12 C 81/2018

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalovaného zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 844 094 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 844 094 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 703 543 Kč od 2.7.2016 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 140 551 Kč od 4.2.2017 do zaplacení, to vše do tří měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 219 124 Kč do tří měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou soudu podanou 22.12.2017 se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované mu zaplatit částku 844 094 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 703 543 Kč od 2.7.2016 do zaplacení a z částky 140 551 Kč od 4.2.2017 do zaplacení a částky 77 324 Kč na náhradu nákladů řízení. Žalobce tvrdil, že podniká především v zemědělské výrobě, výrobě a opravě zemědělských strojů a pracích a službách zemědělskými stroji a žalovaná je bývalá předsedkyně představenstva žalobce, kdy do roku 2013 u žalobce pracovala na pozici hlavního ekonoma. Žalobce hospodařil na pozemcích spravovaných Pozemkovým fondem ČR, od 1.1.2013 Státním pozemkovým úřadem a měl zájem odkoupit tyto pozemky, nebyl však oprávněnou osobou ve smyslu zákona č. 95/1999 Sb. o podmínkách převodu pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby (dále jen„ zákon o převodu“), a proto je nemohl odkoupit. Podle § 7 písm. c) zákona o převodu je mohl nakoupit člen družstva provozujícího zemědělskou výrobu nejméně 36 měsíců na pozemcích o rozloze 10 hektarů. Žalobce a žalovaná jako členka představenstva žalobce proto zvolili postup, že některé z obhospodařovaných pozemků od SPÚ na sebe převede žalovaná a některé další člen a předseda představenstva žalobce [jméno] [příjmení], bytem [adresa], jak zákon o převodu předvídá. Žalobce byl zároveň oprávněn tyto pozemky užívat. Dohodu účastníků stvrzuje podle žalobce dopis [jméno] [příjmení] ze 4.4.2013. Žalovaná se Státním pozemkovým úřadem uzavřela kupní smlouvy [číslo] ze 16.5.2005 na pozemky v obci [obec], k.ú. [část obce] u [obec] [anonymizováno] p. [číslo] za kupní cenu 1 347 Kč, [číslo] z 30.5.2003 na pozemky v obci [obec], k.ú. [obec] u [obec] [anonymizováno] p. [číslo] za 9 240 Kč, [číslo] z 30.5.2003 na pozemky v obci [obec], k.ú. [obec] u [obec] p. [číslo] [anonymizováno] p. [číslo] za 443 971 Kč, [číslo] z 16.5.2005 na pozemky v obci [obec], k.ú. [část obce] u [obec] [anonymizováno] p. [číslo] p. [číslo] za 122 376 Kč, [číslo] z 27.12.2006 na pozemky v obci [obec], k.ú. [obec] p. [číslo] [anonymizováno] p. [číslo] 2051 za 126 609 Kč, [číslo] na pozemky v obci [obec] u [obec], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo] za 140 551 Kč. Celkem úhrada na splátkách kupních cen činí celkem 844 094 Kč. Žalobce začal za žalovanou splátky kupních cen vůči SPÚ splácet, zaplatil od roku 2003 do roku 2013 celkem 844 094 Kč. Žalovaná jako členka žalobce u žalobce působila na pozici hlavního ekonoma do konce roku 2013. [jméno] [příjmení] byl k 8.3.2013 odvolán z funkce předsedy představenstva žalobce. Žalobce zjistil, že žalovaná a [jméno] [příjmení] vůči žalobci nejednali loajálně, mimo jiné neoprávněně uzavírali úvěrové smlouvy s bankami a kupní smlouvy na zcela nepotřebnou zemědělskou techniku. Žalovaná nadto minimálně do roku 2008 neoprávněně čerpala dávky určené pro osoby v dočasné pracovní neschopnosti a současně pobírala dávky od státu a u žalobce nechala zaměstnat fiktivní osobu, aniž by tato kdy u žalobce pracovala. Po ukončení spolupráce se žalovanou později žalobce zjistil, že se žalovaná v rozporu s předchozím ujednáním začala chovat jako vlastník pozemků, znemožnila žalobci jejich užívání a po uzavření nájemních smluv k těmto pozemkům se [anonymizována tři slova] [obec] začala inkasovat nájemné. Po splacení kupních cen ohledně některých pozemků vyzval žalobce žalovanou ve smyslu jejich dohody k převodu vlastnického práva na žalobce, žalovaná však na výzvy nereagovala, přičemž po zaslání výzvy k náhradě škody z důvodu porušení povinnosti žalované jednat s péčí řádného hospodáře a porušením povinnosti loajality k žalobci z 21.12.2015, žalovaná 4.1.2016 dopisem výzvu odmítla a vyjádřila se, že jí není jasné, proč žalobce splácí, když ona splátky Státnímu pozemkovému úřadu jako osoba povinná platí. Následně žalobce zjistil, že žalovaná dokonce započala splátky kupních cen za předmětné pozemky hradit paralelně se žalobcem, z toho důvodu žalobce požádal Státní pozemkový úřad o vrácení splátek kupních cen za období od ledna 2014 do února 2016, tyto splátky nejsou předmětem žaloby. Žalobce má za to, že plnil na základě právního důvodu, kterým byla dohoda se žalovanou shora popsaná, a to v dobré víře v tuto dohodu splácel tak splátky kupní ceny. Když požadoval žalobce po žalované převod příslušných pozemků, začalo se ukazovat, že žalovaná nemá v úmyslu dohodu dodržet. Na straně žalované došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení, které přes výzvy z 17.6.2016 a 25.1.2017 žalobce žalovaná neuhradila, žalobce proto požaduje i zákonný úrok z prodlení od 2.7.2016 z částky 703 543 Kč a od 4.2.2017 z částky 140 551 Kč.

2. Již 7.8.2018 byl žalobce vyzván soudem podle § 118a občanského soudního řádu k doplnění tvrzení ke konkretizaci jednotlivých částek tvořících bezdůvodné obohacení, které měly být žalobcem za žalovanou uhrazeny a to včetně výše, data a způsobu úhrady, kdy k těmto doplněným tvrzením měl žalobce označit či předložit i důkazy, přičemž byl poučen o důsledcích neunesení procesních břemen. Žalobce k výzvě soudu bez dalšího poslal namísto tvrzení pouze printscreeny patrně z účetnictví žalobce, nedostatečné kupní smlouvy ze strany žalobce měla předložit podle žalobce žalovaná, která jako členka orgánu žalobce zajistila, že je žalobce neměl k dispozici, žalobce doplnil vlastní tabulku jednotlivých plateb za období od 31.3.2003 do 31.12.2013, kdy celkově mělo jít o úhradu 794 672 Kč na účet č. [bankovní účet] a částka 79 496 Kč byla podle žalobce převedena z depozitního účtu č. [bankovní účet], jakožto vratná kauce pro účast na soutěži o pozemky, celkem tedy šlo o 874 168 Kč.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Jen žalovaná a předseda družstva [příjmení] byli ochotni nést riziko kupní smlouvy s Pozemkovým fondem ČR, kdy možnost koupit pozemky měl kterýkoliv člen družstva, zejména pak členové představenstva. Žalovaná s panem [příjmení] zajistili koupi pozemků, které nadále mohlo družstvo užívat, brát z nich veškeré hospodářské výnosy, dotace. Žalobce však za užívání pozemků nehradil žalované nikdy žádné nájemné. Především však díky žalované v dané lokalitě nezačal působit jiný subjekt, který by nejen hospodařil na pozemcích, které prodával Pozemkový fond ČR, ale mohl by svoji činnost rozvíjet a„ stáhnout“ k sobě i další pozemky, a to na základě nájemních smluv od jiných vlastníků a tím by pro družstvo vytvořil„ nebezpečnou“ konkurenci. Žalovaná je jen terčem pomluv žalobce („ chybně“ hospodařila, dopouštěla se podvodů apod.), různých konstrukcí a nepřijatelného jednání odporujícího dobrým mravům v rámci členských schůzí družstva a i trestních oznámení. Působení žalované u žalobce bylo ukončeno doslova vyhnáním, ač trval její pracovní poměr, neměla umožněno řádně protokolárně předat její agendu ekonomky, čímž se potencionálně dostala do nebezpečí výhrad žalobce, že chybí např. některé účetní doklady. Žalobce nezaplatil žalované ani mzdu, což bylo v minulosti předmětem pro žalovanou úspěšného soudního sporu. Žalovaná popřela, že by existovala konkrétní dohoda mezi ní a žalobcem. Žalovaná vznesla námitku promlčení.

