12 C 78/2025

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 51 186,40 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 19 083 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 19 083 Kč od 24.1.2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbývající žalované částky 32 103,40 Kč, žalovaného úroku a zbývajícího žalovaného úroku z prodlení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 527 Kč na náhradu nákladů řízení ve lhůtě do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou soudu podanou dne 3.9.2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky 51 186,40 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6 479,89 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 021,38 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 25 833,45 Kč od 30.4.2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně, úroku 29,04% ročně z částky 25 833,45 Kč od 30.4.2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně, a částky 14 680,40 Kč na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že se domáhá po žalovaném nároků z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy tuto žalovaný uzavřel dne 26.7.2022 s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně smlouvy, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému 26 000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně 27 861 Kč jakožto součet kapitalizovaných úroků za trvání smlouvy 20 402 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29,04 % ročně a částky za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 959 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 78 týdenních (sedmidenních) splátkách po 691 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 23.1.2024. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Právní předchůdce žalobkyně posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet, provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného, ten byl dotazován na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, údaje byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady zejména pracovní smlouvou, výplatními páskami za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouvou. Žalovaný potvrdil, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědom, že si , Anonymizováno, tyto informace ověřil a vyhodnotil, že je schopen , Anonymizováno, splatit celkovou dlužnou částku, že si je vědom všech rizik se smlouvou a zápůjčkou spojených, porozuměl jim a nepovažuje vzájemná plnění ze smlouvy za plnění v hrubém nepoměru; dostalo se mu náležitého vysvětlení zejména standardních informací a obsahu a dopadů navrhované smlouvy včetně důsledků případného prodlení, aby byl schopen posoudit, zda návrh smlouvy odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, žalovaný by se jinak mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 trestního zákoníku. Žalobkyně upozorňuje, že smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj.1.12.2016) a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy, poslední příslušná splátka byla žalovaným uhrazena dne 29. 8.2022. Ke dni 31.12.2022 dlužná jistina činila částku 25 833,45 Kč a dlužný poplatek částku 25 352,95 Kč, až do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Neuhrazená jistina 25 833,45 Kč se úročí úrokem 29,04 % ročně od 24.1.2024, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení, současně má věřitel právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 600 Kč. Pohledávka včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými ve výši 71 011,69 Kč byla ze strany , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4.2024 žalobkyni jako novému věřiteli s účinností ke dni 29.4.2024, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Následně nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky 51 186,40 Kč sestávající se z dlužné jistiny 25 833,45 Kč a dlužného poplatku 25 352,95 Kč, kapitalizovaných úroků 2 021,38 Kč (úrok ve výši 29,04 % ročně z dlužné jistiny 25 833,45 Kč od 24.1.2024 do 29.04.2024), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 6 479,89 Kč (ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny 25 833,45 Kč od 6. 9.2022 do 29.4.2024), úroků ve výši 29,04 % ročně z dlužné jistiny 25 833,45 Kč od 30.4.2024 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny 25 833,45 Kč od 30.4.2024 do zaplacení. Přes předžalobní výzvu nebylo ničeho uhrazeno.