14 C 21/2022

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Hanákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 18 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 6 000 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 2 168 Kč, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 12 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 683,29 Kč za dobu od 14. 6. 2020 do 8. 11. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 000 Kč od 11. 12. 2021 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 743 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 12 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] kterou uzavřel žalovaný s její právní předchůdkyní [právnická osoba] dne 13. 5. 2020 (dále též jen„ smlouva o úvěru“). Uvedla, že společnost [právnická osoba] poskytla dne 13. 5. 2020 žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč, který byl vyplacen na bankovní účet uvedený v žádosti o úvěr, z něho byla odeslána tzv. verifikační platba. Žalovaný požádal o úvěr online na internetových stránkách www.zaplo.cz, kde vyplnil požadované registrační údaje, včetně čísla svého občanského průkazu, a v rámci dokončení žádosti o úvěr provedl tzv. verifikační platbu, kdy ze svého bankovního účtu převedl částku v rozmezí 0,01 – 1 Kč, čímž projevil svou vůli uzavřít smlouvu o úvěru. Realizací verifikační platby pak bylo žalovaným odsouhlaseno znění smlouvy o úvěru, smluvních podmínek, jakož i ostatních příloh smlouvy. Tzv. verifikační platba se činila v rámci závazkových vztahů mezi účastníky pouze jednou, tedy žalovaný ji učinil dne 8. 1. 2020 v rámci žádosti o předchozí úvěr, avšak podmínkou poskytnutí úvěru následného bylo doplacení úvěru předchozího. Poskytovatelka úvěru řádně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, důkazy o tom však žalobkyně nedisponuje. Žalovaný se zavázal vrátit do 13. 6. 2020 celkovou částku 14 760 Kč, nezaplatil však nic. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo věřitelce v souladu se 4. odstavcem 3. strany smlouvy právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 pak byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2021. Žalovaný dosud dluh neuhradil, ani přes předžalobní výzvu ze dne 7. 4. 2022. Podáním ze dne 30. 8. 2022 pak žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.

3. Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 13. 5. 2020 se poskytovatelka úvěru [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet], žalovaný se zavázal vrátit tuto částku společně s pevným úrokem 2 760 Kč do 13. 6. 2020, RPSN činí 1 141,2% Smluvní strany se dohodly, že v případě porušení povinnosti klienta (žalovaného) zaplatit jakoukoliv část závazku řádně a včas je žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu 0,1% z jistiny denně za každý započatý den prodlení. Smlouva je nepodepsána jak ze strany poskytovatelky úvěru, tak ze strany žalovaného (smlouva o úvěru [číslo] ze dne 13. 5. 2020).

4. Z bankovního účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno [celé jméno žalovaného] byla dne 8. 1. 2020 odeslána 1 Kč na bankovní účet [číslo] (výpis z bankovního účtu [číslo] ze dne 8. 1. 2020).

5. Z bankovního účtu [číslo] byla dne 14. 5. 2020 odeslána částka 12 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] vedený na jméno [celé jméno žalovaného] (výpis z bankovního účtu č. ze dne 14. 5. 2020).

6. Dopisem ze dne 25. 7. 2020 společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému, že z důvodu jeho prodlení se splácením úvěru tímto dnem zesplatňuje celý úvěr, celková dlužná částka činí 14 660 Kč (dopis ze dne 25. 7. 2020).

7. Postupní smlouvou ze dne 22. 11. 2021 společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným z titulu smlouvy o úvěru žalobkyni (postupní smlouva ze dne 22. 11. 2021, příloha postupní smlouvy). Dopisem ze dne 16. 12. 2021 žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k postoupení předmětné pohledávky (dopis ze dne 16. 12. 2021, podací arch).

8. Dopisem ze dne 7. 4. 2022 zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru v celkové výši 20 168 Kč, výzva obsahuje skutkový a právní rozbor věci (dopis ze dne 7. 4. 2022, podací arch).

9. Z výše uvedených listinných důkazů soud zjistil, že dne 13. 5. 2020 měla být mezi společností [právnická osoba] a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru [číslo] předložený dokument je nepodepsaný smluvními stranami, smlouva měla být uzavřena online na webových stránkách [webová adresa]. Soud vyzval žalobkyni k předložení důkazů k prokázání tvrzení, že žalovaný souhlasil s právě předkládaným zněním smlouvy o úvěru (a nikoliv zněním jiným), když tato skutečnost z ničeho neplyne. Žádný takový důkaz však předložen nebyl. Tvrzení žalobkyně, že žalovaný„ odsouhlasil“ znění smlouvy o úvěru odesláním tzv. verifikační platby, nemůže obstát, neboť v projednávaném případě žalovaný odeslal tzv. verifikační platbu v rámci žádosti o předchozí úvěr (8. 1. 2020) a v době, kdy žádal o úvěr zde projednávaný (13. 5. 2020) a zobrazil se mu na webových stránkách text nové smlouvy o úvěru, žádnou verifikační platbu neodesílal. Bylo prokázáno, že dne 8. 1. 2020 byla z bankovního účtu žalovaného č. [bankovní účet] odeslána na bankovní účet poskytovatelky úvěru [právnická osoba] [číslo] částka 1 Kč, a z téhož bankovního účtu [právnická osoba] pak byla na účet žalovaného č. [bankovní účet] dne 13. 5. 2020 odeslána částka 12 000 Kč. Dopisem ze dne 25. 7. 2020 [právnická osoba] oznámila žalovanému, že zesplatnila celý úvěr a vyzvala ho k zaplacení celkové částky 14 660 Kč. Tuto žalovaný dosud neuhradil, ani přes předžalobní výzvu ze dne 7. 4. 2022 Postupní smlouvou ze dne 22. 11. 2021 [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy o úvěru žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2021.

10. Z § 96 odst. 2 o. s. ř. plyne, že je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Z § 2993 věty první o. z. plyne, že plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

14. Podle § 1895 odst. 1 o. z. nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoliv strana převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo dosud splněno.

15. Z § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Jelikož žalobkyně vzala žalobu podáním doručeným soudu dne 30. 8. 2022 částečně zpět, soud postupoval podle § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v tomto rozsahu zastavil (výrok I. rozsudku).

18. Soud posoudil zjištěné skutečnosti podle výše uvedených zákonných ustanovení a dospěl k těmto závěrům: uzavření smlouvy o úvěru ze dne 13. 5. 2020 nebylo v řízení prokázáno, neboť žalobkyně nepředložila soudu žádný důkaz o tom, že žalovaný při sjednávání úvěru na webových stránkách [webová adresa] souhlasil se zněním smlouvy o úvěru tak, jak je soudu předkládána (a ne např. se zněním jiným). I kdyby však smlouva o úvěru byla uzavřena v předkládaném znění, nelze uzavřít, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně posoudila schopnost žalovaného poskytovaný úvěr řádně splácet, když dle svého vlastního tvrzení žádné důkazy o tomto nemá. Řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy je přitom podmínkou platnosti dané smlouvy. Smlouva o úvěru by tak byla neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. V řízení bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] převedla na bankovní účet žalovaného dne 13. 5. 2020 částku 12 000 Kč, její tvrzení, že žalovaný dosud nevrátil nic zpět, nebylo v řízení nijak zpochybněno. Soud proto posoudil poskytnutí uvedené částky jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného podle § 2993 o. z., které je tento povinen vrátit. Předmětná pohledávka za žalovaným byla postupní smlouvou ze dne 22. 11. 2021 postoupena žalobkyni, soud proto žalobě ve zbývajícím rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč (jistina zaslaná na bankovní účet žalovaného) se zákonným úrokem z prodlení z této částky od prvního dne prodlení žalovaného – 14. 6. 2020 – do zaplacení.

19. Pro většinový úspěch žalobkyně ve věci jí soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu odpovídajícím jejímu úspěchu ve věci 33 % (rozdíl mezi úspěchem žalobkyně 66% původně žalované částky a úspěchem žalovaného 33%). Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, odměny zástupce podle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy jeden úkon právní služby činí 300 Kč, tj. za 3 úkony 900 Kč (1. převzetí zastoupení, 2. předžalobní výzva, 3. sepis žaloby), 3 x paušál hotových výloh po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), 21 % DPH ve výši 252 Kč, tj. celkem 2 252 Kč, z čehož jí soud přiznal 33%, tj. částku 743 Kč.