4 C 136/2020

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Horáčkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa , obec a číslo , zastoupeného anonymizováno jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , obec , zastoupený anonymizováno jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa o zaplacení 123.982 - Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 121.082 - Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 39.166 - Kč od 10.11.2018 do zaplacení 9,75 % ročně z částky 1.452 - Kč od 26.1.2019 do zaplacení 9 % ročně z částky 44.800 - Kč od 19.12.2018 do zaplacení 8,25 % ročně z částky 35.664 - Kč od 18.11.2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 2.900 - Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 18.11.2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 46.656 - Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že dne 14.9.2018 v 14.50 hod na silnici č. II/358 v úseku mezi obcemi [obec] a [obec] v km 7,653 došlo k dopravní nehodě tak, že žalovaný řídil vozidlo [značka automobilu], rz. [anonymizováno] [číslo] jedoucí směrem na [územní celek], nepřizpůsobil rychlost jízdy svým schopnostem, vlastnostem vozidla a povětrnostním podmínkám a po projetí pravotočivé zatáčky dostal s vozidlem na mokré komunikaci smyk. Následně přejel do protisměru, kde se čelně střetl s vozidlem [značka automobilu], r.z. [anonymizováno] [číslo] ve vlastnictví poškozeného. Ke střetu došlo mezi předními částmi vozidel, při tomto střetu spolujezdkyně žalobce zemřela. Lustrací v evidenci řidičů bylo zjištěno, že žalovaný má platnou blokaci řidičského oprávnění skupiny B od 10.7.2018 ze zdravotních důvodů. Odpovědnost z provozu vozidla řízeného žalovaným byla v době nehody pojištěna u žalobce, a to smlouvou [číslo] uzavřenou mezi oběma účastníky. Žalobce vyplatil z titulu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla poškozenému pojistné plnění - dne 9.11.2018 částku 38.500 - Kč představující škodu na vozidle po odečtení prodaných zbytků vozidla v internetové aukci, dne 25.1.2019 částku 1.452 - Kč představující uznané parkovné poškozeného vozidla, dne 9.11.2018 částku 666 - Kč jako poplatek za internetovou aukci zbytků vozidla, dne 18.12.2018 částku 22.400 - Kč za zásah ZHS Pardubického kraje a částku 22.400 - Kč za zásah městu [obec]. Žalobce dále poukázal na ust. § 10 odst. 1 písm. g) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla s tím, že žalovaný řídil předmětné vozidlo, aniž by byl držitelem příslušného řidičského oprávnění, jsou tak naplněny podmínky pro uplatnění regresu.

2. Podáním ze dne 18.11.2020 pak žalobce navrhl změnu žaloby spočívající v jejím rozšíření o požadavek na zaplacení další částky ve výši 38.654 - Kč s tím, že žalobce vyplatil poškozené náhradu za bolest ve výši 33.630 - Kč (114 bodů x 295 - Kč), náhradu věcné škody ve výši 4.434 - Kč (poškozené brýle, oblečení, boty a poplatky za vystavení posudků) a dále žalobce vyplatil [anonymizováno] [příjmení] za vystavení posudku částku 500 - Kč.

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, navrhl její zamítnutí. Argumentoval tím, že žalobci proti němu nevznikl regresní nárok, neboť žalobcem uplatněný důvod nebyl příčinou vzniku škody. Škoda by vznikla bez ohledu na splnění žalobcem namítaného porušení povinnosti ze strany žalovaného. Dále pak žalovaný namítl, že žalobce nedoložil oprávněnost a výši vyplaceného plnění. U jednání pak žalovaný ještě namítl, že důvodem, proč mu mělo být odňato řidičské oprávnění, mělo být nadužívání alkoholických nápojů, nicméně po nehodě u něj přítomnost alkoholu či jiných zakázaných látek zjištěna nebyla. Namítl též, že předmětné rozhodnutí městského úřadu mu nebylo doručeno, nemohlo tudíž ani nabýt právní moci.

