3 C 238/2020

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Profousovou ve věci žalobce celé jméno žalobce , narozený dne datum , bytem adresa , obec , zastoupený advokátem titul jméno příjmení , se sídlem adresa , obec proti žalovanému celé jméno žalovaného bytem adresa , obec , zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení , sídlem adresa , obec o vyklizení pozemku a odstranění stavby plotu, <b>I. Žalovaná je povinna vyklidit část pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] polohově a geometricky určenou ve znaleckém posudku č.115/2021, zpracovaném [celé jméno znalce], znalcem z oboru geodézie a kartografie, podrobnými body č. [tel. číslo] [tel. číslo] [tel. číslo] dle náčrtu hranic a plotů v příloze 5 tohoto znaleckého posudku, který je součástí výroku tohoto rozsudku, odstranit stavbu oplocení vedeného po hranici polohově a geometricky určené ve znaleckém posudku č.115/2021, zpracovaném [celé jméno znalce], znalcem z oboru geodézie a kartografie, podrobnými body [číslo] [tel. číslo] [tel. číslo] dle náčrtu hranic a plotů v příloze 5</b> <b>tohoto znaleckého posudku, který je součástí výroku tohoto rozsudku, do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení 24 754 Kč k rukám jeho právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v Chrudimi na nákladech řízení 11 542 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou podanou k soudu dne 10.9.2020 domáhal se žalobce proti žalované, aby byla uznána povinnou vyklidit část pozemku ohraničenou dle žalobcem přiloženého geometrického zaměření a) na západní straně hranicí mezi pozemky par. [číslo] par. [číslo] k. ú. [obec] u [obec], b) na severní straně hranicí vyznačenou červenou čarou doplněnou o černé tečkování o celkové délce 4,42 m (2,67 m +1,75 m), c) n východní straně hranicí vyznačenou červenou čarou o délce 12,33 m ad) na jižní straně hranicí vyznačenou červenou tečkovanou čarou o celkové délce 5,09 m (1,63m + 3,46 m), a aby byla uznána povinnou odstranit stavbu oplocení umístěnou na severní, východní a jižní straně vymezené podle písm. b), c), d). K odůvodnění uvedl, že žalobce je vlastníkem mj. pozemku parc. [číslo] o výměře 216 m2, v k.ú. [obec] u [obec]. Část tohoto pozemku si žalovaná jako vlastnice sousedního pozemku parc. [číslo] připlotila, a to bez domluvy se žalobcem a bez jakéhokoli právního titulu. Plot byl realizován zřejmě v r. 2016, jedná se o kovové sloupky zabetonované do země, mezi nimiž je nataženo poplastované pletivo. Na zaplocený pozemek žalovaná umísťuje nejrůznější materiál. Žalobce je přesvědčen, že si žalovaná musela být vědoma, že zaplocená část není její vlastnictví, v katastru nemovitostí jsou hranice jasně zřetelné, žalovaná s tím musela být seznámena nejpozději v r. 2008, kdy nabyla pozemek parc. [číslo] na základě darovací smlouvy. Katastrální hranice mezi pozemkem žalobce a pozemkem žalované je dlouhodobě ustálená. Žalobcův pozemek parc. [číslo] je v současné podobě evidován od r. 2011, kdy od něj byla oddělena část nově označená jako pozemek parc. [číslo] v souvislosti s jejím prodejem [jméno] [příjmení], matkou žalobce. Na geometrickém plánu přiloženém k předmětné smlouvě je jasně patrná jednotná linie hranice pozemků bez jakékoli odchylky u pozemku žalované v neprospěch pozemku žalobce. To odpovídá též situaci v době oddělení pozemku parc. [číslo] (jako pozemku nového, nyní ve vlastnictví žalované), které je zachyceno v příloze kupní smlouvy ze dne 27.10.1993. Pozemek parc. [číslo] byl až do vydání rozhodnutí [anonymizováno]. úřadu v [obec], odboru životního prostředí ze dne 9.10.2017 č. j. CR 059902/2017 OŽP/Št, pozemkem lesním. Po jeho vykácení po r. 2012 jsou na místě dosud identifikovatelné pařezy a až od roku 2017 je veden jako zahrada. Sousední pozemek žalované je veden jako zahrada dlouhodobě, žalované tak při zaplocení pozemku žalobce muselo být zřejmé, že za hranice svého zahradního pozemku přesahuje. Výzva žalobce k odstranění oplocení zůstala ze strany žalované bez odezvy.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 16.11.2020 tak, že žádá zamítnutí žaloby. K odůvodnění uvedla, že se žalobce stal vlastníkem pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] na základě darovací smlouvy ze dne 22.5.2017 od své matky [jméno] [příjmení], která byla vlastníkem na základě smlouvy z r. 1978 a dohody o vypořádání SJM z r. 1983. Pozemek [číslo] o výměře 469 m2, jehož vlastníkem je žalovaná, byl vytvořen geometrickým plánem [číslo] v r. 1993, podle tohoto geometrického plánu byla uzavřena kupní smlouva mezi prodávajícím [anonymizováno] [obec] v [anonymizováno] a kupujícími manžely [příjmení]. Ti uvedený pozemek spolu s jinou stavbou na poz. [číslo] prodali kupní smlouvou z 20.10.2003 manželům [příjmení], spolu se všemi součástmi a příslušenstvím, m. j. i oplocením. Žalovaná se stala vlastnicí pozemku na základě darovací smlouvy, kterou uzavřela se svými rodiči, manžely [příjmení], 10.10.2008. Před 8 lety byl původní plot na hranici pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] poničen pádem stromu a rodiče plot opravili. Právní předchůdkyně žalobce, jeho matka [jméno] [příjmení] prodávala v r. 2011 část svého pozemku p. [číslo] geometrickým plánem tehdy vznikl pozemek p. [číslo] při vyměřování hranic prodávaného pozemku p. [číslo] nikdo neměl výhrady proti tomu, kde je umístěn plot na hranici pozemků p. [číslo]. Žalovaná vznesla námitku vydržení vlastnického práva, když minimálně od r. 2003 do obdržení předžalobní výzvy existoval plot v těch hranicích jako je doposud a nikdo proti němu neprotestoval. Navíc v r. 2016 žalobce budoval plot mezi pozemky p. [číslo] p. [číslo] respektoval stávající oplocení pozemku p. [číslo] na které svým plotem navázal, pouze žádal žalovanou o odstraněné branky, aby nemohla vstupovat na jeho pozemek.

