4 C 335/2021

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Horáčkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované a žalobce zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o vypořádání společného jmění manželů

I. Ze společného jmění účastníků připadá do výlučného vlastnictví žalobce: - [značka automobilu], r.z. [anonymizováno] [číslo] - motocykl [příjmení] [jméno] [anonymizováno], r.z. [anonymizováno] [číslo] - karavan [příjmení] [příjmení], typ [anonymizována tři slova] - LCD [anonymizována dvě slova] - úvěr žalobce u [právnická osoba] [číslo] s výší zůstatku ke dni 19.9.2019 v částce 83.797,94 Kč

II. Ze společného jmění účastníků připadá do výlučného vlastnictví žalované: -) úvěr u [právnická osoba] [číslo] s výší zůstatku ke dni 19.9.2019 v částce 272.124,41 Kč -) závazek vůči [jméno] [příjmení] ve výši 21 .000 - Kč

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci vypořádací podíl ve výši 353.563,32 Kč, a to do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice – na účet Okresního soudu v Chrudimi náklady státu ve výši 4.305,50 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – na účet Okresního soudu v Chrudimi náklady státu ve výši 4.305,50 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vypořádání společného jmění účastníků s tím, že manželství bylo uzavřeno dne 12.11.2005, pravomocně rozvedeno bylo dne 19.9.2019. Předmět vypořádání učinil splátky hypotečního úvěru žalované, které byly zaplaceny za trvání manželství. Poskytovatelem úvěru byla [právnická osoba], smlouva o poskytnutí hypotečního úvěru byla uzavřena dne 30.8.2004, [číslo]. Podle žalobce celkově byla splacena částka 1, 220.586,74 Kč, v mezidobí od čerpání úvěru do uzavření manželství byla uhrazena částka 39.705,40 Kč, v době trvání manželství byla uhrazena částka 1, 180.881,30 Kč. Podle žalobce byly finanční prostředky použity na vyplacení vypořádacího podílu žalované ve vztahu k jejímu bývalému manželovi. Žalobce se žalobou domáhal vyplacení vypořádacího podílu ve výši poloviny částky zaplacení za trvání manželství, tj. částky 590.440 - Kč.

2. Žalovaná nerozporovala předmět vypořádání vymezený žalobcem. Nicméně okruh majetku k vypořádání rozšířila o řadu dalších položek. Vzhledem k tomu, že mnohé z těchto položek v dalším průběhu řízení z předmětu vypořádání opět vypustila, soud uvádí pouze ty, které předmětem vypořádání k návrhu žalované zůstaly. Jde o následující položky: [anonymizována dvě slova], motocykl [příjmení], karavan, závazky vůči [jméno] [příjmení] (synu žalované) – 80 tis Kč hotovostní půjčka, 20 tis a 1 tis Kč bezhotovostní půjčka, závazek vůči manželům [příjmení] (rodičům žalované) – hotovostní půjčka 140 tis Kč, půjčka u [právnická osoba] ve výši cca 300 tis Kč. Půjčky byly převzaty za trvání manželství a byly použity na úhradu běžných potřeb rodiny, finanční situace účastníků nebyla dobrá, k zajištění chodu společné domácnosti byly nutné.

3. Žalobce v reakci na rozšíření předmětu vypořádání rovněž přidal další položky, z některých z nich poté v dalším průběhu řízení ustoupil, uvedeny jsou tedy pouze ty, které předmětem vypořádání zůstaly. Jedná se o závazek ze smlouvy o úvěru u [právnická osoba] – úvěr byl pořizován na nákup vozidla [anonymizována dvě slova]. Dále je to LCD televizor a investice do pergoly – venkovního posezení.

4. Nesporný rozsah SJM tvořily následující položky: 1) splácená hypotéka žalované za trvání manželství, 2) vozidla [anonymizována dvě slova] ve vzájemně odsouhlasené ceně 60 tis Kč, 3) motocykl [příjmení] – cena musela být stanovena znaleckým posudkem, 4) karavan – vzájemně odsouhlasená cena 35.000 - Kč, 5) LCD televizor – žalobce si cenil na 5.000 - Kč, podle žalované nefunkční.

