Okresní soud v Chrudimi · Rozsudek

14 C 248/2023

č. j. 14 C 248/2023-56

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-04-23 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSCR:2024:14.C.248.2023.1

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Reiskou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno 00 Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno zastoupená advokátem Mgr. Jáchymem Petříkem sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený dne Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno trvale bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 11 448,50 Kč s příslušenstvím a 98 562,18 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudkua) částku 4 428,81 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 428,81 Kč od 31. 3. 2023 do zaplacení,b) částku 74 965,03 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 74 965,03 Kč od 31. 3. 2023 do zaplacení.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacenía) částky 7 019,69 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 677,15 Kč od 31. 3. 2023 do zaplacení,b) částky 23 597,15 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 605,28 Kč od 31. 3. 2023 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 370,34 Kč od 31. 3. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradu nákladů řízení částku 12 168 Kč.

1. Žalobou ze dne 21. 4. 2023 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 11 448,50 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o expres půjčce č. , tel. číslo, , kterou uzavřela s žalovaným dne 24. 5. 2021. Uvedla, že na základě této smlouvy se zavázala poskytnout žalovanému úvěr 15 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky s poplatky a úroky dle smlouvy v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 741,63 Kč, RPSN úvěru činilo 18,33%. Před poskytnutím úvěru žalobkyně prověřovala schopnost žalovaného žádaný úvěr splácet. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán s příjmem 26 448 Kč měsíčně (doloženo výpisem z bankovního účtu), celkový měsíční příjem domácnosti činil 50 000 Kč. Výdaje žalovaného žalobkyně odhadla na základě historických dat ČSÚ, dále bylo zjištěno, že žalovaný měl v době podání žádosti o úvěr závazky vůči žalobkyni v měsíční výši 10 287,58 Kč, vůči třetím osobám další závazky neměl. Byla provedena též lustrace žalovaného v interních i externích databázích (zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Žalobkyně proto dospěla k závěru, že žalovaný je schopen žádaný úvěr splácet, a poskytnutí úvěru schválila. Úvěr byl čerpán na bankovní účet uvedený v úvěrové smlouvě. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení, a proto žalobkyně prohlásila dne 29. 9. 2022 celý úvěr za okamžitě splatný. Žalovaný se tak počínaje dnem následujícím dostala do prodlení se zaplacením celého dluhu. Celková dlužná částka 11 448,50 Kč sestává z dlužné jistiny úvěru 8 105,96 Kč, úroků z úvěru kapitalizovaného ke dni zesplatnění dluhu ve výši 528,29 Kč, úroků z prodlení počítaných z dlužné jistiny úvěru kapitalizovaných ke dni 30. 3. 2023 ve výši 495,92 Kč, úroků z prodlení počítaných z dlužných úroků úvěru kapitalizovaných ke dni 30. 3. 2023 ve výši 40,13 Kč a poplatků za zesplatnění úvěru a odeslání upomínky, podrobně uvedeno v historii plateb, celkem ve výši 2 278,20 Kč. Žalovaný dosud dlužnou částku nezaplatil, a to přes zaslanou předžalobní výzvu.

2. Další samostatnou žalobou ze dne 21. 4. 2023 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 98 562,18 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o expres půjčce č. , tel. číslo, , kterou uzavřela s žalovaným dne 11. 7. 2021. Uvedla, že na základě této smlouvy se zavázala poskytnout žalovanému úvěr 90 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky s poplatky a úroky dle smlouvy v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 622,63 Kč, RPSN úvěru činilo 13,45%. Před poskytnutím úvěru žalobkyně prověřovala schopnost žalovaného žádaný úvěr splácet. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán s příjmem 26 448 Kč měsíčně (doloženo výpisem z bankovního účtu), celkový měsíční příjem domácnosti činil 50 000 Kč. Výdaje žalovaného žalobkyně odhadla na základě historických dat ČSÚ, dále bylo zjištěno, že žalovaný měl v době podání žádosti o úvěr závazky vůči žalobkyni v měsíční výši 12 268,31 Kč, vůči třetím osobám další závazky neměl. Byla provedena též lustrace žalovaného v interních i externích databázích (zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Žalobkyně proto dospěla k závěru, že žalovaný je schopen žádaný úvěr splácet, a poskytnutí úvěru schválila. Úvěr byl čerpán na bankovní účet uvedený v úvěrové smlouvě. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení, a proto žalobkyně prohlásila dne 18. 7. 2022 celý úvěr za okamžitě splatný. Žalovaný se tak počínaje dnem následujícím dostala do prodlení se zaplacením celého dluhu. Celková dlužná částka 98 562,18 Kč sestává z dlužné jistiny úvěru 85 335,37 Kč, úroků z úvěru kapitalizovaného ke dni zesplatnění dluhu ve výši 4 605,28 Kč, úroků z prodlení počítaných z dlužné jistiny úvěru kapitalizovaných ke dni 30. 3. 2023 ve výši 6 669,74 Kč, úroků z prodlení počítaných z dlužných úroků úvěru kapitalizovaných ke dni 30. 3. 2023 ve výši 451,79 Kč, poplatků za zesplatnění úvěru a odeslání upomínky, podrobně uvedeno v historii plateb, celkem ve výši 1 500 Kč. Žalovaný dosud dlužnou částku nezaplatil, a to přes zaslanou předžalobní výzvu.

