3 C 214/2020

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Profousovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zast.: údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zast.: anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno se sídlem adresa o 100 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 100 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 100 000 Kč od 17.3.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 45 973 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Chrudimi na soudním poplatku 5 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou podanou k soudu dne 27.3.2020 domáhala se žalobkyně proti žalovanému zaplacení 100 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. K odůvodnění uvedla, že dne 7.4.2018 poskytla žalovanému 100 000 Kč, zápůjčka měla být potvrzena podpisem smlouvy o zápůjčce peněz, která byla sepsána a žalobkyní podepsána dne 7.4.2018, žalovaný částku 100 000 Kč od žalobkyně převzal, ale podpis smlouvy o zápůjčce odmítl. Žalobkyně je přesvědčena, že se na její úkor žalovaný bezdůvodně obohatil, žalovanou částku nevrátil. Z důvodu právní jistoty vypověděla žalobkyně dopisem ze dne 31.1.2020 smlouvu o zápůjčce peněz s výpovědní lhůtou dle § 2393, odst. 1 občanského zákoníku Ani poté nebylo žalobkyni ze strany žalovaného uhrazeno ničeho.

2. Ve věci byl soudem dne 5.8.2020 vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaný v zákonné lhůtě podal odpor a vyjádření. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal, uvedl, že mu žalobkyně žádnou zápůjčku ve výši 100 000 Kč neposkytla. Žalovaný si zakupoval auto, ale finanční prostředky na jeho zakoupení získal od svých příbuzných. V době koupě auta se již matka žalovaného se synem žalobkyně rozcházela a v květnu 2018 se odstěhovali z domu syna žalobkyně, když již začátkem roku 2018 se dohodli, že zruší soužití a matka žalovaného se s dětmi odstěhuje, jen co se jí podaří sehnat byt a vyřídit hypotéku, což se stalo v květnu 2018. Je iluzorní, že by měsíc předtím dne 7.4.2018 poskytla žalobkyně žalovanému zápůjčku 100 000 Kč a ještě bez podpisu dlužního úpisu. Žalovaný žádal zamítnutí žaloby.

3. Podáním ze dne 10.9.2020 doplnil žalovaný skutková tvrzení tak, že matka žalovaného prodala svůj dům v [obec] [anonymizováno], slíbila žalovanému, že získané peníze mu dá na auto, rovněž tak babička žalovaného [jméno] [příjmení], obě slíbily, že se mu na auto složí. Žalovaný zakoupil [anonymizováno] za 145 000 Kč dne 7.4.2018 na základě řádné kupní smlouvy. Matka žalovaného dala žalovanému na koupi 100 000Kč, které jí dal v hotovosti jako zálohu na koupi domu v [obec] kupující [jméno] [příjmení] dne 26.5.2017 a 20.5.2017 po 50 000 Kč, a zbytek 45 000 Kč mu dala babička, která měla peníze delší dobu připravené. Matka žalovaného [jméno] [příjmení] navázala známost se synem žalobkyně [jméno] [příjmení], začali spolu žít v jeho domě asi od července 2017 do května 2018, a společně s nimi i žalovaný a jeho sestra [jméno] [příjmení]. Soužití matky žalovaného a pana [příjmení] bylo neuspořádané, proto se počátkem r. 2018 dohodli, že zruší soužití a matka se s dětmi odstěhuje, až sežene byt a vyřídí si hypotéku. Je iluzorní, že by měsíc před odstěhováním poskytla žalobkyně žalovanému zápůjčku 100 000 Kč, a to ještě bez dlužního úpisu. Žalovaný a jeho sestra měli problém se žalobkyní, protože se je snažila vychovávat, vyhýbali se jí.

4. Z kupní smlouvy ze dne 7.4.2018 uzavřené mezi prodávajícím [jméno] [příjmení] a kupujícím žalovaným bylo zjištěno, že předmětem koupě je [značka automobilu], kupní cena byla dohodnuta na 145 000 Kč, zaplacena v hotovosti při prodeji.

