4 C 278/2020

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Horáčkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně zastoupený anonymizováno jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený anonymizováno jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa o určení neúčinnosti právního jednání, odpůrčí žaloba,

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že kupní smlouva uzavřená dne 12.7.2017 mezi žalovaným jako kupujícím a [jméno] [příjmení], narozen [datum], bytem [adresa], jako prodávajícím s vkladem do katastru nemovitostí s právními účinky dne 9.4.2018 ([anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo]), jejímž předmětem byl převod vlastnického práva ke stavbě rodinného domu [adresa], část [územní celek] [anonymizováno] na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], k pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [anonymizována dvě slova] – garáž a k pozemku parc. č. [rok], vše v k.ú. [obec], je vůči [právnická osoba], s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa] právně neúčinná, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že kupní smlouva uzavřená dne 20.9.2017 mezi žalovaným jako kupujícím a [jméno] [příjmení], narozenou [datum], bytem [adresa], jako prodávající s vkladem do katastru nemovitostí s právními účinky dne 2.10.2017 ([anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo]), jejímž předmětem byl převod vlastnického práva pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec], je vůči [právnická osoba], s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa] právně neúčinná, se zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 170.874 - Kč, k rukám zástupce žalovaného, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku 1. Podanou žalobou se žalobce (jako insolvenční správce [právnická osoba] s.r.o.) domáhal určení toho, že kupní smlouvy uzavřené dne 12.7.2017 a dne 20.9.2017 mezi žalovaným jako kupujícím a [jméno] [příjmení], resp. [jméno] [příjmení] jako prodávajícími jsou vůči [právnická osoba] s.r.o. právně neúčinné. Uvedenými kupními smlouvami byly na žalovaného převedeny nemovitosti – smlouvou ze dne 12.7.2017 rodinný dům [adresa] v [část obce] na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], pozemek parc. č. st. [číslo], jehož součástí je garáž [anonymizována dvě slova], a pozemek parc. č. [rok], vše v k.ú. [obec], smlouvou ze dne 20.9.2017 pozemek parc. č. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec]. Relativní neúčinnost těchto právních jednání žalobce namítl s odkazem na ust. § 590 odst. 1 písm. a), b), c) občanského zákoníku, dovolal se tedy neúčinnosti na základě všech tří skutkových podstat v tomto ustanovení uvedených. Žalobce tvrdil, že v době uzavření obou kupních smluv byli [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] manžely, z manželství se jim narodily dva synové. Ještě ke dni 10.5.2008 byl [jméno] [příjmení] výlučným vlastníkem všech nemovitostí, o něž v tomto řízení jde, a též některých dalších zemědělských pozemků. V roce 2008 [jméno] [příjmení] daroval pozemek parc. č. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec] své manželce, svým synům pak daroval zemědělské pozemky (tyto zemědělské pozemky nejsou předmětem žaloby). Dále žalobce tvrdil, že na základě směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4.12.2014, č.j. 39 Cm 377/2013-54 byla panu [jméno] [příjmení] uložena povinnost zaplatit [právnická osoba] s.r.o. částku 27, 805.587 - Kč s 6 % úrokem od 27.12.2011 do zaplacení. Žalobce z toho dovozuje, že v době, kdy pan [příjmení] uzavíral napadené kupní smlouvy, tak si musel být vědom svého dluhu vůči [právnická osoba] s.r.o. Dále žalobce upozornil na to, že [jméno] [příjmení] byl uznán vinným ze zločinu podvodu, kterého se dopustil v době od 28.1.2010 do 2.8.2011 vůči [právnická osoba] s.r.o. (rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ze dne 22.2.2017, č.j. 62 T 2/2016-1614 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze zedne 17.12.2018, č.j. 6 To 32/2017-11860). Žalobce pak dovozuje následující: -) [jméno] [příjmení] si musel být vědom ke dni uzavření obou kupních smluv (i ke dni jejich právních účinků) svého dluhu mj. i vůči [právnická osoba] s.r.o., které zjevně nemohl být schopen splatit, v této době byl navíc již nepravomocně odsouzen za podvod; podle žalobce je zřejmé, že [jméno] [příjmení] činil napadená jednání v úmyslu zkrátit svého věřitele -) stejně tak i [jméno] [příjmení] si musela být vědoma dluhu svého tehdejšího manžela i jeho trestního řízení -) dluh ze směnky je dluhem patřícím do společného jmění manželů [příjmení], případné vypořádání společného jmění notářským zápisem by bylo nutné hodnotit jako jednání vedené zjevným úmyslem zkrátit uspokojení věřitelů [jméno] [příjmení], notářský zápis byl sepsán až 6 dní po uzavření kupní smlouvy a upravuje právní poměry do budoucna -) z vysvětlení žalovaného na policii žalobce dovozuje, že žalovaný s panem [jméno] [příjmení], resp. jeho firmami řadu let obchodoval, zná jej cca 25 let, pomáhal mu rekonstruovat předmětné nemovitosti, v roce 2008 mu půjčil bez smlouvy částku 1,5 mil Kč, prodloužila se splatnost půjčky – z toho všeho pak usuzuje, že žalovaný si musel být již v roce 2008 vědom finančních obtíží pana [příjmení], musel si být vědom konkurzu [právnická osoba] a.s., v roce 2017, kdy pan [příjmení] nevrátil půjčku, si žalovaný musel být vědom závažných finančních problémů pana [příjmení], -) žalovaný jako zkušený podnikatel si musel být vědom následků úpadku [právnická osoba] a.s. i do majetkových poměrů manželů [příjmení] jako fyzických osob -) žalovaný jako blízká osoba musel znát úmysl [anonymizováno] zkrátit věřitele – žalovaný s [jméno] [příjmení] dlouhodobě a blízce spolupracoval, kupní cena nemovitostí je pod obvyklou cenou, [příjmení] účelově zúžili společné jmění, kupní smlouva ze dne 12.7.2017 měla být tohoto data podepsána, avšak teprve 6.4.2018 bylo vydáno prohlášení o pravosti podpisu – teprve tento den byla podle žalobce smlouva ve skutečnosti podepsána, podle žalovaného šlo fakticky o zajišťovací převod práva k zajištění dluhu z půjčky, toto vysvětlení však nemůže podle žalobce obstát, když předtím byl již převeden pozemek pod domem na žalovaného bez dalšího, na převáděných nemovitostech nadále zůstala váznout zástavní práva -) [jméno] [příjmení] mohla až do konce roku 2018 prodané nemovitosti užívat, předmětné nemovitosti jsou stále adresou trvalého pobytu [jméno] [příjmení] a jejího syna, podle žalobce nadále nemovitosti užívají -) podle žalobce je žalovaný ve vztahu k [anonymizováno] osobou blízkou (újmu jim způsobenou považuje za újmu vlastní) – k zajištění jejich bydlení před věřiteli odkoupil předmětné nemovitosti -) i kdyby soud nepovažoval žalovaného a [anonymizováno] za blízké osoby, pak si žalovaný musel být vědom toho, že [jméno] [příjmení] jedná v úmyslu zkrátit své věřitele.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Předně popřel, že by v okamžiku uzavření předmětných kuních smluv měl nějaké informace o dluzích [jméno] [příjmení] vůči [právnická osoba] s.r.o. či vůči jiným osobám. Žalovaný až do okamžiku, kdy obdržel od soudu usnesení ze dne 5.10.2018, č.j. 3 Nc 7544/2018-50, nevěděl, že by pan [příjmení] byl zavázán směnečným rukojemstvím vůči [právnická osoba] s.r.o. Tímto usnesením bylo žalovanému zakázáno nakládat s předmětnými nemovitostmi. Další informace o dluzích pana [příjmení] se žalovaný dověděl až v rámci řízení u Okresního soudu v Chrudimi vedeném pod sp. zn. 11 C 197/2019. V době uzavření obou napadených smluv neměl žalovaný žádné informace o existenci pohledávek [právnická osoba] s.r.o. za [jméno] [příjmení], neměl informace o jakýchkoli vztazích mezi těmito osobami, neměl informace ani o samotné [právnická osoba] s.r.o. Tím méně pak mohl mít žalovaný povědomí o tom, že [jméno] [příjmení] měl nějaký zájem zkrátit své věřitele. Žalovaný ani neměl povědomí o jakýchkoli dluzích [anonymizováno] z podnikání či jiných dluzích (kromě vlastní pohledávky), měl naopak za to, že jejich podnikání žádné problémy nevykazuje. Vztah k [anonymizováno] by žalovaný neoznačil za přátelský, spíš by je označil za známé. Nemovitosti od [jméno] [příjmení] žalovaný koupil řádně za obvyklou cenu, částečně na kupní cenu byla započtena pohledávka žalovaného za [jméno] [příjmení] ze smlouvy o půjčce. Zbylá část kupní ceny byla uhrazena bankovními převody. Stejně tak řádně a za obvyklou cenu byla koupena nemovitosti od paní [příjmení]. Nejednalo se o pomoc [anonymizováno], nejednalo se o převody účelové. [jméno] [příjmení] nemovitosti krátkou dobu po převodu užívala, a to na základě nájemní smlouvy, tedy úplatně. Důvodem byla skutečnost, že potřebovala čas, aby si zajistila vlastní bydlení. Žalovaný dále uvedl, že on, resp. jeho společnosti obchodovaly se [právnická osoba] a.s., [právnická osoba] nebo s [jméno] [příjmení] jako fyzickou osobou, toto obchodování ale nemělo charakter nějakých velkých finančních operací, žalovaný si objednával výrobu ocelových forem, šlo tedy o běžný vztah ze smlouvy o dílo, pro takové obchody si žalovaný nepotřeboval prověřit finanční situaci pana [příjmení] či dalších společností. [příjmení] žalovaného považuje za zcestné. Smlouva o půjčce ze dne 30.6.2008 není výrazem nějakých nadstandardních vztahů, žalovaný zapůjčil panu [příjmení] peníze za standardních podmínek, půjčka byla úročena přiměřeným úrokem. V roce 2008 pan [příjmení] žalovanému nic o svých potížích nesděloval. Peníze byly půjčeny na delší dobu, byly úročeny, a to úrokem lepším než v bance. Navíc rok 2008 dávno předchází vzniku pohledávky [právnická osoba] s.r.o. Kupní cena nemovitostí byla stanovena na základě posudků.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti. 4. [jméno] [příjmení] prodala žalovanému pozemek parc. č. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec] za kupní cenu 1, 000.000 - Kč. Smlouva byla uzavřena dne 20.9.2017, právní účinky nastaly dne 2.10.2017. 5. [jméno] [příjmení] prodal žalovanému rodinný dům [adresa] na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], pozemek parc. č. [rok], pozemek parc. č. st. [číslo], jehož součástí je garáž [anonymizována dvě slova], vše v k.ú. [obec] za kupní cenu 3, 500.000 - Kč. První část kupní ceny 2, 700.000 - Kč měla být uhrazena před podpisem smlouvy, druhá část ve výši 800.000 - Kč má být uhrazena do pěti pracovních dnů od předložení výpisu z katastru nemovitostí, kde žalovaný bude uveden jako vlastník. Smlouva nese datum 12.7.2017. Podpis žalovaného byl ověřen advokátem, k ověření došlo dle doložky dne 6.4.2018. Právní účinky nastaly dne 9.4.2018.