4. Žalovaná následně namítala, že žalobce čerpal v průběhu doby, kdy splácel kupní cenu pozemků namísto žalované, bez existence dohody, na uvedené pozemky dotace a užitky z užívání pozemků celkově v řádu desítek miliónů korun, což je ve vztahu k zaplaceným částem kupní ceny mnohonásobně více, a přesto žalovaná tento prospěch od žalobce zpět nežádá. Žalobce popíral tvrzení žalované, že nájem z pozemků žalobcem žalované nebyl hrazen, popíral tvrzení, že byla nabídka odkupu učiněna vůči všem členům družstva, rovněž žalovaná nevynaložila ani korunu, zatímco žalobce za ni platil kupní ceny, ačkoli žalovaná nic nevydala, dnes vlastní majetek v hodnotě desítek miliónů korun. Nesporným mezi účastníky bylo, že žalobce za žalovanou do 31.12.2013 platil splátky kupních cen za pozemky podle kupních smluv s PF ČR (SPÚ), nikoli však výše tohoto plnění.

5. Dne 12.11.2018 skončila koncentrační lhůta ve věci, ke koncentraci žalovaná tvrdila, že některé ze žalovaných kupních smluv vůbec neuzavřela, uzavřel je jako kupující [jméno] [příjmení]. Žalobce doplnil tvrzení, že dne 29.4.2015 požádala žalovaná Státní zemědělský intervenční fond o zápis pozemkových parcel, které užíval do té doby žalobce, čímž vyjádřila zájem, aby došlo k přeregistrování předmětných pozemků na žalovanou a došlo k odregistraci žalobce. Dne 21.5.2015 pak Státní zemědělský intervenční fond oznámil žalobci, že provádí změny ohledně evidence předmětných pozemků a půdních bloků pod č.j. [spisová značka], sp.zn. [číslo] [číslo]. Námitky žalobce proti tomuto rozhodnutí byly Ministerstvem zemědělství dne 27.7.2015 pod [číslo jednací], sp.zn. [číslo] [rok] [číslo], zamítnuty a rozhodnutí potvrzeno. Nájemní vztah prokazuje nájemní smlouva mezi žalobcem a žalovanou ze dne 19.1.2005, kde je rovněž uvedena výše nájemného. Uzavření smlouvy o smlouvě budoucí prokazuje žalobce kopií dokumentu ze dne 18.1.2010, nazvaného smlouva budoucí kupní, která je kopií originálu této smlouvy. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná byla vrcholnou členkou managementu a současně členem statutárního orgánu žalobce v době, kdy měla být tato smlouva uzavřena, domnívá se žalobce zcela důvodně, že bylo v zájmu žalované, aby originál tohoto dokumentu nebyl nalezen. Z ostatních důkazů se však podává, že žalovaná se žalobcem smlouvu o smlouvě budoucí skutečně uzavřela, ačkoli to popírá. Žalobce v dobré víře předpokládal, že smlouva budoucí kupní je platná, a předmětné pozemky, jejichž pořízení zcela financoval žalobce ze svých zdrojů, budou nejpozději do konce roku 2030 na žalobce převedeny. Žalobce sporoval právní názor Ministerstva zemědělství vyjádřený v rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 27.7.2015 pod [číslo jednací], sp.zn. [číslo] [rok] [číslo], s tím, že nejde o orgán kompetentní k podání závazného právního názoru ohledně platnosti smlouvy budoucí kupní.

6. Žalovaná 12.11.2018 v poslední den koncentrační lhůty doplnila tvrzení k tomu, že jí vznesená námitka promlčení nemůže být v rozporu s dobrými mravy, kdy v této souvislosti nelze dřívější právní jednání poměřovat dnešní tržní hodnotou předmětných pozemků, k nimž nabyla žalovaná vlastnictví, poukazovala opětovně na křivé obvinění novým vedením žalobce a vyhnáním ze sídla žalobce v roce 2013, kdy bylo podáno i trestní oznámení, znovu odkazovala na bezdůvodné obohacení žalobce v letech 2004 až 2013 z důvodu neplacení nájmu, dále z důvodů dotací v letech 2004 2013 nejméně 2 475 390,80 Kč, z důvodů připadnutí výnosů žalobci, z důvodu žalované žalobcem nevyplacené mzdy soudem posléze přiznané, tvrdila, že ona a [jméno] [příjmení] se významně zasloužili o to, že žalobce nedospěl k bankrotu, za což byli novým vedením žalobce a členy družstva dehonestováni a pomluveni, přičemž žalovaná obětovala žalobci převážnou část svého profesního života.

7. Ke sdělení žalobci z 28.1.2019, že soud na výzvě z 7.8.2018 trvá (viz bod 2 odůvodnění rozsudku) s dodatečnou lhůtou 10 dní, kdy byl nadto vyzván k doplnění tvrzení ve vztahu k obraně proti uplatněné námitce promlčení a k doplnění tvrzení k rozporu této námitky s dobrými mravy a k prokázání takto doplněných tvrzení, opět s poučením o následcích nečinnosti. Podle žalobce žalovaná společně s [jméno] [příjmení] zneužili své postavení a funkce v představenstvu žalobce, aby si za peníze žalobce nakoupili pozemky v hodnotě mnoha milionů korun, kdy ačkoli žalovaná fakticky nehradila nic, nabyla pozemky zcela zdarma a má z nich nemalé příjmy. Podle žalobce se jednalo o zřejmý konflikt zájmů a zneužití informací v obchodním styku. Orgány činné v trestním řízení případ odložily, neboť se nepodařilo prokázat, že žalovaná měla od počátku úmysl si pozemky ponechat, tedy pouze proto, že od počátku byly pozemky nakupovány pro žalobce, nebylo shledáno, že by se jednalo o podvod. Rozpor námitky promlčení z dobrými mravy žalobce shledává v tom, že se žalovaná zjevně obohatila na žalobci o celou hodnotu všech pozemků cca 10 000 000 Kč a navíc se brání i úhradě skutečně vynaložených prostředků zaplacených za ni žalobcem, za nějž v té době jednala. V souvislosti s námitkou promlčení žalovaná sleduje cíl neuhradit vůbec ničeho a v dané souvislosti současně využívá toho, že řadu dokumentů po skončení své funkce v představenstvu nepředala a zřejmě byly zničeny, ať již přímo žalovanou nebo bývalým předsedou [jméno] [příjmení]. Žalobce specifikoval, že na splátkách na kupní smlouvy uzavřené mezi Pozemkovým fondem ČR a žalovanou žalobce uhradil celkem za období od 31.3.2003 do 31.12.2013 845 001 Kč, z této částky z účtu žalobce uhradil ve splátkách na účet č. [bankovní účet] celkem 794 672 Kč, z nichž 907 Kč byla úhrada penále z prodlení, zbývající část 50 329 Kč byla převedena z depozitního účtu č. [bankovní účet] Pozemkového fondu, kam byla před soutěží o pozemky zasílána vratná kauce pro účast v soutěži o pozemky, na úhradu první splátky ze smlouvy [číslo]. Žalobce specifikoval i kupní smlouvy mezi PF ČR a žalovanou z 16.5.2005 [číslo] z 27.12.2006 [číslo] z 30.5.2003 [číslo] [číslo] z 2.9.2009 [číslo] z 16.5.2005 [číslo]. Dne 8.1.2021 žalobce doplnil, že v době od 19.12.2015 do 19.12.2017 měl za to, že věc bude řešena orgány činnými v trestním řízení, se kterými žalobce spolupracoval a dodával jim dokumenty, které měl žalobce k dispozici. V důsledku předchozího jednání žalované a pana [jméno] [příjmení] však řada dokumentů chyběla, proto se nepodařilo doložit, že zavrženíhodný úmysl pozemky zpět na [název žalobkyně] nepřevést, měla žalovaná a [jméno] [příjmení] od samého počátku, jak uzavřely orgány činné v trestním řízení.

8. Na podporu svých žalobních tvrzení žalobce předložil pro soud nepřezkoumatelné sjetiny nazvané vyhledávání v zaúčtovaných transakcích obsahující provedené úhrady, a to v několika druzích vyhotovení, kdy nejprve bylo obsaženo větší množství transakcí, následně byly některé začerněny, dále byl předložen přehled transakcí na účtu [číslo] u protiúčtu [číslo] celý se týkal transakcí v roce 2014.