3. Z kupní smlouvy ze dne 27.10.1993 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi prodávajícím [anonymizována dvě slova] [obec] v [anonymizováno] a kupujícími manžely [příjmení], předmětem koupě byl díl a z parcely [číslo] (zahrady) o výměře 36 m2, a díl b) z poz. p. [číslo] (sadu) o výměře 433 m2, celkem 469 m2, když oba díly byly nově vytvořeny geometrickým plánem fy [anonymizováno] a oba díly mají nyní parc. [číslo].

4. Z kupní smlouvy ze dne 20.10.2003 bylo zjištěno, že ji uzavřeli prodávající manželé [příjmení] s kupujícími manžely [příjmení], předmětem smlouvy je budova bez č. p. – jiná stavba na st. parcele [číslo] stavební parcela [číslo] pozemková parcela [číslo] v obci [obec].

5. Z darovací smlouvy uzavřené dne 10.10.2008 mezi dárci manžely [příjmení] a obdarovanou - žalovanou bylo zjištěno, předmětem daru je dům [číslo] v [obec] postavený na zast. ploše č. parc. st. [anonymizováno] se zast. plochou č. parc. [anonymizováno] o výměře 68 m2, zahradou č. parc. [číslo] o výměře 401 m2, vrtanou studnou, plastovým septikem a oplocením.