3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.

4. Žalovaný uzavřel dne 24. 5. 2021 s žalobkyní smlouvu o úvěru - , Anonymizováno, Půjčka, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 15 000 Kč, žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit v celkem 24 měsíčních splátkách ve výši 741,63 Kč. Byla dohodnuta pevná úroková sazba 17% ročně z dlužné částky, RPSN úvěru činí 18,33%, tj. celková částka, kterou žalovaný zaplatí, bude 17 711,12 Kč. Úvěr bude žalovanému poskytnut na bankovní účet č. , č. účtu, . V článku III. bodu 10 a 11 smlouvy bylo mimo jiné dohodnuto, že v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení se splněním jakékoliv pohledávky žalobkyně, je tato oprávněna prohlásit svým rozhodnutím kterékoliv dluhy žalovaného za ihned splatné a požádat o jejich předčasné splacení. Žalobkyně o svém rozhodnutí písemně vyrozumí klienta, zejména mu sdělí den, k němuž prohlásila dluhy za ihned splatné, a lhůtu, v níž je klient povinen tyto dluhy uhradit.

5. Z vyjádření žalobkyně k procesu posouzení úvěruschopnosti žalovaného (k úvěrové smlouvě ze dne , datum, ) ze dne , datum, soud zjistil, že v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně kontrolovala veškeré dostupné informace v interních i externích databázích, zejména v bankovním i nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku, databází MVČR, atd. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (např. podíl na výdajích na bydlení), náklady vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima klienta dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částkou normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb. a výší měsíčních splátek dosavadních závazků. Deklarovaný čistý měsíční příjem žalovaného byl 26 448 Kč, byl ověřen z běžného účtu vedeného u úvěrujícího. Čistý měsíční příjem domácnosti byl ve výši 50 000 Kč, žalovaný byl svobodný, bydlel u rodičů, na nákladech bydlení se podílel v rozsahu 52,9%. Dosavadní interní splátky klienta činily 10 287,58 Kč, žalovaný neměl žádné další externí splátky.

6. Částka 15 000 Kč byla dne 24. 5. 2021 připsána na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , úvěr byl nejprve řádně splácen, žalovaný řádně uhradil splátky úvěru splatné v období červen 2021 – květen 2022, v červnu uhradil pouze 421,80 Kč, následující splátky úvěru již nezaplatil. Za celou dobu trvání úvěrového vztahu žalovaný zaplatil (splátky úvěru + poplatky) částku 10 571,19 Kč (čl. 18 verte spisu - amortizace, umořovací tabulka úvěru, platební historie daného úvěrového vztahu).

7. Dopisem ze dne 1. 10. 2022 žalobkyně oznámila žalovanému, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek žalobkyně prohlašuje úvěr č. , č. účtu, na částku 15 000 Kč za splatný ke dni 29. 9. 2022. Celková dlužná částka k uvedenému dni činí 10 984,24 Kč. Dopis byl žalovanému odeslán na známou adresu jeho bydliště dne 4. 10. 2022.

8. Dopisem ze dne 3. 4. 2023 zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě celkové dlužné částky 11 462,69 Kč z titulu předmětné smlouvy o úvěru ze dne 24. 5. 2021, a to do 7 dnů od odeslání výzvy s tím, že při nezaplacení bude dluh vymáhán v soudním řízení. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána na známou adresu téhož dne (podací arch).