5. Spornými položkami byly: 1) žalovanou tvrzené závazky u [právnická osoba] a u rodinných příslušníků žalované (syn [jméno] [příjmení], rodiče žalované manželé [příjmení]) – žalobce uváděl, že o těchto závazcích nemá žádnou vědomost, netušil, že si je žalobkyně bere a zpochybňoval, že by byly použity na úhradu potřeb společné domácnosti; žalovaná potvrdila, že o půjčkách žalobce zřejmě nevěděl. 2) úvěr žalobce u [právnická osoba], z něhož měl být pořízen [značka automobilu] – žalovaná tuto položku výslovně nezpochybnila, nicméně ani jí neodsouhlasila, 3) investice do pergoly – žalovaná zpochybnila s tím, že maximálně se ze společných prostředků nakupoval materiál, a to dlažba za 5.490 - Kč, jinak ostatní materiál byl shromážděn ještě z doby před manželstvím účastníků; žalobce trval na ocenění investice znaleckým posudkem. Skutková zjištění 6. Ze shodných tvrzení účastníků vyplynulo, že jejich manželství bylo uzavřeno dne 12.11.2005 a rozvedeno 19.9.2019.

7. Ze splátkového plánu [právnická osoba] k úvěru ze dne 30.8.2004, [číslo] za období od 30.8.2004 do 19.9.2019 bylo zjištěno, že celková částka (tj. úmor jistiny + zaplacený úrok) za dobu před uzavřením manželství účastníků činí 89.633,64 Kč, celková zaplacená částka činí 1, 220.586,70 Kč, za manželství účastníků tak bylo celkem zaplaceno 1, 130.953,10 Kč. Jen pro úplnost, žalobce se dopustil v žalobě početní chyby, když uvedl, že v době před manželstvím byla uhrazena pouze částka 39.705,40 Kč – žalobce zapomněl přičíst uhrazené úroky, ve skutečnosti je částka vyšší, jde právě o 89.633,64 Kč. 8. [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení] jako věřiteli a žalovanou jako dlužníkem měla být uzavřena v písemné podobě smlouva o půjčce, na jejímž základě došlo k poskytnutí částky 140.000 - Kč v hotovosti, a to na potřeby související s domácností, na potřeby syna. Peníze měly být poskytnuty dne 28.12.2018.

9. Z listiny představující potvrzení o poskytnutí půjčky v částce 80.000 - Kč v hotovosti mělo vyplývat, že dne 1.6.2019 poskytl [jméno] [příjmení] žalované částku 80.000 - Kč na překonání její tíživé situace. 10. [právnická osoba] (později pod obchodní firmou [právnická osoba]) jako věřitelem a žalovanou jako dlužnicí byly postupně uzavírány smlouvy o úvěru, jimiž byly konsolidovány půjčky, jmenovitě se jednalo o smlouvy ze dne 7.10.2014 na částku 135.000 - Kč, ze dne 5.8.2015 na částku 150.000 - Kč, ze dne 3.5.2016 na částku 205.000 - Kč a ze dne 6.3.2017 na částku 300.000 - Kč.

11. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 18.5.2022 vyplynulo, že zůstatek (nesplacená část) úvěru z posledně uvedené smlouvy činí ke dni 19.9.2019 částku 272.124,41 Kč.

12. Z výpisů z běžného účtu žalované u [právnická osoba] (později [právnická osoba]) v letech 2011 až 2019 vyplývá, že účet se nacházel povětšinou v záporných číslech.

13. Z výpisu z výše uvedeného účtu za prosinec 2018 vyplynulo, že dne 20.12.2018 byla z protiúčtu [jméno] [příjmení] připsána na účet žalované částka 1.000 - Kč, z výpisu za leden 2019 vyplynulo, že dne 16.1.2019 byla z protiúčtu [jméno] [příjmení] připsána na účet žalované částka 20.000 - Kč. 14. [právnická osoba] uzavřela jako věřitel s žalobcem jako dlužníkem smlouvu o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru [anonymizována dvě slova], na jejím základě byl poskytnut úvěr ve výši 131.000 - Kč (smlouva ze dne 3.10.2017).

15. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 4.9.2023 vyplynulo, že zůstatek na výše uvedeném úvěru ke dni 19.9.2019 činí 83.797,94 Kč.

16. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], syna žalované, který žil s účastníky v jedné domácnosti, vyplynulo, že finanční situace rodiny byla bídná, neměli žádné finanční rezervy. Svědek potvrdil, že žalované, své matce, půjčil v hotovosti 80 tis Kč a dále že jí na účet poslal 20 tis Kč. Potvrdil i existenci půjčky od rodičů žalované ve výši něco přes 100 tis Kč.

17. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že obvyklá cena motocyklu [příjmení] [jméno] 46 činí 120.000 - Kč.

18. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí ve věci.

19. Soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem na ocenění investice – stavby pergoly k návrhu žalobce. Soud tak učinil zejména z důvodu hospodárnosti řízení, kdy tvrzená pergola představuje venkovní úpravu, maximálně vedlejší stavbu, která nemá žádný významný vliv na cenu nemovitosti žalované, tj. stavebního pozemku, jehož součástí je rodinný dům. Navíc by si tato otázka vyžádala další dokazování, neboť nebylo zřejmé, z jakého materiálu byla stavba postavena. Žalovaná v této souvislosti tvrdila, že materiál byl nashromážděn až na dlažbu z doby před uzavřením manželství. Žalobce si materiál cenil na 60 tis Kč. Prokazovat původ materiálu by musela žalovaná, neboť stavba vznikla za trvání manželství, to znamená, že ona by musela prokazovat, že materiál na stavbu zde byl již předtím. Nicméně právě proto, že soud je přesvědčen o minimální hodnotě zhodnocení nemovitosti žalované, nepovažoval za hospodárné další dokazování provádět. Účastníkům by to nic nepřineslo, pouze další náklady vynaložené na právní zastoupení.

20. Dále soud neprovedl důkaz svědeckými výpověďmi rodičů žalované. Tyto svědky sice předvolal k výslechu k jednání dne 23.6.2022, nicméně svědci se z jednání omluvil ze zdravotních důvodů, které podložili zprávou lékaře. V ní se hovoří o dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu, který neumožňuje podání svědecké výpovědi oběma svědkům. Soud proto od jejich výslechu upustil. Posouzení věci 21. Při vypořádání soud postupoval podle hledisek uvedených v ust. § 742 odst. 1, 2 občanského zákoníku. V daném případě má každý z účastníků nárok na jednu polovinu vypořádávaného majetku. Pro disparitu podílu nebyly předpoklady, ostatně ji ani nikdo z účastníků nenavrhoval.

22. Pokud jde o rozdělení věcí, soud respektoval stanoviska účastníků, v případě zůstatků úvěrů pak přikazoval dluh do majetku toho z účastníků, který uzavíral příslušnou smlouvu (a také příslušný úvěr splácel i po rozvodu). Žalobci takto byla přikázána vozidla – [anonymizována dvě slova] v ceně 60 tis Kč, motocykl [příjmení] v ceně 120 tis Kč a karavan v ceně 35 tis Kč. V tomto směru nepanoval spor. Dále byl žalobci přikázán LCD televizor [anonymizováno], sám jej hodnotil na 5 tis Kč, soud z této hodnoty vyšel. Konečně pak soud přikázal do majetku žalobce i úvěr u [právnická osoba] [číslo] se zůstatkem ke dni 19.9.2019 v částce 83.797,94 Kč. Jde o úvěr, který si vzal žalobce za trvání manželství, z poskytnutých peněz byl hrazen nákup [značka automobilu], nepochybně jde o součást společného jmění. Žalobce úvěr splácí i po rozvodu ze svých výlučných prostředků, polovinou tedy splácí i to, co dluží žalovaná.

23. Do majetku žalované byly přikázány prokázané závazky patřící do společného jmění, tj. dluh vůči [jméno] [příjmení] ve výši 21 tis Kč a úvěr u [právnická osoba] č. 222447561 se zůstatkem ke dni 19.9.2019 ve výši 272.124,41 Kč. Oba dluhy soud považuje za součást společného jmění. Soud má za prokázané, že peníze získané z tohoto úvěru, resp. z půjčky byly vynaloženy na běžné potřeby rodiny. Tento závěr činí jednak na základě výpovědi [jméno] [příjmení], především však na základě výpisů z běžného účtu žalované, z něhož je zřejmé, že finanční situace rodiny nebyla dobrá a že účet byl vlastně permanentně v záporných hodnotách. Za tohoto stavu lze soudit, že pokud si žalovaná vzala úvěr u banky a tento postupně navyšovala, že tak činila z důvodu nedostatku finančních prostředků společné domácnosti. Jednalo se o jev dlouhodobý, vlastně první smlouva o úvěru byla uzavřena již v roce 2014, tj. pět let před zánikem manželství. Nejde tedy o nějaké zadlužení na poslední chvíli těsně před rozvodem, ale o kontinuálně narůstající dluh. Podle § 710 písm. b) občanského zákoníku platí, že součástí společného jmění manželů není dluh převzatý za trvání manželství, pokud jej převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, ovšem s výjimkou případu, kdy se jedná o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Právě o tento výjimečný případ jde v dané věci. Žalovaná si sice úvěry brala bez vědomí žalobce, ale peníze takto získané byly používány na běžné potřeby rodiny. Takový dluh tedy je součástí společného jmění. Obdobné platí i pro dluh vůči [jméno] [příjmení] – z výpisu z účtu je zřejmé, že v prosinci 2018 a lednu 2019 byla na účet žalované připsána v součtu částka 21.000 - Kč. S ohledem na výši zůstatku na účtu má soud za prokázané, že poskytnuté prostředky byly použity na úhrady běžného chodu domácnosti. Vzhledem k tomu, že oba závazky přikazované žalované jsou součástí společného jmění, je žalobce povinen polovinu zůstatku žalované nahradit.