6. Ze směnečného platebního rozkazu vydaného Krajským soudem v Hradci Králové ze dne 4.12.2014, č.j. 39 Cm 377/2013-54 bylo zjištěno, že 1. žalovanému [jméno] [příjmení] a 2. žalovanému [jméno] [příjmení] bylo společně a nerozdílně uloženo zaplatit [právnická osoba] s.r.o. směnečný peníz ve výši 27, 805.587 - Kč s 6 % úrokem od 27.12.2011 do zaplacení a směnečnou odměnu 92.685 - Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 483.667,20 Kč. [příjmení] [jméno] [příjmení] se rozhodnutí stalo vykonatelné dne 27.11.2019.

7. Z usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ze dne 29.8.2011, č.j. [insolvenční spisová značka] – A -16 bylo zjištěno, že na [právnická osoba] a.s. byl prohlášen konkurz.

8. Podle smlouvy o půjčce uzavřené dne 30.6.2008 půjčil žalovaný panu [příjmení] částku 1, 500.000 - Kč, byl sjednán úrok 8,8 % ročně, splatnost byla sjednána ke dni 30.6.2017.

9. Ze zápisu z jednání ze dne 10.7.2017 bylo zjištěno, že žalovaný se s [jméno] [příjmení] dohodli na úhradě dluhu pana [příjmení] z titulu smlouvy o půjčce tak, že [jméno] [příjmení] převede na žalovaného dům [adresa] a pozemek 1908 za cenu 3, 500.000 - Kč, ta bude uhrazena tak, že pohledávka žalovaného z titulu smlouvy o půjčce ve výši 2, 700.000 - Kč bude na kupní cenu započtena a žalovaný doplatí částku 800.000 - Kč.

10. Z výpisu z účtu manželky žalovaného u [právnická osoba] bylo zjištěno, že částka 800.000 - byla panem [příjmení] uhrazena na tento účet v průběhu května 2018.

11. Z výpisu katastru nemovitostí ke dni 10.5.2008 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] byl k tomuto datu evidován jako výlučný vlastník všech nemovitostí, které jsou předmětem tohoto řízení.

12. Z darovací smlouvy ze dne 12.5.2008 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] daroval [jméno] [příjmení] pozemek parc. č. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec].

13. Z nájemní smlouvy ze dne 7.5.2018 bylo zjištěno, že žalovaný pronajal paní [příjmení] dům [adresa] do 31.12.2018, nájemné bylo sjednáno ve výši 10.000 - Kč měsíčně.

