12 C 82/2023

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno jméno sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení 12 487 Kč s příslušenstvím

I. Co do žalovaných 487 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 487 Kč od 30.11.2021 do zaplacení se řízení zastavuje.

II. Co do žalovaných 12 000 Kč, žalovaného zákonného úroku z prodlení z částky 12 000 Kč od 30.11.2021 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou soudu podanou dne 20.3.2023 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení žalované částky 12 487 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 12 487 Kč od 30.11.2021 do zaplacení a 5 119 Kč a na nákladech řízení. Žalobkyně tvrdila, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12.11.2021 mezi společností [právnická osoba], [IČO], postupitelem a společností [právnická osoba], [IČO], jako postupníkem a novým věřitelem. Smlouva o úvěru byla uzavřená 3.11.2021 mezi žalovaným a [anonymizována dvě slova], na jejím základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč, žalovaná navýšila čerpaný úvěru na 12 000 Kč, který měl být splacen do 29.11.2021. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byla původním věřitelem opakovaně vyzývána k úhradě dluhu třemi upomínkami původního věřitele, v poslední upomínce byla informována o zesplatnění celého úvěru ke dni 24.5.2022 a vyzvána k jeho úhradě, prokazatelně se dostala do prodlení s úhradou celého úvěru dne 25.5.2022. Předmětem žaloby je pohledávka 12 487 Kč skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru 12 000 Kč, ze smluvního úroku, který v době zesplatnění činil 2 580 Kč a dále smluvní pokuty v souladu se smlouvou o úvěru, která v době zesplatnění činila 648 Kč nejpozději splatných dne 24.5.2022, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru z jistiny úvěru. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaná vybrala dle své vlastní volby dostupné parametry – výši požadovaného úvěru a termín splatnosti, následně se seznámila s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem, vyplnila registrační formulář, kde napsala své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byla obeznámena s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními, plynoucími z uzavření smlouvy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy vůči původnímu věřiteli, potvrdila, že návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru přečetla. Jako variabilní symbol, který identifikoval veškeré vzájemné platby mezi stranami, bylo dohodnuto číslo smlouvy. Po přijetí této platby žalovaná doplnila zbývající údaje, kterými byly mimo jiné číslo občanského průkazu, název bankovní instituce, u které měl vedený peněžní účet a trvalé bydliště. Žalovaná byla povinna se seznámit s podmínkami, právy a sankčními ujednáními plynoucími z této smlouvy. Dle obchodních podmínek dostupných na internetových stránkách právního předchůdce žalobkyně [webová adresa] obchodni-podminky/ (dále jen„ OP“), na které odkazuje úvěrová smlouva a které žalobce rovněž dokládá v příloze tohoto přípisu, byl žalovaný informován v odst. 7.11, že na základě ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru může věřitel coby poskytovatel spotřebitelského úvěru nahlížet do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované, pokud je to nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaná dále podle odst. 7.12 OP souhlasila, že za účelem ochrany svých majetkových práv a v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy může využívat informace z dlužnických registrů, konkrétně z registrů [příjmení], [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] a [anonymizováno] – [právnická osoba] v souladu s čl. 8 OP. Úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobkyně nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaná dle odst.

1. OP prohlásila, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědom, že by byla evidována v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie. Zejména pak v interní databázi věřitele, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, či v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR a nejsou jí známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jejích dluhů a povinností. Původní věřitel úvěr žalované vyplatil v období mezi 3.11.2021 a 19.11.2021 převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu 4401870. Přes předžalobní upomínku odeslanou dne 16.11. nebylo. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požaduje žalobkyně posouzení nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, soud má oslovit banku [právnická osoba] ohledně platby na účet žalované.

2. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen pro nedoručení žalované. Žalovaná při jednání uvedla, že si od [anonymizována dvě slova] půjčovala delší dobu, má za to, že i v tom listopadu 2021, nejdřív asi těch 8 000 Kč a do konce listopadu to navýšila asi na těch 12 000 Kč. Pak žalované telefonovali kvůli zaplacení a nabízeli jí prodloužení za nějaký poplatek, tak si žalovaná úvěr prodlužovala tím, že zaplatila poplatek, protože neměla dost peněz na to, aby zaplatila celý zbytek úvěru. Žalovaná neví, kolik celkem uhradila na těch poplatcích, už se v tom ztrácela. Původní smlouvu a její navyšování odklikala na internetu a smlouvy jí chodily e-mailovou poštou, takže by se daly dohledat. Prodlužování už bylo jenom přes telefon a v tom se ztrácí a vůbec neví, kolik jim zaplatila a za co. V tom listopadu 2021 měla všechno předchozí od [anonymizována dvě slova] uhrazené. Ohledně zkoumání možností žalované úvěr platit ze strany [anonymizována dvě slova] chtěli asi vidět výplatní pásku a žalovaná jim vyplňovala nějaké náklady domácnosti do formuláře, asi to chtěli vidět pokaždé před úvěrem. Že má žalovaná dluhy, které splácí, jim asi uváděla, asi kreditní kartu a měla tehdy hlavní pracovní poměr.

3. Svým výslovným projevem vůle soudu doručeným 25.8.2023 vzala žalobkyně žalobu zpět do částky 487 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 487 Kč od 30.11.2021 do zaplacení. Soud řízení podle § 96 odst. 1,2 občanského soudního řádu zastavil (výrok I. rozsudku).

4. K výzvě soudu podle § 118a občanského soudního řádu žalobkyně doplnila, že žalovaná hradila původnímu věřiteli celkem 18 240 Kč, které započetl na prodloužení splatnosti a příslušenství. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně odkazovala na obchodní podmínky na webových stránkách původního věřitele, kdy žalovaná věděla, že může původní věřitel nahlížet do databází k posouzení úvěruschopnosti žalované, souhlasila, že může věřitel využívat informace z dlužnických registrů SOLUS, CNCB a CBCB. Úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení žalované o příjmech a výdajích a také lustrací v CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie, žalovaná prohlásila, že není v prodlení se splacením dluhu a není si vědoma, že by byla evidována v databázi dlužníků.

5. Z jednotlivých smluv o úvěru bylo zjištěno, že podle textu datovaného 3.11.2021 [právnická osoba], [IČO] měla uzavřít smlouvu na výši úvěru 8 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 300,42% ročně, s úrokem celkem 1 712 Kč, s RPSN 1421,6 % s délkou splatnosti 26 dnů při datu splatnosti 29.11.2021. Podle textu datovaného 5.11.2021 [právnická osoba], [IČO] měla uzavřít smlouvu na výši úvěru 9 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 307,75% ročně, s úrokem celkem 1 973 Kč, s RPSN 1555,1% s délkou splatnosti 265 dnů při datu splatnosti 29.11.2021. Podle textu datovaného 8.11.2021 [právnická osoba], [IČO] měla uzavřít smlouvu na výši úvěru 11 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 304,63% ročně, s úrokem celkem 2 387 Kč, s RPSN 1674,4 % s délkou splatnosti 26 dnů při datu splatnosti 29.11.2021. Podle textu datovaného 19.11.2021 [právnická osoba], [IČO] měla uzavřít smlouvu na výši úvěru 12 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 301,83% ročně, s úrokem celkem 2 580 Kč, s RPSN 1 894,9 % s délkou splatnosti 26 dnů při datu splatnosti 29.11.2021. Součástí všech smluv je tabulka s prodloužením smlouvy a poplatky včetně RPSN. U první smlouvy na 8 000 Kč z 3.11.2021 byl poplatek za každé prodloužení 1 840 Kč, u druhé smlouvy na 9 000 Kč z 5.11.2021 byl poplatek za každé prodloužení 2 070 Kč, RPSN od 1356,7 % do 1235 % při prodloužení o celý rok, u třetí smlouvy na 11 000 Kč z 8.11.2021 byl poplatek za každé prodloužení 2 530 Kč, RPSN od 1409,6 % do 1255,8 % při prodloužení o celý rok, u čtvrté smlouvy na 12 000 Kč byl poplatek za každé prodloužení 2 760 Kč, RPSN od 1497,7 % do 1286 % při prodloužení o celý rok.