5. Z výdajového pokladního dokladu ze dne 20.5.2017 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] vyplatil [jméno] [příjmení] 50 000 Kč jako zálohu na dům v [obec].

6. Z výdajového pokladního dokladu ze dne 26.5.2017 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] vyplatil [jméno] [příjmení] 50 000 Kč jako zálohu na dům v [obec].

7. Z výpisu z účtu č [bankovní účet] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že dne 17.10.2017 bylo vybráno 30 000 Kč, dne 30.10.2017 bylo vybráno 50 000 Kč, k 31.10.2017 byl zůstatek na účtu 38 226,73 Kč.

8. Z výpisu z účtu č [bankovní účet] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že dne 15.12.2017 bylo vybráno 35 000 Kč, k 31.12.2017 byl zůstatek na účtu 200,73 Kč.

9. Z výpisu z účtu č [číslo] [číslo] [celé jméno žalobkyně] bylo zjištěno, že dne 6.4.2018 bylo vybráno 100 000 Kč, zůstatek na účtu činil 79 602,52 Kč.

10. Z kupní smlouvy uzavřené dne 19.5.2017 mezi prodávající [jméno] [příjmení] a kupujícím [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že předmětem prodeje byla st. [parcelní číslo], jehož součástí je dům [číslo listu] v [obec], kupní cena byla sjednána na 300 000 Kč, když 50 000 Kč mělo být u hrazeno při podpisu smlouvy, 50 000 Kč do 7 dnů od podpisu smlouvy a 200 000 Kč do 7 ode dne provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí.

11. Z podání [jméno] [příjmení] ze dne 24 [číslo] žalovanému bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] vyrozumívá žalovaného, že z důvodu jistoty smlouvou o postoupení pohledávky žalobkyni postoupil pohledávku ve výši 100 000 Kč včetně příslušenství, jež by [jméno] [příjmení] eventuálně vznikla z důvodu nevrácení částky 100 000 Kč, a to pohledávku uplatněnou u Okresního soudu v Chrudimi pod sp.zn. 3 C 214/2020.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 25.3.2021 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavírají smlouvu o postoupení pohledávky, kdy postupník zastoupený při jednání s [celé jméno žalovaného] postupitelem poskytl prostřednictvím postupitele dne 7.4.2018 [celé jméno žalovaného] částku 100 000 Kč jako zápůjčku. Smlouva o zápůjčce měla být stvrzena podpisem smlouvy o zápůjčce, [celé jméno žalovaného], ačkoliv finanční prostředky ve výši 100 000 Kč v hotovosti od postupníka zastoupeného při jejich předání postupitelem převzal, podpis smlouvy o zápůjčce odmítl. Postupník i postupitel mají za to, že se [celé jméno žalovaného] na úkor postupníka obohatil o částku 100 000 Kč, když k obdržení této částky mu nesvědčí žádný právní titul. Z důvodu právní jistoty postupník vypověděl smlouvu o zápůjčce dopisem ze dne 31.1.2020 s výpovědní lhůtou dle § 2393, odst.1 občanského zákoníku, ze strany [celé jméno žalovaného] nebylo nic vráceno, proto postupník podal k Okresnímu soudu v Chrudimi proti [celé jméno žalovaného] návrh na vydání platebního rozkazu o zaplacení 100 000 Kč s přísl. Pokud by se ukázalo, že postupník není aktivně legitimován, má postupitel jako věřitel za [celé jméno žalovaného] ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávku ve výši 100 000 Kč, kterou postupuje i s příslušenstvím a veškerými právy na postupníka, a postupník ji přijímá. Vyrozumění o postoupení pohledávky bylo žalovanému doručeno.