14. Z rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 15.4.2019, č.j. 4 C 50/2019-13 soud zjistil, že manželství [příjmení] bylo pravomocně rozvedeno dne 15.4.2019.

15. Ze spisu Okresního soudu v Chrudimi sp. zn. 0 Nc 7041/2018 bylo zjištěno, že [právnická osoba] s.r.o. si vyhradila právo dovolat se neúčinnosti právního jednání – obou předmětných kupních smluv, příslušné oznámení bylo doručeno žalovanému dne 24.10.2018.

16. Podle vyjádření znalkyně [jméno] [příjmení] [příjmení], které je založeno ve spisu PČR KRPE -89044/TČ-18-170381- činila obvyklá cena předmětných nemovitosti 4,6 mil Kč.

17. Ze znaleckého posudku Ing. [příjmení] ze dne 11.9.2017 č. 5001/13/17 bylo zjištěno, že celková obecná cena pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec] činí 1, 002.750 - Kč 18. Z posudku téhož znalce ze dne 30.1.2018, č. 5009/1/18 bylo zjištěno, že zjištěná cena pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec] činí 474.990 - Kč.

19. Ze znaleckého posudku téhož znalce ze dne 30.3.2018, č. 5011/4/18 bylo zjištěno, že zjištěná cena rodinného domu [adresa], pozemku parc. č. [rok] a garáže činí 3, 197.450 - Kč.

20. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaný je jeho známý a obchodní partner. Půjčit peníze chtěl svědek, žalovaný měl volné prostředky. Nevyvíjel na něj tlak, aby peníze vrátil. Když přišel čas je vrátit, musel to svědek řešit prodejem domu, jiné možnosti neměl. Navíc v té době byl v rozepři s manželkou. Prodej proběhl standardně. V době prodeje nemovitost nebyla zatížena, část peněz z půjčky byla použita na splátku dluhu ze zástavy, jde o dluh panu [příjmení]. Dluh byl vyrovnán, ale zatížení tam bylo pořád zapsáno. Cena byla podle posudku. Po prodeji v domě manželka v domě bydlela, svědek tam docházel za synem, v té době byl po operaci, tak mu manželka se synem pomáhali. V době, kdy žalovaný svědkovi půjčoval, tak nevěděl o finančních problémech svědka či jeho společností. Pozemek pod domem daroval svědek manželce proto, že společně investovali do domu, manželka z toho také chtěla něco mít. Svědek potvrdil, že žalovaný mu poskytl lhůtu pro vrácení půjčky s tím, že když nedodrží lhůtu, pak se kupní smlouva dá na katastr.

21. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaného považuje za známého, stýká se s jeho manželkou. Žalovaný za ní v roce 2017 přišel s tím, že její manžel mu dluží peníze, chtěl, aby mu prodala stavební parcelu. V té době procházeli s manželem několikátou krizí, tak s prodejem souhlasila. Cena byla podle posudku. S manželem prodej koordinován nebyl. Po prodeji v domě svědkyně zůstala se synem, manžel tam už nebydlel, ale docházel za synem a v létě tam pobýval častěji, protože byl po operaci, potřeboval pomoc s oblékáním. Svědkyně se domluvila s žalovaným, že je tam nechá, měli na to nájemní smlouvu. Od roku konce roku 2018 už v domě nebydlí. Pozemek pod domem na svědkyni její manžel převedl proto, že společně investovali do rodinného domu, který byl ve vlastnictví manžela, a svědkyně z toho také chtěla něco mít. K zúžení společného jmění došlo na popud svědkyně, nechtěla mít nic společného s dluhy manžela, o kterých nevěděla. Necítí se za tyto dluhy odpovědná, byly to dluhy z podnikatelské činnosti manžela.

