3 C 100/2011

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Profousovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , část obce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovaným: 1/ celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa , obec anonymizováno - obec 2/ celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa , obec o zřízení věcného břemene <b>I. Soud zřizuje ve prospěch žalobce [příjmení] a [anonymizováno] [právnická osoba] [IČO] se sídlem [adresa] (kanalizační stoky) na pozemcích označených jako pozemkové parcely [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] na parcele č. st. [číslo], a dále služebnost cesty na pozemku [parcelní číslo], vše zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Chrudim pro obec a [katastrální uzemí], v rozsahu stanoveném geometrickým plánem znalce [celé jméno znalce], vyhotovených [anonymizováno] [jméno] [příjmení] poč. [číslo] [číslo] který je součástí výroku tohoto rozsudku.</b> <b>II. Služebnost určená dle bodu I. výroku tohoto rozsudku se zřizuje za náhradu ve výši 358 757 Kč, kterou je povinen žalobce zaplatit žalovaným jako společně a nerozdílně oprávněným do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Vzájemný návrh žalovaných, aby žalobce byl uznán povinným zachovat funkčnost náhonu tak, aby bylo možné provozovat malou vodní elektrárnu, která je ve vlastnictví žalovaných, se zamítá.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>V. Žalobce je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Chrudimi na nákladech řízení 61 892,46 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>VI. Žalovaní je povinni společně a nerozdílně nahradit České republice na účet Okresního soudu v Chrudimi na nákladech řízení 61 892,46 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou podanou k soudu dne 31.8.2011 domáhal se žalobce proti žalovanému, aby zřídil za náhradu věcné břemeno cesty přes pozemkové parcely [číslo] zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim na [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek]. K odůvodnění uvedl, že pozemky [číslo] mají ve společném jmění manželů žalovaní na základě kupní smlouvy ze dne 28.3.2003. Rozhodnutím [stát. instituce], odboru výstavby ze dne 21.10.1993 [číslo jednací] bylo rozhodnuto o umístění stavby ČOV a kanalizační sběrače [obec]. Jedná se o stavbu čistírny odpadních vod a kanalizačního sběrače, jehož investorem byl žalobce. Stavba byla umístěna též na předmětných pozemkových parcelách. Účastníkem územního řízení byla m.j. i [jméno] [příjmení]. V návaznosti na rozhodnutí o umístění stavby vydal Okresní úřad Chrudim, referát životního prostředí, oddělení vodního hospodářství, dne 22.11.1993 rozhodnutí č.j. ŽP/ VH/233/93 /144/ -1722 o povolení stavby (vodohospodářského díla) - kmenové stoky a ČOV [obec] a kanalizačního sběrače. Na základě toho vybudoval žalobce dílo, které se nachází m.j. na předmětných parcelách. Rozhodnutím Okresního úřadu Chrudim, referátu životního prostředí, oddělení vodního hospodářství ze dne 25.4.1995, č.j. ŽP/ VH/231 .2/95/453/ bylo povoleno trvalé užívání stavby označené jako Čistírna odpadních vod a kmenová stoka [obec]. Kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci dne 18.5.1995. Podle bodu 7) výroku kolaudačního rozhodnutí mělo být na pozemcích dotčených kanalizací řízeno věcné břemeno podle uzavřených smluv o nájmu pozemku a budoucí smlouvě. Ke zřízení věcného břemene ale nedošlo. V době vydání územního rozhodnutí, stavebního povolení a kolaudačního rozhodnutí měla pozemkové parcely [číslo] ve vlastnictví [jméno] [příjmení], předmětné dílo bylo vybudováno s jejím souhlasem. Z jejího potvrzení ze dne 30.11.1994 vyplývá, že vlastní pozemek na stoce [anonymizováno] (louka před [anonymizována dvě slova]) byl uveden do původního stavu. Po smrti [jméno] [příjmení] nabyla předmětné parcely [jméno] [příjmení], která je prodala spolu s dalšími nemovitostmi žalovaným. Dne 24.4.2008 dal žalovaný podnět k zahájení řízení o odstranění stavby Městskému úřadu v Chrudimi, odboru životního prostředí, městský úřad rozhodl dne 24.7.2008 tak, že neshledal důvody pro zahájení řízení o odstranění stavby. Dne 6.9.2010 dal žalovaný žalobci návrh na uzavření dohody o narovnání, podle níž žádal buď nepeněžité plnění (vybudování mostu a lávky) a částku 8 000 000 Kč, nebo částku 10 000 000 Kč (bez peněžitého plnění). Dne 8.3.2011 obdržel žalobce od žalovaného výzvu k mimosoudnímu vyřešení věci, na to žalobce navrhl, že na svůj náklad vybuduje most přes náhon a poskytne náhradu za věcné břemeno ve výši dle znaleckého posudku. Žalobce nemá zajištěn přístup ke stavbě na poz. parcelách [číslo] na základě obligačního práva, proto žádá o zřízení práva cesty dle § 151 o, odst. 3 občanského zákoníku. Žádá, aby soud pomocí znaleckého posudku posoudil nezbytný rozsah práva cesty za účelem přístupu vlastníka stavby, a dále stanovil náhradu za zřízení věcného břemene.