24. Celkové vyčíslení pak vypadá následovně. Žalobce obdržel majetek – motorová vozidla + televizi – v hodnotě 220 tis Kč, polovinu z této částky, tj. 110 tis Kč by měl vyplatit žalované. Dále by měl žalované zaplatit polovinu zůstatků dluhů, které jí byly přikázány, tj. ½ z částky 272.124,41 Kč (úvěr žalované u [právnická osoba]), jde o částku 136.062,20 Kč, ½ z částky 21.000 - Kč (půjčka od [jméno] [příjmení]), jde o částku 10.500 - Kč. Celkem by tak žalobce měl vyplatit žalované částku 256.562,20 Kč.

25. Žalovaná by naproti tomu měla žalobci vyplatit ½ z částky 1, 130.953,10 Kč (výlučný dluh žalované z hypotečního úvěru zaplacený ze společných prostředků, tedy za trvání manželství), jde o částku 565.476,55 Kč, dále ½ z částky 83.797,94 Kč (úvěr žalobce u [jméno] [příjmení] [příjmení]), jde o částku 41.898,97 Kč a ½ z částky 5.500 - Kč představující cenu dlažby pořízenou za trvání manželství a použitou na výstavbu pergoly, jde o částku 2.750 - Kč. Celkem by tak žalovaná měla vyplatit žalobci částku 610.125,52 Kč.

26. Rozdíl obou výše uvedených hodnot pak představuje vypořádací podíl, který by žalovaná měla vyplatit žalobci, jde o částku 353.563,32 Kč.

27. Ke sporným otázkám pak soud dává následující zdůvodnění. Žalovanou tvrzené hotovostní půjčky od jejích rodičů ve výši 140 tis Kč a od jejího syna [jméno] [příjmení] ve výši 80.000 - Kč soud nepovažuje za prokázané. Jde o objektivně neprůkazné transakce (na rozdíl od bezhotovostně poskytnuté půjčky syna žalované ve výši 21 .000 - Kč). Soud je tak odkázán na svědeckou výpověď nejbližšího příbuzného žalované, jejího syna, a na listiny, které ale opět byly vyhotoveny mezi blízkými příbuznými. Toto je pro soud málo na to, aby obě půjčky považoval za prokázané. Navíc určité pochybnosti vzbuzuje i datace půjček, - půjčka 140 tis Kč měla být poskytnuta v prosinci 2018, půjčka 80 tis Kč v červnu 2019. Během necelého půl roku by tak žalovaná měla spotřebovat na chod domácnosti a běžný chod rodiny celkem 220 tis Kč. To nepůsobí věrohodně. Navíc v prosinci 2018 a lednu 2019 žalovaná již jednu půjčku obdržela, a to rovněž od svého syna ve výši 21 .000 - Kč, a to bezhotovostně. Je otázkou, proč i půjčka z června 2019 nebyla poskytnuta tímto způsobem, tedy převodem přes účet. Soud proto uzavírá, že tyto tvrzené půjčky nepovažuje za prokázané a do předmětu vypořádání společného jmění je tudíž nezařadil.

28. K žalobcem tvrzené investici spočívající ve výstavbě pergoly se soud již vyslovil pod bodem 19 odůvodnění. Jen pro úplnost pak dodává, že zohlednil materiál v ceně 5.500 - Kč – dlažbu, která byla na výstavbu použita.

29. Pro úplnost pak soud ještě odkazuje na bod 7 odůvodnění, kde je vysvětleno, proč soud uvažuje z výší částky za úhradu hypotečního úvěru Kč 1, 130.953,10 Kč a nikoli s žalobcem uváděnou částkou 1, 180.881,30 Kč. Žalobce totiž neodečetl od celkové částky to, co bylo zaplaceno na úrok před uzavřením manželství.

30. Lhůta pro vyplacení vypořádacího podílu byla stanovena ve lhůtě dvou měsíců, což by mělo být pro žalovanou dostatečné, ostatně po celou dobu řízení musela počítat s tím, že to bude ona, kdo bude vyplácet vypořádací podíl, sice zřejmě počítala s nižší částkou, nicméně výsledný rozdíl není natolik velký, aby se pro ni z tohoto pohledu jednalo o neřešitelnou záležitost.

31. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. V daném případě nelze hovořit o úspěchu či neúspěchu jedné ze stran.

32. Současně bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o.s.ř. o povinnosti obou účastníků nahradit státu náklady za zpracování znaleckého posudku na ocenění motocyklu, a to rovným dílem.