4 C 77/2020

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Horáčkem ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce ; zastoupený: Mgr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa proti; žalované: ; celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupená JUDr. jméno příjmení , advokátem se sídlem obec a číslo o vydání věci, event. o zaplacení náhrady škody,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,50% ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna vydat žalobci pračku [příjmení] [jméno] [číslo] CSPT LMB1, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [číslo] - Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované vydání LCD monitoru ASUS VZ279Q a počítače [anonymizováno] IdeaCentre H50 [číslo] 3.5 GHz [anonymizováno], se zamítá.

V. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši [číslo] - Kč, k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku 1. [příjmení] žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s přísl. z titulu regresní náhrady. Uvedl, že oba účastníci uzavřeli jako dlužníci dne [datum] smlouvu o hypotečním úvěru s [právnická osoba], oba se společně a nerozdílně zavázali poskytnutý úvěr splatit. Účastníci hypoteční úvěr čerpali, v době od [datum] do [datum] hradil splátky úvěru výlučně sám žalobce ze svých prostředků. Teprve od [datum] přispívá žalovaná žalobci polovinu splátky úvěru. Žalobce sám ze svých prostředků takto uhradil částku [částka]. S ohledem na ust. § [číslo] odst. 2 a § 1875 občanského zákoníku má žalobce vůči žalované právo na regresní náhradu, a to ve výši jedné poloviny toho, co sám hradil. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě nejpozději do [datum]. Žalovaná prostřednictvím svého zástupce reagovala tak, že se vyjádří, avšak ke dni podání žaloby tak neučinila. Žalobce proto uplatňuje svůj nárok prostřednictvím soudu.

2. Žalobce se dále domáhal po žalované vydání movitých věcí, konkrétně v žalobě specifikovaného LCD monitoru, počítače a pračky. Uvedl, že se stal výlučným vlastníkem těchto věcí na základě kupních smluv, v žalobě pak specifikoval, kdy k nákupu došlo a kolik činila kupní cena s tím, že ta byla hrazena z prostředků žalobce. Žalobce dále doplnil, že účastníci žili jako partneři a uvedené věci žalobce umístil do společné domácnosti na adrese [adresa žalované]. Počátkem roku 2019 žalobce společnou domácnost opustil, uvedené movité věci mu však žalovaná nevydala. Žalovaná tyto věci žalobci neoprávněně zadržuje, zasahuje tak do jeho vlastnického práva. Žalobce prostřednictvím svého zástupce žádal o vydání těchto věcí, ze strany žalované mu bylo prostřednictvím jejího zástupce sděleno, že počítač a monitor již neexistují, pokud žalobce prokáže jejich vlastnictví, pak mu je žalovaná ochotna uhradit cenu stanovenou nezávislým odborníkem, v případě pračky tuto nárokují rodiče žalované. Žalobce se proto se svým požadavkem obrátil na soud – požaduje vydání věci, eventuálně zaplacení částky odpovídající hodnotě věcí v případě, že žalovaná věci nevydá.

3. Žalovaná se k prvé žalobě vyjádřila tak, že s žalobcem žila ve společné domácnosti v domě jejích rodičů v ulici [ulice a číslo], [obec], a to v době od srpna 2008 do poloviny února 2019. V domě se nacházejí dvě bytové jednotky, jednu užívali účastníci, druhou rodiče žalované. Žalovaná nerozporovala skutečnost, že žalobce hradil úvěr, jak uvedl. Zapomněl však dodat, že žalovaná po celou dobu zajišťovala chod domácnosti – pro žalobce vařila, prala, žehlila, uklízela a starala se o syna účastníků. Hodnotu výše uvedených plnění bude žalovaná požadovat po žalobci, a to formou započtení, které provede samostatným podáním. Dále žalovaná započetla proti uplatněné pohledávce žalobce náhradu za výlučné užívání stavby ev. č. 2093 v ulici [ulice] v [obec]. Tuto stavbu užíval výlučně žalobce v době nejméně od [datum] do srpna 2019. Tuto náhradu žalovaná vyčíslila částkou [číslo] - Kč. Následně žalovaná soudu zaslala provedený zápočet, jímž vůči žalované pohledávce započetla částku [číslo] - Kč jako náhradu za výlučné užívání nemovitosti žalobcem (jde o st. parcelu [číslo], jejíž součástí je budova č.e. 2093 a parcely [číslo], [číslo] a [číslo], vše v k.ú. [obec]), a to za dobu od [datum] do [datum], za jeden měsíc požaduje částku [číslo] - Kč měsíčně jako obvyklé nájemné. Dále žalovaná k započtení uplatnila pohledávku za vedení domácnosti za dobu od [datum] do [datum], kdy za jeden týden účtuje dle ceníku Charity částku [číslo] - Kč, za 45 týdnů celkem [číslo] - Kč.