2. Žalovaní se k žalobě vyjádřili podáním ze dne 25.10.2011 tak, že na pozemcích mělo dojít k vybudování kanalizace dle projektové dokumentace. Stavba ale byla provedena v rozporu s projektovou dokumentací a stanovenými podmínkami, když k jejímu umístění došlo v jiném místě, než bylo projektovou dokumentací stanoveno. Byla znehodnocena část pozemků ve vlastnictví žalovaných. Vyústění kanalizace bylo taktéž vybudováno v rozporu s projektovou dokumentací. Potrubí kanalizace, odlehčovací stoka [anonymizováno] byla v rozporu s projektovou dokumentací provedena nikoliv pod úrovní dna náhonu, část náhonu byla zasypána a průtok veden pouze skrz potrubí o průměru 50 cm. Investorovi byla rozhodnutím ze dne 25.4.1995 uložena povinnost uzavřít nejpozději do 31.8.1995 s vlastníky pozemků dotčených kanalizací smlouvu, na základě které dojde ke zřízení věcného břemene, přičemž tato smlouvy nebyla s právními předchůdci žalovaných ani s žalovanými uzavřena. Právní předchůdkyně žalovaných [jméno] [příjmení] podmínila souhlas s provedením stavby podmínkou, že nebude omezena funkčnost náhonu při jeho případném využití k provozu malé vodní elektrárny u domu č [anonymizováno] v obci [obec], který je ve vlastnictví žalovaných. Provedením stavby došlo k radikálnímu snížení průtoku náhonu, jeho soustavnému zanášení a k jeho znehodnocení pro stavbu malé vodní elektrárny. Vzhledem k vybudování stavby v rozporu se stavebním povolením a projektovou dokumentací nebyl ze strany [jméno] [příjmení] ani žalovaných udělen souhlas ke zřízení věcného břemene. Nabídka vybudování mostu přes náhon neřeší skutečnost, že dochází k jeho zanášení právě z důvodu vybudování vyústění kanalizace jiným způsobem, než bylo stanoveno. Žalobce se domáhá další legalizace protiprávního stavu, když při mimosoudních jednáních odmítl provést nápravu nebo uhradit náklady na nápravu současného stavu. Žalobce se domáhá zřízení věcného břemene s tím, že mu vznikne přístup na jiná místa pozemku žalovaných, než na která by měl přístup v případě, že by byla dodržena trasa kanalizace dle projektové dokumentace. Žalovaní žádali zamítnutí žaloby o zřízení věcného břemene, žádali, aby žalobce byl uznán povinným k odstranění stavby, která není provedena v souladu se stavební dokumentací a podmínkami správních rozhodnutí. V případě, že by soud dospěl k závěru, že odstranění stavby není účelné, žádali, aby soud žalobce uznal povinným k takové nápravě vyústění kanalizace, kdy nebude docházet jejím vlivem k zanášení náhonu, tj. jejího přebudování dle původní projektové dokumentace, a stanovil přiměřenou finanční náhradu za znehodnocení pozemků umístěním stavby v rozporu se stavební dokumentací na pozemcích žalovaných.

3. Žalobce doplnil svá tvrzení podáním ze dne 13.12.2011 tak, že se nedomáhá legalizace protiprávního stavu, když na stavbu bylo vydáno územní rozhodnutí, stavební povolení a byla řádně zkolaudována. Dílo bylo vybudováno se souhlasem tehdejší vlastnice [jméno] [příjmení], která vlastní rukou potvrdila, že pozemek na stoce [anonymizováno] (louka před [anonymizována dvě slova]) byl uveden do původního stavu.

4. Žalobce doplnil svá tvrzení podáním ze dne 14.2.2014 tak, že kanalizační stoka není černou stavbou. Účastníkem územního a stavebního řízení byla tehdejší vlastnice pozemků [jméno] [příjmení], ta s provedením stavby vyslovila souhlas s podmínkou zachování funkčnosti náhonu při jeho případném využití k pohonu malé vodní elektrárny i při jeho prodloužení rovně od mlýna k řece. Územní rozhodnutí či stavební povolení nenapadla opravnými prostředky. Žalovaní se stali vlastníky kupní smlouvou ze dne 28.3.2003, ve smlouvě prohlásili, že je jim znám stav nemovitostí, v té době byla kanalizační stoka delší dobu v provozu, o její existenci museli vědět. Z důvodu vedení kanalizační stoky pod dnem vodního toku na p. [číslo] byla vybudována kanalizační shybka. Ta je tvořena vtokovým a výtokovým objektem na obou stranách vodního toku a vlastní shybkou, která je uložena pod vodním tokem a skládá se z několika souběžně vedených potrubí.

5. Žalovaní doplnili skutková tvrzení podáním ze dne 20. 2.2014 tak, že ze souhlasu paní [příjmení] se zbudováním přípojky kanalizace je zřejmá její podmínka, že bude zachována funkčnost náhonu k mlýnu. Tato podmínka nebyla zachovaná a žalovaní, kteří mají zájem provozovat vodní elektrárnu, trvají na tom, aby žalobce tuto podmínku dodržel a funkčnost náhonu neomezoval. Žalobce si od počátku musel být vědom, že tak jak je dílo provedeno, omezí průtok náhonem a bude docházet k jeho zanášení, a odlehčovací stoka, která přehrazuje náhon, je v naprostém rozporu s podmínkou paní [příjmení]. Žalovaní požadují takové řešení, aby došlo k obnovení průtoku vody náhonem v rozsahu, který by zajistil provoz vodní elektrárny.

6. Žalobce doplnil skutková tvrzení podáním ze dne 10.7.2014 tak, že podmínka paní [příjmení] byla splněna, neboť nenapadla územní rozhodnutí ani stavební povolení opravnými prostředky.

7. Při jednání ve věci dne 11.9.2014 žalobce upřesnil žalobu tak, že žádal, aby bylo rozhodnuto, že se zřizuje za náhradu služebnost inženýrské sítě kanalizační stoky na pozemkových parcelách [číslo] které jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], okres Chrudim prospěch žalobce, a to v rozsahu určeném geometrickým plánem. Zřizuje se za náhradu služebnost cesty na pozemkové parcele [číslo] v [katastrální uzemí] ve prospěch žalobce, a to v rozsahu určeném geometrickým plánem. Žalovaní upřesnili vzájemný návrh tak, že žádali, aby byl žalobce uznán povinným zachovat funkčnost náhonu tak, aby bylo možné provozovat malou vodní elektrárnu, která je ve vlastnictví žalovaných. Soud dal při jednání usnesením souhlas k upřesnění žaloby i vzájemného návrhu. Žalobce uvedl, že svůj nárok opírá o vodní zákon č. 254/2001 Sb. ve znění z.č. 303/2013 Sb., a to dle § 59a, dle kterého vlastník pozemku je povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1.1.2002 a jeho užívání. Žalovaní uvedli, že žalobce svým dílem naprosto znehodnotil vodní dílo, které je ve vlastnictví žalovaných, a které zde bylo předtím, než žalobce započal s budováním svého díla. Pokud žalobce argumentuje souhlasem předchozí vlastnice, tak tento byl dočasný a navíc byl podmíněn tím, že nebude narušena funkčnost původního vodního díla. Žalovaní kupovali nemovitost dle katastru bez jakéhokoliv břemene, teprve následně se přišlo na to, že náhon je přehrazen potrubím. Žalovaní požadují, aby zatrubnění bylo provedeno tak, aby byla zajištěna funkčnost náhonu. Žalovaní koupili mlýn s vodním právem, a to je nezrušitelné, nechali si zpracovat projekt, z toho vyplývá, že Novohradka má dost vody, provozování by bylo reálné téměř celoročně.