22. Z účastnické výpovědi žalovaného soud zjistil, že [jméno] [příjmení] zná asi 25 let, je to známý. Zná i [jméno] [příjmení], a to přes svoji manželku. Od pana [příjmení] a jeho firem bral žalovaný formy na beton, žalovaný podniká ve stavebnictví. O tom, že [právnická osoba] se dostala do konkurzu, žalovaný nevěděl. Peníze panu [příjmení] půjčil, bylo to v roce 2007, asi 1,5 mil Kč, přišel s tím pan [příjmení], potřeboval půjčit, původně krátkodobě, pak se to posouvalo, ale byl tam úrok. O schopnost pana [příjmení] vrátit půjčku žalovaný obavy neměl, protože mu žalovaný, resp. jeho firmy dlužily peníze. Když pan [příjmení] nesplácel, žalovaný na něj„ dupnul“, chtěl, aby mu půjčku nějak zajistil, jediné, co měl, byl dům, nakonec žalovaný dům koupil. Ta koupě byla vlastně splátka půjčky. Proces koupě proběhl standardně. Tehdy tam byla nějaká zástava, pan [příjmení] ale doložil zaplacení dluhu. Kupní cena byla podle posudku. Po prodeji do konce roku tam bydlela paní [příjmení], pak se nemovitost fyzicky předala. Pak dostal žalovaný obálku od soudu, nemovitost tak užívá synovec, ten tam bydlí od roku 2019. Nechává ho tam do vyřešení problému u soudu. S paní [příjmení] měl nájemní smlouvu. Pozemek pod domem patři paní [příjmení], žalovaný na ni uhodil, využil i toho, že v té době už byli [příjmení] ve sporu, paní [příjmení] s prodejem souhlasila. Společnost [právnická osoba] žalovaný neznal. [příjmení] [příjmení] s rekonstrukcí domu pomáhal formou rady. Žalovaný obchodoval s panem [příjmení], jednak s ním jako fyzickou osobou, jednak se [právnická osoba] a též se [právnická osoba], nijak to nerozlišoval, byla to spíš otázka objemu. O problémech [anonymizováno] žalovaný nic nevěděl, s nimi žádný problém neměl, ani s termínem či kvalitou. To, že z obchodování vypadla [právnická osoba], žalovaný nijak nepoznal, s dodávkami nebyl problém. To, že pan [příjmení] peníze z půjčky dlouho nevracel, bylo žalovanému jedno, bral to jako zhodnocení. U pana [příjmení] si žalovaný nemyslel, že by nastal problém, dokud s ním bude obchodovat, dokud na jeho straně bude aktivní saldo. Kdo přišel s dobou splatnosti zrovna devět let, si žalovaný nepamatuje. K čemu potřeboval pan [příjmení] půjčit, žalovaný neví, domnívá se, že to mohlo souviset s tou zástavou na baráku. Ale nikdy necítil, že by pan [příjmení] nebo jeho firmy měly problém, vždy měly dodávky včas. Úroky měly být zaplaceny až na konci. To, že nezaplatí, se žalovaný dověděl tak, že na pana [příjmení] uhodil. Říkal mu, ať mu dá, co má. Jeho nemovitost nechtěl, ale to bylo to jediné, co pan [příjmení] měl. Žalovaný byl ochoten se splacením půjčky ještě nějaký čas počkat, ale chtěl to mít zajištěné na papíře. Pak vyšlo najevo, že pozemek pod domem má paní [příjmení], žalovaný se pak obrátil na ni, tehdy také zjistil, že [příjmení] mají mezi sebou problémy, do té doby to nevěděl. To, že [příjmení] mají nějaké problémy, pan [příjmení] i trestní řízení, to žalovaný skutečně nevěděl, sám se podivuje, že to neprosáklo.

23. Ostatní navržené důkazy soud neprováděl z důvodu jejich nadbytečnosti. Soud především neprováděl výslech znalce [příjmení] [příjmení], neboť z předložených posudků je zřejmé, jaká je obvyklá cena nemovitostí. Rozdíl v posudcích ohledně ceny pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec] je pak dán tím, že v jednom posudku se stanovuje cena zjištěná a v druhém cena obvyklá. Pokud jde o časovou souvislost posudků s dobou, kdy byla určována kupní cena, pak v případě pozemku parc. č. st. [anonymizováno] tato souvislost evidentně dána je – posudek je ze dne 11.9.2017, kupní smlouva ze dne 20.9.2017. V případě domu [adresa] a další nemovitostí sice posudek je až z roku 2018, to však neznamená, že cena v kupní smlouvě neodpovídá ceně obvyklé. O tom ostatně svědčí i odborné vyjádření založené v policejním spise (viz odst. 16 odůvodnění). To, že posudek byl zpracován až v roce 2018, žádný význam pro řízení nemá. Vzhledem k tomu, že je prokázáno, že kupní cena prodávaných nemovitostí odpovídá ceně obvyklé v době jejich prodeje, nebylo ani potřebné zpracovávat znalecký posudek, jak navrhoval žalobce. Soud se dále nijak nezabýval notářským zápisem, kterým měli manželé [příjmení] vypořádat společné jmění, neboť tuto skutečnost nepovažuje za důležitou z hlediska posouzení věci (viz právní hodnocení níže). Konečně ani nemělo smysl provádět důkaz trestním spisem ve věci trestního stíhání pana [příjmení], neboť o jeho odsouzení za podvod nebylo sporu a rovněž tato samotná skutečnost nemá pro rozhodnutí ve věci význam.

