žádné dodatky smlouvy nechce a žádá o zrušení žádosti o předčasné splacení úvěru. 20.4.2020 [anonymizováno] banka sdělovala žalované, že zrušili na základě žádosti žalobce mimořádnou splátku úvěru k 30.4.2020, banka žádala jeho písemný souhlas s mimořádnou splátkou. [právnická osoba] upozorňovala žalobce v dopise ze 4.5.2020 na chybějící pojištění nemovitosti a vyzývala k doplnění. [anonymizováno] banka ke 14.5.2020 potvrdila, že zaniklo úhradou veškerých dluhů zajištěných zástavními právy ve výši celkem 610 600,66 Kč 13.5.2020 zástavní právo na předmětných nemovitostech, rovněž potvrdila, že došlo ke splnění dluhu zajištěného vinkulací pojistného plnění z pojistné smlouvy na pojištění nemovitosti. V e-mailové korespondenci [právnická osoba] 27.3.2020 sdělovala žalobci k jeho stížnosti, že změnu smluvních podmínek lze provést pouze dodatkem podepsaným všemi účastníky smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru, a že žalovaná požádala o vyvázání žalobce z hypotečního úvěru 21.2.2020. [anonymizováno] banka sdělovala 27.10.2020 zástupci žalobce, že byl hypoteční úvěr účastníků předčasně splacen k žádosti žalované, kdy souhlas s tímto ze strany žalobce nakonec nevyžadovali, protože je žalovaná upozornila, že ji nemohou v doplacení úvěru bránit, protože každý dlužník má právo úvěr splatit a nelze doplacení úvěru podmiňovat souhlasem obou dlužníků. V dopise z 22.6.2020 žalovaná [příjmení] uváděla, že v březnu 2020 měla snahu jim věci přesunout z domu a předat přes třetí osobu, protože se žalobcem nemohla komunikovat, ale on to narušil agresivním chováním a vyhrožováním, [anonymizována dvě slova] a žalobou, žádala o seznam jejich věcí, čestným prohlášením, které si budou chtít odvést s tím, že na jejich plnou moc je vydá i třetí osobě. Dopisem z 23.7.2020 [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce] sdělovali žalované, že je pro ně vyhrocená situace mezi účastníky velice psychicky náročná a vyčerpávající a nemohou v jejich zdravotním stavu přebrat věci žalobce z nemovitosti, v příloze specifikovali věci zapůjčené jimi účastníkům, odmítali, že by je kontaktovala žalovaná nebo jiná třetí osoba v březnu 2020 k vrácení věcí. 12.11.2020 došel dopis zástupce žalobce od [jméno] a [jméno] [příjmení], kde [jméno] [celé jméno žalobce] uváděl, že pomáhal účastníkům z finančních problémů, řešili situaci s několika exekucemi a nahlášení žalobce na MÚ [obec], aby nepřišli účastníci na střechu nad hlavou, kdy se žalovaná vyjádřila tak, že všechno zůstává stejné jako dosud a oba dva budou sdílet společnou domácnost v [obec a číslo]. Žalobce říkal, že až se všechna exekuční řízení vyřídí, tak se opět přihlásí na [obec a číslo], s čímž žalovaná souhlasila. Žalobce předkládal záruční listy, daňové doklady a paragony na lednici za 9 218 Kč z roku 2013 bez uvedení kupujícího, na ohřívač vody za 1 531 Kč z 20.12.2012 na žalobce jako kupujícího, na vyhřívací deky po 399 Kč bez uvedení data a kupujícího, elektrické nářadí za 3 347 Kč z 22.12.2012 bez uvedení kupujícího, za čerpadlo s příslušenstvím za 2 300 Kč z 19.6.2015 bez uvedení kupujícího, za vrtací kladivo za 3 049 Kč z 26.7.2015 bez uvedení kupujícího, za ruční pumpu za 4 039 Kč z 14.8.2015 bez uvedení kupujícího, za úhlovou brusku za 1 290 Kč z 23.7.2016 bez uvedení kupujícího, za vysavač za 5 799 Kč z 8.8.2007 bez uvedení kupujícího, za televizi 18 119 Kč z 29.2.2016 na žalobce jako kupujícího, za teplovzdušný ventilátor v ceně 300 Kč a Fernet, vodku a pivo za celkem 576 Kč z 6.11.2016, za kamna 8 999 Kč a příslušenství za 1 255 Kč 11.8.2005 bez uvedení kupujícího, za opravu chlazení – kompresoru 3 950 Kč 17.1.2017 hrazeno žalobcem, za pračku 7 949 Kč 27.11.2012 s uvedením žalobce jako kupujícího, za zahradní nářadí 745 Kč 9.3.2013 bez uvedení zákazníka, koupelnový nábytek 3 279 Kč 23.2.2013 bez uvedení zákazníka, za pilu a nůžky 624 Kč 2.3.2013 bez uvedení zákazníka, za masážní matraci s 5 motorky 1 380 Kč uhrazeno žalobcem 12.12.2010, za hodiny zpěvní ptáci 1 499 Kč 18.12.2012 uhrazeno žalobcem, za dvě matrace 5 000 Kč 29.5.2016 bez uvedení kupujícího, za zahradní sprchu, postřikovač, slunečník 1 335 Kč 30.7.2011 bez uvedení zákazníka, za dvě sekerky 730 Kč 10.11.2012 bez uvedení zákazníka, za nářadí 704 Kč 8.2.2013 bez uvedení zákazníka, za anténu s příslušenstvím 1 235 Kč v srpnu 2014 bez uvedení zákazníka, za potřeby na kamna 1 059 Kč 12.3.2014 bez uvedení zákazníka, za materiál z [anonymizována dvě slova] [část obce] 2 329 Kč 9.9.2013 bez uvedení zákazníka, za výrobky Sony celkem 9 319 Kč 3.2.2012 zaplaceno žalobcem, za lopatku s obracákem 1 117 Kč 21.12.2011 placeno žalobcem, za stojanový ventilátor 899 Kč 26.6.2019 bez uvedení kupujícího, za řetěz a pilníky 530 Kč 4.9.2013 bez uvedení zákazníka, za plotostřih a sekačku s příslušenstvím 10 619 Kč 24.4.2013 žalobce jako odběratele, za sadu klíčů 1 158 Kč 16.7.2018 žalobce jako odběratele, za plotostřih a vidlice 1 693 Kč žalobce kupujícího 12.10.2017, za zboží v Hornbachu celkem 1 036 Kč 26.11: 2014 bez uvedení zákazníka, za flash disk, brašnu na notebook a vypalovačku 1 610 Kč 25.1.2011 žalobce jako kupujícího, za 499 Kč zboží v Penny marketu 26.3.2013 bez uvedení zákazníka, za šicí stroj 2 999 Kč 20.12.2013 bez uvedení zákazníka, za navigaci 3 590 Kč 13.5.2014 bez uvedení zákazníka, za tréninkovou tašku 519 Kč 29.12.2014 bez uvedení zákazníka, za nůžky na větve 549 Kč 11.1.2014 bez uvedení zákazníka, 16.1.2016 bylo kýmsi uhrazeno v [příjmení] 1 099 Kč, 27.12.2012 582 Kč v Hornbachu, Baumarktu, za rychlovarnou konvici 290 Kč 16.8.2012 bez uvedení zákazníka. Předloženy byly nedatované záruční listy ke sporáku, elektrickému odsavači par, elektrickému ohřívači vody, přímočaré pile, plynovému průtokovému ohřívači vody, halogenovému zářiči se stativem, jedno ploténkovému elektrickému vařiči, dále žalobce předložil pokladní doklad z Města Seč, kdy uhradil místní odpady 13.2.2013 za oba účastníky celkem 600 Kč, 9.2.2016 odpady za oba účastníky 600 Kč a 100 Kč za psa, dále 1.12.2018 2 635 Kč za uhlí bez uvedení zákazníka, 23.3.2019 1 083 Kč a 283 Kč za uhlí odběratelem byl žalovaný, 9.9.2013 931 Kč za stavební materiál bez uvedení zákazníka.

9. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 21.5.2020, č.j. 14 To 141/2020-30, bylo rozhodnuto o zamítnutí stížnosti žalobce proti usnesení Okresního soudu v Chrudimi ze dne 13.4.2020, č.j. 0Nt 603/2020-17, kterým byl žalobce vzat do vazby z důvodu uvedeného v § 67 písm. c) trestního řádu, tedy že z jednání žalobce nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava, že bude opakovat [anonymizována dvě slova], pro kterou je stíhán, nebo dokoná [anonymizována dvě slova], o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil, a dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spláchán, má všechny znaky [anonymizována dvě slova], jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný a s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost [anonymizována dvě slova], pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením. Žalobce mařil výkon úředního rozhodnutí a vykázání, ostatní trestnou činnost, pro kterou bylo zahájeno jeho trestní stíhání, popíral. Z dotehdy opatřených důkazů bylo jednoznačně možno dovodit podezření, že se žalobce daných skutků mohl skutečně dopustit, žalobce má i trestní minulost s celkem čtyřmi záznamy v České republice a se dvěma záznamy na Slovensku, a to převážně majetkovou trestnou činnost. Podle informačního systému soudu trestní stíhání žalobce stále probíhá, byl vydán 1.12.2020 rozsudek, kterým byl žalobce uznán vinným mimo jiné tím, že v období měsíce května 2019 v [obec], v domě [adresa] a z dalšího přesně nezjištěného místa, opakovaně vyhrožoval své družce [celé jméno žalované], [datum narození], usmrcením a způsobením jiné závažné újmy, a to způsobem a za takových okolností, že to ve jmenované, i z důvodu jeho předchozího agresivního jednání vůči ní, vyvolalo přetrvávající obavy, že své výhrůžky uskuteční, když takto rovněž v průběhu 9. 5. 2019, po předchozím požití alkoholických nápojů, jmenovanou nejprve v zaslaných SMS zprávách častoval hrubými, vulgárními výrazy, po jejím příchodu do společného bydliště, v době, kdy se z obav z jeho dalšího jednání jmenovaná uzamkla v domě, ji za současné manipulace se sekerou, vyhrožoval slovy, ať se ho bojí, že se na ni dostane, a že nepřežije, přičemž svého jednání zanechal teprve po zákroku na místo přivolané hlídky Policie ČR, dne 14. 5. 2019, v návaznosti na jeho jednání z 9. 5. 2019 a jeho navazující pobyt v protialkoholní záchytné stanici, zaslal jmenované ze svého mobilního telefonu SMS zprávy, v nichž jí sdělil, že už nebudou žádné šťastné dny nebo smích, že vynaloží veškeré finanční a psychické prostředky až do úplného úpadku, aby už nikdy nebyla šťastná, že se stane jejím stínem, že až se podívá z okna, že tam bude, že až se otočí, že tam bude, i na konci světa, že Bůh odpouští, on ne, čímž spáchal [anonymizováno] nebezpečného vyhrožování a dále byl uznán vinným jednáním za období 19.2.2020 až 30.3.2020, kdy přes soudní zákaz opakovaně porušoval podmínky vykázání a kontaktoval žalovanou, čímž spáchal přečin maření výkonu úředního rozhodnutí o vykázání a dále byl shledán vinným tím, že 5.4.2020 zapálil vozidlo žalované, čímž ji způsobil škodu nejméně 50 000 Kč, čímž spáchal poškození cizí věci, za což byl podmíněně odsouzen a bylo mu uloženo ochranné protialkoholní léčení ambulantní formou. Žalobce se vzdal práva odvolání ihned proti rozsudku i s tím, že si nepřeje, aby v jeho prospěch podali odvolání jiné oprávněné osoby. Podle svého vyjádření u jednání ve věci sp.zn. 12C 73/2020 žalobce uvedl, že se odvolal, a proto je spis s odvoláním u odvolacího soudu. Z informačního systému soudu bylo zjištěno, že usnesením zdejšího soudu z 1.12.2020, č.j. 7T 78/2020 – 639 byla věc žalobci jako obžalovaného pro skutek spáchaný v době od 16.2.2020 do 19.2.2020 vůči žalované, kdy ji mimo jiné vulgárně vyzýval k uskutečnění pohlavního styku a skutek z letních měsíců 2019 ohledně vyhrožování žalované postoupena k projednání a rozhodnutí Městskému úřadu v Seči. Podle žalobce tento úřad řízení zastavil, protože se potrestání v trestním řízení jeví dostatečným.

