4 C 170/2021

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Marka Horáčka a přísedících Aleny Pleskotové a Dany Pavlíkové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem ulice a číslo , PSČ obec zastoupený advokátem anonymizováno jméno jméno sídlem adresa proti žalovaným: 1) územní celek , IČO sídlem ulice a číslo , PSČ obec zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 2) název žalované , IČO sídlem ulice a číslo , PSČ obec zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o neplatnost odvolání z funkce,

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že odvolání žalobce z funkce [anonymizováno 7 slov] [obec] ([IČO]), provedené rozhodnutím prvého žalovaného ze dne 12.5.2021, [číslo jednací], je neplatné, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit prvému žalovanému náklady řízení ve výši 44.909 - Kč, k rukám zástupce prvého žalovaného, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen nahradit druhému žalovanému náklady řízení ve výši 45.393 - Kč k rukám zástupce druhého žalovaného, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal určení neplatnosti odvolání z funkce [anonymizována dvě slova]. Uvedl, že [anonymizována dvě slova] byl jmenován dne 10.6.2019. Rozhodnutím zřizovatele (prvního žalovaného) ze dne 12.5.2021 byl následně žalobce z funkce [anonymizována dvě slova] odvolán, toto rozhodnutí mu bylo doručeno dne 13.5.2021. V rozhodnutí byly uvedeny tři důvody odvolání, a to 1) špatná spolupráce s odborovou organizací, 2) pochybení [anonymizováno] zjištěná kontrolou [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v období od 16.3 do 29.4.2021, 3) dlouhodobě nedostatečná manažerská a řídící práce [anonymizováno], která vede k devastaci mezilidských vztahů na pracovišti a destabilizaci [anonymizována dvě slova]. Žalobce s důvody odvolání nesouhlasil, popřel, že by byly naplněny důvody vymezené v odvolání z funkce. Namítal, že nedopustil závažného porušení nebo neplnění právních povinností plynoucích z jeho činnosti, úkolů a pravomocí podle [anonymizováno] zákona. Zdůraznil přitom, že jedině takové závažné porušení či neplnění může být důvodem pro odvolání.

2. Prvý žalovaný ([anonymizována dvě slova]) souhlasil s tím, že důvody odvolání žalobce z funkce představují v zásadě tři okruhy skutečností, tedy ty, které sám uvádí žalobce v žalobě. K jednotlivým těmto okruhům potom uvedl následující konkrétní tvrzení. Ad 1) Špatná spolupráce s odbory – žalobce od okamžiku, kdy se dověděl o vzniku odborové organizace, tuto organizaci považoval za obstrukční nástroj, který mu ztěžuje práci a bere čas, komunikace s ní byla z jeho strany velmi špatná, přistupoval k ní s despektem, veřejně ji dehonestoval. Ze strany žalovaného 1) byl žalobce opakovaně požádán a upozorněn, že odborovou organizaci musí brát jako partnera a jednat s ní s respektem. V tomto směru byl vyzván i dne 25.1.2021 na zasedání [anonymizováno] [územní celek]. Z jeho chování vůči odborové organizaci i z toho, jak o této organizaci hovořil, je však zřejmé, že žalobce výzvu žalovaného 1) nenaplnil. Ad 2) Pochybení zjištěná šetřením [anonymizována dvě slova] – zde se jedná o pět dílčích pochybení, konkrétních porušení ustanovení zákoníku práce, jak vyplývají z příslušného protokolu o kontrole. Ad 3) Dlouhodobě nedostatečná manažerská a řídící práce – zde žalovaný 1) poukázal především na to, že základní funkcí každého manažera je vést podřízené zaměstnance, vytvářet jim příznivé pracovní podmínky pro jejich práci, motivovat je k dalšímu osobnímu rozvoji. To však žalobce nedělal. Konkrétně pak žalobce a) selhal při jednání a nastavení formy komunikace s odborovou organizací, následoval despekt a dehonestace samotné odborové organizace ze strany žalobce, b) opakovaně porušoval zákoník práce, což je potvrzeno i kontrolou inspektorátu práce, c) prováděl bossing jako nadřízený pracovník, ten spočíval v určité formě šikany – psychickém nátlaku, vyhrožování a ponižování. Tuto formu jednání popsalo a potvrdilo [anonymizována tři slova], a to i řada služebně starších [anonymizováno] i provozních pracovníků včetně těch, co pracovali ve [anonymizováno] celý svůj život, d) devastoval mezilidské vztahy na pracovišti, nevytvářel dlouhodobě příznivé pracovní podmínky. V tomto směru žalobce jako [anonymizována dvě slova] zcela selhal v pozici mediátora a vedoucího pracovníka, který má své podřízené vést, spojovat a motivovat je. Jde o zcela konkrétní porušení povinností dle § 302 písm. c) zákoníku práce, e) destabilizoval [anonymizována dvě slova], tím byla ohrožena dostupnost [anonymizována dvě slova] ve městě. Žalovaný 1 jako zřizovatel má přitom povinnost dle [anonymizováno] zákona vytvářet podmínky pro [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], tyto podmínky však byly jednáním žalobce přímo ohroženy. V období konce dubna a začátku května byl žalovaný 1) kontaktován s dotazy z jiných měst, z jakého důvodu chtějí z [obec] zaměstnanci [anonymizováno] odcházet a ucházejí se o pracovní místa na jiných [anonymizováno] od nového [anonymizována dvě slova]. Pro žalovaného 1) se jednalo o bezprecedentní situaci, na kterou musel okamžitě reagovat, kdyby tak neučinil, rezignoval by na svou kontrolní funkci [anonymizována dvě slova], f) prohraný soudní spor s [anonymizováno] [příjmení] – žalobce zvolil zjevně chybný pracovně právní postup, žalovaný 1) shledává na straně žalobce přímou odpovědnost za výsledek tohoto civilního sporu. Závěrem žalovaný 1) navrhl zamítnutí žaloby.

3. Žalovaný 2) vyjádřil k žalobě obdobné stanovisko jako žalovaný 1), nemá proto smysl jej přepisovat do odůvodnění rozsudku. Žalovaný 2) oproti žalovanému 1) upozornil na to, že již samotná skutečnost vzniku odborové organizace na [anonymizována dvě slova] v České republice, navíc v menší obci, představuje poměrně neobvyklý jev signalizující, že ve [anonymizováno] není něco v pořádku. I žalovaný 2) navrhl zamítnutí žaloby.

