3 C 71/2018

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Profousovou ve věci údaje o účastníkovi proti žalovanému údaje o účastníkovi , o náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, <b>I. Žaloba aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobcům a to každému z nich 48 085 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od 15.3.2017 do zaplacení se zamítá.</b> <b>II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalovanému na nákladech řízení 600 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou podanou k soudu dne 20.3.2018 domáhali se žalobci proti žalovanému zaplacení částky 48.085 Kč se zákonným úrokem každému z nich. K odůvodnění uvedli, že usnesením Policie ČR, Krajské ředitelství Policie Pardubického kraje, oddělení obecné kriminality ze dne 8.9.2015, č. j. KRPE – [číslo] bylo zahájeno trestní stíhání proti žalobcům pro zločin týrání svěřené osoby podle § 198/1, 2, písm. c), d) trestního zákoníku, kterého se měli dopustit tím, že v období nejméně od listopadu 2007 do 4.6.2015 týrali nezletilé děti, které měli v pěstounské péči. Vzhledem k právní kvalifikaci skutku se jednalo o případ nutné obhajoby, proto si žalobci zvolili [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Obhájce podal proti usnesení o zahájení trestního stíhání stížnost, tato byla usnesením Okresního státního zastupitelství v Chrudimi ze dne 5.10.2015 č.j. [číslo jednací] zamítnuta. Obhájce se zúčastnil všech úkonů v přípravném řízení a hlavního líčení. Usnesením Okresního soudu v Chrudimi ze dne 6.4.2016 č.j. 7T 7/2016-336 byla trestní věc žalobců dle § 222,odst.2 trestního řádu postoupena k projednání a rozhodnutí Městskému úřadu v Hlinsku. Po skončení trestního stíhání provedl obhájce vyúčtování nákladů a žalobcům byly vystaveny faktury [číslo] každá na 48.085 Kč, z toho každý ze žalobců již uhradil 15.000 Kč. Samotné usnesení o zahájení trestního stíhání je nezákonným rozhodnutím, za které žalobcům náleží náhrada škody dle z.č. 82/98 Sb. Žalobci požadují uhrazení nákladů obhajoby, škodu uplatnili u žalovaného podáním ze dne 13.9.2016, žalovaný přípisem ze dne 25.8.2018 odškodnění odmítl.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že žádá její zamítnutí. K odůvodnění uvedl, že má za nesporný průběh a výsledek trestního řízení vedeného proti žalobcům u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. [spisová značka], které skončilo postoupením věci Městskému úřadu v Hlinsku k projednání přestupku. Dále činí nesporným splnění obligatorní podmínky uplatnění nároku u žalovaného podáním doručeným dne 14.9.2016 30.1.2017 vydal Městský úřad v Hlinsku příkaz, kterým uznal oba žalobce vinnými, a byla jim uložena pokuta. Proti tomuto příkazu byl podán odpor, dne 26.4.2017 se konalo ústní jednání a téhož dne bylo vydáno rozhodnutí, kterým byli oba žalobci uznáni vinnými a byla jim uložena pokuta ve výši 4.000 Kč, rozhodnutí nabylo právní moci dne 21.6.2017. Nárok na náhradu škody vznesený v návaznosti na zahájení trestního stíhání lze úspěšně uplatnit pouze tehdy, pokud bylo prokázáno, že se poškozený žádného protiprávního jednání nedopustil. K takovému závěru u žalobců dospět nelze, neboť oba byli uznáni vinnými a byla jim uložena pokuta. Samotné postoupení věci do přestupkového řízení nepresumuje nezákonnost zahájení trestního stíhání. Přestupkové řízení zachovává kontinuitu stíhaného skutku, byť posuzovaného dle jiných předpisů než trestněprávních. Rozhodnutí Okresního soudu v Chrudimi ze dne 6.4.2016 č.j. [spisová značka], kterým byla věc odevzdána k projednání přestupku Městskému úřadu v Hlinsku, nemá povahu rozhodnutí, jímž by bylo pro nezákonnost zrušeno, resp. změněno usnesení o zahájení trestního stíhání a zahájení trestního stíhání žalobců samo o sobě nelze hodnotit jako nesprávný úřední postup. Při posuzování nároku na náhradu škody je podstatné, že poškozený se nedopustil protiprávního jednání, resp. že byl stíhán za jednání, které nebylo protizákonné (bylo dovolené) .Nárok na náhradu škody z titulu nezákonného rozhodnutí je možno účastníku přiznat jen za situace, kdy bylo proti němu vedeno trestní stíhání pro jednání, které se následně ukázalo být jednáním dovoleným. O takovýto případ u žalobců nejde, neboť i přestupkový orgán uznal, že se dopustili jednání protiprávního, zákonem nedovoleného.