6. Z kupní smlouvy ze dne 25.3.2011 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi prodávající [jméno] [příjmení] a kupujícími manžely [příjmení] a kupujícími manžely [příjmení], předmětem koupě byla ideální lesní pozemek p. [číslo] v k. ú. [obec] o výměře 1134 m2, který vznikl oddělením z pozemku parc. [číslo] dle geometrického plánu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 21.1.2011, který byl jednou ideální polovinou prodán manželům [příjmení] a jednou ideální polovinou manželům [příjmení].

7. Z darovací smlouvy ze dne 22.5.2017 bylo zjištěno, že dárkyně [jméno] [příjmení] darovala žalovanému pozemek par. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [část obce] č. e. [anonymizováno], rodinná rekreace, pozemek par. [číslo] pozemek par. [číslo] pozemek par. [číslo] pozemek par. [číslo] pozemek par. [číslo] pozemek par. [číslo].

8. Z rozhodnutí Městského úřadu v Chrudimi, odboru životního prostředí ze dne 9.10.2017 č.j. CR 059902/2017 OŽP/Št bylo zjištěno, že žadateli žalobci bylo povoleno, trvalé odnětí plnění funkce lesa lesního pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] o výměře 0, 0216 ha.

9. Žalovaná byla žalobcem vyzvána k odstranění oplocení v části, kterou zasahuje do jeho pozemku parc. [číslo] s tím, že se žalobce nebrání variantě odkoupení pozemku.

10. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] Ze dne 13.5.2021 bylo zjištěno, že pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] se nachází v bývalé zahrádkářské oblasti [část obce] v obci [anonymizováno] v k. ú. [obec] u [obec]. V r. 1954 byl v této lokalitě sad, zahrádkářská osada se v oblasti budovala průběžně v 90. letech minulého století. Pro [katastrální uzemí] byla od r. 1839 do 11.10.2016 vedena katastrální mapa v systému S-SK GS s měřítku 1: 2880. Od 12.10.2016 je pro toto katastrální území vedena mapa digitalizovaná, ta vznikla digitalizací původní katastrální mapy v měřítku 1: 2880, při digitalizaci nebylo provedeno nové geodetické zaměřování hranic pozemků, původní mapa byla s původní přesností převedena do formy grafického souboru vektorové formy, přesnost mapy se tímto postupem ani nesnížila ani nezlepšila, odpovídá charakteristikám katastrálních map v měřítku 1: 2880. Dle vyhl. č. 357/2013 Sb. se připouští pro podrobné body hranic určených digitalizací z katastrální mapy v měřítku 1: 2880 základní souřadnicová chyba 1 m, resp. mezní polohová chyba 2,82 m. V archivu byl nalezen geometrický plán č. 164 z r. 1993, kterým vznikla parcela parc. [číslo] tento plán je rozhodující pro určení polohy původní fyzické hranice pozemku, byl vytvořen právě pro oddělení pozemku, který nabyli manželé [příjmení]. Tento geometrický plán je nutné považovat za důkaz vůle prodávajících a nabyvatelů k převodu vlastnictví příslušného pozemku. V tomto geometrickém plánu jsou zakresleny původní ploty, které oddělovaly původní pozemky parc. [číslo] tento stav je podložen i zřetelným rozhraním v užívání pozemků zachycených na leteckých měřckých snímcích z let 2000 a 2004. Plot mezi pozemky [číslo] a [číslo] se nachází na stejném místě již minimálně od r. 1993. Plot mezi pozemky [číslo] a [číslo] je rovněž na původní hranici z r. 1993. Plot mezi pozemkem par. [číslo] se původně nacházel v poloze v náčrtu hranic, který je přílohou posudku zakreslený hnědou barvou. Původní fyzické rozhraničení mezi pozemky parc. [číslo] bylo tvořeno plotem původně se nacházejícím mezi body [anonymizováno] a [anonymizováno], ty jsou v terénu vyznačeny příslušnými sloupky plotu a znalcem umístěnými dřevěnými kolíky. Žalovaná má neoprávněně zaplocený pozemek určený body [tel. číslo] [tel. číslo] [tel. číslo]) dle náčrtu v příloze k posudku. Poloha plotu mezi pozemky parc. [číslo] je na leteckém měřicím snímku z r. 2000 a 2004, minimálně od r. 2000 je na stejném místě. Nebyl ale nalezen letecký snímek, který by věrohodně zobrazoval polohu plotu mezi pozemky [číslo] a [číslo], místo je zakryto korunami stromů.

