3 C 203/2019

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Profousovou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa , obec zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec proti; žalovanému: ; nezletilý celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa , obec zastoupený opatrovníkem územní celek – stát. instituce sídlem adresa , obec o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví přikázáním věci za náhradu, <b>I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku [anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – objekt bydlení [adresa], pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha a pozemku par. [číslo] – [anonymizováno], vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Chrudim, se zrušuje.</b> <b>II. Pozemek parc.č.st. [anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – objekt bydlení [adresa], pozemek parc. [číslo] – ostatní plocha a pozemek par. [číslo] – zahrada, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Chrudim, se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vypořádání podílu 312 500 Kč do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 94 811,14Kč do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce.</b> <b>V. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou podanou k soudu dne 4.9.2019 domáhala se žalobkyně proti žalované [celé jméno původní účastnice] zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, které jsou specifikovány pod bodem I. výroku tohoto rozhodnutí, s tím, že žádala, aby nemovitosti byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví a jí stanovena povinnost vyplatit žalované vypořádací podíl. K odůvodnění uvedla, že žalobkyně je vlastnicí podílu v rozsahu 7/8 uvedených nemovitostí, žalovaná 1/8. Společné spravování nemovitostí účastnic vede k neshodám, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se nemohou dohodnout. Reálné rozdělení nemovitosti není technicky možné. Žalovaná se žalobkyní nespolupracuje při správě uvedených nemovitostí, dělá různé naschvály.

2. K žádosti žalované jí bylo usnesením ze dne 9.1.2020 přiznáno osvobození od soudních poplatků a byla jí ustanovena zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 5.2.2020 tak, že si přeje spoluvlastnictví zanechat, pokud by ale žalobkyně trvala na zrušení, souhlasila s tím, aby nemovitosti byly přikázány žalobkyni, ale pro účely zjištění ceny nemovitosti žádala znalecký posudek. Krom toho žádala vypořádání podílového spoluvlastnictví k movitým věcem.

4. Usnesením ze dne 4.5.2020 soud řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k movitým věcem vyloučil k samostatnému řízení, v této části vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Pardubicích.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že ke dni 2.4.2019 byly nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální území] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Chrudim, a to pozemek [anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – objekt bydlení [adresa], pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha a pozemku par. [číslo] – [anonymizováno], v podílovém spoluvlastnictví účastnic, a to žalobkyně v rozsahu podílu 7/8 a žalované 1/8.

6. Z předsporové výzvy ze dne 3.4.2019 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k uzavření dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.

7. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] ze dne 21.7.2020 bylo zjištěno, že obvyklá cena nemovitostí v podílovém spoluvlastnictví účastnic činí 2 100 000 Kč.

8. K jednání ve věci dne 21.1.2021 se žalovaná nedostavila.

9. Z výpovědi žalobkyně při jednání dne 21.1.2021 bylo zjištěno, že účastnice jsou sestry, spoluvlastnicemi jsou od září r. 2017. Původně nemovitost vlastnili jejich rodiče, ti žili odděleně, otec před svým úmrtím žil právě v této nemovitosti. Po jeho úmrtí se projednávalo dědictví, matka a starší sestra žalobkyně převedly své podíly na žalobkyni, tak nabyla podílu 7/8, žalovaná má podíl 1/8. Žalobkyně žalované v rámci dědického řízení dala klíč od nemovitosti, ale začaly se ztrácet věci, došlo k poškození zámků a věcí, žalovaná projevuje vůči žalobkyni nenávist, mají komplikovaný vztah už od dětství, žalovaná dělá žalobkyni naschvály. Poškozování věcí řešila i policie, ale nebyly důkazy. Za urážlivé sms zprávy dostala žalovaná od přestupkové komise v Pardubicích pokutu. Žalobkyně je schopna žalované vyplatit vypořádací podíl. Nemovitost užívá žalobkyně, hradí veškeré platby. Žalovaná tam nepobývá, má přístup, ale pokud přijede, poškodí zámky a zase odjede.

10. Podáním ze dne 27.1.2021 požádala žalovaná o zrušení svého zastoupení.

11. Podáním ze dne 12.2.2021 doplnila žalobkyně svá skutková tvrzení tak, že hradí veškeré platby spojené s nemovitostí, to doložila bankovními výpisy. Dále uvedla, že žalovaná se k ní chová hrubě, uráží ji, jednání žalované je neúnosné, žalobkyně se musela obrátit na příslušné orgány, v listopadu 2018 byla žalovaná uznána vinnou ze spáchání přestupku proti občanskému soužití.

