4 C 285/2020

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Horáčkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa , obec a číslo , zastoupený anonymizováno jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , obec , zastoupený anonymizováno jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa o zaplacení 19.285 - Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3.900 - Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 16.5.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 15.385 - Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 16.5.2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 8.258,25 Kč, k rukám zástupce žalovaného, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že dne 1.2.2018 došlo u [územní celek] na místní komunikaci [číslo] ke škodní události – střetu vozidel [anonymizována dvě slova], r.z. [anonymizováno] [číslo] a [značka automobilu], r.z. [anonymizováno] [číslo], vozidlo [anonymizována dvě slova] řídila [jméno] [příjmení], vozidlo Volvo [anonymizováno] žalovaný. K škodní události došlo tak, že řidička [anonymizováno] nerespektovala před vjezdem na druhý most ve svém směru jízdy dopravní značku "dej přednost v jízdě“, vozidlo [anonymizováno] jelo po tomto mostě v protisměru. O dopravní nehodě řidiči obou vozidel sepsali záznam, dopravní nehoda byla hlášena policii, ta udělila pokuty za přestupky oběma řidičům. Při sepisováním záznamu nebylo v části 12 zaškrtnuto políčko„ jelo v protisměru“ u vozidla žalovaného. Na telefonickou žádost řidičky byla tato skutečnost do záznamu doplněna dne 6.2.2018, řidič byl o tom policií telefonicky informován. Žalovaný uplatnil nárok na pojistné plnění u žalobce, při uplatnění nesdělil, že z jeho strany došlo též k porušení pravidel silničního provozu. Tato skutečnost byla sdělena žalobci až řidičkou vozidla [anonymizováno] poté, co již došlo k výplatě pojistného plnění. Žalobce vyplatil žalovanému pojistné plnění ve výši 39.000 - Kč. Žalobce má za to, že ke střetu provozů došlo tak, že žalovaný se svým vozidlem vjel do protisměru, zatímco řidička [anonymizováno] nedala vozidlu žalovaného přednost, míra účasti obou účastníků na způsobené škodě je 50 %. Žalovanému tak vzniklo právo na náhradu škody v rozsahu 50 % ze skutečně vzniklé škody, náleží mu tedy pojistné plnění v rozsahu 50 % z celkové škody. Žalovanému však bylo vyplaceno 100 % škody, získal tak majetkový prospěch bez právního důvodu, toto bezdůvodné obohacení požaduje žalobce vydat.

2. Žalovaný nárok neuznal, navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný upozornil na to, že podle sdělení PČR řidička [anonymizováno] vjela na most v době, kdy žalovaný vjel na most z druhé strany, žalovaný měl přednost v jízdě. Následně narazila přední částí svého vozidla do vozidla žalovaného. Řidička [anonymizováno] byla pokutována za nedání přednosti v jízdě, žalovaný byl pokutován za to, že se svým vozidlem nejel při pravé straně vozovky. Podle názoru žalovaného, pokud by řidička [anonymizováno] dala žalovanému přednost, k nehodě by nedošlo – silnice v místě nehody je dle náčrtku PČR 3,7 m, jsou zde navíc svodidla, řidička neměla na most vůbec vjíždět. Žalovaný odmítl, že by nesdělil žalobci, že z jeho strany došlo k porušení pravidel – jízda v protisměru. Žalovaný nejel při pravém okraji komunikace, nikoli v protisměru. S postupem PČR, kdy došlo údajně k opravě administrativní chyby, žalovaný nesouhlasí, doplněný záznam je zavádějící, neodpovídá skutečnosti, k zásahu došlo bez souhlasu žalovaného. Ke střetu vozidel došlo v oblasti levého předního rohu vozidel, žalovaný tedy nejel a ani nemohl jet v protisměru. [jméno] účasti žalovaného na střetu vozidel je nulová.