24. Skutkový souhrn soudu je tedy takový, že žalovaný uzavřel v roce 2017 dvě kupní smlouvy, jednou z nich koupil od [jméno] [příjmení] dům se související pozemky (bez stavební parcely, na níž dům stojí), druhou koupil od [jméno] [příjmení] tuto stavební parcelu, kupní cena v součtu činila 4, 500.000 - Kč, což odpovídá obvyklé ceně, paní [příjmení] byla částka zaplacena, panu [příjmení] byla zaplacena částka 800.000 - Kč, částka 2,7 mil Kč představovala zápočet pohledávky žalovaného za panem [příjmení] z titulu smlouvy o půjčce. Touto smlouvou o půjčce půjčil žalovaný panu [příjmení] částku 1,5 mil Kč s úrokem 8,8 % ročně se splatností do 30.6.2017. Žalovaný nevěděl o finančních problémech pana [příjmení], nevěděl o jeho trestním stíhání pro podvod, nevěděl o konkurzu [právnická osoba]. Nevěděl ani o tom, že [příjmení] spolu mají nějaké rozepře. Vztah mezi žalovaným a manžely [příjmení] je vztah známých, s panem [příjmení] i vztah běžných obchodních partnerů. Po prodeji domu v něm paní [příjmení] zůstala bydlet, a to do konce roku 2018, měla s žalovaným uzavřenu nájemní smlouvu. Od roku 2019 dodnes v domě bydlí synovec žalovaného. Právní posouzení 25. Žalobce se domáhal vyslovení relativní neúčinnosti napadených kupních smluv. Předpoklady jsou stanoveny v ust. § 589 a 590 občanského zákoníku. Podle § 589 odst. 1 platí, že zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Podle odst. 2 se pak neúčinnost právního jednání dlužníka zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka. Podle § 590 odst. 1 pak věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání a) které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám, b) kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit nebo c) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

26. Předpokladem úspěšnosti odpůrčí žaloby tak především je, že věřitel (žalobce) má vykonatelnou pohledávku za dlužníkem. Již z tohoto důvodu nemůže obstát žaloba ve vztahu ke kupní smlouvě uzavřené mezi žalovaným a paní [jméno] [příjmení] (jde o prodej pozemku parc. č. st. 796 v k.ú. [obec]). Žalobce, resp. [právnická osoba] s.r.o. totiž za paní [příjmení] žádnou vykonatelnou pohledávku nemá. Předmětný směnečný platební rozkaz směřuje pouze proti panu [jméno] [příjmení]. V případné exekuci tak může být předmětem exekuce pouze výlučný majetek pana [příjmení], eventuálně majetek v režimu společného jmění manželů [příjmení]. Předmětem exekuce rozhodně nemůže být výlučný majetek paní [příjmení]. Pozemek parc. č. st. [anonymizováno] přitom nikdy nebyl součástí společného jmění manželů [příjmení]. Tento pozemek byl ve výlučném vlastnictví pana [příjmení], darovací smlouvou z roku 2008 se pak stal výlučným vlastnictvím paní [příjmení]. Soud si nedovede představit, jak by se za těchto okolností mohl stát tento majetek předmětem exekuce. Navíc je třeba vzít v potaz, že k převodu pozemku na paní [příjmení] došlo v roce 2008, tedy dlouho před vznikem pohledávky [právnická osoba] s.r.o. za panem [příjmení] a též dlouho před obdobím, kdy se pan [příjmení] měl dopustit vůči této společnosti podvodu. Těžko pak tedy tento převod hodnotit jako účelové vyvádění majetku. Případné vypořádání společného jmění manželů učiněné během roku 2017 je pak zcela bezpředmětné, neboť pozemek parc. č. st. [anonymizováno] nikdy do společného jmění nepatřil. Lze tedy shrnout, že paní [příjmení] není vůči žalobci či [právnická osoba] s.r.o. v postavení dlužníka, žalobce za ní nemá žádnou vykonatelnou pohledávku, není tedy ve vztahu k právnímu jednání paní [příjmení] a žalovaného vůbec aktivně věcně legitimován.