10. Z předložených CD soud nezjistil žádného negativního chování žalované vůči žalobci, k výzvě soudu, co konkrétně má být na CD vzhledem ke zhoršené kvalitě záznamu, žalobce uvedl, že tam je skutečně jen to přehrané na začátku, protože pak žalovaná zjistila, že ji žalobce nahrává a odešla. Na záznamu se žalobce snažil vyprovokovat žalovanou k nějakému útoku, účastníci se zdáli oba pod vlivem alkoholu.

11. Ze spisu Policie ČR, OO [obec] sp. zn. KRPE -16248/ 2020 -170318- bylo zjištěno, že 19.2.2020 bylo provedeno vykázání žalobce ze společného obydlí se žalovanou a to na deset dní.

12. Z nepodepsaného textu dohody o osobním závazku mezi žalobcem jako oprávněným a žalovanou jako povinnou s datem 24.6.2016 bylo zjištěno, že se žalovaná jako výlučná vlastnice předmětných nemovitostí v [obec] měla zavázat podpisem smlouvy žalobci jako manželovi umožnit doživotní a bezplatné spoluužívání a spolupožívání společně s ní celku předmětných nemovitostí s veškerým příslušenstvím a součástmi, přičemž bylo sjednáno, že jde o osobní závazek povinné, kdy pro případ, že by nemohla zajistit toto užívání a požívání žalobci, se žalovaná zavázala žalobci zajistit mu odpovídající užívací a požívací právo jiných odpovídajících nemovitostí na vlastní náklady.

13. Z informací z katastru nemovitostí soud zjistil, že je žalobce vlastníkem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] v [obec] zatížené věcným břemenem užívání, kdy tuto jednotku žalobce nabyl s účinky k 9.3.2020 od [jméno] [příjmení].

14. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], notářky v [obec], bylo zjištěno, že předmětný notářský zápis (blíže pod bodem 3. odůvodnění rozsudku) sepisovala svědkyně ve své kanceláři k tomu datu, které je v něm uvedeno, a to za přítomnosti obou účastníků. Žalobce svědkyně viděla následně ještě ohledně dalších věcí, žalované žádnou další právní pomoc neposkytovala. K dohodě o osobním závazku (blíže pod bodem 12. odůvodnění tohoto rozsudku) svědkyně vypověděla, že jde o koncept dohody psaný u ní v kanceláři, kdy chtěli účastníci řešit otázku užívání pouze formou osobního závazku, nechtěli věcné břemeno. [příjmení] to bývá z důvodů následné zástavy předmětných nemovitostí. Takovou dohodu lze u notářky i opatřit úředně ověřenými podpisy, ale k platnosti stačí prosté podpisy. K letošní žádosti zmocněnkyně žalobce bylo prověřováno, zda mají v knize podpisů uvedenou dohodu zaevidovanou jako úředně podepsanou, úřední ověření podpisů však v ověřovací knize nebylo v roce 2016 zaznamenáno. Protože jde o tisíce podpisů ročně, slíbili zmocněnkyni prolustrovat i další roky, zda nedošlo k následnému uznání podpisu na takové listině za vlastní. Lustrací nenašli, že by došlo k úřednímu ověření podpisů té dohody o osobním závazku, ale zjistili, že asi v roce 2017 bylo žádáno úřední ověření podpisu na listině, která se týkala zrušení té původní dohody o osobním závazku, kdy mají v počítači i koncept tohoto zrušení dohody o osobním závazku, protože ji chtěli i zpracovat, takže byla zpracována a úředně ověřeny podpisy obou účastníků.