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl pro nedoručení žalovanému zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K výzvě soudu podle § 118a občanského soudního řádu, aby žalobkyně doplnila tvrzení ohledně poskytnutí částky 9 210 Kč žalovanému jakožto úvěru, když z důkazů vyplývá, že žalovanému nebyla vyplacena částka 26 000 Kč, ale pouze 16 790 Kč, a navrhla důkazy k prokázání daných tvrzení, a aby navrhla důkazy k prokázání tvrzení, že její právní předchůdce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného a jakým způsobem, a že poskytl úvěr za situace, kdy nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, případně předložila u jednání listinné důkazy k prokázání těchto tvrzení, má-li je žalobkyně k dispozici, žalobkyně uvedla následující. Část zápůjčky ve výši 9 210 Kč použita na splacení (refinancování) zůstatku celkové dlužné částky žalovaného z dříve uzavřené smlouvy č. , hodnota, a žalovanému byla vyplacena částka 16 790 Kč. Žalovanému tak bylo reálně poskytnuto 26 000 Kč částečně formou jejich výplaty v hotovosti při podpisu smlouvy a částečně formou dohodnutého započtení na nesplacené úvěry žalovaného. Z tabulky, ze které je patrno, že byla smlouva č. , hodnota, refinancována (doplacena) dne 27.7.2022. Smlouva č. , hodnota, nebyla žalobkyni ze strany původního věřitele postoupena a nemá tedy k dispozici ani smlouvu, ani žádné jiné informace. Ze stejného důvodu nebude bohužel žalobkyni ani původním věřitelem poskytnuta. Ze zákaznické karty ze dne 26.7.2022 se podává, že právní předchůdce žalobkyně ověřil před uzavřením smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, majetkovou situaci žalovaného z výplatních pásek. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Vzhledem k tomu, že byl žalovaný zaměstnán s měsíčním příjmem 23 138 Kč, uvedl další čisté příjmy domácnosti 45 000 Kč a nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti, dále s ohledem na výši jeho příjmu doloženou výplatními páskami a výši požadované zápůjčky dospěl právní předchůdce žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet tuto zápůjčku je dostatečná, neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v zákaznické kartě. V případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, se žalovaný mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, v pozdějším znění a není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. Po věřiteli nelze oprávněně požadovat hluboké a rozsáhlé, ba až detektivní prověřování pravosti a pravdivosti žalovaným sdělených informací a předložených dokladů, kdy žalobkyně odkazovala na zásadu presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Žalobkyně upozorňovala soud, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. 1.12.2016) a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně ani žalobce nemají k dispozici kopie dokladů žalovaného, uchazeči o půjčku, resp. zápůjčku dokumenty a doklady zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy. Názor o dostatečnosti zastává i Krajský soud v Českých Budějovicích, který ve svém rozsudku čj. 5 Co 231/2020-97 ze dne 31.7.2020 (bod 17 odůvodnění). Navíc žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě potvrdil úplnost a pravdivost veškerých údajů uvedených na obou stranách této karty, kdy čestně prohlásil, že reálně disponuje s použitelným příjmem uvedeným v zákaznické kartě a že tento údaj je k datu podpisu této karty pravdivý a současně že nezamlčel žádný údaj podstatný v souvislosti s žádostí o zápůjčku4. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný žádal , právnická osoba, o zápůjčku ve výši 25 000 Kč, uváděl, že je svobodný, žije s rodiči, má základní vzdělání, čistý příjem 23 138 Kč měsíčně, další čisté příjmy domácnosti jsou 45 000 Kč, žalovaný nemá žádné externí splátky, interní splátky mi 1 602 Kč, měsíční výdaje žadatele jsou 4 300 Kč.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel s , právnická osoba, smlouvu 26.7.2022, na jejímž základě měla , právnická osoba, poskytnout žalovanému 26 000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit , Anonymizováno, poplatek 27 861 Kč sestávající z úroku 20 402 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 5 959 Kč. Částka 26 000 Kč měla být ponížena na výplatě o zůstatek celkové dlužné částky 9 210 Kč na předchozí smlouvu o zápůjčce nebo spotřebitelském úvěru, reálně tak bylo žalovanému vyplaceno pouze 16 790 Kč. Žalovaný měl splácet v 78 týdenních splátkách po 691 Kč s poslední splátkou 654 Kč, celkem šlo o 53 861Kč. RPSN je 147,18 %, úroková sazba 86 %. Žalovaný potvrdil podpisem převzetí hotovosti v uvedené výši. Z tabulky umoření vyplývá, že žalovaný uhradil 400 Kč dne 11.8.2022 a 200 Kč dne 29.8.2022.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že žalobkyně smluvně 29.4.2024 nabyla od , právnická osoba, i pohledávku za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že , právnická osoba, sepsala 29.4.2024 pro žalovaného oznámení o tom, že postoupila žalobkyni pohledávku ze smlouvy za žalovaným, výše dluhu činila 71 011,69 Kč bez příslušenství. Uhrazeno mělo být do 10 dnů od obdržení dopisu. Výzva nebyla doložena dřívějším dokladem o doručení, pravděpodobně jím je až podací lístek z 30.5.2024 o podání doporučeného dopisu k přepravě ze strany právního předchůdce žalobkyně vůči žalovanému.

