4 C 215/2019

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Horáčkem ve věci žalobce/žalobkyně: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa , obec ; zastoupený JUDr. jméno příjmení , advokátem se sídlem v  obec , ulice a číslo proti; žalovanému /žalované: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa , obec v  obec o zaplacení číslo - Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [číslo] - Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně od [datum] do zaplacení a dále částku [číslo] - Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [číslo] - Kč oproti vydání 4 ks dveří [příjmení] [jméno], fólie [anonymizováno], model 1..

III. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení úroků z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky [číslo] - Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši [číslo] - Kč, k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že s žalovaným uzavřel dvě smlouvy o dílo. Na základě první smlouvy o dílo [číslo] ze dne [datum] žalovaný dodal a položil do nemovitosti žalobce v [obec] vinylovou podlahu a na základě druhé ústní smlouvy o dílo ze srpna 2016 dodal a namontoval dveře v počtu 9 ks. Podle smlouvy [číslo] měl žalobce uhradit celkem Kč [číslo] - Kč, dle smlouvy [číslo] měl uhradit částku [číslo] - Kč. Žalobce uhradil dne [datum] Kč [číslo] - Kč jako zálohu na dílo dle smlouvy [číslo] dne [datum] Kč [číslo] - Kč na dílo dle smlouvy [číslo] následně žalobce uhradil dne [datum] doplatky Kč [číslo] - Kč a dne [datum] Kč [číslo] - Kč. Celkově tak uhradil Kč [číslo] - Kč. Obě díla žalovaný provedl nekvalitně, žalovaný vady obou děl reklamoval e-mailem ze dne [datum] s tím, že u díla [číslo] požadoval odstranění vady, u díla [číslo] požadoval odstranění vady a u nesprávně dodaných dveří buď výměnu, nebo slevu z ceny díla. Žalovaný reklamaci odmítl. Přípisem ze dne [datum] byl pak žalovaný vyzván k neprodlenému odstranění vad a dokončení díla v náhradním termínu do [datum] s tím, že v opačném případě hodlá odstoupit od smlouvy o dílo. Žalovaný reagoval negativně, žalobce proto od obou smluv přípisem ze dne [datum] odstoupil. K vadám díla a jeho hodnotě si žalobce nechal zpracovat znalecké posudky, ty potvrdily nekvalitní provedení obou děl, znalecký posudek znalce [příjmení] [příjmení] stanovil i hodnotu díla. Za oba znalecké posudky žalobce uhradil [číslo] - Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Ve svém vyjádření potvrdil uzavření obou smluv o dílo, dohodnutý předmět i cenu děl a též tu skutečnost, že žalobce zaplatil na zálohách a doplatcích částky uvedené v žalobě. Žalovaný v této souvislosti uvedl, že z neuhrazené částky [číslo] - Kč připadá 3 - Kč na smlouvu [číslo] částka [číslo] - Kč na smlouvu [číslo]. Podle žalovaného nebyl žalobce oprávněn částku [číslo] - Kč žalovanému nezaplatit z titulu pozastávky, tato možnost z ústně uzavřené smlouvy o dílo [číslo] nevyplývá. Žalovaný v této souvislosti tvrdil, že mezi účastníky bylo dohodnuto, že část díla bude dokončena až po doplacení celé ceny díla jak dle smlouvy o dílo [číslo] tak dle ústně uzavřené smlouvy o dílo [číslo]. Žalovaný nárok žalobce neuznává zejména z toho důvodu, že žalobci nemohly vzniknout nároky uplatněné v žalobě z důvodu nedokončení díla a jeho nepředání. Žalovaný v této souvislosti zdůraznil, že provedl podstatnou část obou děl, následně požadoval doplacení zbývající části ceny díla, aby dílo mohl dokončit. Zbývající část ceny díla však žalobce odmítl doplatit (jednalo se o částku [číslo] - Kč), žalovaný tak nemohl dílo dokončit. Reklamaci žalovaný odmítl, neboť dílo dosud nebylo předáno a převzato. Žalovaný chtěl situaci vyřešit, jedinou jeho podmínkou bylo, aby žalobce uhradil zbývající část ceny díla tak, jak bylo dohodnuto. Žalovaný má za to, že žaloba byla podána předčasně, do současné doby nebylo dílo dokončeno ani předáno, žalobce nebyl oprávněn od smlouvy odstoupit. Žalovaný, pokud by žalobce doplatil cenu díla, byl připraven dílo dokončit. Pokud jde o samotné vady reklamované žalobcem, tak ty žalovaný neuznává. Žalovaný má rovněž výhrady k posudku o ceně díla, neboť znalec uvažuje s prořezem 3 %, ten je ale příliš malý, při pokládce vznikají odřezky, které mnohdy již nejsou použitelné. Většina místností má obecně prořez 5 až 10 %.