27. V případě kupní smlouvy uzavřené mezi žalovaným a panem [jméno] [příjmení] výše uvedená argumentace neplatí, je zřejmé, že [právnická osoba] s.r.o. má za panem [příjmení] vykonatelnou pohledávku, že tedy pan [příjmení] je jejím dlužníkem. Nicméně pro dovolání se relativní neúčinnosti je třeba, aby byla naplněna některá se skutkových podstat uvedených v ust. § 590 občanského zákoníku. Žalobce se dovolal všech tří skutkových podstat. Příslušné lhůty, tedy pět, resp. dva roky, byly dodrženy – v úvahu je třeba vzít tu skutečnost, že žalobce uplatnil postup podle § 354 o.s.ř. a oznámil prostřednictvím soudu žalovanému výhradu práva dovolat se neúčinnosti napadeného právního jednání. S ohledem na ust. § 593 občanského zákoníku pak dochází ke stavení této lhůty, běh lhůty pak pokračuje poté, co se pohledávka věřitele stala vykonatelnou. Žalobce v tomto směru podal žalobu včas, a to i ohledně lhůty dvouleté (§ 590 odst. 1 písm. b) a c) občanského zákoníku).

28. Předně nutno konstatovat, že skutková podstata pod písm. c) naplněna být nemůže, neboť žalovaný a pan [jméno] [příjmení] nejsou osobami blízkými. Kdo je osobou blízkou, definuje občanský zákoník v ust. § 22 odst.

1. Je jím příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle zákona o registrovaném partnerství; dále jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Konečně je stanovena vyvratitelná právní domněnka, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

29. Na žalovaného a pana [jméno] [příjmení] nelze aplikovat žádnou z výše uvedených kategorií. Nejde o příbuzné, nejde o osoby, které by byly v rodinném či obdobném poměru. Jde pouze o známé, což potvrdili všichni zúčastnění – tedy jak sám žalovaný, tak pan [jméno] [příjmení], potažmo paní [jméno] [příjmení]. Ze skutečnosti, že žalovaný kdysi dávno pomáhal panu [příjmení] při rekonstrukci domu (a to v nijak velkém rozsahu), že žalovaný s panem [příjmení] obchodovali, případně spolu jednou, opět kdysi dávno, byli na dovolené, eventuálně žalovaný nechal paní [příjmení] na základě nájemní smlouvy bydlet v předmětném domě ještě několik měsíců po prodeji, nelze dovozovat poměr blízkých osob.

30. Naplněny však nejsou ani skutkové podstaty uvedené pod písm. a) a b) ust. § 590 odst. 1 občanského zákoníku. Zde se předpokládá, že druhá strana (tedy žalovaný) věděl o úmyslu dlužníka zkrátit věřitele, resp. mu takový úmysl musel být znám. Žalobce však neprokázal, že by žalovaný věděl či musel vědět o úmyslu pana [příjmení] zkrátit svého věřitele. Je vůbec otázkou, zda se na straně [jméno] [příjmení] jednalo o úmysl zkrátit svého věřitele, nicméně i kdyby tomu tak bylo, mohl být žalobce úspěšný pouze tehdy, pokud by výše uvedenou vědomost prokázal u žalovaného, což se mu však nezdařilo. Žalobce dovozuje vědomost žalovaného o úmyslu [jméno] [příjmení] předmětnou kupní smlouvou zkrátit věřitele ze skutečností, kterým přikládá význam, jež tyto skutečnosti nemají. Konkrétně žalobce dovozuje velmi blízký vztah mezi žalovaným a panem [příjmení], dále tvrdí, že žalovaný musel vědět o finančních problémech pana [příjmení], protože spolu obchodovali, dále žalobce dovozuje nestandardnost jednání žalovaného, a to jak u smlouvy o půjčce, tak i u vlastní kupní smlouvy apod. Ve svém souhrnu však jde o pouhé spekulace a domněnky. Blízký vztah mezi žalovaným a panem [příjmení] prokázán nebyl, samy tyto osoby se považují za známé. To, že spolu obchodovali, pochopitelně blízký vztah nezakládá, podnikatelé v rámci své obchodní činnosti se dostávají do kontaktu s řadou dalších osob. Z ničeho nelze dovodit, že pokud podnikatel s někým obchoduje, musí mu být známa finanční situace jeho obchodního partnera, obzvlášť pak jde-li o partnera, s nímž obchoduje dlouhodobě a spolupráce s ním probíhá bez problémů. Na tom nic nemění, že některé skutečnosti mohou být zjištěny z veřejně dostupných rejstříků, podnikatel nemá povinnost průběžně lustrovat svého obchodního partnera. Ostatně žalovaný popřel, že by věděl o finančních problémech pana [příjmení] či o konkurzu [právnická osoba], rovněž pan [příjmení] potvrdil, že o svých problémech se nešířil. Nelze tedy dovozovat, že žalovaný o těchto problémech věděl či vědět musel. Stejně tak soud neshledává nic nestandardního na smlouvě o půjčce z roku 2008 – žalovaný a [jméno] [příjmení] vysvětlili ve svých výpovědích okolnosti vzniku půjčky, jakož i okolnosti týkající se jejího splacení, které bylo řešeno formou odkupu nemovitostí. Těmto výpovědím nemá soud důvod nevěřit. Na předmětných transakcích pak soud nic závadného či podezřelého neshledává. Kupní cena nemovitostí byla ujednána ve výši obvyklé ceny. Vysvětlení žalovaného, že nemovitosti kupoval, protože pan [příjmení] neměl nic jiného, čím by mu splatil dluh, je přijatelné. Ze skutečnosti, že žalovaný nechal do konce roku 2018 v domě bydlet paní [příjmení], pak nelze nic významného dovozovat. Ostatně užívání nebylo bezplatné, jednalo se o pronájem. Stejně tak bez významu je i prodleva mezi dobou uzavření kupní smlouvy a jejím zavkladováním na katastru. Ostatně i tuto prodlevu žalovaný vysvětlil, byla to jakási poslední lhůta pro pana [příjmení], kdy mohl ještě zaplatit svůj dluh. To však nic nemění na tom, že kupní smlouva je platná a účinná a že vůle stran směřovala k převodu nemovitostí. Pokud jde o existenci právních vad na převedených nemovitostech, tak z výpovědí žalovaného a pana [příjmení] vyplynulo, že tyto dluhy již byly uhrazeny (dluh vůči panu [příjmení]), resp. jsou spláceny (dluh vůči [právnická osoba]). Posléze uvedený dluh navíc nepředstavuje nikterak vysokou částku. Ani z existence těchto závad proto nelze usuzovat na nestandardnost uzavření kupní smlouvy.