4. Žalobce pak v návaznosti na vyjádření prvého a druhého žalovaného uvedl, že řada problémů ve [anonymizováno] vznikla v souvislosti s náročnou„ covidovou“ dobou, kdy byla zahájena distanční výuka, objevila se řada nových problémů a výzev, které bylo třeba řešit, a v důsledku těchto skutečností se i jeho způsob řízení stal poněkud direktivnější. K jednotlivým tvrzením žalovaných (v odůvodnění rozsudku shrnuto v odstavci 2 Ad 3 písm. a) až f) pak uvedl následující. Ad 3 písm. a) Pokud jde o jednání s odbory, žalobce s nimi jednal, svědčí o tom 13 zápisů ze společných setkání. Je přitom zřejmé, že jednání mezi zaměstnavateli a odbory nemusí být vždy zcela harmonická a přinášejí i určité kontroverze. Žalobce však s odbory jednal, problémy řešil, ale odbory chtěly jiného zaměstnavatele. To však nesvědčí o naprostém selhání žalobce. Ad 3 písm. b) Porušení zákoníku práce nemůže vyslovit odborová organizace. Inspektorát práce potom nezjistil závažné porušení povinností na straně zaměstnavatele, pouze méně závažná porušení, ta byla vesměs neprodleně odstraněna a napravena. Ad 3 písm. c) Žalobce odmítl svůj tzv. bossing vůči zaměstnancům. Ad 3 písm. d) V případě devastace mezilidských vztahů jde spíše o klišé a proklamace a ne o konkrétní tvrzení. Názorový střet se týkal spíše vedení a odborové organizace než vedení a zaměstnanců, takové střety plynou z povahy činnosti a potřeb zaměstnavatelů na jedné straně a odborů zastupujících zájmy zaměstnanců na straně druhé, jsou přirozené a nepřestavují pochybení zaměstnavatele. Ad 3 písm. e) Žalobce neví o tom, že by letech 2020 2021 došlo k odchodu velkého množství zaměstnanců., v této době nebyla podána žádná výpověď. Ad 3 písm. f) Prohraný soudní spor nebyl v důvodech odvolání žalobce uveden. Navíc od začátku sporů s paní [příjmení] byl ve věci přítomen i starosta obce ([anonymizováno], prvý žalovaný), spor byl veden profesionálním advokátem, navíc samo zastupitelstvo obce rozhodlo o pokračování sporu. Přímá odpovědnost žalobce rozhodně dáma není. Zjištěné skutečnosti 5. Dokazování spočívalo v provedení listinných důkazů a ve výsleších svědků a účastníků. Skutečnosti podstatné pro rozhodnutí zjištěné ze svědeckých výpovědí jsou vypsány postupně s odkazem na ty výpovědi, z nichž byly učiněny. Jde o komplexní hodnocení těchto výpovědí, není možné rozebírat výpovědi jednotlivě, nýbrž je nutné hodnotit výpovědi ve svém souhrnu, při jejich vzájemném porovnání.

6. Žalobce byl jmenován do funkce [anonymizována tři slova] a [anonymizována dvě slova] [obec] s účinností od 1.8.2019 (jmenovací listina ze dne 10.6.2019).

7. Žalobce byl odvolán z funkce [anonymizována tři slova] a [anonymizována dvě slova] [obec] s účinností ode dne doručení odvolání. Důvodem odvolání bylo závažné porušení a neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí. Konkrétně se jednalo o 1) nerespektování odborové organizace vzniklé na pracovišti a práv jejích členů, 2) závažné nedostatky v činnosti [anonymizováno] zjištěné [anonymizována tři slova] pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj, 3) dlouhodobě nedostatečná manažerská a řídící práce [anonymizováno], která má za následek devastaci mezilidských vztahů na pracovišti a destabilizaci [anonymizována dvě slova] (listina ze dne 12.5.2021).

8. Žalobce odvolání převzal dne 13.5.2021 (potvrzení o převzetí na odvolací listině podepsané žalobcem).

9. Žalobce byl odvolán na základě usnesení [anonymizováno] [územní celek] [číslo] [rok] ze dne 12.5.2021.

10. Žalobce vyzval žalovaného 1) k revokaci rozhodnutí o jeho odvolání, sdělil mu, že s důvody odvolání nesouhlasí a upozornil jej, že pokud nebude ustanoven znovu do funkce, podá žalobu na určení neplatnosti odvolání z funkce.

11. Dopisem ze dne 27.10.2020 byl žalobci oznámen vznik základní odborové organizace ČMOS pracovníků ve [anonymizováno] u zaměstnavatele [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [obec], název základní organizace [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] [obec], reg. [číslo]. Statutárním orgánem základní organizace je výbor ve složení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobce dopis převzal dne 27.10.2020. Vznik organizace byl oznámen též zřizovateli a [anonymizováno] radě. 12. [jméno] [územní celek] vzala vznik základní odborové organizace při [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] na vědomí (zápis ze zasedání [anonymizováno] [územní celek] ze dne 3.11.2020).

13. Zastupitelstvo [územní celek] vzalo vznik základní odborové organizace při [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] na vědomí (zápis ze zasedání [anonymizováno] [územní celek] ze dne 9.12.2020).

14. Dopisem ze dne 26.10.2020 informovala [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako zastupitelka [územní celek] starostu [územní celek]. [jméno] [příjmení] o nevhodném chování [anonymizována dvě slova] (žalobce) v souvislosti se založením odborové organizace u [anonymizováno] a [anonymizováno] [obec]. Žalobce se měl vyjadřovat v tom směru, že odborovou organizaci nechce, že mu takové založení přinese pouze papírování navíc, že to pro zaměstnance bude mít jen ten dopad, že budou častější a delší porady a že již zaměstnancům nepůjde na ruku.

15. Dopisem ze dne 2.11.2020 adresovaným [anonymizováno] [územní celek] žalobce na výše uvedený dopis [anonymizováno] [příjmení] reagoval. Popřel, že by vyjádřil názor, že odbory nechce, o vznikající odborové organizaci s některými zaměstnanci hovořil, to ale považuje za normální, nelíbí se mu, že odborová organizace vzniká v době nouzového stavu, kdy je na [anonymizováno] spoustu práce s distanční výukou. Odmítl, že by řekl, že již zaměstnancům nepůjde na ruku.

16. Na poradě [anonymizováno] dne 21.10.2020 žalobce řešil okolnosti, příčiny, důsledky a inspiraci ohledně vzniku odborů. Z obsáhlého pojednání zpracovaného žalobcem vyplývá, že žalobce byl seznámen s tím, že na [anonymizováno] je špatná atmosféra (nebo je tak minimálně některými [anonymizováno] vnímána) a že vznik odborů má přispět ke zlepšení této atmosféry a k řešení některých dalších problémů.

17. Z emailové korespondence mezi žalobcem a odborovou organizací vedené ve dnech od 2.11 do 9.11.2020 vyplývá, že odbory žádaly ředitele opakovaně o schůzku.

18. E-mailem ze dne 21.12.2020 žalobce informoval zástupce [územní celek] o činnosti odborů. V dopise vyjadřuje přesvědčení, že činnost kolem odborové organizace, tj. jednání s ní, připravuje vedení [anonymizováno] o čas, dokonce má žalobce za to, že činnost odborů začíná chod [anonymizováno] ohrožovat, a to právě odčerpáváním pracovního času, jejich dotazy a připomínky nejsou pro [anonymizováno] nijak přínosné a obohacující.

19. Ze zápisů z jednání mezi vedením [anonymizováno] a odborovou organizací ze dne 10.11.2020, 7.12.2020 a 15.12.2020 vyplynulo, že tato setkání proběhla,, řešily se některé sporné otázky (např. kritéria odměňování zaměstnanců, vysílání na pracovní cesty apod.).

20. Dopisem ze dne 8.1.2021 odborová organizace sdělila žalobci, že nezajistil projednání organizačních opatření pro zaměstnance, kteří budou zajišťovat distanční výuku zavedenou od 4.1.2021. Toto opatření se dotkne většího počtu zaměstnanců, bylo tedy povinností žalobce je projednat s odbory, ten to však neučinil, jde o porušení § 287 odst. 2 písm g) ZP.

21. V reakci na tento dopis ze dne 29.1.2021 žalobce sdělil, že zavedení distanční výuky od 4.1.2021 bylo nařízeno ministerstvem [anonymizováno], nešlo o rozhodnutí vedení [anonymizováno], žalobce proto neví, proč by jej měl s odbory projednávat.