15. Ze spisu Okresního soudu v Chrudimi sp. zn. 0Nc 7641/2020 byly prováděny mimo jiné důkazy SMS zprávami ze strany žalobce vůči žalované, vydaná rozhodnutí soudu 1. stupně a soudu odvolacího ohledně předběžného opatření a rovněž rozvodovým rozsudkem. Usnesením Okresního soudu v Chrudimi ze dne 27.2.2020, č.j. 0Nc 7641/2020-27, bylo předběžným opatřením uloženo žalobci nevstupovat do společného obydlí účastníků i jeho bezprostředního okolí a zdržet se setkávání a navazování jakéhokoli kontaktu se žalovanou, a to od 27.2.2020 do 1.4.2020, když z obsahu spisu vyplývala reálná obava o život a zdraví žalované. K odvolání žalobce bylo usnesení okresního soudu jako správné potvrzeno. Z obsaženého rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 20.1.2017, č.j. 12C 269/2016-9, bylo zjištěno, že jím bylo rozvedeno manželství účastníků uzavřené 5.3.2016 pravomocně k 20.1.2017. Návrh podala žalovaná z důvodu vážného narušení vztahů účastníků, kdy žalovaná jako manželka neměla zájem na setrvání v manželství z důvodu psychického násilí a fyzického týrání, kterým žalobce usměrňuje její chování tak, aby se chovala, jak jemu vyhovuje. Žalobce vypovídal, že by si chtěl žít podle vlastních představ a nepodřizovat se, mezi manželi dochází ke sporům z maličkostí. Žalobce vypovídal, že má své vlastní zájmy, manželská poradna to nemůže změnit, uzavření sňatku je pro něj negativní. Účastníci se vzájemně odcizili. Žalovaná byla ochotna řešit situaci manželskou poradnou. Žalobce se k návrhu výslovně připojil.

16. Jako účastník řízení žalobce vypovídal, že v době darování v roce 2016 měli účastníci krásné soužití, jen žalovaná měla stále obavy, aby nepřišla o majetek pro své děti, tak jí to daroval na uklidnění a pro sebe si dal její závazek k užívání nemovitosti žalobcem, ale ten pak chtěla zrušit a pro klid tu dohodu byli zrušit, ale dál byli dohodnutí na společném užívání. Podle žalobce k rozvodu 20.1.2017 došlo proto, že by neměla dětem co dát, kdyby došlo k dědění za manželství, proto se podle žalobce rozvedli a žalobce si i změnil trvalý pobyt na obecní úřad s tím, že až se závazky vyrovnají, tak si ho tam zase nahlásí. Před změnou bydliště na obecní úřad hrozily žalobci dluhy z autonehody, a proto se přehlásil. Podle žalobce jde žalované o majetek. V roce 2018 se seznámila žalovaná s paní [příjmení], která žalovanou tlačí, aby žalobce o majetek přišel. Podle žalobce měli se žalovanou pěkné soužití v průběhu let 2016 až 2018, pak byla za vším [příjmení]. Na nahrávce je podle žalobce vidět fyzické napadání žalobce žalovanou. Soud výpovědi žalobce o idylickém vztahu účastníků v letech 2017, 2018 neuvěřil, neboť jsou v příkrém rozporu s bezprostředními zjištěními soudu v rámci rozvodového řízení i s dalšími důkazy.

17. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], sociální pracovnice [anonymizována dvě slova] v [obec], bylo zjištěno, že nebyla přítomna žádného konkrétního jednání mezi účastníky, dostalo se jí informací od žalované, kdy jí poprvé pomáhala sepsat návrh na první předběžné opatření, žalovaná před ní hovořila o fyzickém napadání, byla lítostivá a měla strach ze žalobce.

18. Žalobce předložil fotografie, které podle něj dokumentují vánoce v roce 2019, fotografie peněz, které dokumentují rok 2015, kdy každé vánoce probíhaly zhruba stejně, fotografie z venkovní oslavy žalobcových padesátin v roce 2019. Podle žalobce fotografie ukazují úplně normální stav, který v soužití panoval. Vizuálně se na fotografiích vyskytuje žalovaná a skupina osob o vánocích, pod stromečkem je velké množství dárků, alkoholu a toaletního papíru, na plechu se praží mandle, také měli vánočku přes celý plech dokumentovanou před pečením a po pečení, na sporáku se vaří asi rybí polévka, vedle je hotový salát a pekáč s masem, žalovaná má na hlavě čepici, kterou pravděpodobně dostala, jinde je obrázek něčeho zabaleného v igelitu. Na další fotografii je 15 stoeurových bankovek, na další 4 pětitisícovky a 8 dvoutisícovek, 1 tisícovka, 1 pětistovka a 1 stokoruna, na dalších fotografiích je ozdoben penězi i vánoční stromeček. Na další fotografii je sporák s pečenou drůbeží, omáčkou či polévkou a pravděpodobně s chlupatými knedlíky. Na poslední sadě fotografií se oslavenec – žalobce kochá dárkem, krájí dort a venku sedí hosté oslavy, na jedné fotografii s nimi sedí i žalovaná.