3. V reakci na vyjádření žalovaného žalobce doplnil, že od pojištěné získal fotografie, z nich je zřejmé, že žalovaný sice nepřejel do protisměru, avšak evidentně se nedržel při pravém okraji pozemní komunikace, došlo tak k porušení povinnosti dle ust. § 11 odst. 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích. Žalobce tak má nadále za to, že míra účasti žalovaného na způsobené škodě je 50 %, neboť je zřejmé, že pozemní komunikace je v místě střetu natolik široká, aby se obě vozidla dokázala vyhnout za předpokladu, že by žalovaný jel při pravém okraji pozemní komunikace. Z fotografií je zřejmé i to, že žalovaný na most vjel v okamžiku, kdy řidička [anonymizováno] byla zhruba ve třetí čtvrtině mostu, řidička se tak domnívala, že se protijedoucímu vozidlu vyhne. Podle žalobce není šířka komunikace v místě 3,7 m, jak má vyplývat z plánku, ale je široká 4,37 m (měření v katastrální mapě).

4. Žalovaný pak v reakci na tuto repliku žalobce uvedl, že šířka komunikace je 3,7 m, jak vyplývá z náčrtku PČR, žalobce změřil celou konstrukci mostu, neměřil šířku asfaltové komunikace a její krajnice. Z technického průkazu vozidla [anonymizováno] je zřejmé, že jeho šířka bez zpětných zrcátek činí 1.804 mm, u vozidla [anonymizována dvě slova] (dle roku výroby jde o 4. generaci) je tato šířka 1.735 mm, dohromady tedy 3.539 mm. Vozidlo řidičky [anonymizováno] se tak žalovanému nemohlo bezpečně vyhnout. Žalovaný nesouhlasí s tím, že vjel na most v době, kdy na mostě již byla řidička [anonymizováno], a to ve třech čtvrtinách mostu. Ze sdělení k dopravní nehodě vyplývá, že řidička [anonymizováno] vjela na most ve chvíli, kdy tam vjížděl žalovaný. Důvodem, proč ke střetu došlo ve třetí čtvrtině mostu, byla vysoká rychlost vozidla [anonymizováno]. Žalovaný jel opatrně a před střetem zastavil. Vedle míry účasti na střetu provozů je důležité i posouzení rozsahu porušení povinnosti obou řidičů. V daném případě měla řidička [anonymizováno] vyhodnotit, zda může na most vjet, s ohledem na šířku vozidel měla počkat průjezdu vozidla žalovaného, průjezd obou vozidel najednou nebyl možný. Kdyby řidička [anonymizováno] splnila své povinnosti, nemělo by případné porušení povinnosti žalovaným na celou věc žádný vliv. Účast žalovaného na vzniké škodě je tedy nulová. Zjištěné skutečnosti 5. Ze sdělení k dopravní nehodě ze dne 14.2.2018, č.j. KRPE-10451/P -2018-170306 vyplývá, že dne 1.2.2018 okolo 9.45 hod na silnici č. [spisová značka] na mostní konstrukci přes [anonymizováno] v úseku mezi obcemi [část obce] a [obec] došlo k dopravní nehodě tím, že řidička vozidla [anonymizována dvě slova], r.z. [anonymizováno] [číslo], jedoucí po komunikaci ve směru od [územní celek], vjela na most v době, kdy v protisměru viděla přijíždět vozidlo [anonymizováno], r.z. [anonymizováno] [číslo], jemuž měla na příkaz svislé DZ č. P7 dát přednost v jízdě (protijedoucí vozidlo). Přitom vjela na most v okamžiku, kdy řidič vozidla [anonymizováno] vjížděl na most z druhé strany. Následně narazila přední částí svého vozidla do přední části vozidla [anonymizováno]. PČR dále konstatovala, že dopravní nehodu zavinila řidička [anonymizována dvě slova] – jde o porušení § 4 písm. a), § 4 písm. b), § 4 písm. c) zákona o provozu na pozemních komunikacích, naplnila skutkovou podstatu přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k ), § 125c odst. 1 písm. f) bod 8. Za přestupek jí byla uložena pokuta 1.100 - Kč. Dále PČR zjistila, že žalovaný jako řidič vozidla [anonymizováno] nejel se svým vozidlem při pravém okraji komunikace, porušil § 4 písm. a), § 4 písm. b), § 11 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, dopustil se tak přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k ). Za tento přestupek mu byla uložena pokuta ve výši 500 - Kč.