22. Ze zápisu č. 1/ 2021 ze zasedání [anonymizováno] [územní celek] konaného dne 18.1.2021 vyplynulo, že bylo rozhodnuto o projednání záležitostí týkajících se provozu [anonymizováno] v [obec] s [anonymizována dvě slova] na dalším jednání rady. Podnětem pro toto rozhodnutí byla informace od odborové organizace.

23. Ze zápisu č. 2/ 2021 ze zasedání [anonymizováno] [územní celek] konaného dne 25.1.2021 vyplynulo, že s ředitelem [anonymizováno] (žalobcem), který se jednání rady účastnil, byla probrána situace [anonymizována dvě slova]. Žalobce sdělil, že jednání odborové organizace vnímá jako obstrukční. [jméno] uložila žalobci rychlé narovnání vztahů, zklidnění situace, nastavení vhodné formy komunikace a spolupráce s odborovou organizací.

24. Ze zápisu ze zasedání [anonymizována dvě slova] ze dne 26.1.2021 vyplynulo, že žalobce považuje jednání odborové organizace na nekorektní, má za to, že zástupci odborů hovoří jen za malou část zaměstnanců, pokud by zjistil, že členů je více (15 až 20), chápal by to jako projev nedůvěry své osobě a jako důvod pro odstoupení z funkce. Nedojde-li k narovnání vztahů, je rozhodnut odstoupit. [anonymizována dvě slova] [příjmení] vyzval žalobce k urychlenému narovnání vztahů a zklidnění situace, doporučil žalobci sjednat si vhodný právní servis k dané problematice. Pro uskutečnění společného jednání mezi odbory a vedením [anonymizováno] navrhl starosta jako zprostředkovatel tohoto jednání neutrální prostředí – zasedací prostory města.

25. Ze zápisu z jednání mezi vedením [anonymizováno] a odbory ze dne 3.2.2021 vyplynulo, že se řešila otázka rozpočtu a čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb.

26. Dopisem ze dne 7.2.2021 sdělila odborová organizace starostovi [územní celek]. [příjmení], že situace ve [anonymizováno] je nadále neudržitelná, zhodnotila způsob jednání ohledně čerpání FKSP pro rok 2021 a dále uvedla, že se s ní žalobce odmítá osobně setkávat.

27. Starosta [územní celek] požádal radního pro Pardubický kraj pana [jméno] [příjmení] o organizaci mediačního jednání mezi odbory a vedením [anonymizováno] (dopis ze dne 11.2.2021).

28. Starosta [územní celek]. [příjmení] požádal [anonymizována tři slova], [příjmení] inspektorát o provedení inspekce ve [anonymizováno], a to s ohledem na dlouhodobě velmi vypjatou situaci mezi vedením [anonymizováno] a zaměstnanci, resp. odborovou organizací a rovněž s ohledem na obvinění vznesených některými [anonymizováno] na adresu ředitele z bossingu či jiné formy psychické šikany či nátlaku (dopis ze dne 5.5.2021).

29. Dopisem ze dne 7.5.2021 [ulice] [anonymizována dvě slova] sdělila [anonymizováno] [obec] (zřizovateli, žalovanému 1), že otázka bossingu a pracovně právních záležitostí nespadá do kompetence ČŠI, uvedená oblast spadá do kompetence inspektorátu práce.

30. Oblastní inspektorát práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj sdělil žalovanému 1), že do jeho kompetence nespadá prošetřovat otázku existence bossingu či šikany na pracovišti, kontrola inspekce práce nemá charakter vyšetřování, jde o veřejnoprávní kontrolu, a to převážně kontrolu údajů a dokumentů poskytnutých kontrolovanou osobou. Inspektorát práce proto další kontrolu provádět nebude (dopis ze dne 13.5.2021).

31. Dopisem ze dne 6.5.2021 označeným jako výzva zřizovateli se 27 zaměstnanců [anonymizováno] obrátilo na [anonymizováno] [územní celek] s žádostí o pomoc. Signatáři uvedli, že situace ve [anonymizováno] je dlouhodobě neúnosná, jako zaměstnanci musí čelit psychickému nátlaku ze strany [anonymizována dvě slova] – absolutní kontrola, neustálý tlak na výkon, připomínky, výtky k odvedené práci, manipulace, nedůvěra, lhaní překrucování událostí a skutečností, osobní útoky, vyhrožování, ponižování, výčitky. Uvedené vede k vyčerpanosti zaměstnanců, ztrátě chuti do práce, to negativně dopadá na práci s dětmi. Někteří [anonymizováno] zaměstnanci se rozhodli, že pokud se atmosféra ve [anonymizováno] nezmění, odejdou. Závěrem pak signatáři požádali, aby se orgány města začaly situací zabývat a přijali taková opatření, aby se situace zlepšila. 32. [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [obec] vyzvali [územní celek] k odvolání žalobce z funkce [anonymizována dvě slova], tato výzva byla městu doručena dne 10.5.2021.

33. Základní organizace [anonymizována čtyři slova] [obec] požádala Oblastní inspektorát práce o provedení kontroly s tím, že má za to, že dochází k porušování práv odborů ze strany zaměstnavatele (dopis ze dne 19.2.2021).

34. Z protokolu o kontrole Oblastního inspektorátu práce ze dne 29.4.2021 vyplynulo, že kontrola byla v [anonymizováno] [obec] provedena dne 30.3.2021, kontrolováno bylo období od září 2020 do února 2021. Byla učiněna následující kontrolní zjištění: 1) porušení § 84 zákoníku práce – zaměstnavatel nevypracoval pro zaměstnankyně vyslané na pracovní cestu, konkrétně [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] písemný rozvrh týdenní pracovní doby a neseznámil s ním tyto zaměstnankyně s dvoutýdenním předstihem (jednalo se o období od 2.9. do 4.9.2020 a od 7.9. do 9.9.2020); 2) porušení § 96 odst. 1 písm. a) bod 1 zákoníku práce – zaměstnavatel nesplnil povinnost vést evidenci začátků a konců pracovních směn u 5 zaměstnanců v období září 2020 až únor 2021, chybí začátky a konce pracovní doby označené jako práce související; 3) porušení § 124 zákoníku práce – zaměstnavatel neposkytl [anonymizováno] [příjmení], vedoucí [anonymizována tři slova], za období září 2020 až únor 2021 příplatek za vedení; 4) porušení § 203 odst. 2 písm. a) bod 1 zákoníku práce – zaměstnavatel neposkytl [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za prosinec 2020 za výkon funkce člena orgánu odborové organizace – každá zaměstnankyně v rozsahu 5 hodin, 5) porušení § 287 odst. 2 písm. c) zákoníku práce – zaměstnavatel neprojednal s odborovou organizací změny organizace práce platné na pracovišti od 4.1.2021 v souvislosti s distanční výukou v návaznosti na usnesení vlády ČR. 35. [anonymizována tři slova] [obec] podala námitky proti kontrolním zjištěním ad 2) a ad 5) s tím, že pedagogický pracovník si sám může rozvrhnout jinou práci a u tohoto individuálního rozvržení se dost dobře nedají evidovat začátky a konce, neboť často jde o rozdrobené úseky a že od 4.1.2021 fakticky nedošlo ke změně organizace práce, pouze ke změně formy a možnosti tuto práci vykonávat z domu; distanční výuka byla zaměstnancům známa a používala se již na jaře a na podzim 2020. Pedagogům se neměnila pracovní doba ani rozvrh vyučovacích hodin.

