12 C 90/2024

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 227 801,85 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 212 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 212 200 Kč od 19.12.2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbývající žalované částky 15 601,85 Kč, žalovaného úroku ve výši 10,99 % ročně z částky 223 400,91 Kč od 29.11.2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 6 440,02 Kč a zbývajícího zákonného úroku z prodlení se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 9 518 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou soudu podanou dne 14.2.2024 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým mělo být žalované uloženo zaplatit částku 227 801,85 Kč s úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky 223 400,91 Kč od 29.11.2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 223 400,91 Kč od 9.12.2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 440,02 Kč od 25.8.2023 do 28.11.2023 a na náhradu nákladů řízení částku 9 113 Kč. Žalobkyně tvrdila, že 5.4.2023 uzavřela s žalovanou smlouvu o hotovostním úvěru číslo, na jejímž základě poskytla žalované částku 225 000 Kč a žalovaná se zavázala částku vrátit a zaplatit sjednaný úrok, a to měsíčně v pravidelných splátkách po 3 174 Kč skládajících se z pojištění, jistiny a úroku 10,99 % ročně splatných vždy k 21. dni v měsíci počínaje dnem 21.5.2023. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 4 500 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalované, nespoléhala pouze na tvrzení žalované, ale informace od ní ověřila za použití nezávisle ověřitelných údajů. Žadatelé obecně v rámci úvěrové žádosti deklarují (mimo jiné) výši čistého měsíčního příjmu, výši pravidelných měsíčních výdajů, rodinný stav a počet vyživovaných dětí. Nutnou podmínkou pro poskytnutí úvěru Zonky je verifikace příjmu žadatele. Primárním podkladem pro ověření příjmů žadatele jsou výpisy z bankovního účtu (další akceptované způsoby pro doložení příjmu jsou potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, důchodový výměr, výměr rodičovského příspěvku, daňové přiznání atd.). Tento postup posvětil i Nejvyšší správní soud ČR ve svém rozhodnutí, sp. zn. 1As 30/2015. Stejně jako příjem, tak i výdaje žadatele jsou v rámci procesu posouzení úvěruschopnosti ověřovány. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 žalobkyně využívá pro ověření výdajů sdělených dlužníkem státem publikované údaje o životním a existenčním minimu, upravené zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu a dále i údaje o výši normativních nákladů na bydlení dle účinných nařízení vlády. Dalším zdrojem využívaným pro verifikaci výdajů je dotaz do bankovního a nebankovního registru klientských informací, kdy zjišťuje platby za další závazky žadatele, jeho celkové úvěrové zatížení a platební morálku. U každého žadatele je proveden dotaz do insolvenčního rejstříku a ověření, že na žadatele není vedeno exekuční řízení. Žalobce poskytuje spotřebitelské úvěry bez zajištění, institutu ručitelství nebo spoludlužnictví jiné osoby. Při posuzování úvěruschopnosti proto vždy předpokládá plnění ze strany dlužníka dle řádného splátkového kalendáře. Dlužník má po dobu trvání smlouvy zároveň právo kdykoli provést částečné nebo úplné mimořádné splacení úvěru zcela bezplatně. Žalobkyně tak řádně posoudila úvěruschopnost žalované se závěrem, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jejích schopnostech úvěr splácet Splátky od 21.5.2023 do 25.8.2023 byly splaceny. Na základě bodu 5. smlouvy má žalobkyně nárok požadovat náklady účelně vynaložené na vymáhání a smluvní pokutu 500 Kč za každou opožděnou splátku či platbu, může v případě prodlení žalované celý úvěr zesplatnit a požadovat uhrazení celé dlužné částky najednou, což žalobkyně dne 29.11.2023 učinila. Ke dni zesplatnění šlo o nesplacenou jistinu 223 400,91 Kč, nesplacený smluvní úrok z úvěru kapitalizovaný na 6 440,02 Kč ode dne 25.8.2023 do 28.11.2023, smluvní pokutu 1 500 Kč a poplatek za sjednání úvěru 2 900,94 Kč. Přehled jednotlivých plateb žalované je uveden v důkazu označeném jako splátkový kalendář úvěru jako součásti žalobního tvrzení. O zesplatnění úvěru informovala žalobkyně žalovanou prostřednictvím zesplatňujícího dopisu - předžalobní výzvy, dále pak také zprávami odeslanými na e-mailovou adresu žalované, do jejího profilu na portále Zonky a SMS zprávou., Anonymizováno, .

2. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl pro nedoručení žalované do vlastních rukou zrušen. Žalobkyně na výzvu soudu podle § 118a občanského soudního řádu nereagovala, při jednání setrvala na tvrzení, že čtyři uhrazené splátky ze strany žalované prokazují existenci smlouvy o úvěru. Teprve po koncentraci řízení s koncem jednání dne 10.9.2024, kdy nežádala koncentrační lhůtu a bylo odročeno po závěrečném návrhu na vyhlášení rozsudku, žalobkyně reagovala 11.9.2024 na písemnou výzvu soudu podle § 118a občanského soudního řádu ze dne 17.6.2024, č.j. 12C 90/2024-32 a na předběžný právní názor soudu, a to písemně. Popsala kroky uzavírání smlouvy, její podepsání SMS kódem přes telefonní číslo, poslala naskenovaný občanský průkaz žalované, výpisy z účtu žalované, ve kterých byl uveden příjem žalované ze zaměstnání a z výživného, její výdaje a příjmy.

3. Z nepodepsaného textu smlouvy o úvěru datovaného dne 5.4.2023 bylo zjištěno, že se žalobkyně podle něj zavazuje žalované poskytnout úvěr 225 000 Kč, cena za službu je 4 500 Kč který se žalovaná zavázala splácet ve 120 měsíčních splátkách po 3 174 Kč, splatných vždy k 21. dni v měsíci počínaje 21.5.2023 při roční úrokové sazbě 10,99 % a RPSN 12,08 %, žalovaná byla pojištěna od 22.8.2022 se sazbou pojistného 8,9 % ve výši 116 Kč měsíčně, celkově měl do poslední splátky zaplatit 380 771,79 Kč. Součástí smlouvy byla i ujednání o výši smluvní pokuty 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu, případně do výše dlužné splátky, je-li nižší než 500 Kč. Nedílnou součástí smlouvy měly být úvěrové podmínky Zonky, seznámení se s ní mi měla žalovaná podepsat podpisem smlouvy. Úvěr měl být vyplacen na účet. Soudu byly předloženy i nepodepsané úvěrové podmínky účinné od 1.12.2021 a od 18.3.2023 a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru..

4. K nepodepsanému textu smlouvy žalobkyně předložila potvrzení vystavené žalobkyní 4.12.2023, kde uvádí, že smlouvu o hotovostním úvěru podepsala žalovaná zadáním SMS kódu na webových stránkách , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . Žalobkyně předložila rovněž potvrzení vystavené žalobkyní o tom, že 5.4.2023 vyplatila 225 000 Kč, soud si proto vyžádal zprávu od , právnická osoba, ., která potvrdila, že na účet žalované č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, bylo ke dni 5.4.2023 připsáno 225 000 Kč od žalobkyně. Podle splátkového kalendáře žalovaná žalobkyni uhradila čtyři splátky po 3 200 Kč ve dnech 18.5.2023, 17.6.2023, 17.7.2023 a 23.8.2023, od té doby splátky hrazeny nebyly a byla připsána třikrát pokuta po 500 Kč.

5. Žalobkyně předložila listinu nazvanou úvěrová zpráva, kde se uvádí, že žalovaná měla existující úvěr z kreditní karty od března 2021, kdy tento narostl na celkem 203 120 Kč k únoru 2023, kdy úvěrový rámec byl 200 000 Kč, měsíční splátka činila 5 940 Kč. Předchozí úvěry žalované byly ukončeny předčasně buď splacením žalované nebo ukončením ze strany finanční instituce, konkrétně šlo o dva hypoteční úvěry, jeden se zbývající výší 1 436 812 Kč se zástavou ukončený v únoru 2020, další ve zbývající výši 1 050,580 Kč se zástavou ukončený v květnu 2021 a jeden úvěr na stavební spoření zbývající výši 552 090 Kč ukončený v červnu 2020, ukončen byl i osobní úvěr, u všech těchto úvěrů byla uvedena data poslední delikvence.

