4 C 268/2019

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudcem titul Markem Horáčkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalovaného a žalobkyně , obec zastoupená titul . jméno příjmení , advokátkou se sídlem adresa , obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného a žalobkyně , obec zastoupený titul . jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa o vypořádání společného jmění manželů,

I. Z majetku, jež měli účastníci ve společném jmění manželů, připadá do výlučného majetku žalobkyně: - pozemek p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je rodinný dům [adresa] v obci [obec], pozemek p. [číslo] vše v k.ú. [obec] (v ceně 3, [číslo] - Kč) - práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy o hypotečním úvěru uzavřené s [anonymizována tři slova] dne [datum], č. úvěru [číslo] s výši zůstatku ke dni vyhlášení rozsudku 1, 036.457,30 Kč - účet žalobkyně u [právnická osoba] [bankovní účet] s výši zůstatku ke dni rozvodu manželství 15.473,45 Kč - učet žalobkyně u [právnická osoba] [bankovní účet] s výší zůstatku ke dni rozvodu manželství 32.456,50 Kč - lednice (cena mezi účastníky již vypořádána) - myčka nádobí v ceně [číslo] - Kč - barové stoličky v ceně [číslo] - Kč - 4 kuchyňské židle v ceně [číslo] - Kč - stolek pod televizi v ceně [číslo] - Kč - komoda v obývacím pokoji v ceně [číslo] - Kč - 2 komody v ložnici v ceně [číslo] - Kč - vybavení dětských pokojů v ceně [číslo] - Kč - skříně v chodbě v ceně [číslo] - Kč - skříňka v koupelně v ceně [číslo] - Kč - sekačka v ceně [číslo] - Kč - [značka automobilu] v ceně [číslo] - Kč - konferenční stolek v obývacím pokoji v ceně [číslo] - Kč - postel v ložnici v ceně [číslo] - Kč - stůl na terase v ceně [číslo] - Kč - 8 ks židlí na terase v ceně [číslo] - Kč - sedací souprava v ceně [číslo] - Kč

II. Z majetku, jež měli účastníci ve společném jmění manželů, připadá do výlučného majetku žalovaného: -) účet žalovaného u [právnická osoba] [bankovní účet] s výší zůstatku ke dni rozvodu manželství 18.262,62 Kč -) účet žalovaného u [právnická osoba] [bankovní účet] s výší zůstatku ke dni rozvodu manželství 27,79 Kč -) sušička prádla v ceně [číslo] - Kč -) televize v ložnici v ceně [číslo] - Kč -) TV a domácí kino v obývacím pokoji v ceně [číslo] - Kč -) infrasauna v ceně [číslo] - Kč -) pračka v ceně [číslo] - Kč -) motorová pila v ceně [číslo] - Kč -) [značka automobilu] v ceně [číslo] - Kč -) vapka v ceně [číslo] - Kč

III. Žalobkyně je povinna vyplatit žalovanému na vypořádacím podílu částku 1, 158.898 - Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v Chrudimi náklady státu ve výši 2.425,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen nahradit České republice – na účet Okresního soudu v Chrudimi náklady státu ve výši 2.425,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala vypořádání společného jmění účastníků. Předmětem vypořádání učinila následující skupiny věcí (konkrétně jsou jednotlivé věci specifikovány v žalobě, ve výrokové části rozsudku a ostatně jsou účastníkům známy): 1) nemovitost (stavební parcela s rodinným domem a zahradou), 2) movité věci, 3) bankovní účty, 4) závazek z hypotečního úvěru. Žalobkyně tvrdila vnos ve výši [číslo] - Kč – jde o prostředky, které byly výlučným majetkem žalobkyně, získala je z prodeje bytové jednotky, kterou vlastnila ještě z doby před uzavřením manželství, tyto prostředky byly použity na pořízení pozemku a na stavbu rodinného domu (nemovitosti pod položkou 1). Tento vnos požadovala žalobkyně zohlednit. Žalobkyně navrhla, aby nemovitosti byly přikázány do jejího vlastnictví, navrhla rozdělení movitých věcí, zůstatky na účtech přikázat tomu, na jehož jméno je účet veden, závazek z hypotečního úvěru přikázat k doplacení žalobkyni.

