3 C 312/2020
č. j. 3 C 312/2020-79
V PLATNOSTICitované zákony (9)
Plný text
Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Profousovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec - anonymizováno , zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno , sídlem adresa , obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , obec , o 19 793,63 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žaloba, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci 11 272 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6514,93 Kč od 27.7.2018 do zaplacení, se zákonným úrokem ve výši 9% ročně z částky 4 757,07 Kč od 27.7.2018 do zaplacení, s úrokem z úvěru ve výši 15% ročně z částky 11 272 Kč od 27.7.2018 do zaplacení dále částku 8 521,63 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 9.9.2020 domáhal se žalobce proti žalovanému zaplacení částky 11 272 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 514,93 Kč od 27.7.2018 do zaplacení a dále částky 8 521,63 Kč. K odůvodnění uvedl, že žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne 26.5.2017 se společností [právnická osoba] jako úvěrujícím smlouvu o úvěru [číslo]. Pohledávka vůči žalovanému vyplývající z této smlouvy byla smlouvou ze dne 11.12.2019 postoupena na společnost [právnická osoba], a taji následně smlouvou ze dne 26.5.2020 postoupila na žalobce. Žalovaný byl o postoupení vyrozuměn. Dle smlouvy o úvěru byl žalovanému poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr 15 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu s úrokem, s poplatkem za vyhodnocení, poplatkem za uzavření smlouvy a inkasním poplatkem za hotovostní výběr, a to ve 14 měsíčních splátkách. Žalovaný převzal 15 000 Kč dne 26.5.2017 v hotovosti. Svůj závazek ale neplnil řádně a včas, ocitl se v prodlení s úhradou 11 272 Kč. Žalobce se domáhal zaplacení 11 272 Kč, zákonného úroku a smluvní pokuty ve výši 8 521,63 Kč, tj. 0,1 % denně z částky 11 272 Kč za dobu od 27.7.2018 do 20.8.2020.
2. Ve věci byl dne 16.9.2020 vydán elektronický platební rozkaz, který byl usnesením ze dne 2.11.2020 zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného.
3. Podáním ze dne 30.12.2020 žalobce žalobu rozšířil o 9 % úrok ročně z částky 4 757,07 Kč od 27.7.2018 do zaplacení a úrok ve výši 15 % ročně z částky 11 272 Kč od 27.7.2018 do zaplacení.
4. Usnesením ze dne 7.1.2021 soud dal souhlas k rozšíření žaloby a současně uložil žalobci, aby doplnil skutková tvrzení a předložil důkazy o tom, jaké částky a kdy žalovaný zaplatil na úhradu dluhu z úvěru.
5. K usnesení soudu se žalobce vyjádřil podáním ze dne 15.1.2021 tak, že nemá k dispozici žádné informace o tom, že by žalovaný na úhradu dluhu z úvěrové smlouvy cokoli plnil, a odkázal na břemeno tvrzení a břemeno důkazní, které dle jeho vyjádření v tomto směru spočívá na žalovaném.
6. Okresní soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 3.3.2021, kterým žalobu zamítl.
7. K odvolání žalobce rozhodoval ve věci Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice, který usnesením č.j. 22 Co 146/2021-53 ze dne 28.7.2021 rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
8. Usnesením ze dne 4.10.2021 okresní soud vyzval žalobce k předložení důkazů o tom, jakým způsobem byla posouzena schopnost žalovaného splácet úvěr.
