4 C 102/2021

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Horáčkem ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované společnosti 1/0, IČO IČO zainteresované společnosti 1/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 1/0 zastoupený advokátem Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 1/0 o určení vlastnictví

I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem železniční dráhy – vlečky s názvem „Jméno zainteresované společnosti 0/0 – vlečka adresa“, nacházející se na pozemcích parc. č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno v k.ú. adresa a na pozemcích parc. č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno v k.ú. adresa, skládající se ze železničního spodku a svršku, se všemi jejími součástmi a příslušenstvím, přičemž je vlečka zaústěna do celostátní dráhy v železniční stanici adresa do koleje č. 7, výhybkou č. 7 v km 76,422, začíná koncovými styky výhybky číslo 7 v km 76,395 a je ukončena zarážedly kusé koleje č. 1a v km 0,114, kusé koleje č. 2a v km 0,226, kusé koleje č. 101 v km 0,378 a kusé koleje č. 103 v km 0,375, skládající se z kolejí č. 1 o délce 1306 m, č. 1a o délce 114 m, č. 2 o délce 109 m, č. 2a o délce 226 m, č. 3 o délce 158 m, č. 101 o délce 379 m, č. 101a o délce 68 m, č. 101b o délce 58 m, č. 102 o délce 106 m a č. 103 o délce 376 m, s celkovou stavební délkou 2900 m.

II. Vzájemná žaloba, kterou se žalovaný domáhá určení, že je vlastníkem vlečky v rozsahu všech kolejí nacházející se na pozemkových parcelách č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno v k.ú. adresa, na pozemkových parcelách č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno v k.ú. adresa a na stavební parcele st. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno v k.ú. adresa, a to pokračování koleje č. 1 od km 1,306, pokračování koleje č. 2 od km 0,109 a pokračování koleje č. 3 od km 0,158 až po zarážedla na kusých kolejích č. 101 v km 0,378 a č. 103 v km 0,375, tedy kolejí č. 101 o délce 379 m, kolejí č. 101a o délce 68 m, kolejí č. 101b o délce 58 m, kolejí č. 102 o délce 106 m a kolejí č. 103 o délce 376 m, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 10.000,-- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal určení vlastnického práva k vlečce specifikované v petitu žaloby (vlečka adresa). Při specifikaci vlečky tuto rozdělil na dvě části s tím, že popsal historický vývoj vlastnictví obou částí vlečky. První část vlečky nechal vybudovat státní podnik právnická osoba (dále jen Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.) s rokem dokončení 1978. Privatizačním projektem se právním nástupcem Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. stal žalovaný a tím se stal ke dni 1.5.1992 rovněž vlastníkem první části vlečky. Druhou část vlečky navazující na první část nechalo vybudovat Anonymizováno právnická osoba (dále jen Anonymizováno) s rokem dokončení 1982. Tato druhá část vlečky byla zařazena do majetku Anonymizováno dne 30.6.1982. Ke dni 1.10.1992 proběhla transformace Anonymizováno na jeho právního nástupce právnická osoba. s přechodem veškerého jmění, tedy i druhé části vlečky. Výše popsané rozdělení vlečky adresa na dvě části dokumentoval žalobce též historickým plánkem vlečky – situace vlečky Anonymizováno a Anonymizováno adresa z 2.11.1981 vypracovaným Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. K roku 1992 tak první část vlečky vlastnil žalovaný, druhou část vlečky právnická osoba. Dne 30.8.2006 došlo k uzavření kupní smlouvy mezi žalovaným a společností právnická osoba., kterou žalovaný první část vlečky prodal. právnická osoba. zanikla ke dni 30.6.2010 v důsledku fúze sloučením s nástupnickou společností Anonymizováno právnická osoba., na tuto společnost tak přešlo i vlastnictví první části vlečky. První část vlečky se pak stala vlastnictvím žalobce od 17.12.2010, kdy byla vložena společností právnická osoba. do základního kapitálu žalobce. Druhá část vlečky byla nabyta žalobcem ke dni 1.8.2013 na základě projektu rozštěpení sloučením společnosti právnická osoba. Na základě projektu na žalobce přešel majetek v podobě staveb – železniční vlečka svršek a spodek, které byly v majetku společnosti právnická osoba. Žalovaný od února 2020 začal zpochybňovat vlastnictví žalobce k druhé části vlečky – v této souvislosti znemožnil žalobci provádění údržby této části vlečky. Dále v důsledku intervence žalovaného u Drážního úřadu byl žalobce v rámci správního řízení o změně provozovatele vlečky vyzván, aby doložil svoje vlastnictví. Příslušné správní řízení bylo přerušeno do doby, než o vlastnictví vlečky rozhodne soud. Těmito skutečnostmi také žalobce odůvodnil naléhavý právní zájem na podané žalobě. Žalobce rovněž zdůraznil, že až do července 2020 žalovaný nikdy nezpochybňoval vlastnictví žalobce k druhé části vlečky. Při podání žádostí o udělení úředních povolení k provozování vlečky museli žalovaný a společnost právnická osoba. postupovat v souladu, žádost podávali společně, a to až do roku 2006, kdy došlo k prodeji první části vlečky. Žalovaný, resp. Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. neměli nikdy problém s tím, že druhou část vlečky vlastní právnická osoba., resp. Anonymizováno. Konečně žalobce pro případ, že by soud neměl prokázáno vlastnictví vlečky, konkrétně její druhé části, Anonymizováno od počátku, argumentoval vydržením druhé části vlečky. Anonymizováno bylo od 30.6.1982 (datum uvedení druhé části vlečky do provozu a zanesení tohoto majetku do inventární karty) oprávněným držitelem druhé části vlečky, a to po dobu 10 let, v oprávněné držbě pokračovala společnost právnická osoba. , a to až do 1.8.2013, kdy majetek této společnosti přešel na žalobce.