9. Žalovaný dále uzavřel dne 11. 7. 2021 s žalobkyní smlouvu o úvěru - , Anonymizováno, , Anonymizováno, , v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 90 000 Kč, žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit v celkem 84 měsíčních splátkách ve výši 1 622,63 Kč. Byla dohodnuta pevná úroková sazba 12,7% ročně z dlužné částky, RPSN úvěru činí 13,45%, tj. celková částka, kterou žalovaný zaplatí, bude 136 605,68 Kč. Úvěr bude žalovanému poskytnut na bankovní účet č. , č. účtu, . V článku III. bodu 10 a 11 smlouvy bylo mimo jiné dohodnuto, že v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení se splněním jakékoliv pohledávky žalobkyně, je tato oprávněna prohlásit svým rozhodnutím kterékoliv dluhy žalovaného za ihned splatné a požádat o jejich předčasné splacení. Žalobkyně o svém rozhodnutí písemně vyrozumí klienta, zejména mu sdělí den, k němuž prohlásila dluhy za ihned splatné, a lhůtu, v níž je klient povinen tyto dluhy uhradit.

10. Z vyjádření žalobkyně k procesu posouzení úvěruschopnosti žalovaného (k úvěrové smlouvě ze dne , datum, ) ze dne , datum, soud zjistil, že v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně kontrolovala veškeré dostupné informace v interních i externích databázích, zejména v bankovním i nebankovním registru klientských informací, insolvenčních rejstříku, databází MVČR, atd. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (např. podíl na výdajích na bydlení), náklady vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima klienta dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částkou normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb. a výší měsíčních splátek dosavadních závazků. Deklarovaný čistý měsíční příjem žalovaného byl 26 674 Kč, byl ověřen z běžného účtu vedeného u úvěrujícího. Čistý měsíční příjem domácnosti byl ve výši 50 000 Kč, žalovaný byl svobodný, bydlel u rodičů, na nákladech bydlení se podílel v rozsahu 53,35%. Dosavadní interní splátky klienta činily 12 268,31 Kč, žalovaný neměl žádné další externí splátky.

11. Částka 90 000 Kč byla dne 12. 7. 2021 připsána na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , úvěr byl nejprve řádně splácen, žalovaný řádně uhradil splátky úvěru splatné v období srpen 2021 – únor 2022, následující splátky úvěru již nezaplatil. Za celou dobu trvání úvěrového vztahu žalovaný zaplatil (splátky úvěru + poplatky) částku 15 034,97 Kč (čl. 18 verte spisu , spisová značka, - amortizace, umořovací tabulka úvěru, platební historie daného úvěrového vztahu).

12. Dopisem ze dne 20. 7. 2022 žalobkyně oznámila žalovanému, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek žalobkyně prohlašuje úvěr č. , č. účtu, na částku 90 000 Kč za splatný ke dni 18. 7. 2022. Celková dlužná částka k uvedenému dni činí 91 614,18 Kč. Dopis byl žalovanému odeslán na známou adresu jeho bydliště dne 21. 7. 2022.

13. Dopisem ze dne 3. 4. 2023 zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě celkové dlužné částky 98 710,03 Kč z titulu předmětné smlouvy o úvěru ze dne 11. 7. 2021, a to do 7 dnů od odeslání výzvy s tím, že při nezaplacení bude dluh vymáhán v soudním řízení. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána na známou adresu téhož dne (podací arch).

14. Lustrací ve vnitřním systému soudu bylo zjištěno, že žalobkyně podala vůči žalovanému , Jméno zainteresované osoby 0/0, u zdejšího soudu v roce 2023 celkem , hodnota, žalob, v nichž se domáhá různě vysokých částek z titulu 7 nezaplacených úvěrů, které poskytla žalovanému v období dubna 2020 do července 2021.

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2).

18. Z § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , se podává, že věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

20. Též Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , spisová značka, , dospěl k závěru, podle něhož součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.).