19. Ze zprávy [právnická osoba] bylo zjištěno, že byl hypoteční úvěr účastníků ukončen 13.5.2020 úplným splacením na základě žádosti žalované o provedení mimořádné splátky z 12.3.2020.

20. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], kamaráda účastníků od roku 2011, soud zjistil, že jezdil do jejich domu na [obec] na návštěvy a pomáhat, oni rekonstruovali ten dům, dělalo se na zahradě, jezdilo se do lesa na dřevo, bez nároku na odměnu, z kamarádství, téměř každý víkend. Vztah účastníků svědek považoval za dobrý, občas v něm byly hádky, často i bezdůvodné, ale vždycky se všechno mezi nimi vyříkalo a bylo zase vše v pořádku. Při takové bezdůvodné hádce třeba pro klid vyhověli žalované a něco podle ní předělali, pak se ukázalo, že měli pravdu svědek se žalobcem. Za dobu, kdy k nim jezdil, nebyl svědkem ničeho vážného mezi nimi, pouze běžné hádky jako všude. Žalobce svědkovi říkal, že žalovanou ovlivnila chování k němu paní [příjmení], která dělá se svědkem a žalovanou v práci. [příjmení] [příjmení] teď svědkovi říkala, aby k soudu nechodil, že zaplatí jenom 50 000 Kč, a obě se tomu se žalovanou smály. Svědek se v roce 2018 odstěhoval za přítelkyní a tři roky tu nebyl, teprve teď se po rozchodu vrátil. V té době si s účastníky jen volali. Svědek je zpátky od srpna 2020, a to i v zaměstnání a byl svědkem toho, jak žalovaná má pořád něco proti žalobci, jak ho pošpiňuje a jak se změnila a je taková agresivnější a podrážděná. O trestním stíhání pana [celé jméno žalobce] se bavili, když byl u ní na návštěvě, ptal se, jestli by to nešlo stáhnout, žalovaná mu říkala, že by ráda, že ho má ráda, ale že už to stáhnout nejde, že už je v tom zainteresováno moc lidí. [jméno] rekonstrukci domu platili oba účastníci, možná víc pan žalobce, ale žalovaná také přispívala. O žádném vykázání z domu svědek nic neví, dozvěděl se pouze o vazbě žalobce. Do domu v [obec] jezdil pracovat i v době, kdy byl žalobce pracovně v Německu, dodělávalo se tam o víkendech a někdy i v týdnu. Žalovaná přišla s napsaným čestným prohlášením, které měl svědek podepsat a ve kterém bylo, že měl před ní žalobce říct, že žalovanou sprovodí ze světa, což odmítl podepsat, i když mu říkala, že to jinak dá na Policii ČR, svědek to nepodepsal, protože ničeho takového nebyl svědkem. Taky mu při jedné návštěvě žalovaná ukazovala v mobilu fotky auta, kdy tvrdila, že ho podpálil žalobce. V létě 2020 tam byl, že jí pomůže, tak posekal trávník v době, kdy ona odjela, když se pak vrátila s paní [příjmení], která se do svědka navážela, že se tam nic nedělá, tak jí řekl, že už to má posekané. Před svědkem žalovaná výslovně řekla, že chce po žalobci 1 000 000 Kč a že si pak žalobce může nechat barák, protože ona ho stejně prodá. Svědek byl účastníkům na svatbě, o rozvodu dlouho nevěděl. Od 2. poloviny roku 2016 do odstěhování se svědka na jaře 2018 u nich býval pracovně každý víkend a často i v týdnu z kamarádství, třeba v létě společně opékali. V období od jara 2018 do jara 2020 si svědek nepamatuje, že by byl někdy přítomen nějakému nevhodnému negativnímu chování žalované vůči žalobci. Žalobce jí po svědkovi vzkazoval třeba teď, že si chce vyzvednout věci – oblečení a že by šel s ním jako svědek, aby k ničemu nemohlo dojít mezi nimi, ale to odmítla, tak jí prosil, aby to oblečení dala v tašce k sousedům, že si ho tam vyzvednou, na což následně řekla, že to tam nedala, protože se sousedi žalobce bojí. S žalobcem to ověřili, že si to vymyslela, protože se sousedy vůbec nemluvila.

21. Podle § 2072 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké. Podle § 2075 občanského zákoníku může dárce dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Je-li dar odvolán později a namítne-li obdarovaný opožděné odvolání daru, soud k odvolání nepřihlédne.

22. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěn tento skutkový stav. Žalobce se žalovanou společně zakoupili kupní smlouvou ze dne 12.10.2012 s právními účinky vkladu ke dni 19.11.2012 do podílového spoluvlastnictví nemovitosti v k. ú. [obec] (dále„ předmětné nemovitosti“), a to pozemek parcelní číslo st. 187, jehož součástí je stavba [adresa] [obec], a pozemky parcelní čísla [číslo], [číslo] a [číslo] v k. ú. [obec]. Uvedené nemovitosti účastníci společně užívali. Žalobce se žalovanou dne 5.3.2016 uzavřeli manželství. Žalobce darovací smlouvou s právními účinky vkladu k 27.6.2016 převedl na žalovanou svůj spoluvlastnický podíl ve výši jedné poloviny předmětných nemovitostí, darování tehdy proběhlo mezi účastníky jako manželi. V souvislosti s uzavřením darovací smlouvy si účastníci nechali u notářky sepsat i dohodu o osobním závazku mezi žalobcem jako oprávněným a žalovanou jako povinnou s datem 24.6.2016 kdy se žalovaná jako výlučná vlastnice předmětných nemovitostí v [obec] měla zavázat podpisem smlouvy žalobci jako manželovi umožnit doživotní a bezplatné spoluužívání a spolupožívání společně s ní celku předmětných nemovitostí s veškerým příslušenstvím a součástmi, přičemž bylo sjednáno, že jde o osobní závazek povinné, kdy pro případ, že by nemohla zajistit toto užívání a požívání žalobci, se žalovaná zavázala žalobci zajistit mu odpovídající užívací a požívací právo jiných odpovídajících nemovitostí na vlastní náklady. Rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 20.1.2017, č.j. 12C 269/2016-9, bylo rozvedeno manželství účastníků uzavřené 5.3.2016 pravomocně ke dni 20.1.2017. Jako důvod manželka uváděla vážné narušení vztahů účastníků, kdy neměla zájem na setrvání v manželství z důvodu psychického násilí a fyzického týrání, kterým žalobce usměrňoval její chování tak, aby se chovala, jak jemu vyhovuje. Žalobce se chtěl rozvést, podle svého vyjádření si chtěl žít podle vlastních představ a nepodřizovat se, mezi manželi docházelo ke sporům z maličkostí, žalobce měl své vlastní zájmy, odmítal manželskou poradnu, i když žalovaná byla ochotna řešit situaci manželskou poradnou, účastníci se vzájemně odcizili. Asi v roce 2017 bylo žádáno u notářky úřední ověření podpisu na listině, která se týkala zrušení té původní dohody o osobním závazku, zrušení dohody o osobním závazku bylo zpracováno a úředně ověřeny podpisy obou účastníků na něm. Dne 19.2.2020 bylo provedeno vykázání žalobce ze společného obydlí se žalovanou v domě [adresa] v [obec] a to na deset dní. Dne 28.2.2020 žalobce sepsal pro žalovanou jako adresáta odvolání daru pro nevděk, v rozsahu ideální poloviny předmětných nemovitostí v k.ú. [obec] podle darovací smlouvy z 24.6.2016, kdy jako důvody uváděl, že žalovaná úmyslně ublížila žalobci tak, že zjevně porušila dobré mravy tím, že ho dlouhodobě psychicky, ale i fyzicky napadala a týrala, chovala se vůči němu agresivně a vulgárně a porušila dohodu účastníků ohledně užívání uvedených nemovitostí, způsobila žalobcovo vykázání z nemovitosti a tím ho připravila o jedinou možnost bydlení za situace, kdy veškeré prostředky vložil do uvedených nemovitostí. Doporučeným dopisem byla dne 13.3.2020 žalovaná vyzvána k součinnosti ohledně vrácení daru žalobci, kdy přílohami výzvy byla plná moc zástupci žalobce, odvolání daru žalobcem a souhlasné prohlášení o zániku práva k nemovitosti. Usnesením Okresního soudu v Chrudimi ze dne 27.2.2020, č.j. 0Nc 7641/2020-27, bylo předběžným opatřením uloženo žalobci nevstupovat do společného obydlí účastníků i jeho bezprostředního okolí a zdržet se setkávání a navazování jakéhokoli kontaktu se žalovanou, a to od 27.2.2020 do 1.4.2020. Následně byl žalobce usnesením Okresního soudu v Chrudimi ze dne 13.4.2020, č.j. 0Nt 603/2020-17, vzat do vazby z důvodu uvedeného v § 67 písm. c) trestního řádu, tj. tzv. vazby předstižné, a to pravomocně po přezkumu ke stížnosti proti usnesení. Proti žalobci bylo vedeno trestní řízení, v němž byl vydán dne 1.12.2020 rozsudek, kterým byl žalobce uznán vinným mimo jiné tím, že v období měsíce května 2019 v [obec], v domě [adresa] a z dalšího přesně nezjištěného místa, opakovaně vyhrožoval své družce [celé jméno žalované] (žalované) usmrcením a způsobením jiné závažné újmy, a to způsobem a za takových okolností, že to v žalované, i z důvodu jeho předchozího agresivního jednání vůči ní, vyvolalo přetrvávající obavy, že své výhrůžky uskuteční, když takto rovněž v průběhu 9.5.2019, po předchozím požití alkoholických nápojů, žalovanou nejprve v zaslaných SMS zprávách častoval hrubými, vulgárními výrazy, po jejím příchodu do společného bydliště, v době, kdy se z obav z jeho dalšího jednání ona uzamkla v domě, ji za současné manipulace se sekerou, vyhrožoval slovy, ať se ho bojí, že se na ni dostane a že nepřežije, přičemž svého jednání zanechal teprve po zákroku na místo přivolané hlídky Policie ČR, dne 14.5.2019, v návaznosti na jeho jednání z 9.5.2019 a jeho navazující pobyt v protialkoholní záchytné stanici, zaslal jmenované ze