6. Ze smluv o úvěru bylo zjištěno, že podle textu datovaného 29.11.2021 [právnická osoba], [IČO] měla uzavřít smlouvu na výši úvěru 12 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 140,13% ročně, s úrokem celkem 2 580 Kč, s RPSN 1497,7 % s délkou splatnosti 56 dnů při datu splatnosti 29.12.2021. Podle textu datovaného 20.1.2022 [právnická osoba], [IČO] měla uzavřít smlouvu na výši úvěru 12 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 72,66% ročně, s úrokem celkem 2 580 Kč, s RPSN 754,9 % s délkou splatnosti 108 dnů při datu splatnosti 19.2.2022. Podle textu datovaného 18.2.2022 [právnická osoba], [IČO] měla uzavřít smlouvu na výši úvěru 12 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 56,87% ročně, s úrokem celkem 2 580 Kč, s RPSN 814,28 % s délkou splatnosti 138 dnů při datu splatnosti 21.3.2022. Podle toho datovaného 23.3.2022 [právnická osoba], [IČO] měla uzavřít smlouvu na výši úvěru 12 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 46,71% ročně, s úrokem celkem 2 580 Kč, s RPSN 846,8 % s délkou splatnosti 168 dnů při datu splatnosti 20.4.2022. Součástí všech těchto„ prodlužovacích“ smluv je tabulka s prodloužením smlouvy a poplatky včetně RPSN vždy o dalších 30 dní za poplatek 2 760 Kč za každé takové prodloužení, kdy se mění rozmezí RPSN od 1399,9 % do 1286 % při prodloužení o jeden rok u smlouvy z 29.11.2021, RPSN od 811,7 % do 932,4 % při prodloužení o jeden rok u smlouvy z 20.1.2022, RPSN od 850,5 % do 934,1 % při prodloužení o jeden rok u smlouvy z 18.2.2022, RPSN od 871,8 % do 931,2 % při prodloužení o jeden rok u smlouvy z 23.3.2022.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že [anonymizována dvě slova] postoupila pohledávky společnosti [právnická osoba], [IČO], dne 12.11.2021, kdy v seznamu soudu předloženém figuruje i žalovaná. Soudu bylo předloženo oznámení [právnická osoba] o postoupení pohledávky vůči žalované žalobkyni ze dne 18.11.2022 a předžalobní výzva sepsaná [anonymizována dvě slova] vůči žalované 24.5.2022. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku soud zjistil, že byla žalovaná doporučeným dopisem zaslaným 18.11.2022 vyzývána k úhradě 13 615 Kč do 3 dnů s upozorněním na následné vymáhání v soudním řízení při nezaplacení. Žalobkyně předložila i obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově v délce 19 stran platné od 29.8.2019, ani obchodní podmínky nebyly žalovanou podepsány. Žalovanou byl předložen i formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru k úvěru 8 000 Kč, kde šlo o úvěr 8 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 300,42% ročně, s úrokem celkem 1 712 Kč, s RPSN 1421,6 % s délkou splatnosti 26 dnů při datu splatnosti 29.11.2021.

8. Žalovaná předložila potvrzení banky o provedených úhradách vůči [právnická osoba], a to 29.11.2021 částky 2 760 Kč, 20.1.2022 částky 2 760 Kč, 18.2.2022 částky 2 760 Kč, 23.3.2022 částky 2 760 Kč, 24.6.2022 částky 3 000 Kč, 13.8.2022 částky 700 Kč, 1.9.2022 částky 1 000 Kč, 9.9.2022 částky 2 500 Kč a 9.9.2022 částky 2 500 Kč, u částek 2 500 Kč dne 9.9.2022 nelze rozlišit, že by šlo o dvě platby. Žalobkyně ve svém doplnění tvrzení k výzvě soudu podle § 118a občanského soudního řádu uvedla, že žalovaná zaplatila 18 240 Kč, což odpovídá při zaplacení jediné částky 2 500 Kč dne 9.9.2022.