9. Z osobního dopisu [jméno] [příjmení] členům žalobce z 4.4.2013 bylo zjištěno, že v něm popisuje proces uvolňování nákupu státní půdy pro organizace na ní hospodařící, kdy podle zákona o půdě č. 229/1991 Sb. a zákona č. 95/1999 Sb. mohla právnická osoba (družstvo) nakupovat státní půdu s podmínkou, že bude zapsána na fyzickou osobu (člena družstva). Když hrozilo riziko bezprostřední ztráty obhospodařovaných státních pozemků, vzali zodpovědnost nákupu této půdy na sebe [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného] se zárukou, že pozemky převedou na družstvo. Od roku 2003 takto nakoupené pozemky vykazuje žalobce každoročně na zvláštním účtu v účetních závěrkách a projednává na členských schůzích, vždy bez připomínek. Od roku 2007 žalobce trvale vykazuje zisk, splátky na nákup půdy od PF činí 266 000 Kč ročně. V roce 2012 při důchodovém věku [jméno] [příjmení] nikdo nejevil o funkci předsedy představenstva zájem, začaly útoky proti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], že si dělají, co chtějí. 7.3.2013 byl [jméno] [příjmení] odvolán s okamžitou platností. [jméno] [příjmení] vyzýval k účasti na schůzi 12.4.2013.

10. Z kupní smlouvy [číslo] uzavřené dne 27.12.2006 mezi Pozemkovým fondem ČR jako prodávajícím a žalovanou jako členkou žalobce soud zjistil, že došlo ke smluvnímu převodu vlastnických práv k pozemkům v obci [obec], k.ú. [obec] p. [číslo] [anonymizováno] p. [číslo] [rok], p. [číslo] za 498 302 Kč, kdy 33 687 Kč bylo zaplaceno před podpisem smlouvy, zbývajících 464 615 Kč má být hrazeno do 30 let v ročních splátkách po 15 487 Kč, poslední splátka k 31.12.2036 ve výši 15 492 Kč. Tato smlouva byla obsažena celá včetně podpisů účastníků a doložky katastrálního úřadu o právních účincích vkladu.

11. Z kupní smlouvy [číslo] uzavřené dne 16.5.2005 mezi Pozemkovým fondem ČR jako prodávajícím a žalovanou jako členkou žalobce soud zjistil, že došlo ke smluvnímu převodu vlastnických práv k pozemkům v obci [obec], k.ú. [část obce] u [obec] [anonymizováno] p. [číslo] p. [číslo] za 267 082 Kč, kdy 69 752 Kč bylo zaplaceno před podpisem smlouvy, zbývajících 197 330 Kč má být hrazeno do 30 let v ročních splátkách po 6 578 Kč, poslední splátka k 31.5.2035 ve výši 6 568 Kč. Tato smlouva byla obsažena celá včetně podpisů účastníků.

12. Z kupní smlouvy [číslo] uzavřené dne 30.5.2003 mezi Pozemkovým fondem ČR jako prodávajícím a žalovanou jako členkou žalobce soud zjistil, že došlo ke smluvnímu převodu vlastnických práv k pozemkům v obci [obec], k.ú. [obec] u [obec] [anonymizováno] p. [číslo] za 26 032 Kč, kdy kupní cena ve výši 840 Kč uhrazena před podpisem smlouvy formou zálohy, a ve zbývající celkové výši kupní ceny 25 192 Kč měla být hrazena ve splátkách po 840 Kč ročně vždy k 30.5 daného roku počínaje 30.5.2004 a konče 29.5.2033 při výši poslední splátky 832 Kč. Tato smlouva byla obsažena celá včetně podpisů účastníků a doložky katastrálního úřadu o právních účincích vkladu.

13. Z kupní smlouvy [číslo] uzavřené dne 16.5.2005 mezi Pozemkovým fondem ČR jako prodávajícím a žalovanou jako členkou žalobce 16.5.2005, zde šlo o pozemky v k.ú. [část obce] u [obec] [anonymizováno] p. [číslo] za kupní cenu 1 347 Kč, které byly uhrazeny před podpisem smlouvy.

14. Z kupní smlouvy [číslo] uzavřené dne 30.5.2003 mezi Pozemkovým fondem ČR jako prodávajícím a žalovanou jako členkou žalobce soud zjistil, že se týkala převodu pozemků v k.ú. [obec] u [obec] [číslo] za kupní cenu, která byla ve výši 40 361 Kč uhrazena před podpisem smlouvy formou zálohy, a ve zbývající celkové výši 1 210 844 Kč měla být hrazena ve splátkách po 40 361 Kč ročně vždy k 30.5 daného roku počínaje 30.5.2004 a konče 29.5.2033 při výši poslední splátky 40 375 Kč.

15. Z kupní smlouvy [číslo] uzavřené 3.9.2009 mezi Pozemkovým fondem ČR jako prodávajícím a žalovanou jako členkou žalobce se týká pozemků v obci [obec] u [obec], k.ú. [obec] u [obec a číslo], [číslo], [číslo], kdy na celkovou kupní cenu 952 550 Kč bylo uhrazeno formou zálohy před podpisem smlouvy 50 329 Kč a zbývajících 902 221 Kč mělo být uhrazeno ve splátkách po 30 074 Kč ročně vždy k 1.10 počínaje 1.10.2010, kdy poslední splátka ve výši 30 075 Kč měla být uhrazena k 30.9.2039.

16. Žalobce předložil výpisy z účetnictví ohledně zaúčtovaných transakcí za období od 31.3 do 31.12.2013, kde jsou uváděny transakce provedené z účtu žalobce [číslo] na účet č. [bankovní účet], což je účet uváděný Pozemkovým fondem ČR v kupních smlouvách uzavřených s žalovanou. Transakce se uskutečnily k 31.3.2003 ve výši – 40 361 Kč pod [variabilní symbol], - 840 pod [variabilní symbol], k 2.6.2004 – 840 Kč pod [variabilní symbol] a – 40 361 Kč pod [variabilní symbol], k 9.2.2005 – 1347 Kč pod [variabilní symbol] a – 69 752 Kč pod [variabilní symbol], k 4.7.2005 ve výši – 40 361 Kč pod [variabilní symbol], - 840 Kč pod [variabilní symbol], k 25.7.2006 ve výši - 840 Kč pod [variabilní symbol], - 6 578 Kč pod [variabilní symbol] a – 40 361 Kč pod [variabilní symbol], k 21.12.2006 – 33 687 Kč pod [variabilní symbol], k 16.8.2007 ve výši – 40 361 Kč pod [variabilní symbol], - 840 Kč pod [variabilní symbol], - 6 578 Kč pod [variabilní symbol], k 7.11.2007 – 24 561 Kč pod [variabilní symbol], k 17.7.2007 ve výši – 40 361 Kč pod [variabilní symbol], - 840 Kč pod [variabilní symbol], - 6 578 Kč pod [variabilní symbol], k 3.7.2007 ve výši – 40 361 Kč pod [variabilní symbol], - 840 pod [variabilní symbol], - 6 413 Kč pod [variabilní symbol], k 9.7.2009 - 6 578 Kč pod [variabilní symbol], k 30.12.2009 – 15 487 Kč pod [variabilní symbol], k 27.5.2010 ve výši – 40 361 Kč pod [variabilní symbol], - 840 Kč pod [variabilní symbol], - 6 578 Kč pod [variabilní symbol], k 22.10.2010 – 30 064 Kč pod [variabilní symbol], k 3.11.2010 – 7 Kč pod [variabilní symbol], - 63 Kč pod [variabilní symbol], - 153 Kč pod [variabilní symbol], - 302 Kč pod [variabilní symbol], - 382 Kč pod [variabilní symbol], k 30.12.2010 – 15 487 Kč pod [variabilní symbol], k 21.6.2011 ve výši – 40 361 Kč pod [variabilní symbol], - 840 Kč pod [variabilní symbol], - 6 578 Kč pod [variabilní symbol], k 9.11.2011 – 30 074 Kč pod [variabilní symbol], k 2.2.2012 – 15 487 Kč pod [variabilní symbol], k 29.5.2012 ve výši – 40 361 Kč pod [variabilní symbol], - 840Kč pod [variabilní symbol], - 6 578 Kč pod [variabilní symbol], k 9.11.2012 – 30 074 Kč pod [variabilní symbol], k 26.12.2013 – 15 487 Kč pod [variabilní symbol] a k 31.12.2012 ve výši – 40 361 Kč pod [variabilní symbol], - 840 Kč pod [variabilní symbol], - 6 578 Kč pod [variabilní symbol].

17. K předloženému výpisu z hlavní účetní knihy, podle nějž je jako poskytnutá záloha na hmo činí 2 832 266 Kč, žalobce tvrdil, že žalovaná působila u žalobce jako hlavní účetní a sama evidovala platby, kdy jí tedy muselo být zřejmé, že žalobcem uhrazená částka 2 832 266 Kč byla poskytnuta jako záloha na pořízení hmotného majetku. Žalovaná namítala nulovou vypovídací hodnotu této listiny. Podle účetního deníku předloženého žalobcem, žalobce za rok 2003 poskytl jako zálohu na hmo 82 570 Kč, za rok 2004 - 93 404 Kč, za rok 2005 - 82 570 Kč, za rok 2006 - 247 274 Kč, za rok 2007 - 231 600 Kč, za rok 2008 - 158 546 Kč, za rok 2009 - 477 301 Kč, za rok 2010 - 316 772 Kč, za rok 2011 - 262 826 Kč, za rok 2012 - 601 196 Kč, za rok 2013 - 2 814 100 Kč.

