12 C 8/2022

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalovaného zastoupená obecným zmocněncem jméno příjmení , narozeným datum bytem adresa o zaplacení 112 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení ve věci vzájemného návrhu uplatněného žalovanou 1.4.2022, kdy žádá uložení povinnosti žalobkyni zaplatit žalované 30 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, se vylučuje k samostatnému řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 110 261 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 110 261 Kč ve výši 8,25 % ročně od 16.9.2020 do zaplacení, a to do tří měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Co do žalovaných 1 739 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 739 Kč ve výši 8,25 % ročně od 16.9.2020 do zaplacení se žaloba zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 44 913 Kč do tří měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit státu České republice na náhradu nákladů řízení částku 4 871 Kč na účet Okresního soudu v Chrudimi do tří měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou soudu doručenou dne 10.1.2022 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému jí zaplatit částku 112 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 16.9.2020 do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že je výlučným vlastníkem pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] v [jméno] [příjmení], v obci a k.ú. [obec]. Dne 21.11.2018 podepsali účastníci rezervační smlouvu. Záměrem žalobkyně bylo vytvořit z domu [adresa] bytový komplex s cca 50 byty, kdy si žalovaná rezervovala ke koupi bytovou jednotku o předpokládané podlahové ploše 60 m2 ve 2. nadzemním podlaží domu při sjednané kupní ceně 1 250 000 Kč a rezervačním poplatku 30 000 Kč, kdy kupní smlouva měla být uzavřena nejpozději do 28.2.2019. Dodatkem č. 1 byl termín uzavření kupní smlouvy prodloužen do 28.8.2019. Od prosince 2018 do března 2020 užívala žalovaná byt žalobce, který byl předmětem rezervace a neplatila za užívání žádné úhrady. Byt byl vybaven kuchyňskou linkou se sporákem, dřezem a digestoří. Dodatkem k rezervační smlouvě ze dne 28.8.2019 se účastníci dohodli, že bude žalovaná hradit zálohy na energie v bytě 3 000 Kč měsíčně, užívání mohou potvrdit svědci [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. V březnu 2020 žalovaná žalobkyni sdělila, že o koupi bytu nemá zájem a byt opustila 8.4.2020. Při opuštění bytu žalobkyně sepsala předávací protokol se stavem měřidel a výčtem závad, který žalovaná odmítla podepsat. Žalovaná po 16 měsících odstoupila od rezervační smlouvy, byt bezplatně po dobu 16 měsíců užívala a vzniklo jí bezdůvodné obohacení, které lze stanovit podle nájemních smluv žalobkyně na sousední byty, kdy nájem bytu 2+kk činil 8 500 Kč měsíčně, což prokazují nájemní smlouvy s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Přes výzvu žalobkyně z 19.8.2020 k úhradě 112 000 Kč za 16 měsíců tj. 7 000 Kč měsíčně, uhrazeno nebylo, žalovaná namítala, že prostor nebyl k užívání způsobilý, což není pravda podle žalobkyně, protože bylo užíváno a od listopadu 2019 do února 2020 žalovaná platila žalobkyni zálohu na energie 3 000 Kč měsíčně.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, zároveň žádala uložení povinnosti žalobkyní jí zaplatit do tří dnů od vydání rozsudku rezervační poplatek 30 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že 21.11.2018 podepsala jako zájemce rezervační smlouvu se žalobkyní jako budoucí prodávajícím, která byla prodloužená dodatkem č. 1 z 14.3.2019 do 28.8.2019. Závazek z této smlouvy zaplatit rezervační poplatek 30 000 Kč včetně DPH žalovaná žalobkyni uhradila, představoval zálohu na kupní cenu předmětu budoucí koupě. Dne 1.9.2019 byl uzavřen další dodatek mezi účastníky s platností do 1.9.2020 na zálohovou úhradu energií 3 000 Kč měsíčně, ačkoli žalovaná podepsala tento dodatek, šest měsíců po podepsání dodatku č. 1 nabyla v té době nabyla přesvědčení, že stavba neprobíhá časově ani po kvalitativní stránce tak, jak žalobkyně přislíbila. Není pravdou, že žalovaná užívala byt od prosince 2018, byt nebyl v té době po technické a hygienické stránce k užívání schopný, šlo o rozestavěný stav. Stavba nebyla v té době zkolaudována jako bytový dům a žalovaná si je vědoma, že z její strany uhrazené zálohy na energie z ní byly žalobkyní vylákány a žalovanou placeny v dobré víře se značnou dávkou naivity. Žalovaná se v bytě pouze občas zastavovala sledovat průběh stavby. Stavba jako bytový dům dosud není zkolaudována. Navíc od 7.3.2022 na stavbě probíhá vkladové řízení zástavního práva ve prospěch oprávněné [právnická osoba]. Žalovaná podepsala dodatek na zálohy na energie, protože předpokládala, že nastěhování do zkolaudovaného bytu bude možné a pouze chtěla svým vstřícným postupem posílit svou pozici budoucí kupující bytové jednotky. Nikdy nebyla v nájemním poměru na základě smlouvy. Realizace záměru žalobkyně – výstavba bytového komplexu z padesáti byty se nikdy neuskutečnila. Logicky žalovaná v březnu 2020 sdělila žalobkyni, že o koupi bytu už nemá zájem. Přitom z rezervační smlouvy je nezpochybnitelné, že ji žalovaná uzavřela právě a jen se záměrem zakoupit bytovou jednotku č. 24, měla příslib financování koupě bytové jednotky od bankovního domu vázaný na kolaudační účel – bytový dům.