36. Oblastní inspektorát práce námitky zamítl. Vysvětlil, že i přes možnost rozvržení pracovní doby samotnými pedagogickými pracovníky není zaměstnavatel zbaven povinnosti evidovat začátky a konce pracovních směn. Tyto údaje jsou zásadní pro dodržení odpočinků mezi směnami a odpočinků v týdnu, pro určení nároků na příplatky za práci v noci, za práci přesčas. Dále vysvětlil, že od 4.1.2021 bylo ministerstvem [anonymizováno] nařízeno zavedení distanční výuky. Změna, k níž došlo od 4.1.2021, tj. samotným zaměstnavatelem zmíněná možnost pracovat z domu, představuje změnu v organizaci práce týkající se většího počtu zaměstnanců a tato změna měla být projednána s odbory.

37. Ze zápisu [číslo] [rok] ze zasedání [anonymizováno] [územní celek] konaného 12.5.2021 vyplynulo, že na zasedání byla vyjádřena nedůvěra žalobci jako řediteli [anonymizováno] s tím, že nezvládl svoji manažerskou pozici, byl seznámen s výzvou zaměstnanců [anonymizováno] ze dne 6.5.2021 s tím, že tato výzva má pro město zásadní význam, žalobce skutečnosti uvedené ve výzvě popřel, starosta města sdělil, že 27 zaměstnancům nemá důvod nevěřit, žalobce označil za podněcovatele špatné situace odbory, následně byl žalobce vyzván k vlastní rezignaci, to odmítl; rada poté přistoupila k odvolání žalobce z funkce [anonymizována dvě slova], všech pět členů rady hlasovalo pro.

38. Dále byly k důkazu provedeny zápisy z porad vedení [anonymizováno] ze dne 5.3.2021, ze dne 12.3.2021, ze dne 19.3.2021, ze dne 26.3.2021, ze dne 9.4.2021, ze dne 16.4.2021, ze dne 23.4.2021, ze dne 30.4.2021 a ze dne 7.5.2021. Poradám byly často přítomny i některé z členek výboru odborů.

39. Ze zápisu z jednání ze dne 2.3.2021 mezi vedením [anonymizováno] a odbory za účasti radního Pardubického kraje pana [jméno] [příjmení] vyplynulo, že na poradě bylo dohodnuto, že informování a projednávání odborů bude probíhat písemně, ústně, příp. e-mailem, písemnosti budou předávány přes podatelnu, podklady pro jednání budou předkládány s časovým odstupem min. 7 kalendářních dnů, porady vedení budou probíhat jednou týdně s možností účasti odborů. Dále bylo dohodnuto čerpání z FKSP pro rok 2021.

40. Dopisem ze dne 24.5.2021 adresovaným orgánům [územní celek] vyjádřila [anonymizováno] [jméno] [příjmení] podporu žalobci s tím, že jeho odvolání bylo unáhlené, jednostranné a nespravedlivé.

41. Dopisem ze dne 25.5.2021 adresovaným orgánům [územní celek] vyjádřila [anonymizováno] [jméno] [příjmení] podporu žalobci, považovala jeho odvolání za unáhlené, vyjádřila svoje přesvědčení, že negativní roli v celé věci sehrály odbory.

42. Zjištění učiněná soudem z výslechu účastníků a svědků jsou shrnuta jako jednotlivá zjištěná podstatná pro soudní rozhodnutí s uvedením těch výpovědí, z nichž vyplývají. S ohledem na rozsah těchto výpovědí je to jediný způsob, jak zachovat elementární přehlednost odůvodnění.

43. Na [anonymizováno] byla špatná atmosféra již v době před založením odborové organizace, založení odborů bylo považováno za poslední možnost, jak tuto špatnou atmosféru zlepšit (výpověď [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [jméno] [příjmení]).

44. Špatná atmosféra vyplývala z nároků žalobce, které kladl na zaměstnance, a ze způsobu, jak komunikoval, a to direktivně, jak kontroloval plnění úkolů (výpověď [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizována tři slova] [příjmení], [jméno] [příjmení]).

45. Špatná atmosféra a strach zaměstnanců chodit do [anonymizováno] vyplýval z toho, jak se k nim choval žalobce, někteří odcházeli s brekem z porad, porady byly nesmyslně dlouhé a nebyly počítány do pracovní doby, ze strany žalobce byla nedůvěra k zaměstnancům a absolutní kontrola všeho, co dělali (výpověď [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [jméno] [příjmení]).

46. Žalobce si nepřál založení odborů, vyjádřil se, že odbory nechce, zjišťoval, proč byly založeny, kdo za nimi stojí a kdo je jejich členem, členkám výboru [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] vyhrožoval delšími poradami a tím, že jim neumožní ošetřovné na dítě (výpověď [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [jméno] [příjmení]).

47. Založení odborů uklidnění nepřineslo, ze stany žalobce se jednání ještě spíše vyhrotilo, žalobce odbory nerespektoval, dehonestoval je (výpověď [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [jméno] [příjmení]).

48. Kvůli působení žalobce zvažovalo odchod ze [anonymizováno] několik [anonymizováno], konkrétně [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], paní [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a dále vedoucí [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] (výpovědi [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení]. [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [jméno] [příjmení]).

49. Výpovědi slyšených účastníků a svědků soud považuje za věrohodné, s výjimkou účastnické výpovědi žalobce a svědecké výpovědi [anonymizováno] [příjmení]. Svědci i účastníci vypovídali spontánně, autenticky, někdy i s určitým emočním zabarvením, to se týkalo zejména účastnické výpovědi [anonymizováno] [příjmení] a do určité míry i svědecké výpovědi [anonymizováno] [příjmení]. Tato emotivita ovšem nijak neubírá jejich věrohodnosti, spíše naopak. Obsahově se tyto výpovědi v podstatě shodovaly, zároveň se však nejednalo o výpovědí tzv. přes kopírák, nešlo tedy o nějaké naučené předem připravené vyprávění pro soud. Mezi slyšenými svědky byly i osoby, které nebyly členy odborů, konkrétně [anonymizováno] [příjmení], či osoby, o kterých rozhodně nelze říci, že by byly zaměřeny proti žalobci, konkrétně [anonymizováno] [příjmení], přesto i tyto výpovědi v podstatných rysech potvrzují to, co vypovídali ostatní. [anonymizováno] [příjmení], která jinak stála spíše na straně žalobce a kritizovala činnost odborů, potvrdila významnou skutečnost, a sice špatnou atmosféru na [anonymizováno] ještě před založením odborů s tím, že důvodem této špatné atmosféry byla direktivní komunikace ze strany žalobce. Výpověď [anonymizováno] [příjmení] se pak v základních ohledech shodovala s výpověďmi [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení]. Výpovědi těchto tří byly nejobsáhlejší, což lze snadno vysvětlit tím, že právě tyto tři [anonymizováno] byly členky výboru odborové organizace a nesly tak největší část střetů s žalobcem, měly s nimi nejvíce osobních bezprostředních zkušeností.