6. Z úředního záznamu PČR ze dne 6.2.2018 vyplynulo, že při vyplňování formuláře o dopravní nehodě nebylo u vozidla B zaškrtnuto políčko„ vjelo do protisměru“. Toto bylo na žádost řidičky [anonymizováno] do záznamu zaneseno, o změně byl telefonicky informován žalovaný.

7. Ze záznamu o dopravní nehodě vyplynulo, že řidička [anonymizováno] nedala přednost v jízdě, podle opraveného záznamu (viz předchozí bod) měl žalovaný vjet do protisměru.

8. Z orientačního náčrtku dopravní nehody zpracovaného PČR soud zjistil, že údaj o šířce komunikace je zde uveden 3,7 m. Z polohy vozidel v době střetu je pak zřejmé, že ke střetu došlo za polovinou mostu ve směru jízdy vozidla [anonymizována dvě slova].

9. Ze shodných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalobce vyplatil žalovanému částku 39.000 - Kč.

10. V nedatovaném dopise adresovaném žalobci uvádí [jméno] [příjmení] (řidička vozidla [anonymizováno]) svůj popis nehody, podle ní viděla vozidlo [anonymizováno] v dostatečné vzdálenosti, situaci vyhodnotila jako bezpečnou pro projetí mostu, přibližně ve třech čtvrtinách mostu došlo ke střetu, podle řidičky vjel žalovaný na most v době, kdy na mostě již ona byla, a dále že kdyby žalovaný jel ve svém jízdním pruhu, k nehodě by nedošlo a vozidla by se vyhnula.

11. K důkazu byly provedeny i fotografie předložené žalobcem z místa nehody. Je z nich zřejmé místo střetu vozidel, dále to, že ke střetu vozidel došlo zcela jistě za polovinou mostu ve směru jízdy vozidla [anonymizována dvě slova], zároveň je však zřejmé, že i vozidlo [anonymizováno] stálo celé již na mostu. Vozidlo [anonymizováno] stálo poměrně ve značné vzdálenosti od krajnice, nicméně rozhodně ne v protisměru. Asfaltový povrch v místě krajnice je na fotografiích značně poškozen, jsou zde patrné výtluky.

12. Z technické specifikace vozidla [anonymizována dvě slova], a to IV. Generace (rok výroby v letech 1997 až 2003) vyplynulo, že šířka vozidla bez zpětných zrcátek je 1.735 mm, u vozidla této značky, avšak VII. generace je zřejmé, že šířka bez zpětných zrcátek je 1.799 mm, se zpětnými zrcátky 2.027 mm.

13. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení vymáhané částky před podáním žaloby, žalovaný to ve své reakci odmítl.

14. Z ostatních provedených důkazů nebyly zjištěny žádné skutečnosti významné pro posouzení věci.

15. Soud neprovedl žalobcem navržené důkazy. Žalobce navrhoval vyslechnout řidičku vozidla [anonymizována dvě slova] paní [jméno] [příjmení], a to k objasnění toho, kdo z řidičů vozidel, která se střetla, vjel na most jako první. Soud tento důkaz neprovedl, neboť stanovisko řidičky vozidla [anonymizováno] je patrné z jejího dopisu, který byl k důkazu přečten. V případě jejího výslechu je zřejmé, že by na něm setrvala. Rozpor mezi verzí žalovaného a řidičky [anonymizováno] by tak zůstal, Pro soud je zásadní konstatování ve sdělení PČR o dopraní nehodě, z něhož zcela jasně vyplývá, že na most vjížděli oba řidiči současně. Jde o důkaz objektivní povahy, na rozdíl od subjektivně zabarvené svědecké výpovědi. Otázka šíře komunikace má soud objasněnu z náčrtku PČR, policisté byli na místě a měření provedli. Není důvod, aby soud tomuto údaji nevěřil a prováděl místní ohledání. Z náčrtku je ostatně patrné, že policie počítala i s šířkou krajnice. V součtu s šířkou samotné komunikace 3,7 m pak výsledný součet není výrazně odlišný od toho, co naměřil žalobce ze snímku katastrální mapy. Žalobce však za šířku komunikace považuje celou naměřenou šířku, vůbec neuvažuje s krajnicí na obou stranách. Tím je i vysvětlen rozdíl mezi údaji PČR a vlastním měřením žalobce. Konečně soud nezadával znalecký posudek ke stanovení příčiny dopravní nehody, neboť v této otázce si právní závěr učiní soud sám na základě zjištěného skutkového stavu – jako skutkový podklad přitom bere sdělení PČR, která nehodu vyšetřovala. Znalecký posudek tak je nadbytečný.

