3 C 264/2018

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Profousovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození , bytem adresa , obec , b) celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem adresa , obec , c) celé jméno žalobce , datum narození , bytem adresa , obec , všichni zastoupeni advokátkou anonymizováno jméno příjmení , sídlem adresa , obec , proti žalovaným: 1/ celé jméno žalobce , datum narození , bytem adresa , část obce , 2/ celé jméno žalované , datum narození , bytem adresa , část obce , zastoupeni advokátem anonymizováno jméno jméno , sídlem adresa , obec o uložení povinnosti, <b>I. Žalovaní jsou povinni strpět věcné břemeno váznoucí na pozemku st. [číslo], jehož součástí je dům [adresa] v [část obce], na pozemku st. [číslo], jehož součástí je jiná stavba bez čp/če, na pozemku st. [číslo], jehož součástí je garáž, a na pozemku p. [číslo] vše v obci a k.ú. [obec], zřízené Dohodou ze dne 18.2.1999 čj. V 15, [číslo].</b> <b>II. Žalovaní jsou povinni umožnit žalobcům vstup a vjezd, chůzi a jízdu po pozemku [číslo] do domu [adresa] v [část obce], do garáže na st. [číslo] a skladu na st. [číslo], užívání a spoluužívání skladu a garáže s jejich součástmi a příslušenstvím, užívání za účelem podnikání prostorů prodejny se součástmi a příslušenstvím v domě [adresa] v [část obce] a umožnit jim přístup k podnikatelskému rozvaděči a zajišťovací signalizaci v domě [adresa] v [část obce] za účelem provádění údržby a oprav.</b> <b>III. Žalovaní jsou povinni nahradit žalobcům na nákladech řízení společně a nerozdílně 43 745 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich právní zástupkyně.</b> <b>IV. Žalovaní jsou povinni nahradit České republice na účet Okresního soudu v Chrudimi na nákladech řízení společně a nerozdílně 11 972,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou podanou k soudu dne 5.11.2018 domáhali se žalobci proti žalovaným, aby byli uznáni povinnými strpět věcné břemeno váznoucí na nemovitostech a umožnit žalobcům vstup a užívání nemovitostí tak, jak je specifikováno v bodech I. a II. výroku tohoto rozhodnutí. K odůvodnění uvedli, že žalovaní mají v podílovém spoluvlastnictví pozemek st. [číslo], jehož součástí je dům [adresa] v [část obce], pozemek st. [číslo], jehož součástí je jiná stavba bez čp/če, pozemek st. [číslo], jehož součástí je garáž, pozemky p. [číslo] p. [číslo] vše v obci a k.ú. [obec], zapsáno na LV č [číslo] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, [stát. instituce]. Dne 1.5.1998 uzavřeli [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobce] manželé [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce a žalovaného] smlouvu o sdružení za účelem společného podnikání pod názvem„ [celé jméno žalobce] – [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]“. Dne 18.2.1999 uzavřeli žalovaní Dohodu o vypořádání společného jmění manželů a podílového spoluvlastnictví a pro všechny žalobce zřídili touto listinou věcné břemeno. Žalovaní jako povinní z věcného břemene zřídili bezplatně ve prospěch žalobců jako oprávněných z věcného břemene věcné břemeno spočívající a) v právu vstupu a vjezdu, chůze a jízdy po pozemku [číslo] d domu [adresa] v [část obce], do garáže na st. [číslo] a skladu na st. [číslo] včetně práva užívání a spoluužívání skladu a garáže s jejich součástmi a příslušenstvím v rozsahu, v jakém je ke dni sepsání smlouvy užívají, spoluužívají či jsou k tomu oprávněni, b) v právu užívat za účelem podnikání prostory prodejny se součástmi a příslušenstvím v domě [adresa] v [část obce] a v právu přístupu k podnikatelskému rozvaděči a zajišťovací signalizaci v domě [adresa] v [část obce] za účelem provádění údržby a oprav. Věcné břemeno bylo vkladováno Katastrálním úřadem v [obec] pod č.j. V15, [číslo] s právními účinky k 19.2.1999. Ke dni podpisu dohody užívalo popsané nemovitosti sdružení účastníků, kteří podnikali v oboru autogenní a svařovací techniky. Pozemek p. [číslo] užívali k přístupu ke garáži, k prodejně v přízemí domu [adresa], k parkování automobilů. Garáž sloužila jako sklad zboží a k parkování vysokozdvižného vozíku, stejně jako sklad na st. [číslo]. Prodejna v domě [adresa] byla otevřená od 7 do 15.30 hod, prodávala zde [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobce] ml. A [celé jméno žalobce]. Při podnikání pomáhal [celé jméno žalobce] st., který byl v invalidním důchodu. Zaměstnancem byl [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], s podnikáním účastníků byl seznámen [jméno] [příjmení]. Společné podnikání skončilo v r. 2015, ke dni 31.12.2015 zaniklo sdružení založené v r. 1998. Žalovaní vyměnili zámky od brány a vstupních dveří do domu [adresa] a brání žalobcům v přístupu do nemovitosti. Nerespektují věcné břemeno zřízené v r. 1998. Žalovaní se proti postupu žalobců bránili, v březnu 2017 se prostřednictvím svého zástupce obrátili na žalované dopisem s výzvou, aby respektovali věcné břemeno, umožnili žalobcům využití prostor prodejny v domě [adresa], skladu, garáže, předali klíče. Přes rozsáhlou předžalobní korespondenci se žalobcům nepodařilo získat přístup do prostor, které mají právo užívat, žalovaní jim ve využití věcného břemene brání.