2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že vlastnictví první části vlečky žalobcem nerozporuje. Připomněl ovšem, že historie vlečky adresa je složitější, než jak ji popisuje žalobce- Zejména jde o to, že původní knížecí vlečka rodu Anonymizováno sahala od adresa směrem k Anonymizováno (tedy k budoucímu Anonymizováno) mnohem dál, než je žalobcem uváděné rozhraní první a druhé části vlečky. Žalovaný rozporuje vlastnictví druhé části vlečky. Za stěžejní dokument v této souvislosti považuje Aktualizovaný privatizační projekt k 31.12.1991 z 11.4.1992 a Privatizační projekt Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno z 30.10.1991. Do doby privatizace byl veškerý majetek primárně státní, privatizační projekt je tak třeba vnímat jako moment, kdy stát přerozdělil svůj majetek a ze státního majetku se stal majetek privátní. Žalobcem zmiňované inventární karty a historický plánek vlečky jsou v tomto směru starší doklady, rozhodující je však privatizační projekt. Žalovaný má za to, že zprivatizoval celou vlečku adresa, ne tedy pouze její první část. Vlastním předmětem sporu je tak druhá část vlečky, tu žalovaný rozděluje na dvě podčásti – první podčást existovala již v roce 1937, druhá podčást byla zhotovena na přelomu 70. a 80. let. 20. století. V případě druhé části vlečky odvozuje žalovaný svoje vlastnictví z privatizačního projektu. Anonymizováno bylo společným družstevním podnikem, majetek nabytý originárně tímto podnikem není majetkem družstevním, takový majetek tedy mohl být privatizován. V privatizačním projektu je vlečka popsána, všichni zúčastnění se pak mohli k privatizačnímu projektu vyjádřit a uplatnit své námitky. Žalovaný účtoval o vlečce a jejím rozsahu ve svém účetnictví. Žalovaný dále poukázal na to, že z projektu rekonstrukce vlečky vyplývá cena za rekonstrukci 1 bm vlečky 3.500,-- Kč, zatímco z inventárních karet žalobce plyne, že jeden bm vlečky by měl mít hodnotu nižší. Podle žalovaného není možné, aby rekonstrukce vyšla dráž než zbudování nové vlečky, z toho dovozuje, že žalobce nevystavěl vlečku v celé její druhé části, ale pouze část této druhé části. Ze snímků z let 1975 a 1978 je zřejmé, že koleje již v této době (před výstavbou areálu Anonymizováno) vedly za rozhraní první a druhé části vlečky. Žalovaný tak má za to, že v roce 1978 vlastnil z druhé části vlečky koleje 3 až 103 až k dnešní výhybce CH3 a koleje 1 a 101 až k dnešní výhybce CH2 a koleje 2 a 102 vedoucí 90,4 m za hranu sila směrem k budoucímu Anonymizováno. Žalovaný tak shrnuje, že druhá část vlečky je v jeho vlastnictví, protože výstavbou druhé podčásti druhé části vlečky došlo k přírůstku této části vlečky k již existující vlečce, která tehdy byla ve vlastnictví žalovaného a která se před touto výstavbou skládala z první části vlečky a z první podčásti druhé části vlečky. I kdyby k tomuto přírůstku nedošlo, pak žalovaný i tak celou vlečku zprivatizoval, protože se privatizovala vlečka jako celek, druhá podčást druhé části vlečky potom nebyla družstevním majetkem, ale státním, neboť Anonymizováno v případě originárního nabytí majetku generovalo jako společný podnik státní majetek. Žalovaný tak uznává vlastnictví žalobce ohledně první části vlečky, ohledně druhé části vlečky podal vzájemnou žalobu, kterou se domáhá určení vlastnictví k druhé části vlečky. Zjištěné skutečnosti 3. Provedeným dokazováním byly zjištěny následující skutečnosti. Ze situačního plánku vlečky a zejména z historického plánku vlečky ze dne 2.11.1981 bylo zjištěno, že vlečka adresa byla rozdělena na dvě části – vlečka Anonymizováno adresa (shoduje se s tzv. první částí vlečky, jak je vymezena v tomto soudním sporu) a vlečka Anonymizováno adresa (shoduje s tzv. druhou částí vlečky).

4. Z privatizačního projektu Anonymizováno, s.p. ze dne 30.10.1991, jakož i z aktualizovaného privatizačního projektu této společnosti vyplynulo, že součástí privatizovaného majetku byla z majetku střediska ve adresa pod body 17. a 18 železniční vlečka - spodek se způsobem nabytí 1/1978 a železniční vlečka – svršek se způsobem nabytí 1/1978.

5. Kupní smlouvou a smlouvou o zřízení věcných břemen ze dne 30.8.2006 uzavřenou mezi žalovaným jako prodávajícím a společností právnická osoba. jako kupujícím byla převedena první část vlečky. Vlečka je podrobně specifikována ve znaleckém posudku č. 889/2006 ze dne 29.3.2006 zpracovaném jméno FO.

6. V inventárních kartách právnická osoba, společného Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno je od 30.6.1982 zařazena do útvaru adresa vlečka, a to spodní stavba a vrchní stavba. Jako způsob pořízení je uvedeno výstavba.

7. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že právnická osoba zanikl bez likvidace, veškerý majetek přešel na právnická osoba.

8. Z notářského zápisu ze dne 8.7.2013 sepsaného tituly před jménem jméno FO Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, z projektu rozštěpení sloučením a se vznikem nové společnosti, jakož i ze znaleckého posudku oceňujícího odštěpovanou část jmění společnosti právnická osoba. bylo zjištěno, že na žalobce přešla druhá část vlečky – majetek v podobě staveb železniční vlečka svršek a spodek, které byly v majetku společnosti právnická osoba. (viz zejm. přehled nemovitého majetku na č.l. 291).

9. Drážní úřad dopisem ze dne 12.10.2020 a dopisem ze dne 19.1.2021 vyzval žalobce, aby doložil, že sporná část vlečky adresa není v majetku žalovaného. Dopisem ze dne 13.4.2021 pak vyzval žalobce k podání žaloby o určení vlastnictví ke sporné části vlečky s tím, že na základě dokladů, které má k dispozici, nelze jednoznačně určit, kdo je vlastníkem vlečky. Správní řízení ve věci vydání povolení k provozování železniční dráhy do doby skončení soudního řízení drážní úřad přeruší.

10. Z úředních povolení drážního úřadu bylo zjištěno následující: 15.3.1996 bylo vydáno povolení společnosti právnická osoba. k provozování dráhy - vlečky „Anonymizováno a Anonymizováno adresa, vlečka adresa“ V odůvodnění se konstatuje, že společnost Anonymizováno nevyužila svého práva se vyjádřit. 27.4.2005 bylo povoleno provozování dráhy – vlečky Anonymizováno a Anonymizováno adresa, vlečka adresa provozovateli Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba. Za vlastníka vlečky považoval Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. a právnická osoba. Dne 14.8.2007 bylo povoleno provozování vlečky fyzické osobě – tituly před jménem jméno FO. Za vlastníka vlečky byl podle drážního úřadu považován již pouze právnická osoba. Dne 13.10.2009 bylo povoleno provozování vlečky společnosti právnická osoba. Dne 8.3.2018 bylo povoleno provozování vlečky právnická osoba Anonymizováno Anonymizováno.

11. Z předložených snímků z let 1937, 1975 a 1978 (obsaženy na CD disku) je zřejmé, že koleje pokračovaly i za první část vlečky, je však současně patrné, že kolejiště vypadalo jinak, než jak vypadá na historickém plánku vlečky z roku 1981 a jak vypadá dnes (stav ověřen místním ohledáním).

12. Z daňových dokladů vystavených dodavatelem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, kde jako odběratel figuruje žalovaný, vyplývá, že v období čtvrtého čtvrtletí 2006, druhého a třetího čtvrtletí 2007 byly na vlečce Anonymizováno adresa účtovány práce spočívající v údržbě (sdělovací a zabezpečovací zařízení, prohlídka a měření).

13. Z rozvahy žalovaného za rok 2012 vyplynulo, že v rámci dlouhodobého majetku u budov a staveb jsou uvedeny úbytky mínus 4 534, stejná částka je pak uvedena u oprávek vztahujícím se k úbytkům. Ze zápisu z jednání představenstva žalovaného ze dne 14.12.2012 pak vyplynulo, že představenstvo rozhodlo o odúčtování plně odepsané vlečky v hodnotě 4,534.122,50 Kč.

14. Z výpovědi svědka jméno FO vyplynulo, že je manželem majitelky žalovaného. Do areálu vstoupil v roce 2007. Informace o vlastnictví vlečky má především zprostředkované od jiných osob, případně ze studia materiálů, ke kterým se dostal. Žalovaný vypravoval poslední vlak v roce 2007 až 2008. V roce 2006 došlo k prodeji vlečky žalovaného, a to té její části, která je od nádraží ve adresa za silo. O další část neměl Anonymizováno zájem. Žalovaný musel prodat to, co si Anonymizováno nadikotval. V zadní části žalovaný používal vlečku k vyskladňování a naskladňování komodit. Žalovaný původně vlastnil celou vlečku, provoz zajišťovala společnost Anonymizováno, proto žalovaný žádný nájem nechtěl. Žalovaný měl od Anonymizováno veškeré posunování.

15. Z výpovědi svědka jméno FO vyplynulo, že pracoval v roce 1972 až 1987 v Anonymizováno adresa, od roku 1987 do 2006 jako vedoucí Anonymizováno adresa (stále pod Anonymizováno), v letech 2006 až 2009 v Anonymizováno a v letech 2009 až 2012 u žalobce. Silo se dávalo do provozu v roce 1976, vlečka se prodlužovala a pak se zakládal Anonymizováno a vlečka se prodlužovala až do Anonymizováno. Tyto informace má svědek od svého předchůdce. Na středisku ve adresa svědek působil až od roku 1987, předtím byl v Anonymizováno. Kdo stavěl vlečku, kdo ji prodlužoval, svědek neví. V době, kdy svědek nastupoval do adresa, tj. v roce 1987, vedla vlečka až do Anonymizováno. Za doby působení svědka vlečku provozoval Anonymizováno, obsluhoval jak silo, tak sklad hnojiv. Údržbu vlečky dělal Anonymizováno, a to od dráhy až za silo, kde byly výhybky. Jestli byla celá vlečka až po Anonymizováno ve vlastnictví Anonymizováno, svědek neví, neví kdo to stavěl, kdo to prodloužení do Anonymizováno financoval.

16. Z výpovědi svědka jméno FO vynucený prodej, Anonymizováno si koupil to, co chtěl. I po tomto prodeji zůstala Anonymizováno část vlečky, od výhybek u sila po vrata do areálu Anonymizováno. Vlečku Anonymizováno neprovozovalo, provozoval ji pořád Anonymizováno. Mezi Anonymizováno a Anonymizováno o tom byla písemná smlouva, snad z roku 1996 či 1997. Smlouva říkala, že Anonymizováno vlastní a Anonymizováno provozuje. Anonymizováno naposledy vypravovalo vagóny v roce 2008.