16. Soud tedy vychází z toho, že na most obě vozidla vjížděla současně, šířka komunikace na mostě činí 3,7 m. Bylo to vozidlo [anonymizováno], která narazilo do vozidla žalovaného. Žalovaný se nedržel u pravého okraje vozovky. V době střetu bylo vozidlo již více jak za polovinou mostu ve svém směru jízdy, vozidlo [anonymizováno] se celé také nacházelo na mostě. Žalovaný uplatnil u žalobce nárok na náhradu škody, žalobce mu vyplatil částku 39.000 - Kč. Posouzení věci 17. Žalobce se domáhal vrácení poloviny poskytnutého pojistného plnění s odůvodněním, že žalovaný mu při uplatnění náhrady škody zatajil tu skutečnost, že v souvislosti s dopravní nehodou byl rovněž pokutován za přestupek spočívající v porušení povinnosti podle zákona o pozemních komunikacích. Žalobce si vyhodnotil, že účast na způsobení škody byla u žalovaného 50 % - konkrétně se vozidlem nedržel při pravém okraji komunikace, přičemž kdyby tak učinil, ke způsobení škody by nedošlo. Z titulu bezdůvodného obohacení tak požaduje po žalovaném vrácení poloviny poskytnutého pojistného plnění. 18. [příjmení] otázkou bylo posoudit, zda a příp. jaká je účast žalovaného na způsobení škody. Jde o případ střetu provozů podle § 2932 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení platí, že střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů a jedná-li se o vypořádání mezi těmito provozovateli, vypořádají se provozovatelé podle své účasti na způsobení vzniklé škody. Soud má za to, že účast žalovaného na způsobení škody je výrazně menší než účast řidičky vozidla [anonymizováno]. Žalovaný porušil právní povinnost podle § 11 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Platí totiž, že na pozemní komunikaci se jezdí vpravo, a pokud tomu nebrání zvláštní okolnosti, při pravém okraji vozovky, pokud není stanoveno jinak. Tuto povinnost žalovaný porušil, nicméně porušení této povinnosti nebylo hlavní příčinou škody. [ulice] příčinou bylo jednání řidičky vozidla [anonymizována dvě slova], která porušila příkaz svislé dopravní značky P7 a nedala přednost protijedoucímu vozidlu. Zmíněná dopravní značka dle přílohy č. 2 vyhl. 294/2015 Sb. přikazuje řidiči dát přednost v jízdě protijedoucímu vozidlu v případě, kdy se protijedoucí vozidla nemohou bezpečně vyhnout. Odpovědnost za toto posouzení je na tom řidiči, který je povinen dát přednost. Pokud řidička vozidla [anonymizováno] vyhodnotila situaci tak, že bude možné se bezpečně vyhnout, evidentně situaci nevyhodnotila správně, Je otázkou, z čeho při této úvaze vycházela, když prostorové možnosti na místě jsou takové, že umožňují vyhnout se jen s krajní opatrností. Šířka komunikace v místě je 3,7 m, šířka dvou osobních vozidel včetně zpětných zrcátek činí cca 4 metry. Vzájemné vyhnutí tedy předpokládá, že vozidla zajedou až na krajnici či za ní, jinak se v místě nevyhnou. V tomto směru lze jistě dát za pravdu žalovanému, který i v rámci svého přednesu u jednání připustil, že možnost vyhnout se v místě existuje, ale musí se jet velmi pomalu. Jedině tedy při pomalé jízdě lze o reálné možnosti vyhnout se uvažovat.