12. Podáním ze dne 16.2.2021 doplnila skutková tvrzení žalovaná tak, že jí žalobkyně brání v užívání společných věcí. Žalovaná změnila své stanovisko a chce, aby jí žalobkyně nabídla svůj podíl. Dle žalované žalobkyně žila od 14 let na internátě mimo rodinu, do společné domácnosti k rodičům se vracela, otce navštěvovala zřídka. Žalovaná uvedla, že žalobkyně se jí mstí za to, že odmítla souhlasit s podvodným jednáním v rámci pozůstalostního jednání. Žalovaná uvedla, že měla s otcem těsný a pevný vztah a její vztah k nemovitosti je zásadně a prioritně citový a materiální hodnoty pozbývají váhy. Uvedla, že po vypořádání dědictví po otci se do domu již nedostala. Poté, co jí byly předány klíče, zjistila, že dům je vyklizen, vybavení bylo pryč, osobní vůz otce byl bez registrační značky, proto žalovaná volala policii. Od té doby na ni žalobkyně podává nesmyslná a šikanózní oznámení. Následně jí žalobkyně znemožnila vstup do nemovitosti, mezi účastnicemi dokonce došlo k fyzické potyčce. Žalovaná je přesvědčena, že žalobkyně jí činí naschvály.

13. Podáním ze dne 22.2.2021 doplnila žalovaná svá skutková tvrzení tak, že již není spoluvlastnicí ideální 1/8 nemovitosti a žádala z toho důvodu zamítnutí žaloby.

14. Z darovací smlouvy uzavřené mezi dárkyní [celé jméno původní účastnice] (žalovanou) a nezl. [celé jméno žalovaného], [datum narození] (synem žalované), dne 8.12.2020 bylo zjištěno, že žalovaná převedla touto smlouvou svůj podíl na nemovitostech, které jsou předmětem tohoto sporu, na svého syna.

15. Z rozsudku Okresního soudu v Pardubicích č.j. 13 P 59/2013-63 ze dne 18.1.2021, který nabyl právní moci dne 27.1.2021, bylo zjištěno, že soud schválil darovací smlouvu ze dne 8.12.2020.

16. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že ke dni 23.7.2021 byly nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální území] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Chrudim, a to pozemek [anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – objekt bydlení [adresa], pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha a pozemku par. [číslo] – [anonymizováno], v podílovém spoluvlastnictví, a to žalobkyně v rozsahu podílu 7/8 a [celé jméno žalovaného], [datum narození] v rozsahu 1/8.

17. K návrhu žalobkyně ze dne 21.9.2021 soud usnesením ze dne 29.9.2021, které nabylo právní moci dne 27.10.2021 soud dal souhlas k tomu, aby z řízení vystoupila žalovaná [celé jméno původní účastnice] a na její místo vstoupil [celé jméno žalovaného], kterému soud současně ustanovil opatrovníka pro řízení Statutární město Pardubice – Magistrát města Pardubic.

18. Opatrovník nezl. žalovaného se k věci vyjádřil podáním ze dne 11.1.2022 tak, že dne 5.1.2022 se na oddělení opatrovníka dostavila matka s nezletilým, ten byl ze strany opatrovníka poučen o soudním řízení a roli opatrovníka. Na dotaz, zda souhlasí se zrušením podílového spoluvlastnictví, odpověděl bez zaváhání, že nikoliv. Uvedl, že žalobkyně chce nemovitost jen pro peníze, ale pro jeho matku je nemovitost důležitá, protože k ní má citovou vazbu. Žalobkyně dělá matce naschvály, znemožňuje jí tam být a krade vybavení. Uvedl, že on tam léta jezdil za dědou a má k tomu místu silný citový vztah, děda zemřel před 5-6 lety, nezletilý tvrdil, že si to pamatuje. Pokud by žalobkyně podíl finančně vyplatila, musela by zaplatit víc, aby si mohli s matkou koupit větší bydlení. Uvedl dále, že počká, až cena nemovitostí stoupne, aby jeho podíl měl hodnotu minimálně 450 000 Kč, pak by to prodal a pořídil by si s matkou lepší bydlení. Matka na dotaz opatrovníka uvedla, že k převodu došlo proto, že se celá záležitost zdrží a nebude možné nemovitost prodat. Dle opatrovníka má nezletilý na záležitost názor, ale je ovlivněn přáním a stanoviskem matky. Vztahy v rodině jsou velice špatné, pro zklidnění situace by bylo ku prospěchu podílové spoluvlastnictví vypořádat. Názor nezletilého je nestabilní a ovlivněný matkou V případě, že by soud vyhověl žalobě určit vyplacení podílu nezletilému, navrhuje opatrovník zavázat matku k ročnímu předkládání vyúčtování a nakládání s finančními prostředky syna.

19. Z doplňku znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] ze dne 19.1.2022 bylo zjištěno, že aktuální obvyklá cena nemovitosti, která je předmětem tohoto sporu, je 2 500 000 Kč 20. Žalobkyně v závěrečném návrhu žádala vyhovění žalobě, tj. zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, jejich přikázání do vlastnictví žalobkyně a stanovení povinnosti vyplacení podílu žalovanému.