4. Žalobce v reakci na námitky žalovaného uvedl, že uplatněný regres je zvláštním originárním právem pojistitele vůči pojištěnému na náhradu pojistného plnění, nejde o právo na náhradu škody. Pojistiteli vznikne regres proti pojištěnému naplněním některého ze zákonných důvodů obsažených v ust. § 10 zákona č. 168/1999 Sb., a to za předpokladu, že na straně pojištěného došlo ke vzniku občanskoprávní odpovědnosti za újmu způsobenou poškozenému. Právo na regres tak žalobci vzniklo vůči žalovanému z toho důvodu, že žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající z ust. § 10 cit. zákona. Zjištěné skutečnosti 5. Z rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 19.11.2019, č.j. 6 T 130/2019-334 soud zjistil, že žalovaný byl uznán vinným ze způsobení předmětné dopravní nehody, přičemž v příslušné skutkové větě se mj. konstatuje, že žalovaný vozidlo řídil, přestože věděl, že mu bylo rozhodnutím Městského úřadu Chrudim, odboru dopravy, ze dne 10.7.2018, č.j. CR 0412270/2018 ODP/Po, které nabylo právní moci téhož dne, odňato z důvodu zdravotní nezpůsobilosti k řízení motorových vozidel řidičské oprávnění pro skupiny AM, A1, B1 a B. Rozsudek nabyl právní moci dne 22.11.2019.

6. Z relace dopravní nehody ze dne 25.9.2018, č.j. KRPE-569/DNCR-2018-DP-TČ byl zjištěn průběh dopravní nehody, který je totožný s popisem nehody ve skutkové větě trestního rozsudku.

7. Z rozhodnutí Městského úřadu Chrudim, odboru dopravy ze dne 19.6.2018, č.j. CR 041270/2018 ODP/Po vyplynulo, že žalovanému bylo odňato řidičské oprávnění pro skupiny AM, A1, B1, B. Důvodem tohoto odnětí byly závěry posudku [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] o zdravotní nezpůsobilosti žalovaného k řízení motorového vozidla. Z výše citovaného trestního spisu pak bylo zjištěno, že toto rozhodnutí bylo žalovanému doručeno dne 22.6.2018, rozhodnutí nabylo právní moci dne 10.7.2018 (viz doručenka na č.l. 261 v trestním spise).

8. Z příloh ke zprávě o zásahu a z předložených soupisů k vyúčtování úhrady nákladů soud zjistil, že na místě nehody zasahovaly dvě jednotky hasičů, jednak profesionální jednotka hasičů z [obec], jednak jednotka dobrovolných hasičů ze [obec]. Doba zásahu u obou jednotek činila 4 hod. Náklady zásahu za každou jednotku byly vyčísleny částkou 22.400 - Kč. Z předloženého bankovního výpisu pak bylo doloženo, že žalobě částku 2 x 22.400 - Kč oběma hasičským sborům (v případě dobrovolných hasičů [anonymizováno] [obec]) vyplatil.

9. Žalobce vyplatil z titulu pojistného plnění částku 1.452 - Kč poškozenému jako parkovné poškozeného vozidla, jedná se o parkovné za období od 19.9.2018 do 30.9.2018, tj. od vzniku pojistné události do okamžiku, kdy se poškozený dověděl o tom, že pojistná událost bude likvidována formou totální škody. Nárok byl podložen fakturou [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] ze dne 20.11.2018, kterou bylo poškozenému účtováno parkovné za dobu 63 dnů. Žalobce uznal pouze část tohoto nároku poškozeného, tedy pouze za výše uvedené období. Částku 1.452 - Kč žalobce skutečně dne 25.1.2019 poškozenému vyplatil (bankovní výpis).

10. Poškozené vozidlo [anonymizováno] bylo oceněno na základě aplikace CebiCat GT analytickou metodou na částku 54.004 - Kč, z prodejních nabídek srovnatelných vozidel na internetu vyplynulo, že ceny se pohybují v rozmezí 46.900 - Kč až 59.000 - Kč. Nejvyšší nabídka na odkup poškozeného vozidla učiněná prostřednictvím internetové aukce na portálu společnosti [právnická osoba] činila 12.500 - Kč. Žalobce dne 9.11.2018 vyplatil poškozenému jako hodnotu vozidla částku 38.500 - Kč (rozdíl mezi zprůměrovanou cenou vozidlo před poškozením ve výši 51.000 - Kč a cenou vozidla – použitelných zbytků – po nehodě).