13. Žalobkyně jako účastnice řízení při jednání dne 1.9.2021 vypověděla, že vše začalo tím, že jí její syn [jméno] [příjmení] zavolal, zda by nepůjčila panu [celé jméno žalovaného] 100 000 Kč. To byla asi týden před tím, než došlo k zápůjčce. Matka žalovaného bydlela u syna žalobkyně se svými dětmi, tj. žalovaným a jeho sestrou. Žalobkyně syna navštěvovala, nelíbilo se jí chování žalovaného, jejímu synovi nepomáhal. Žalobkyně to synovi nejdříve rozmlouvala, nechtělo se jí, ale pak se rozhodla, že panu [celé jméno žalovaného] ty peníze půjčí. Dohodli se, že její syn se pro peníze staví, částku vybírali u [obec] spořitelny u přepážky, hned tam předala žalobkyně peníze synovi. Říkala mu, že chce nějaký doklad, že chce smlouvu a že se domluví, jakou částku jí bude splácet. Syn řekl, že dá panu [celé jméno žalovaného] podepsat smlouvu, další den přijel za žalobkyní a dal jí podepsat smlouvu, pan [celé jméno žalovaného] to měl splácet po 8 000 Kč. Po nějaké době syna kontaktovala a ten jí řekl, že to pan [celé jméno žalovaného] nepodepsal. Pan [celé jméno žalovaného] nic nevrátil. V bance žalobkyni peníze předali v obálce, vybírala je 6.4.2018. Byly to její celoživotní úspory.

14. Žalovaný jako účastník řízení při jednání ve věci dne 31.3.2021 vypověděl, že jeho matka žila se synem žalobkyně někdy od roku 2017, nastěhovaly se k němu i její děti, tj. žalovaný a jeho sestra. Žalovaný v té době chodil na učiliště, neměl úspory, neměl ani účet. Jeho matka podnikala, měla kosmetické studio. Žalovaný neví, kolik si vydělávala a kolik peněz měla na účtu. Žalovaný potřeboval a chtěl auto a řešil s matkou, kde na to vezme peníze. Matka mu chtěla poskytnout peníze, říkala, že mu dá 80 000 Kč, ale nedala mu je, sešlo z toho. Pan [anonymizováno] nabídl matce, že má dvě auta, jedno firemní a jedno osobní, že by si žalovaný půjčoval auto své matky a matka bude jezdit osobním autem pana [příjmení]. Takto i realizovali. Matka tam bydlela do května 2018, žalovaný a jeho sestra do dubna 2018, oba se odstěhovali k otci sestry, kde bydleli, než si matka vyřídila hypotéku a koupila byt. Žalovaný neví, kolik stál byt a kolik si matka brala na hypotéku. Žalovaný neví, jestli něco matka přispívala panu [příjmení] na bydlení. Auto si koupil žalovaný v dubnu, jel pro něj s matkou a panem [příjmení] do [obec]. Peníze na auto měla matka 145 000 Kč. Matka ty peníze měla z prodeje domu, celkem dostala 350 000 Kč, ale žalovaný ví jen o těch 100 000 Kč, nemá tušení, kde matka ty peníze vzala. Matka mu dala 100 000 Kč, 45 000 Kč mu dala babička, dávala to matce. Pan [anonymizováno] a ni paní [celé jméno žalobkyně] žalovanému žádné peníze nepůjčovali. S panem [příjmení] měl žalovaný neutrální vztah, s paní [celé jméno žalobkyně] neměl dobrý vztah. Nikdo žalovanému nikdy nedával podepsat peníze o půjčce. Žalovaný to auto už nemá.