21. Otec nezl. žalovaného v závěrečném návrhu odkázal na stanovisko matky a syna.

22. Matka v závěrečném návrhu žádala zamítnutí žaloby, zrušení žaloby.

23. Opatrovník nezletilého se vyjádřil viz bod 18 odůvodnění tohoto rozsudku.

24. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázány tyto skutečnosti: Žalobkyně a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Chrudim, a to pozemek [anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – objekt bydlení [adresa], pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha a pozemku par. [číslo] – [anonymizováno], a to žalobkyně v rozsahu podílu 7/8 a žalovaný1/8 (aktuální výpis z katastru). Jedná se o domek určený a používaný k rekreaci starší 100 let, jednopodlažní dispozičně 2 + kk se sociálním zázemím a malou ložničkou v podkroví s nízkým podhledem, s pozemkem o celkové rozloze 1 545 m2, jeho aktuální tržní cen a je 2 500 000 Kč (znalecký posudek + doplněk znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce]). Nemovitost je užívána v převážné míře žalobkyní, mezi žalobkyní a matkou žalovaného dochází k neustálým vážným sporům týkajícím se mimo jiné i sporné nemovitosti.

25. Prokázané skutečnosti soud po právní stránce hodnotí takto:

26. Dle § 1140 odst. 1-2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

27. Dle § 1143 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

28. Dle § 1147 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

29. Je zřejmé, že nemovitost není reálně dělitelná a společné užívání nemovitosti oběma stranami sporu je s ohledem na vzájemné velmi špatné vztahy nemožné. Pokud žalobkyně žádá zrušení podílového spoluvlastnictví, činí tak plně v souladu s ust. § 1140 občanského zákoníku, žalobkyni nelze nutit k tomu, aby setrvávala ve spoluvlastnictví se žalovaným. Žalovaný je 11 a půlletý chlapec, u kterého sice jeho matka zdůrazňuje, že je schopen vyjádřit vlastní názor na daný spor, jestliže je ale soudem vyzván, aby se vyjádřil, tak se pokouší přednášet své subjektivní popisy soudkyně. Zejména z vyjádření opatrovníka nezletilého žalovaného je zřejmé, že chlapec je ve svých názorech ovlivňován a inspirován názory své matky. Z jeho vyjádření je zjevné, že motivací jeho matky je celou záležitost zdržet a dosáhnout vyššího finančního plnění, s tím se ostatně při komunikaci s opatrovníkem netajila ani jeho matka. Nicméně ze strany žalované nebyla učiněna žádná skutková tvrzení ani nebyly předloženy či navrhnuty důkazy, které by měly odůvodnit zamítnutí žaloby, a to ve smyslu § 1140, odst. 2, věta druhá občanského zákoníku, žádné takové skutečnosti ani v průběhu řízení z provedených důkazů nevyplynuly. Řízení trvá již 2,5 roku, nezletilý žalovaný se stal vlastníkem podílu v jeho průběhu. Rozhodnutí mu nemůže být na újmu, neboť mu bude vyplacen jeho podíl. Soud proto zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků a nemovitosti přikázal do vlastnictví žalobkyně, která je vlastnicí většinového 7/8 podílu, nemovitosti užívá a hradí veškeré platby s nimi spojené a je i schopna vyplatit vypořádací podíl žalovanému, ten činí 1/8 z tržní ceny dle aktualizace znaleckého posudku. I když žalobkyně je schopna podíl vyplatit bezprostředně, soud musel určit delší lhůtu k jeho vyplacení, neboť nezletilý žalovaný ještě nedosáhl věku 15 let, nemá občanský průkaz, není možno mu doručit platbu poštou. Ani jeden z rodičů nepředložil žádný doklad o tom, že by nezletilý měl pro účely výplaty podílu zřízen účet. Soud pro tento účel vyžádal zprávy od několika bank v České republice, které jsou schopny účet pro nezletilého zřídit, materiály jsou ve spise. Dokud rodiče žalobkyni nedoručí doklad, že ve prospěch nezletilého byl zřízen účet, na který má vypořádací podíl vyplatit, nebude žalobkyně v prodlení s jeho výplatou. Lhůtu 60 dnů od právní moci rozsudku soud považuje za dostatečnou, aby rodiče mohli tuto záležitost zajistit. O věci bude procesní soud informovat opatrovnický soud nezletilého tak, aby mohly být ochráněny zájmy nezletilého žalovaného.

30. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, má proto dle § 142, odst. 1 občanského soudního řádu proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplacený soudní poplatek 9 000 Kč a dále náklady právního zastoupení dle vyhl.č.177/1996 Sb. dle §7,8, odst.5 za 1 úkon 9 580 Kč (celkem 7 úkonů: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, vyjádření z 10.3.2020, 2krát účast při jednání, porada s klientem), 7krát 300 Kč paušálních náhrad, náhrada za promeškaný čas 800 Kč, jízdné k jednání 447,70 Kč a 510,60 Kč, 21 % DPH. Celkem činí náklady 94 811,14 Kč, k jejich zaplacení stanovil soud žalovanému stejnou lhůtu jako žalobkyni k výplatě vypořádacího podílu.

31. Vzhledem k tomu, že u žalovaného jsou dány podmínky pro osvobození od soudních poplatků, rozhodl soud, že Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 148, odst. 1 občanského soudního řádu).