3. Žalobce v replice na vyjádření žalovaného uvedl, že dílo [číslo] bylo ze strany žalovaného téměř dokončeno, zbývalo dodělat lišty a řešit přechody pod dveřmi. U díla [číslo] byl sjednán termín plnění do [datum], který žalovaný nesplnil. Po další dohodě mělo být dílo dokončeno v lednu 2017. Dne [datum] uzavřeli účastníci písemně na formuláři„ Rozpočet na dodávku a pokládku vinylových podlah“ dohodu, na jejímž základě byla žalobci u díla [číslo] žalovaným poskytnuta sleva ve výši Kč [číslo] - Kč, byl proveden doplatek za dílo [číslo] ve výši [číslo] - Kč a dále bylo dohodnuto, že zbylou část platby u díla [číslo] ve výši Kč [číslo] - uhradí žalobce po předání kompletních podlah (tedy díla [číslo]). Když dne [datum] žalovaný přijel, aby dokončil dílo [číslo] vyžadoval po žalobci před započetím prací doplatek [číslo] - Kč za dílo [číslo] přestože podle dohody ze dne [datum] měl nejprve dodělat a předat kompletní podlahy, poté by došlo k úhradě částky [číslo] - Kč. Žalovaný odmítl dílo [číslo] dokončit a z místa odjel. Žalovaný dále odmítl dílo dokončit a odstranit vady u obou děl, a to přes poskytnutou dodatečnou lhůtu. Žalovaný tak podstatně porušil smlouvu, když dílo neprovedl řádně ani po stanovení přiměřeného náhradního termínu, žalobce tak od obou smluv odstoupil oprávněně. Dále žalobce upřesnil tvrzení ohledně nedoplatku za obě díla – za dílo [číslo] byla uhrazena celá cena, celkem [číslo] - Kč, nedoplatek ve výši 3 - Kč byl pouhou početní chybou, která nebyla nikým z účastníků odhalena. S ohledem na slevu na lišty ve výši [číslo] - Kč zůstává na díle [číslo] nedoplatek ve výši [číslo] - Kč, jeho zaplacení bylo vázáno na předání kompletních podlah (díla [číslo]) podle dohody účastníků ze dne [datum].

4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Mezi účastníky byly uzavřeny dvě smlouvy o dílo. Předmětem smlouvy ze dne [datum] uzavřené písemně bylo dodání a pokládka vinylové podlohy v nemovitosti žalobce, cena byla sjednána částkou [číslo] - Kč vč. DPH, byla dohodnuta záloha ve výši [číslo] - Kč, doplatek ve výši [číslo] - Kč měl být doplacen po převzetí díla. Byl sjednán termín plnění do [datum]. Předmětem smlouvy [číslo] která byla uzavřena ústně, byla dodávka dveří, specifikace dveří a cena je obsahem e-mailové korespondence, cena díla byla dle shodných tvrzení ujednána ve výši [číslo] - Kč.