4. K druhé žalobě se žalovaná vyjádřila tak, že účastníci vedli společnou domácnost od srpna 2008 do poloviny února 2019, součástí společné domácnosti byla či stále je celá řada věcí, i ty věci, které žalobce požaduje vrátit. Žalovaná je ochotna vrátit pračku, ale až poté, co žalobce doloží vlastnictví věci. Počítačovou techniku žalovaná již nemá, po ocenění zůstatkové hodnoty je ochotna tuto žalobci vyplatit. Žaloba má sudičský charakter.

5. K provedenému zápočtu žalobce sdělil, že s tímto zápočtem nesouhlasí, má za to, že není platný. Obě tvrzené pohledávky žalované neexistují, jsou neurčité a nejisté, tedy nezpůsobilé k započtení. Za nejistou či neurčitou pohledávku lze považovat pohledávku tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší, než je tomu v případě pohledávky, na kterou je započtena. To platí pro daný případ. Pokud jde o tvrzené výlučné užívání nemovitosti, tak žalobce žádným způsobem žalovanou z užívání nemovitosti nevyloučil, a to ani v období od [datum] do [datum]. Žalobce nemovitost neužíval výlučně sám, jde o účelové tvrzení žalované. Pokud jde o pohledávku žalované za vedení domácnosti, pak tato pohledávka nemohla vzniknout, v roce 2017 byla žalovaná nezaměstnaná a neměla žádný příjem, z tohoto důvodu žalobce zejm. finančně sám podporoval domácnost, a to výlučně ze svých příjmů. Takto to bylo až do doby, kdy se účastníci rozešli.

6. Mezi účastníky nebyl spor o důvodnost nároku žalobce na regresní náhradu ve výši [částka]. Tento nárok sama žalovaná prohlásila za nesporný.

7. Dále u jednání bylo vyjasněno, že žalovaná je ochotna vydat předmětnou pračku, v případě LCD monitoru a počítače pak byla ochotna zaplatit polovinu pořizovací ceny těchto věcí. Žalobce s výší takto určené náhrady souhlasil.

8. Z předložených dokladů o pořízení věcí bylo zjištěno, že pořizovací cena LCD monitoru činila [číslo] - Kč, pořizovací cena počítače činila [číslo] - Kč.

9. V případě nároku na zaplacení regresní náhrady byla věc jasná, žalovaná neměla proti tomuto nároku žalobce námitek, jednalo se nespornou záležitost. Soud proto ani neprováděl dokazování k této věci. Z právního hlediska je věc rovněž zřejmá, účastníci jako solidární dlužníci měli povinnost společně a nerozdílně hradit závazky z hypotečního úvěru. Pokud po určité období hradil tyto závazky pouze žalobce jako jeden ze dvou solidárních dlužníků, pak tu část, kterou uhradil nad rámec svého podílu (podíly jsou přitom stejné – viz § 1875 občanského zákoníku), může po druhém z dlužníků, tj. po žalované požadovat náhradu (§ 1876 odst. 2 občanského zákoníku). Nárok žalobce je tedy důvodný, a to včetně zákonného úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nař. vl. 351/2013 Sb. Počátek prodlení je pak navázán na uplynutí lhůty poskytnuté v předžalobní výzvě.

10. Úkolem soudu tak bylo především posoudit, zda pohledávka žalobce nezanikla započtením. Žalovaná započetla dvě pohledávky, a sice částku [číslo] - Kč z titulu výlučného užívání nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví účastníků žalobcem nad rámec jeho podílu (právně se jedná o bezdůvodné obohacení) a proti zbytku pohledávky žalobce pak uplatnila jako kompenzační námitku svoji pohledávku ve výši [číslo] - Kč z titulu plnění poskytnutých v rámci vedení společné domácnosti. Žalobce se zápočtem nesouhlasil, namítl, že pohledávky nejsou způsobilé k započtení pro nejistou a neurčitou povahu.