2. Žalovaní se k žalobě vyjádřili podáním ze dne 17.12.2018 tak, že žádají zamítnutí žaloby. K odůvodnění uvedli, že žalobcům nebránili v realizaci jejich práv odpovídajících věcnému břemenu. Věcné břemeno bylo zřízeno za účelem společného podnikání žalobců a žalovaných v návaznosti na smlouvu o sdružení. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] ukončila činnost ve sdružení na konci r. 2014 a nadále se na jeho činnosti nijak nepodílela. Žalobce [celé jméno žalobce] se přestal na činnosti sdružení podlet v červnu r. 2015 a od té doby žádnou podnikatelskou činnost v rámci sdružení nevyvíjel. Oba žalobci tak učinili na základě vlastního rozhodnutí a žalovaní neměli na tomto jejich rozhodnutí žádný podíl. Z uvedeného důvodu došlo k 31.12.2015 k zániku sdružení. Od r. 2015 bylo mezi účastníky jednáno o vypořádání práv a závazků ze sdružení a z věcného břemene. Žalovaní žalobcům ve výkonu práv z věcného břemene nebránili. Dopisem z 9.3.2017 zástupce žalobců žalované vyzval, aby umožnili žalobcům podnikat v souladu se smlouvou o věcném břemenu. Žalovaní odpověděli, že nebrání žalobcům v podnikání, je ale nutno dojednat podmínky, za kterých budou obě strany prostor k podnikání užívat. Ná vrh řešení žalovaných žalobci nepřijali. Pokud jde o užívání skladu a garáže, před uzavřením smlouvy žalobci tyto stavby neužívali, kolaudační rozhodnutí k nim bylo vydáno 28.1.1999, necelý měsíc před uzavřením smlouvy o zřízení věcného břemene. Dle názoru žalovaných není možné práva z takto vymezeného rozsahu věcného břemene realizovat, neboť není jasné, v čem by tato práva měla spočívat. Věcné právo užívání prodejny se součástmi a příslušenstvím bylo zřízeno za účelem společného podnikání, které však již bylo ukončeno. Přes to žalovaní žalobcům v užívání prostor nebránili. Požadavek žalobců, aby mohli užívat celé prostory, žalovaní považují za neoprávněný, v rozporu s dobrými mravy. Společnému podnikání účastníků ve společných prostorách brání nejen faktická nemožnost, ale narušené vzájemné vztahy především žalobcem [celé jméno žalobce], který se chová velmi hrubým způsobem k žalované, zejména v r. 2015 opakovaně přicházel do prodejny v domě [adresa], kde před zákazníky a dcerami žalovaných slovně žalované napadal. Za to byl rozhodnutím Městského úřadu v Chrudimi uznán vinným ze spáchání přestupku. Dále v prosinci 2017 podal žalobce [celé jméno žalobce] na žalované nepravdivé trestní oznámení pro slovní a fyzické napadení, které se neprokázalo, řízení u přestupkové komise bylo zastaveno. Vzhledem k tomu navrhli žalovaní rozdělení prodejny. U žalobce [celé jméno žalobce] nikdy k výkonu práv z věcného břemene nedošlo, protože sám nikdy nepodnikal, nevlastnil podnikatelské oprávnění, nebyl proto účasten smlouvy o sdružení. Na jeho straně tak došlo k promlčení práva odpovídajícího věcnému břemeni. Živnostenské oprávnění získal až 4.9.2018, jeho jednání bylo účelové.