2. Žalovaný v podstatě nerozporoval předmět vypořádání navržený žalobkyní, měl pouze výhrady k ceně nemovitých i movitých věcí uváděných žalobkyní, rozporoval však tvrzený vnos žalobkyně. Sám pak předmět vypořádání rozšířil o čtyři závazky ze smluv o úvěru, které žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], a dále o závazek vůči společnosti [právnická osoba] Takto získané prostředky byly použity na nákup vybavení společné domácnosti a částečně též na nákup osobního vozidla.

3. Během řízení byl vymezen předmět vypořádání a jednotlivé sporné otázky následovně: A/ Nemovitosti – zde byla sporná cena, žalobkyně navrhovala 3,5 mil Kč, odkazovala přitom na odhad tržní hodnoty předložený s žalobou, žalovaný trval na ceně 4,0 mil Kč.; žalovaný nakonec akceptoval, že nemovitosti mají připadnout žalobkyni B/ Movité věci – zde došlo během řízení víceméně ke shodě ve stanoviscích stran, komu která z věcí připadne a jakou tak která věc bude mít cenu (odkázat lze zcela na protokol o jednání ze dne [datum]); určitý spor zůstal ohledně ceny konferenční stolku (podle žalobkyně 500 - Kč, podle žalovaného [číslo] - Kč), postele v ložnici (podle žalobkyně [číslo] - Kč, podle žalovaného [číslo] - Kč), stolu na terase (podle žalobkyně [číslo] - Kč, podle žalovaného [číslo] - Kč), 8 ks židlí na terase (podle žalobkyně [číslo] - Kč, podle žalovaného [číslo] - Kč). Dále pak nebyla shoda ohledně toho, komu má připadnout sedací souprava a vapka, na cenách těchto věcí se účastníci shodli. C/ Zůstatky na účtech – jednalo se o běžný a spořící účet žalobkyně i žalovaného; zde šlo pouze o ověření zůstatku na těchto účtech, to, že účty budou přikázány tomu z účastníků, na jehož jméno jsou vedeny, nebyl spor D/ Závazky – nesporný byl závazek z titulu hypotečního úvěru, shodně bylo i tvrzeno, že po rozvodu splácejí dluh oba účastníci; sporným zůstaly závazky, které k vypořádání navrhl žalovaný, tj. tři úvěrové smlouvy s [právnická osoba] a smlouva o úvěru s [právnická osoba], žalobkyně k nim uvedla, že o jejich existenci nevěděla a podle ní nejsou součástí společného jmění E/ Existence vnosu žalobkyně z jejích výlučných prostředků na pořízení nemovitosti ve výši [číslo] - Kč, žalovaný tento vnos sporoval jako celek; žalobkyně pak tvrdila, že částka [číslo] - Kč byla použita na vestavěnou kuchyňskou sestavu [právnická osoba] s.r.o., částky [číslo] - Kč, [číslo] - Kč, [číslo] - Kč a [číslo] - Kč na nákup nespecifikovaného stavebního materiálu v Baumaxu, částka [číslo] - Kč byla vynaložena na pořízení podlahového topení od společnosti [právnická osoba], částky [číslo] - Kč a [číslo] - Kč byly zaplaceny za pořízení čistírny odpadních vod [právnická osoba] zdroje [právnická osoba] a částka celkem [číslo] - Kč byla zaplacena za elektroinstalační práce panu [jméno] [příjmení] z [obec]. Žalovaný vnos žalobkyně neuznal ani z části, namítal, že není prokázáno, že by žalobkyně tvrzené částky použila na investice do nemovitosti, zejména pak v tomto směru poukázal na platby v [anonymizováno], dále namítl, že platby panu [příjmení] platil on a že nebyly užity výlučné prostředky žalované; žalovaný rovněž namítal, že byt žalobkyně, z jehož prodeje měly její výlučné prostředky použité jako vnos pocházet, byl zhodnocen prostřednictvím vnosu žalovaného, resp. z prostředků ze SJM, byt manželky byl žalovaným, jeho bratrem a dalšími řemeslníky kompletně přestavěn, došlo ke změně jeho dispozice, investice byly v řádech statisíců.; u jednání pak k dotazu soudu uvedl, že k přestavbě bytu žalobkyně došlo v začátcích vztahu účastníků, v letech 2002 až 2006. Skutková zjištění 4. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum], rozvedeno bylo [datum] (rozsudek OS [obec] ze dne 1.10.2019, č.j. 12 C 173/2019-14, shodná tvrzení účastníků).

