3 C 126/2022

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Profousovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , obec o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví <b>I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc.č.st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa] – objekt k bydlení, a pozemku parc. [číslo] – zahrada, vše zapsané u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, [stát. instituce], na [list vlastnictví], pro [územní celek] a [katastrální uzemí], se zrušuje.</b> <b>II. Soud nařizuje prodej ve veřejné dražbě pozemku parc.č.st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa] – objekt k bydlení, a pozemku parc. [číslo] – zahrada, vše zapsané u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, [stát. instituce], na [list vlastnictví], pro [územní celek] a [katastrální uzemí].</b> <b>III. Výtěžek prodeje bude rozdělen mezi účastníky po odečtení nákladů každému jednou polovinou.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou podanou k soudu dne 21.4.2022 domáhal se žalobce proti žalovanému zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitosti, nařízení jejího proděje a rozdělení výtěžku. K odůvodnění uvedl, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky, každý jednou polovinou nemovitostí specifikovaných v bodu I. výroku tohoto rozhodnutí, a to každý jednou ideální polovinou. Žalobce nemá zájem nadále být podílovým spoluvlastníkem, reálné rozdělení nemovitostí není možné, žalobce preferoval prodej spoluvlastnického podílu žalovanému, ten je ale k návrhům žalobce pasivní.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ani k jednomu ze dvou jednání, která byla ve věci nařízena, se nedostavil, ačkoliv byl soudem včas a řádně předvolán, v řízení byl zcela pasivní.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky, a to každý jednou ideální polovinou pozemku parc.č.st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa] – objekt k bydlení, a pozemku parc. [číslo] – zahrada, vše zapsané u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, [stát. instituce], na [list vlastnictví], pro [územní celek] a [katastrální uzemí].

4. Žalobce adresoval žalovanému předsporovou výzvu přípisem ze dne 22.2.2022.

5. Ze zprávy Městské policie [obec] z 31.1.2023 bylo zjištěno, že policie na základě soudu provedla v nemovitosti čtyři šetření, v jednom případě byl v nemovitosti zastižen žalovaný, který policii uvedl, že v nemovitosti nebydlí, pouze zde občas přespí, nikdo další zde nebydlí. Místním šetřením bylo zjištěno, že v domě by se měli zdržovat [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], policií ale nebyli zastiženi.

6. Dle § 1140 odst. 1-2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

7. Dle § 1143 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

8. Dle § 1147 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

9. V řízení bylo prokázáno, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti, která je předmětem tohoto sporu, každý jednou ideální polovinou. Žalobce nechce ve spoluvlastnictví setrvat, žalovaný je zcela pasivní, k žalobě se nevyjádřil, k jednání ve věci se k soudu nedostavil. Soudem bylo zjištěno, že v nemovitosti nikdo nebydlí, žalovaný zde občas přespí, patrně umožňuje užívání i dalším osobám, to ale nebylo prokázáno. Za dané situace soud vycházel z toho, že nikdo nemůže být nucen k setrvání ve spoluvlastnickém vztahu zvlášť za situace, kdy žalobu podávající spoluvlastník nemá žádnou možnost nemovitost užívat. Ani žalovaný v nemovitosti nebydlí a neprojevil o ni ani žádný zájem, a to ani na základě předsporové výzvy žalobce ani na výzvu soudu. Nemovitost není reálně rozdělitelná, soud proto nařídil prodej nemovitosti ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku po odečtení nákladů každému jednou polovinou.

10. Pokud se týká nákladů řízení vycházel soud z judikatury Ústavního soudu, níž plyne (nález I.ÚS 262/20, II ÚS 572/19), že plný úspěch je dán pouze tehdy, zamítne-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví z důvodů uvedených v § 1140, odst.2 o.z. Pravidlem je nepřiznání náhrady nákladů řízení žádnému z účastníků dle § 142, odst. 2 občanského soudního řádu. Obě strany při vypořádání odcházejí se stejnou hodnotou, s níž do řízení vstoupily a jejich procesní stanoviska nejsou z tohoto pohledu významná (rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice 22 Co 215/2022).