11. Soud se ztotožnil s argumentací žalobce. Pohledávky uplatněné žalovanou k započtení považuje za nezpůsobilé tyto právní účinky vyvolat. V případě první ze započítávaných pohledávek, tj. pohledávky za užívání nemovitosti nad rámec spoluvlastnického podílu, má soud za to, že jde o pohledávku nejistou a neurčitou ve smyslu ust. § 1987 odst. 2 občanského zákoníku. Tato pohledávka byla žalobcem relevantně zpochybněna a je zřejmé, že soud by k prokázání existence této pohledávky musel vést poměrně složité dokazování – muselo by být zkoumáno, zda žalobce skutečně předmětnou nemovitost v rozhodném období užíval nad rámec svého podílu, resp. zda ji též neužívala žalovaná, zda to nebylo tak, že nemovitost sice užíval pouze žalobce, ale přitom nijak nebránil žalované v užívání této nemovitosti, což by znamenalo, že by nebylo možné hovořit o vzniku bezdůvodného obohacení na jeho straně apod. Jde o objasňování skutkových okolností, předpokladů existence započítávané pohledávky. Dokazování by pak muselo být případně vedeno i k otázce výše započítávané pohledávky, pokud by soud dospěl k závěru, že pohledávka existuje. Tato pohledávka namítnutá k započtení potom nijak nesouvisí s pohledávkou, kterou v tomto řízení uplatňuje žalobce. Pohledávka žalobce je přitom zcela evidentní a to natolik, že i sama žalovaná existenci této pohledávky nepopírá. Na takovou situaci tedy lze aplikovat ust. § 1987 odst. 2 občanského zákoníku o nezpůsobilosti pohledávky žalované k započtení pro její nejistotu a neurčitost. Odkázat pak lze i na rozsudek NS ČR ze dne 1.10.2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017, kde soud vymezil určitá kritéria pro posouzení nejisté a neurčité pohledávky, která je nezpůsobilá k započtení. Tato kritéria jsou v dané věci respektována. Za daného stavu tudíž zápočet pohledávky žalované ve výši [číslo] - Kč není platný. Žalobce se neplatnosti dovolal.

12. Druhá ze započítávaných pohledávek žalované rovněž nemůže být k započtení uplatněna. Důvodem je skutečnost, že tato pohledávka vůbec neexistuje. Nejedná se totiž o plnění, které by mělo právní povahu a bylo uplatnitelné před soudem, resp. v právních vztazích obecně (tedy např. k započtení). Skutečnost, že účastníci žili jako druh a družka ve společné domácnosti, je nesporná. Pokud dva lidé žijí ve společné domácnosti, pak je zřejmé, že dochází ke společnému obstarávání a zajišťování potřeb. Mezi to náleží mj. i vaření, praní, žehlení, uklízení apod. Vykonávání těchto činností však je potřeba brát jako dobrovolnou záležitost, jako něco, co patří k soužití dvou lidí, nejde o nějaké plnění v právním smyslu, za které by snad vznikala povinnost poskytovat nějakou protihodnotu. Právní teorie hovoří v této souvislosti o liberalitách, o úsluhách, které nelze vymáhat. Pokud žalovaná vařila, prala, žehlila, uklízela a chodila na nákupy, pak to činila v rámci partnerského soužití a dobrovolně a nemůže tyto činnosti nyní převádět na právní plnění v peněžité hodnotě. Soud si ani nedovede představit, jak by měl toto jednání žalované právně kvalifikovat. Nabízí se snad bezdůvodné obohacení, ale takový závěr by byl absurdní. Ne vše, co lidé během života dělají, lze podřadit pod právní jednání či plnění právní povahy. V takovém světě by ani nebylo možné normálně žít. Jen pro úplnost a pro demonstraci absurdity této„ pohledávky“ lze věc domyslet dál. Žalobce by v této souvislosti totiž mohl namítnout, že žalovaná sice vařila, prala, uklízela a chodila nakupovat, ale on zase všechno platil, a nyní chce tyto peníze po žalované zpátky. Nastal by nekonečný kolotoč uplatňování vzájemných pohledávek. Takový přístup je zjevně nesmyslný. Soud proto činí závěr, že pohledávka žalované z titulu vedení domácnosti neexistuje, tudíž ji ani nebylo možné započíst proti pohledávce žalobce.