11. Podáním ze dne 21.6.2021 se žalobce vyjádřil tak, že upřesnil žalobní petit tak, že žádá, aby žalovaná byla uznána povinnou vyklidit část pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] polohově a geometricky určenou ve znaleckém posudku [číslo] zpracovaném [celé jméno znalce], znalcem z oboru geodézie a kartografie, podrobnými body č. [tel. číslo] [tel. číslo] [tel. číslo], a odstranit stavbu oplocení vedeného po hranici polohově a geometricky určené ve znaleckém posudku [číslo] zpracovaném [celé jméno znalce], znalcem z oboru geodézie a kartografie, podrobnými body č. [tel. číslo] [tel. číslo] [tel. číslo].

12. Usnesením ze dne 9.7.2021 soud žalované uložil doplnění skutkových tvrzení a předložení důkazů k prokázání, že spornou část nemovitosti nabyla vydržením.

13. Žalovaná doplnila skutková tvrzení podáním ze dne 26.8.2021, kdy navrhla výslech svědka [příjmení], vlastníka sousedního pozemku.

14. Z výpovědi žalované při jednání dne 25.5.2022 bylo zjištěno, že lesní pozemek zasahoval až na její zahradu. Paní [příjmení] byla určitě na zahradě na jaře v r. 2015 po smrti její dcery, vyměňovali se svým přítelem pletivo mezi jejich pozemky a pozemky žalované. Byly to hnědě natřené sloupky, dnes je tam zelené potažené pletivo. Nad pozemkem žalované byl plot ve špatném stavu, spadl na něj plot, tak ho opravili, dali nové sloupky a nové pletivo. Paní [příjmení] pak teprve v r. 2015 měnila pletivo mezi pozemky, navázala na sloupek žalované. Neříkala ani slovo, že by jí to vadilo, že by jí žalovaná zasahovala do jejího pozemku. První obstrukce začaly v r. 2020, když pan [celé jméno žalobce] začal stavbu, jeho geodet, který mu vede stavbu vyzval žalovanou a pana [příjmení], aby se zúčastnili řízení, tehdy se o tom začalo mluvit. Někdy v té době nabízel žalobce žalované ke koupi pozemek směrem nahoru od jejího plotu za nesmyslnou cenu pravděpodobně 800K/m2.Když rodiče žalované kupovali nemovitost, bylo to oplocené ze všech stran. U oplocení se od r. 2003 neměnil rozměr, jen materiál v horní části. Horní část plotů u všech zahrad byla v jedné linii.

15. Z výpovědi znalce [celé jméno znalce] Při jednání dne 19.1.2022 bylo zjištěno, že pozemek 172 vznikl geometrickým plánem (příloha č. 2 posudku), kde je na východní straně zakreslen čárkovaně plot, který tak tedy byl, nebylo možné to potvrdit leteckými snímky, neboť oblast je zakryta stromy. Na druhé severní straně je vyznačen plot v geometrickém plánu z r. 1993, ten je na leteckých snímcích z r. 2000 vidět. Od r. 1993 došlo k připlocení pozemku, nelze říct kdy, měřičské snímky tím, že tam byl les, není možné určit, kdy plot byl postaven. Plocha připloceného čtyřúhelníku je 30- 40 m2, ceny pozemků by se mohly pohybovat kolem 350 Kč/1m2, ale znalec nemá v oboru ocenění specializaci.

16. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] při jednání dne 19.1.2022 bylo zjištěno, že svědek spolu se svou manželkou vlastní pozemek sousedící se žalobcem od r. 2011, parcela svědka byla oplocená, parcela žalobce byla oplocena také, byl tam 50 let starý plot, nikdo nevěděl, jestli je to plot, bylo patrno, kudy vede, protože tam jsou sloupky. Parcela paní [příjmení] byla oplocena starým plotem, ten předělávala někdy v r. 2014 matka paní [příjmení]. Původně byl plot nahoře v jedné rovině, teď není, protože tam pan [celé jméno žalobce] udělal něco, co nikdo nepochopil, takový výkus. Za všemi parcelami nahoře byl les, les byl i před plotem. Co se dělaly hranice digitální, tak hranice nesedí, jsou šoupnuté do strany. Plot paní [příjmení] je na všech stranách stejný, horní je předělaný ještě od její matky.

17. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], matky žalobce, při jednání dne 25.5.2022 bylo zjištěno, že svědkyně vlastnila celý pozemek, i z druhé strany, ten od ní koupil pan [příjmení] a od pana [příjmení] ho koupili manželé [příjmení]. Pak začaly problémy, protože si na vedlejším pozemku paní [příjmení] udělala trativod, svědkyně jí sdělila, že s tím nesouhlasí, ale neřešila to. V roce 2014 nabízela svědkyně manželům [příjmení] odkoupení hořejšího pozemku, oni o to neměli zájem. V r. 2014 zemřela svědkyni dcera, dostala do péče dvě děti, do [část obce] přestala jezdit, mezitím nechala chatu přepsat na syna (žalobce), v té době zjistili, že pozemek je oplocený, byly tam nové sloupky a připlocený díl, o který je veden spor. Svědkyně se na to žalované dotazovala, ale uvedla, že to není pravda. Svědkyně měla sloupky natřené na hnědo, tyto jsou zelené. Nad chatami je les, je tam elektrické vedení, na pokyn energetické firmy byly vykáceny stromy u plotu jak za plotem žalobce, tak za plotem žalované. Když pozemek kupoval pan [příjmení], byl pozemek oplocen ve směru k nemovitosti žalobce, pan [příjmení] si to oplotil i z druhé strany, směrem k lesu to nebylo oplocené. Svědkyně žádný plot nebudovala, postavili a měli to zaplocené, jejich plot byl níže než [anonymizováno].

18. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalobce], bratra žalobce, při jednání dne 25.5.2022 bylo zjištěno, že v rámci rodiny pozemek udržovali, jezdili tam sekat trávu, na rekreaci. Konec pozemku měli u lesa, byl tam suchý záchod, na jejich straně směrem k lesu byl plot. Na vedlejším pozemku dříve plot nebyl, někdy kolem r. 2012 -2013 se tak objevil plot na úrovni toho suchého záchodu. Nad pozemky byl po celé délce les. Svědek tam žádný plot nebudoval.

19. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] při jednání dne 25.5.2022 bylo zjištěno, že svědek pomáhal matce žalobce kácet stromy na konci zahrady, která nyní náleží žalobci, a to v r. 2012 -2013, stromy byly za plotem směrem k elektrickému vedení. Pozemek matky žalobce byl vzadu oplocen, u pozemku napravo od pozemku paní [příjmení] byl plot, svědek se domnívá, že trochu níže než plot paní [příjmení], byla tam skalka, živý plot nebo křoví, bylo tam rezavé pletivo.

20. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] při jednání dne 25.5.2022 bylo zjištěno, že svědek žil se žalovanou v období od r. 2004 do r. 2014, jezdili do [část obce] na rekreaci. Celý pozemek byl oplocen, svědek nebyl u toho, když se ploty stavěly, domnívá se, že se nejednalo o nové ploty. V době, kdy tam svědek jezdil, pokáceli strom, který spadl na plot, ten se musel opravit, svědek ale u opravy nebyl. V levé horní části plotu byla branka, před plotem směrem k domku byla skalka, byla tam švestka a níže jabloně.