3. Při jednání jednatel žalobkyně k dotazu soudu doplnil, že žalovanou dovedl pan [příjmení] jako zájemkyni o byt, jednatel žalobkyně odhadl jeho cenu, žalovaná uváděla, že by si chtěla zajistit úvěr na byt a buď sama, nebo s někým, tak jí jednatel řekl, ať si tam bydlí a pak byt buď koupí, nebo doplatí nájemné. Jednatel byl pak v kontaktu se žalovanou pouze při předávání bytu zpátky žalobkyni, kdy tam byla u toho žalovaná s maminkou a odmítly protokol podepsat, tehdy upozorňoval na vzniklý nedoplatek za užívání a byl ochoten při uhrazení vzhledem k jejich špatné sociální situaci se spokojit s 60 000 Kč bez energií a vyúčtování energií zcela pominout. Žalovaná v bytě bydlela s nějakou ženou. V době předání tam byla žalovaná a její maminka a jednatel tam dopisoval závady. Pak jednatele také žalovaná navštívila s tím, že už byt nechce koupit. Zálohy na energie platila jen asi pětkrát a vyúčtování by tak představovalo za dva roky při zaplacení všech záloh po 3 000 Kč doplatek nějakých +- 2 000 Kč. Žádné doklady o převzetí bytu žalovanou se ve firmě nenašly, jednatel se na to ptal přímo pana [příjmení], ten již není zaměstnancem žalobkyně, jednateli sdělil, že si už na nic nepamatuje ohledně žalované. Následně v koncentrační lhůtě žalobkyně specifikovala, že po žalované nežádá úhradu spotřebované energie, na kterou žalovaná zaplatila pětkrát zálohu 3 000 Kč, žalobou uplatňuje pouze úhradu za užívání bytu.