50. Výpověď žalobce soud nepovažuje za věrohodnou. Žalobce byl vyslechnut až jako poslední, což soud učinil záměrně, aby žalobce, kterého důkazní břemeno k prokázání důvodů odvolání netížilo, měl možnost reagovat na výpovědi ostatních účastníků a svědků. Jeho výpověď v podstatě představuje generální popření všeho negativního z jeho strany ve vtahu k ostatním [anonymizováno] a zaměstnancům a k atmosféře ve [anonymizováno]. Žalobce má za to, že pokud nějaké problémy existovaly, pak příčinou toho byla obtížnost situace ve [anonymizováno] ve [anonymizována dvě slova] [rok] [rok], zejména v souvislosti s epidemií covidu a distanční výukou. Soud však tomuto vysvětlení a popisu situace neuvěřil. Ve srovnání s výpověďmi ostatních svědků a účastníků a v kontextu listinných důkazů výpověď žalobce nemůže obstát, je s nimi v příkrém rozporu. Nejde přitom zdaleka o výpovědi pouze„ tří nespokojených [anonymizováno]“ ([anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení]), nýbrž o výpovědi dalších osob ([anonymizováno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení]) a o řadu objektivních listinných důkazů (v této souvislosti jde zejména o výzvu [anonymizována dvě slova] ze dne 6.5.2021, kterou podepsalo [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]). Tyto důkazy jasně hovoří o tom, že situace [anonymizována dvě slova] je špatná, atmosféra negativní, chybí důvěra vedení, je zde nadměrný tlak na [anonymizováno] a další zaměstnance ze strany ředitele, která vyúsťuje v psychický nátlak, řada [anonymizováno] uvažuje velmi vážně o odchodu ze [anonymizováno], někteří z nich si už i vyjednávali zaměstnán jinde. Příčinou tohoto stavu je pak podle těchto důkazů osoba ředitele a jeho chování a přístup k ostatním [anonymizováno] a zaměstnancům [anonymizováno]. V tomto směru lze říci, že výpověď žalobce je zcela izolovaná a nelze jí věřit.

51. Stejně tak nevěrohodnou výpovědí je i výpověď [anonymizováno] [příjmení]. Její výpověď je snad v ještě větším kontrastu k ostatní mase důkazů než výpověď žalobce. Z její výpovědi vlastně vyplynulo, že situace ve [anonymizováno] ve [anonymizována dvě slova] [rok] [rok] byla normální a žádný výraznější problém nebyl, pokud ano, tak jen v důsledku covidových opatření. Nelze věřit tomu, že [anonymizováno] [příjmení] si nevšimla a necítila špatnou atmosféru ve [anonymizováno] a problémy, které zde byly ve vztahu mezi žalobcem, potažmo vedením [anonymizováno] na jedné straně a odborovou organizací a dalšími zaměstnanci na straně druhé. Tato nedobrá atmosféra a vyostřené vztahy byly tak zjevné, že zaměstnanec [anonymizována dvě slova], si jich všimnout musel. Soud proto považuje výpověď [anonymizováno] [příjmení] za nevěrohodnou.

52. Soud ve věci neprovedl všechny navržené důkazy, zejména neprovedl některé důkazy navržené žalobcem; jde o některé z těch, které byly navrženy v jeho podání ze dne 15.3.2023 (č.l. 266 spisu). Tyto důkazy nebyly provedeny proto, že řada z nich směřovala k prokázání tvrzení, která soud nepovažoval za významná pro rozhodnutí ve věci. Konkrétně se soud nezabýval tím, zda distanční výuka byla či nebyla zvládnuta, neboť to nijak nesouvisí s důvody odvolání žalobce z funkce a pouze existencí těchto důvodů se soud zabýval. Proto nebyly vyslechnuty [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] a nebyl proveden důkaz zprávou [obec] [anonymizována dvě slova] ze šetření z 13. až 14. května 2021. Stejně tak soud nevyslechl svědky [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení], neboť otázka důvodů odchodu [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] nebyla pro rozhodnutí podstatná. Konečně soud nevyslechl všech 27 signatářů dopisu ze dne 6.5.2021 – výzva zřizovateli. Soud takový důkaz považuje za nadbytečný, Šest z těchto signatářů bylo vyslechnuto, jejich výpovědi se v těch základních bodech shodují. Soud nepředpokládá, že některý ze signatářů této výzvy ji podepsal, aniž by věděl, co podepisuje, nebo by ji podepsal a přitom se s ní neztotožňoval. Výslech všech signatářů proto soud nepovažuje za potřebný. Při výběru těch, které vyslechne, přitom soud vycházel z důkazních návrhů žalovaných a právě žalobce (ten navrhoval vyslechnout v této souvislosti [anonymizováno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]). Jen pro úplnost soud uvádí, že existence bossingu či šikany dost dobře nelze prokazovat jinak než svědeckými a účastnickými výpověďmi, což soud učinil. Těžko předpokládat, že k tomu existuje nějaké šetření jiné povahy – takové šetření by opět muselo mít povahu výslechů těchto osob, přičemž jde jen o to, kdo takové výslechy provádí. Pokud by je prováděl zřizovatel (žalovaný 1), byly by takové výsledky snadno zpochybnitelné, logicky je proto provádí až soud v rámci soudního sporu. Argumentaci žalobce v této souvislosti (šetření ohledně bossingu a šikany ze strany zřizovatele a při jeho absenci prohlášení žalovaných o neexistenci bossingu, tedy popření vlastních tvrzení) soud považuje za poněkud nesrozumitelnou.

53. Soud rovněž neprovedl důkazy navržené žalobcem po koncentraci řízení. Jednak má soud za to, že nejsou naplněny předpoklady prolomení koncentrace řízení, jednak i kdyby naplněny byly, není provedení těchto důkazů potřebné, skutkový stav je objasněn dostatečně ostatními důkazy. Výslech [anonymizováno] radního Pardubického kraje [anonymizováno] [příjmení] není potřebný, neboť jeho případný popis průběhu jednání ze dne 2.3.2021 by nemohl nijak vyvrátit zjištění učiněná z listinných důkazů a zejména z výslechů svědků a účastníků, zaměstnanců [anonymizováno], kteří, na rozdíl od [anonymizována dvě slova], byly schopni vypovídat přímo o dění ve [anonymizováno]. Už vůbec nemá smysl zjišťovat, kolik hodin strávili členky výboru odborové organizace na home office či v pracovní neschopnosti. Žalobce v tomto směru tvrdil, že na home office či v pracovní neschopnosti strávili jmenované [anonymizováno] převážnou část [anonymizována dvě slova], což má být v rozporu s jejich barvitými výpověďmi o dění [anonymizována dvě slova]. Soud této argumentaci nerozumí. Slyšené svědkyně, resp. účastnice (v případě [anonymizováno] [příjmení], současné [anonymizována dvě slova] [obec]) vypovídali pod příslušným poučením, soud jejich výpovědi hodnotí jako věrohodné. To, že byli na nějaký čas na home office, rozhodně neznamená, že nemohli vnímat atmosféru ve [anonymizováno]. Ostatně právě tyto tři členy výboru byly v kontaktu s žalobcem, což vyplývá i z řady listinných důkazů, z nichž mnohé předložil sám žalobce (viz záznamy z jednání s odbory, záznamy z porad vedení apod.). Nakonec, a to soud považuje za obecně známou skutečnost, ve [anonymizována dvě slova] [rok] [rok] výuka probíhala následovně: září až polovina října prezenční formou, druhá polovina října až konec listopadu distanční formou, prosinec prezenční formou, po vánočních prázdninách až do poloviny dubna distanční formou, od poloviny dubna do poloviny května prezenční formou při týdenním střídání tříd, od poloviny května do konce [anonymizována dvě slova] prezenční formou. Není jediný důvod se domnívat, že by při tomto režimu nemohli [anonymizováno] být dostatečně obeznámeni se situací a atmosférou ve [anonymizováno].