5. Podle odhadu tržní hodnoty činí obvyklá cena nemovitostí ke dni [datum] částku 3, [číslo] - Kč.

6. Podle znaleckého posudku [jméno] [příjmení] ze dne [datum] předloženého žalobkyni činí obvyklá cena nemovitostí 3, [číslo] - Kč.

7. Podle znaleckého posudku znalkyně [celé jméno znalkyně] Hudové ze dne [datum], který byl zpracován na základě zadání soudu, činí obvyklá cena nemovitostí 3, [číslo] - Kč.

8. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně má u této společnosti na svoje jméno vedeny dva účty, a to účet č. [bankovní účet] se zůstatkem ke dni [datum] v částce 15.473,45 Kč a účet č. [bankovní účet] se zůstatkem ke dni [datum] v částce 32.456,50 Kč. Žalovaný má rovněž dva účty, a to č. [bankovní účet] se zůstatkem ke dni [datum] v částce 18.262,62 Kč a č. [bankovní účet] se zůstatkem ke dni [datum] v částce 27,79 Kč.

9. Ze smluv předložených žalovaným bylo zjištěno, že dne [datum] uzavřel žalovaný s [právnická osoba] smlouvu o rychlé půjčce [číslo] ve výši [číslo] - Kč, dne [datum] mezi týmiž subjekty byla uzavřena smlouva o úvěru [anonymizováno] a [anonymizováno] [číslo] s úvěrem ve výši [číslo] - Kč a dne [datum] byla mezi týmiž subjekty uzavřena smlouva o rychlé půjčce [číslo] ve výši [číslo] - Kč.

10. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že rychlá půjčka [číslo] byla splacena konsolidací ke dni [datum], dlužná částka ze smlouvy o úvěru [číslo] ke dni [datum] činila 48.476,79 Kč, dlužná částka ze smlouvy o úvěru [číslo] ke dni [datum] činila 74.650,36 Kč.

11. Ze zprávy společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že v roce 2018 s nimi žalovaný žádnou smlouvu neuzavřel.

12. Z faktury [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný převzal dne [datum] sušičku prádla [příjmení], cena zboží činila celkem [číslo] - Kč, na cenu byly při předání započteny zálohy, při převzetí tedy nebyla provedena žádná úhrada. 13. [právnická osoba] na jedné straně a žalovanými na straně druhé byla uzavřena smlouva o hypotečním úvěru, úvěr byl poskytnut za účelem financování nemovitostí. Zůstatek úvěru ke dni vyhlášení rozsudku činí 1, [číslo] - Kč (smlouva o hypotečním úvěru, zpráva [právnická osoba] ze dne [datum]).

14. Dne [datum] byla uzavřena smlouva o převodu bytu do vlastnictví mezi [anonymizována čtyři slova] [obec] a žalobkyní, na základě této smlouvy se žalobkyně stala vlastníkem bytové jednotky [číslo] o velikosti 1 + 1 v přízemí budovy [číslo] na st. parcele [číslo] v k.ú. [část obce].

15. Kupní smlouvou ze dne [datum] prodala žalobkyně výše uvedenou bytovou jednotku paní [jméno] [příjmení] za kupní cenu [číslo] - Kč. Splatnost kupní ceny byla rozložena – záloha [číslo] - Kč za rezervaci již zaplacena [datum], doplatek kupní ceny [číslo] - Kč rozložen do dvou splátek – první ve výši [číslo] - Kč měla být zaplacena při podpisu kupní smlouvy, druhá ve výši [číslo] - Kč měla být zaplacena při předání bytu.