9. Podle § 2395 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení podle § 1968 občanského zákoníku. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 obč. zák.). Podle § 1 odst. 2 občanského zákoníku nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu (§ 547 občanského zákoníku). Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním (§ 513 občanského zákoníku). Podle § 576 občanského zákoníku týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.. Bezdůvodně se podle odstavce druhého téhož ustanovení obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] 3.11.2021 uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru 8 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 300,42% ročně, s úrokem celkem 1 712 Kč, s RPSN 1421,6 % s délkou splatnosti 26 dnů při datu splatnosti 29.11.2021, v průběhu měsíce listopadu došlo k postupnému navýšení jistiny úvěru až na 12 000 Kč, kdy podrobně jsou jednotlivé smlouvy popsány pod bodem 5. odůvodnění tohoto rozsudku. Všechny smlouvy mají vysoké úroky a vysokou RPSN, jejich součástí jsou tabulky s poplatky za případné prodlužování smluv, opět s vysokou RPSN. Žalované bylo původním věřitelem na její účet zaplaceno celkem 12 000 Kč. Od 29.11.2021 byly mezi původním věřitelem a žalovanou uzavírány smlouvy o prodloužení smlouvy o úvěru, kdy žalovaná platila poplatky za prodloužení, když podle svého tvrzení neměla dostatek finančních prostředků na zaplacení celé sjednané částky. Žalovaná zaplatila původnímu věřiteli celkem 18 240 Kč (podrobně pod bodem 8. odůvodnění tohoto rozsudku a v tvrzení žalobkyně pod bodem 4 odůvodnění rozsudku). Původní věřitel následně postoupil svou pohledávku z titulu smlouvy o úvěru ve znění všech jejích následných změn vůči žalované na žalobkyni (viz bod 7. odůvodnění).

11. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 1968 a násl., § 2395 a násl., § 1, § 547, § 580, § 576, a § 2991 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Soud přezkoumal jednotlivé uzavřené smlouvy o úvěru mezi původním věřitelem a žalovanou a má za to, že se jedná o absolutně neplatné právní úkony, a to pro jejich rozpor s dobrými mravy. Už samotná první smlouva o úvěru na 8 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 300,42% ročně a RPSN 1421,6 % je nemravná, na čemž nemůže nic změnit skutečnost, že ji žalovaná podepsala. Podle § 576 občanského zákoníku týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. V daném případě je sjednaný poplatek tím stěžejním, co vede věřitele k uzavření smlouvy o úvěru, lze si jen velmi těžko představit, že by bez takového sjednaného poplatku byla smlouva o úvěru uzavřena. Všechny další smlouvy na uvedený smluvní základ navazují, kdy nad jeho rámec v rámci prodloužení trvání úvěrového vztahu účtuje původní věřitel poplatky za prodloužení. Žalovaná tak zaplatila celkem 18 240 Kč, aniž by se zbavila břemene dluhu. Vzhledem k tomu, že soud uvedené smlouvy považuje za absolutně neplatné, podřadil vztah mezi účastníky, respektive mezi žalovanou a právním nástupcem původního věřitele režimu bezdůvodného obohacení. V tomto režimu pak soud shledává částku 12 000 Kč, kterou si žalovaná od původního věřitele převzala, uhrazenou v plném rozsahu. Z tohoto důvodu tedy soud žalobě nevyhověl a zamítl ji v celém rozsahu.

12. Pro úplný úspěch žalované ve věci by jí soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na náhradu nákladů řízení, žalovaná však žádné náklady řízení nežádala a soud proto právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.