21. Podáním ze dne 17.2.2022 doplnil žalobce skutková tvrzení tak, že z dostupných fotografií je zřejmé, že původní stav oplocení na pozemku žalobce netvoří jednotnou linii v horní části směrem k lesu s pozemkem nyní ve vlastnictví žalované, který je posunut v neprospěch pozemku žalobce.

22. Ve věci soud provedl místní šetření dne 20.5.2022, kdy byla pořízena fotodokumentace stávajícího stavu oplocení.

23. Žalobce v závěrečném návrhu žádal vyhovění žalobě s ohledem na výslechy svědků, znalecký posudek, fotografický materiál, kterými má za prokázáno, že plot žalované je uskočen směrem k lesu a došlo k neoprávněnému oplocení pozemku v majetku žalobce.

24. Žalovaná v závěrečném návrhu žádala zamítnutí žaloby s tím, že pozemek žalované byl vybudován v r. 1993, od toho roku byl oplocen, to vyplývá z geometrického plánu z r. 1993. Do předsporové výzvy v květnu 2020 nebyly o průběhu hranice a plotu mezi účastníky žádné spory. Znaleckým posudkem bylo prokázáno, že ploty v této oblasti nejdou po vlastnických hranicích, jsou posunuty v delších částech, tak i ze strany východní k lesu. Digitalizace map nepřinesla zpřesnění zaměření pozemků, stále je tam mezní polohová chyba 2,82 m. Pozemek, o který je veden spor, má 32 m2, žalobce má hned vedle pozemek o rozloze 1102 m2, pozemek tedy nepotřebuje, a to ani kvůli stavebnímu povolení. Pokud bylo něco připloceno, tak žalovaná i její právní předchůdci vydrželi vlastnické právo, patrně jsou splněny i podmínky mimořádného vydržení. Žalobě nelze vyhovět, po dobu 30 let v této lokalitě existoval pokojný stav, který je třeba respektovat i nadále.

25. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázány tyto skutečnosti:

26. Žalobce je výlučným vlastníkem m.j. pozemku parc. [číslo] žalovaná je výlučnou vlastnicí pozemku par. [číslo] vše v k. ú. [obec] u [obec] (výpisy z katastru). Parcela parc. [číslo] vznikla v r. 1993 na základě geometrického plánu [číslo] firmy [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení], a to oddělením dílu o výměře 36 m2 z parcely [číslo] dílu z parcely [číslo] o výměře 433 m2, oba díly byly geometrickým plánem sloučeny a označeny jako parcela par. [číslo] tento geometrický plán byl podkladem kupní smlouvy ze dne 27.10.1993, kterým uvedenou parcelu par. [číslo] prodalo [anonymizována dvě slova] [obec] v [anonymizováno] manželům [příjmení]. Ti nemovitosti, m. j. parcelu parc. [číslo] prodali kupní smlouvou ze dne 20.10.2003 manželům [příjmení] (rodiče žalované), a ti ji darovací smlouvou ze dne 10.10.2008 převedli na žalovanou (geometrický plán [číslo] kupní smlouvy ze dne 27.10.1993 a 20.10.2003, darovací smlouva ze dne 10.10.2008). Žalobce se stal vlastníkem parcely parc. [číslo] na základě darovací smlouvy ze dne 22.5.2017 od své matky [jméno] [příjmení] (darovací smlouva ze dne 22.5.2017). Pozemky parc. [číslo] byly odděleny v reálu existujícím plotem, který tedy existoval v době, kdy pozemek parc. č [číslo] kupovali manželé [příjmení] od [anonymizována dvě slova] [obec] v [anonymizováno] (geometrický plán [číslo] z 12.10.1993, kupní smlouva ze dne 27.10.1993, znalecký posudek znalce [celé jméno znalce] ze dne 13.5.2021). Poloha plotu, který odděluje pozemky parc. č [číslo] a parc. [číslo] ke dni rozhodnutí soudu v této věci, neodpovídá jeho umístění dle geometrického plánu ze dne 12.10.1993, rozdíl činí plocha dle znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce], vyznačená body [tel. číslo] [tel. číslo] [tel. číslo]. Leteckými snímky nebylo možné objektivně určit, kdy došlo k připlocení pozemku (znalecký posudek).