16. Z výpisu z účtu žalobkyně u [právnická osoba], č. účtu [bankovní účet] bylo zjištěno, že dne [datum] byla na účet připsána částka [číslo] - Kč z účtu s názvem [příjmení] [jméno] a z téhož protiúčtu byla na účet žalobkyně připsána dne [datum] částka [číslo] - Kč.

17. Z kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi obcí [obec] jako prodávající a účastníky řízení jako kupujícími bylo zjištěno, že na základě této smlouvy byl účastníkům prodán pozemek p. [číslo] v k.ú. [obec] za částku [číslo] - Kč.

18. Z potvrzení o celkových nákladech na výstavbu rodinného domu vystaveného dne [datum] společnosti [právnická osoba] vyplynulo, že celkové náklady rodinného domu, o jehož výstavbě s touto společností jednal žalovaný, činí 1, [číslo] - Kč.

19. Ze smlouvy o dílo uzavřené se společností [právnická osoba] jako zhotovitelem a účastníky řízení jako objednateli vyplývá, že cena hrubé stavby rodinného domu činila [číslo] - Kč + 5 % daň.

20. Z protokolu o odevzdání a převzetí stavby vyplynulo, že hrubá stavba byla objednatelům předána dne [datum].

21. Z výpisu ze sporožirového účtu žalobkyně u [právnická osoba], č. účtu [bankovní účet] vyplynulo, že byly provedeny následující platby (a k nim korespondující doklad o zaplacení částky) -) Dne [datum] vybrána na pokladně částka [číslo] - Kč, dne [datum] byla vystavena faktura společnosti [právnická osoba] na vestavěnou kuchyňskou sestavu v ceně [číslo] - Kč s tím, že v den vystavení faktury byla přijata v hotovosti platba [číslo] - Kč -) Dne [datum] byla proveden příkaz k úhradě částky [číslo] - Kč, platba byla provedena na účet č. [bankovní účet], tento účet patřil [právnická osoba] spol. s r.o., jak vyplývá z historie bankovních účtů z údajů o subjektech DPH -) Dne [datum] byla vybrána v hotovosti částka [číslo] - Kč a dne [datum] částka [číslo] - Kč; čestné prohlášení [jméno] [příjmení] potvrzující, že prováděl pro účastníky řízení na domě [adresa] v [obec] elektroinstalační práce a že za tyto práce obdržel dne [datum] částku [číslo] - Kč -) Dne [datum] byl proveden příkaz k úhradě částky [číslo] - Kč a dne [datum] k úhradě částky [číslo] - Kč, v obou případech na účet [bankovní účet]; jak plyne z výpisu z tohoto protiúčtu, jde o účet [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] spol. s r.o. -) Větší množství drobných plateb (v řádech jednotek tisíců Kč) a dne [datum] v částce [číslo] - Kč, jde o platby u subjektů, jako je [anonymizováno] [obec], [anonymizováno] [obec], [anonymizována čtyři slova] [obec], [anonymizováno] ČR [obec a číslo], [příjmení] [jméno], [anonymizována dvě slova] [obec].