8. Okresní soud ve věci rozhodl dne 17.9.2014 mezitimním rozsudkem tak, že nárok žalobce i žalovaných shledal po právu. Proti rozsudku podal odvolání žalobce. Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice, který usnesením č.j. 23 Co 619/2014-117 ze dne 7.4.2015 rozsudek okresního soudu v odvoláním napadeném výroku zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

9. Podáním ze dne 10.6.2015 žalovaní upřesnili svůj návrh tak, že žádali, aby žalobce byl uznán povinným zajistit funkčnost náhonu, který je zapsán na LV [číslo] pro obec a k.ú. [obec] v katastru nemovitostí pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště v [obec], funkčnost náhonu je nutno stanovit průtokem energeticky využitelného množství vody v rozsahu 0,55m3/s do jeho minima 0,150 m3/s z řeky Novohradky, při minimálním zůstatkovém průtoku pod vzdouvacím objektem na řece Novohradce v rozsahu 138 l/s. Šířka koryta náhonu je 4 metry a hloubka se pohybuje od 0,8 metru do 1,2 metru oproti okolnímu terénu.

10. Usnesením ze dne 22.6.2015 dal soud souhlas ke změně vzájemného návrhu dle podání žalovaných ze dne 10.6.2015.

11. Podáním ze dne 4.8.2015 se žalobce vyjádřil tak, že ze vzájemného návrhu není zřejmé, zda parametry, které žalovaní požadují, existovaly v době koupě nemovitosti žalovanými. V době koupě byla kanalizační stoka již 8 let v provozu, žalovaní museli o její existenci vědět. V katastrální mapě z r. 1938 je náhon vyznačen tak, jak je tomu i v současné době, nyní je pouze kříží odlehčovací stoka kanalizace. Není ani zřejmé, zda náhon měl parametry, které žalovaní požadují, před vybudováním kanalizační stoky. Žalovaní dosud nepředložili povolení vodoprávního úřadu k provozování malé vodní elektrárny.

12. Podáním ze dne 3.11.2015 žalobce upřesnil žalobu tak, že požadoval, aby soud zřídil za náhradu služebnost inženýrské sítě (kanalizační stoky) na pozemcích označených jako pozemkové parcely [číslo] které jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], okres Chrudim, ve prospěch žalobce, a to v rozsahu určeném geometrickým plánem, který bude zpracován podle náčrtu geometrického plánu č. 238 B/2015 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem. Dále žalobce požadoval, aby soud zřídil za náhradu služebnost cesty na pozemku označeném jako pozemková parcela [číslo] v [katastrální uzemí] ve prospěch žalobce, a to v rozsahu určeném geometrickým plánem, který bude zpracován podle náčrtu geometrického plánu č. 238/2015, vyhotoveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem.

13. Při jednání ve věci dne 7.4.2016 dal soud souhlas ke změně žaloby dle podání žalobce ze dne 3.11.2015. Žalovaní se vyjádřili tak, že věcné břemeno tak, jak je požaduje žalobce, přesahuje míru nezbytně nutnou a neodpovídá skutečnosti. S ohledem na rozsah dotčených pozemků by bylo rozumnější věc řešit nájemní smlouvou než věcným břemenem, když obě varianty jsou zmíněny v kolaudačním rozhodnutí. Žalovaní trvají na zachování funkčnosti náhonu, k nemovitosti existuje vodní právo, je tam turbína, od Povodí Labe je doloženo, že je možno čerpat vodu na provoz elektrárny. Náhon před přehrazením ze strany žalobce byl funkční. Předchozí majitelka nemovitosti trvala na zachování funkčnosti náhonu.

14. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaní mají ve společném jmění manželů pozemkové parcely [číslo] zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim na [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek]. Z výpisu z katastru nemovitostí platného ke dni 6.11. 2002 bylo zjištěno, že vlastníkem nemovitostí byla v té době [jméno] [příjmení]. Z výpisu z katastru nemovitostí platného ke dni 27.3. 2003 bylo zjištěno, že vlastníkem nemovitostí byla v té době [jméno] [příjmení].

15. Z rozhodnutí [stát. instituce], odboru výstavby ze dne 21.10.1993 [číslo jednací] bylo zjištěno, že bylo rozhodnuto o umístění stavby ČOV a kanalizační sběrače [obec] mimo jiné i na parcelách [číslo].

16. Z rozhodnutí o umístění stavby Okresního úřadu Chrudim, referátu životního prostředí, oddělení vodního hospodářství ze dne 22.11.1993 č.j. ŽP/ VH/233/93 /144/ -1722 bylo zjištěno, že byla povolena stavba (vodohospodářského díla) - kmenové stoky a ČOV [obec] a kanalizačního sběrače mimo jiné i na parcelách [číslo].

17. Z rozhodnutí Okresního úřadu Chrudim, referátu životního prostředí, oddělení vodního hospodářství ze dne 25.4.1995, č.j. ŽP/ VH/231 .2/95/453/ bylo zjištěno, že bylo povoleno trvalé užívání stavby označené jako Čistírna odpadních vod a kmenová stoka [obec]. Kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci dne 18.5.1995. Podle bodu 7) výroku kolaudačního rozhodnutí mělo být na pozemcích dotčených kanalizací řízeno věcné břemeno podle uzavřených smluv o nájmu pozemku a budoucí smlouvě.

18. Z dokumentu označeného jako souhlas ze dne 16.10.1993 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] dala souhlas s prováděním stavby čistírny odpadních vod a kanalizace [obec], podmínkou vydání souhlasu je uzavření nájemní smlouvy na dotčené pozemky, konkrétní časová lhůta a výše úplaty Tato smlouva musí být uzavřena do konce roku 1993. Tento souhlas je vydán jen pro účely územního řízení a stavebního povolení výše uvedené stavby. Pod text před podpis je rukou psaný text (zjevně paní [příjmení]), že podmínkou je, že nebude omezena funkčnost náhonu při jeho případném využití k pohonu malé vodní elektrárny ani při jeho prodloužení rovně od mlýna k řece, podepsáno [příjmení] [jméno].