7. Z předžalobní upomínky a z podacího lístku bylo zjištěno, že byl žalovaný doporučeným dopisem zaslaným 29.7.2024 vyzván, aby uhradil 62 563,53 Kč z titulu neuhrazené pohledávky nejpozději do 13.8.2024 s tím, že jinak budou dluhy vymáhány soudní cestou.

8. Provedent Financial s.r.o. sdělila soudu, že žalovaný na smlouvu č. , hodnota, uhradil 16 283 Kč, kdy předložila i smlouvu ze 7.3.2022, podle které šlo o úvěr ve výši 10 000 Kč, za jehož poskytnutí měl žalovaný zaplatit poplatek 8 917 Kč, kdy v tomto byl úrok 5 101 Kč, 1 500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru, 2 316 Kč za komfortní a flexibilní splácení, převzetí 10 000 Kč žalovaný potvrdil podpisem. Úroková sazba byla 88%, splácet měl 52 týdenních splátek po 364 Kč, poslední pak 353 Kč, RPSN byla 198,45%. Podle , právnická osoba, předložené platební historie, žalovaný na smlouvu uhradil celkem 16 283 Kč, z čehož 9 176 Kč bylo dne 27.7.2022. Předtím bylo uhrazeno 7 107 Kč, do částky 10 000 Kč zbývalo 2 893 Kč.

9. Podle §§ 2390, 2392 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku).

10. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění zákona č. 96/2022 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

11. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalovaný uzavřel s , právnická osoba, 26.7.2022 smlouvu o zápůjčce, na základě níž bylo tímto subjektem žalovanému poskytnuto 16 790 Kč, dalších 9 210 Kč z celkových ujednaných 26 000 Kč mělo být použito na splacení (refinancování) zůstatku celkové dlužné částky žalovaného z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce nebo spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Přes výzvu soudu s poučením o negativních následcích nečinnosti pro žalobkyni žalobkyně nedoplnila tvrzení k částce 9 210 Kč, pouze uvedla, že částka byla použita na refinancování zůstatku dlužné částky z dříve uzavřené smlouvy. O této smlouvě žalobkyně nic neví a původní věřitel jí smlouvu ani neposkytne, navrhla však soudu, aby si od původního věřitele soud informace ohledně smluvního vztahu vyžádal, což soud učinil se zjištěními popsanými v bodě 8. odůvodnění tohoto rozsudku. První smlouva o úvěru, která byla refinancována druhým úvěrem, měla tyto parametry: úvěr ve výši 10 000 Kč, za jehož poskytnutí měl žalovaný zaplatit poplatek 8 917 Kč, úroková sazba byla 88%, RPSN byla 198,45%. Žalovaný na tuto smlouvu uhradil 7 107 Kč do doby uzavření refinancujícího úvěru, celkem 16 283 Kč, z čehož 9 176 Kč bylo dne 27.7.2022 právě z refinancujícího úvěru. Do částky 10 000 Kč zbývalo 2 893 Kč.

12. Druhá- refinancující smlouva o úvěru zněla na 26 000 Kč, za což se žalovaný zavázal zaplatit , Anonymizováno, poplatek 27 861 Kč sestávající z úroku 20 402 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 5 959 Kč. Částka 26 000 Kč měla být ponížena na výplatě o zůstatek celkové dlužné částky 9 210 Kč na předchozí smlouvu o spotřebitelském úvěru, reálně tak bylo žalovanému vyplaceno pouze 16 790 Kč, RPSN je 147,18 %, úroková sazba 86 %. Žalovaný potvrdil podpisem převzetí hotovosti v uvedené výši. Ne tento úvěr žalovaný uhradil 400 Kč dne 11.8.2022 a 200 Kč dne 29.8.2022. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným o původního věřitele smluvně dne 29.4.2024.

13. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2395 a § 2991 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dospěl k závěru, že byla žaloba podána důvodně pouze částečně. Mezi původním věřitelem , právnická osoba, a žalovaným byly sjednány v časové návaznosti dvě smlouvy o úvěru, kdy za poskytnutí peněžité částky se žalovaný zavázal zaplatit poplatky v celkové výši odpovídající 86% - 88% ročně z jistiny při RPSN 198,45% a 147,18 %, což výrazně několikanásobně přesahuje sazby ARAD. Takovéto smluvní úpravy soud v obou případech shledává v rozporu s dobrými mravy, a proto absolutně neplatnými, a to v celém rozsahu, když úroky jsou základní náležitostí uvedeného typu smluv. Obě smlouvy je tak nutno posuzovat jako bezdůvodné obohacení, kdy má soud prokázáno, že průvodní věřitel poskytl žalovanému na časově první smlouvu 10 000 Kč dne 7.3.2022, kde zbývalo ze zapůjčených 10 000 Kč k úhradě 2 893 Kč (žalovaný uhradil 7 107 Kč z 10 000 Kč). Na druhou zápůjčku mu reálně bylo vyplaceno 16 790 Kč, tedy oboje dohromady 19 683 Kč. Žalovaný z druhé zápůjčky vrátil pouze částku 600 Kč. Žalovaný přes výzvu soudu podle § 118a občanského soudního řádu netvrdil ani neprokazoval, že by uhradil více či že by byly dány důvody vylučující existenci žalovaného nároku. Protože z celkových poskytnutých na úhradu bezdůvodného obohacení 19 683 Kč žalovaný uhradil 600 Kč, zbývá k úhradě 19 083 Kč. Žalobkyně důvodně požadovala i úroky z prodlení, protože je evidentní, že si žalovaný musel být vědom při podepsání smlouvy, dokdy má celou částku vrátit, tj. do 78 týdnů od vyplacení. Dnem následujícím je žalovaný v prodlení. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 19 083 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 19 083 Kč od 24.1.2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku (§ 160 občanského soudního řádu). Co do zbývajících žalovaných položek soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, když vycházela z neplatné smlouvy. Nad rámec tohoto právního hodnocení věci soud uvádí, že by se na věc dalo nahlížet i optikou zákona o spotřebitelském úvěru, kdy by soud původním věřitelem prováděné zkoumání úvěruschopnosti u žalovaného hodnotil jako nikoli řádné. I kdyby se soud spokojil pouze s obsahem zákaznické karty, kterou žalobkyně předložila, kdy nepředložila doklady o příjmech žalovaného, byť jsou v listině zmíněny jako dvě výplatní pásky, chybí zkoumání čehokoli dalšího, jako měsíční výdaje žadatele jsou 4 300 Kč, tj. 139 Kč na den, což nepostačuje ani na zajištění jednoho jídla denně, natož bydlení apod., ověřovány nebyly ani další potenciální věřitelé žalovaného z registrů. Takové posouzení se soudu jeví jako nedostatečné, což by vedlo k absolutní neplatnosti smlouvy jako takové as posuzování rovněž jako bezdůvodného obohacení.

14. Pro většinový úspěch žalobkyně ve věci samé (nikoli v jistině a příslušenství) jí soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 46% (úspěch žalované 73% mínus úspěch žalovaného 27%), kdy celkové 3 319 Kč představují výši odměny za zastoupení ve věci advokátem stanovené podle advokátního tarifu za 2,5 hlavního úkonu právní pomoci po 300 Kč, 3 x režijní paušál 100 Kč, 21 % daň z přidané hodnoty z těchto položek a zaplaceného soudního poplatku 2 048 Kč. Náhradu nákladů řízení 1 527 Kč soud podle § 160 o.s.ř. stanovil žalovanému zaplatit v obecné třídenní lhůtě.