9. Žalobce doplnil skutková tvrzení podáním ze dne 15.10.2021 tak, že je věcí dlužníka, aby v rámci obrany v občanském soudním řízení tvrdil a prokazoval, zda, kdy a v jaké výši realizoval platby ke splnění závazku ze smlouvy. Dle žalobce ujednání o ceně za finanční službu není ve smyslu § 1813 zakázaným ujednáním, jež by zakládalo významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. Pokud se týká ověření úvěruschopnosti, bylo ověřeno v insolvenčním rejstříku, že žalovaný nepožádal o oddlužení a nečelí insolvenčnímu návrhu. Rešerší v centrální evidenci exekucí bylo ověřeno, že žalovaný nečelí exekuci. Výsledek finanční analýzy byl přiložen k žalobě. Před uzavřením smlouvy si poskytovatel úvěru vyžádal potřebné informace od žalovaného. U žalovaného byly zjištěny volné finanční prostředky 8 756 Kč měsíčně, měsíční splátka úvěru byla 1 948 Kč měsíčně. Žalovaný měl čistý měsíční příjem 12 956 Kč, jeho celkové měsíční výdaje byly 4 200 Kč (2 000 Kč na bydlení, jídlo, dopravu a další náklady 2 000 Kč, telefon 200 Kč). Žalovaný měsíčně disponoval čtyřnásobkem částky odpovídající splátce úvěru. Poskytovatel úvěru měl zjištěno, že žalovaný bydlí u otce, kde má zajištěno bydlení a stravu, pracuje v [anonymizováno] [část obce], bydlí v [obec], do práce nedojíždí, po večerech vypomáhá v hospodě jako číšník, najíst a napít dostává v hospodě, kde pracuje, což je podle žalobce všeobecně známo, a přes den má stravu zajištěnu v závodní jídelně, dle tvrzení žalobce za pár korun. Žalobce dále poukazoval na to, že žalovaný je v řízení nečinný s tím, že v takovém případě by měl soud vycházet z tvrzení žalující strany.
10. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání ve věci se nedostavil, ačkoliv byl soudem včas a řádně předvolán.
11. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným dne 26.5.2017 bylo zjištěno, že úvěrující se zavázal poskytnout úvěrovanému 15 000 Kč, úvěrovaný se zavázal zaplatit úrok 1 444 Kč, úplatu za poskytnutí úvěru 6 000 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru 1 078 Kč, za inkasní platby v hotovosti 3 750 Kč, celkem 27 272 Kč, a to ve 14 splátkách po 1948 Kč, s tím, že zmocněná přijímající osoby je povinna o platbě učinit zápis ve splátkové knížce a úvarovanému vystavit kvitanci. V případě prodlení se dlužník zavázal zaplatit smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky. V případě prodlení úvěrující zasílá upomínky, za které je úvěrovaný povinen zaplatit 750 Kč za každou, když 250 Kč jsou náklady a 500 Kč smluvní pokuta. Při prodlení přesahujícím 30 dnů, nedojde-li k zaplacení, bude dluh zesplatněn. Oznámení o zesplatnění je zpoplatněno částkou 1 500 Kč. V textu bez vzýrazněného označení je věta: Dlužník podpisem této Smlouvy potvrzuje, že od Věřitele převzal v místě jeho bydliště v hotovosti Celkovou výši spotřebitelského úvěru, jinak smlouva žádné prohlášení o převzetí konkrétní částky neobsahuje. Dále jsou uvedeny úrokové sazby při splatnosti 14, 17 a 20 měsíců, v případě 14 měsíců je to 15 % ročně. Dále je uvedeno, že smlouvu nelze uzavřít s žádným dodatkem nebo odchylkou. Smlouva byla podepsána 26.5.2017 v 19.15 hod, je psána velmi drobným písmem (na stránce je asi 90 řádků).
12. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že byl vyplněn a podepsán 26.5.2017 v 18.45 hod, obsahuje specifikaci úvěrujícího, částku úvěru 15 000 Kč, splatnost po 1 948 Kč měsíčně ve 14 splátkách, celkem 27 272 Kč, informace o smluvních pokutách.
13. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno: jméno, příjmení, r.č., adresa zaměstnavatele úvěrovaného, částka úvěru 15 000 Kč, výše splátky 1 948 Kč měsíčně, 14 měsíců, sociální status úvěrovaného: zaměstnaný, zaškrtnuta výplatní páska a pracovní smlouva, mzda zjištěná: 12 956 Kč, což je evidováno jako celkový měsíční příjem, bydlení- energie 2 000 Kč (bez dokladu), doprava, jídlo, osobní náklady 2 000 Kč (bez dokladu), jako použitelný měsíční příjem je uvedeno 8 756 Kč. Charakter bydlení není vůbec vyplněn (zaškrtnut), a ani osobní stav, počet vyživovacích povinností je zaškrtnut 0, vzdělání střední.
14. Dále žalobce doložil oznámení o ukončení exekuce ve věci Exekutorského úřadu Praha – [anonymizováno], č.j. [číslo jednací], dohodu o změně pracovní smlouvy žalovaného, oznámení o postoupení a předsporovou výzvu.