6. Podle potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru vystaveného žalobkyní bylo v žádosti uvedeno klientem, že má příjem ze zaměstnání ve výši 22 000 Kč čistého, zaměstnavatelem je , právnická osoba, a vedlejší příjem je u výživného 4 000 Kč, žalovaná je rozvedená, s jedním dítětem, žije v nájmu, má celkové výdaje včetně splátek úvěrů 14 000 Kč, jiné osoby s příjmem v domácnosti nejsou, oba příjmy byly ověřeny z bankovního výpisu, celkem ověřený příjem 24 650 Kč, ověření proběhlo v bankovním a nebankovním registr, v insolvenčním rejstříku bez záznamu, dle úvěrových registrů splácí na kreditní kartu ještě celkem 203 120 Kč při výši splátky 5 940 Kč.

7. V oznámení žalované žalobkyně dne 29.11.2023 prohlásila úvěr na částku 234 241,87 Kč za splatný a stanovila žalované povinnost k úhradě do 10 dnů, podle podacího archu byla doporučená zásilka žalované zaslána 1.12.2023.

8. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). Bezdůvodně se podle odstavce druhého téhož ustanovení obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele (§ 1968 občanského zákoníku). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 občanského zákoníku). Podle § 122 odst. 4, 5 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Odstavec 4 se použije obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu.

9. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, účinného od 1.12.2016 posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

10. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Podle článku 21 písm. b) ve spojení s čl. 3 směrnice Evropského Parlamentu a Rady č. 2008/48/ES členské státy EU zajistí, aby má-li spotřebitel platit zprostředkovateli úvěru za jeho služby odměnu, byla spotřebiteli tato odměna sdělena a dohodnuta mezi spotřebitelem a zprostředkovatelem úvěru písemně na papíře nebo na jiném trvalém nosiči před uzavřením úvěrové smlouvy, přičemž „trvalým nosičem“ je každý nástroj, který umožňuje spotřebiteli ukládat informace určené jemu osobně, a to způsobem vhodným pro jejich budoucí použití, po dobu přiměřenou jejich účelu, a který umožňuje reprodukci uložených informací v nezměněném stavu. Podle § 1855 občanského zákoníku smlouva vyžaduje písemnou formu; podnikatel však nemá právo namítnout vůči spotřebiteli neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tímto právním předpisem je přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci eIDAS ve spojení se zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb. k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení EU č. 910/2014 účinky vlastnoručního podpisu má jen kvalifikovaný elektronický podpis. Podle čl. 3 odst. 11 a odst. 12 nařízení EU č. 910/2014 kvalifikovaným elektronickým podpisem je zaručený elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v čl. 26 nařízení EU č. 910/2014, a to že je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou, a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