15. Z výpovědi svědkyně, [jméno] [příjmení], matky žalovaného, bylo zjištěno, že se s dětmi k žalovanému nastěhovala v června 2017, do té doby bydlela v [obec] v podnájmu, vlastní byt neměla. V té době byla OSVĆ, měla úsporu na účtu asi 400 000 Kč, měla jen jeden účet. [příjmení] [příjmení] na bydlení nepřispívala, hradila jídlo atp. U syna žalobkyně ona i děti bydlely do května 2018, děti se odstěhovaly dřív k otce dcery. Svědkyně se od pana [příjmení] odstěhovala ke své kamarádce do [obec], nic jí za bydlení neplatila, kupovala jídlo. Pak sehnala podnájem, kam se sestěhovala s dětmi, byt kupovala v června 2018 za 1 730 000 Kč, hypotéku si brala 1 400 000 Kč a ještě úvěr 400 000 Kč na doplacení částky bytu. Na zaplacení bytu a rekonstrukci zaplatila skoro vše, co měla na účtu. Auto, co si kupoval syn, byla placeno z peněz svědkyně a její matky. Svědkyně dala synovi 100 000 Kč, měla je u sebe v hotovosti, dostala je v červnu 2017 a zbytek dostala na účet. Matka svědkyně jí dala 50 000 Kč, které měla také doma, vybrala je z účtu někdy v říjnu nebo prosinci 2017. Žádné peníze na auto nedával ani nepůjčoval pan [příjmení]. Pro auto s nimi jel. Děti svědkyně neměly s paní [celé jméno žalobkyně] dobrý vztah, pan [příjmení] s dětmi nekomunikoval, nebyl to příliš hezký, vřelý vztah. Peníze prodávajícímu předávala svědkyně. Když se k panu [příjmení] svědkyně nastěhovala, neměla dluhy, v trezoru doma má 200 000 Kč, vede pokladní deník, ale těchto 200 000 Kč v něm není. [příjmení] uvedených částek si brala ještě jednu půjčku na rekonstrukci bytu 200 000 Kč. Svědkyně nemá žádné prostředky z podnikání. Těch 100 000 Kč v pokladním deníku nevedla. O hypotéku požádala v červnu 2018, začala se o ni zajímat po novém roce.

16. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] při jednání dne 1.9.2021 bylo zjištěno, že matka žalovaného žila se svědkem v jeho domě v družském poměru. Žalovaný si chtěl koupit auto, oni si původně chtěli brát půjčku, pak vymysleli, že by svědek oslovil svoji matku (žalobkyni), neboť věděl, že má nějaké peníze naspořené. V době, kdy svědek oslovil matku, žili ještě svědek a matka žalovaného v družském poměru. Matka zprvu s půjčením peněz nesouhlasila, svědek ji ale uprosil. Domlouvání půjčky šlo přes svědka, pan [celé jméno žalovaného] slíbil, že to bude splácet po 5 000 – 8 000 Kč. Matka chtěla mít nějaký papír v ruce, svědek vyhotovil smlouvu, nechal ji podepsat matce a pak ji dal žalovanému, ale on řekl, že ji nepodepíše. Svědek nevěděl, jestli smlouva proběhne, když jeli do [obec], tak smlouvu neměl ještě vyhotovenou. Žalobkyně měla peníze ve spořitelně, kde je se svědkem vybrali, u přepážky mu je předala. [příjmení] [celé jméno žalovaného] svědek peníze předal po cestě do [obec]. Svědek s nimi jel, protože ho požádali. Krátce nato byl ukončen družský poměr mezi svědkem a matkou žalovaného, ukončil ho svědek, musel objednat stěhovací firmu, aby je dostal z domu. Svědek poměr ukončil, protože zjistil nějaké finanční nesrovnalosti, mizely i peníze z kasičky jeho syna, svědkovi se ztrácely peníze, z garáže zmizela kola od auta. Matka žalovaného v době trvání družského poměru a bydlení u svědka ničím nepřispívala, říkala, že nemá peníze. Za dobu soužití zrušila dvě svá studia, říkala, že prodělávala. Zkraje ještě kupovala jídlo, pak s tím přestala. Vše včetně společných dovolených platil svědek. Když svědek dával žalovanému den po koupi podepsat smlouvu, když to žalovaný odmítl, bylo zřejmé, že to asi nehodlá vrátit. Žalovaný i jeho matka tvrdili, že prodávají Škodu Octavii, která byla napsaná na žalovaného, a že z výtěžku dluh uhradí. To se ale nestalo. V době soužití matka žalovaného tvrdila, že nemá žádné prostředky, žádnou pokladnu svědek neviděl. Prodala dům, ale tvrdila, že veškeré prostředky zůstaly její matce a že ta jí je nedá. Žalovaný věděl, že peníze pocházejí od matky svědka, dokonce se svědka několikrát telefonicky dotazoval, jak to vypadá, zda s tím matka souhlasí. Když svědek dával žalovanému peníze, byla u toho jeho matka. Žalovaný se s matkou žalobce znal, vídali se, ona proti němu měla výhrady, protože svědkovi s ničím nepomáhal, když posekal trávu, musel mu svědek zaplatit. Auto platil žalovaný, 50 000 Kč měli s sebou, svědek neví, kde na to vzali, svědek usmlouval 5 000 Kč slevu.