5. Z listiny označené jako„ Rozpočet na dodávku a pokládku vinylových podlah“ soud zjistil, že mezi účastníky bylo dohodnuto, že žalobce doplatí za dílo [číslo] (dodávka dveří) částku [číslo] - Kč po předání kompletních podlah.

6. Žalobce požadoval po žalovaném dodělání dveří a podlah a dodržení smlouvy, specifikoval jednotlivé nedodělky a vady (e-mail ze dne [datum]). Žalovaný toto odmítl s tím, že nejprve měla být doplacena dodávka a namontování dveří (e-mail ze dne [datum]).

7. Žalobce dopisem ze dne [datum] vyzval žalovaného k dokončení díla a k odstranění vad díla s tím, že pokud k tomu nedojde do [datum], žalobce od smlouvy odstoupí.

8. Žalobce dopisem ze dne [datum] odstoupil od obou smluv o dílo.

9. Žalovaný dopisem ze dne [datum] vyjádřil svůj nesouhlas s odstoupením od smlouvy.

10. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužných částek dopisem ze dne [datum] a znovu potom v předžalobní výzvě ze dne [datum].

11. Ze znaleckého posudku znalce [jméno] [příjmení] [číslo] 2017 ze dne [datum] bylo zjištěno, že obě díla vykazují řadu vad podrobně v posudku popsaných.

12. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že hodnota žalovaným řádně provedených prací činí celkem [částka].

13. Z výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že znalec oceňoval pouze řádně provedené práce, práce, které řádně provedeny nebyly, neoceňoval. Vycházel ze smlouvy o dílo a jejích příloh, z rozpočtu a u věcí nutných k dokončení vycházel z cenové soustavy ÚRS. Pokud jde o prořez, tak jeho výše záleží na tvaru místnosti, v daném případě se jednalo o pravoúhlé místnosti, kde je prořez minimální. Dále existují pravidla pokládky, končí se jedna řada pokládky a zahajuje se znovu tak, aby to mělo převazbu. Díky tomu je prořez u pravoúhlých místností a řádné pokládky ve výši 3 %. Je to běžná hodnota, může to být i 5 %, ale to platí pro nepravidelné místnosti. Prořezy bývají určeny i v cenové soustavě ÚRS, pro každý materiál to bývá různě, pro vinylové podlahy přesná hodnota nalezena nebyla. Může se pohybovat v rozmezí 3 až 5 %. Dále bylo zjištěno, že v ocenění řádně provedených prací není zahrnuta cena nesprávně dodaných dveří, jde o 4 ks dveří. Jejich cena je zjistitelná v ceníku firmy [příjmení], jedny dveře stojí [číslo] - Kč. Dále bylo z výslechu znalce zjištěno, že ve spodních místnostech, konkrétně jde o obývací pokoj, nemají žalovaným vykonané práce pro žalobce žádnou hodnotu, neboť zde je třeba k odstranění vad provést celkovou úpravu. V obývacím pokoji by nový vinyl působil moc strakatě, byla by to jiná šarže a jiný odstín. [příjmení] třeba celou podlahu odstranit, jelikož by to bylo vidět.

14. Z likvidace znalečného bylo zjištěno, že znalec [jméno] [příjmení] si vyúčtoval částku [číslo] - Kč a znalec [příjmení] [příjmení] částku [číslo] - Kč.

15. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. Mezi účastníky byly uzavřeny dvě smlouvy o dílo – smlouva [číslo] na dodávku a pokládku vinylové podlahy a smlouva [číslo] na dodávku a montáž 10 ks dveří. Je zřejmé, a nebylo to mezi stranami ani sporné, že k dokončení a předání ani jednoho z děl nedošlo. Žalobce tak odstoupil od smlouvy pro nesplnění závazku ani v dodatečné přiměřené lhůtě. Žalovaný toto odstoupení považuje za neoprávněné s tím, že podle dohody účastníků měl žalobce žalovanému doplatit cenu za dílo [číslo] teprve poté měla být obě díla dokončena. Žalovaný přitom byl připraven podle této dohody jednat.