27. Prokázané skutečnosti soud po právní stránce hodnotí takto:

28. Dle § 3028 odst. 1-3 občanského zákoníku č.89/2012 Sb. tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

29. Dle § 3036 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

30. Dle § 1040, odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

31. Dle § 134 odst. 1-4 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob (§ 125). Do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. Pro počátek a trvání doby podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčecí doby.

32. Dle § 130, odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

33. Dle § 1089 odst. 1-2 občanského zákoníku č.89/2012 Sb. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Nepoctivost předchůdce nebrání poctivému nástupci, aby počal vydržení dnem, kdy nabyl držby.

34. Dle § 1090 odst. 1-2 občanského zákoníku č.89/2012 Sb. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci, nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. Nabyl-li zůstavitel nepravou držbu, nemůže vlastnické právo vydržet ani jeho dědic, i kdyby držel poctivě. To platí obdobně i pro všeobecného právního nástupce právnické osoby.

35. Dle § 1091 odst. 2 občanského zákoníku č.89/2012 Sb. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

36. Dle § 1092 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce.

37. Dle § 1095 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

38. Dle § 1096 odst. 1-2 občanského zákoníku č.89/2012 Sb. nabyl-li někdo poctivě držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ 1090 odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce. Při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího.

39. Dle § 3066 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

40. Jak je shora uvedeno, soud má za prokázáno, že z době, kdy manželé [příjmení] uzavřeli se [anonymizována dvě slova] [obec] v [anonymizováno] kupní smlouvu, kterou nabyli vlastnické právo k parcele parc. [číslo] byla tato oplocena, plot byl zachycen na geometrickém plánu, který byl podkladem kupní smlouvy a dle geometrického plánu byly hranice označeny v terénu, oproti stavu zachycenému v tomto geometrickém plánu došlo ke změně umístění plotu, a to k jeho posunu do pozemku žalobce par. [číslo] tedy k zaplocení části parcely č. parc. [číslo], ve vlastnictví žalobce. Žalovaná popírala, že by nějaká část pozemku žalobce byla připlocena, její tvrzení bylo ale vyvráceno znaleckým posudkem. Pro případ, že by něco bylo připloceno, žalovaná tvrdila, že v tom případě nabyla vlastnického práva k připlocené části vydržením svým i svých právních předchůdců, když dle ní plot tak, jak je umístěn nyní, existoval již v r. 1993. S ohledem na ust. § 3028 a § 3036 občanského zákoníku č.89/2012 Sb., vzhledem k tomu, že vydržecí lhůty měly počít běžet před 1.1.2014, musí soud věc posuzovat dle dosavadní právní úpravy, tj. občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., pouze pro posouzení mimořádného vydržení dle § 1095 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Na žalované spočívalo břemeno tvrzení a břemeno důkazní k prokázání, že vlastnického práva k připlocené části tak, jak je specifikována ve výroku tohoto rozhodnutí, nabyla vydržením. Dle § 134 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. je nabytí vlastnického práva k pozemkům vydržením možné jen za podmínky, právněné držby po nepřetržitou dobu alespoň 10 let. Nezbytným předpokladem oprávněnosti držby je dobrá víra držitele, že je vlastníkem daného pozemku. Držitel musí být v