22. Ostatní navržené důkazy soud neprováděl. Neprovedl tedy žalovaným navržené důkazy svědeckou výpovědí pana [jméno] [příjmení] a bratra žalovaného pana [jméno] [celé jméno žalovaného]. Důvodem je nadbytečnost a nepotřebnost těchto důkazů. Pokud jde o výpověď bratra žalovaného, tak ta měla směřovat k prokázání tvrzení žalovaného o vnosu do výlučného majetku žalobkyně – bytové jednotky v [obec]. Nicméně tento, mimochodem značně neurčitě a vágně tvrzený vnos, ve skutečnosti žádným vnosem není. Jak sám k dotazu soudu uvedl žalovaný, rekonstrukce bytu žalobkyně probíhala v letech 2002 až 2006, tedy v době před uzavřením manželství, maximálně v době, kdy manželství existovalo pár měsíců (uzavřeno bylo v červenci 2006). Žádné společné prostředky, které by mohly být investovány ze SJM účastníků na výlučný majetek žalobkyně, tak v danou dobu, kdy probíhala rekonstrukce, neexistovaly (neexistovalo totiž ani samotné SJM). A pokud jde o výlučné prostředky žalovaného, tak pokud nějaké takové prostředky byly investovány na tvrzenou rekonstrukci bytu žalobkyně, pak z právního hlediska jde o vynaložení výlučného majetku žalovaného na výlučný majetek žalobkyně, což v rámci vypořádání společného majetku vypořádat nelze. A pokud jde o výpověď pana [příjmení], ta byla navržena k objasnění toho, že údajně částku [číslo] - Kč za elektroinstalační práce hradil panu [příjmení] žalovaný a nikoli žalobkyně. Soud výpověď neprovedl, neboť pro účely soudního rozhodnutí není třeba zjišťovat, kdo fyzicky předával panu [příjmení] částku [číslo] - Kč. Z pohledu soudu bylo rozhodující to, že z jiných důkazů měl prokázáno, že částka [číslo] - Kč pochází z účtu žalobkyně, která disponovala na tomto účtu svými výlučnými prostředky z prodeje bytu, a že výběr z účtů časově koresponduje s přijetím peněz panem [příjmení]. Skutečnost, jestli bylo hrazeno dvěma platbami nebo jednou, není podstatná. Je zřejmé, že platby byly dvě, což odpovídá i výběrům z účtu a potvrdila to i žalobkyně. Obsah čestného prohlášení pana [příjmení] v tomto jistě není zcela přesný, v tom má žalovaný pravdu, nicméně je to nevýznamná skutečnost. To, co je na čestném prohlášení podstatně (a ostatně sám žalovaný to nesporoval), je to, že pan [příjmení] potvrdil přijetí částky na elektroinstalační práce na domu účastníků. Pro účely vypořádání společného jmění to pak má ten význam, že jde o investici na společný majetek, a to je ta podstatná informace, která je čestným prohlášením potvrzována. Výslech pana [příjmení] tak je zcela zbytečný. Posouzení věci 23. V daném případě žalobkyně požaduje vypořádat společné jmění manželů, které zaniklo rozvodem manželství dne [datum]. Předmětem vypořádání jsou pouze ty věci, které předmětem vypořádání účastníci učiní. V zásadě lze říci, že v tomto směru panovala mezi účastníky shoda (s výjimkou úvěrů, které učinil předmětem vypořádání žalovaný). Při vypořádání jsou aplikována pravidla obsažená v ust. § 742 odst. 1, 2 občanského zákoníku. V podrobnostech a zejména s ohledem na sporné body pak soud uvádí následující.

24. Cena nemovitosti byla stanovena dle znaleckého posudku zadaného soudem. Jde o cenu aktuální, posudek je srozumitelný a má požadované náležitosti. Cenu 3,9 mil Kč nakonec akceptovaly obě strany.

25. U movitých věcí se účastníci dokázali v podstatě dohodnout na rozdělení věcí a jejich ceně. [příjmení] přetrval u šesti vyjmenovaných položek – viz bod 3/B odůvodnění. U movitých věcí, kde byla sporná cena, soud pragmaticky vyšel z aritmetického průměru účastníky udávaných cen. Nutno připomenout, že hodnota těchto čtyř věcí nebyla i s ohledem na celkovou hodnotu SJM nijak vysoká a v podstatě lapidárně řečeno kvůli pár stokorunám nemělo smysl nějaké podrobnější dokazování provádět. Soud předpokládá, že toto řešení je pro účastníky akceptovatelné. Pokud jde o sedací soupravu, soud ji přikázal žalobkyni, a to proto, že jí je přikazován i dům, v němž se tato sedací souprava celou dobu nachází. Argument žalovaného, že by neměl sedací soupravu kam odvézt, má svoji logiku, žalovaný bude muset dosud společný dům opustit a teprve si najít jiné bydlení. Vapka pak byla přikázána žalovanému, který s tím v závěrečném návrhu vyslovil souhlas.

26. Zůstatky na účtech, přesněji řečeno účty jako takové byly přikázány tomu z účastníků, na jehož jméno jsou vedeny. To koresponduje s návrhy obou stran. Zůstatky ke dni zániku SJM pak vycházejí z příslušné zprávy banky.