17. Z ostatních provedených důkazů nebyly zjištěny žádné skutečnosti významné pro posouzení věci. Žalovaným předložené listiny (vyjádření žalovaného ze dne 28.11.2005, žádost právnická osoba adresa ze dne 3.11.2005 a zpráva technického oddělení ze dne 21.5.2003) nebyly provedeny, neboť byly předloženy až po uplynutí koncentrační lhůty. Právní posouzení 18. Žalobce se domáhá určení vlastnictví k vlečce, kterou vymezil v petitu žaloby. Je zřejmé, že skutečně spornou částí je pouze druhá část vlečky, v případě první části vlečky je mezi stranami nesporné, že jejím vlastníkem je žalobce. Přesto je soud toho názoru, že žalobce má právní zájem i na určení vlastnického práva ohledně první části vlečky, a to z důvodu přehlednosti. Soud by považoval za přílišný formalismus, pokud by ohledně první části vlečky žalobu zamítal jen proto, že na určení vlastnictví k této části vlečky nemá žalobce naléhavý právní zájem.

19. Naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení pak plyne z toho, že mezi účastníky je otázka vlastnictví druhé části vlečky sporná. Příslušný správní orgán – Anonymizováno Anonymizováno – ostatně žalobce vyzval k podání této žaloby s tím, že do doby rozhodnutí věci soudem nebude pokračovat v řízení o vydání povolení k provozování příslušné části vlečky. Žalobce se tak určovací žalobou domáhá odstranění stavu nejistoty, což má svoje důsledky pro již probíhající správní řízení.

20. Pro posouzení věci je rozhodující objasnit, kdo se stal vlastníkem druhé části vlečky. Žalovaný v této souvislosti kladl velký důraz na skutečnost, že vlečku jako celek zprivatizoval. Nicméně soud je toho názoru, že žalovaný mohl privatizací nabýt pouze ten majetek, který jeho právní předchůdce, tj. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, vlastnil. Majetek, který pařil jinému subjektu, nemohl touto privatizací na žalovaného přejít. V tomto směru pak soud ani nepovažuje za zásadní polemiku mezi účastníky o tom, zda právnická osoba generoval družstevní či státní majetek. Podle soudu i kdyby společný podnik generoval majetek státní a nikoli družstevní, stále by se v případě originárního nabytí věci jejím zhotovením jednalo o majetek tohoto subjektu. Privatizací státního podniku Anonymizováno nemohl na žalovaného přejít jiný majetek než právě tohoto podniku.

21. Z dokazování je pak zřejmé, že druhá část vlečky v současné podobě byla postavena až po roce 1978, tedy po výstavbě první části vlečky. To je zřejmé i z předložených leteckých snímků, je to zřejmé i z výpovědi svědka jméno FO, který hovořil o prodlužování vlečky do Anonymizováno. V tomto směru soud považuje za zásadní důkaz historický plánek vlečky, který vlečku již ke konci roku 1981 rozděluje na dvě části – první část vlečky jako vlečku Anonymizováno (od nádraží ve adresa za silo) a druhou část vlečky jako vlečku Anonymizováno adresa (od sila do areálu Anonymizováno). Od roku 1982 je potom vlečka evidována i v inventárních kartách Anonymizováno s tím, že způsobem nabytí je výstavba. Jediný racionální závěr, který lze na základě těchto skutečností učinit, je, že Anonymizováno si vybudoval do svého areálu postaveného na přelomu 70. a 80. let vlečku, kterou napojil na stávající vlečku Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno pak tuto skutečnost promítl do historického plánku vlečky. V řízení nebyl předložen jediný doklad o tom, že by druhá část vlečky byla zhotovena či jinak nabyta Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.. Ostatně se nabízí logická otázka, proč by Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. stavěl či jinak nabýval vlečku, která vedla zcela mimo jeho areál. V privatizačním projektu je pak vlečka ve středisku adresa ve vlastnictví Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. identifikována pouze jako železniční vlečka – spodek, železniční vlečka – svršek a jako způsob nabytí je uvedeno 1/1978. Jak bylo řečeno výše, vlečka do Anonymizováno byla postavena později, evidentně tedy nejde o vlečku z roku 1978 (eventuálně nabytou v roce 1978).