11. Z posudku o bolestném vyplynulo, že poškozená [jméno] [příjmení] utrpěla při nehodě poškození zdraví odpovídající 114 bodům dle metodiky NS. Zpracovatelka posudku [anonymizováno] [příjmení] si za posudek vyúčtovala částku 500 - Kč. Bolestné ve výši 33.630 - Kč žalobce vyplatil poškozené dne 5.6.2019, částka 500 - Kč byla vyplacena [anonymizováno] [příjmení] dne 3.6.2019.

12. Dle likvidační zprávy žalobce uznal věcnou škodu poškozené [jméno] [příjmení] v celkové výši 3.834 - Kč – z toho brýle 1.534 - Kč na základě dokladu o jejich pořízení, zbylá věcná škoda (oblečení, boty, nákup) pak byla stanovena na základě charakteru dopravní nehody s tím, že žalobce jej považuje za reálný, žádné konkrétní doklady doloženy nebyly. Dále byly likvidovány poplatky 3 x 200 - Kč – potvrzení o léčbě v pracovní neschopnosti, bodové hodnocení a vyplnění úrazové pojistky. Toto pojistné plnění bylo hrazeno ve více platbách, náhrada za brýle byla poškozené poukázána dne 3.6.2019.

13. Skutkový závěr je tedy takový, že žalovaný jako řidič vozidla Škoda Fabia způsobil dne 14.9.2018 dopravní nehodu, v době nehody nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění. Žalovaný měl s žalobcem uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem předmětného vozidla. Žalobce jakožto pojistitel pak vyplatil za žalobce z titulu tohoto pojištění celkem částku 123.982 - Kč. Právní posouzení 14. Žalobce uplatňuje po žalovaném regres podle § 10 odst. 1 písm. g) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Podle tohoto ustanovení platí, že pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění. Z hlediska naplnění předpokladů tohoto nároku je tak zásadní, zda pojištěný za škodu způsobenou provozem vozidla odpovídá, zda pojistitel v rozsahu jeho odpovědnosti za něj plnil a zda pojištěný v době pojistné události nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění. Naproti tomu nemá význam skutečnost, zda důvod, proč pojištěný nebyl držitelem řidičského oprávnění, je v příčinné souvislosti s vzniklou újmou. V poměrech projednávaného sporu šlo tedy o to, zda žalobce prokáže, že žalovaný u něj měl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zda žalovaný odpovídá za újmu vzniklou při provozu tohoto vozidla, zda žalobce za žalovaného v rozsahu jeho odpovědnosti plnil a zda žalovaný v době nehody byl držitelem příslušného řidičského oprávnění. Tyto předpoklady pak byly žalobcem prokázány – bylo prokázána existence pojištění žalovaného z provozu předmětného vozidla, bylo prokázáno, že žalovaný odpovídá za újmu, která z provozu tohoto vozidla (při dopravní nehodě) vznikla, bylo rovněž prokázáno, že žalobce za žalovaného v rozsahu jeho odpovědnosti plnil (s drobnou výjimkou uvedenou níže) a bylo též prokázáno, že žalovaný v době nehody neměl oprávnění řídit předmětné motorové vozidlo. Základ nároku tak byl dán. Soud se pak zaměřil na zkoumání uplatněné výše nároku a i zde až na zmíněnou drobnou výjimku byl nárok žalobce shledán oprávněným.