18. Z předžalobní výzvy a z informace k zásilkám soud zjistil, že byla žalovaná doporučeným dopisem 21.6.2016 vyzvána zástupcem žalobce k uhrazení částky 703 543 Kč jako bezdůvodného obohacení vyplývajícího ze zaplacených splátek na kupní cenu předmětných pozemků do 10 dnů od doručení výzvy. Z předžalobní výzvy a z dodejky soud zjistil, že byla žalovaná doporučeným dopisem 27.1.2017 vyzvána zástupcem žalobce k uhrazení částky 140 551 Kč jako bezdůvodného obohacení vyplývajícího ze zaplacených splátek na kupní cenu předmětných pozemků do 7 dnů od odeslání výzvy.

19. Rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 1.12.2015, č.j. 8C 117/2015-43, byla pravomocně k 19.12.2015 zamítnuta žaloba žalobce proti žalovanému [jméno] [příjmení] o uložení povinnosti žalovanému [jméno] [příjmení] uzavřít se žalobcem kupní smlouvu na konkrétní pozemky v k.ú. [obec], k.ú. [obec] u [obec] a k.ú. [obec] u [obec] za kupní cenu 60 510 Kč, přičemž k úhradě kupní ceny mělo dojít zápočtem, kdy [jméno] [příjmení] dluží žalobci částku ve výši kupní ceny. Žaloba byla postavena na tvrzené existenci smlouvy o smlouvě budoucí, žalovaný však popřel pravost svého podpisu na listině a žalobce nepředložil originál listiny pro znalecký posudek, který sám žalobce ani nenavrhl a navrhla jej žalovaná. Nebyla tedy podle soudu prokázána pravost listiny, kromě toho ve smlouvě nebyly pozemky řádně identifikovány, kdy tento nedostatek nelze nahradit výkladem.

20. Z hůře čitelné kopie listiny nazvané smlouva budoucí kupní datované 18.1.2010 podepsané mezi žalovanou [jméno] [příjmení] a žalobcem zastoupeným předsedou [jméno] [příjmení] a členkou představenstva [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se dohodl, že předmětem prodeje jsou podle ní veškeré pozemky, které [celé jméno žalovaného] nakoupila na svou osobu od Pozemkového fondu ČR a které splácí žalobce, které jsou evidovány v katastru nemovitostí na [jméno] [příjmení] v k.ú. [část obce] u [obec], [obec] u [obec], [obec] u [obec], [obec] u [obec] a [obec], které zemědělsky obhospodařuje žalobce, které byly nakoupeny za účelem užívání žalobcem, což bylo odsouhlaseno i na členské schůzi žalobce. Důvodem uzavření smlouvy bylo, že pozemky splácí žalobce a nelze je převést na žalobce před jejich úplným zaplacením PF ČR. Smlouva se měla vztahovat i na veškeré další pozemky nakoupené žalovanou pro žalobce, které bude žalobce splácet. Kupní smlouvy měly být uzavřeny do konce roku 2030, vždy do 3 měsíců po splacení kupní ceny konkrétního pozemku, vždy dohodou stran na výzvu jedné ze stran. S obsahem smlouvy měly být seznámeni členové žalobce. Kupní cena měla odpovídat částce uhrazené žalobcem vůči PF ČR a měla být uhrazena zápočtem, protože ji financuje žalobce. Žalobce byl oprávněn obhospodařovat do převodu pozemků kupní smlouvou pozemky a směňovat je k obhospodařování a to bezúplatně. K této smlouvě žalovaná ve své výpovědi uvedla, že ji vidí poprvé, že takovou listinu nepodepisovala a rozhodně ne v roce 2010, protože se to neřešilo v té době, pořád zbývaly další pozemky k nákupu pro družstvo a byli dohodnutí, že to budou řešit až po jejich koupi, žádné listiny si z družstva neodnesla.

21. Z oznámení o provedení aktualizace evidence půdy ze dne 21.5.2015 vydaného Státním zemědělským intervenčním fondem, regionálním odborem v [obec], bylo zjištěno, že bylo oznamováno žalobci jako uživateli, že aktualizoval fond uživatele pěti pozemků v k.ú. [obec] u [obec], kdy jako uživatel byla zapsána žalovaná jako ohlašovatelka namísto žalobce, proti oznámení bylo možno podat námitky, k námitkám vydalo rozhodnutí Ministerstvo zemědělství, které potvrdilo rozhodnutí a zamítlo námitky žalobce s tím, že žalobce předložil kopii smlouvy o smlouvě budoucí kupní z 18.1.2010, žalovaná namítala, že ji nikdy nepodepsala a namítala rovněž její neplatnost podle § 22 odst. 2 občanského zákoníku a § 239 odst. 4 h) obchodního zákoníku, namítala i neplatnost nájemní smlouvy. Ministerstvo shledalo smlouvu o smlouvě budoucí neurčitou, vycházelo tak z vlastnictví žalované, v případě nájemní smlouvy byla řádně dána výpověď. Žalovaná byla zastoupena v řízení JUDr. [jméno] [příjmení], žalobce advokátem.

22. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky 19.1.2005 bylo zjištěno, že jí bylo pronajato celkem 15 pozemků žalovanou žalobci za sjednané nájemné.

23. Z listů vlastnictví bylo zjištěno, že v k.ú. [část obce] u [obec] žalovaná vlastní 27 pozemků ve výměře od 94 m2 do 13 451 m2, v k.ú. [obec] u [obec] žalovaná vlastní 22 pozemků ve výměře od 122 m2 do 82 591 m2, v k.ú. [obec] žalovaná vlastní 26 pozemků o výměře od 137 m2 do 20 408 m2, nabývacími tituly jsou smlouvy kupní uzavírané v letech 2003 až 2009.