31. Soud proto uzavírá, že žalobce neprokázal, že by žalovaný znal úmysl pana [jméno] [příjmení] kupní smlouvou ze dne 12.7.2017 zkrátit své věřitele, resp. že by takový úmysl musel být žalovanému znám. Předpoklady pro vyslovení relativní neúčinnosti takového jednání proto dány nejsou.

32. Jen pro úplnost pak soud uvádí, že výše uvedené pod body 28 až 31 odůvodnění lze vztáhnout i na kupní smlouvu ze dne 20.9.2017, která byla uzavřena mezi žalovaným a paní [jméno] [příjmení]. Samozřejmě nadále platí, že paní [příjmení] vůbec nebyla v postavení dlužníka, ale i kdyby mělo být uzavřeno, že dlužníkem ve vztahu ke [právnická osoba] s.r.o. byla a že činila právní jednání v úmyslu tohoto věřitele zkrátit, pak u žalovaného nelze dovodit jeho vědomost o tomto úmyslu. Argumenty obsažené v citovaných bodech odůvodnění jsou použitelné na toto právní jednání analogicky.

33. Ze všech výše uvedených důvodů proto soud žalobu zamítl.

34. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., žalovaný měl plný úspěch ve věci, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Ty představuje odměna advokáta za úkony právní služby, za jeden úkon náleží podle § 8 odst. 1, § 7 bod 6 vyhl. 177/1996 Sb. odměna ve výši 26.300 - Kč (tarifní hodnota vychází z ceny předmětných nemovitostí – 4,5 mil Kč, jde o určení práva k věci, která je penězi ocenitelná, nelze aplikovat § 9 odst. 3 písm. a) cit. vyhl.). Poskytnuto bylo celkem pět úkonů právní služby – příprava a převzetí věci, vyjádření k žalobě, třikrát účast u jednání soudu, soud neuznal jako samostatný úkon právní služby písemné vyjádření datované dne 8.6.2021, neboť toto vyjádření bylo předloženo až u jednání dne 14.6.2021 a zde také bylo předneseno, nelze jej proto samostatně oceňovat, jeho přednes je zahrnut v účasti na tomto jednání, celkem odměna činí 131.500 - Kč, 5 x 300 - Kč režijní paušál, náhrada za promeškaný čas cestou ke třem jednáním soudu, tj. z [obec] do [obec] a zpět, doba trvání cesty 10 půlhodin, celkem tři cesty, za započatou půlhodinu náleží 100 - Kč, celkem tedy náhrada za promeškaný čas 3.000 - Kč, náhrada cestovních výdajů – 3 x cesta [obec] – [obec] a zpět, délka 3 x 248 km, amortizace 4,40 Kč/km podle vyhl. 589/2020 Sb., náhrada za pohonné hmoty 27,80 Kč/litr Naturalu 95, průměrná spotřeba 9,4 l /100 km, celkem cestovní výdaje po zaokrouhlení 5.218 - Kč, navýšení o 21 % DPH v částce 29.656 - Kč, celkem náklady řízení činí 170.874 - Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalobci uloženo náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalovaného.

35. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.