16. Soud považuje nárok žalobce za oprávněný. Předně nutno říci, že dílo [číslo] mělo být podle smlouvy dokončeno nejpozději do [datum]. Je zřejmé, že následně došlo k ústní dohodě o prodloužení termínu dokončení, žalobce v této souvislosti hovořil o lednu 2017. Pokud jde o cenu díla [číslo] tak ta podle smlouvy měla být zaplacena formou zálohy ve výši [číslo] - Kč a doplatek ve výši [číslo] - Kč měl být zaplacen po převzetí díla. Je zřejmé, že i v této otázce došlo následně ke změně a žalobce cenu díla 1 zaplatil ještě před jeho dokončením (rozdíl ve výši 3 - Kč mezi skutečně zaplacenou částkou [číslo] - Kč a cenou dle smlouvy [číslo] - Kč v tomto směru soud považuje za natolik marginální, že lze vycházet z toho, že žalobce zaplatil celou cenu díla; vysvětlení žalobce, že šlo o početní chybu, které si nikdo z účastníků nevšiml, je akceptovatelné). U díla [číslo] termín splnění výslovně dohodnut nebyl, lze však vycházet z toho, že z povahy věci měl korespondovat s pokládkou podlahy (ostatně obě smlouvy byly uzavřeny ve stejném měsíci – srpen 2016 a záloha na dílo [číslo] ve výši [číslo] - Kč, tj. polovina sjednané ceny byla uhrazena rovněž v srpnu 2016). Pokud došlo k prodloužení termínu realizace díla [číslo] do ledna 2017, je možné považovat stejný termín i za okamžik, k němuž mělo být dokončeno díla [číslo]. Opět lze připomenout, že původní termín dokončení pokládky podlahy byl [datum], termín se tak prodloužil o čtyři měsíce! Soud tak vychází z toho, že obě díla měla být dokončena nejpozději v lednu 2017. Je zřejmé a ani žalovaný to nepopírá, že tomu tak nebylo. Jestliže tedy žalobce vyzval žalovaného k dokončení díla nejpozději do [datum], pak mu poskytl více než dostatečnou lhůtu k jejich dokončení. A pokud žalovaný tento dodatečný termín nesplnil, pak žalobce od smluv odstoupil oprávněně. Jde o aplikaci ust. § 1978 odst. 1 občanského zákoníku, tedy ustanovení obecné, které platí ve všech závazkových vztazích. Poukaz žalovaného na to, že žalobě je předčasná a že v daném případě nebylo možné uplatňovat práva z vadného plnění, neboť ještě nedošlo k předání a převzetí díla, přehlíží skutečnost, že žalovaný nedodržel ani dodatečnou přiměřenou lhůtu k dokončení díla. Žalobce odstoupil pro prodlení žalovaného, nikoli z titulu práv z vadného plnění.