24. Z účastnické výpovědi žalované soud zjistil, že nastoupila do družstva od začátku v r. 1993 jako ekonomka, zpočátku na státních pozemcích jako pronajatých hospodařili a po uvolnění státní půdy se rozhodli je i nakupovat jako družstvo. V roce 1993 začínali s nulovou hotovostí po vzniku ze [anonymizována dvě slova] [obec], fungovalo to díky [jméno] [příjmení] formou záloh na nedodanou komoditu s tím, že se to vrátí po sklizni, pak v horším období nevěděli, zda ekonomicky družstvo přežije, problémy nakonec ustáli a od roku 2000 začali nakupovat pozemky i od soukromníků. Když pak bylo možno nakupovat státní pozemky, mohli to dělat jen členové družstva, tehdy se na představenstvu ptal [jméno] [příjmení] jako předseda, kdo do nákupu pozemků půjde, všichni to odmítali až zbyli jen oni dva a oni řekli, že do toho jít musí, aby družstvo nepadlo, pozemky potřebovali na živení dobytka. Nákup i kupní ceny se řešily každý měsíc na představenstvu a jednou ročně na výroční členské schůzi, vysvětlovali, nikdo nic nenamítal. Pak se začaly množit řeči o tom, že žalovaná s panem [příjmení] prošustrovali dotace ve výši 5-ti nebo 8-mi miliónů špatnými nákupy strojů v roce 2011 nebo 2012, v roce 2013 jim představenstvo vyslovilo ztrátu důvěry a nařklo je ze zpronevěry dotací ve výši 8 miliónů korun a zavřeli jim kanceláře, aniž by něco vysvětlili, nechovali se slušně. Na představenstvu jim vyčítali, že uzavřeli nevýhodné smlouvy, ale 5% úrok z úvěru, kdy 3% hradí PGRLF, není nevýhodná smlouva. Jako družstvo žili půl roku na dluh, který dotacemi dopláceli. [jméno] [příjmení] žalovaná považuje za nejobětavějšího člověka pro družstvo, za 100% odborníka. Nebylo jim věřeno, že by to dělali za vykazované mzdy. Žádná nařčení se v budoucnu neprokázala. Žalovaná byla v té souvislosti policií vyslýchána na Policii ČR. Žalobce žalované nevyplatil odstupné, neuhradil daň z nemovitosti, kterou pak jako vlastník musela platit finančnímu úřadu, což pro ni jako vdovu s dětmi nebylo jednoduché, posledních 14 000 Kč na dani žalobce žalované dluží dosud, odstupné bylo žalované po soudním řízení bylo vyplaceno, ale pouze z čisté mzdy nikoliv z hrubé, jako to má být správně, čímž má žalovaná za to, že jí žalobce fakticky dluží dalších 15 000 Kč, nájemné za užívání pozemku od žalobce nedostávala, platili jen daň z nemovitosti. Po odvozu účetnictví hned první den chodila dál do družstva, špatně se tam dělalo, třeba vypli akumulačky s tím, že nejsou výkrmna selat. Účetnictví, smlouvy pracovní i obchodní bylo první den odvezeno za období do roku 2010 v šanonech ekonomickým poradcem nového vedení panem [příjmení]. Žalovanou s panem [příjmení] ani ve snu nenapadlo, že by pozemky koupené od PF ČR žalobci v budoucnu nepřevedli, ale v roce 2013 to byla jediná možná odplata a obrana, na hrubý pytel patří hrubá záplata. Žalobce to nevěděl hned, že jim to nepřevedou, chvíli to trvalo. Ostatní do nákupu pozemků nešli, protože viděli určitou nejistotu. [příjmení] rok po ukončení pracovního poměru v družstvu byla žalovaná v pracovní neschopnosti. Žalovanou žalobce vyzýval k převodu pozemků na družstvo, ale neví kdy. Žalovaná nebyla schopna specifikovat, kdy po březnu 2013 žalobce zjistil, že jim pozemky žalovaná nepřevede. Žalovaná pracovala jako ekonomka žalobce, částečně měla na starosti i účetnictví, otázka nákupu pozemků se projednávala na představenstvu asi měsíc nebo pár měsíců před uzavřením první z kupních smluv, kdy už byly pozemky v nabídce. [příjmení] [příjmení] se ptal všech členů v představenstvu zda pozemky koupí na nějaké výroční členské schůzi při proslovu, ostatních členů družstva se neptal. Na schůzi určitě nebyli všichni členové. Žalovaná neví, jestli byla dohoda o našich závazcích převést pozemky družstvu po zaplacení kupních cen družstvem někde zachycena i písemně, určitě ale byla podkladem pro účetnictví, protože jinak by nešlo zaúčtovat úhrady na kupní ceny, které provedl žalobce vůči pozemkovému fondu podle kupních smluv uzavřených na žalovanou. Žalovaná tehdy vůbec neuvažovala o tom, že žalobce platí její pozemky, protože ty pozemky byly určeny pro žalobce, že jim je převede. O změnu v evidenci LPIS požádala žalovaná, kupními smlouvami jsem získala 52 ha pozemků, jejichž hodnotu odhaduje na 1 000 000 Kč, ty pozemky žalovaná pronajímá [anonymizováno] [obec] asi do roku 2030 za nájemné 2 300 Kč za ha ročně. Žalovaná peníze za ni žalobcem pozemkovému fondu zaplacené nevrátila, protože je nemá. Tehdy žalovanou s panem [příjmení] zastupoval [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a přítomný [anonymizována dvě slova] [obec] pan [příjmení] nabízel v ceně úhrad provedených žalobcem převést některé pozemky na žalobce nebo vyplatit ze strany [anonymizováno] [obec] odpovídající částku, což ale žalobce odmítl. To bylo asi v roce 2015 – 2016, žalovaná neměla nikdy záměr si pozemky nechat. Po koupi všech pozemků žalovanou a panem [příjmení] se měly postupně po úhradě kupních cen podle jednotlivých kupních smluv sepisovat smlouvy o převodu pozemků na žalobce. Z nájemného od [anonymizováno] [obec] splácím dál ceny pozemků přes 90 000 Kč ročně, platí i daň z pozemku, ale tu ji refunduje nájemce pozemků [anonymizováno] [obec]. Žalovaná nemá žádné výčitky svědomí vůči žalobci, vždycky s panem [příjmení] rozhodovali tak, aby to bylo výhodné pro žalobce, nejlacinější, vždycky nejmenší zlo. Žalovaná do března 2013 neplatila vůči PF ČR nic, ani kauce, ani splátky, ty podle kupních smluv platil žalobce. Žalobci žalovaná neříkala, že jim pozemky nepřevede, v roce 2015 je pronajala [anonymizováno] [obec], do 2015 je užíval žalobce. Žalovaná začala uvažovat o tom, že pozemky žalobci nepřevede v létě 2013, ale žalobci to přímo neřekla. Na představenstvu v březnu 2013 nebyla, protože nebyla členem. Na nájem žalobce byla v roce 2014 podaná výpověď žalobci. Žalovaná není a nebyla v osobním vztahu s panem [příjmení]. Soud neuvěřil výpovědi žalované v části, kde uváděla, že všichni věděli, že se ty pozemky musí koupit, že to družstvo bude splácet a že po zaplacení kupní ceny se převedou pozemky na družstvo, ale stejně do nejistoty nechtěl nikdo jít, protože tato část výpovědi byla v rozporu se zápisy z členských schůzí a s výpověďmi většiny svědků (viz bod 27 odůvodnění tohoto rozsudku).

25. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce vznikl ze [anonymizována dvě slova] [obec] bez prostředků, pouze s majetkovými vnosy, byl odkázán na provoz na základě smluv s dodavateli, nemohli si vyskakovat do roku 2000, pak se začala uvolňovat státní půda, ale nemohl ji nakoupit žalobce. Po roce 2000 měli situaci lepší a začali odkupovat pozemky od fyzických osob celkem asi 27 ha. V letech 2003 a 2004 začali se žalovanou uzavírat s PF ČR kupní smlouvy. V roce 2010 se začali opeřovat členové družstva s lepší ekonomickou situací, vraceli se ti odchozí, začali v družstvu pracovat a kritizovat, až byli v březnu 2013 vyhozeni s osočením jako zloději. Od května 2013 platí splátky sami, nebyla ochota družstva s nimi jednat a bylo podáno na svědka trestní oznámení. V březnu 2013 na schůzi předsednictva nechal hlasovat o jejich odchodu a nabízel předání funkcí a podniku, ale bylo jim řečeno„ polož klíče a vypadni“, administrativní budovu zapečetili, ale pečetě byly ráno stržené a budovu hlídali pomocníci nového představenstva, ráno začali odnášet listiny, navrhovali dohodu, ale přišlo trestní oznámení. Při nekoupení pozemku by je koupil někdo jiný a žalobce by s nimi nehospodařil. Za hospodaření s pozemky, které na sebe převedli kupními smlouvami s PF ČR, nebylo žádné nájemné sjednáno a svědek jako předseda nařídil žalované vyplácet daň, kterou pak jako fyzická osoba musela začít platit a to formou nájemného, svědek z toho neměl ani to nájemné v hodnotě daně, platil ji sám. Trestní stíhání bylo odloženo, 24.4.2013 se konala členská schůze na kterou dorazily i sdělovací prostředky a o níž je záznam, navrhovali uzavřít nájem za 1 Kč, což pro nebylo akceptovatelné. Protože se nedohodli, za svědka a žalovanou [příjmení] [jméno] [příjmení], dali v září 2013 výpověď z nájmu i když nebyla uzavřena nájemní smlouva. Že budou platit splátky na kupní ceny sami žalobci oznámili v květnu 2013. V září 2013 byla dána výpověď, ze které bylo zřejmé, že žalobce s užíváním pozemků končí. Žalobce žalovanou nikdy nevyzval k tomu, aby na něj převedla pozemky. V březnu 2013 řekli, aby vypadli, že si nakradli už dost. Žalovaná se z toho nervově zhroutila, byly tam i nechutné scény. Žalobce po svědkovi jako po bývalém předsedovi nevymáhal náhradu škody, šlo jen trestní oznámení, naopak žalobce svědkovi dluží peníze za jeho investice do náhradních dílů a provozu aut žalobce. Žádnou konkrétní výtku svědek od žalobce nedostal, jen v trestním oznámení byl zmíněn jako nedůvodný nákup lejty, což se vyvrátilo znaleckými posudky. Žádné listiny si svědek z družstva neodnesl, byly tam v kanceláři pod zámkem a nemohly se vynášet. Žalobce svědka nevyzval k předání pozemků. Do března 2013 byl svědek ochoten pozemky po zaplacení kupních cen převést na žalobce, pak do září 2013 byl o dalším osudu pozemků ochoten se žalobcem jednat, pak už ne. Sám svědek nemá zájem pozemky po splacení kupní ceny dál držet, chce jen, aby neskončily ve spekulativních rukách. Pozemky jsou teď pronajímané [anonymizováno] [obec] za nájemné 2 300 Kč, nyní za 2 500 Kč za ha, nepřinášejí svědkovi žádný výdělek, splácí se z nich kupní ceny pozemků. Svědek získal od PF ČR 152 ha pozemků, chtěl, aby byly v českých rukách. Před březnem 2013 členové současného představenstva žalobce [příjmení], [příjmení] a [příjmení] nechodili na představenstvo a scházeli se v hospodě a organizovali puč. Finanční poradce žalobce z března 2013 pan [příjmení] dohlížel nad odvozem dokumentů žalobce. Svědek tvrdil, že byli ochotni družstvu vrátit peníze, které za pozemky zaplatilo, ale nedostali výzvu, tedy předžalobní výzvu dostali, ale to není dohoda, proto je nevrátili.„ Domluvili se, že pozemky koupím svědek se žalovanou“ znamená, že když pozemky nechtěl nikdo z představenstva, tak jako předseda rozhodl, že pozemky koupím sám a část bude na žalovanou. Kontrolní komise žalobce byla do roku 2013 platně obsazena a nikdy neřešila pozemků od PF ČR ani nic k předmětu řízení. Soud neuvěřil výpovědi svědka v té části, kde uváděl, že požádali členy družstva a členy představenstva o nákup s tím, že to bude družstvo splácet a pozemky budou napsané na člena, neboť jediný, kdo v tomto směru vypovídal byl tehdejší [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ostatní svědkové vypovídali opačně, tomu odpovídá i obsah zápisů z členských schůzí (viz bod 27 odůvodnění tohoto rozsudku). Soud neuvěřil tvrzením, že tehdy v roce 2013 chtěli půdu předat, ale žalobce nechtěl, že žádná dohoda nebyla, družstvo to platilo, aby to mohlo užívat a pak že možná, až se to zaplatí, tak se to převede na žalobce, ale to že nebylo dohodnuto, neuvěřil ani tvrzením svědka, že platby na kupní ceny za svědka a žalovanou evidovali v rámci účetnictví jako zálohy na hmotný investiční majetek z toho důvodu, aby to bylo transparentně na účtu samostatně, aby bylo vidět, že to jde PF ČR. Soud neuvěřil ani tvrzení svědka, že proti němu bylo vedeno řízení u soudu založené na falšované listině, kterou viděl až u soudu, ani tvrzení, že se svědek ptal členů představenstva a družstva v roce 2003 při členské schůzi bezprostředně následující a pak na každé další, jestli by nekoupili pozemky od PF ČR, ptal se jen činných členů, kteří přišli a případně těch, kteří přišli i jindy než na schůzi, kdy říkal, že to žalobce bude platit až do zaplacení celé kupní ceny a až to doběhne do konce, tak bude následovat dohoda o převodu vlastnictví pozemků na žalobce, přičemž o ceně se nemluvilo, protože tam byl dlouhý časový horizont, buď darem nebo kupní smlouvou a to hodlá svědek udělat i vůči současnému nájemci teď. Všechna tato svědkova tvrzení jsou v rozporu s výpověďmi svědků i s listinnými důkazy, zůstávají osamocena a to i ve vztahu například k žalované, která měla obdobný zájem jako svědek.