54. Závěr soudu o skutkovém stavu je tedy následující. Již od počátku [anonymizována dvě slova] [rok] [rok] panovala na [anonymizováno] [obec] napjatá atmosféra, řada [anonymizováno] chodila do práce se strachem, vadil jin nátlak ze strany [anonymizována dvě slova], direktivní způsob řízení, tlak na výkon, neustálá kontrola a nedůvěra ze strany vedení, porušování pracovněprávních předpisů. Z tohoto důvodu jako pokus o zlepšení situace a dosažení určité protiváhy proti řediteli [anonymizováno] došlo k založení odborové organizace, členkami výboru se stali [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení]. Žalobce jako [anonymizována dvě slova] přijal vznik odborů s nevolí, považoval to za obstrukci, dával to jasně najevo, zjišťoval, kdo je v odborech a proč, odbory dehonestoval a neplnil některé povinnosti, které zákoník práce zaměstnavateli ve vztahu k odborové organizaci ukládá. Zřizovatelem [anonymizováno] byl žalobce vyzván ke zlepšení situace [anonymizována dvě slova] a k tomu, aby s odbory komunikoval a plnil příslušné povinnosti zaměstnavatele k odborům. Ze zjištění inspektorátu práce za období září 2020 až únor 2021 bylo zjištěno pět dílčích pochybení – porušení zákoníku práce zaměstnavatelem ve vztahu k zaměstnancům i odborové organizaci. Situace [anonymizována dvě slova] se v průběhu času nezlepšila, spíše došlo k jejímu vyhrocení, vše nakonec vyvrcholilo písemnou žádostí 27 zaměstnanců [anonymizováno] adresovanou zřizovateli o řešení situace. V případě, že by ke změně nedošlo, hrozil odchod až [anonymizována dvě slova]. Zřizovatel nato přistoupil k odvolání [anonymizována dvě slova]. Skutkově je vymezil třemi okruhy: 1) nerespektování odborové organizace, 2) pochybení zjištěná kontrolou inspektorátu práce, 3) nedostatečná řídící práce, která má za následek devastaci mezilidských vztahů na pracovišti a destabilizaci [anonymizována dvě slova]. Posouzení věci 55. Žalobce se domáhá určení neplatnosti odvolání z funkce [anonymizována dvě slova], jde tedy o určovací žalobu podle § 80 o.s.ř. Na jejím podání má nepochybně právní zájem, neboť jedině rozhodnutí soudu může důsledky odvolání zvrátit. Jeho žaloba je postavena na tom, že důvody uvedené v listině o odvolání, resp. následně konkretizované v průběhu tohoto soudního řízení, dány nejsou. V této souvislosti žalobce zdůraznil, že [anonymizováno] zákon vymezuje možnost odvolat [anonymizována dvě slova] v průběhu jeho funkčního období poměrně přísně, musí dojít ze strany takového ředitele k závažnému porušení nebo neplnění jeho povinností. K tomu podle názoru žalobce nedošlo. Pokud nějaké povinnosti porušil – viz např. zjištění inspektorátu práce – nejde o porušení závažná, ale spíše drobná nepodstatná. Je pravdou, že [anonymizována dvě slova] [rok] [rok] byl náročný, ale to bylo dáno především covidovou pandemií. Žalobce za svým odvoláním vidí snahu několika málo nespokojených [anonymizováno], zejména se jedná o členky výboru odborové organizace, které se systematicky snažily o jeho odvolání. Jakýkoli nadměrný nátlak či dokonce bossing ze své strany popřel.

56. Podle ust. § 165 odst. 5 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb., o [anonymizováno], základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen [anonymizováno] zákon) platí, že ředitele [anonymizováno] právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace a vedoucího organizační složky státu nebo její součásti může zřizovatel odvolat z vedoucího pracovního místa z důvodů závažného porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele, které bylo zjištěno zejména inspekční činností [obec] [anonymizována dvě slova] nebo zřizovatelem.

57. Z citované právní úpravy vyplývá, že k odvolání ředitele může zřizovatel přistoupit skutečně pouze v případech závažného neplnění či porušení jeho povinností. Jmenováním do funkce ředitele se pracovní poměr žalobce změnil tak, že se stal jmenovaným zaměstnancem. Současně je třeba vycházet z toho, že [anonymizována dvě slova] je rovněž vedoucím zaměstnancem ve smyslu § 11 zákoníku práce a dopadají na něj tudíž i povinnosti stanovené v § 302 zákoníku práce. Jako [anonymizována dvě slova] právnické osoby má potom rovněž povinnosti zaměstnavatele ve vztahu k zaměstnancům této [anonymizováno] právnické osoby. V okamžiku vzniku odborové organizace na pracovišti pak bylo povinností žalobce plnit i povinnosti zaměstnavatele ve vztahu k odborům – zejm. informační a projednací povinnost dle § 287 zákoníku práce.

58. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobce svoje povinnosti [anonymizována dvě slova] neplnil a porušil, přičemž míra tohoto neplnění a porušení je natolik velká, že lze hovořit o závažném neplnění a porušení povinností [anonymizována dvě slova], konkrétně o porušení povinností § 287 zákoníku práce a zejména § 302 písm. c) zákoníku práce.

59. V dané souvislosti je třeba nejprve zdůraznit, a soud na to opakovaně účastníky upozorňoval v průběhu řízení, že přezkum soudu se omezuje pouze na to, zda důvody uvedené v odvolání žalobce z funkce ředitele jsou dány či nikoli, tedy zda tyto (a žádné jiné) skutečnosti představují závažné neplnění či porušení povinností [anonymizována dvě slova], pro které je zřizovatel oprávněn ředitele odvolat. Skutečnosti zakládající důvod odvolání přitom nemusejí být v odvolání vymezeny zcela konkrétně do nejmenších podrobností, nicméně pozdější konkretizace těchto skutečností nesmí jít nad rámec povšechně vymezených důvodů. Zjednodušeně řečeno tyto důvody nemohou být později vymyšleny zcela nově. Nutno říci, že žalovaní ve své podrobné konkretizaci skutečností zakládajících důvod odvolání tyto mantinely nepřekračují s výjimkou jedné jediné – prohraný spor s [anonymizováno] [příjmení], bývalou [anonymizována dvě slova] [obec]. Tento důvod nijak z listiny o odvolání ředitele nevyplývá, ani nebyl řediteli kladen k tíži na zasedání rady předcházející jeho odvolání, jde o zcela novou skutečnost uplatněnou až v rámci řízení před soudem. Soud proto tuto skutečnost nijak nehodnotil, neboť není a nebyla důvodem pro odvolání žalobce zřizovatelem.

60. Ostatní skutečnosti vymezené žalovanými v průběhu soudního řízení potom spadají zcela nepochybně pod obecně vymezené důvody v listině o odvolání. Lze plně souhlasit s účastníky, že jde vlastně o tři okruhy skutečností, jak je sami v průběhu řízení vymezili. Je vhodné pouze doplnit, že první dva okruhy, tj. nerespektování odborové organizace a kontrolní zjištění inspektorátu práce se do určité míry prolínají s třetím okruhem, tj. nedostatečnou řídící prací ředitele, která má za následek devastaci mezilidských vztahů na pracovišti a destabilizaci [anonymizována dvě slova]. Tento třetí okruh potom soud považuje za nejzávažnější.