3. K vyjádření žalovaným podali dne 7.2.2020 vyjádření žalobci s tím, že žalobce [celé jméno žalobce] je vyučen soustružníkem a je absolvent SPŠ strojní. Pracoval v [anonymizováno] jako technolog a provozní technik ve slévárenství, jako vedoucí dílen ve [anonymizována dvě slova] [obec], mistr montovny v [anonymizováno] [obec]. Po roce 1989 začal úspěšně podnikat se svým bratrem. Žalovaný [celé jméno žalobce] je vyučen zámečníkem, rok pracoval v Transportě a pak se obrátil na žalobce s tím, že by chtěl podnikat. Žalobce byl v té době v invalidním důchodu, ale navrhl vytvořit rodinné sdružení, vše vyřizoval, využil své know-how, poskytl kapitál, nakoupil stroje, objížděl a sháněl zákazníky, měl podpisové právo u Komerční banky k účtu sdružení, do podnikání zasvětil žalovaného. Po 5-ti letech se účastníci rozhodli zakoupit pozemek pro nové sídlo firmy a bydlení žalovaných. Žalobce celou stavbu vedl, žalovaní se po půl roce nastěhovali do domu [adresa] v [příjmení] ulici v [obec]. V roce 1999 bylo pro žalobce zřízeno věcné břemeno. Žalobci přestali do nemovitosti docházet, protože [celé jméno žalobkyně] onemocněla a syn [celé jméno žalobce] o ni začal pečovat. Skutečnost, že na konci r. 2015 došlo k zániku sdružení, nemůže mít vliv na trvání věcného břemene, které nebylo zřízeno pro sdružení ani za účelem společného podnikání. Zřízení věcného břemene řešilo situaci, kdy nemovitost byla vybudována a zaplacena z prostředků sdružení, ale vlastnicky patřila pouze žalovaným. Žalovaní svou podnikatelskou činnost provozují v nebytových prostorách domu [adresa], žalovaní možnost užívat tyto nebytové prostory nemají, nelze se divit, že za této situace došlo k narušení vzájemných vztahů účastníků, to však není způsobeno žalobcem [celé jméno žalobce], ale nevhodným chováním druhé žalované k žalobcům. Navrhované rozdělení prodejny bylo pro žalobce nevýhodné. Žalobce [celé jméno žalobce] nebyl účastníkem smlouvy o sdružení, byl a je invalidním důchodcem, ale na činnosti sdružení se podstatnou měrou od počátku podílel, jeho právo odpovídající věcnému břemeni není promlčeno. Výměnou zámku u brány a vstupních dveří žalovaní brání žalobcům v přístupu do nemovitosti a tím brání užívání nemovitosti odpovídající věcnému břemeni.

4. K vyjádření žalobců podali žalovaní dne 28.2.2019 vyjádření, v němž uvedli, že žalobce [celé jméno žalobce] neměl živnostenské oprávnění k podnikání do září 2018. Úspěšně po r. 1989 začal podnikat jeho bratr, který v r. 1991 či 1992 požádal žalobce [celé jméno žalobce] i žalovaného [celé jméno žalobce] o pomoc při jedné zakázce. V r. 1992 začal podnikat žalovaný [celé jméno žalobce], s podnikáním mu pomáhal žalobce [celé jméno žalobce], a to soustružnickými pracemi. V r. 1994 žalovaný rozšířil podnikání o obchodní činnost. Zakoupit pozemek pro stavbu rodinného domu se rozhodli žalovaní, financována byla z prodeje bytu, z úvěru, z peněz z podnikání žalovaného, nikoliv z peněž sdružení. Žalovaní nebránili žalobcům užívat nebytové prostory, žalobci ukončili činnost z vlastního rozhodnutí. Narušení vzájemných vztahů má původ hluboko v minulosti na základě negativního vztahu žalobce [celé jméno žalobce] k žalované. Přítomnost žalobce [celé jméno žalobce] v blízkosti žalovaných pro ně představuje riziko. Ze strany žalobců se jedná o zneužití práva, které nepožívá právní ochrany.

5. Při jednání ve věci dne 9.10.2019 obě strany sporu naznačily možnost vyřešení situace dohodou o zrušení věcného břemene, problém spatřovaly v odlišných představách o hodnotě věcného břemene, žádaly, aby soud zadal znalecký posudek na ocenění věcného břemene.

6. Usnesením ze dne 4.5.2020 soud uložil žalovaným doplnění skutkových tvrzení a předložení důkazů ke skutečnosti, zda došlo k promlčení práva z věcného břemene a k tomu, zda výkon práva z věcného břemene je v rozporu s dobrými mravy.

7. Vyjádřením ze dne 27.5.2020 žalovaní uvedli, že promlčení práva z věcného břemene je namítáno pouze u žalobce [celé jméno žalobce], neboť ten nebyl držitelem žádného oprávnění k podnikání, to získal až v září r. 2018. Žalobce [celé jméno žalobce] nebyl nikdy členem sdružení, věcné břemeno bylo zřízeno z toho důvodu, že žalobci [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce] společně se žalovanými uzavřeli smlouvu o sdružení a na základě této smlouvy společně podnikali v předmětných nebytových prostorách. Jednání žalobců je v rozporu s dobrými mravy, žalobce [celé jméno žalobce] se domáhá výkonu práva užívat předmětné nebytové prostory za účelem podnikání, ačkoli nikdy nepodnikal živnostenské oprávnění získal až k datu 4.9.2018, což je účelové jednání. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] fakticky ukončila podnikání na konci r. 2014, od r. 2015 se na činnosti sdružení nepodílela, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu ani podnikání není schopna. Žalobce [celé jméno žalobce] přestal vyvíjet podnikatelskou činnost v polovině r. 2015, od 1.1.2016 provozování živnosti přerušil. Družení ke dni 31.12.2015 zaniklo. V říjnu 2017 byla mezi žalobkyní [celé jméno žalobkyně] a žalobcem [celé jméno žalobce] a žalovanými uzavřena dohoda o narovnání a konečném vypořádání, na základě které žalovaní vyplatili [celé jméno žalobkyně] 240 000 Kč a [celé jméno žalobce] 960 000 Kč. Žalobci ve skutečnosti nepodnikají, žalovaní jim v užívání předmětných nebytových prostor nebrání. Žalobce [celé jméno žalobce] se dlouhodobě chová nevybíravě k žalované [celé jméno žalované]. Žalobci ani podnikat nechtějí, pokud se domáhají výkonu práv z věcného břemene, které je zřízeno za účelem podnikání, jedná se z jejich strany o zneužití práva.