4. Při jednání žalovaná doplnila, že 18.12.2018 převzala od pana [příjmení] klíče od bytu, i když je původně nechtěla, chtěla je až po koupi bytu, ale on jí je dal. Žalovaná pak až ke konci února 2019 začala stěhovat nábytek, v lednu a únoru 2019 si vyřizovala hypoteční úvěr, pozvala do bytu odhadce kvůli hypotéce a ten zjistil, že je to nezkolaudované, a proto nemůžou poskytnout hypotéku. Do konce srpna 2019 pak byla prodloužena rezervační smlouva, žalovaná od března či od května 2019 jezdila do bytu jen uklidit nebo něco udělat, plnohodnotně tam začala bydlet asi v květnu 2019, do té doby to jen připravovala a bydlela stále u svých rodičů [jméno] a [jméno] [příjmení] v [anonymizováno] O předání klíče od bytu nebyl žádný papír. Od pana [příjmení] dostala žalovaná pouze předávací protokol, který nepodepsala a on v něm psal i kolik nabízí na vyrovnání nájemného. Když žalovaná ve svém vyjádření napsala, že uhrazené zálohy na energie z ní žalobkyně vylákala a platila je z dobré víry se značnou dávkou naivity, tak neví, co tím myslela. Šlo o její dobrou vůli, že zálohy platila, kvůli tomu se obrátila na pana [příjmení], ten žalované dal číslo účtu, když to zkoušela zaplatit, zjistila nějak náhodou, že číslo účtu neexistuje, takže to neplatila. V dubnu nebo květnu 2019 už tam žalovaná naplno bydlela. Pan [anonymizováno] žalované, když jí dával klíče, říkal, že nájem nemusí platit, že je jeho chyba, že je byt nezkolaudovaný a nemůže být uzavřená smlouva kupní, tak čekala až do srpna 2019 na kolaudaci, ale ta nebyla. Žalovaná neví, kolik platila. Nevím, kdy ani přesně jí byly předány klíče, ani jaký byl stav měřidel. Žalovaná v bytě chvíli nechala bydlet i kamarádku od května nebo června 2019, spíš od června 2019 do února 2020, která neměla kam jít a žalovaná v bytě sama často nepobývala. V prosinci 2018 pan [příjmení] řekl, že se tam má žalovaná nastěhovat a že do konce února 2019 bude kupní smlouva. Žalovaná mu říkala, že to užívat nebude do kupní smlouvy, ale neměla to podle něj řešit, protože to měla být chvilka. V dubnu, květnu 2019 žalovaná přes [příjmení] začala řešit placení energií, ale dal jí špatné číslo a tak kontaktovala pana [příjmení] a sepsali dodatek k rezervační smlouvě a on tam napsal i číslo účtu na placení záloh. Co se týče námitek žalované ke stavu bytu jako nevhodného k užívání, tak tam třeba byla špatně zadělaná elektřina a když zapnula lampu, tak když ji pak vytahovala a zůstala jí v ruce i zásuvka, taky v zimě 2019 spadla půlka stropu ze sádrokartonu ve vstupní chodbě do bytu, protože byl podmočený. Moc to tam nevytápělo, protože nebylo odvzdušněné topení, i když to pak [příjmení] sliboval odvzdušnit. Také bylo špatné těsnění kolem balkónových dveří a v obývacím pokoji propojeném s kuchyní zatékalo. Žalovaná tam bydlela od května 2019 do března 2020, kdy byly užívány energie, plyn zaveden nebyl. V březnu 2020 se žalovaná konečně rozhoupala ukončit rezervační smlouvu, protože se jí na to všichni ptali, jak to bude a ona teprve vyhledala právníka, i když ještě neměla zajištěné jinde jiné bydlení a k rodičům nechtěla jít. V koncentrační lhůtě žalovaná doplnila, že nemohla odkoupit byt z důvodu zavinění výlučně na straně žalobkyně, která si bez pochyby byla vědoma, že neplní po celou dobu závazek z rezervační smlouvy a vystavuje žalovanou do tíživé situace, když nemá jistotu, ani z koupě bytu, ani ze zajištění jejího financování, což se ukázalo jako obava oprávněná, když žalovaná, přišla o rezervační zálohu 30 000 Kč, ztratila možnost koupě bytu a ještě si žalobkyně nárokuje bezdůvodné obohacení. Podle žalované si strany ujednaly, že platba za případné užívání bytu nebude žalobkyní požadována, což žalovaná uvedla před soudem při svém výslechu. Podle žalované spravedlivý důvod k občasnému užívání bytu na její straně rozhodně byl, protože doba od podepsání rezervační dohody pro ni znamenala ochuzení, s přihlédnutím působí žalobkyně ztrátu majetkové povahy.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že je žalobkyně výlučným vlastníkem pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] v [jméno] [příjmení], v obci a k.ú. [obec]. Z rezervační smlouvy bylo zjištěno, že účastníci 21.11.2018 uzavřeli smlouvu, jíž si žalovaná rezervovala ke koupi bytovou jednotku [číslo] o předpokládané podlahové ploše 60 m2 ve 2. nadzemním podlaží domu s ideálním spoluvlastnickým podílem na společných částech nemovitosti daným poměrem podlahové plochy jednotek k ploše domu při sjednané kupní ceně 1 250 000 Kč a rezervačním poplatku 30 000 Kč včetně DPH, kdy kupní smlouva měla být uzavřena nejpozději do 28.2.2019. Pokud žalovaná nesplní řádně a včas svou povinnost uzavřít kupní smlouvu, je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu 30 000 Kč. Žalobkyně je oprávněna započíst svůj závazek na vrácení zaplaceného rezervačního poplatku byl-li uhrazen, proti své pohledávce na úhradu výše uvedené smluvní pokuty. Žalovaná měla právo na vrácení rezervační zálohy při porušení povinností žalobkyní dle této dohody, dále pokud vyjde najevo, že právní stav předmětných nemovitostí neodpovídá stavu dle výpisu z listu vlastnictví, jak je přiložen k rezervační dohodě, dále pokud žalobkyně neuzavře do skončení doby rezervace kupní smlouvu se žalovanou, ačkoli ta k tomu žalobkyni písemně vyzvala během doby rezervace a prokázala schopnost uhradit kupní cenu, dále v případě zásahu vyšší moci – vis maior (např. stržení nemovitosti v důsledku povodně atd.), dále v případě zahájení insolvenčního řízení vůči žalobkyni, dále v případě zahájení exekučního řízení vůči žalobkyni a v případě i úmrtí žalobkyně. V takovém případě měla být rezervační záloha vrácena do deseti dnů od doručení písemné výzvy žalobkyně. Dodatkem č.1 k rezervační smlouvě ze dne 14.3.2019 byl termín uzavření kupní smlouvy prodloužen do 28.8.2019. Dodatkem k rezervační smlouvě ze dne 29.8.2019 se účastníci dohodli, že bude žalovaná hradit zálohy na spotřebované energie v bytě č. 24 ve výši 3 000 Kč měsíčně za plyn, teplou a studenou vodu a elektřinu s tím, že vyúčtování proběhne po 12 měsících.