27. Závazek z hypotečního úvěru je přikázán žalobkyni, neboť jí je do výlučného vlastnictví přikazována předmětná nemovitost. Zde opět nebylo sporu. Výše zůstatku pak vychází z aktuální zprávy banky ke dni vyhlášení rozsudku. To, co bylo hrazeno doposud, bylo hrazeno oběma účastníky, v rámci vypořádání SJM tak může být zohledněno pouze ta výše dluhu, která tu je ke dni rozhodnutí.

28. Pokud jde o čtyři závazky z úvěrových smluv, které učinil předmětem vypořádání žalovaný, pak soud tyto závazky za součást SJM nepovažuje. Předně fakticky existují závazky pouze dva. Závazek u společnosti [právnická osoba] neexistuje, jak potvrdila i zpráva této společnosti. Neexistuje ani žádný závazek u [právnická osoba], neboť příslušná faktura je pouze dokladem o převzetí zboží a je z ní patrné, že částka za zboží již byla uhrazena. Faktura je přitom z roku 2018, tedy z doby trvání manželství. [příjmení] žádném dluhu tedy nemůže být řeč, pokud zboží bylo financováno prostřednictvím úvěru, pak příslušná úvěrová smlouva doložena nebyla. Závazek ze smlouvy o rychlé půjčce [číslo] zanikl konsolidací k datu [datum], jak potvrdila banka. A pokud jde o existující závazky ke dni [datum], tj. ze smlouvy o úvěru [číslo] (jde o onu konsolidaci) a ze smlouvy o rychlé půjčce [číslo] pak soud tyto závazky nepovažuje za součást SJM s ohledem na ust. § 710 písm. b) občanského zákoníku – žalobkyně nedala k uzavření těchto smluv souhlas a jejich výše, tj. v případě prvního úvěru (následně konsolidovaného) částka [číslo] - Kč, u konsolidace [číslo] - Kč a u třetího úvěru [číslo] - Kč ukazují na to, že se nejednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Žalovaný byl upozorněn na to, že musí uvést a prokázat, na co byly úvěry použity, v tomto směru však zůstalo pouze u tvrzení. S ohledem na to soud tyto závazky nepovažuje za součást společného jmění účastníků.

29. Vnos tvrzený žalobkyní soud považuje za prokázaný, ovšem pouze ohledně částky [číslo] - Kč. V případě vnosů je třeba vždy prokázat dvě věci:1) To, že účastník disponoval výlučným majetkem, 2) že tento majetek použil na majetek společný. Jde o aplikaci ust. § 742 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku. Žalobkyně prokázala, že prodejem své bytové jednotky obdržela na účet částku [číslo] - Kč, tato bytová jednotka byla jejím výlučným majetkem (vlastnila ji od roku 2000, tedy před uzavřením manželství), peněžní prostředky na jejím účtu ve výši [číslo] - Kč tudíž rovněž byly jejím výlučným majetkem. Na účet žalobkyně byly připsány v prosinci 2007 a lednu 2008. V průběhu prosince 2007 až března 2008, tedy v bezprostřední časové návaznosti pak byly z účtu žalobkyně prováděny platby, které představují investici do domu účastníků. Jde o platby shrnuté v bodě 21 odůvodnění – zde vždy uvedeno datum platby či výběru hotovosti a k němu korespondující použití peněžní částky. Soud nemá pochybnosti o tom, že takto vybírané či převáděné prostředky z účtu žalobkyně byly jejím výlučným majetkem a že účelem použití byly úhrady firmám, které prováděli práce na domu účastníků (vestavěná kuchyňská sestava, podlahové topení, čistička odpadních vod, elektroinstalační práce). Pokud jde o platby, většinou v drobnějších částkách, společnostem typu [anonymizováno] nebo [příjmení] apod., pak tyto platby jako vnos soud neuznal, a to proto, že zde není dána průkaznost ve vztahu k nějaké konkrétní investici do domu účastníků. Přestože je zde rovněž bezprostřední časová souvislost a nabízí se, že i tyto platby sloužily jako investice, nelze vyloučit, že bylo nakupováno něco jiného, například nábytek či jiné věci běžné spotřeby. To potom za investici do domu, tedy za vnos považovat nelze. Celkový součet za vestavěnou kuchyňskou sestavu, podlahové topení, čističku odpadních vod a elektroinstalace představuje investici ve výši [číslo] - Kč.