dobé víře, že mu věc nebo právo patří se zřetelem ke všem okolnostem. Nelze brát v úvahu jen subjektivní hledisko, tj. osobní přesvědčení držitele, že mu věc (nemovitost) patří, je nutno vždy brát v úvahu, zda držitel při běžné patrnosti, kterou lze s ohledem Žalovaná ve své účastnické výpovědi tvrdila, že od r. 2003 nebyl měněn průběh plotu, pouze materiál, a to při opravě plotu před r. 2015, kdy na plot při kácení spadl strom. Svědek [anonymizováno]. [příjmení] uvedl, že jako partner žalované jezdil do nemovitosti v letech 2004 2014, celý pozemek byl oplocen, ale svědek nevěděl, kdy se ploty stavěly, musela být provedena oprava plotu, protože se sousedy káceli stromy a jeden spadl na plot, svědek ale u rekonstrukce plotu nebyl. Svědek [příjmení] tvrdil, že parcela žalované byla oplocena starým plotem, někdy v r. 2014 ho předělávala, původně byl plot v jedné rovině. Svědkyně [příjmení] tvrdila, že k připlocení došlo po r. 2014, jinak se svědkové vyjadřovali k jiným skutečnostem, které soud nepovažuje za relevantní. V řízení nebylo prokázáno, kdy byl plot mezi parcelami č. parc. [číslo] a č. parc. [číslo] v tom umístění, v jakém byl ke dni rozhodnutí ve věci, vybudován. Výpovědi svědků navrhovaných žalobcem a žalovanou si odporují, nejsou zcela jednoznačné, navíc vzbuzují pochybnosti o své věrohodnosti vzhledem k blízkému příbuzenskému vztahu či přátelským vazbám. Za dané situace se jevil jako jediný objektivní způsob zjištění data zbudování sporného plotu znalecký posudek, a to letecké snímky z období od r. 1993 do současné doby. Ze znaleckého posudku ale vyplynulo, že právě sporná část terénu byla zakryta stromy tak, že nebylo možné zjistit, kdy byl plot vybudován. To ale nemůže jít k tíži žalobce, ale žalované, neboť na ní spočívá břemeno tvrzení i břemeno důkazní k prokázání, že ona, popř. její právní předchůdci nemovitost drželi minimálně po zákonem stanovenou dobu v dobré víře, že je jejich vlastnictvím. To se žalované nepodařilo prokázat, soud proto žalobě vyhověl a uznal žalovanou povinnou spornou část pozemku specifikovanou ve výroku č. I. tohoto rozhodnutí vyklidit. K námitce žalované, že žalobce má ve vlastnictví pozemek o 1102 m2 a žádá vyklizení pozemku o rozloze 30 m2, soud uvádí, že dle znalce je plocha odhadem 30- 40 m2 a orientační cena 350 Kč za 1m2, cena pozemku tak přesahuje 10 000 Kč, takže není zanedbatelná. Pokud se týká námitky mezní polohové chyby 2,82 m, má soud za to, že dle znaleckého posudku, jsou ploty mezi pozemky [číslo] a [číslo] a dále mezi [číslo] a [číslo] na stejném místě minimálně od roku 1993, jak vyplývá z leteckých snímků. Plot mezi pozemky [číslo] a [číslo] se původně nacházel mezi body [anonymizováno] a [anonymizováno] (na přímce), nyní se nachází mezi body [tel. číslo] [tel. číslo] [tel. číslo]. To není způsobeno mezní polohovou chybou, ale posunutím plotu.

41. Žalobce byl ve věci úspěšný, má proto dle § 142, odst. 1 občanského soudního řádu proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku 5 000 Kč, náklady právního zastoupení za převzetí plné moci, sepis žaloby, předsporová výzva, účast při jednání dne 27.1.2021, dále dne 19.1.2022, účast při místním ohledání 20.5.2022, účast při jednání dne 25.5.2022, dvakrát ½ úkonu za vyjádření ke znaleckému posudku a návrh na doplnění dokazování, (1 úkon = 1 500 Kč), 9krát 300 Kč paušál, cestovní výdaje a promeškaný čas 1 625 Kč, 21 % DPH, celkem činí náklady 24 754 Kč.

42. O náhradě nákladů řízení placených ze státních prostředků (znalečné) bylo rozhodnuto dle § 148, odst. 1 občanského soudního řádu.