6. Z nájemní smlouvy uzavřené dne 5.7.2019 bylo zjištěno, že žalobkyně pronajala [jméno] [příjmení] od 5.7.2019 do 5.7.2020 byt v [adresa] v [obec] první kategorie [číslo] o velikosti 2+kk sestávající ze dvou pokojů, kuchyňské linky s dřezem, vodovodní baterií a digestoří, předsíní a sociálním zařízením za nájemné 8 500 Kč měsíčně, jehož součástí jsou veškeré náklady na energie (vodné, stočné, topení, elektřina, užívání prádelny a sušárny, úklid společných prostor). Z nájemní smlouvy uzavřené dne 5.7.2019 bylo zjištěno, že žalobkyně pronajala [jméno] [příjmení] od 1.5.2017 do 1.5.2018 byt v [adresa] v [obec] první kategorie [číslo] o velikosti 2+kk sestávající ze dvou pokojů, kuchyňské linky s dřezem, vodovodní baterií a digestoří, předsíní a sociálním zařízením za nájemné 8 500 Kč měsíčně, součástí nájemného byly i veškeré náklady na energie (vodné, stočné, topení, elektřina, užívání prádelny a sušárny, úklid společných prostor). Z nájemní smlouvy uzavřené dne 11.6.2020 bylo zjištěno, že žalobkyně pronajala [jméno] [příjmení] od 11.6.2020 do 30 dnů od zápisu nového majitele do katastru nemovitostí byt v [adresa] v [obec] první kategorie [číslo] o velikosti 2+kk (60 m2) sestávající ze dvou pokojů, kuchyňské linky s dřezem, vodovodní baterií a digestoří, předsíní a sociálním zařízením za nájemné 9 500 Kč měsíčně, přičemž v nájemném jsou veškeré náklady na energie (vodné, stočné, elektřina včetně společné elektřiny). Žalobkyně předložila i půdorysy jednotlivých podlaží s vyznačením bytů.

7. Z předávacího protokolu podepsaného pouze žalobkyní dne 8.4.2020 bylo zjištěno, že žalovaná vrátila klíče od bytu a v bytě se měly nacházet závady, chyběl sporák, bylo zničené lino v kuchyni 3x4 metry, poškozené vstupní dveře páčením, zničené lino v ložnici 3x5 metrů, závady stropů vzniklé zatékáním, hýbaly se zásuvky a byl dvakrát utržený radiátor, žalovaná odmítla předání bytu podepsat. Svědkyně [jméno] [příjmení] [jméno] uvedla, že sepisovala na počítači text předávacího protokolu, ručně psané písmo je pana [příjmení], sama svědkyně hůlkovým písmem pod kolonku [celé jméno žalovaného] uvedla, že to žalovaná odmítla podepsat, pouze předala byt a klíče, uvedla to tam, právě z toho důvodu, že si myslela, že z toho bude problém. Podle přehledu plateb zaplatila žalovaná žalobkyni 5krát po 3 000 Kč od listopadu 2019 do února 2020.

8. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že bydlí v domě [ulice a číslo] od června 2018 dosud v bytě o velikosti 3+1 o 73 či 74 m2, byt je v 1. poschodí, tedy 2. nadzemní podlaží, nemá nájemní smlouvu, byt koupila už v roce 2018, v domě bydlí i další lidé, někdo si byt koupil, někdo je v nájmu. Paní žalovanou si svědkyně podle obličeje vybavuje, ale střídá se tam spousta lidí. Rekonstrukce v domě probíhá už od roku 2018 až do současné doby, nájemníci v těch bytecg byli už předtím, než se tam nastěhovala svědkyně, i v tom jejím, měla tam proto starší kuchyňskou linku, ale mohla tam přebývat a nechávala si tam původní linku a dávala si nové podlahy. Byt svědkyně kupovala, když objekt nebyl zkolaudován. V roce 2018 objekt zkolaudován nebyl, koupila ho, protože nepotřebovala hypotéku. Do objektu byla přivedená voda, elektřina, v domě se již předtím bydlelo, byli tam nájemníci a průběžně se byty předělávaly, řemeslníci jsou tam stále. Jen teď už předělané byty mají nové dveře, podlahy a kuchyňské linky. Stavba by již měla být zkolaudována.

9. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], zaměstnankyně žalobkyně, bylo zjištěno, že v domě [adresa] byly v letech 2019 2020 k pronájmu všechny byty ve stavu schopném užívání, žalovaná jeden byt užívala, platila za to zálohy asi 2 000 Kč měsíčně, když pak přestala bydlet v bytě, brala od ní svědkyně klíče a chtěla podepsat papíry asi v dubnu 2018 v sídle firmy [ulice a číslo] v [obec], měla připravený předávací protokol a chtěla ho po žalované podepsat, ale ona odmítla a jen svědkyni předala klíčky, byt měla koupit, ale z nějakého důvodu nekoupila. Když paní žalovaná ohledně bytu něco potřebovala, volala mi nebo přišla, obvykle za panem [příjmení] nebo ředitelem [příjmení]. Žalovaná zájem o byt na odkup a prodlužoval se tam termín, svědkyně připravovala jen ten předávací protokol ohledně uvedení osob a pan [příjmení] si pak přímo v bytě doplnil, co tam viděl a pak protokol svědkyni vrátil s tím, že klíčky přinese žalovaná. Když pak žalovaná přišla, nechtěla protokol ani vidět, nepodívala se na něj a řekla, že nic podepisovat nebude.

10. Z prohlášení [jméno] [příjmení], zprostředkovatele finančních služeb, bylo zjištěno, že na konci roku 2018 pro žalovanou zajišťovala finanční služby ohledně zajištění úvěru částečně u [anonymizována tři slova] a následně bylo plánováno dofinancování hypotékou u [anonymizováno] na koupi bytu od žalobkyně, v lednu 2019 byl úvěr u stavební spořitelny schválen s tím, že do dvou let musí být čerpán, jelikož tuto podmínku žalovaná nedodržela a úvěr nebyl čerpán, vznikl dluh žalované vůči stavební spořitelně. U [anonymizováno] o úvěr nemohlo být ani zažádáno, neboť žalovaná čekala na kolaudaci bytové jednotky, na které trvá jak banka, tak odhadce [příjmení] [příjmení], který měl zajistit odhad. Zajištění financování neproběhlo z toho důvodu, že nebyla bankou naplněna podmínka zahájení a ukončení kolaudačního řízení na financovanou nemovitost. Žalovaná před [jméno] [příjmení] projevovala zájem jen o koupi bytu a neuvažovala za celou dobu kontaktu o jiné formě jeho užívání. Z předložené druhé strany smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že se patrně [anonymizována tři slova] snad měla dohodnout se žalovanou, ani jeden z účastníků na druhé stránce smlouvy není uveden, na úvěru 300 000 Kč jako překlenovací úvěr a následně úvěr na koupi rozestavěné bytové jednotky č. 24 v budově [adresa] na st.p. [číslo] v k.ú. [obec]. Na této stránce nejsou ani podpisy stran.

11. Ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že obvyklé měsíční nájemné u předmětné bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] v [ulice] ulici v [obec] představovalo v období od 11.12.2018 do 31.3.2020 7 000 Kč měsíčně.

12. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku bylo zjištěno, že doporučeným dopisem zaslaným 19.8.2020 byla žalovaná vyzývána zástupkyní žalobkyně k zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 112 000 Kč do 15.9.2020 s tím, že při nezaplacení bude vymáháno soudně.

13. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). Bezdůvodně se podle odstavce druhého téhož ustanovení obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele (§ 1968 občanského zákoníku). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 občanského zákoníku).

