3 C 86/2022

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Profousovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec - část obce , zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno , sídlem adresa , obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , obec , o 15 300 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 7 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z částky 7 900 Kč od 10.1.2018 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Co do zbytku, tj. aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci dalších 7 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 400 Kč od 10.1.2018 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 585,87 Kč, s úroky ve výši 23,72 % p.a. z částky 10 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou podanou k soudu dne 18.11.2020 domáhal se žalobce proti žalovanému zaplacení 15 300 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 626,81 Kč, kapitalizovaného úroku 4 585,87 Kč, úroků z prodlení v zákonné výši 8,5 % p.a. z částky 10 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, úroků ve výši 23,72 % p.a. z částky 10 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení. K odůvodnění uvedl, že 22 11.2016 uzavřel právní předchůdce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] se žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] dle které právní předchůdce žalobce poskytl v den uzavření smlouvy žalovanému na hotovosti 10 000 Kč, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 17 400 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku splácet v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaný sjednané splátky neplatil řádně, celkem na úhradu dluhu z této smlouvy zaplatil žalovaný 2 100 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 29.11.2019 postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným na nynějšího žalobce.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání ve věci se nedostavil, ačkoliv byl soudem včas a řádně předvolán.

3. Ze smlouvy o půjčce ze dne 22.11.2016 bylo zjištěno, že ji uzavřel právní předchůdce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] se žalovaným pod [číslo] dle smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl v den uzavření smlouvy žalovanému na hotovosti 10 000 Kč, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 17 400 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku splácet v 58 hotovostních týdenních splátkách po 300 Kč.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 29.11.2019 mezi [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalobcem bylo zjištěno, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny na nynějšího žalobce, žalovaný byl informován přípisem.

5. Soud považuje uzavřenou smlouvu o půjčce za právní úkon lichevní povahy. U půjčky poskytnuté ve výši 10 000 Kč mělo být za 58 týdnů zaplaceno o 7 400 Kč více než zapůjčených 10 000 Kč, což představuje roční úrok 66,5 %. Soud má za to, že navýšení vysoko přesahuje běžnou úrokovou míru tak, že smlouvu lze považovat za právní úkon lichevní povahy. Z těchto důvodů soud považuje smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou dle § 580, odst. 1 občanského zákoníku. Dále z předložených dokladů vůbec nevyplývá, zda právní předchůdce žalobce, a pokud ano, jakým způsobem ověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr. Smlouva je neplatná ve smyslu z.č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. K této neplatnosti musí soud přihlédnout z úřední povinnosti, absolutní neplatnost lichevní smlouvy nelze zhojit postupem dle § 577 občanského zákoníku. Plnění přijaté žalovaným z neplatné smlouvy potom soud dle § 2991 a násl. občanského zákoníku hodnotí jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobce.

6. Pokud se týká stanovení výše tohoto bezdůvodného obohacení, vycházel soud z toho, že žalovaný dne 22.11.2016 převzal od žalobce (jeho právního předchůdce) 10 000 Kč, žalobce uvedl, že žalovaný na úhradu dluhu zaplatil 2 100 Kč. Žalovaný má povinnost zaplatit žalobci částku, kterou převzal, sníženou o částku, kterou již zaplatil, jestliže převzal celkem 10 000 Kč a zaplatil 2 100Kč, pak na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 7 900 Kč. Do této výše bylo žalobě vyhověno, včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a nař.vl.č. 351/2013 Sb., ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

7. S ohledem na částečnou úspěšnost, soud dle § 142, odst. 2 občanského soudního řádu rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.