8. Podáním ze dne 27.10.2020 doplnili žalovaní skutková tvrzení tak, že věcné břemeno bylo sjednáno pouze za účelem podnikání, bylo zřízeno ve prospěch jednotlivých žalobců, jedná se tedy o osobní služebnost. Podnikatelskou činnost ve vymezených prostorách vykonávali pouze [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobce] st. tyto prostory za účelem podnikání nikdy neužíval, a to z toho důvodu, že tento žalobce nepodnikal. Živnostenské oprávnění mu vzniklo až k datu 4.9.2018. Na jeho straně tak došlo k promlčení práva z věcného břemene. Pokud se týká práva spoluužívání garáže a skladu, toto bylo smlouvou stanoveno v rozsahu, v jakém ji ke dni sepsání dohody žalobci užívají, spoluužívají či k tomu jsou oprávněni. Tyto prostory ale užívány nebyly, jednalo se o novostavbu zkolaudovanou dne 28.1.1999, tedy tři týdny před uzavřením smlouvy. Žalovaní se proto domnívají, že toto ujednání je pro svou neurčitost neplatné. Garáž a sklad nebyly nikdy žalobci užívány, jejich právo je dle názoru žalovaných promlčeno. Dále žalovaní namítli, že žalobce [celé jméno žalobce] se choval ve vztahu k žalované [celé jméno žalované] v rozporu s dobrými mravy, zneužíval své právo z věcného břemene. Dále žalobce [celé jméno žalobce] napsal na zeď garáže nápis padej od tut, což je v rozporu s dobrými mravy, nápis byl adresován [celé jméno žalované]. Žalovaní jsou přesvědčeni, že účelem žaloby není dosažení výkonu práv z věcného břemene, ale zneužití práv žalobců a jejich šikanózní výkon. Žalovaní žalobcům ve výkonu jejich práv nebrání. Žalobci [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce] z vlastní vůle v r. 2015, resp .2016 ukončili podnikání, u [celé jméno žalobkyně] ze zdravotních důvodů podnikání není možné.

9. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky, a to první žalovaný devíti ideálními desetinami a druhá žalovaná jednou ideální desetinou pozemku st. [číslo], jehož součástí je dům [adresa] v [část obce], pozemek st. [číslo], jehož součástí je jiná stavba bez čp/če, pozemek st. [číslo], jehož součástí je garáž, pozemky p. [číslo] p. [číslo] vše v obci a k.ú. [obec], zapsáno na LV č [číslo] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, [stát. instituce]. Nemovitosti jsou zatíženy věcným břemenem ve prospěch žalobců dle smlouvy o věcném břemeni V3 [anonymizováno] 1999.

10. Ze smlouvy o sdružení ze dne 15.8.1998 bylo zjištěno, že ji uzavřeli [celé jméno žalobce] ml., [celé jméno žalované], [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobkyně]. Název sdružení: [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce], účel: nákup a prodej zboží- svářecí technika, sídlo: [ulice a číslo], [obec].

11. Z dohody o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů (společného jmění manželů) a podílového spoluvlastnictví, smlouvy o zřízení věcného břemena sepsané mezi žalovanými a žalobci jako vedlejšími účastníky ze dne 18.2.1999 bylo zjištěno, že pod bodem III dohody žalovaní jako povinní z věcného břemene zřídili bezplatně ve prospěch žalobců jako oprávněných z věcného břemene věcné břemeno spočívající a) v právu vstupu a vjezdu, chůze a jízdy po pozemku [číslo] d domu [adresa] v [část obce], do garáže na st. [číslo] a skladu na st. [číslo] včetně práva užívání a spoluužívání skladu a garáže s jejich součástmi a příslušenstvím v rozsahu, v jakém je ke dni sepsání smlouvy užívají, spoluužívají či jsou k tomu oprávněni, b) v právu užívat za účelem podnikání prostory prodejny se součástmi a příslušenstvím v domě [adresa] v [část obce] a v právu přístupu k podnikatelskému rozvaděči a zajišťovací signalizaci v domě [adresa] v [část obce] za účelem provádění údržby a oprav. Věcné břemeno bylo vkladováno Katastrálním úřadem v [obec] pod č.j. V15, [číslo] s právními účinky k 19.2.1999.