61. Osoba [anonymizována dvě slova] je ve [anonymizováno] klíčová. Nemůže existovat dobrá [anonymizováno] bez dobrého ředitele, stejně tak platí, že pokud není dobrý ředitel, nemůže být dobrá ani [anonymizováno]. Ředitel je tím, kdo [anonymizováno] řídí, kdo určuje, jakým směrem se bude ubírat, kdo má potřebné nástroje a pravomoci k jejímu řízení. Asi nejpodstatnější složkou práce [anonymizována dvě slova], ostatně jako každého manažera, je práce s lidmi. Ředitel [anonymizováno] potažmo jakýkoli manažer (např. ředitel podniku, ředitel divadla, předseda soudu) může být na slovo vzatý odborník, pokud ovšem neumí pracovat s lidmi, dobrým ředitelem (manažerem) nikdy nebude. Z dokazování je přitom zřejmé, že právě práci s lidmi, zaměstnanci [anonymizováno], svými podřízenými, a to jak s [anonymizováno] a ostatními pedagogickými pracovníky, tak s provozními zaměstnanci, žalobce dlouhodobě nezvládal. Ještě markantnější je to v prostředí dané [anonymizováno], poměrně malého, relativně uzavřeného pracoviště, kde se všichni dobře znají, což je patrné i z toho, že si všichni mezi sebou tykají (viz jednotlivé e-maily či zápisy z porad apod.). Slyšení svědci až na jednu výjimku potvrdili, že atmosféra ve [anonymizováno] byla špatná a že příčinou této špatné atmosféry bylo jednání žalobce k podřízeným. Vznik odborů potom byl důsledkem tohoto stavu, šlo o snahu atmosféru ve [anonymizováno] zlepšit a dotlačit ředitele k tomu, aby své jednání změnil. Je rovněž zřejmé, že žalobce se vnitřně nesmířil se vznikem odborů, bral to jako útok proti své osobě a dával to také jasně najevo. Do značné míry jde opět o neschopnost jednat s lidmi – nakonec je přeci jedno, jestli jde o výbor odborové organizace nebo odborově neorganizované zaměstnance, podstatou je vždy jednání s konkrétními lidmi. A [anonymizována dvě slova] jako každý jiný manažer by se svými podřízenými měl jednat. Výsledkem působení žalobce bylo, že 27 zaměstnanců [anonymizováno], tj. jedna polovina všech zaměstnanců, se obrátila v květnu 2021 na zřizovatele [anonymizováno] s žádostí o pomoc, kdy označili situaci ve [anonymizováno] v důsledku jednání žalobce za neúnosnou. Osm [anonymizováno] vážně uvažovalo o odchodu ze [anonymizováno], někteří z nich již měli předjednané působení jinde. Otázkou je, co víc by mělo být dokladem špatné manažerské práce žalobce, jeho neschopnosti jednat s lidmi, svými podřízenými. Navíc je třeba vzít v úvahu, že nespokojených zaměstnanců mohlo být i více, pouze se báli pod zmíněnou žádost podepsat. V této souvislosti je třeba mít na paměti, že 6.5.2021 tito zaměstnanci nemohli vědět, zda žalobce bude odvolán či nikoli. Ostatně onen dopis ani není koncipován jako žádost o odvolání [anonymizována dvě slova], ale jako žádost o pomoc.

62. Z hlediska zřizovatele, žalovaného 1) je potom pochopitelné, že přistoupil k odvolání žalobce. Moc jiných možností mu ani nezbývalo. Přitom nejde o nějaké náhlé odvolání bez varování, situace byla řešena zřizovatelem již minimálně od ledna 2021, kdy byl žalobce radou města vyzván, aby situaci uklidnil a zlepšil komunikaci s odborovou organizací. Žalovaný 1) přitom měl zprávy od [anonymizováno] a dalších zaměstnanců [anonymizováno] (nejen od odborů) a současně měl informace od nezúčastněných osob o tom, že [anonymizováno] ze [anonymizováno] [obec] si sjednávají místa na jiných [anonymizováno] (viz výpověď [anonymizováno] [příjmení]). Žalovaný 1) tak stál před volbou buď žalobce odvolat a tím zajistit chod [anonymizováno], nebo žalobce neodvolat, riskovat odchod osmi, ne-li více [anonymizováno] a tím se dostat do situace, kdy [anonymizováno] nebude mít personální kapacitu zajistit základní vzdělávání. To je přitom jedna z povinností zřizovatele [anonymizováno] ([ustanovení pr. předpisu]. Za této situace není možné po žalovaném 1) spravedlivě požadovat, aby nadále strpěl žalobce ve funkci [anonymizována dvě slova].

63. Nelze akceptovat obranu žalobce, že nespokojenost ve [anonymizováno] je záležitostí úzkého okruhu lidí, zejména„ třech nespokojených [anonymizováno]“, které vytvořily odborovou organizaci. Shodně jako tři zmíněné [anonymizováno] totiž vypovídali i další svědci, jmenovitě např. [anonymizováno] [příjmení], která členkou odborů ani nebyla. Navíc o velké nespokojenosti až zoufalství velkého počtu zaměstnanců svědčí výzva zřizovateli ze dne 6.5.2021. Jistě lze dát za pravdu žalobci, že vztah zaměstnavatel – odbory nemusí být vždy zcela harmonický, nicméně vše má své meze a [anonymizována dvě slova] jako manažer musí jednat profesionálně. Pokud odbory vzniknou, tak ať se mu to líbí nebo ne, musí je respektovat a dodržovat příslušná ustanovení zákoníku práce. Ta žalobce objektivně porušoval, ostatně hovoří o tom i zpráva inspektorátu práce. Již samotný fakt, že zřizovatel musel žalobce upomínat na to, že si má zajistit právní servis a dodržovat ve vztahu k odborům zákoník práce svědčí o neprofesionalitě žalobce. Žalobce rovněž porušil ust. § 302 písm. c) zákoníku práce, tedy povinnost vytvářet příznivé pracovní podmínky. Jestliže minimálně polovina zaměstnanců (a třetina [anonymizováno] – zde soud vychází z tvrzení samotného žalobce) se obrátí na zřizovatel o pomoc, pak se o příznivém pracovním prostředí nedá mluvit.

64. Žalobce se bránil mj. tím, že zpochybňoval existenci žalovanými tvrzené šikany či bossingu zaměstnanců. V tomto směru poukazoval na neexistenci jakéhokoli šetření, které by se touto otázkou zabývalo. V tomto směru je třeba říci, že žalovaný 1) se obrátil s žádostí o přešetření této záležitosti jak na [anonymizována tři slova], tak na Oblastní inspektorát práce, obě instituce jej odmítly s tím, že daná věc nespadá do jejich kompetence. Je otázka, co v takové situaci měl žalovaný 1) dělat, zda provádět nějaké vlastní šetření, přičemž je potom otázkou, jak by takové vlastní šetření mělo vypadat apod. Svým způsobem za takové„ šetření“ lze považovat shromažďování informací od [anonymizována dvě slova] či dalších osob, ke kterému docházelo (viz výpověď [anonymizováno] [příjmení]). [anonymizována dvě slova] v ust. § 166 odst. 5 písm. a) předpokládá, že porušení či neplnění povinností ředitelem [anonymizováno] bylo zjištěno zejména inspekční činností [obec] [anonymizována dvě slova] nebo zřizovatelem. Zřizovatel tedy podle zákona má případná porušení povinnosti zjišťovat, ovšem jakým způsobem, to není nikde stanoveno. Výše uvedený způsob shromáždění informací zřizovatelem tak lze považovat za zjištění ve smyslu [anonymizována dvě slova]. Učiněná zjištění pak zřizovatel sám vyhodnocuje a eventuálně přistoupí k odvolání z funkce. Jde o výraz jeho pravomoci, nicméně odvolaný ředitel má možnost takové rozhodnutí podrobit soudnímu přezku. Je přitom jasné, že v takovém případě konečné slovo ve věci bude mít vždy soud, který si formou dokazování obstará potřebná skutková zjištění. Tak je tomu i v projednávané věci. Zjištěné skutečnosti v soudním řízení potom opravňují soud konstatovat, že žalobce skutečně svým jednáním přivodil velmi špatné vztahy na pracovišti, kdy významná část [anonymizováno] a dalších zaměstnanců do [anonymizováno] chodila nerada, vnímali nepřiměřený tlak na výkon a mnozí z nich počítali s odchodem. O vytváření příznivých pracovních podmínek tak nemůže být ani řeč. Je přitom nerozhodné, jestli takové jednání lze označit za bossing nebo šikanu, podstatné je, že jde o nezvládnutí role manažera zejména v přístupu k podřízeným. Jestliže polovina zaměstnanců [anonymizováno] považuje jednání žalobce za neúnosné, jde o výsledek jeho selhání jako manažera a o evidentní porušení jeho povinnosti dle § 302 písm. c) zákoníku práce.

