4 C 300/2023

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Horáčkem ve věci žalobce: nezl. Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený zákonným zástupcem Jméno zákoného zástupce bytem Adresa zákoného zástupce proti žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o vyloučení věci z exekuce

I. Z exekuce, prováděné na základě exekučního příkazu ze dne 4.10.2023, č. j. spisová značka, vydaného tituly před jménem jméno FO, soudním exekutorem z Exekutorského úřadu adresa se vylučují následující věci, pojaté do soupisu movitých věcí dne 10.10.2023: - Bluetooth reproduktor značky Niceboy - položka pod číslem 20 - herní konzole Sony Play Station 4 s herním ovladačem - položka pod číslem 25

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 600,-- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Chrudimi číslo 3703-1220531/0710 pod variabilním symbolem číslo 0411030023 soudní poplatek ve výši 2.000,-- Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobu domáhal vyloučení věci, a to bluetooth reproduktoru zn. Niceboy a herní konzole Sony Play Station 4, z exekuce vedené soudním exekutorem tituly před jménem jméno FO z Exekutorského úřadu v adresa. Žalobu odůvodnil tím, že dne 10.10.2023 byl na adrese adresa proveden soupis movitých věcí, přičemž do soupisu byly pojaty i dvě výše uvedené věci. Jde přitom o věci ve vlastnictví žalobce, vůči těmto věcem je tudíž exekuce nepřípustná. Byl podán návrh na vyškrtnutí těchto věcí ze soupisu, avšak soudní exekutor návrh zamítnul, proto je v zákonné lhůtě podána příslušná žaloba. Vlastnictví pak žalobce dokládá listinnými důkazy.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, navrhl její zamítnutí. Podle jeho názoru se jedná o zjevně účelový návrh, který není doložen relevantními listinnými důkazy. Ani k jedné movité věci nedokládá žalobce např. doklad o darování s uvedením jména obdarovaného či jiný listinný důkaz, který by osvědčoval jeho právo. Žalobce odkazuje na darovací smlouvu a čestné prohlášení, jejich vyhotovení však nebylo žalovanému doručeno. Z pouhé skutečnosti, že věci se nacházely v pokoji žalobce a ten je užíval, nelze dovodit jeho vlastnické právo k věcem, resp. spolehlivě vyvrátit vlastnické právo žalobce. Obě věci, jejichž vyloučení z exekuce se požaduje, nejsou určeny výhradně nezletilým, ve stejné míře je využívají i dospělí. V případě, že by soud žalobě vyhověl, neměl by žalobci přiznat právo na náhradu nákladů řízení, a to s ohledem na specifičnost řízení o vylučovací žalobě, kde sepsání věcí je výsledkem postupu soudního exekutora a nikoli žalovaného. V tomto směru poukázal na judikaturu Ústavního soudu České republiky.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti. Na základě exekučního příkazu ze dne 4.10.2023, č.j. spisová značka vydaného soudním exekutorem tituly před jménem jméno FO z Exekutorského úřadu adresa byl dne 10.10.2023 proveden na adrese adresa soupis movitých věcí. Pod položkami č. 20 byl sepsán Bluetooth reproduktor značky Niceboy a pod č. 25 herní konzole Sony Play Station 4 s herním ovladačem.

4. Usnesením výše uvedeného soudního exekutora ze dne 20.11.2023 č.j. spisová značka byl návrh žalobce na vyškrtnutí ze soupisu ohledně dvou výše uvedených položek zamítnut s tím, že doklady předloženými žalobce nebylo vyvráceno vlastnické právo povinného.

5. Z listiny označené jako darovací smlouva (fakticky jde spíše o jakési prohlášení) ze dne 10.3.2022 vyplynulo, že jméno FO, matka žalobce, mu v roce 2018 darovala herní konzoli Play Station 4 Slim společně s herním ovladačem. Pořizovací cena činila cca 8.000,-- Kč.

6. V čestném prohlášení ze dne 18.12.2023 matka žalobce prohlašuje, že v roce 2018 darovala žalobci herní konzoli Play Station 4, v roce 2022 mu zakoupila Bluetooth reproduktor NiceBoy.

7. Z nákupního dokladu Electro World ze dne 9.8.2022 předloženého žalobcem byla zjištěna cena reproduktoru ve výši 1.699,-- Kč.

8. Z listiny označené jako „vyjádření jméno FO, nar. datum – matky nezletilého Jméno žalobce k zabavení jeho věcí v místě bydliště otce Jméno zákoného zástupce“ vyplynulo, že dne 10.10.2023 měly být exekutorem zabaveny v dětském pokoji jejího syna na adrese otce hračky včetně věcí, které dostal syn od ní. Konkrétně zmiňuje herní konzoli Sony Play Station 4 Slim a herní ovladač a reproduktor Niceboy. Posouzení věci 9. Žalobce se domáhá vylučovací žalobou vyloučení specifikovaných movitých věcí z exekuce. Podle § 52 odst. 1 ex. řádu se na exekuční řízení aplikují i příslušná ustanovení o.s.ř. Podle ust. § 267 o.s.ř. lze právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona. Žalobce jako právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí uplatňuje svoje vlastnické právo k předmětné věci.

10. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce svoje vlastnické právo k věcem vymezeným v petitu žaloby prokázal. Vyplývá to z předložených listinných důkazů – pokladního dokladu a zejména z prohlášení matky žalobce. Je otázku, jak více a lépe by měl žalobce svoje vlastnické právo prokazovat. Je zcela absurdní námitka žalovaného, že by snad žalobce měl předkládat doklad o darování s uvedením jména obdarovaného. Soud si nedovede představit, že nezletilé dítě, které dostane od svého rodiče dárek, bude o tomto právním jednání disponovat nějakým písemným dokladem. Pokud rodiče svým dětem něco darují, opravdu o tom smlouvy nesepisují. Stejně tak je zcela nesmyslná námitka žalovaného, že mu nebyly doručeny žádné důkazy. Otázkou je, proč by žalovanému jako jedné z procesních stran měl – ať už žalobce či snad soud – doručovat důkazy. Žalovaný o ně ostatně ani nepožádal, nic mu také nebránilo nahlédnout do spisu, a především účastnit se jednání, kde se tyto důkazy prováděly. Konečně vyloženě hloupá je i námitka žalovaného o tom, že předmětný reproduktor a herní konzole neslouží pouze nezletilým, ale může sloužit i dospělým, a to přesto, že se věci nacházely v dětském pokoji. Touto logikou by se zřejmě dalo odůvodnit i exekuční zabavení autíček či stavebnic, protože i s autíčky a stavebnicemi si může hrát dospělý, takže vlastnické právo povinného dospělého by v takovém případě nebylo vyloučeno. Soud tak dospěl k závěru, že vlastníkem předmětných věcí je žalobce – jde o věci, které mu pořídila jeho matka a které měl umístěny v dětském pokoji v bydlišti svého otce. Pokud tyto věci byly zahrnuty do soupisu movitých věcí, stalo se tak neoprávněně – vlastnické právo žalobce nepřipouští, aby tyto věci byly předmětem exekuce. Soud proto žalobě vyhověl.

11. Jen pro úplnost si soud nemůže odpustit poznámku k jednání soudního exekutora. Je skutečně nepochopitelné, proč soudní exekutor postupuje tak, že zabavuje věci v dětském pokoji syna povinného., Při soupisu musí postupovat rozumně a uvážlivě a ne tak, že sepíše vše, co mu přijde pod ruku. Samotná exekuce prodejem movitých věcí ve většině případů nebývá smysluplná, neboť prodej použitých věcí v dražbě nepřinese žádný významný výtěžek. Otázkou je, jestli vůbec stačí na pokrytí nákladů takové exekuce. I to by mělo vést exekutora k jisté zdrženlivosti při používání tohoto způsobu exekuce. Exekuce prodejem movitých věcí totiž neslouží k tomu, aby vyvíjela nepřiměřený tlak na osoby blízké povinnému nebo dokonce na jeho děti. V takovém případě by se totiž nejednalo o institut k vymožení práva, kterým má být, ale o svého druhu „výpalné“, kterým rozhodně být nemá.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v daném případě představují 2 x 300,-- Kč režijní paušál podle vyhl. č. 254/2015 Sb. – jde o 2 úkony, tj. podání žaloby a účast u soudního jednání. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

13. Soud neshledal žádný důvod, proč by měl být aplikován § 150 o.s.ř. Žalovaný nárok neuznal, trval na zamítnutí žaloby, ve sporu nebyl úspěšný. Pokud pak jde o poukaz na nález Ústavního soudu ČR, sp. zn. III. ÚS 292/07, pak žalovaný tento nález dezinterpretuje a snaží se vyvolat dojem, že Ústavní soud v projednávané věci ukládá použití § 150 o.s.ř. Tak tomu v žádném případě není. Předně ve věci řešené Ústavním soudem se jednalo o věc v opačném gardu – v řízení před obecnými soudy byl při rozhodování o nákladech řízení aplikován § 150 o.s.ř. a Ústavní soud konstatoval, že tato aplikace není v rozporu s právem na spravedlivý proces. Zdůraznil v této souvislosti svoji zdrženlivost při zasahování do rozhodovací praxe obecných soudů o nákladech řízení. Jinými slovy Ústavní soud rozhodně neřekl, že v obdobných věcech musí být aplikováno ust. § 150 o.s.ř., pouze řekl, že v řešené věci aplikace tohoto ustanovení nepředstavuje porušení ústavou garantovaných práv. Současně se Ústavní soud vyslovil k tomu, kdy u vylučovacích žalob nepřichází použití ustanovení § 150 o.s.ř. v úvahu. Nikde v odůvodnění nálezu se však neříká, že pokud žalovaný (oprávněný z exekuce) nezavinil, že věci žalobkyně byly sepsány, pak musí být aplikován ust. § 150 o.s.ř. V této souvislosti je nutno znovu zdůraznit, že nelze argumentovat tak, že žalovaný řízení nezavinil a neměl by proto hradit jeho náklady, neboť toto plyne ze samotné konstrukce vylučovací žaloby, kdy osoba uplatňující právo nepřipouštějící exekuci musí žalovat oprávněného z exekuce (nikoli tedy exekutora, který o sepsání věcí rozhoduje). Na věc je třeba rovněž pohlížet optikou žalobce – proč by úspěšný žalobce neměl mít právo na náhradu nákladů řízení, které musel vynaložit, aby ochránil svoje vlastnické právo? Navíc v daném případě žalovaný i po podání žaloby kategoricky trval na tom, že má být zamítnuta. V soudní fázi řízení již žalovaný vystupoval sám za sebe a nic mu nebránilo nárok uznat. Místo toho setrval na tom, že žaloba není důvodná. Při takovém postoji žalovaného už vůbec není důvod aplikovat ust. § 150 o.s.ř. a neúspěšnému žalovanému neuložit náhradu nákladů řízení.

14. S ohledem na ust. § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích přechází poplatková povinnost na neúspěšného žalovaného. Žalobce byl v řízení od poplatku osvobozen na základě rozhodnutí soudu. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení v potřebném počtu stejnopisů prostřednictvím Okresního soudu v Chrudimi ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.