12. Z kolaudačního rozhodnutí Městského úřadu v Chrudimi [číslo jednací] [číslo] A/20 ze dne 28.1.1999 bylo zjištěno, že bylo povoleno užívání stavby skladu zahradního nábytku a garáže na p. [číslo] v k.ú. [obec].

13. Z předsporové výzvy z 7.3.2017 bylo zjištěno, že žalobci vyzvali žalované s odkazem na věcné břemeno k předání klíčů a sdělení přístupových kódů, zajištění oddělení výběhu pro psy, aby nemohli bránit v přístupu k nemovitostem, zpřístupnění a vyklizení ½ prostor sloužících k podnikání, na které se vztahuje věcné břemeno, poskytnutí a zajištění volného a neomezeného vstupu k podnikatelskému rozvaděči a zajišťovací signalizaci.

14. Z výzvy druhé a třetího žalobců ze dne 19.9.2016 adresované žalovaným bylo zjištěno, že v souvislosti s vypořádání podílů na sdružení žalovaní dluží žalobkyni [celé jméno žalobkyně] 321 235 Kč a žalobci [celé jméno žalobce] 963 705 Kč, a to jako bezdůvodné obohacení za rok 2015. Dále stav majetku ke dni ukončení sdružení byl 2 968 694 Kč, z čehož [celé jméno žalobce] dle jeho podílu 20% náleží 593 738,80 Kč, a [celé jméno žalobkyně] dle jejího podílu 5% náleží 148 434,70 Kč. Dále s ohledem na situaci, kdy žalovaní brání oprávněným z věcného břemene dle bodu III smlouvy o zřízení věcného břemene, žádají všichni žalobci vypořádání věcného břemene, když jsou ochotni uzavřít smlouvu o jeho zrušení a vypořádání za částku 4 000 000 Kč, když tato částka se rovná částce, kterou žalobci na počátku výstavby a v počátcích podnikání investovali.

15. Z přípisu zástupce žalovaných adresovaných adresovaného zástupci žalobců ze dne 2.6.2017 bylo zjištěno, že žalovaní navrhují rozdělení prodejny a souvislých prostor, dále že jsou připraveni žalobcům umožnit přístup po pozemku p. [číslo] do domu čp. [číslo] a k objektům na st.p. [číslo] a [číslo]. Při jednání 29.5.2017 byla také diskutována možnost, že by žalovaní prodejnu prodali žalobcům a kupní cena se započetla na vyrovnání podílů z ukončeného podnikání a na náhradu za zrušení věcných břemen, zatím není možné tuto variantu realizovat, žalovaní nevylučují možnost se k ní vrátit.

16. Z rozhodnutí Komise pro projednávání přestupků města Chrudimi [číslo jednací] OSP/Gdu ze dne 18.1.2016 bylo jištěno, že první žalobce byl uznán vinným přestupkem proti občanskému soužití, kterého se dopustil tím, že v přesně nezjištěné době od konce června 2015 do 10.10.2015 ublížil na cti druhé žalované [celé jméno žalované] tím, že před zákazníky a jejími dcerami o ní opakovaně řekl, že je roztahovačná Ruska s ruskými geny, a ty se musí aspoň jednou za měsíc seřezat, byla mu uložena pokuta 2 000 Kč.

17. Z rozhodnutí Komise pro projednávání přestupků města Chrudimi ze dne 21.2.2018 a ze dne 23.4.2018 bylo jištěno, že řízení ve věci přestupků, kterých se měli dopustit žalovaní proti prvnímu žalobci byla zastavena, neboť jednání nebyla prokázána.

18. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 2.2.2020 znalkyně z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí [celé jméno znalkyně] b soud zjistil, že obvyklá cena věcného břemene je 2 494 716 Kč, ve variantě, kdy je z rozsahu užívaných nemovitostí vyjmuta stavba skladu 2 148 130,50 Kč.

19. První žalovaný [celé jméno žalobce] ml. při jednání dne 7.4.2021 jako účastník řízení uvedl, že věcné břemeno podepisovali v době, kdy společně podnikali, a to na nátlak otce, že kdyby se se žalovaným něco stalo, že by je jeho manželka mohla vyhodit. Teď aktuálně žalobci mají klíče jen od boku vstupu do prodejny, brána je zamčená zevnitř, hlídají to psi, klíč je v zámku. Sepsání dohody žádal otec, žalovaný ji četl, s otcem byly problémy, v r. 2002 vyhrožoval manželce smrtí a fyzickou likvidací, po nějaké době vyhrocených sporů se podařilo dát soužití do normálu. Činnost sdružení ukončili, bratr s maminkou přestali chodit do práce. Od té doby věcné břemeno nevyužili.

20. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] při jednání dne 30.9.2019 bylo zjištěno, že svědek je přesvědčen, že všichni zúčastnění měli nějakou smlouvu, ale svědek jako zaměstnanec neznal její obsah, domníval se, že obsahem je možnost vstupu pro podnikání pro všechny členy sdružení. Ohledně sporu svědek věděl od [celé jméno žalobce] mladšího. Žalobci do nemovitosti vstupovali, svědek se s nimi setkával. Svědek neví, do kdy žalobci do nemovitosti chodili, domnívá se, že do doby, co šla paní [celé jméno žalobkyně] do důchodu. Potom tam ještě chodil [celé jméno žalobce], ale pak to ustalo. Svědek nebyl přítomen žádnému konfliktu, ale bylo slyšet hádky. Pokud se týká činnosti žalobců. [jméno] prodával, vystavoval faktury, paní [celé jméno žalobkyně] pomáhala s balením, pan [celé jméno žalobce a žalovaného] občas někam zajel. Svědek ale neměl přehled o jejich činnosti, jen pokud je náhodně zahlédl. Když svědek nastoupil do práce, vykonával ji nahoře u pana [celé jméno žalobce a žalovaného] st. V přístavbě rod. domu, pak se postavila nová budova a svědek přešel tam. V garáži je uskladněna zahradní technika, svědek neví, zda slouží k podnikání.

21. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] při jednání dne 30.9.2019 bylo zjištěno, že svědek ve firmě pracoval před 20 lety, myslel si, že ho zaměstnává jejich rodinná firma, ale bylo to přes [celé jméno žalobce] ml., o žádné smlouvě o věcném břemeni svědek nevěděl, jak probíhalo podnikání před 20 lety si nepamatuje. Svědek měl pracoviště dole v dílně ve sklepě v novém domě v [anonymizováno], z přilehlých staveb tam byla garáž, bylo tam složeno všechno možné, zboží tam asi nebylo. Před 20 lety docházeli do nemovitosti [celé jméno žalobce a žalovaného] jako rodina a [jméno] [příjmení], co konkrétně každý z nich dělal, svědek neví.

22. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] při jednání dne 30.9.2019 bylo zjištěno, že svědkyně byla zaměstnána před 3 lety na dobu 18 měsíců jako skladnice, zaměstnavatel byl [celé jméno žalobce] ml. V době, kdy tam byla svědkyně zaměstnána, tam chodili všichni účastníci, ale ne pravidelně. Svědkyně neví, co každý z nich dělal, ale [jméno] s [jméno] zařizovali chod firmy, [celé jméno žalobce] st. Jezdil pro zboží, paní [celé jméno žalobkyně] pomáhala svědkyni ve skladnictví. [jméno] objednával a zařizoval objednávky, prodával zboží. Později tam paní [celé jméno žalobkyně] nechodila. Svědkyně chodila do práce do domu [anonymizováno] v [anonymizováno].

23. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] při jednání dne 30.9.2019 bylo zjištěno, že svědkyně jako OSVČ vykonává účetnictví pro [právnická osoba], a to po dobu 15 let. Práci vykonává dodavatelsky, 1-2krát měsíčně dojíždí do firmy, kde si s panem [celé jméno žalobce a žalovaného] ml. předává doklady, setrvá asi 1 hodinu. Občas v nemovitosti potkávala všechny účastníky, žalobce nevídá od r. 2014 Se žalovanými si svědkyně tyká.

24. Z dokladu označeného jako potvrzení skutečnosti ze dne 4.11.2016 bylo zjištěno, že pan [příjmení] jako jednatel firmy [právnická osoba] potvrzuje, že [celé jméno žalobce] st. několikrát navštívil jejich firmu v záležitosti dovozu zboží od firmy [celé jméno žalobce a žalovaného], popř. recipročního dovozu zboží [právnická osoba], a to v doprovodu své manželky, naposledy dle faktury 19.12.2014.

25. Z dokladu označeného jako čestné prohlášení z 3.11.2016 podepsaného [jméno] [příjmení], skladníkem bylo zjištěno, že [celé jméno žalobce] st. Dovážel do firmy [právnická osoba] zboží z firmy [celé jméno žalobce a žalovaného].

26. Z dokladu označeného jako čestné prohlášení ze dne 3.11.2016 podepsaného [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že [celé jméno žalobce] st. Působil ve [právnická osoba] – [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] minimálně od r. 1993 do poloviny r. 2015, pan [příjmení] s ním přicházel do styku při dodávkách zboží, jak ve [právnická osoba] tak v prodejně v [anonymizováno], mimo dodávek a příjmu zboží s ním vyřizoval reklamace a další obchodní a technické záležitosti.

27. Z dokladu označeného jako čestné prohlášení ze dne 2.11.2016 potvrzeného [právnická osoba] s.r.o., jednatel [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že [celé jméno žalobce] st. aktivně vystupoval ve [právnická osoba] [celé jméno žalobce a žalovaného] [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] od r. 1993 do poloviny r. 2015, pan [příjmení] s ním přicházel do styku při dodávkách zboží jak ve [právnická osoba] tak v prodejně v [anonymizováno], mimo dodávek vyřizoval i reklamace a další nezbytné obchodní a technické záležitosti.