19. Z rukou psaného potvrzení datovaného dnem 30.11.1994 podepsaného [příjmení] [jméno] bylo zjištěno, že jmenovaná potvrzuje, že vlastní pozemek na stoce [anonymizováno] (louka před [anonymizována dvě slova]) byl uveden do původního stavu.

20. Z kupní smlouvy uzavřené dne 28.3.2003 mezi [jméno] [příjmení] jako prodávající a žalovanými jako kupujícími bylo zjištěno, že předmětem koupě je dům [adresa] na pozemku st. [parcelní číslo], parcela p. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, za kupní cenu 660 000 Kč.

21. Z podnětu žalovaného ze dne 24.4.2008 bylo zjištěno, že se jedná o podnět k zahájení řízení o odstranění stavby kmenové stoky a ČOV [obec] k Městskému úřadu v Chrudimi, odboru životního prostředí.

22. Ze sdělení Městského úřadu v Chrudimi, odboru životního prostředí bylo zjištěno, že městský úřad rozhodl dne 24.7.2008 tak, že neshledal důvody pro zahájení řízení o odstranění stavby.

23. Z rozhodnutí Městského úřadu v Chrudimi, Odboru životního prostředí, oddělení vodního hospodářství ze dne 8.11.2012 bylo zjištěno, že umožňuje provozovateli kanalizace pro veřejnou potřebu [územní celek] vstup na pozemky [anonymizováno], [číslo], v k.ú a obci [obec] ve dnech 30.11.2012 a 25.1.2013.

24. Ze sdělení Povodí Labe, státního podniku, Hradec Králové ze dne 4.4.2016, adresovaného žalovanému, bylo zjištěno, že záměr k nakládání s vodami k jejich energetickému využívání a k jinému nakládání spočívající v převodu vody k malé vodní elektrárně [obec] – [příjmení] na Novohradce, je možný.

25. Ze znaleckého posudku č. 2168 znaleckého ústavu qdq services s.r.o. ze dne 15.6.2018 bylo zjištěno, že nezbytný rozsah služebnosti inženýrské sítě je nutné ztotožnit s plochou kanalizační stoky (inženýrské sítě). Tato plocha není dána pouze profilem samotné stoky (potrubí). Stavba kanalizační stoky se skládá z podsypu, drenáže, potrubí, obsypu, a zásypu. Rozměry a požadavky jsou stanoveny technickou normou ČSN EN 1610 Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení. S touto plochou je počítáno také v projektové dokumentaci ze září r. 1993. Znaleckým posudkem byl proveden stručný popis stavby na jednotlivých pozemcích, schematické znázornění inženýrských sítí na dotčených pozemcích a odkaz na projektovou dokumentaci, kde je stavba kanalizace podrobně popsána, to vše pro účely vypracování znaleckého úkolu znalce [příjmení] [celé jméno znalce] dle usnesení č.j. 3 C 100/2011-225. Pokud se týká znaleckého úkolu stanovení nezbytného rozsahu pro určení služebnosti cesty na poz.parc. [číslo]: na tomto pozemku je zřízena tzv. odlehčovací komora, účelem služebnosti cesty je zajištění přístupu a příjezdu pracovníků provozovatele kanalizace ke kanalizaci. Za tímto účelem byla zpracována projektová dokumentace pro stavbu komunikace pro obsluhu kanalizace na p. [číslo] v k.ú. [obec]. Znalecký ústav považuje navrženou přístupovou komunikaci za dostatečnou. Protože přesný plošný rozsah plochy služebnosti bude teprve určen geometrickým plánem, případně posouzením právních otázek, určil znalecký ústav jednotkovou cenu služebnosti (Kč/m2), a to u služebnosti stezky v ploše, kde bude postavena obslužná komunikace na 370 Kč 1 m2, u služebnosti stezky v ploše, která bude znehodnocena zřízením služebnosti a výstavbou obslužné komunikace na [číslo] [anonymizováno]. K otázce, zda za současného stavu vedení kanalizační přípojky k čistírně odpadních vod a shybky, která protíná náhon k malé vodní elektrárně, lze zajistit dostatek vody k provozu malé vodní elektrárny: Přívod na čistírnu odpadních vod neprotíná náhon na pozemku parc. [číslo]. Shybka na přívodu na čistírnu odpadních vod, tedy 2krát potrubí neprotíná náhon na pozemku parc. [číslo]. Z odlehčovací komory vede odlehčovací stoka kruhového profilu v délce 33 m, je zaústěna pod jez a proti vzdutí velkých vod z vodního toku Novohradka je opatřena zpětnou klapkou, z celkové délky odlehčovací stoky 33 m v pozemku [číslo] asi v šířce 5m. V tomto prostoru je pozemek [číslo] zasypán zeminou a náhon je zatrubněn potrubím, které bylo ke dni místního šetření funkční. Pro zpracování odpovědi ohledně kapacity vody, je nutné předložit projektovou dokumentaci zpracovanou autorizovanou osobou dle z.č. 360/2006Sb. Šetřením u Stavebního úřadu v obci [obec] znalecký ústav zjistil, že splav byl znovu postaven včetně provedení mlýnského náhonu o šířce 2,9m dle povolení z r. 1909. V r. 1965 bylo vydáno rozhodnutí o přezkoumání vodního oprávnění pro mlýn č.p .106, v rozhodnutí vodního hospodářství, energetiky č.j. Vod/1965 ze dne 18.2.1965 je uvedeno, že vodní oprávnění se ruší bez náhrady, MNV po dohodě s JZD zajistí zrušení a zasypání mlýnského náhonu a odpadu.V r. 1970 došlo k předání stavby oprava [anonymizována dvě slova] v [obec], z popisu stavby vyplývá, že v pravobřežní opěrné zdi v délce 34,5 m bude zabudována roura o profilu 50 cm se stavítkem a byla zachována funkce náhonu. Dle znaleckého ústavu byla sice zachována funkce náhonu, ovšem vtok do náhonu v šířce 2,9 m byl zazděn opěrnou zdí a opatřen betonovým potrubím. K otázce, zda existuje technické řešení, které by umožnilo provoz malé vodní elektrárny, aniž by muselo dojít k odstranění kanalizační přípojky k čistírně odpadních vod: Část kanalizační sítě označená jako přívod na čistírnu odpadních vod neomezuje možný provoz malé vodní elektrárny, neboť nezasahuje do pozemku [číslo]. K otázce, zda kanalizační přípojka a shybka na pozemku žalovaných jsou umístěny a vybudovány v rozporu s projektem pro jejich výstavbu: Byly zjištěny dvě odchylky, a to stoka A mezi šachtou Š1- spojná šachta stok A-B a odlehčovací komorou Ok-A měla být provedena z obdélníkového profilu DN 1500/1000 s kinetou. Ve skutečnosti je proveden kruhový profil DN 1200 s ocelovou chráničkou. Dále dle projektové dokumentace je odlehčovací stoka rozdělena na 3 části- úsek od hraničení 0,033 Ok-A a šachta Š79a, stoka DN 1200 délky 15 m, úsek od Š79a až Š79, stoka DN 1200 délky 12m, úsek Š79- vyústní objekt do vodního toku Novohradky do opěrné zdi na pravém břehu- hraničení 0 km. Ve skutečnosti byla oproti projektové dokumentaci vypuštěna šachta označená Š79a, celková délka odlehčovací stoky 0-A zůstala 33m a kruhovém profilu DN 1200. Stavebním povolením byly odchylky schváleny. Závěrem: Stavba čistírny odpadních vod a kmenové stoky [obec] je provedena a užívána na pozemcích žalovaných [anonymizována dvě slova], [číslo], [číslo] v souladu s projektovou dokumentací pro stavební řízení a nepodstatnými odchylkami od skutečného provedení stavby schválenými ve zkušebním provozu.