26. Žalovaná ve svém vyjádření odkazovala na skutkově takřka totožnou žalobu podanou žalobcem na bývalého předsedu žalobce [jméno] [příjmení] vedenou u Okresního soudu v Chrudimi pod sp.zn. 108 C 44/2017, kde byla z důvodu promlčení nároku žaloba nepravomocně zamítnuta rozsudkem ze dne 18.9.2018, č.j. 108C 44/2017-112. Usnesením odvolacího soudu z 8.3.2019, č.j. 18Co 446/2018-140, byl tento rozsudek zrušen a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení s tím, že má soud nejprve vyzvat žalobce podle § 118a občanského soudního řádu k doplnění tvrzení ohledně důvodu, z něhož je námitka promlčení vznesená žalovaným vůči nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení v rozporu s dobrými mravy a k označení důkazů k prokázání tohoto tvrzení, soud má zjistit, co mínil žalovaný [jméno] [příjmení] v dopise ze 4.4.2013 tím, že [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného] na sebe vzali odpovědnost nákupu půdy se zárukou, že pozemky převedou na družstvo a co mínil tím, že tento slib nemohl později dodržet a jaké byly všechny okolnosti uvedené dohody mezi účastníky, soud měl provést důkaz i připojeným spisem Okresního soudu v Chrudimi sp.zn. 8C 117/2015. Na základě dokazování má Okresní soud v Chrudimi posoudit, zda mezi účastníky skutečně byla uzavřena smlouva, podle níž se zavázal [jméno] [příjmení] na žalobce převést pozemky jejichž kupní cenu žalobce zaplatil a byť uzavře, že šlo o neplatnou smlouvu, bude posuzovat, zda následné neuzavření smlouvy dle dohody mezi účastníky s ohledem na okolnosti dané věci nevede k závěru, zda námitka promlčení vznesená [jméno] [příjmení] vůči nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení není v rozporu s dobrými mravy.

27. Ze spisu Okresního soudu v Chrudimi sp.zn. 108C 44/2017 bylo zjištěno, že žalobce se žalobou soudu podanou 22.12.2017 po žalovaném [jméno] [příjmení], narozeném 27.4.1950, domáhal zaplacení 2 005 403 Kč z titulu bezdůvodného obohacení získaného žalovaným [jméno] [příjmení] za skutkově téměř totožných rozhodných skutečností, jaké jsou uplatněny v řízení žalobce proti žalované [jméno] [příjmení] pod sp.zn. 12C 81/2018 Okresního soudu v Chrudimi. Z výpovědi svědka [příjmení] bylo zjištěno, že nastoupil do žalobce jako agronom v roce 2012, po odvolání [jméno] [příjmení] 7.3.2013 se ujal funkce předsedy, [jméno] [příjmení] týden po odvolání se žalobcem normálně spolupracoval, když ale požadovali smlouvu o smlouvě budoucí na převod pozemků, řekl, že neexistuje. Podali žalobu na nahrazení projevů vůle žalovaného na smlouvě o převodu pozemků, rozhodnutí soudu pravomocné 19.12.2015 bylo projednáno na členské schůzi, žalobce chtěl dál pozemky, začali připravovat žalobu na vydání peněz, kterou pak družstvo schválilo, bylo podáno i trestní oznámení ohledně pozemků, bylo odloženo. V roce 2013 byla cena hektaru pozemku 80 000 Kč až 100 000 Kč, v roce 2020 250 000 Kč až 300 000 Kč. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce chtěl převést hlavně pozemky, později vrátit peníze. Bývalí členové představenstva žalobce [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako svědci uvedli, že se na představenstvu mluvilo o tom, že pozemky na sebe koupí žalovaná a [jméno] [příjmení] a později pozemky na družstvo převedou. Svědkové nebyli schopni potvrdit ani lhůtu, ve které mělo podle slibů [jméno] [příjmení] k převodu pozemků dojít. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že [jméno] [příjmení] jeho manželce zaměstnané jako kuchařce nabídl, aby si pozemky koupila ze svého za 20 000 Kč, že by to za ni platil žalobce, to nabídka nebyla. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že bylo členům družstva nabízeno odkoupení pozemků, ale za své, možnost zaplacení pozemků žalobcem nabízena členům nebyla, že to [jméno] [příjmení] koupil za peníze žalobce, podle svědka to řekli členům až po nákupu pozemků po změně předsedy žalobce. Svědek [jméno] [příjmení] jako člen představenstva do roku 2003, papírově do roku 2006, což zjistil později, a nynější člen družstva vypověděl, že jim nabídli na představenstvu odkup pozemků, ale za své peníze, nikoli za peníze žalobce. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že jim bylo nabízeno odkoupit pozemky za vlastní peníze, nikoli za peníze žalobce, svědek byl na členské schůzi žalobce, kde bylo řečeno, že pozemky zaplatí žalobce a později na něj budou převedeny, [jméno] [příjmení] na to měl smlouvu, kterou ale svědek neviděl. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že [jméno] [příjmení] nabídl členům družstva odkup pozemků, nabídka za jejich vlastní peníze, že by to za ně splácelo družstvo, učiněna nebyla, teprve později se dozvěděla, že splátky bude platit žalobce za [jméno] [příjmení] a žalovanou, svědkyně viděla papír, o kterém [jméno] [příjmení] říkal, že je to smlouva o smlouvě budoucí o převedení pozemků do vlastnictví žalobce a neměli důvod mu nevěřit. Svědek [jméno] [příjmení], bývalý místopředseda žalobce vypověděl, že [jméno] [příjmení] nabízel na představenstvu odkup i za družstevní peníze a že pozemky budou převedeny na družstvo, ukazoval i smlouvu na to, svědek ji ale nečetl. [příjmení] [jméno] [příjmení] věřili. [jméno] [příjmení] si po odvolání odnesl papíry domů, mohla tam být i smlouva. Odnos papíru potvrdil ve výpovědi i svědek [jméno] [příjmení]. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že [jméno] [příjmení] zastupoval, v roce 2013 se jednalo o smír mezi [jméno] [příjmení] a žalobcem, v roce 2015 se jednalo se Státním zemědělským intervenčním fondem, o náhradu škody. V roce 2013 svědek nabízel žalobci dohodu, že pan [příjmení] a žalovaná [celé jméno žalovaného] žalobci zaplatí to, co žalobce za pozemky zaplatil a pozemky již zaplacené budou na žalobce převedeny, žalobce na dohodu nepřistoupil. Svědek se zúčastnil dvou členských schůzí v říjnu 2013, navrhovali i nájemní smlouvu, ale členská schůze pouze schválila, že věc dají k soudu, byl i na mimořádné schůzi žalobce 10.1.2014, kdy navrhovali uzavření dohody, ale členská schůze opět potvrdila, že to dají k soudu. Potom už se jednalo pouze o tom, kdo bude pozemky užívat. V prosinci 2015 přišla [jméno] [příjmení] výzva k náhradě škody přes 9, 000.000 Kč, 4.1.2016 mu svědek sepsal odmítnutí, žalobu už odmítl řešit. V roce 2013 podané trestní oznámení prakticky znemožnilo dohody. Svědkové [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] shodně vypověděli, že na členských schůzích bylo řečeno, že když to [jméno] [příjmení] koupí, převede později pozemky na žalobce. Svědek [jméno] [příjmení] při svém výslechu ale popřel uzavření dohody s družstvem, kterou by se zavázal pozemky na družstvo převést. Ve spise bylo předloženo i vyrozumění OSZ [obec] k podanému oznámení žalobcem o podezření ze spáchání trestné činnosti z 9.2.2016, kdy OSZ odmítlo reagovat, protože šlo o stejná trestní oznámení, která byla podána už 21.1.2014 a byla odložena. Ze zápisů z jednání představenstva a členské schůze žalobce bylo pouze prokázáno, že předseda žalobce [jméno] [příjmení] orgány žalobce pouze informoval o potřebě státní půdu nakoupit, což představenstvo doporučilo členské schůzi ke schválení a členská schůze schválila nákup„ konkrétním členem“ s konstatováním„ ošetřeno smluvně“ bez dalšího.