17. Z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] bývalé manželky syna žalobkyně, při jednání dne 1.9.2021 bylo zjištěno, že svědkyně se přátelí s matkou žalovaného, syn svědkyně si matku žalovaného oblíbil. Svědkyně nebyla nikdy přítomna žádnému jednání mezi žalobkyní a žalovaným nebo synem žalobkyně a žalovaným, které by se týkalo půjčky. Od matky žalovaného svědkyně ví, že jí syn žalobkyně nabídl půjčku pro syna [jméno] (žalovaného), když spolu ještě žili. Mělo se jednat kolem 100 000 Kč, [jméno] chtěl koupit ojetý vůz. Svědkyně neví, zda půjčka proběhla, od syna svědkyně slyší, že syn žalobkyně říkal, že ho okradli o peníze. Syn žalobkyně svědkyní říkal, že mu nevrátili peníze. Na jaře svědkyni matka žalovaného říkala, že probíhá řízení, svědkyně chtěla soudu říci, že matka žalovaného je slušná žena.

18. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], při jednání dne 2.9.2021 bylo zjištěno, že svědek je kamarád syna žalobkyně, žalovaného svědek zná z doby, kdy syn žalobkyně žil s jeho matkou (před třemi lety), navštěvovali se. Asi před třemi lety byl svědek u toho, když se syn žalobkyně bavil s matkou žalovaného, že pojedou do [obec] a budou tam kupovat auto, bavili se o tom už předtím a bylo zřejmé, že se má jednat o auto pro [jméno] (žalovaného). Svědek byl u toho, když syn žalobkyně přijel z [obec] a měl nějakou obálku [obec] spořitelny od maminky (žalobkyně), 100 000 Kč na nákup auta, které jedou následující den kupovat. [příjmení] přijel ke svědkovi na návštěvu, po nějaké době asi hodině vytáhl obálku a řekl něco v tom smyslu, že tam jsou peníze od mamky a že pojedou pro auto. Svědek neptal na konkrétní okolnosti, ale řekl mu, že ty peníze může rovnou vyhodit přes plot do řeky. Svědek tím mínil svůj názor na vzájemný vztah syna žalobkyně a matky žalovaného, pokud někam společně jeli, nepamatuje si, že by něco platila paní [příjmení], vždy platil pan [příjmení]. Svědek mu říkal, že by si měl opatřit nějaký dokument, smlouvu, pan [příjmení] řekl, že to udělá. Bylo to v pátek odpoledne nebo navečer. Ještě než přijel pan [příjmení], byla u nich paní [příjmení], ale odešla pryč. Svědek s rodinou bydlí v mnohogeneračním domě s manžely [příjmení] (švagr a švagrová). Pan [anonymizováno] byl u nich do večera, říkal, že je to 100 000 Kč.

19. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], při jednání dne 2.9.2021 bylo zjištěno, že jsou se synem žalobkyně dlouholetí přátelé, znají se z [obec]. Svědkyně věděla, že žalobkyně půjčuje peníze synovi paní [příjmení], říkal to pan [příjmení] již před delší dobou a si 3 roky, říkal, že jedou kupovat auto a paní [příjmení] potřebuje půjčit peníze pro syna. Svědkyně peníze neviděla, viděla obálku od [obec] spořitelny, bylo to v pátek, sešli se na zahradě u domu svědkyně, byla tam oslava, na kterou byli pozváni i pan [příjmení] a paní [příjmení], paní [příjmení] přišla dřív, pan [příjmení] přijel později, paní [příjmení] odešla dřív, pan [příjmení] zůstal a ukázal tu obálku, peníze z ní nevytahoval. Svědkyně se svým manželem panu [příjmení] radili, ať to nedělá, měli pocit, že vztah pana [příjmení] a paní [příjmení] není ideální, svědkyně měla dojem, že pan [příjmení] tak chce ten vztah udržet. Manžel svědkyně pan [příjmení] radil, aby si nechal podepsat smlouvu, ale nedošlo k tomu.

20. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] při jednání dne 2.9.2021 bylo zjištěno, že je kamarádem pana [příjmení], svědek byl přítomen, když se pan [příjmení] zmínil, že jeho maminka půjčuje peníze panu [celé jméno žalovaného]. Bylo to u domu svědka pod pergolou, byla tam nějaká akce, narozeniny svědka, pan [příjmení] říkal, že peníze jsou půjčené od jeho maminky, že ona je půjčuje panu [celé jméno žalovaného] na nákup vozidla a že druhý den pro to vozidlo pojedou. Byla u toho sestra svědka, paní [příjmení], oni bydlí všichni v jednom domě. Svědek peníze neviděl, ale pan [příjmení] vyndal obálku a povídal o těch penězích.

21. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] při jednání dne 2.9.2021 bylo zjištěno, že rodina svědkyně seděla v pergole, přišel pan [příjmení], po chvíli, co seděli, se ho někdo ptal, co to má, on říkal, že má peníze od maminky pro pana [celé jméno žalovaného] na auto na druhý den, peníze nevyndával. Jednalo se o oslavu narozenin manžela svědkyně, ona má s manželem prakticky stejně narozeniny.

22. Žalobkyně v závěrečném návrhu žádala vyhovění žalobě s tím, že bylo prokázáno, že byla uzavřena smlouva o půjčce prostřednictvím jejího syna, peníze byly předány pro uvedený účel, bylo prokázáno, že pan [celé jméno žalovaného] žádné úspory neměl. Vysvětlení jeho matky ohledně jeho finančních možností bylo nevěrohodné.

23. Žalovaný žádal zamítnutí žaloby s tím, že nebylo prokázáno, že by peníze doputovaly k žalovanému, bylo prokázáno pouze to, že žalobkyně vybrala peníze z banky, neexistuje žádný důkaz o tom, že by pan [příjmení] předal peníze žalovanému nebo osobě prodávající automobil. Sám pan [příjmení] neměl peníze a je reálné, že peníze skončily u něho. Svědci vypovídali jen o tom, co slyšeli z doslechu, paní [celé jméno žalobkyně] nebyla ani aktivně legitimovaná k podání žaloby, teprve následně byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky. V písemném vyhotovení smlouvy o půjčce nejsou uvedeny splátky.

24. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázány tyto skutečnosti: V řízení bylo prokázáno, že žalovaný dne 7.4.2018 zakoupil od [jméno] [příjmení] [značka automobilu] za kupní cenu 145 000 Kč, které byly předány prodávajícímu v den uzavření kupní smlouvy v hotovosti, tato skutečnost vyplývá z kupní smlouvy a je mezi účastníky nesporná. Bylo prokázáno výpovědí samotného žalovaného, že na zaplacení kupní ceny neměl vlastní prostředky, byl studentem, neměl žádné úspory a neměl ani vlastní účet a řešil s matkou, kde na to vezme peníze. Žalobkyně tvrdila, že peníze na zaplacení kupní ceny zapůjčila žalovanému ona na naléhání svého syna, [jméno] [příjmení], se kterým žila matka žalovaného se svými dětmi, tj. žalovaným a jeho sestrou, ve společné domácnosti, když k dohodě o zápůjčce i předání peněž došlo prostřednictvím pana [příjmení]. Žalovaný oproti tomu tvrdil, že peníze na zakoupení auta mu dala jeho matka [jméno] [příjmení], že je měla z prodeje domu, že mu dala 100 000 Kč, a dále že 45 000 Kč mu dala babička [jméno] [příjmení]. Tvrzení žalobkyně je podporováno výpisem z jejího účtu, z něhož bylo zjištěno, že žalobkyně dne 6.4.2018 vybrala ze svého účtu 100 000 Kč, jednalo se o podstatnou část jejích úspor, neboť na účtu po tomto výběru zbylo jen 79 602,52 Kč. K výběru došlo den před uzavřením kupní smlouvy o zakoupení předmětného auta a zaplacení kupní ceny. Tvrzení žalobkyně potvrdil svědek [jméno] [příjmení], tj., že byl u výběru peněz se žalobkyní ve spořitelně a že peníze pro žalovaného na auto od ní převzal. Skutečnost, že téhož dne, kdy došlo k výběru peněz, se [jméno] [příjmení] zúčastnil společenské párty, kde měl u sebe obálku od spořitelny, o které tvrdil, že se jedná o peníze od matky pro žalovaného na zakoupení auta, potvrdili svědci [příjmení], [příjmení], [jméno] a [příjmení]. Všichni tito svědci potvrdili, že jsou přátele syna žalobkyně [jméno] [příjmení], ale tato skutečnost sama o sobě nemůže mít za následek jejich nevěrohodnost. Všichni svědci vypovídali po zákonnému poučení, vědomi si vážných nepříznivých důsledků v případě křivé výpovědi, jejich výpovědi nevzbuzují žádné pochybnosti, nejsou v nich zřejmé rozpory, nenesou znaky nějakých předem připravených " naučených" výpovědí. Mezi účastníky je nesporné, že [jméno] [příjmení] den na to, tedy v den koupi vozu jel se žalovaným a jeho matkou do [obec] a aktivně se jednání o koupi vozu zúčastnil, bylo dokonce potvrzeno, že s prodávajícím dohodl menší slevu. Všechny tyto provedené důkazy působí věrohodně a soud má jimi za prokázáno, že žalovaný potřeboval zapůjčit peníze na zakoupení osobního auta, v době družského poměru jeho matky se synem žalobkyně, žalobkyně na naléhání svého syna a jeho prostřednictvím žalovanému zapůjčila obnos 100 000 Kč. Ve výpovědi žalovaného jsou určité nesrovnalosti, tvrdil, že mu matka na auto chtěla dát peníze, říkala, že mu dá 80 000 Kč, ale nedala mu je, sešlo z toho. Pak uváděl, že matka dostala z prodeje domu 350 000 Kč, ale že on ví jen o 100 000 Kč, že neví, kde matka ty peníze vzala, a dále že matka mu dala 100 000 Kč a 45 000 Kč že mu dala babička, že je dala matce. K prodeji domu matky žalovaného došlo dle kupní smlouvy dne 19.5.2017, matka žalovaného dle pokladního dokladu obdržela na kupní cenu dne 20.5.2017 částku 50 000 Kč a dne 26.5.2017 stejnou částku, zbytek kupní ceny 200 000 Kč měl být zaplacen do 7 dnů od provedení vkladu (patrně na účet), k této platbě ale nebyl předložen žádný doklad. Převzetí těchto částek téměř rok před uzavřením kupní smlouvy na auto, dokonce ještě předtím, než započalo družské soužití matky žalovaného se synem žalobkyně, nedokazuje, že by tyto částky měla matka žalovaného k dispozici ke dni kupní smlouvy na auto. Obdobnou důkazní hodnotu mají doklady o tom, že si babička žalovaného ze svých účtů vybrala dne 17.10.2017 částku 30 000 Kč a dne 15.12.2017 částku 35 000 Kč. Ostatně částku 45 000 Kč žalovaný k dispozici měl, to bylo mezi účastníky nesporné. I svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], která svou výpovědí měla v úmyslu, jak sama uvedla, sdělit soudu, že matka žalovaného je slušná žena, a tedy patrně podpořit verzi žalovaného, uvedla, že od matky žalovaného ví, že jí syn žalobkyně nabídl půjčku pro syna [jméno] a že se mělo jednat o částku kolem 100 000 Kč, že chce [jméno] (žalovaný) koupit vůz. To by dle názoru soudu zjevně bylo nelogické a bezpředmětné, kdyby žalovaný, resp. jeho matka měli dostatek financí na zakoupení vozidla. Finanční situace matky žalovaného, pokud má soud vycházet z jejích tvrzení, je značně nepřehledná a nedoložena. Dle ní měla mít v době zahájení soužití se synem žalobkyně na účtu 400 000 Kč, doma v trezoru měla mít 200 000 Kč, ty ale neměla zaneseny v pokladním deníku. [jméno] uvedla, že v červnu 2018 kupovala byt za 1 730 000 Kč, a to na hypotéku 1 400 000 Kč, úvěr 400 000 Kč, posléze uvedla, že si brala další půjčku 200 000 Kč, vedle toho uvedla, že nemá žádné prostředky z podnikání. Soud proto považuje za nepravděpodobné, že by měla, tedy krom nesporné částky 50 000 Kč, další částku 100 000Kč.