15. Námitky žalovaného lze rozčlenit v zásadě do čtyř kategorií: 1) rozhodnutí příslušného orgánu státní správy o jeho nezpůsobilosti k řízení motorových vozidel nebylo žalovanému doručeno, rozhodnutí tudíž ani nenabylo právní moci, 2) důvod, proč žalovanému bylo odňato řidičské oprávnění, není příčinou dopravní nehody, 3) zpochybněna byla výše nároku v souvislosti s některými položkami – za zásah hasičského sboru, plnění věcné škody, 4) zpochybnění práva žalobce na náhradu nákladů řízení s ohledem na to, že žalovaný neměl být před podáním žaloby vyzván k úhradě nárokované částky. K jednotlivým námitkám pak soud uvádí následující.

16. Rozhodnutí Městského úřadu Chrudim ze dne 19.6.2018, kterým bylo žalovanému odňato řidičské oprávnění, bylo žalovanému nepochybně doručeno dne 22.6.2018, jak vyplývá z doručenky podepsané žalovaným založené v trestním spisu. Toto rozhodnutí proto bezpochyby nabylo právní moci.

17. Důvod odnětí řidičského oprávnění a jeho případná příčinná souvislost s dopravní nehodou a z ní vyplývající újmou nemá pro souzenou věc význam. Jak bylo konstatováno v bodě 14 odůvodnění, pro existenci nároku na regres není podstatné, zda důvod odnětí řidičského oprávnění se nějak projevil na způsobení nehody. Z hlediska nároku na regres je důležité pouze to, zda v době nehody žalovaný byl či nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění. Jakmile je prokázáno, že jím nebyl, pak je příslušný předpoklad naplněn a není třeba zkoumat nic dalšího.

18. Žalovaný v rámci jednotlivých dílčích nároků na náhradu újmy zpochybnil v prvé řadě výši nákladů na zásah hasičů – v této souvislosti zpochybnil jednak způsob vyčíslení výše nároku (2 x 22.400 - Kč), jednak i potřebnost zásahu dvou hasičských jednotek na místě. Tyto námitky považuje soud za nedůvodné. To, že na místě zasahovaly dvě hasičské jednotky z nejbližšího okolí nehody (nehoda se stala mezi [anonymizováno] a [anonymizováno], zasahující jednotky byly z [obec] a ze [obec]) je zcela akceptovatelné. V této souvislosti je nutno uvědomit si, že se jednalo o závažnou dopravní nehodu, čelní střet dvou osobních vozidel, zranění šesti osob, jedno zranění smrtelné. Navíc z povahy věci je zřejmé, že dispečink i všechny zasahující jednotky nevědí přesně, do čeho jdou, při záchraně je rozhodující rychlost zásahu, prioritou je tedy dostat na místo dostačující kapacitu zasahujících jednotek. Navíc z popisu obou zásahů je zřejmé, že zasahující jednotky hasičů se na místě nenudily, ale měly dost úkolů na práci – vyproštění zraněných osob, pomoc při resuscitaci zraněné osoby, pomoc při transportu zraněné osoby do vrtulníku, zajištění místa nehody, úklid p nehodě. Soud proto hodnotí zásah dvou hasičských jednotek po dobu 4 hod jako zcela oprávněný. Pokud jde o výši náhrady za zásah, tak zde je třeba vycházet z ust. § 44 odst. 1 písm. b), odst. 2 zákona č. 320/2015 Sb., o hasičském záchranném sboru České republiky ve spojení s § 1 nař. vl. č. 263/2013 Sb. ve spojení s ust. § 51 odst. 6 cit. zákona. Z uvedených ustanovení vyplývá, že se uhradí náklady zásahu při vzniku újmy způsobené provozem vozidla zasahujícímu hasičskému sboru, příp. zřizovateli jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, náklady se hradí za každou započatou hodinu zásahu paušální částkou. Tato částka má být podle § 44 odst. 8 cit zákona stanovena vládním nařízením. Podle § 51 odst. 6 cit. zákona se pak do doby přijetí nového nařízení vlády použije jako paušální částka ta částka, která byla stanovena nařízením vlády č. 263/2013 Sb., které jinak bylo citovaným zákonem zrušeno. Podle § 1 cit. nařízení pak paušální částka za každou započatou hodinu zásahu činí 5.600 - Kč. Pokud tedy žalobce vyplatil každé ze zasahujících hasičských jednotek za 4 hodiny zásahu 22.400 - Kč, pak plnil to, co by jinak musel plnit sám žalovaný, jde tedy o plnění za žalovaného z titulu jeho odpovědnosti za újmu z provozu vozidla.