28. Z výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že žalobce vznikl a byl zapsán 30.4.1993, další zápisy jsou evidentně činěny nikoli v průběhu času, ale dodatečně, kdy žalovaná je zapsána jako člen představenstva 28.5.1996 se dnem zániku členství 23.3.2001 a s výmazem 23.5.2013, kdy na jiném místě je uvedeno, že žalovaná je zapsána jako člen představenstva 23.3.2001 se dnem zániku členství 26.7.2006 se zápisem a s výmazem 28.5.2013. U [jméno] [příjmení] je zápisů ještě větší množství, jako předseda žalobce figuruje od vzniku družstva 30.4.1993 do 28.5.2013.

29. Na žádost žalobce [příjmení] pozemkový úřad sdělil, že se žalovanou uzavřel kupní smlouvy [číslo] dne 16.5.2005, [číslo] dne 30.5.2003, [číslo] dne 30.5.2003, [číslo] 16.5.2005, [číslo] dne 2.9.2009 a [číslo] dne 22.12.2006 SPÚ potvrdil, že na kupní smlouvu [číslo] bylo uhrazeno 1 347 Kč 10.2.2005, na kupní smlouvu [číslo] bylo uhrazeno do 31.12.2013 celkem 444 353 Kč, na kupní smlouvu [číslo] bylo uhrazeno do 31.12.2013 celkem 170 778 Kč, na kupní smlouvu [číslo] bylo uhrazeno do 31.12.2013 celkem 142 398 Kč, na kupní smlouvu [číslo] ze dne 30.5.2003 bylo do 31.12.2013 uhrazeno celkem 9 247 Kč a na kupní smlouvu [číslo] ze dne 16.5.2005 bylo do 31.12.2013 uhrazeno celkem 122 439 Kč. Celkově tedy jde v součtu o 890 562 Kč, které byly uhrazeny na smlouvy do 31.12.2013.

30. Okresní státní zastupitelství Chrudim vyrozumělo 9.2.2016 žalobce o tom, že nebude jeho trestní oznámení z 9.2.2016 postoupeno policii k šetření ani nebudou přijímána žádná další opatření a na další podání nebude reagováno, když prakticky obsahově shodná podání byla vůči [anonymizováno] [obec] podána 21.1.2014, novým bylo pouze dohledání smlouvy o smlouvě budoucí kupní s podmínkami o převodu vlastnického práva k předmětným pozemkům z podezřelých na žalobce, kterou ale žalobce nepředložil. Protože ale žalobce sám uvádí, že podezřelí neměli v okamžiku koupě pozemků úmysl si je ponechat, nenaplňuje takové jednání znaky trestného činu. K 6.5.2016 žalobce podal žádost o výkon dohledu nad činností [anonymizováno] [obec] vůči Krajskému státnímu zastupitelství v [obec], které zástupce žalobce 21.6.2016 vyrozumělo, že postup okresního státního zástupce je zcela zákonný a podnět žalobce byl jako nedůvodný odložen.

31. Podle § 451 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatil i ten, za nějž bylo plněno, co po právu měl plnit sám (§ 454 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.). Právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení za 10 let ode dne, kdy k němu došlo (§ 107, odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku č. 40/1964Sb.). Podle § 3036 občanského zákoníku se podle dosavadních právních předpisů až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

32. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěn tento skutkový stav. Žalovaná s Pozemkovým fondem ČR uzavřela shora uvedené kupní smlouvy (viz body 10. až 15. odůvodnění tohoto rozsudku), kterými podle § 7, odst. 1, písm. c) zákona číslo 95/1999Sb. zakoupila zemědělské pozemky, zavázala se stanovené kupní ceny uhradit buď zálohou a dohodnutými splátkami nebo bylo deklarováno, že kupní cena byla celá uhrazena zálohou, složenou před podpisem kupní smlouvy. Žalobce se žalobou domáhal úhrady plateb, které za žalovanou z těchto důvodů uhradil na účty prodávajícího Pozemkového fondu ČR, následně Státního pozemkového úřadu. Ve všech případech se jednalo o platby, uskutečněné do 31.12.2013 a žalobce sám potvrdil, že platby uskutečněné od 24.2.2014 neuplatňuje. Žalovaná vznesla námitku promlčení. Hodnocením jednotlivých důkazů samostatně a i ve vzájemných souvislostech dospěl soud k závěru, že žalovaná uzavřela předmětné kupní smlouvy na pozemky s tím, že pozemky sice koupí ona, ale bude je platit žalobce a nejpozději po jejich zaplacení budou pozemky převedeny žalovanou na žalobce. O dohodě hovořili jednotliví členové žalobce i sama žalovaná a svědek [příjmení] jako o existujícím úkonu. V obou sporných řízeních (žalobce proti [jméno] [příjmení] a žalobce proti žalované) byla v kopii listina s dohodou i předložena, v obou sporech však byla jejími aktéry (žalovanými) napadána jako falešná, a to za situace, že ji podepisovali jen oni sami, [jméno] [příjmení] i v postavení za žalobce. U žalované šlo o listinu nazvanou smlouva budoucí kupní datovanou 18.1.2010 podepsanou mezi žalovanou [jméno] [příjmení] a žalobcem zastoupeným předsedou [jméno] [příjmení] a členkou představenstva [jméno] [příjmení], jak je podrobně popsána v bodě 20 odůvodnění tohoto rozsudku. Na základě svědeckých výpovědí (vyjma svědka [příjmení] – tehdejšího místopředsedy žalobce) má soud za to, že [jméno] [příjmení] jako předseda družstva nenabízel řadovým členům družstva, že za ně bude družstvo platit kupní ceny a oni se stanou vlastníky pozemků, což bylo ujednáno pouze se žalovanou a kromě ní na sebe kupními smlouvami převedl pozemky i [jméno] [příjmení], za kterého žalobce zaplatil na kupních cenách 2 005 403 Kč O záměru nákupu pozemků se mluvilo na představenstvu i členských schůzích žalobce, avšak dostatečně určitá dohoda, kterou by schválilo alespoň představenstvo jako statutární orgán žalobce, uzavřena nebyla. [jméno] [příjmení] byl dlouholetým předsedou žalobce od vzniku družstva 30.4.1993 do 28.5.2013, žalovaná byla zapsána jako člen představenstva 28.5.1996 až do dne výmazu v obchodním rejstříku 23.5.2013 (v podrobnostech viz bod 28. odůvodnění rozsudku). Když se pak někteří členové žalobce začali„ opeřovat“ v době, kdy se žalobci začalo lépe dařit, začali napadat hospodaření [jméno] [příjmení] a žalované v rámci žalobce, došlo k neshodám, v jejichž důsledku byl [jméno] [příjmení] odvolán z funkce předsedy žalobce k 7.3.2013 (viz body 24. a 25. odůvodnění rozsudku) a spolu s ním odešla na pracovní neschopnost i žalovaná. V lednu 2014 byla podána i trestní oznámení ze strany žalobce (viz bod 30. odůvodnění rozsudku). Žalovaná pak společně s [jméno] [příjmení] změnila své stanovisko a odmítla dodržet uzavřenou dohodu ohledně převodu pozemků na žalobce. Žalobce na splnění dohody trval a snažil se toho domoci. Ohledně této věci probíhalo řízení, členové žalobce o dohodě hovořili jako o existující, ale její řádné uzavření prokázáno nebylo (viz bod 20. odůvodnění rozsudku), z tohoto důvodu byla pravomocně k 19.12.2015 zamítnuta žaloba žalobce proti [jméno] [příjmení] o nahrazení projevu vůle [jméno] [příjmení] ve vztahu ke smlouvě o převodu vlastnictví k pozemkům na žalobce. [jméno] žalovaná se nedokázala vyjádřit k tomu, kdy konkrétně se vůči žalobci vyjádřila, že mu pozemky podle jejich dohody nepřevede (viz bod 24. odůvodnění rozsudku). Nejpozději v souvislosti s 1. předžalobní výzvou z 21.6.2016 se tak stalo nesporně, protože byla dána výzva žalobce žalované k uhrazení částky 703 543 Kč, na kterou žalovaná nereagovala, nereagovala ani na výzvu zaslanou 27.1.2017 k uhrazení částky 140 551 Kč (viz bod 18. odůvodnění rozsudku). I když je pravděpodobné, že žalobce po zjištění výsledku soudního sporu s [jméno] [příjmení] (viz bod 20. odůvodnění rozsudku) měl vědět, že by neuspěl ani vůči žalované, když neuspěl vůči [jméno] [příjmení], protože oba jednali ve shodě, najisto datum počátku vědomí žalobce o stanovisku žalované postaveno není. Pro žalobce bylo prioritní získat do svého vlastnictví pozemky žalované o rozloze 52 ha a pozemky [jméno] [příjmení] 152 ha (viz body 24. a 25. odůvodnění rozsudku), teprve když žalobce neuspěl vůči [jméno] [příjmení], začalo se u žalobce zvažovat alespoň vrácení zaplacených splátek na kupní ceny za [jméno] [příjmení] a žalovanou. Žalobce se snažil situaci za pomoci nového zástupce znovu zvrátit také prostřednictvím státního zastupitelství (viz bod 30. odůvodnění rozsudku), ani zde nebyl úspěšný, o čemž byl vyrozuměn 9.2.2016. Teprve poté byly podány obě žaloby o bezdůvodné obohacení, jedna vůči [jméno] [příjmení] a druhá vůči žalované. Žalovaná vznesla proti žalobě námitku promlčení nároku.

33. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav ve smyslu § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. podle § 451 a násl., § 107 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a § 3036 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dospěl k závěru, že byla žaloba v této věci podána důvodně. Soud má za to, že žalobce vycházel z toho, že nedosáhne u žalované převodu pozemků až po vyjádření státního zastupitelství z února 2016. Teprve poté byly vůči žalované uplatněny předžalobní výzvy. Žaloba podaná 22.12.2017 byla z tohoto pohledu proti žalované podána včas. Byl to žalobce, kdo platil za žalovanou jednotlivé splátky na kupní ceny pozemků, kdy kupními smlouvami žalovaná nabyla pozemky do svého vlastnictví. Žalobce tak činil veden slibem žalované deklarovaným i [jméno] [příjmení] do konce roku 2013, kdy v tomto roce se cesty účastníků rozešly. Když pak následně žalobce zjistil, že žalovaná žalobci pozemky nepřevede a že žalobce nemá legální možnost získat je do svého vlastnictví, ačkoli taková byla dohoda účastníků, tedy zjistil, že dohoda je právně nevymahatelná pro nedostatek formy a určitosti, učinil předžalobní výzvu, resp. výzvy, na zaplacení bezdůvodného obohacení vůči žalované. Soud shledal na základě provedeného dokazování, že se žalovaná obohatila na úkor žalobce tím, že jí vznikl majetkový prospěch, když za ni žalobce uhradil na kupních cenách za pozemky jí převedené kupními smlouvami celkem žalovaných 844 094 Kč, a proto žalované uložil zaplatit žalobci částku 844 094 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 703 543 Kč od 2.7.2016 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 140 551 Kč od 4.2.2017 do zaplacení, a to ve lhůtě tří měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku. Lhůta byla zvolena záměrně delší s ohledem na výši uložené částky k úhradě, aby měla žalovaná měla možnost zajistit finanční zdroje pro tuto úhradu.

34. Je pravdou, že na věc lze nahlížet i druhým způsobem, jak činí žalovaná, že se žalobce nejpozději k 19.12.2015 dozvěděl ze svého soudního sporu s [jméno] [příjmení], že nemá s nejvyšší pravděpodobností ani proti žalované naději na úspěšné získání pozemků od žalované, které byly žalovanou přislíbeny k převodu po úhradě jejich kupní ceny žalobcem, když ani s ní neměl uzavřenu žádnou právně použitelnou smlouvu. Z tohoto pohledu by žaloba soudu napadla až 22.12.2017, tedy tři dny po uplynutí subjektivní lhůty, což by samo o sobě svědčilo pro oprávněnost vznesení námitky promlčení, ke které došlo ze strany žalované, zde však je třeba se zabývat i vztahem namítaného promlčení a dobrých mravů, kdy v tomto směru se již k paralelní věci [jméno] [příjmení] a žalobce vyjádřil odvolací soud. Soud by zvažoval všechny okolnosti případu, kdy prokazatelně existovala dohoda žalobce se žalovanou o převedení pozemků nejpozději po úhradě kupních cen, ty byly v účetnictví, které vedla přímo žalovaná, zaúčtovávány jako záloha na budoucí majetek žalobce, která pak ze strany žalované nebyla plněna. Ačkoli žalovaná namítá, že se k ní žalobce nezachoval hezky, a proto dohody nedodržela, má soud za to, že již toto samo jednání žalované připravilo žalobce o majetek v hodnotě mnohonásobně vyšší, než je výše žalovaného bezdůvodného obohacení, kterého se žalobce v tomto řízení domáhá. I v případě, že by soud vycházel z námitky promlčení uplatněné žalovanou jako včasně uplatněné, má za to, že v porovnání třídenního zmeškání lhůty a dopadů námitky promlčení – vzniku bezdůvodného obohacení ve výši 844 094 Kč by takovou námitku promlčení shledal jako rozpornou s dobrými mravy. Žalované se jejím jednáním v rozporu s dohodou dostalo 52 ha zemědělsky využitelné půdy, z níž jí kromě vlastnictví hodnotného majetku, který v hodnotě stále výrazně narůstá, může plynout i nájemné, případně dotace, pokud by se přímo podílela na zemědělské činnosti na těchto pozemcích. I při tomto způsobu posuzování věci by tak soud dospěl ke stejnému závěru a uložil žalované žalovanou částku zaplatit.

35. Pro plný úspěch žalobce ve věci mu soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na náhradu nákladů řízení ve výši odměny za zastoupení ve věci advokátem stanovené podle advokátního tarifu za 11,5 hlavního úkonu právní pomoci po 11 700 Kč, 12 x režijní paušál 300 Kč, 8 paušálních náhrad po 100 Kč za každou promeškanou půlhodinu ztráty času cestou ke 4 jednáním a zpět, cestovné 7 264 Kč celkem (jednání 2018 - 1799 Kč, 2019 – 1 850 Kč, 2020 – 1 864 Kč a 2021 - 1 751 Kč osobním automobilem s průměrnou spotřebou nafty 8,5 l /100 km) a 21 % daň z přidané hodnoty z těchto položek a zaplaceného soudního poplatku 42 205 Kč. Náhradu nákladů řízení 219 124 Kč soud podle § 160 o.s.ř. stanovil žalované zaplatit žalobci ve lhůtě tří měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku a to vzhledem k výši těchto nákladů.