14. Soud podle § 112 odst. 2 občanského soudního řádu vyloučil k samostatnému projednání a rozhodnutí vzájemný návrh uplatněný žalovanou 1.4.2022 na uložení povinnosti žalobkyni zaplatit žalované 30 000 Kč. V průběhu řízení žalovaná tento vzájemný návrh uplatnila, ale nebylo k němu vedeno podrobné dokazování, když předmětem řízení na základě žaloby bylo bezdůvodné obohacení za užívání bytu, vzájemný návrh naopak směřuje na smluvní pokutu z rezervační smlouvy na koupi bytu, která se neuskutečnila. Žalovaná odmítla řešit oba nároky smírem po jejich možném započtení. Soud tedy rozhodl ve věci bezdůvodného obohacení a otázku smluvní pokuty vyloučil k samostatnému řízení.

15. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěn tento skutkový stav. Žalovaná na základě dohody s žalobkyní užívala v době od 18.12.2018 do 9.4.2020 předmětný byt [číslo] v domě [adresa] v [ulice] ulici v [obec], na který měli účastníci uzavřenou rezervační smlouvu a který měla žalovaná od žalobkyně odkoupit. K odkoupení bytu nedošlo. Žalovaná byt žalobkyni vrátila. Za užívání bytu žalobkyně neobdržela od žalované ničeho. Na zálohách za energie v bytě žalovaná žalobkyni zaplatila celkem 15 000 Kč. Tvrzení žalované o nedostatcích bytu k bydlení a užívání nebyla dostatečně konkrétní a nebyla ani prokázána, přestože byla žalovaná poučena o své procesní povinnosti tvrdit a prokazovat a o následcích neunesení těchto svých procesních povinností. Stejně tak byla žalovaná poučena o povinnosti prokázat uzavření tvrzené dohody mezi ní a žalobkyní o tom, že nebude nic platit za dobu bydlení v bytě respektive za dobu, kdy jí byly předány klíče od bytu.

16. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dospěl k závěru, že byla žaloba podána téměř v celém rozsahu důvodně, když se žalobkyni podařilo prokázat její tvrzení o tom, že žalovaná užívala v době od 18.12.2018 do 9.4.2020 předmětný byt [číslo] v domě [adresa] v [ulice] ulici v [obec], který je ve vlastnictví žalobkyně. V daném případě byly žalobkyni na začátku tohoto období předány klíče od této bytové jednotky, které ona na konci tohoto období žalobkyni vrátila. Volba způsobu užívání je v daném případě zcela na žalované, nebylo prokázáno, že by neměla možnost byt užívat, že by jí v tom žalobkyně rušila. Žalovaná nekonkretizovala svá obranná tvrzení a nijak je neprokazovala. Znalcem zjištěné obvyklé nájemné 7 000 Kč pro předmětný byt v předmětném období je základem pro stanovení výše bezdůvodného obohacení, kdy soud žalobkyni vůči žalované přiznal částku 110 261 Kč, a to na základě předžalobní výzvy (bod 12 odůvodnění rozsudku) i se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 16.9.2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně. Žalované bylo uloženo tuto povinnost vůči žalobkyni splnit do tří měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku, když soud má za to, že to žalobkyni jako právnickou osobu existenčně neohrozí a žalované to naopak umožní se s dluhem lépe vyrovnat než v obecné třídenní lhůtě. Co do zbývajících 1 739 Kč s příslušenstvím byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, protože žalobkyně neprokázala, že by zjištěnému období užívání odpovídala výše bezdůvodného obohacení i v této části.

17. Soud žalované podle § 148 odst. 1 občanského soudního řádu s ohledem na její procesní neúspěch ve věci uložil zaplatit náklady státu spočívající ve znalečném [anonymizováno] [celé jméno znalce], které bylo přiznáno znalci usnesením ze dne 6.12.2022 č.j. 12C 8/2022-107 ve výši 4 871 Kč, a to ve lhůtě tří měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku.

18. Pro téměř úplný úspěch žalobkyně ve věci jí soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na náhradu nákladů řízení odměny za zastoupení ve věci advokátem stanovené podle advokátního tarifu za 5,5 hlavního úkonu právní pomoci po 5 580 Kč, 6 x režijní paušál 300 Kč, 21 % daň z přidané hodnoty z těchto položek a ve výši zaplaceného soudního poplatku 5 600 Kč. Náhradu nákladů řízení 44 913 Kč soud podle § 160 o.s.ř. stanovil žalované zaplatit ve lhůtě do tří měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku.