4 C 113/2021

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Horáčkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno sídlem adresa o zaplacení částky 527.736,80 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 527.736,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 4.1.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 130.682 - Kč, k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku 1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena dne 16.10.2017 smlouva o dílo, jejím předmětem byl závazek žalovaného provést dílo spočívající v kompletní rekonstrukci jihovýchodního úseku ohradní zdi [anonymizováno] v [obec], tomu odpovídal závazek žalobce zaplatit dohodnutou cenu díla. Přílohou 1 jsou obchodní podmínky, které tvoří nedílnou součást smlouvy o dílo. Dílo mělo být předáno nejpozději ke dni 30.11.2018. Pro případ prodlení s předáním díla byla v čl. VI odst. 1 obchodních podmínek sjednána smluvní pokuta ve výši 5.000 - Kč denně za každý započatý den prodlení. Celková výše smluvní pokuty pak byla omezena v čl. VI odst. 6 tak, že nesmí přesáhnout 30 % celkové ceny díla. Cena díla podle smlouvy činila 1, 759.122,69 Kč. V průběhu provádění díla se žalovaný dostával do prodlení, žádal o prodloužení termínu dokončení, žalobce s tím nesouhlasil. Dopisem ze dne 14.5.2019 vyzval žalovaného, aby dílo dokončil, a navrhl uzavření dodatku ke smlouvě s prodloužením termínu dokončení do 30.6.2019 s tím, že do tohoto data by nebyla účtována smluvní pokuta. K tomuto návrhu dodatku se žalovaný nijak nevyjádřil. Při stanovení délky prodlení vychází žalobce z data dokončení v prodlouženém termínu, tj. do 30.6.2019. Žalovaný dílo nedokončil ani v tomto termínu, žalobce tak ke dni vyúčtování smluvní pokuty, tj. k 3.2.2019 je v prodlení 156 dní, smluvní pokuta by tak činila 156 x 5.000 - Kč, tj. 780.000 - Kč, s ohledem na sjednaný limit výše smluvní pokuty požaduje žalobce pouze smluvní pokutu odpovídající 30 % ceně díla, tj. částku 527.736,80 Kč.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, odmítl, že by byl v prodlení s dokončením díla a odmítl, že by žalobce měl nárok na zaplacení smluvní pokuty. Ve svém vyjádření uvedl, že dílo bylo rozděleno do dvou etap – v první etapě došlo k demolici jihovýchodního úseku ohradní zdi [anonymizováno] v [obec] a jejímu novému založení, v druhé etapě mělo dojít k vyzdění nové zdi podle projektové dokumentace. První etapa byla dokončena 18.12.2017. K pokračování druhé etapy došlo dne 10.5.2018. Dne 25.7.2018 je ve stavebním deníku zápis podepsaný pracovníkem odboru [stát. instituce] panem [příjmení], který vykonával technický dozor, že dosavadní práce jsou prováděny v dobré kvalitě a že zastřešení zdi je možné provést z pálené krytiny románského typu, kladených na latě (namísto původně navržené krytiny – prejzů). Telefonicky pak bylo domluveno s paní [příjmení] z odboru kultury, že krytina má být taška Tondach románská režná včetně hřebene. Následně pak v průběhu realizace, konkrétně v listopadu 2018, došlo k poznání, že se nachází projektová a prováděcí dokumentace ve vzájemném rozporu. Nebylo totiž možné založit omítku, dokud nebude položena krytina zdiva, tj. taška Tondach, v takovém případě ale nebylo možné zachovat požadovaný sklon krytiny podle projektové dokumentace. Nově požadovanou krytinu Tondach však měl žalovaný již nakoupenu a upravenou pro položení. Jednou z variant řešení bylo, že by žalovaný uboural jeden až dva řádky cihlového zdiva již vystavěné zdi. S tím ale žalovaný nesouhlasil, neboť na jeho straně by se jednalo o vícenáklady a tyto vícenáklady nechtěl žalobce hradit. Pak byla stavba pro klimatické podmínky přerušena. Po výměně četné komunikace bylo ve stavbě pokračováno v srpnu 2019, ze zápisu ve stavebním deníku je zřejmé, že dne 8.8.2019 jednaly stany o sklonu krytiny. Náhradní termín dokončení díla mezi účastníky nemohl být dohodnut ani ho nemohl žalobce dodatečně stanovit k 30.6.2019, neboť ještě v listopadu 2019 probíhala jednání o výběru vzorků omítek zámecké zdi. Žalovaný tedy dovozuje, že žalovaný nebyl a není v prodlení s dokončením díla, neboť vůlí obou stran bylo ještě v polovině listopadu 2019 dokončit dílo podle smlouvy. Ani z hlediska dobrých mravů nelze uplatňovat smluvní pokutu. Konečně žalovaný v průběhu řízení z procesní opatrnosti vznesl žádost o moderaci smluvní pokuty s ohledem na její výši.

3. Žalobce k vyjádření žalovaného uvedl, že dílo mělo být dokončeno do 30.11.2018, pro prodlení žalovaného proto 3.9.2019 od smlouvy žalobce odstoupil (viz čl. VII odst. 2 písm. d), e), f) a h). Pokud jde o vícepráce, pak veškeré změny díla, které by měly vliv na cenu či termín plnění, měly být v souladu s čl. IX odst. 9 písm. a) provedeny až po uzavření písemného dodatku. K uzavření žádného dodatku však nedošlo. [ulice] dokumentace byla kompletně provedena jednou společností a žalovaný měl tuto dokumentaci k dispozici ještě před podáním nabídky do výběrového řízení. Podle žalobce je to naopak žalovaný, kdo se několikrát od projektové dokumentace odchýlil. Skutková zjištění 4. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Mezi účastníky, žalobcem jako objednatelem a žalovaným jako zhotovitelem byla uzavřena dne 16.10.2017 smlouva o dílo. Předmětem díla byla realizace stavby - [obec], ohradní zeď [anonymizována dvě slova] – rekonstrukce JV úseku. Tato stavba zahrnovala kompletní rekonstrukci jihovýchodního úseku ohradní zdi [anonymizováno] v [obec], tj. její kompletní demolici, nové založení a kompletní vyzdění. Předmět díla byl rozdělen do dvou etap – 1. etapa demolice jihovýchodního úseku zdi a její nové založení (rok 2017), 2. etapa – kompletní vyzdění jihovýchodního úseku ohradní zdi [anonymizováno] v [obec]; současně je popsáno, jak má vypadat omítka a rovněž je zde uvedeno, že bude provedeno prejzové krytí koruny zdiva (rok 2018). Cena díla byla dohodnuta částku 1, 759.122,69 Kč včetně DPH. První etapa měla být dokončena a předána do 20.12.2017, druhá etapa měla být dokončena do 30.11.2018. Ke smlouvě byly dvě přílohy, které tvoří součást smlouvy, a to obchodní podmínky (příloha 1) a oceněné výkazy výměr, které zhotovitel uvedl ve své nabídce (příloha č. 2).

5. Podle čl. VI odst. 1 Podmínek se žalovaný zavázal zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 5.000 - Kč za každý i započatý den prodlení s předáním řádně dokončeného díla. Podle čl. VI odst. 6 potom bylo sjednáno omezení výše smluvních pokut zhotovitele částkou odpovídající 30 % z celkové smluvní ceny díla. V čl. VII byly ujednána možnost odstoupení od smlouvy v případě jejího podstatného porušení, co se považuje za podstatné porušení smlouvy pak bylo sjednáno v čl. VII odst.

2. V čl. IX odst. 8 a 9 je pak podrobně upraven postup při provádění změn díla včetně požadavku na uzavření písemného dodatku.

6. Dopisem ze dne 14.5.2019 žalobce vyzval žalovaného k dokončení díla, dále mu předložil návrh dodatku ke smlouvě o dílo s posunutým termínem dokončení a předání díla do 30.6.2019. Současně bylo konstatováno, že v případě uzavření dodatku nebude uplatňována smluvní pokuta.

7. Dopisem ze dne 3.12.2019 žalobce odstoupil od předmětné smlouvy o dílo s odkazem na čl. VII odst. 1, 2 písm. e) obchodních podmínek a rovněž na čl. VII odst. 2 písm. d), f) a h). Současně žalobce vyúčtoval žalovanému smluvní pokutu podle čl. VI odst. 1 Podmínek s tím, že je požadována od 1.7.2019 do 3.12.2019, lhůta k plnění byla poskytnuta v délce 17 dnů (dle čl. VI odst. 4 Podmínek).

8. Ze zápisů ve stavebním deníku byly zjištěny tyto podstatné skutečnosti pro dané řízení. Zejména v zápise ze dne 25.7.2018 je uvedeno:„ Dosavadní práce provedeny v dobré kvalitě. Zastřešení zdi možno provést z pálené krytiny typ románská, kladený na latě. Podpis pod tímto zápisem potom neodpovídá podpisu pana [příjmení], daleko spíše podpisu paní [příjmení] (viz bod 9 odůvodnění k zápisu ze dne 6.12.2018). Další zápis po zápisu z 25.7.2018 následuje až 17.10.2018. V zápise ze dne 23.11.2018 je konstatována řada výhrad k postupu žalovaného z hlediska dodržení termínů a projektové dokumentace.

9. Ze zápisu z jednání konaného dne 6.12.2018 vyplynulo, že realizované náhradní řešení zakrytí koruny ohradní zdi na latě včetně použité krytiny oproti původnímu projektu (na maltu) bylo navrženo zástupci realizační firmy (pánové [příjmení] a [příjmení]) s ohledem na snazší realizaci a bylo odsouhlaseno ze strany pracovníků památkové péče ([anonymizováno] [příjmení]). Realizované řešení mělo být provedeno ve stejné cenové relaci jako původní projektovaný návrh. Dále se konstatuje, že při realizaci krytiny zdiva bylo zjištěno, že nelze dodržet požadovaný sklon dle projektové dokumentace i dle dodaného materiálu Tondach. Při zahájení prací na krytině byl investor obeznámen s tím, že tvar krytiny bude maximálně odpovídat původnímu návrhu. Objednatel dále konstatoval, že prováděné zastřešení tvarově neodpovídá projektové dokumentaci. Pak byly diskutovány varianty řešení. Objednatel se vyslovil tak, že preferuje návrat k původnímu řešení. V zápise je zmíněna i výše penalizace 30.000 - Kč ke dni 6.12.2018. V závěru pak investor požaduje urychlené dokončení předmětu smlouvy o dílo. Zápis je podepsán za žalobce (objednatele a investora) panem [příjmení], za žalovaného panem [příjmení].

10. Z dopisu žalovaného ze dne 15.4.2019 vyplynulo, že žalovaný nesouhlasil s tím, že by měl platit smluvní pokutu, žalovaný rekapituloval vývoj jednání mezi stranami a v závěru požádal žalobce o vyjádření, zda odstoupí od smlouvy nebo bude po žalovaném požadovat dokončení díla.

11. Z e-mailové komunikace vedené mezi účastníky v říjnu 2019 vyplynulo, že mezi nimi se řešily otázky týkající se předmětné stavby (vzorky omítky apod.).

12. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne 14.6.2020 bylo zjištěno, že žalovaný dílo nedokončil, a to ani ke dni 9.6.2020. Z ostatních provedených důkazů pak soud nezjistil skutečnosti, které by měly význam pro souzenou věc.

13. Pokud jde o neprovedené důkazy, pak důkazy navržené žalobcem nepovažoval soud za potřebné k prokázání jeho nároku na zaplacení smluvní pokuty, k rozhodnutí postačovaly důkazy uvedené výše. Neprovedené důkazy navržené žalovaným pak směřovaly k prokázání jeho nároku, který byl uplatněn vzájemnou žalobou. Tuto vzájemnou žalobu však soud vyloučil k samostatnému projednání, neboť jde o nárok zcela jiné povahy a se zcela jiným skutkovým základem (a tím pádem i s jiným okruhem dokazovaných skutečností), než je nárok uplatněný žalobcem. Dokazování k nároku ze vzájemné žaloby tak bude případně provedeno v samostatném řízení. Názor žalovaného, že rozsah žalovaným provedených prací má význam mj. pro otázku výše smluvní pokuty, pak soud v poměrech dané věci nepovažuje za správný. Proto nebylo nutné pro rozhodnutí o uplatněném nároku na smluvní pokutu tento rozsah v daném řízení zjišťovat.

14. Skutkový souhrn je tedy takový, že žalovaný měl provést dílo – rekonstrukce jihovýchodního úseku [anonymizována dvě slova] v [obec] s termínem dokončení díla 30.11.2018. Žalovaný dílo v tomto termínu nedokončil a nepředal, žalobce dne 3.12.2019 od smlouvy o dílo odstoupil. Zároveň vyúčtoval žalobci sjednanou smluvní pokutu dle čl. VI odst. 1 Podmínek, celkem za 156 dní prodlení s tím, že bylo uplatněno omezení výše smluvní pokuty dle čl. VI odst.

4. V průběhu trvání smluvního vztahu nebyl uzavřen žádný písemný dodatek ke smlouvě. Změna střešní krytiny – z prejzů na tašky Tondach – byla uskutečněna z iniciativy žalovaného, ze strany žalobce nebyl vysloven s tímto výslovný souhlas. Právní posouzení 15. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo podle § 2586 a násl. občanského zákoníku, žalobce je v postavení objednatele, žalovaný v postavení zhotovitele. Povinností žalovaného bylo postupovat podle smlouvy a dílo provést řádně a včas, tedy ve sjednaném termínu, v daném případě do 30.11.2018. Žalovaný tuto svoji povinnost nesplnil, od 1.12.2018 se tak ocitl v prodlení.

16. Žalovaný se bránil tím, že se jako zhotovitel díla v prodlení neocitl, naopak v prodlení měl být žalobce, který požadoval změnu střešní krytiny (namísto původních prejzů tašky Tondach), v důsledku změny střešní krytiny pak nebylo možné dodržet původní sklon krytiny a rovněž původní technologii omítky. Tyto navazující změny pak měly být řešeny dodatkem, ten však žalobce neuzavřel. V dané věci strany dlouhodobě jednaly, avšak bez konečné dohody. Žalovaný je toho názoru, že s ohledem na probíhající a neukončená jednání nemohlo nastat prodlení zhotovitele.

17. Soud obranu žalovaného nesdílí. Především žalovaný neprokázal, že by to byl žalobce, kdo by požadoval změnu provádění díla, tedy použití jiné než původně dohodnuté střešní krytiny. Naopak, prokázáno bylo, že tím, kdo přišel s návrhem na použití jiné střešní krytiny, byl žalovaný. Jasně o tom svědčí obsah zápisu ze dne 6.12.2018, kde se uvádí, že náhradní řešení zakrytí koruny ohradní zdi na latě včetně použité krytiny oproti původní projektové dokumentaci bylo navrženo zástupci realizační firmy. Realizační firmou je žalovaný (případně jeho subdodavatel, za něhož ovšem žalovaný odpovídá). Zápis byl podepsán i zástupcem žalovaného (pan [příjmení]). Tomuto závěru nasvědčuje i formulace použitá ve stavebním deníku – jde o zápis ze dne 25.7.2018 a uvádí se v něm, že zastřešení zdi je možno provést z pálené krytiny, typ románská, kladený na latě. Nejde tedy o nějaký požadavek, ale pouze o souhlas s tím, že se místo původně sjednaných prejzů může použít krytina jiná. Navíc je otázkou, kdo tento souhlas udělil, žalobce popřel, že by touto osobou byl pan [příjmení] jednající za žalobce. Upozornil na podpis pod zápisem, který nepatří panu [příjmení]. S tím lze souhlasit, neboť podpis evidentně panu [příjmení] nepatří. Z dalších listin, zejména z uvedeného zápisu ze dne 6.12.2018, pak lze dovodit, že podepsanou osobou je zmiňovaná paní [příjmení] z odboru památkové péče. Je tedy otázkou, do jaké míry souhlas pracovníka památkové péče váže žalobce (s ohledem na okruh osob oprávněných jednat za žalobce – viz smlouva o dílo, úvodní strana, kde oprávnění jednat ve věcech technických, činit zápisy ve stavebním deníku a podepisovat je mají Ing. [příjmení] a pan [příjmení]). Stejně tak je otázkou, zda tato formulace ve stavebním deníku vyhovuje požadavkům smlouvy na změnu díla (zejm. čl. IX odst. 8 a 9, kde se předpokládá uzavření písemného dodatku). Soud má za to, že odpověď je záporná. K žádné relevantní dohodě o změně díla tedy nedošlo a žalovaný měl povinnost střešní krytinu provést podle původní projektové dokumentace.

18. I kdyby se ale mělo vyjít z toho, že žalobce odsouhlasil změnu způsobu zastřešení včetně střešní krytiny, pak veškeré návaznosti a důsledky s tím spojené jdou k tíži žalovaného. Je to totiž žalovaný, kdo je odborníkem, profesionálem v oboru a kdo má vědět, že když se změní způsob zastřešení, tak se bude měnit i sklon střechy a nebude možné provést původní omítku. Na tyto skutečnosti pak také má upozornit žalobce jako objednatele a celou záležitost s ním řešit komplexně a následně o tom všem uzavřít písemný dodatek (tento postup sama smlouva předpokládá). Rozhodně to není tak, jak tvrdí žalovaný, že by došlo k poznání, že projektová a prováděcí dokumentace jsou v rozporu. Problém ve skutečnosti vznikl tak, že žalovaný si sám navrhl změnu střešní krytiny, dostal k tomu jakýsi„ pseudosouhlas“ ze strany osoby, která k tomu ani nebyla oprávněna a jejíž jednání neváže žalobce, následně žalovaný toto nové řešení provedl, načež zjistil, že to nedomyslel a že v důsledku nově použité krytiny nedodrží sklon střechy a ještě navíc nebude možné použít původně sjednanou omítku. To je reálný popis situace. Zkrátka žalovaný se do této situace dostal sám a nemůže tak tuto odpovědnost přenášet na žalobce jako objednatele. Je vůbec s podivem, že se žalovaný jako odborná firma do takové situace může dostat. Ale když už k tomu dojde, pak veškeré následky jdou za ním. Znamená to například, že pokud by dodržení sklonu střechy vyžadovalo ubourání několika řad cihel, tak k tomu měl žalovaný přistoupit. Vzniklé vícenáklady by si ovšem musel hradit ze svého.

19. Žalovaný pak rozhodně nemůže vyčítat žalobci a vlastně použít to jako argumentaci proti němu, že žalobce s žalovaným o věci jednal a že se snažil najít nějaké řešení nastalé situace. Je to logické chování objednatele, jehož snahou je dosáhnout toho, aby dílo bylo dokončeno. Nic to však nemění na povinnosti žalovaného dodržet termín dokončení díla. Ten byl dohodnut zcela jasně – 30.11.2018. To, že strany spolu jednaly i poté, v průběhu celého roku 2019, nic nemění na tom, že po celou tuto dobu byl žalovaný již v prodlení. Argument žalovaného, že když spolu účastníci jednali v roce 2019 a žalobce v této době požadoval dokončení díla, tak po tuto dobu nemůže být žalovaný v prodlení, je zcela mimo právo. Žalovaný má povinnost dílo dokončit i poté, co se do prodlení dostal. Prodlení představuje pouze modifikaci stávajícího závazku, povinnost zhotovitele dílo dokončit se tím nijak nemění.

20. Žalovaný tedy porušil smlouvu tím, že dílo nedokončil ve sjednaném termínu, tj. do 30.11.2018. Za tohoto stavu pak žalobce oprávněně požaduje smluvní pokutu dle čl. VI odst. 1 smlouvy. Navíc žalobce nepožaduje smluvní pokutu hned od 1.12.2018, ale až od 1.7.2019. Jeho postup tedy rozhodně není v rozporu s dobrými mravy. Žalobce totiž uplatňuje smluvní pokutu až od osmého měsíce prodlení. Je otázkou, proč žalovaný nedokončil dílo ani v tak prodlouženém termínu, když ho k tomu zavazovala smlouva. Pokud argumentuje jednáními o nějakém dodatku zohledňujícím vícepráce provedené již k datu 30.11.2018, pak jde o zcela irelevantní argumentaci. Postup podle smlouvy (čl. IX odst. 9 Podmínek) má totiž být takový, že nejprve se sjedná dodatek týkající se víceprací (včetně toho, jakým způsobem se to promítne do ceny a termínu dokončení díla), teprve poté mají být vícepráce realizovány. Žádný dodatek ke smlouvě uzavřen nebyl, pokud tedy žalovaný nějaké vícepráce provedl, učinil tak v rozporu se smlouvou a nemá nárok na jejich zaplacení.

21. Za jednání v rozporu s dobrými mravy rozhodně nelze považovat to, že žalobce požaduje smluvní pokutu za období, v němž s žalovaným jednal o dokončení díla. Žalovaný zcela pomíjí to, že jeho základní povinností je dílo dokončit. Tuto povinnost má i v době, kdy je v prodlení. To, že žalobce jednal s žalovaným o dokončení díla v průběhu druhé poloviny roku 2019, nijak nevylučuje možnost požadovat smluvní pokutu za toto období. Smluvní pokutu požaduje žalobce proto, že dílo nebylo dokončeno ve sjednaném termínu. Jednání o dokončení díla pak směřují ke splnění povinnosti žalovaného dílo dokončit. Soud zde opravdu žádný rozpor s dobrými mravy nevidí. Pokud to snad žalovaný myslí tak, že kdyby býval věděl, že po něm žalobce bude chtít smluvní pokutu za období od 1.7.2019 do okamžiku, kdy je vyčerpán limit dle čl. VI odst. 6 Podmínek, pak by se vůbec nesnažil dílo dokončit, tak spíše takové uvažování lze považovat za nemravné. Opět třeba zopakovat – žalovaný se zavázal dílo provést, bylo tedy jeho povinnosti toto dílo dokončit. Mimochodem, pokud by žalobce od smlouvy neodstoupil, tato povinnost by trvala dál a žalovaný by mohl být vedle smluvní pokuty žalován o uložení povinnosti k dokončení díla. Takže pokud se žalovaný snažil dílo dokončit i po 1.7.2019, tak nejde o nějakou jeho dobrou vůli, ale o plnění povinnosti ze smlouvy.

22. Žalobce tedy nepochybně nárok na smluvní pokutu má. Pokud jde o její výši, pak žalovaný mj. navrhl její snížení ve smyslu § 2051 občanského zákoníku. Považuje smluvní pokutu za nepřiměřeně vysokou. Podle zmíněného ustanovení soud skutečně může snížit nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se smluvní pokuta vztahuje. Žalovaný pak svoji argumentaci opřel mj. o tvrzení, že to, co nebylo zhotoveno žalovaným, odpovídá cca 92.000 Kč a upozornil na nepoměr s celkovou výší uplatněné smluvní pokuty.

23. Soud nevidí důvod pro snížení uplatněné smluvní pokuty. Smluvní pokuta byla sjednána ve smlouvě uzavřené mezi dvěma právnickými osobami, na straně žalobce figuruje veřejnoprávní korporace, žalovaný je obchodní společností. Smluvní pokuta zajišťující povinnost žalovaného dokončit dílo v termínu byla konstruována jako pokuta za každý den prodlení, přičemž činí 5.000 - Kč denně. Celková cena díla činí cca 1,76 mil Kč. V tomto směru soud žádnou nepřiměřenost neshledává. Dodržení termínu dokončení díla je pro objednatele vždy zásadní a nemusí přitom jít o to, že by mu nedodržením termínu vznikala nějaká škoda. Ostatně smluvní pokuta není přímo spojena s povinností hradit škodu, oba instituty se uplatňují nezávisle (je tomu tak i v daném případě, neboť podle smlouvy – čl. IX odst. 13 Podmínek – se ustanovení o smluvních pokutách nedotýká nároku na náhradu způsobené škody). Smluvní pokutu tedy lze požadovat i v případě, kdy žádná škoda nevznikne (viz § 2048 občanského zákoníku). Její významnou funkcí je i funkce motivační – v projednávané věci motivovat zhotovitele k dodržení termínu dokončení díla. Pokud má tedy soud posoudit přiměřenost požadované smluvní pokuty, nemůže se vázat jen na úvahy ohledně skutečně vzniklé či potenciální škody. Mezi stranami platí především zásada, že smlouvy se mají dodržovat a žalovaný smlouvu nedodržel, ba hrubým způsobem ji porušil, když dílo nedokončil ani rok po uplynutí termínu jeho dokončení. Žalobce pak pouze využil svého oprávnění a požaduje smluvní pokutu dle smlouvy. Žalovaný věděl, že uplatnění smluvní pokuty mu hrozí, byl na to ostatně v průběhu trvání smluvního vztahu upozorněn (viz zápis z jednání ze dne 6.12.2018). Navíc žalobce smluvní pokutu uplatňuje až od osmého měsíce prodlení. Lze vyslovit předpoklad, že kdyby žalovaný termín dokončení díla překročil jen málo, jeho prodlení by trvalo krátce, pak by žalobce smluvní pokutu vůbec neuplatnil. Žalovaný se však do dané situace dostal svým vlastním jednáním, kdy, jak vyplývá ze zápisů ve stavebním deníku, dlouhá období na stavbě nepůsobil, dílo nedokončil ani během prvního pololetí roku 2019, zaslal žalobci poměrně arogantní dopis ze dne 15.4.2019, kde vůbec nereflektuje tu skutečnost, že je to on, kdo je v prodlení a porušuje smlouvu. Za tohoto stavu není žádného rozumného důvodu smluvní pokutu snižovat. Údajná cena neprovedených prací, které chybí k dokončení díla, pak na výši smluvní pokuty nemá žádný vliv. Smluvní pokuta je požadována za hrubé porušení smlouvy, když žalovaný nebyl schopen dílo dokončit ani rok po uplynutí sjednaného termínu.

24. Výše smluvní pokuty pak činí za dobu prodlení 156 dní, tj. od 1.7.2019 do 3.12.2019, kdy bylo od smlouvy odstoupeno, částku 780 tis Kč, s ohledem na omezení v čl. VI odst. 6 pak jde o 30 % z ceny díla, tj. o částku 527.736,78 Kč Smluvní pokuta měla být zaplacena 17 dní od výzvy k jejímu zaplacení podle čl. VI odst.

4. Žalovaný byl vyzván k zaplacení smluví pokuty dopisem ze dne 3.12.2019, doručeným žalovanému dne 17.12.2019. Po uplynutí lhůty 17 dní se žalovaný ocitl v prodlení s povinností zaplatit smluvní pokuty, žalobce tak má od následujícího dne právo požadovat úroky z prodlení v zákonné výši (dle nař. vl. 351/2013 Sb.).

25. Žaloba je zcela důvodná, soud jí proto vyhověl.

26. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobce měl plný úspěch ve věci, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 21.110 - Kč, dále odměna advokáta podle § 8 odst. 1, § 7 bod 6 vyhl. 177/1996 Sb., za jeden úkon náleží odměna 10.420 - Kč, poskytnuty byly následující úkony právní pomoci – příprava a převzetí věci, výzva k plnění, žaloba, vyjádření k odporu žalovaného, jednání u Obvodního soudu pro Prahu 5, vyjádření k výzvě soudu, 2 x jednání u Okresního soudu v Chrudimi, celkem 8 úkonů, odměna náleží ve výši 83.360 - Kč. Soud neuznal jako samostatné úkony právní služby vyúčtovanou jednoduchou výzvu k plnění, neboť upozornění na možnost soudního vymáhání obsahovala již předchozí výzva ze dne 3.12.2019 a ta je hodnocena plnou sazbou. Další jednoduchá výzva k plnění již byla nadbytečná. Dále soud nehodnotí jako úkon právní služby nahlížení do spisu dne 2.12.2020 a pořízení fotokopií, jde o technický úkon, obzvláště na počátku řízení, kdy spis ještě ani nemůže být rozsáhlý. Advokátní tarif potom samotné nahlížení do spisu za úkon nepovažuje, povahou a účelem nejbližší úkon představuje prostudování spisu při skončení vyšetřování, to je ovšem v situaci, kdy se končí přípravné řízení trestní, spisy bývají objemné a prostudování takového spisu představuje advokátní činnost. Nahlížení do civilního spisu, v němž je na začátku řízení pouze žaloba a vyjádření k ní nelze považovat za samostatný úkon právní služby. Soud přizná pouze náhradu cestovních výdajů a náhradu za promeškaný čas spojený s cestou do [obec] Náklady dále představuje 8 x 300 - Kč režijní paušál. Náhrada cestovních výdajů je přiznávána za dvě cesty z [obec] do [obec] a zpět (nahlížení do spisu, účast u jednání u [příjmení] [obec a číslo]) a dvě cesty z [obec] do [obec] a zpět (jednání u OS Chrudim). Žalobce požaduje částku 5,83 Kč/km, což lze považovat za obvyklé náklady na km, které zahrnují amortizaci a spotřebované pohonné hmoty, celkem ujeto 4 x 125 km + 4 x 12 km, tj. 548 km, náhrada cestovních výdajů pak činí 3.195 - Kč, náhrada za promeškaný čas strávený cestami vždy 6 půlhodin za jednu cestu z [obec] do [obec] a zpět a vždy 2 půlhodiny za cestu z [obec] do [obec] a zpět, tedy celkem 16 půlhodin x 100 - Kč, celkem 1.600 - Kč. Dále náklady řízení tvoří 21 % DPH v částce 19.017 - Kč. Celkem náklady řízení činí 130.682 - Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobce.

27. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.