26. Z vyjádření znaleckého ústavu [anonymizována tři slova] ze dne 26.8.2019 k námitkám proti znaleckému posudku bylo zjištěno, že za současného stavu nelze provozovat v budově č.p [číslo] v obci [obec] malou vodní elektrárnu bez ohledu na stavbu Čistírna odpadních vod, kanalizační sběrače [obec], neboť není vydáno povolení k nakládání s vodami. [ulice] úpravy, které by zajistily přívod vody z řeky Novohradky do náhonu tak, aby bylo možné v budově [adresa] provozovat malou vodní elektrárnu, je možné provést až po vydání stavebního povolení včetně projektové dokumentace pro stavební řízení a následně pro provedení stavebních úprav je možné malou vodní elektrárnu provozovat. Pokud se týká komunikace pro obsluhu kanalizace na pozemku [číslo] odkázal znalecký ústav na zpracovanou projektovou dokumentaci. Jakákoliv zpevněná komunikace pozemek znehodnocuje, stupeň omezení vlastnického práva je 100%. Skutečnost, že se nejedná o pozemky stavební, znalecký ústav zohlednil, stejně jako faktický stav pozemků. Pozemek, na kterém je inženýrská síť, není pozemkem stavebním.

27. Z výslechu oprávněných zástupců znaleckého ústavu před dožádaným Městským soudem v Brně dne 27.8.2019 bylo zjištěno k otázce, zda je možné s ohledem na provedenou stavbu kanalizační přípojky a shybky protínající náhon v domě [adresa] provozovat malou vodní elektrárnu: Je třeba vzít v úvahu popis uvažované vodní elektrárny, technické údaje jsou převzaty z manipulačního řádu, tj. kolik vody je potřeba, aby teklo, jaká je tam turbína, jaká hltnost tam musí být Pokud se týká popisu vodního díla, je tam betonový jez, vtok do nápustného potrubí, přivaděč vody, strojovna malé vodní elektrárny, Francisova turbína. Je potřeba vzít v úvahu stanovisko správce Povodí Labe ze dne 1.4. kterého lze povolit zřízení turbíny a malé vodní elektrárny za určitých technických podmínek, které stanoví Povodí Labe a které se zapracují do projektové dokumentace a předloží vodoprávnímu úřadu, který vydá vodoprávní rozhodnutí. Znalecký ústav zjistil, že v r. 1965 bylo vodní právo zrušeno bez náhrady a část náhonu v délce asi 10 m byla zatrubněna. Tento stav byl již před tím, než byla provedena kanalizace. Za současného stavu nelze malou vodní elektrárnu provozovat bez ohledu na stavbu čistírny odpadních vod a kanalizačního sběrače. Nyní je nutno zkoumat, zda množství vody, která tam teče, stačí na tu turbínu, to ale nelze bez projektu. K otázce, zda je možné provést stavební úpravy, které by zajistily přívod vody z řeky Novohradky do náhonu tak, aby bylo možné provozovat malou vodní elektrárnu: Musí být vydáno povolení k nakládání s vodami. [ulice] úpravy lze provést až po vydání stavebního povolení včetně zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení a pro provedení staveních úprav. Vodní elektrárna nepracuje, a to od r. 1965, kdy bylo zrušeno vodní právo, odpojena turbína, která tam je původní. K otázce, zda komunikace pro obsluhu kanalizace na poz. [číslo] musí být s asfaltovým povrchem: Je nutno řídit se projektovou dokumentací, dle které je stavba projektována jako obslužná komunikace umožňující příjezd nákladního vozidla s šířkou 2,5 m a délkou 9 m, má mít živičný povrch o šířce 3 m, celková šířka je 4 m, délka 20,5 m. K otázce znehodnocení pozemku: ať bude komunikace asfaltová, popř. i kdyby měla štěrkový povrch, vlastník ji nemůže užívat jinak, než jako cestu, představuje riziko, hluk, je to cizorodý prvek v zahradě, vlastník nemůže užívat pozemek i bezprostřední okolí, západní část pozemku je znehodnocena, je vyloučeno, aby byla užívána jako zahrada, k rekreaci, není možné zřídit zde nějaké menší stavby, pozemek je znehodnocen. K otázce, zda bylo přihlédnuto k tomu, že se nejedná o pozemky stavební: obecně k tomu bylo přihlédnuto, při určování, zda jsou pozemky stavební, je nutno vycházet z faktického stavu u pozemků, které tvoří funkční celek s pozemky stavebními, jsou společně oplocené, jsou ve funkčním celku se stavbou, je nutno vycházet z toho, že při nesouladu evidence v katastru a faktického stavu je nutno dát přednost faktickému stavu. K otázce, zda byl zohledněn stav pozemků: Bylo zohledněno, že se jedná o hráz rybníka, tento je oplocený, udržovaný, i okolí je udržované, rybník je plnohodnotnou součástí zahrady. Vodní toky, rybníky jsou velice atraktivním prvkem území, jsou velice často vyhledávány, samotný vodní prvek většinou má pozitivní estetickou hodnotu. Negativní vliv na cenu je dán pouze, kdy záplavové území představuje překážku stavby. Záplavové území představuje ale jen minimální část pozemku. K otázce, zda zřízením služebního břemene dojde k faktickému hospodářskému znehodnocení pozemku tak, že tyto pozemky nebude možné využívat ke stejnému účelu: služebnost jako taková, toliko inženýrské sítě, tzn. trubky, neznemožňuje využití pozemku, dochází ke znehodnocení, ale ne takovému, aby znemožňovalo současné využití pozemku.