25. Prokázané skutečnosti soud po právní stránce hodnotil takto:

26. Dle § 2390 občanského zákoníku č.89/2012 Sb. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

27. Dle § 2393, odst. 1občanského zákoníku č.89/2012 Sb. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nice jiného, je výpovědní doba 6 týdnů.

28. Soud má za prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným prostřednictvím svého syna [jméno] [příjmení] smlouvu o zápůjčce, na základě které opět prostřednictvím svého syna žalobci předala částku 100 000 Kč, která měla být použita a také byla použita na zakoupení osobní automobilu žalovaným. Soud má za to, že z jednání žalobce je zřejmé, že se jednalo o zápůjčku, tedy žalobkyně od žalovaného očekávala vrácení uvedené částky a žalovaný si této povinnosti musel být vědom. V řízení nebylo prokázáno, že by bylo dohodnuto, kdy má žalovaný žalobkyni peníze vrátit, tj. splatnost zápůjčky. Vzhledem k tomu, že ale došlo ze strany žalobkyně k výpovědi smlouvy o zápůjčce podáním ze dne 31.1.2020, která byla žalovanému doručena doporučeně, došlo ve smyslu ust. § 2393, odst. 1 občanského zákoníku ke splatnosti uplynutím lhůty 6 týdnů od doručení této výpovědi. Dluh ze zápůjčky nebyl po uplynutí splatnosti zaplacen, soud má proto za to, že se žalobkyně dle § 2390 občanského zákoníku právem domáhal jeho zaplacení, a žalobě bylo proto zcela vyhověno, včetně zákonného úroku z prodlení, neboť žalovaný je v prodlení s peněžitým plněním (§ 1970) občanského zákoníku) a nař.vl.č.351/2013 Sb.

29. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, dle § 142, odst. 1 občanského soudního řádu jí proto soud proti žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení, právního zastoupení dle vyhl.č. 177/1996 Sb. za 6,5 úkonů právní pomoci (převzetí plné moci a příprava zastoupení, předžalobní výzva – ½ úkonu, sepis žaloby, účast při jednání ve věci ve dnech 31.3.2021, 1.9.2021 2krát, 2.9.2021) po 5 100 Kč, cestovné [obec] – [obec] a zpět k jednání 4krát 386,06 Kč, promeškaný čas 12 půlhodin po 100 Kč, 21% DPH, celkem 45 973 Kč.

30. Žalobkyně byla osvobozena od placení soudního poplatku, poplatková povinnost proto byla dle § 2, odst.3 z.č. 549/1991 S. o soudních poplatcích stanovena žalovanému a činí dle sazebníku soudních poplatků 5 000 Kč.