22. Pokud žalovaný argumentoval tím, že z leteckých snímků je zřejmé, že již v 70. letech zde byly koleje, které vedly i za první část vlečky (tedy směrem za silo), pak to podle soudu není dostatečný argument pro závěr, že Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. vlastnil ke dni privatizace i druhou část vlečky (případně její první podčást). Z provedených důkazů je totiž zřejmé, že koleje, které se v 70. letech nacházely v prostoru za silem, vypadaly jinak a měly jiný tvar a rozmístění výhybek, než tomu je u druhé části vlečky od počátku 80. let do současné doby. Znamená to tedy, že na počátku 80. let byly stávající koleje zcela přestavěny a výrazně prodlouženy (koleje na snímcích ze 70. let v žádném případě nedosahovaly do areálu Anonymizováno, ostatně ten v této době ještě ani neexistoval). Jinými slovy je zřejmé, že došlo k zhotovení zcela nové stavby jako věci v právním smyslu, a to železniční vlečky nazvané v historickém plánku jako vlečka Anonymizováno adresa. Podle soudu nejde o pouhé administrativní označení, ale o reflexi toho, že byla vybudována zcela nová vlečka.

23. V roce 2006 právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba., odkoupila první část vlečky od žalovaného. Žalovaný v řízení tvrdil, že po tomto prodeji mu zůstala druhá část vlečky (spíše by se ovšem mohlo jednat pouze o její první podčást, jak ji sám žalovaný vymezil, než o celou druhou část vlečky zasahující až do areálu společnosti Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.). Nicméně v takovém případě by se jednalo o zcela neohraničené koleje vedoucí tak říkajíc odnikud nikam, bez nějakého jasného ohraničení či vymezení a také zcela bez hospodářského významu. Žalovaný přitom nebyl schopen toto svoje vlastnictví vlečky náležitě vymezit. Stejně tak soud nemůže akceptovat vysvětlení, které podal svědek jméno FO, a sice že vlečka Anonymizováno vedla až „po vrata“ areálu Anonymizováno. Takové vymezení je zcela nejasné a ani nevysvětluje, proč vlečka Anonymizováno sahá zrovna až po vrata Anonymizováno, když tak daleko koleje v 70. letech rozhodně nesahaly (a ani to žalovaný v řízení netvrdil). V potaz je třeba vzít i to, že sám svědek jméno FO hovořil o tom, že takový rozsah vlečky mu „všichni říkali“, což jistě nelze považovat za spolehlivý doklad o vlastnictví. O tom, že vlečku (zřejmě celou) vlastní Anonymizováno a Anonymizováno ji jako celek provozuje, měla existovat i písemná smlouva, nicméně v řízení žádný takový dokument předložen nebyl. Z celého tohoto souboru skutečností nelze učinit závěr o vlastnictví druhé části vlečky žalovaným (a ani o vlastnictví první podčásti druhé části vlečky).

24. Soud se rovněž neztotožňuje s interpretací žalovaného týkající se ekonomické nesrovnalosti v cenách za 1 bm rekonstrukce vlečky v roce 1975 a za 1 bm výstavby vlečky o šest let později, kdy žalovaný upozorňuje na to, že není možné, aby rekonstrukce stála více než vlastní výstavba v pozdější době. Žalovaný z toho dovozuje, že při úpravách vlečky při výstavbě Anonymizováno muselo být nakládáno s jeho majetkem. Jde o čirou spekulaci bez nějakého reálného podkladu. Není totiž ani jasné, čeho přesně se ona rekonstrukce a výstavba týkaly a co vše zahrnovaly. Bez těchto znalostí nelze činit žádné relevantní srovnání. Pro soud je v tomto směru rozhodující, že koleje ze 70. let vypadaly zcela jinak než koleje z počátku let 80., jde tedy o novou stavbu, kompletní přebudování jakéhosi zbytku kolejí, které pokračovaly za první část vlečky.