30. K argumentaci žalovaného o tom, že částka [číslo] - byla hrazena jím, lze odkázat na odůvodnění viz bod 22. Výběr částky [číslo] - Kč a [číslo] - Kč v lednu 2008 je zdokumentován na výpisech z účtu, čestné prohlášení pana [příjmení] potvrzuje, že elektroinstalační práce na domu účastníků prováděl, existence výlučných prostředků žalobkyně na účtu je také zřejmá. Ostatně je zřejmé i to, že bytová jednotka žalobkyně byla prodána právě v době, kdy účastníci stavěli rodinný dům, vše na sebe bezprostředně navazuje. Totéž lze říci i o platbách za podlahové topení a čistírnu odpadních vod, kde žalovaný zpochybňuje to, že tyto platby z účtu žalované neprokazují, že by se jednalo o její výlučné prostředky. Tuto argumentaci soud odmítá. Lze si položit otázku, z jakých jiných prostředků než z výlučných prostředků žalobkyně byly tyto platby hrazeny. Soud má za to, že žalobkyní předložené listiny – smlouva o prodeji bytové jednotky, výpisy z účtů, jednotlivé platby představují ucelený a logický řetězec, jenž její vnos prokazuje.

31. S ohledem na úpravu § 742 odst. 2 občanského zákoníku je třeba provést i tzv. valorizaci vnosu. Žalobkyně v na konci roku 2007 a na začátku roku 2008 ze svých výlučných prostředků nainvestovala do společného domu účastníků částku [číslo] - Kč. Z aktuální ceny nemovitosti je zřejmé, že došlo k navýšení ceny, která činí 3,9 mil Kč. Za výchozí, počáteční cenu nemovitosti je pak třeba považovat součet ceny pozemku, stavby a též investic prováděných žalobkyní, tedy součet částek [číslo] - Kč, 1,6 mil Kč a [číslo] - Kč, celkem tedy 2, [číslo] - Kč. V porovnání s aktuální cenou nemovitosti je to nárůst o 80,25 %. Výše tako valorizovaného vnosu pak činí [číslo] - Kč.

32. Celková hodnota aktiv SJM představuje částku 4, 228.170,20 Kč – jde o nemovitosti v ceně 3,9 mil Kč, účty na jméno žalobkyně s výší zůstatku ke dni zániku SJM 47.929,95 Kč, movité věci připadající žalobkyni v ceně [číslo] - Kč, účty na jméno žalovaného s výší zůstatku ke dni zániku SJM 18.290,41 Kč, movité věci připadající žalovanému v ceně [číslo] - Kč. Pasiva SJM představuje závazek z hypotečního úvěru ke dni vypořádání ve výši 1, 036.457,30 Kč (závazek i po zániku SJM je splácen oběma účastníky, proto soud pracuje se zůstatkem ke dni vyhlášení rozsudku). Svého druhu pasivem je i vnos žalobkyně na společný majetek valorizovaný podle § 742 odst. 2 občanského zákoníku ve výši [číslo] - Kč. [obec] hodnota SJM – rozdíl aktiv a pasiv (bez vnosu) – činí po zaokrouhlení 3, [číslo] - Kč, každý z účastníků při rovnosti podílů (která nebyla ani jednou stranou zpochybněna) by tak měl z vypořádání obdržet majetek v ceně 1, 595.856,50 Kč. Žalobkyně obdrží aktiva v hodnotě 4, 082.879,90 Kč, pasiva v hodnotě 1, 036.457,30 Kč, obdrží tak čistou hodnotu ve výši 3, 046.422,60 Kč, tj. o 1, 450.566,10 Kč více, než by jí při rovnosti podílů náleželo. Od této částky je třeba odečíst polovinu hodnoty valorizovaného vnosu, tj. částku [číslo] - Kč, výsledný rozdíl, tj. částka 1, 158.898,10 Kč pak představuje vypořádací podíl, který žalobkyně musí žalovanému vyplatit na dorovnání (ve výroku soud částku zaokrouhluje).