17. Tvrzení žalovaného o tom, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda, podle níž měl žalobce nejprve doplatit celou cenu díla [číslo] teprve poté měl žalovaný dokončit dílo [číslo] nebyla prokázána a dokonce si soud dovoluje vyslovit názor, že taková tvrzení jsou absurdní. Žalovaný vlastně tvrdí, že v situaci, kdy žalobce již uhradil celou cenu díla [číslo] podmiňoval žalovaný dokončení již zcela zaplaceného díla doplacením díla [číslo]. Je otázkou, proč by měl žalobce čekat na dokončení díla [číslo] které již zcela zaplatil, až bude doplaceno dílo [číslo]. Podle občanského zákoníku platí, že právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla (§ [číslo] odst. 1). Strany si pochopitelně mohou ujednat něco jiného, v daném případě tomu také tak bylo (viz čl. 5 smlouvy o dílo [číslo]), nicméně i podle tohoto ujednání neměla být před dokončením díla zaplacena celá cena díla, ale pouze její část. Proč by žalobce přistupoval na extrémně nevýhodnou dohodu, podle níž by uhradil zcela cenu obou děl před jejich dokončením, zůstává otázkou. Žalovaný jako jediný důkaz k prokázání svých tvrzení ohledně ujednání takové dohody nabídl svoji účastnickou výpověď. [jméno] však soud odmítl provést, neboť účastnickou výpověď nepovažuje za důkaz způsobilý tvrzení žalovaného prokázat. Především ale žalobce vyvrátil tvrzení žalovaného, když prokázal, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda, podle které žalovaný dokončí dílo [číslo] teprve poté žalobce doplatí cenu díla [číslo]. Toto tvrzení žalobce prokázal listinou označenou jako„ Rozpočet na dodávku a pokládku vinylových podlah“ Z ručně dopisovaných a oběma účastníky podepsaných poznámek pod tabulkou obsahující rozpočet díla [číslo] je načrtnut obsah dohody. Z kontextu celé věci je zřejmé, že účastníci zde řešili, jakým způsobem bude doplacena cena díla [číslo] – jeho cena činila [číslo] - Kč, polovina, tj. [číslo] - Kč byla uhrazena formou zálohy, nyní se řešil způsob zaplacení zbylé poloviny. Z textu vyplývá, že dne [datum] byla zaplaceno dalších [číslo] - Kč, zbývalo tedy [číslo] - Kč, které byly rozděleny na položku [číslo] - Kč označenou jako„ sleva lišty“ a položku [číslo] - Kč označenou jako„ dodělávky lišty“. U částky [číslo] - Kč je pak uvedena poznámka„ doplatek po předání kompletních podlah“. Uvedené lze podle soudu interpretovat jediným způsobem, a to tak, jak činí žalobce – účastníci se dohodli, že žalobce uhradí zbytek ceny díla [číslo] ve výši [číslo] - Kč poté, co mu žalovaný předá kompletní podlahy (tedy dílo [číslo]). Ostatně i taková dohoda byla pro žalovaného velmi výhodná, neboť v době sepsání této dohody měl již kompletně uhrazenou cenu díla [číslo] z ceny díla [číslo] zbývalo uhradit pouze [číslo] - Kč.

18. Žalovaný se tedy nemůže vymlouvat na to, že díla nedokončil, protože mu žalovaný nedoplatil cenu díla [číslo]. Žalovaný žádné takové právo na doplacení ceny díla [číslo] před dokončením díla [číslo] neměl. Naopak žalovaný měl povinnost dokončit dílo [číslo] předat jej žalobci, pak teprve měl žalobce povinnost mu doplatit [číslo] - Kč na cenu díla [číslo]. Ani toto dílo ovšem nebylo provedeno řádně, neboť v případě 4 ks dveří byl dodán jiný typ, než byl objednán a byly zde i vady další. Za splněný závazek však lze považovat pouze takový závazek, který byl splněn řádně (tj. bez vad) a včas. Pokud tomu tak není, pak není-li závazek splněn ani po poskytnutí dodatečné přiměřené lhůty, vzniká druhé straně právo od smlouvy odstoupit. K tomu došlo i v daném případě.