25. Soud nevidí důvod, proč by rozdělení vlečky na první a druhou část mělo být pouze terminologické, jak tvrdí žalovaný ve svém závěrečném návrhu. Druhou část vlečky vybudoval právní předchůdce žalobce a stal se jejím vlastníkem na základě zhotovení. Toto rozdělení zachycuje i historický plánek vlečky. I příslušný správní orgán – drážní úřad hovoří o dvou vlečkách či jejich částech. Jestli mělo být na provozování takové vlečky vydáno jedno nebo dvě povolení je potom z hlediska vlastnického práva nerozhodné. Ostatně sám žalovaný bagatelizuje význam rozhodnutí drážního úřadu pro otázku vlastnictví vlečky, měl by se tedy držet této argumentace důsledně a z rozhodnutí drážního úřadu nic nevyvozovat.

26. Žalovaný rovněž upozorňoval na skutečnost, že i po roce 2006, kdy prodal první část vlečky, prováděl na vlečce údržbu – konkrétně se jednalo o faktury, které byly na žalovaného vystaveny ještě v roce 2007. Z toho potom dovozoval, že vlastnil vlečku i po roce 2006, a vzhledem k tomu, že první část vlečky byla prodána již v roce 2006, muselo se jednat o druhou část vlečky. Soud však existenci těchto faktur nepovažuje za doklad o vlastnictví druhé části vlečky (či její první podčásti). To, že žalovaný i rok po prodeji první části vlečky (nikoli však již v dalších letech) eviduje faktury za údržbu vlečky, ještě neznamená, že žalovaný byl jejím vlastníkem. Může se jednat o určitý projev setrvačnosti z dob, kdy žalovaný ještě byl vlastníkem, což jistě nelze vyloučit při celkové nepřehlednosti toho, co kdo vlastní a provozuje v daném areálu. Navíc z výpovědí svědků jméno FO a jméno FO vyplynulo, že žalovaný ještě v letech 2007 a 2008 vlečku používal a s tímto provozováním může údržba souviset. Stejně tak za průkazný doklad o vlastnictví druhé části vlečky nelze považovat tu skutečnost, že v roce 2012 došlo na jednání představenstva žalovaného k odúčtování plně odepsané vlečky. Mimochodem není zřejmé, o jakou vlečku či jakou část se mělo jednat. Navíc je třeba vzít v potaz i to, že sám žalovaný neměl úplně jasno, jakou část vlečky má i po roce 2006 vlastnit – viz výpověď svědka jméno FO o tom, že „vlečka sahala až po vrata“ a že mu to tak „všichni říkali“. To skutečně za doklad vlastnictví považovat nelze.

27. Pokud soud výše uvedené úvahy shrne, pak má za to, že vlastníkem druhé části vlečky se stal právnická osoba, který tuto část vlečky postavil na začátku 80. let, zařadil ji do své majetkové evidence a vlečku také provozoval. O rozdělení vlečky na dvě části – první část Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno., druhá část právnická osoba, hovoří i historický plánek vlečky z roku 1981. Anonymizováno tedy druhou část vlečky nabyl originárně, zhotovením věci. Posléze po transformaci Anonymizováno přešla druhá část vlečky do vlastnictví společnosti právnická osoba. a na základě přeměny společnosti – rozštěpení sloučením se vlastníkem druhé části vlečky stal žalobce. Právní předchůdce žalovaného – Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno adresa – druhou část vlečky nikdy nevlastnil, tato část vlečky proto ani nemohla přejít na žalovaného privatizací státního podniku. Není možné, aby privatizací určitého subjektu přešel na jeho nástupce majetek, který privatizovaný subjekt nevlastnil. V tomto směru potom nemá význam, zda společný družstevní podnik generuje družstevní nebo státní majetek. Soud proto žalobě vyhověl a vzájemnou žalobu zamítl.

28. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobce měl plný úspěch ve věci, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Ty představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 7.000,-- Kč a odměna dle vyhl. 254/2015 Sb., za každý úkon 300,-- Kč - v dané věci bylo provedeno 10 úkonů (podání žaloby, replika na vyjádření žalovaného, vyjádření v koncentrační lhůtě, závěrečný návrh, 6 x účast na soudním jednání), celkem odměna 3.000,-- Kč, náklady řízení celkem 10.000,-- Kč. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení v potřebném počtu stejnopisů prostřednictvím Okresního soudu v Chrudimi ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.