28. Z dokladu označeného jako prohlášení ze dne 1.11.2016 podepsaného za [právnická osoba] [obec] Ing. [příjmení] bylo zjištěno, že Ing. [příjmení] jako ředitel firmy [anonymizováno] v období r. 1992 a dalších let vedl jednání o prodeji s panem [celé jméno žalobce a žalovaného], byly s ním projednány podmínky jeho podnikání a závazky vůči [anonymizováno], zúčastnil se veškerých školení prodejců, byl seznámen s novými výrobky. Některých jednání byl přítomen i jeho syn.

29. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázány tyto skutečnosti: Žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky, a to první žalovaný devíti ideálními desetinami a druhá žalovaná jednou ideální desetinou pozemku st. [číslo], jehož součástí je dům [adresa] v [část obce], pozemek st. [číslo], jehož součástí je jiná stavba bez čp/če, pozemek st. [číslo], jehož součástí je garáž, pozemky p. [číslo] p. [číslo] vše v obci a k.ú. [obec], zapsáno na LV č [číslo] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, [stát. instituce] (výpis z katastru). Nemovitosti jsou zatíženy věcným břemenem ve prospěch žalobců jako oprávněných z věcného břemene, a to věcným břemenem spočívajícím a) v právu vstupu a vjezdu, chůze a jízdy po pozemku [číslo] d domu [adresa] v [část obce], do garáže na st. [číslo] a skladu na st. [číslo] včetně práva užívání a spoluužívání skladu a garáže s jejich součástmi a příslušenstvím v rozsahu, v jakém je ke dni sepsání smlouvy užívají, spoluužívají či jsou k tomu oprávněni, b) v právu užívat za účelem podnikání prostory prodejny se součástmi a příslušenstvím v domě [adresa] v [část obce] a v právu přístupu k podnikatelskému rozvaděči a zajišťovací signalizaci v domě [adresa] v [část obce] za účelem provádění údržby a oprav (dohoda ze dne 18.2.1999 vkladovaná Katastrálním úřadem v [obec] pod č.j. V15, [číslo] s právními účinky k 19.2.1999). Druhá a třetí žalobci a oba žalovaní uzavřeli dne 15.8.1998 sdružení s názvem [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce], účel: nákup a prodej zboží- svářecí technika, sídlo: [ulice a číslo], [obec]. Sdružení zaniklo ke dni 31.12.2015 (mezi účastníky bylo nesporné). Dohoda o zániku sdružení a vypořádání vzájemných nároků neměla vliv na trvání práv a povinností z věcného břemene. Soud má za to, že bylo prokázáno, že žalobci vykonávali práva vyplývající z věcného břemene do r. 2015, v této otázce mezi stranami sporu v podstatě byla shoda až na to, že žalobci tvrdili, že žalovaní jim nadále realizaci práv vyplývajících z věcného břemene neumožňovali, a žalovaní tvrdí, že žalobci toto právo nevykonávali na základě vlastního rozhodnutí, popř. že druhá žalobkyně není schopna výkonu tohoto práva ze zdravotních důvodů. Soud má za prokázáno, že žalovaní žalobcům po r. 2015 realizaci jejich práv vyplývajících z věcného břemene tak, jak tomu byli povinni dle smlouvy ze dne 18.2.1999, neumožnili. To vyplývá především ze vzájemné korespondence stran sporu, kdy žalobci opakovaně žalované vyzývali k umožnění výkonu jejich práv z věcného břemene, pokud žalobci na to reagovali sdělením, že jsou připraveni umožnit žalobcům přístup k nemovitostem (např. přípis z 2.6.2017) ovšem za určitých podmínek, tak již z toho vyplývá, že žalobci přístup k nemovitostem neměli, protože kdyby ho měli, tak by nemuseli očekávat, až žalovaní budou připraveni jim ho umožnit. Hodnota práv z věcného břemene byla prokázána znaleckým posudkem.

30. Prokázané skutečnosti soud po právní stránce hodnotí takto:

31. Dle § 1257, odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

32. Dle § 1259 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. kdo je oprávněn ze služebnosti, může se domáhat ochrany svého práva, § 1040 až 1043 se použijí obdobně.

33. Dle § 632,věta prvá občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. bylo-li do veřejného seznamu zapsáno právo, které může být vykonáváno nepřetržitě nebo opakovaně, promlčí se, pokud není vykonáváno po dobu 10 let.