15. Provedeným dokazováním, a to smlouvou o úvěru, dokladem o vyplacení, smlouvou o postoupení, předsporovou výzvou, vzal soud za prokázáno: Mezi právním předchůdcem žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] a.s jako poskytovatelem úvěru (úvěrujícím), žalovaným jako dlužníkem (úvěrovaným), byla uzavřena smlouva o úvěru, právní předchůdce žalobce na jejím základě poskytl žalovanému částku 15 000 Kč. Celková částka, kterou měl žalovaný podle smlouvy zaplatit, činila 27 272 Kč. Celková výše měsíční splátky 1 948 Kč, počet splátek 14. Žalovaný nehradil splátky dle smlouvy a ocitl se v prodlení, nezaplaceno zůstalo 11 272 Kč. Právní předchůdce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] a.s postoupil svůj nárok za žalovaným na [právnická osoba], a ta dne 26.5.2020 na žalobce. Žalobce nespecifikoval, jaké částky a kdy žalovaný na úhradu dluhu z úvěru zaplatil, ale vzhledem k tomu, že žalovaný dle smlouvy měl zaplatit 27 272 Kč a dle tvrzení žalobce zůstalo nezaplaceno celkem 11 272 Kč, je zřejmé, že žalovaný zaplatil 16 000 Kč.
16. Prokázané skutečnosti soud po právní stránce hodnotí takto:
17. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 občanského zákoníku).
18. Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění platném od 1.12.2016). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86 odst. 2 cit. zákona). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 cit. zákona).
19. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 občanského zákoníku). Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 občanského zákoníku).
20. Protiprávního jednání v podobě přečinu lichvy se dopustí ten, kdo zneužívaje něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebo kdo takovou pohledávku uplatní (§ 218 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb.).
21. Neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru (§ 1796 občanského zákoníku).
22. Soud má za to, že smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 26.5.2017 je neplatná ve smyslu § 87,odst.1 z.č. č. 257/2016 Sb., tj. že smlouva je neplatná, neboť v době jejího uzavření muselo být zjevné, že žalovaný nebude schopen splácet pravidelné splátky dle smlouvy. Jeho čistý příjem činil 12 956 Kč, v dokumentech, z nichž právní předchůdce žalobce údajně posuzoval schopnost žalovaného splácet úvěr, není ani specifikován charakter bydlení žalovaného, tj. zda má vlastní byt, či nájemní, či bydlí u rodičů, takže není zřejmé, z jakého zdroje je čerpána informace žalobce ve vyjádření ze dne 15.10.2021, že žalovaný bydlel u svého otce, jak žalobce uvádí„ v papahotelu“. I kdyby to ale byla pravda, nemůže z toho poskytovatel úvěru dovozovat, že se jedná o bydlení bezplatné. Žádný právní předpis nestanoví, že by rodiče byli povinni zajišťovat svým zletilým, výdělečně činným dětem bezplatné bydlení nebo dokonce stravu. Je nereálné, že by v r. 2017, kdy byla uzavřena smlouva, existovala jakákoliv možnost bydlení za 2 000 Kč měsíčně včetně energií. I kdyby tomu tak bylo, pak na všechny ostatní výdaje, to znamená stravu, oblečení, obuv, hygienu, by žalovanému zůstalo 10 956 Kč měsíčně, což je 365 Kč na den, nelze předpokládat, že by někdo mohl za tuto částku dlouhodobě vyžít a uspokojit za ni veškeré životní potřeby, zvlášť pokud by došlo k nějakým neočekávaným výdajům (léky atp.). Tvrzení žalobce ve vyjádření ze dne 15.10.2021, že by si žalovaný přivydělával jako číšník, že by měl v restauraci jídlo a pití zdarma a dokonce, že by mu jeho zaměstnavatel [anonymizováno] [část obce] poskytoval stravu v závodní jídelně„ za pár korun“, je ničím nepodložené. V dokumentech, které sám žalobce předložil, není o nějakém vedlejším výdělku ani zmínka, ani o nějaké stravě a pití zdarma či„ za pár korun“. Povinnost ověřovat úvěruschopnost úvěrovaného musí být úvěrujícím ověřována před poskytnutím úvěru, a nikoli dodatečně. Soud má za to, že právní předchůdce žalobce při dostatečné odborné péči si musel být vědom, že finanční situace žalovaného je natolik napjatá, že nebude schopen úvěr dle smlouvy řádně splácet. Výdaje žalovaného nebyly buď uvedeny vůbec anebo byly podceněny.