19. Podle § 2004 odst. 1 občanského zákoníku se závazek odstoupením zrušuje od počátku. Znamená to, že na věc se hledí tak, jako by tu žádný závazek nebyl. Vzájemná poskytnutá plnění je pak třeba vypořádat podle zásad o bezdůvodném obohacení – v daném případě jde o získání majetkového prospěchu plněním z právního důvodu, který odpadl (§ 2991 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobce zaplatil za obě díla celkem částku [číslo] - Kč. Ze strany žalovaného se mu dostalo částečného plnění spočívajícího v dodání nedokončeného díla. Hodnotu takového díla, tj. řádně provedených prací, určil znalec [příjmení] [příjmení] částkou [částka]. Z jeho výslechu vyplynulo, že oceňoval pouze to, co bylo dodáno řádně. V případě podlahy ve spodní části domu (obývací pokoj) je pak třeba vycházet z toho, že tato vadně provedená podlaha nemá pro žalobce žádnou hodnotu, neboť podlaha bude muset být kompletně předělána. S tímto hodnocením se soud ztotožňuje. Nelze po žalobci požadovat, aby akceptoval, že se předělá jen část podlahy, tedy tam, kde se vyskytují vady. Výsledkem by byla, jak uvedl sám znalec, strakatá podlaha, neboť by se lišila šarže a odstín nové podlahové krytiny oproti té původní. Akceptovatelné řešení tedy spočívá jedině v kompletní výměně podlahy ve spodní části nemovitosti. Z tohoto důvodu také do hodnoty díla nebylo možné podlahy ve spodní části nemovitosti započítávat. Jen pro úplnost pak soud dodává, že otázka nákladů na odstranění vad, které se znalec v posudku rovněž věnoval, nebyla pro soud významná. Předmětem žaloby je totiž nárok na vydání bezdůvodného obohacení, tedy požadavek na zaplacení rozdílu mezi žalobcem zaplacenou částkou a hodnotou žalovaným provedeného díla. Znalecký posudek tak pro soud měl význam právě v té části, kde je oceňováno toto dílo, tedy řádně provedené práce. Výše nákladů na odstranění vad pro soud významná nebyla, neboť to ani nebylo předmětem žaloby.

20. Žalovaný rovněž namítal, že znalec vychází z příliš malého prořezu použité krytiny. Znalec tuto otázku vysvětlil, konstatoval, že vycházel z cenové soustavy ÚRS a dále z toho, že v daném případě šlo o pravoúhlé místnosti, kde při řádné pokládce se prořez obecně počítá ve výši 3 %. Soud nemá důvod těmto závěrům nevěřit.

21. Z výslechu znalce rovněž vyplynulo, že do ceny řádně provedených prací nebyla započtena dodávka 4 ks dveří, které byly dodány v rozporu se smlouvou. Jejich cena je pak zjistitelná z ceníku dodavatele dveří, který je obsažen jako příloha [číslo] posudku. Jedná se o dveře v hodnotě 4 x [číslo] - Kč. Jestliže tedy má být stanovena výše bezdůvodného obohacení žalovaného, pak je nutné do ceny díla započítat hodnotu těchto sice nesprávně, ale přesto dodaných věcí. Rozdíl mezi žalobcem zaplacenou částkou [číslo] - Kč a hodnotou díla dle znalce [příjmení] [číslo] - Kč činí [číslo] - Kč. Od této částky je třeba odečíst hodnotu 4 ks dodaných dveří, tj. částku 4 x [číslo] - Kč, celkem [číslo] - Kč. Teprve tento rozdíl představuje skutečné bezdůvodné obohacení žalovaného, které je povinen vydat bez dalšího, jde tedy o částku [číslo] - Kč. Ohledně částky [číslo] - Kč platí, že nárok na její zaplacení je podmíněn vydáním těchto dveří. Žalobě proto soud vyhověl, ovšem s tím, že požadavek na zaplacení částky [číslo] - Kč, což je hodnota nesprávně dodaných dveří, je vázán na povinnost žalobce tyto dveře vydat žalovanému. Žalobce má rovněž nárok na zaplacení úroků z prodlení z částky [číslo] - Kč podle § 1970 občanského zákoníku, počátek prodlení je vázán na uplynutí lhůty dle předžalobní výzvy, výše úroků z prodlení je pak stanovena nař. vl. [číslo] Sb. Na úroky z prodlení z částky [číslo] - Kč žalobce nárok nemá, neboť zde nelze hovořit o prodlení žalovaného – zaplacení této částky je vázáno na povinnost žalobce vydat 4 ks dveří.