svého mobilního telefonu SMS zprávy, v nichž jí sdělil, že už nebudou žádné šťastné dny nebo smích, že vynaloží veškeré finanční a psychické prostředky až do úplného úpadku, aby už nikdy nebyla šťastná, že se stane jejím stínem, že až se podívá z okna, že tam bude, že až se otočí, že tam bude, i na konci světa, že Bůh odpouští, on ne, čímž spáchal přečin nebezpečného vyhrožování a dále byl uznán vinným jednáním za období 19.2.2020 až 30.3.2020, kdy přes soudní zákaz opakovaně porušoval podmínky vykázání a kontaktoval žalovanou, čímž spáchal přečin maření výkonu úředního rozhodnutí o vykázání a dále byl shledán vinným tím, že 5.4.2020 zapálil vozidlo žalované, čímž ji způsobil škodu nejméně 50 000 Kč, čímž spáchal poškození cizí věci, za což byl podmíněně odsouzen a bylo mu uloženo ochranné protialkoholní léčení ambulantní formou. Žalobce se vzdal práva odvolání ihned proti rozsudku i s tím, že si nepřeje, aby v jeho prospěch podali odvolání jiné oprávněné osoby, kdy žalobce sám odvolání následně podal. Pro zbývající část skutků, pro které byla původně u Okresního soudu v Chrudimi podána obžaloba proti žalobci, tj. pro skutek spáchaný v době od 16.2.2020 do 19.2.2020 vůči žalované, kdy ji mimo jiné vulgárně vyzýval k uskutečnění pohlavního styku a skutek z letních měsíců 2019 ohledně vyhrožování žalované byla věc usnesením soudu ze dne 1.12.2020, č.j. 7T 78/2020 – 639, postoupena k projednání a rozhodnutí Městskému úřadu v Seči. Podle žalobce tento úřad řízení zastavil, protože se potrestání v trestním řízení jeví dostatečným. Tvrzení žalobce ohledně důvodů k odvolání daru, tj. že se žalovaná po darování, zejména pak v období roku 2019, chovala k žalobci v rozporu s dobrými mravy, psychicky, ale i fyzicky ho týrala, čímž mu velice ublížila, zejména na něj křičela a slovně ho napadala, křivě ho obviňovala z týrání a pronásledování a úmyslně mu činila život nepříjemným, nebyla ničím prokázána a zůstala pouze v rovině tvrzení žalobce. Navrženými důkazy měla být svědecká výpověď pana [příjmení] a záznam na flash disku, ani jeden z těchto důkazů neprokázal tvrzení žalobce. Rovněž tvrzení žalobce, že přestože dohoda mezi účastníky byla, že žalovaná umožní žalobci nemovitosti užívat, a to zejména k bydlení, a žalovaná nechala žalobce z nemovitostí vykázat a odmítá dohodu plnit, nebylo prokázáno. Je sice pravdou, že účastníci uzavřeli dohodu o umožnění doživotního a bezplatného spoluužívání a spolupožívání předmětných nemovitostí s veškerým příslušenstvím a součástmi žalobcem společně se žalovanou, jako osobní závazek povinné, ovšem následně došlo ke zrušení takto uzavřené dohody a to opět na základě shodné vůle obou účastníků. Co se týče vykázání, které měla způsobit žalovaná, zde bylo dokonce soudním rozhodnutím prokázáno, že to byl žalobce, kdo se k žalované choval hrubě a v rozporu s dobrými mravy v době předcházející vykázání. Rozhodně z provedených důkazů nelze dospět k závěru žalobce, že to byla žalovaná, kdo měl povinnost za všech okolností strpět vulgární chování žalobce a přes takové chování mu umožnit setrvat ve společné domácnosti a nebránit se, to vše jako projev vděku za darování. Žalobci se nepodařilo prokázat, že mu žalovaná ublížila úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušila dobré mravy. Velmi rozsáhlá písemná tvrzení žalobce, která soudu v průběhu řízení zaslal, nebyla nijak prokazována, byla navíc činěna po koncentraci řízení a výzvě podle § 118a občanského soudního řádu. Co se týče tvrzení ohledně vyvázání žalobce z hypotéčního úvěru váznoucího na nemovitostech, která žalobce uváděl v průběhu řízení, a u nichž měl patrně za to, že jde o jednání žalované v rozporu s dobrými mravy, protože k tomu nebyl bankou vyžadován souhlas žalobce, soud v takovém tvrzení nevděk žalované neshledává stejně tak jako rozpor s dobrými mravy. Za situace, kdy žalobce převedl nemovitosti na žalovanou, je naopak dobrým mravům odpovídající vyvázání žalobce z povinnosti hradit dluh z hypotéky žalovanou. [příjmení] správně právně argumentovala, že nemá jako věřitel možnost bránit žalované jako dlužníkovi v předčasné úhradě dluhu. Soud neuvěřil výpovědi žalobce, a to zejména vzhledem k rozporům s dalšími provedenými důkazy a tomu, že jeho výpověď nebyla podporována žádnými jinými důkazy. Výpověď o krásném soužití účastníků v době darování v roce 2016 byla v jednoznačném rozporu s tvrzeními účastníků v tehdejším rozvodovém řízení, jak byla prokázána, výpověď žalobce nekorelovala ani s nahrávkou, kterou žalobce předkládal na podporu své výpovědi. Ani pozdější tvrzení žalobce o harmonickém soužití účastníků v roce 2019, která následně činil a prokazoval je podle svého názoru fotografiemi, kdy ho následné vykázání jednáním žalované překvapilo, nebyla nijak prokázána, naopak jsou v jednoznačném rozporu jak s jeho účastnickou výpovědí, kdy byli šťastní do roku 2018, tak s odsuzujícím rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi, který se mimo jiné vztahoval ke skutkům žalobce vůči žalované z května 2019.

23. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2072 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Bylo na žalobci, aby tvrdil a prokázal, že mu žalovaná jako obdarovaná ublížila jako dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušila dobré mravy, v důsledku čehož odstoupil od darovací smlouvy a obnovilo se tak jeho spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem. Na žalobci v tomto sporu tkví břemeno tvrzení a břemeno důkazní, a teprve pokud by tato procesní břemena unesl, pak by se přenesla v rámci procesní obrany tato břemena na žalovanou. V daném případě však žalobce tato břemena neunesl, a to přesto, že byl soudem o nich poučen a byl poučen i o následcích jejich neunesení. Jediné, co žalobce prokázal, bylo, že byl vykázán ze společné domácnosti v [obec], kterou sdílel se žalovanou, a to poté, co se žalovaná obrátila na Policii ČR v souvislosti s chováním žalobce vůči své osobě, a že předtím účastníci uzavřeli darovací smlouvu, kterou převedl žalobce na žalovanou svou ideální polovinu nemovitostí a ta se tak stala jejich výlučnou vlastnicí. Je pravdou, že žalobce investoval se žalovanou společně do nemovitostí a to zejména v době po jejich společném nabytí, kdy je účastníci společně rekonstruovali, jak o tom svědčí žalobcem předložené doklady o nákupech a výpověď svědka [příjmení]. Pak ovšem žalobce převedl svůj podíl na předmětných nemovitostech na žalovanou, s níž uzavřel dohodu o umožnění doživotního a bezplatného spoluužívání a spolupožívání předmětných nemovitostí žalobcem společně se žalovanou, kterou ale následně účastníci prokazatelně zrušili. Jako relevantní soud shledává i to zjištění, že se se žalovanou žalobce rozvedl z důvodů v rozsudku o rozvodu blíže popsaných, zejména negativního chování žalobce vůči žalované, které sám žalobce před rozvodovým soudem v podstatě potvrdil. Svědek [příjmení] neměl žádné relevantní bezprostřední poznatky ohledně soužití účastníků v době před odstoupením od smlouvy, protože se s účastníky v té době nestýkal, když bydlel u své přítelkyně. Tvrzení žalobce, že byl vykázán jednáním žalované v rozporu s neprokázanou trvající dohodou o doživotním spoluužívání předmětných nemovitostí žalobcem, nemůže obstát, ani kdyby byla dohoda prokázána jako existující, protože důvodem vykázání bylo předchozí negativní jednání žalobce, kdy jak již bylo uvedeno, po žalované nelze jako vděk za dar oprávněně požadovat doživotní trpělivé snášení nevhodného chování žalobce, za které byl mimo jiné trestně odsouzen včetně uloženého ochranného léčení protialkoholního. Protože žalobce nevděk žalované ve smyslu § 2072 obč. zákoníku neprokázal, neodstoupil důvodně a k navrácení spoluvlastnictví do stavu před darovací smlouvou nedošlo, z tohoto důvodu soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

24. Výdaje státu představuje soudem přiznané svědečné vyplacené svědkovi [jméno] [příjmení] ve výši 912 Kč. Stát má podle výsledku řízení právo na náhradu nákladů řízení, které platil, kdy rozhodnutí o náhradě nákladů řízení státu se řídí podle toho, jakým způsobem bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení mezi účastníky. V daném případě soud uložil procesně neúspěšnému žalobci zaplatit státu na náhradu nákladů řízení 912 Kč ve lhůtě tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

25. Pro plný úspěch žalované ve věci jí soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na náhradu nákladů řízení ve výši odměny za zastoupení ve věci advokátem stanovené podle advokátního tarifu za 6 hlavních úkonů právní pomoci po 2 500 Kč, 6 x režijní paušál 300 Kč a 21 % daň z přidané hodnoty z těchto položek. Náhradu nákladů řízení 20 328 Kč soud podle § 160 o.s.ř. stanovil žalobci zaplatit v obecné třídenní lhůtě.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.