11. Soud se zabýval tvrzeními a důkazy, které byly učiněny do okamžiku koncentrace řízení, výzva podle § 118a občanského soudního řádu byla dána písemně v souvislosti s přípravou jednání, za dobu téměř tří měsíců na ni nebylo žalobkyní reagováno, k jednání vyslala žalobkyně právního zástupce, jemu byla připomenuta výzva podle § 118a občanského soudního řádu, zástupce předložil pouze dílčí důkaz, opětovně byla žalobkyně poučena o neunesení břemene důkazního k uzavření smlouvy o úvěru, byl sdělen předběžný právní závěr, došlo ke koncentraci řízení. Další tvrzení a důkazy byly doplněny až po koncentraci řízení, soud k nim proto nepřihlížel. Na základě provedeného dokazování soud nemá prokázáno, že by žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvu o úvěru v tom znění, jak je podrobně uvedeno pod bodem 4 tohoto odůvodnění rozsudku. Ač byla žalobkyně vyzvána k prokázání tohoto tvrzení a poučena ve smyslu §118a občanského soudního řádu o následcích neunesení důkazního břemene, žalobkyně pouze setrvala na tvrzení, že čtyři uhrazené splátky prokazují existenci úvěrové smlouvy. Nebylo zjištěno, že by měla žalovaná uzavřenou s bankou smlouvu o internetovém bankovnictví, kde by na jejím základě mohla uzavírat elektronicky smlouvy přes kódy a kde by zůstávaly uloženy uzavřené smlouvy. Bylo prokázáno, že žalovaná byla vlastníkem účtu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na který žalobkyně vyplatila částku 225 000 Kč dne 5.4.2023. Doporučeným dopisem zaslaným 1.12.2023 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení 234 241,87 Kč do 10 dnů. Žalovaná přes výzvu soudu netvrdila ani neprokazovala, že by žalovanou částku žalobkyni uhradila či že by byly dány skutečnosti vylučující existenci žalovaného nároku. Soud se nad rámec těchto zjištění skutkově zabýval i otázkou související – posouzením úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně, kdy zjištění soudu jsou podrobně popsána pod body 6, 7 odůvodnění tohoto rozsudku.

12. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle ustanovení § 2395 a násl., § 1968 a násl., § 2048 a násl., § 2991 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně. Soud se neztotožnil s argumentací žalobkyně, že byla dodržena požadovaná písemná forma při uzavření smlouvy o úvěru, kdy postačuje i prostý elektronický podpis. Popsané „uzavírání“ smlouvy nesplňuje ani požadavky písemné formy jako takové, ani požadavky na právní jednání učiněné elektronickými prostředky. , právnická osoba, nelze nahradit něčím, co ani vzdáleně nesplňuje požadavky stanovené právními předpisy (nařízení EU č. 910/2014 a zákon č. 297/2016 Sb. o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (v podrobnostech bod 11 tohoto odůvodnění rozsudku). U prostého elektronického podpisu nelze zaručit, že ho k dokumentu připojila osoba, které podpis patří, a stejně tak není možné zaručit, že dokument po podepsání nikdo neupravil. Pokud není smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřena v písemné formě, nezpůsobuje to sice její neplatnost, ale výrazně to zvyšuje náročnost pro tu ze stran sporu, která se snaží prokázat existenci smlouvy naprosto konkrétních parametrů. Vzhledem k tomu, že nebyla prokázána žalobní tvrzení o uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou, přičemž poskytnutí 225 000 Kč žalobkyní žalované prokázáno bylo, soud posuzoval skutkový stav jako tzv. bezdůvodné obohacení. Na poskytnutých 225 000 Kč bylo žalovanou vráceno žalobkyni celkem 12 800 Kč, rozdíl představuje 212 200 Kč, což je částka představující bezdůvodné obohacení. Výzvu zaslanou 1.12.2023 soud ve smyslu § 573 občanského zákoníku považuje za doručenou 6.12.2023, desetidenní lhůta od doručení běžela do 18.12.2023, dnem následujícím je žalovaná v prodlení, soud proto částku 212 200 Kč přiznal spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši od 19.12.2023 do zaplacení z této částky ve výši 15% ročně, lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 občanského soudního řádu třídenní od právní moci rozsudku.

13. Pro většinový úspěch žalobkyně jí soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na náhradu nákladů řízení v poměru odpovídajícím úspěchu 86% ( 93% úspěchu žalobkyně ve vztahu k jistině mínus 7% úspěchu žalované). Na celkových nákladech řízení žalobkyně požadovala náklady zaplaceného soudního poplatku 9 113 Kč, náhradu cestovného osobním automobilem s průměrnou spotřebou 10 l/ 100 km benzínu v ceně 38,20 Kč/l při amortizačním paušálu 5,60 Kč/km a ujetých celkem 165 km za jednání dne 10.9.2024 ve výši 1 554 Kč a čtyři paušální náhrady za promeškaný čas strávených cestou k jednání a zpět po 100 Kč. Náhradu nákladů řízení 9 518 Kč (66% z 11 067 Kč soud podle § 160 o.s.ř. stanovil žalované zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.