33. Pro úplnost a vyjasnění soud dodává, že žalobkyně v závěrečném návrhu, v němž vyčíslila výši vypořádacího podílu výrazně odlišně, učinila několik chyb. Především 2 x pracuje se závazkem z hypotéky – odečítá ho jako pasivum (což je správně), nicméně polovinu tohoto závazku pak odečítá znovu od výše hodnoty, která se má dostat žalovanému (což už správně není). Tím žalobkyně nesprávně snížila vypořádací podíl o 526.131,92 Kč. Dále žalobkyně pracovala s poněkud jinými čísly – zejm. při výpočtu valorizovaného vnosu pracuje s tím, že počáteční hodnota nemovitosti byla 1,84 mil Kč, podle názoru soudu však za počáteční hodnotu nemovitosti je třeba považovat pořizovací cenu včetně investovaného vnosu, tj. částku 2, [číslo] - Kč, ve vztahu k této ceně je pak třeba posuzovat navýšení ceny na současných 3,9 mil Kč. [jméno] zhodnocení pak nečiní 112 %, ale 80,25 %. Žalobkyně rovněž počítala s tím, že výše zůstatků na účtech žalovaného činí 45.341,62 Kč, to je však omyl, neboť jejich výše je 18.290,41 Kč (na účtu č. [bankovní účet] byl zůstatek 27,79 Kč nikoli [číslo] - Kč). Určitý rozdíl je dán i výší odečítaného závazku z hypotéky, zde soud vychází z aktuální zprávy, žalobkyně uvažovala zprávu k říjnu 2020, kde je dluh pochopitelně vyšší. [příjmení] rozdíl je pak v hodnotě movitých věcí, což je dáno stanovením sporných cen soudem a rozdělením věcí, které nekorespondují zcela s návrhem žalobkyně.

34. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Pokud v případě vypořádání společného jmění lze vůbec hovořit o úspěchu ve věci, pak v daném případě byl úspěch na obou stranách přibližně stejný. Především na rozdělení podstatné části se účastníci dokázali shodnout, sporné byly pouze dílčí otázky. Nejvýznamnější v tomto směru byl žalobkyní tvrzený vnos, který žalovaný zcela popíral, nicméně žalobkyně tvrdila vnos ve výši [číslo] - Kč, prokázat se jí podařilo pouze [číslo] - Kč, tedy necelou polovinu tvrzeného vnosu. Nejde tedy hovořit o úspěchu či neúspěchu jedné či druhé strany. Žalovaný naproti tomu neměl úspěch se svým tvrzením o existenci čtyř závazků z titulu úvěrových smluv, které podle závěru soudu nejsou součástí SJM. Pokud jde o spornou cenu nemovitostí, tak zde ceně, z níž soud vychází, tj. 3,9 mil Kč, byl blíže žalovaný (tvrdil cenu 4 mil Kč) než žalobkyně (tvrdila cenu 3,5 mil Kč). Z uvedeného přehledu je zřejmé, že při zohlednění všech skutečností nelze uzavřít jinak, než že úspěch jedné či druhé strany sporu byl víceméně stejný. Pak je i spravedlivé, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení.

35. Současně bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o.s.ř. o povinnosti obou účastníků nahradit státu náklady za zpracování znaleckého posudku, a to rovným dílem. Je sice pravdou, že žalovaný se„ trefil“ přesněji s aktuální cenou nemovitosti, nicméně rozdíl oproti ceně udávané žalobkyní nebyl natolik výrazný a žalobkyně vycházela z relevantních podkladů – tj. jí zadaného znaleckého posudku zpracovaného dříve. Z její stany tedy nejde o nějaké lpění na ceně, která se následně ukáže jako zcela nerealistická. Ostatně obvyklá cena je vždy více či méně kvalifikovaným odhadem, nejde o částku, kterou lze určit exaktně, naprosto přesně. Proto soud považuje za spravedlivé uložit oběma účastníkům rovným dílem hradit náklady za znalečné.

36. Lhůta k vyplacení vypořádacího podílu byla stanovena v délce jednoho měsíce, což by měla být pro žalobkyni dostačující lhůta, aby si opatřila prostředky na vyplacení žalovaného, např. formou úvěru.