19. Co se týče nároku na úhradu věcné škody, tak zde je skutečností, že nebylo prokázáno, že by plnění ve výši 2.900 - Kč (oblečení, boty, nákup a 3 x 200 - Kč za poplatky) bylo něčím podloženo. Má jít o věcnou škodu, která byla způsobena [jméno] [příjmení], nicméně výše těchto nároků nebyla doložena, a tudíž nelze uzavřít, že by se jednalo o plnění za žalovaného (tedy plnění, k němuž by z titulu odpovědnosti za újmu z provozu vozidla byl žalovaný povinen).

20. Shrnout tedy lze, že žalobce plnil za žalovaného z titulu jeho odpovědnosti za újmu z provozu vozidla celkem částku 121.082 - Kč. Vzhledem k tomu, že v době nehody nebyl žalovaný držitelem řidičského oprávnění, je naplněna skutková podstata podle § 10 odst. 1 písm. g) zákona č. 168/1999 Sb. a žalobce má nárok vůči žalovanému na náhradu toho, co za něj plnil. V této části je proto žaloba důvodná, soud jí vyhověl. Žalobce má též nárok na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nař. vl. 351/2013 Sb. Počátek prodlení je pak dán v návaznosti na okamžik vyplacení pojistného plnění. Ve zbytku, jde o částku 2.900 - Kč z titulu náhrady věcné škody s výjimkou brýlí, byla žaloba zamítnuta.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobce měl prakticky plný úspěch ve věci, měl neúspěch pouze v nepatrné části řízení má tedy právo na náhradu nákladů řízení. Důvod pro aplikaci ust. § 142a odst. 1 o.s.ř. dán nebyl. Žalovaný byl vyzván k zaplacení žalované částky předžalobními výzvami, měl tedy možnost se soudnímu řízení vyhnout. Navíc je třeba dát za pravdu žalobci v tom, že i v případě nezaslání předžalobní výzvy by s ohledem na postoj žalovaného a jeho procesní stanovisko byla třeba náhradu nákladů řízení žalobci přiznat. Žalovaný totiž po celou dobu řízení navrhoval zamítnutí žaloby, tentýž návrh učinil i na závěr. Je tedy zřejmé, že předžalobní výzva, i kdyby nebyla zaslána, by nic nezměnila na tom, že by žalobci nezbylo než domoci se svého nároku soudní cestou.

22. Náklady řízení pak představuje soudní poplatek ve výši 3.417 - Kč a ve výši 1.928 - Kč (za rozšíření žaloby, k zaplacení tohoto soudního poplatku je žalobce vyzván současně s rozesláním písemného vyhotovení rozsudku), odměna advokáta za šest úkonů právní služby – příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby, reakce na odpor žalovaného, návrh na změnu žaloby a účast u jednání soudu, za první čtyři úkony náleží podle § 8 odst. 1, § 7 bod vyhl. 177/1996 Sb. odměna ve výši 4.540 - Kč, za další dva potom s ohledem na rozšíření předmětu řízení odměna ve výši 6.060 - Kč, celkem tedy odměna ve výši 30.280 - Kč, 6 x 300 - Kč režijní paušál, náhrada cestovních výdajů za cestu z [obec] do [obec] a zpět v délce 250 km – amortizace 4,40/km, cena benzínu Natural za 1 litr 27,80 Kč, spotřeba benzínu dle technického průkazu 5,2 l /100 km, vše podle vyhl. 589/2020 Sb., celkem náhrada cestovních výdajů činí 1.461 - Kč, náhrada za promeškaný čas strávený cestou činí 600 - Kč za šest půlhodin, navýšení o 21 % DPH představuje částku 7.170 - Kč, celkem náklady řízení činí 46.656 - Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobce.

23. Lhůta k plnění byla stanovena podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.