3. Z uplatnění nároku na náhradu škody ze dne 13.9.2016 bylo zjištěno, že žalobci požádali žalovaného o náhradu škody tak, jak je popsáno v žalobě.

4. Ze stanoviska žalovaného ze dne 25.8.2017 bylo zjištěno, že žalovaný požadavek žalobců odmítl se zdůvodněním shodujícím se vyjádřením k žalobě.

5. Z faktury č. 2016138 bylo zjištěno, že ji vystavil dne 13.9.2016 [anonymizována dvě slova] druhému žalobci byla vyúčtována odměna dle § 10,odst.3, písm. c), §7/5 a § 12,odst.4 advokátního tarifu: 17.9.2015 převzetí a příprava obhajoby 1 úkon po 1.840 Kč, 17.9.2015 sepis stížnosti ½ úkonu 920 Kč, dne 2.10.2015 účast u výslechu obou žalobců (8..46-12.11) 2 úkony – 3.680 Kč, 27.10.2015 účast u výslechu p. [příjmení] ( (8.30-10.23) 1 úkon 1.840 Kč, 27.10.2015 účast u výslechu p. [příjmení] a p. [příjmení] (12.30-15.38) 2 úkony 3.680 Kč, 4.12.2015 účast u výslechu p. [příjmení] a p. [příjmení] (12.30-14.16) 1 úkon 1.840 Kč, 21.12.2015 sepis vyjádření obviněných 1 úkon 1.840 Kč, 22.12.2015 prostudování spisu (10.15-11.00) 1 úkon 1.840 Kč, 16.2.2016 obhajoba u hlavního líčení (8.30-12.30) 2 úkony 3.680 Kč, 17.2.2016 obhajoba u hlavního líčení (8.30-11.37, 12.46-14.07) 3úkony 5.520 Kč, 6.4.2016 obhajoba u hlavního líčení (8.55-11.42, 13.12-13.49, 14.12-14.34) 3 úkony 5.520 Kč, 13.5.2016 sepis vyjádření ke stížnosti 1 úkon 1.840 Kč, 19krát 300 Kč paušál, celkem 39.740 Kč + DPH 48.085 Kč.

6. Z faktury č. 2016139 bylo zjištěno, že ji vystavil dne 13.9.2016 [anonymizována dvě slova] prvé žalobkyni byla vyúčtována odměna shodně s vyúčtováním druhému žalobci.