21. Soud posoudil zjištěné skutečnosti podle výše uvedených zákonných ustanovení, přihlédl přitom k závěrům citované judikatury, a dospěl k těmto závěrům: mezi účastníky byla dne 24. 5. 2021 uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě žalobkyně téhož dne vyplatila na sjednaný bankovní účet žalovaného částku 15 000 Kč, a dále dne 11. 7. 2021 další úvěrová smlouva, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému na sjednaný bankovní účet částku 90 000 Kč. Před uzavřením každé úvěrové smlouvy žalobkyně v rámci posouzení schopnosti žalovaného žádaný úvěr splácet provedla lustraci žalovaného v registrech (bankovní i nebankovní registr informací o klientech, insolvenční rejstřík), tvrzené příjmy žalovaného ve výši cca 26 600 Kč měsíčně žalobkyně ověřila z výpisu z jeho bankovního účtu. Ohledně měsíčních výdajů žalovaného však žalobkyně vyšla z pouhých tvrzení žalovaného o tom, že se na nákladech bydlení u svých rodičů podílí v rozsahu 52,9% (v případě smlouvy ze dne 24. 5. 2021), resp. 53,35% (v případě smlouvy ze dne 11. 7. 2021). Žádný doklad k prokázání skutečné částky nákladů na bydlení žalovaného (které jsou tvrzeny pouze procentem, nikoliv konkrétní částkou) žalobkyně nevyžadovala, ani ohledně dalších měsíčních výdajů žalovaného, při jejichž posouzení vyšla žalobkyně ze zákonem stanovené částky životního minima a normativních nákladů na bydlení, a to přesto, že žalovaný v době žádosti o poskytnutí daných úvěru měl u žalobkyně sjednáno již několik smluv o úvěrech, sjednaných v krátké době po sobě, měsíční splátky dříve sjednaných úvěrů přitom činily 39% jeho čistých měsíčních příjmů (v případě smlouvy ze dne 24. 5. 2021), resp. 46% v případě smlouvy ze dne 11. 7. 2021 + k tomu žalovaný měl hradit měsíčně přes 50% nákladů na bydlení v domácnosti se svými rodiči, jejichž vyčíslení není známo. Soud má za to, že tento postup žalobkyně nelze označit za řádné splnění její povinnosti náležitě se zabývat schopností žalovaného žádaný úvěr splácet. Povinností žalobkyně bylo nejen prověřovat nejen příjmovou stránku žalovaného, ale též výdajovou, a to ověřením tvrzených údajů z předložených listin, nikoliv za použití zákonem stanovené částky životního minima, resp. normativních nákladů na bydlení, o to více v situaci, kdy žalovaný měl u ní uzavřeno několik dřívějších smluv o úvěru v krátké době po sobě a měsíční splátky jen těchto dříve sjednaných úvěrů činily zhruba 40% jeho čistých měsíčních příjmů, tedy nebyly rozhodně v zanedbatelné výši. Jelikož žalobkyně této své povinnosti nedostála, shledal soud obě uzavřené smlouvy o úvěru absolutně neplatné podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z listinných důkazů (platební historie úvěrových vztahů) bylo prokázáno, že žalovaný v případě úvěrové smlouvy ze dne 24. 5. 2021 - ve výroku rozsudku označen jako nárok a) - uhradil celkem částku 10 571,19 Kč, zbývá mu tedy vrátit žalobkyni částku 4 428,81 Kč, v případě úvěrové smlouvy uzavřené dne 11. 7. 2021 – ve výroku rozsudku označeno jako nárok b) - žalovaný dosud zaplatil celkem částku 15 034,97 Kč, zbývá mu tedy vrátit žalobkyni částku 74 965,03 Kč.

22. Soud tedy vyhověl žalobě v této části – tj. ohledně jistiny pohledávky 4 428,81 Kč v případě nároku a) a ohledně jistiny 74 965,03 Kč v případě nároku b) a uložil žalovanému povinnost žalobkyni dané částky zaplatit, včetně jejich příslušenství – zákonného úroku z prodlení ve výši 15% ročně z daných částek od 31. 3. 2023 do zaplacení (výrok I. rozsudku), ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

23. Jelikož žalobkyně byla v převážné části v řízení procesně úspěšná, vzniklo jí v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu poměrné části nákladů tohoto řízení. Úspěch žalobkyně činí 76% žalované částky, neúspěch činí 24%, žalobkyni proto náleží právo na náhradu 52% účelně vynaložených nákladů řízení. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 943 Kč, odměny zástupce podle § 7 odst. 1 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., kdy jeden úkon právní služby činí 5 060 Kč, tj. za 3 úkony 15 180 Kč (1. převzetí věci, 2. předžalobní výzva, 3. žaloba), 3 x paušál hotových výloh po 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 21 % DPH ve výši 3 377 Kč, náklady řízení žalobkyně celkem činí 23 400 Kč, z čehož 52% představuje částka 12 168 Kč, kterou soud žalobkyni přiznal.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.