22. Žalobce má rovněž nárok na zaplacení částky na znalecké posudky, které si nechal vyhotovit. Tyto znalecké posudky byly nutné k uplatnění nároku žalobce – posudek znalce [příjmení] popisuje vady díla, posudek znalce [příjmení] [příjmení] pak stanovuje cenu dodaného díla, tj. řádně provedených prací. Částky zaplacené za oba posudky proto představují náklady spojené s uplatněním pohledávky žalobce.

23. Konečně pokud jde o námitku žalovaného, že posudek není nestranný a že ve věci by měl být zpracován posudek soudně ustanoveným znalcem, pak tento závěr soud nesdílí. V českém procesním právu neexistuje žádná hierarchie důkazních prostředků. Každý důkaz je třeba hodnotit v souvislosti s ostatními důkazy. Pokud si strana sporu nechá zpracovat znalecký posudek, nelze apriori vycházet z toho, že jde o posudek tendenční zpracovaný ve prospěch ob jednatele. Takto by bylo i negováno ust. § 127a o.s.ř., které takový postup výslovně připouští. Samozřejmě pokud by žalovaný měl opodstatněné námitky proti posudku a takto by došlo k jeho zpochybnění, soud by posudek zadat mohl. Nicméně v daném případě tomu tak nebylo. Znalecké posudky hovoří jasně, v otázce zjištění vad se shodují, ohledně ceny díla znalec námitky žalovaného vyvrátil. Znalecký posudek, byť se jedná o posudek předložený jednou ze stran sporu, nelze zpochybnit jenom proto, že závěry posudku se druhé straně sporu nelíbí. Námitky formulované žalovaným pak soud za relevantní nepovažuje. Jen pro úplnost soud dodává, že původně zamýšlel vyslechnout i znalce [příjmení], tento znalec se z výslechu z vážných rodinných důvodů omluvil. Nicméně existenci vad soud považuje za evidentní, prokázanou i druhým znaleckým posudkem a nakonec ve své podstatě žalovaným ani nesporovanou. Proto se soud spokojil jen s výslechem znalce [příjmení] [příjmení]. Ve spojení s ostatními důkazy je pak zjištěný skutkový stav pro rozhodnutí dostačující a výslech znalce [příjmení] nebyl potřebný.

24. Soud proto z výše uvedených důvodů žalobě zcela vyhověl (s drobnou formulační změnou oproti petitu, kdy zaplacení částky [číslo] - Kč je vázáno na vydání 4 ks dveří a tomu odpovídající zamítnutí požadavku na zaplacení úroků z prodlení z této částky).

25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o.s.ř. Žalobce měl prakticky plný úspěch ve věci, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Ty představuje soudní poplatek, k jehož zaplacení je žalobce vyzván samostatným usnesením, jde o částku [číslo] - Kč. Dále jsou to náklady právního zastoupení, tj. odměna advokáta za 5 úkonů právní služby – příprava a převzetí věci, podání žaloby, replika k vyjádření žalovaného, 2 x účast u jednání soudu, za jeden úkon náleží podle § 8 odst. 1, § 7 bod 5 vyhl. 177/1996 Sb. ve výši [číslo] - Kč, celkem odměna [číslo] - Kč, 5 x 300 - Kč režijní paušál, náhrada cestovních výdajů za 2 cesty k soudním jednáním na trase [obec] – [obec] a zpět, jedna taková cesta 2 x 160 km, celkem najeto 640 km, amortizace dle vyhl. 358/2019 Sb. Kč 4,20 Kč/km, cena benzínu Natural 95 dle téže vyhlášky Kč 32 - Kč/l, spotřeba dle technického průkazu 6,2 l [číslo] km, celkem cestovní výdaje [číslo] - Kč, ztráta času za tyto dvě cesty – jedna cesta tam a zpět 4 hod, celkem 16 půlhodin x 100 - Kč, celkem [číslo] - Kč, k tomu všemu je třeba připočíst 21 % DPH v částce [číslo] - Kč, celkem tak náklady řízení činí [číslo] - Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobce.

26. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.