7. Z připojeného spisu Okresního soudu v Chrudimi sp. zn. 7T 7/2016 bylo zjištěno, že trestní stíhání žalobců bylo zahájeno usnesením ze dne 8.9.2015, jako obviněných ze spáchání zločinu týrání svěřené osoby dle § 198/1,2 c) d) trestního zákoníku, kterého se měli dopustit tím, že v období nejméně od listopadu 2007 do 4.6.2015 v domě [anonymizováno] v [obec] se vzrůstající četností a intenzitou týrali nezl. děti, které měli v pěstounské péči, a to [jméno] [příjmení], [datum narození], [jméno] [příjmení], [datum narození], [jméno] [příjmení], [datum narození], a od r. 2010 včetně [jméno] [příjmení], [datum narození], tak že je nepřiměřeně často trestali křičením a ranami rukou, vařečkou nebo klepadlem na koberce přes hýždě, ranami otevřenou dlaní do tváře, i za mírné prohřešky, byli k dětem citově chladní, viděli v dětech negativní vlastnosti, zastrašovali je dětským domovem, upřednostňovali svého biologického syna [jméno] tak, že mu dávali více jídla, nemusel doma vykonávat domácí práce a omlouvali jeho chování, za které byly děti v pěstounské péči trestané, dovolovali [jméno] ostatní děti trestat, nazývali děti ponižujícími nebo vulgárními výrazy, [jméno] říkala pěstounka, že bude lhářka a zlodějka jako její máma, nedovolovali, aby děti o vztazích v rodině se s kýmkoli bavily, znemožňovali nebo omezovali jejich styk s biologickými rodinami. Dne 3.6.2015 pěstounka potrestala [jméno] a [jméno] ranami vařečkou přes záda, hlavu, paže a [jméno] i přes obličej, čímž dívkám způsobila zranění spočívající v hematomech, zarudnutí, odřeninách, a kvůli viditelným zraněním dívky neposlali do školy, přičemž svým jednáním způsobili dětem syndrom týraného dítěte [příjmení] a úzkostné a neurotické potíže. Znaleckým posudkem znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že ani u jednoho z dětí nebyly zjištěny sklony ke lhaní, na nezl. [jméno] působilo jednání žalobců traumaticky, chlapec trpí neurotickými potížemi a syndromem [příjmení], syndromem týraného dítěte, ve škole není schopen podat výkon odpovídající intelektu, je neurotický, úzkostný, podceňuje se, trpí pocity minority. Přesto, že byl patrně fyzicky trestán, přeje si zůstat v rodině, i to je typické pro děti se syndromem [příjmení]. Na nezl. [jméno] působilo prostředí u žalobců traumaticky, chlapec trpí neurotickými potížemi, je osamělý, fyzické tresty považuje za běžnou formu chování rodičů, je zastrašován dětským domovem. [příjmení] [jméno] má rovněž masivní neurotické potíže, které jsou důsledkem traumat v dětství, trpí syndromem [příjmení], fyzické tresty líčí jako běžnou formu výchovy, považuje je za normální, je zastrašená dětským domovem. Na nezl. [jméno] působilo prostředí u žalobců traumaticky, trpí syndromem [příjmení], syndromem týraného dítěte, úzkostmi, fyzické tresty líčí jako běžnou normu výchovy, je zastrašována dětským domovem, neumí se bránit. Dne 14.11.2016 byla Okresním státním zastupitelstvím na oba žalobce podána obžaloba. Ve spise je založena fotodokumentace dětí s viditelnými četnými a rozsáhlými hematomy na různých částech těla. Usnesením ze dne 6.4.2016, které nabylo právní moci dne 25.7.2016 byla věc obžalovaných (nyní žalobců) postoupena k projednání a rozhodnutí Městskému úřadu v Hlinsku.

8. Z připojeného spisu Městského úřadu v Hlinsku [číslo] bylo zjištěno, že rozhodnutím ze dne 26.4.2017, které nabylo právní moci dne 21.6.2017 byli žalobci uznáni vinnými ze spáchání přestupku úmyslného narušení občanského soužití hrubým jednáním dle § 49,odst.1, písm. c) z.č. 200/1991 Sb. o přestupcích, že [celé jméno žalobce] 4.6.2014 až 4.6.2015 se hrubě choval k dětem [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], které byly jemu a jeho manželce svěřeny do pěstounské péče, a to tak, že je nepřiměřeně fyzicky trestal úderem rukou, vařečkou, přes hýždě nebo ranami otevřenou dlaní do obličeje, [celé jméno žalobkyně], že 4.6.2014 až 4.6.2015 se hrubě choval k dětem [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], které byly jemu a jeho manželce svěřeny do pěstounské péče, a to tak, že je nepřiměřeně fyzicky trestal úderem rukou, vařečkou, přes hýždě nebo ranami otevřenou dlaní do obličeje, [jméno] [příjmení] dne 3.6.2015 způsobila zranění spočívající v hematomech, zarudnutích, odřeninách. Oběma žalobcům byla uložena pokuta, každému 4.000 Kč.

9. Dle § 5 odst.1 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním.

10. Dle § 8 odst. 1-3 téhož zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

11. Dle § 31 odst. 1-4 téhož zákona náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu12) o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

12. Dle § 2 odst. 1-3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. Zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce; nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu. Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

13. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že byly splněny kumulativně dané zákonné podmínky pro odpovědnost státu za škodu. Bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání žalobců, průběh a výsledek trestního řízení proti žalobcům byl prokázán připojeným spisem 7T 7/2016, mezi účastníky byl nesporným s tím, že trestní řízení skončilo postoupením věci Městskému úřadu v Hlinsku k projednání přestupku, který následně oba žalobce uznal vinnými ze spáchání přestupku a oběma byla uložena pokuta. Obligatorní podmínka uplatnění nároku u žalovaného byla splněna. Škoda, kterou žalobci uplatnili, spočívá v nákladech obhajoby obou žalobců v trestním řízení před soudem. Mezi náklady vynaloženými, resp. částečně vynaloženými a částečně vyúčtovanými, na obhajobu žalobců a jejich trestním stíháním je příčinná souvislost. Soud si je vědom toho, že dle ustálené judikatury za nezákonné ve smyslu § 8,odst.1 zákona č. 82/1998 Sb. je třeba považovat usnesení o zahájení trestního stíhání i v případě, kdy trestní stíhání skončí postoupením věci do přestupkového řízení, přestupkové řízení není v takovém případě pokračováním trestního stíhání a výsledek přestupkového řízení je z hlediska splnění podmínek odpovědnosti státu za škodu způsobenou trestním stíháním nerozhodný (30 Cdo 4771/2015 30 Cdo 3291/2016). Soud při svém rozhodování musel přihlížet i k tomu, zda výklad a použití právního předpisu není v rozporu s dobrými mravy, zda přiznání náhrady škody není v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, zda z hlediska obecné slušnosti by se žalobcům skutečně náhrady škody mělo dostat. Trestní stíhání žalobců bylo zahájeno, protože bylo zjištěno, že žalobci nakládali s dětmi, které měli v pěstounské péči, s vysokým stupněm hrubosti a bezcitnosti, zlé nakládání s dětmi se dělo dlouhodobě, opakovaně. Úkony trestního řízení byly zahájeny poté, co první žalobkyně zbila nezl. [jméno] a [jméno] ranami vařečkou přes záda, hlavu, paže i obličej, způsobila dětem hematomy, zarudnutí, odřeniny. V rámci trestního řízení byl vyžádán znalecký posudek, kterým byl u dětí svěřených žalobcům zjištěn syndrom [příjmení], syndrom týraného dítěte, neurotičnost, úzkosti, děti vnímaly fyzické tresty ze strany žalobců jako běžnou součást výchovy (znalecký posudek [titul] [příjmení]). Následky bytí žalobců jsou zdokumentovány ve fotodokumentaci v trestním spise. Žalobci prokazatelně dětem nadávali vulgárními výrazy používali děti svěřené jim do pěstounské péče k těžké jejich věku neodpovídající práci (nošení dřeva, těžkých popelnic), bili je. Nezajišťovali dostatečným způsobem ani stravu dětí, dětem dávali zbytky jídla,např. z výpovědi svědkyně [příjmení] vyplývá, že obědy ve školní jídelně zajistili jen svému biologickému synovi, dětem v pěstounské péči nikoliv, to učinili až ¾ roce právě na naléhání této svědkyně (svědci [anonymizováno], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [anonymizováno], [příjmení], [obec], [příjmení]). Ze spisového materiálu nevyplývá, jaké částky žalobci od státu za tuto„ péči“ inkasovali, dle platné právní úpravy (z.č. 359/1999 Sb.) činí výše příspěvku na potřeby jednoho dítěte od 4.950 Kč do 7.260 Kč měsíčně - odstupňováno dle věku, odměna pěstouna při péči o 3 děti činí 30.000 Kč měsíčně, s každým dalším dítětem se zvyšuje o polovinu částky určené na jedno dítě. Krom toho existuje příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení auta. Žalobci měli dostatek prostředků na zajištění materiální péče o děti, tedy jejich základní životní potřeby, neboť na tyto účely je určen příspěvek na potřeby dítěte. Soud má za to, že zahájení trestního řízení si zavinili žalobci sami svým bezcitným a neúnosně hrubým zacházením se svěřenými dětmi. Dle soudní praxe se za dobré mravy považuje souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Jednání žalobců s dětmi, které jim byly svěřeny, dle názoru soudu je (minimálně) v rozporu s dobrými mravy, a za dané situace by bylo přiznání práva na náhradu škody vzniklé trestním stíháním žalobců v rozporu s dobrými mravy, soud proto žalobu zamítl.

14. Žalovaný byl ve věci úspěšný, dle vyhl.č.254/2015 Sb. mu soud proto přiznal právo na paušální náhradu ve výši 600 Kč.