23. Krom toho má soud za to, že smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je neplatná i ve smyslu § 580, odst. 1 občanského zákoníku jako právní úkon, který se příčí dobrým mravům, když rozpor s dobrými mravy soud shledává v lichevním charakteru smlouvy. Soud při svém hodnocení vycházel z toho, že úvěrový vztah je komplexním nedělitelným právním vztahem, tvořeným souborem provázaných a vzájemně podmíněných práv a povinností, vycházel ze skutečnosti, že žalovanému bylo poskytnuto 15 000 Kč a po 14 měsících měl vrátit 27 272 Kč, kdy souhrnné navýšení oproti jistině činilo 12 272 Kč, tj. navýšení o 82 % za 14 měsíců, což odpovídá navýšení o 70 % ročně. Krajský soud v usnesení ze dne 28.7.2021 uložil závazným právním názorem okresnímu soudu zkoumat jednotlivé nároky vyplývající z uzavřené smlouvy odděleně. Jedná se o úrok 1 444 Kč, úplatu za poskytnutí úvěru 6 000 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru 1 078 Kč, za inkasní platby v hotovosti 3 750 Kč. Soud tedy hodnotil jednotlivé tyto platby odděleně a dospěl k závěru, že z těchto zjednání by nebyla v rozporu s dobrými mravy pouze platba 1 444 Kč na úroku, neboť je to úrok za 14 měsíců, což by odpovídalo ročnímu úroku 8,25 %. Jinak nárok na odměnu ve výši 6 000 Kč za to, že právní předchůdce poskytne úvěr ve výši 15 000 Kč, se soudu jeví jako požadavek nemravný, jedná se o 40 % částky úvěru. Stejně tak náklady na vyhodnocení úvěru 1 078 Kč, vyhodnocení úvěru představovalo nahlédnutí do insolvenčního rejstříku, nahlédnutí na mzdový výměr žalovaného a sepis formuláře se žalovaným. Ke stejnému závěru dospěl soud i ohledně inkasních plateb, kdy tyto měly být vedeny řádně, poskytovány kvitance, činěn zápis do splátkové knížky. Kdyby toto bylo realizováno, tak by žalobci nemělo činit potíže doložit na výzvu soudu, jaké částky a kdy žalovaný na úhradu dluhu z úvěru platil, stačilo by jen pořídit kopie z těchto dle uzavřené smlouvy nezbytných dokladů. To ale žalobce neudělal s odkazem, že nemá povinnost tvrzení. Pokud úvěrující poskytne částku 15 000 Kč a za 14 měsíců požaduje částku celkem 27 272 Kč, tak se jedná o hrubý nepoměr plnění, a ze strany úvěrujícího zneužití zřejmě tíživé finanční situace, případně lehkomyslnosti a nezkušenosti úvěrovaného. Tomu nasvědčuje i formální stránka uzavřené smlouvy, která je vyhotovena velice drobným písmem, nepřehledně, používá obecné formulace vztahující se k vícero druhům úvěrů, sama smlouva nepřipouští jakoukoli smluvní odchylku, byť nepodstatnou. Z časových záznamů je zřejmé, že k prostudování všech dokumentů měl žalovaný čas 30 minut, což vzbuzuje pochybnosti, zda to byla dostatečná.
24. Soud shledal uzavřenou smlouvu za neplatnou z důvodů shora uvedených, proto vztah mezi účastníky podrobil režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991, odst. 1, 2 občanského zákoníku, žalovaný je tak povinen žalobci vrátit to, co od něj (resp. od jeho právního předchůdce) obdržel a dosud nevrátil, jde o jeho majetkový prospěch získaný bez právního důvodu. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému 15 000 Kč, vzhledem k tomu, že žalovaný již vrátil 16 000 Kč, soud žalobu zcela zamítl.
25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142, odst.1 občanského soudního řádu, žalovaný byl v řízení úspěšný, ale žádné náklady řízení mu nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.