65. Lze proto shrnout, že důvody pro odvolání žalobce z funkce [anonymizována dvě slova], tak jak je prvý žalovaný vymezil v listině o odvolání, dány jsou. Žaloba proto byla zamítnuta. Náklady řízení 66. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., plný úspěch ve věci měli žalovaní, mají proto právo na náhradu nákladů řízení. Délka řízení nehraje v otázce přiznání náhrady nákladů řízení žádnou roli, ostatně samotná délka řízení náklady řízení nijak nenavýšila. Jen pro úplnost je třeba říci, že řízení netrvalo nijak nestandardně dlouho, ve věci proběhla tři jednání v rozmezí půl roku, jednáním předcházela přípravná fáze. Je pravdou, že byla delší s ohledem na nutnost vyzvat žalované k doplnění jejich vyjádření a je také pravdou, že jejich vyjádření byla doplňována několikrát. Nicméně tuto skutečnost soud zohlední tím způsobem, že vyjádření ve věci bude pojímat jako jeden celek a ne tedy jako tři samostatná podání. Obecně však z hlediska práva na náhradu nákladů řízení postup žalovaných nemá vliv. Bylo na žalobci, aby si zvážil svůj případný úspěch ve věci. Ve sporném řízení nese náklady neúspěšná strana.

67. V případě prvého žalovaného jde o následující náklady řízení – odměna advokáta za poskytnuté právní služby, za jeden úkon náleží odměna ve výši 2.500 - Kč (§ 9 odst. 3 písm. a), § 7 bod 5 vyhl. 177/1996 Sb.). Soud uznal poskytnutí následujících úkonů právní služby – příprava a převzetí věci, písemné podání ve věci samé (pod jeden úkon soud zahrnuje písemná podání ze dne 8.11.2021, ze dne 8.4.2022, ze dne 2.12.2022, neboť jde o postupné doplňování vlastního vyjádření k žalobě ve spojení s výzvou soudu), písemné podání ze dne 21.3.2023 (reakce na koncentrační výzvu), dvě porady s klientem přesahující jednu hodinu – soud akceptuje vždy poradu před jednáním soudu nikoli však porady další, jedna z nich měla dokonce proběhnout ještě před zahájením soudního řízení, dále účast na soudních jednání dne 20.2.2023 (přes 2 hod, tj. dva úkony), dne 15.5.2023 (přes 4 hod, tj. 3 úkony), dne 26.6.2023 (přes 2 hod, tj. dva úkony), celkem tedy 12 úkonů. Odměna tak činí 30.000 - Kč. K tomu náleží paušál 12 x 300 - Kč. Náhrada cestovních výdajů představuje cesty k jednání soudu a zpět na trase [obec] – [obec], tj. 3 x 26 km, amortizace dle vyhl. č. 467/2022 Sb. 5,20 Kč/km, tj. 406 - Kč, spotřebované pohonné hmoty při spotřebě použitého vozidla 7,8 l /100 km, cena benzínu Natural dle vyhl. 41,20 Kč, spotřebované pohonné hmoty činí po zaokrouhlení částku 251 - Kč, spotřeba za cesty z [obec] do [obec] a zpět – porady s klientem, jedna cesta 100 km, uznány dvě takové porady, tedy 200 km, jedna z porad uskutečněna v roce 2022, podle vyhl. č. 511/2021 Sb. cena za amortizaci 4,70 Kč/km, cena benzínu 44,50 Kč – za cestu v roce 2022 tak náleží cestovné 470 - Kč + 347 - Kč (celkem 817 - Kč), za cestu v roce 2023 náleží cestovné 520 - Kč + 321 - Kč (celkem 841 - Kč). Celkem cestovné činí 2.315 - Kč. Dále náleží náhrada za promeškaný čas strávený na výše uvedených cestách, za cesty k jednáním soudu jde vždy o 200 - Kč jedna cesta, za cesty k poradě s klientem do [obec] vždy 400 - Kč, celkem náhrada za promeškaný čas činí 1.200 - Kč. K součtu výše uvedených částek, tj. odměna 30.000 - Kč, režijní paušál 3.600 - Kč, cestovní výdaje 2.315 - Kč a náhrada za promeškaný čas 1.200 - Kč, tj. 37.115 - Kč je třeba připočíst 21 % navýšení o DPH, tj. částku 7.794,15 Kč. Celkové náklady řízení tak po zaokrouhlení činí 44.909 - Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalobci uloženo náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce prvého žalovaného.

68. V případě druhého žalovaného jde o následující náklady řízení – odměna advokáta za následující úkony právní služby – příprava a převzetí věci, písemné podání ve věci (pod jeden úkon soud řadí podání ze dne 27.10.2021, ze dne 15.3.2022 a ze dne 21.11.2022, jde o postupné doplňování vyjádření k žalobě, které správně mělo být obsahem jednoho podání; pokud bylo doplňováno postupně, pořád jde o jeden a týž úkon), podání ze dne 10.2.2023 – hodnoceno jako samostatné, jde o reakci na tvrzení žalobce, podání ze dne 22.3.2023 – jde o reakci na koncentrační výzvu, dále soud uznal dvě porady s klientem – vždy před jednáním soudu, tj. jednání ze dne 8.11.2022 a jednání v [anonymizováno] [obec] dne 2.5.2023, ostatní porady s klientem hodnotí jako neúčelné, dále náleží odměna za účast u jednání soudu – dne 20.2.2023 (přes 2 hod, 2 úkony), jednání dne 15.5.2023 (přes 4 hod, 3 úkony) a dne 26.6.2023 (přes 2 hod, 2 úkony), písemný závěrečný návrh nelze hodnotit jako samostatný úkon, neboť přednes závěrečného návrhu byl obsahem jednání ze dne 26.6.2023 a za účast u jednání je odměna přiznána, celkem tedy jde o 13 úkonů právní služby. Odměna za jeden úkon činí 2.500 - Kč, celkem tedy náleží odměna ve výši 32.500 - Kč. K nákladům řízení patří dále režijní paušál 13 x 300 - Kč, tj. 3.900 - Kč. Náhrada cestovních výdajů za jednu cestu – porada s klientem v [anonymizováno] [obec], délka trasy 80 km, náhrada za amortizaci 5,20 Kč/km, za spotřebované pohonné hmoty při spotřebě 5,3 l /100 km, při ceně dle vyhl. 41,20 Kč, celkem cestovní výdaje 591 - Kč, náhrada za promeškaný čas 400 - Kč (čtyři půlhodiny), vše navýšeno o 21 % DPH v částce 37.391 7.852,11 Kč, k nákladům je třeba připočíst 3 x 50 - Kč jako poplatek za kopie CD, celkem náklady řízení činí 45.393 - Kč po zaokrouhlení. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalobci uloženo náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce druhého žalovaného.

69. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.