28. Z dodatku č. 3816-20/20/2022 ze dne 31.1.2022 ke znaleckému posudku [číslo] znaleckého ústavu [anonymizována tři slova] bylo zjištěno, že cena služebnosti inženýrské sítě vymezené dle znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] je 81 970,20 Kč, cena služebnosti cesty je 242 529,44 Kč. Celková cena služebností je 342 500 Kč. Vliv služebností a jejich ochranného pásma na zbývající nemovitosti byl posouzen jako zanedbatelný, resp. byl již zohledněn v ceně služebnosti.

29. Z dodatku č. 4181-365/2022 ze dne 31.1.2022 ke znaleckému posudku č. 3816-20/2022 znaleckého ústavu [anonymizována tři slova] bylo zjištěno, že aktuální cena služebnosti inženýrské sítě vymezené dle znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] je 89 902,80 Kč, cena služebnosti cesty je 268 854,66 Kč. Celková cena služebností je 358 757 Kč. Vliv služebností a jejich ochranného pásma na zbývající nemovitosti byl posouzen jako zanedbatelný, resp. byl již zohledněn v ceně služebnosti.

30. Ze znaleckého posudku znalce z oboru geodezie kartografie [celé jméno znalce] [číslo] ze dne 22.9.2020 bylo zjištěno, že znalec dle znaleckého posudku znaleckého ústavu qdq services s.r.o. vypracoval geometrický plán polohového určení služebnosti inženýrské sítě a cesty.

31. Z dodatku č.1 ke znaleckému posudku č. 111/2020 znalce z oboru geodezie kartografie [celé jméno znalce] ze dne 22.12.2020 bylo zjištěno, že celková plocha určená pro služebnost inženýrské sítě na pozemcích p. [číslo] st. [číslo], činí 395,31 m2 cesty na poz. [číslo] činí 101,36 m2 obou služebností se pronikají, obě služebnosti budou po rozhodnutí soudu vloženy do katastru nemovitostí samostatně. Předpokládá se, že ceny za jednotlivé služebnosti budou rozdílné s ohledem na reálné zatížení pozemků danými služebnostmi. Předpokládá se, že cena služebnosti na pozemku v průniku ploch bude stanovena ta vyšší, tj. za cenu služebnosti cesty. Pokud bude záměr stanovit cenu v průniku služebností za obě služebnosti, je nutné přičíst plochu 20,32 m2 parcely p. [číslo] na služebnost inženýrské sítě.

32. Podáním ze dne 28.1.2021 žalobce změnil žalobu tak, že požaduje zřízení za náhradu služebnosti inženýrské sítě (kanalizační stoky) na pozemkových parcelách [číslo] st. parcele [číslo] zřízení služebnosti cesty na pozemkové parcele [číslo] v rozsahu dle geometrického plánu.

33. Ke změně žalobního petitu dal soud souhlas usnesením ze dne 26.8.2021, které nabylo právní moci dne 31.8.2021.

34. Ze zprávy katastrálního úřadu výpisu z katastru nemovitostí ze dne 29.7.2021 bylo zjištěno, že vlastníky parcely [číslo] v k.ú. a obci [obec] jsou žalovaní.

35. Podáním ze dne 15.6.2022 žádal první žalovaný nové vymezení ploch, které jsou pro žalované nezpůsobilé k řádnému užívání z důvodu stavby kanalizace novým znaleckým posudkem s vypracovaným geometrickým plánem, který bude zahrnovat nejen trasu umístěného potrubí, ale i jeho ochranné pásmo a části pozemků, kde nelze vysazovat trvalé porosty, provádět terénní úpravy a zemní práce atp. Dále uvedl, že nesouhlasí s vybudováním cesty dle stávajícího geometrického plánu. Požadavek žalobce na zřízení věcného břemene považuje za nepřiměřený, a pokud je nezbytné opakovaně a často používat přístupna pozemek žalovaných, žádal uzavření nájemní smlouvy. První žalovaný dále poukázal na vzrůst ceny pozemků. Poukázal dále, že kanalizační shybka protíná náhon, v délce 9m došlo v r. 1965 k zasypání náhonu, což považuje při posuzování funkčnosti náhonu za nepodstatné. Obnova této části náhonu by byla nepodstatným nákladem, kdyby jeho původní profil zůstal zachován. Aby docházelo k průtoku vody náhonem, bylo zde umístěno potrubí, které s ohledem na umístění kanalizační shybky, má minimální funkčnost. Náhon měl být používán jako pohon pro malou vodní elektrárnu. První žalovaný činil kroky ke zprovoznění elektrárny, nepravděpodobná možnost realizace obnovy tohoto díla je dána nedostatečností přívodu vody způsobeném přerušením náhonu kanalizační shybkou, která omezuje kapacitu průtoku. Žalovaný žádal vyžádání nového znaleckého posudku z oboru vodohospodářských staveb za účelem zjištění, zda lze a za jakých podmínek využít náhon k funkčnímu přívodu vody.

36. Žalobce v závěrečném návrhu žádal vyhovění žalobě, tj. zřízení věcného břemene za náhradu v jeho prospěch na pozemcích žalovaných [číslo] st [číslo] a dále břemene cesty na poz. [číslo] vše v k.ú. [obec] v rozsahu dle znaleckého posudku. Žádal zamítnutí vzájemného návrhu.