19. V daném případě obě vozidla vjela na most současně, zde soud vychází ze sdělení PČR o dopravní nehodě. Za takové situace je to ovšem řidička vozidla [anonymizováno], kdo má výrazně větší účast na způsobení škody, neboť v případě nemožnosti se bezpečně vyhnout neměla na most vůbec vjíždět. A pokud už na most vjela, pak měla zastavit a ne narazit do vozidla žalovaného. Ze sdělení PČR o dopravní nehodě vyplývá totiž i to, že to byla řidička [anonymizováno], kdo do vozidla [anonymizováno] narazila. I z toho lze dovodit výrazně vyšší účast řidičky vozidla [anonymizováno] na způsobení škody.

20. Žalovanému z hlediska účasti na způsobení škody lze klást k tíži pouze to, že se nedržel při pravém okraji vozovky. To samozřejmě neznamená, že žalovaný měl povinnost jet po krajnici nebo dokonce za ní, zvlášť s ohledem na technický stav této krajnice patrný z fotografií, nicméně z fotografií je též patrné, že odstup žalovaného od kraje komunikace je poměrně značný. Pokud by žalovaný svoji povinnost splnil a držel se u pravého okraje komunikace, pak by minimálně následky nehody, tedy výše škody, mohly být menší, možná by došlo pouze ke střetu zpětnými zrcátky. Každopádně to nic nemění na tom, že především řidička vozidla [anonymizováno] porušila svoje povinnosti, když vjela na most, na který již vjížděl žalovaný, a navíc do vozidla žalovaného narazila, nebyla tedy schopna svoje vozidlo zastavit. Její účast na způsobení škody je tedy rozhodující, neboť kdyby na most nevjela či vozidlo dokázala zabrzdit, ke vzniku škody by vůbec nedošlo.

21. Při určení míry této účasti má soud za to, že žalovanému lze přiřknout účast ve výši 10 %, zbývajících 90 % je na straně řidičky vozidla [anonymizováno]. Z hlediska vyplacené výše pojistného plnění tak žalovaný neměl nárok na úhradu ve výši 3.900 - Kč, tuto částku je proto povinen z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku vrátit žalobci. Jde o majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu. Součástí přiznané částky je i příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení podle § 1970 ve výše dle nař. vl. 351/2013 Sb., jež běží v návaznosti na výzvu žalobce. Ve zbytu pak byla žaloba zamítnuta.

22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., žalovaný měl větší úspěch ve věci, má proto právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši. Žalovaný byl úspěšný z 80 %, žalobce z 20 %, žalovaný tak má právo na náhradu nákladů řízení z 60 % Náklady řízení představuje odměna advokáta za poskytnuté úkony právní pomoci, jmenovitě příprava a převzetí věci, 2 písemná podání k soudu ve věci samé, další porada s klientem dne 2.3.2021 – doloženo potvrzením, účast u jednání soudu, celkem tedy pět úkonů právní služby, za jeden úkon náleží odměna podle § 8 odst. 1, § 7 bod 5 vyhl. 177/1996 Sb. ve výši 1.900 - Kč, odměna celkem 9.500 - Kč, režijní paušál 5 x 300 - Kč, cestovní výdaje za cestu k jednání soudu z [obec] do [obec] a zpět v délce 26 km – náhrada za amortizaci 4,40 Kč km, náhrada za pohonné hmoty 27,80 Kč při průměrné spotřebě 8,4 l /100 km, všechny ceny dle vyhl. 589/2020 Sb., celkem cestovní výdaje 175 - Kč, náhrada za promeškaný čas strávený cestou k jednání 200 - Kč za dvě půlhodiny, navýšení o 21 % DPH v částce 2.388,75 Kč, celkem náklady řízení činí 13.763,75 Kč. Žalovaný má nárok na 60 % z této částky, tj. na částku 8.258,25 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalobci uloženo náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobce.

23. Soud neuznal jako úkon právní služby první poradu s klientem – ta je totiž součástí přípravy a převzetí věci, nárok na odměnu vzniká až v souvislosti s další poradou přesahující 1 hod. Stejně tak soud neuznal jako úkon právní pomoci nahlížení do spisu, jde o rutinní záležitost, která je součástí výkonu profese advokáta v rámci zastupování klienta, nejde o samostatný úkon právní pomoci.

24. Lhůta k plnění byla stanovena podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.