34. Dle § 8 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

35. Věcné břemeno, které je předmětem tohoto sporu, bylo mezi účastníky, tj. žalobci jako oprávněnými z věcného břemene a žalovanými jako spoluvlastníky služebné nemovitosti a povinnými z věcného břemene dohodnuto smlouvou ze dne 18.2.1999, vklad byl povolen katastrálním úřadem s právními účinky ke dni 19.2.1999. Žalovaní jednak namítali částečnou neplatnost smlouvy, a to v části, která se týká užívání skladu a garáže, když tvrdili, že tyto prostory byly zkolaudovány měsíc před uzavřením smlouvy o zřízení věcného břemene, a dále, že žalobci je neužívali a že ujednání není určité, a tudíž je neplatné. Předně není žádný důvod, proč by to, že garáž a sklad byly zkolaudovány měsíc před zřízením věcného břemene, mělo mít za následek závěr o neplatnosti smlouvy v této části. Smlouva je dostatečně určitá, vymezuje dostatečně určitým způsobem prostor, na kterém věcné břemeno vázne, účel, pro který mají být prostory užívány, vyplývá z jejich označení garáž a sklad. To, jaké konkrétní věci byly v okamžiku uzavření smlouvy v těchto prostorách umístěny, nemá na platnost smlouvy vliv, navíc se jedná pouze o tvrzení žalovaných. Dohoda o věcném břemeni má dvě části: a) právo vstupu a vjezdu, chůze a jízdy po pozemku k domu, do garáže a skladu včetně užívání garáže a skladu, přičemž v této části není zřízení věcného břemene vůbec vázáno na podnikatelskou činnost. Té se týká až druhá část smlouvy, tj. b) právo užívat za účelem podnikání prostory prodejny se součástmi a příslušenstvím v domě a přístupem k rozvaděč a zajišťovací signalizaci. Soud má tedy za to, že smlouva je dostatečně určitá a tedy platná. Dále žalovaní namítali, že práva z věcného břemene jsou promlčena, pokud se týká garáže a skladu, u všech žalovaných, a v celém rozsahu dle smlouvy u prvního žalobce. Tvrdili, že žalobci garáž a sklad nikdy neužívali, to ale prokázáno nebylo, resp. jednalo se jen o tvrzení žalovaných. To, že by právo prvního žalobce v celém rozsahu smlouvy o zřízení věcného břemene mělo být promlčeno, žalovaní dovozovali z toho, že první žalobce neměl v době uzavření smlouvy, a to až do 4.9.2018 živnostenské oprávnění. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene ale vůbec nevyplývá, že by podmínkou pro výkon práv z věcného břemene bylo živnostenské oprávnění všech žalobců. V řízení bylo prokázáno, že první žalobce byl podnikatelské činnosti až do r. 2015 účasten, vyplývá to z výpovědí svědků i potvrzení spolupracujících firem. Soud proto dospěl k závěru, že práva z věcného břemene promlčena nejsou. Dále žalovaní namítali, že první žalobce se choval v rozporu s dobrými mravy, že účelem žaloby není dosažení výkonu práv z věcného břemene, ale zneužití práva žalobců a jejich šikanózní výkon. Je pravdou, že první žalobce byl dne 18.1.2016 uznán vinným ze spáchání přestupku vůči druhé žalované, kterého se měl dopustit v přesně nezjištěné době od června do října 2015 nevhodnými výroky ve vztahu k druhé žalované. Soud má ale za to, že tuto skutečnost nelze dávat do souvislosti s existencí práva věcného břemene, resp. dovozovat, že by tato skutečnost měla mít za následek zánik tohoto práva, jehož hodnota je dle znaleckého posudku 2 494 716 Kč. Taktéž nebylo prokázáno, že by žalobci žalované tím, že se domáhají svého práva dle smlouvy, šikanovali. Pokud by došlo k nějaké trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou oprávněných osob, mohli se žalovaní jako vlastníci služebné věci domáhat omezení nebo zrušení služebnosti, ovšem a přiměřenou náhradu (§ 1299, odst. 2 občanského zákoníku), nikoliv zamezit žalobcům výkon jejich práv vyplývajících z věcného břemene a pak ext post se rozhodovat, zda výkon těchto práv umožní, popř. za jakých podmínek. Žalovaní si byli vědomi existence práva z věcného břemene na straně žalobců, i toho, že toto právo nebylo při zrušení sdružení druhé a třetího žalobců a obou žalovaných, dohodou zrušeno a vypořádáno, že se tedy zrušení sdružení platnosti práva z věcného břemene nikterak nedotklo, ostatně dohodu o zřízení věcného břemene uzavřely fyzické osoby a nikoliv sdružení. Soud shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl.

36. Žalobci byli ve věci zcela úspěšní, dle § 142,odst. 1občanského soudního řádu jim soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku 2 000 Kč, nákladů právního zastoupení dle vyhl. č. 177/1996 Sb., 5 úkonů po 2 500 Kč (§ 9, odst. 3, písm. c), tj. převzetí plné moci, předsporová výzva, sepis žaloby, vyjádření ze dne 7.2.2019, účast při jednání 9.10.2019, účast při jednání dne 30.9.2019, účast při jednání dne 7.4.2021 soud má za to, že bylo učiněno 7 úkonů, ale žalobci požadovali jen 5) při třech účastnících = 15 úkonů, sníženo o 20 % (§ 12,odst.4), 15krát 300 Kč paušálních náhrad, 21% DPH, celkem 43 745 Kč.

37. O náhradě nákladů řízení placených ze státních prostředků bylo rozhodnuto dle § 148, odst. 1 občanského soudního řádu, jedná se o znalečné 10 402 Kč, svědečné svědek [příjmení] 355 Kč, svědečné svědkyně [příjmení] 1 215,60 Kč, celkem 11 972,60 Kč.