37. První žalovaný v závěrečném návrhu uvedl, že věcné břemeno tak, jak bylo vymezeno znaleckým posudkem, neúměrným způsobem zasahuje do vlastnických práv majitelů pozemků, jednorázovou platbu nelze považovat za dostatečnou. Žalobce nesplnil svoji povinnost zajistit oprávnění užívat cizí pozemek smluvně, zřízení věcného břemene se domáhal až smluvně. Žalovaný je přesvědčen, že situace by se lépe vyřešila nájemní smlouvou, která by nemovitost tak nezatěžovala a nájemné by bylo možné stanovit v míře obvyklé. Žalovaný má v úmyslu nemovitost prodat a věcné břemeno by značně snížilo cenu nemovitosti. První žalovaný žádal zamítnutí žaloby na určení věcného břemene, rozhodnutí o nájmu ve výši obvyklé, na vzájemném návrhu trval.

38. Druhá žalovaná se žalobou souhlasila.

39. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázány tyto skutečnosti: Dne 21.10.1993 rozhodl [stát. instituce], odbor výstavby o umístění stavby čistírny odpadních vod (dále ČOV) a kanalizačního sběrače [obec] mimo jiné na parcelách [číslo] v k.ú. a obci [obec] (rozhodnutí č.j. výst. 521/93-H). Dne 22.11.1993 Okresní úřad Chrudimi, referát životního prostředí, oddělení vodního hospodářství povolil stavbu kmenové stoky a ČOV m.j. na uvedených parcelách (rozhodnutí č.j.ŽP/ VH/233/93 /144/ -1722). Pravomocně ke dni 18.5.1995 Okresní úřad Chrudimi, referát životního prostředí, oddělení vodního hospodářství povolil trvalé užívání kmenové stoky a ČOV m.j. na uvedených parcelách (rozhodnutí č.j.ŽP/ VH/231 .2/95/453/ kolaudační rozhodnutí). Dle kolaudačního rozhodnutí mělo být na pozemcích dotčených kanalizací zřízeno věcné břemeno dle uzavřených nájemních smluv a budoucí smlouvě. V době vydání rozhodnutí o umístění stavby, stavebního povolení a kolaudačního rozhodnutí byla vlastníkem stavbou ČOV a kanalizačního sběrače dotčených pozemků [číslo] v k.ú. a obci [obec] paní [jméno] [příjmení] (výpis z katastru nemovitostí), ta dala dne 16.10.1993 souhlas s prováděním stavby ČOV a kanalizace, podmínkou vydání souhlasu bylo uzavření nájemní smlouvy na dotčené pozemky, konkrétní časová lhůta a výše úplaty, podmínkou paní [příjmení] bylo, že nebude omezena funkčnost náhonu při jeho případném využití k pohonu malé vodní elektrárny (písemný souhlas paní [příjmení] ze dne 16.10.1993). Dne 30.11.1994 paní [příjmení] potvrdila, že louka před [anonymizována dvě slova] byla uvedena do původního stavu (písemné prohlášení z 30.11.1994). V řízení nebylo prokázáno (a nebylo ani ze strany žalobce tvrzeno), že by v souvislosti se stavbou ČOV a kanalizační stoky uzavřel žalobce s vlastnicí stavbou dotčených pozemků nájemní smlouvu a následně, jak mu bylo kolaudačním rozhodnutím uloženo, ani smlouvu o zřízení věcného břemene. Právním nástupcem paní [příjmení] byla [jméno] [příjmení] (výpis katastru), která dům [adresa] na pozemku st.p. [číslo] parcela p. [číslo] v obci a k. ú. [obec] převedla dne 28.3.2003 na žalované, kteří nemovitosti vlastní ke dni rozhodnutí v této věci (kupní smlouva ze dne 28.3.2003, výpis z katastru). Nezbytný rozsah služebnosti inženýrské sítě – kanalizační stoky byl stanoven v souladu s platnou technickou normou ČSN EN 1610 Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení včetně nezbytného rozsahu služebnosti cesty znaleckým posudkem znaleckého ústavu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne 15.6.2018 včetně doplňku ze dne 26.8.2019. Tímto znaleckým posudkem vzal soud za prokázáno, že stavba ČOV a kmenové stoky [obec] byla provedena a užívána v souladu s projektovou dokumentací pro stavební řízení s nepodstatnými odchylkami od skutečného provedení stavby schválenými ve zkušebním provozu. Znaleckým posudkem bylo prokázáno, že odlehčovací stoka, která vede z odlehčovací komory a je vyústěna pod jez, z celkové délky 33 m protíná pozemek [číslo] v délce 5m. V tomto prostoru je pozemek [číslo] zasypán zeminou a náhon je zatrubněn potrubím. Splav byl znovu postaven včetně provedení mlýnského náhonu v šířce 2,9 m dle povolení z r. 1909. V r. 1965 došlo na základě rozhodnutí vodního hospodářství, energetiky ke zrušení vodního hospodářství bez náhrady a zrušení a zasypání mlýnského náhonu a odpadu. V r. 1970 došlo k předání stavby opravy [anonymizována dvě slova], v pravobřežní opěrné zdi v délce 34,5 m byla zabudována roura o profilu 50 cm, aby byla zachována funkce náhonu, ta sice byla zachována, ale vtok do náhonu v šíři 2,9 m byl zazděn opěrnou zdí a opatřen betonovým potrubím. Část kanalizační sítě označená jako přívod na čistírnu odpadních vod neomezuje možný provoz malé vodní elektrárny, neboť nezasahuje do pozemku [číslo]. Znaleckým posudkem bylo prokázáno, že v současné době nelze provozovat malou vodní elektrárnu, a to bez ohledu na čistírnu odpadních vod, neboť není vydáno povolení k nakládání s vodami. Přesné vymezení rozsahu služebnosti inženýrské sítě a nezbytné cesty tak, aby mohly být podkladem pro zápis v katastru nemovitostí byl stanoven znaleckým posudkem znalce [celé jméno znalce], tj. vyhotovením geometrického plánu. Na základě propočtu znalce [celé jméno znalce] plochy zasažené služebností pak znalecký ústav provedl odhad ceny služebnosti inženýrské sítě a cesty na celkovou částku 358 757 Kč, když v této hodnotě byl vzat v úvahu i vliv zřízení služebnosti na cenu zbývajících nemovitostí.