13. Posouzení nároku na vydání předmětných movitých věcí problematické nebylo. Žalovaná souhlasila s vydáním pračky, soud proto v této části žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost pračku vydat. LCD monitor a počítač již žalovaná dle svého vyjádření nemá, v tomto směru bylo proto z procesních důvodů nutno žalobu na vydání těchto věcí zamítnout a rozhodnout o eventuálním petitu, tedy zavázat žalovanou k úhradě hodnoty těchto věcí. Účastníci přitom deklarovali souhlas s tím, aby za tuto hodnotu byla považována polovina pořizovací ceny. Pořizovací ceny byly zjištěny z nákupních dokladů předložených žalobcem, poloviční částku, tj. [číslo] - Kč/2 + [číslo] - Kč/2 je žalovaná povinna žalobci vyplatit, v součtu jde o částku [číslo] - Kč.

14. O nákladech řízen bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch. V případě požadavku na regresní náhradu je věc jasná, bez podání žaloby by se žalobce svého nároku nedomohl, neboť žalovaná uplatnila vůči tomuto nároku zápočet. Tento zápočet je však neplatný a nevyvolal předpokládané účinky, což ale muselo být konstatováno až soudním rozhodnutím. Pokud jde o požadavek na vydání věci, eventuálně zaplacení náhrady, pak i v tomto případě má soud za to, že žalobci nezbývalo než podat žalobu. Žalovaná zpochybnila vlastnictví žalobce již tím, že po něm požadovala prokázání vlastnictví uvedených věcí a v případě pračky uváděla, že jejím vlastníkem jsou její rodiče. Přitom účastníci spolu žili ve společné domácnosti, žalovaná tak musela vědět, kdo tyto věci pořizoval (věci byly pořízeny v roce 2017, lze tedy vycházet z toho, že si to žalovaná musela pamatovat). Pokud jde o výši nákladů řízení, tak ke společnému projednání byla spojena dvě původně samostatná řízení, náklady řízení tak představuje soudní poplatek ve výši [číslo] - Kč a [číslo] - Kč, odměna advokáta za právní služby – u řízení o zaplacení regresní náhrady jde o přípravu a převzetí věci, předžalobní výzvu, podání žaloby, vyjádření ve věci, za jeden úkon náleží podle § 8 odst. 1, § 7 bod 5 vyhl. 177/1996 Sb. [číslo] - Kč, u řízení o vydání věcí jde o přípravu a převzetí věci, předžalobní výzvu, podání žaloby, za jeden úkon náleží podle § 8 odst. 1, § 7 bod 5 cit. vyhl. (tarifní hodnota představuje cenu věcí, o něž v řízení šlo, tj. polovina pořizovací ceny všech tří věcí, tedy částka [částka]) [číslo] - Kč, jednání ve věci pak již bylo společné pro obě řízení, podle § 12 odst. 3 cit, vyhl. je tarifní hodnotou součet tarifních hodnot obou věcí, tj. částka [částka]; za účast u jednání tak náleží odměna [číslo] - Kč, celkem odměna v dané věci činí [číslo] - Kč, 8 x 300 - Kč režijní paušál, náhrada cestovních výdajů za cestu z [obec] do [obec] a zpět v délce 264 km, podle vyhl. 358/2019 Sb. činí amortizace 4,20 Kč/km, náhrada za pohonné hmoty při průměrné spotřebě 10,5 l [číslo] km, cena benzínu Natural 95 dle vyhl. 32 - Kč/l, cestovní výdaje tudíž činí [číslo] - Kč, ztráta času cestou k soudu a zpět v délce šesti půlhodin 6 x 100 - Kč, vše vyjma soudního poplatku navýšeno o 21 % DPH v částce [číslo] - Kč, celkem náklady řízení činí [číslo] - Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalované uloženo náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobce.

15. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.