40. Prokázané skutečnosti soud po právní stránce hodnotil takto:

41. Dle § 3028 odst. 1-3 občanského zákoníku č.89/2012 Sb. tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

42. Dle § 135c odst. 1-3 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. zřídí-li někdo stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, může soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil (dále jen "vlastník stavby"). Pokud by odstranění stavby nebylo účelné, přikáže ji soud za náhradu do vlastnictví vlastníku pozemku, pokud s tím vlastník pozemku souhlasí. Soud může uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby i jinak, zejména též zřídit za náhradu věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě.

43. V této věci se soud s ohledem na změnu právní úpravy obsažené v občanském zákoníku nejprve zbýval otázkou, jak postupovat v řízení, jehož výsledkem má být konstitutivní rozhodnutí v oblasti věcných práv, přičemž žaloba byla podána před 1.1.2014, avšak rozhodováno o ní je za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Dle Komentáře k občanskému zákoníku III. Věcná práva. Praha: C.H.Beck 2013 (§ 3055) je třeba postupovat dle původní právní úpravy, neboť nový občanský zákoník neřeší další osudy neoprávněných staveb vzniklých za platnosti občanského zákoníku z.r .1964. ustanoveních přechodných a závěrečných sice pamatuje na vlastnický režim staveb na cizích pozemcích, které tu budou v době, kdy nabude zákon účinnosti, o jejich vypořádání, jsou-li neoprávněné, se však již nezmiňuje. Nová úprava proto pro takové stavby nebude použitelná. Jestliže nároky stran na vypořádání dřívější neoprávněné stavby a práva a povinnosti z toho plynoucí vznikly před účinností z.č.89/2012 Sb., je spravedlivé, aby se na věc vztahovaly dosavadní právní předpisy. V daném případě došlo k tomu, že žalobce na pozemku žalovaných, resp. jejich právních předchůdkyně na základě řádného stavebního povolení a splnění všech formálních náležitostí stavebního práva realizoval stavbu čistírny odpadních vod a kanalizačního sběrače, přesto na tuto stavbu je nutno pohlížet jako na stavbu neoprávněnou (nikoliv jako na černou), neboť stavebník (žalobce) neměl oprávnění (občanskoprávní titul) na pozemku právní předchůdkyně žalovaných stavět. Tímto občanskoprávním titulem nemůže být souhlas právní předchůdkyně žalovaných se stavbou, navíc zjevně podmíněný uzavřením nájemní smlouvy (se stanovením úplaty) a dále zachováním funkčnosti náhonu pro účely provozování malé vodní elektrárny. I kolaudační rozhodnutí předpokládalo uzavření smlouvy o věcném břemeni ve smyslu nájemních smluv, žalobce s vlastnicí pozemků neuzavřel ani nájemní smlouvy ani smlouvu o věcném břemeni. Jeho stavba tedy je ve smyslu ust. § 135c občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. stavbou na cizím pozemku (neoprávněnou stavbou). Z charakteru a účelu stavby čistírny odpadních vod a kanalizačního sběrače pro [územní celek] je zjevné, že odstranění stavby tohoto charakteru, navíc fungující pro daný účel téměř 30 let by nebylo účelné. Přikázání stavby do vlastnictví vlastníkům pozemku nepřipadá do úvahy, soud proto shledal účelným vztahy vypořádat tak, jak bylo zamýšleno v rámci stavebního řízení, tj. zřízením věcného břemene inženýrských sítí a nezbytné cesty. Rozsah věcného břemene v nezbytné míře, taktéž jeho obvyklá cena byly zjištěny znaleckým posudkem znaleckého ústavu qdq services s.r.o., konkrétní zaměření - geometrický plán byl vypracován znalcem [příjmení] [celé jméno znalce], CSc. Soud proto žalobě vyhověl a zřídil ve prospěch žalobce věcná břemena tak, jak žádal. Žalobci pak bylo uloženo, aby za zřízení věcných břemen žalovaným zaplatil znalcem určenou cenu.

44. Pokud se týká vzájemného návrhu žalovaných, soud jej neshledal oprávněným, a to především s ohledem na závěry znaleckého posudku znaleckého ústavu qdq services s.r.o., z něhož vyplývá, že stavební úpravy na náhonu byly provedeny ještě před stavbou čistírny odpadních vod a kanalizačního sběrače, vodní oprávnění bylo zrušeno bez náhrady již v r. 1965, v r. 1970 byla zrealizována oprava jezu, kdy v pravobřežní opěrné zdi v délce 34,5 m byla zabudována roura o profilu 50 cm pro zachování funkce náhonu, ale vtok do náhonu v šíři 2,9 m byl zazděn opěrnou zdí a opatřen betonovým potrubím. Dle zjištění znaleckého ústavu za nynějšího stavu nelze malou vodní elektrárnu provozovat bez ohledu na stavbu čistírny odpadních vod a kanalizačního sběrač. Soud proto vzájemný návrh žalovaných zamítl.

45. Pokud se týká rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, formálně vzato byl žalobce úspěšný a žalovaní neúspěšní. Soud ale při hlédl ke specifickému charakteru tohoto sporu, tj. k tomu, že spor byl způsoben svévolným jednáním žalobce, který na pozemcích právní předchůdkyně žalovaných realizoval stavbu, aniž k tomu měl odpovídající občanskoprávní titul, žalobce zcela ignoroval kolaudační rozhodnutí, dle kterého měl s majiteli pozemků uzavřít nájemní smlouvy a následně smlouvy o zřízení věcného břemene, což ani v jednom případě neučinil. Nelze přehlédnout, že jak nájemní smlouvy tak smlouvy o zřízení věcného břemene jsou smlouvy úplatné, žalobce tak touto svou nečinností užíval bezplatně pozemky právních předchůdců žalovaných a následně i žalovaných pro účely provozování čistírny odpadních vod a kanalizačního sběrače a činností s tím spojených a bezmála 30 let se tak na jejich úkor bezdůvodně obohacoval. Za daného stavu soud považuje za spravedlivé, aby si každá ze stran sporu hradila náklady řízení ze svého a o náhradu nákladů placených ze státních prostředků (znalečné) se podělily rovným dílem.