4 C 81/2020

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Horáčkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: 1) Jméno žalovaného A , narozený dne Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A 2) Jméno žalovaného B , narozený dne Datum narození žalovaného B bytem Adresa žalovaného A oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví,

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a prvého žalovaného , Jméno žalovaného A, k pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , se ruší.

II. Pozemek parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, se přikazuje do výlučného vlastnictví prvého žalovaného , Jméno žalovaného A, .

III. Prvý žalovaný , Jméno žalovaného A, je povinen vyplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši 50.000,-- Kč, a to do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a druhého žalovaného , jméno FO, k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., a k pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , vše v k.ú. , adresa, , se ruší.

V. Pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., a pozemek parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , vše v k.ú. , adresa, se přikazují do výlučného vlastnictví druhého žalovaného , jméno FO, .

VI. Druhý žalovaný , Jméno žalovaného B, je povinen vyplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši 1,900.000,-- Kč, a to do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Návrh žalovaných na přerušení řízení do skončení řízení, vedeného u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 3 C 269/2023, se zamítá.

VIII. Návrh žalovaných na odklad zrušení spoluvlastnictví podle § 1155 odst. 1 obč. zák. se zamítá.

IX. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

X. Žalobkyně je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v Chrudimi číslo účtu 19-1220531/0710 pod variabilním symbolem číslo 0411008120 částku 7.978,-- Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

XI. První žalovaný je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Chrudimi číslo účtu 19-1220531/0710 pod variabilním symbolem číslo 0411008120 částku 3.989,-- Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

XII. Druhý žalovaný je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Chrudimi číslo účtu 19-1220531/0710 pod variabilním symbolem číslo 0411008120 částku 3.989,-- Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům č.p. , Anonymizováno, , k pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , vše v k.ú. , adresa, (dále jen nemovitosti). V žalobě uvedla, že oba účastníci mají spoluvlastnický podíl ½, nemovitosti jsou zatíženy věcnými břemeny užívání, a to ve prospěch pana , jméno FO, a ve prospěch manželů , jméno FO, a , jméno FO, . Žalovaný se odstěhoval do , Anonymizováno, , nemovitosti neužívá, nenavštěvuje je, nepodílí se na údržbě a opravách. Na správě společné věci není možné se s žalovaným dohodnout. Žalobkyně nepovažovala reálné dělení nemovitostí za možné, navrhovala přikázat nemovitosti do svého výlučného vlastnictví za jejich obvyklou cenu.

2. Žalovaný 1) (původně v řízení figuroval jako žalovaný pouze , Jméno žalovaného A, ) odmítl, že by se o nemovitosti nestaral. Tvrdil, že žalobkyně jemu a jeho otci , jméno FO, brání v užívání nemovitostí. Žalovaný se hodlal dohodnout s žalobkyní na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, a to společným prodejem věci, k tomu však pro obstrukce ze strany žalobkyně nedošlo. Žalovaný nesouhlasil s tvrzením žalobkyně, že nemovitosti nejsou reálně dělitelné, naopak má za to, že nemovitosti reálně dělit lze – konkrétně u pozemků jde o předzahrádku a zahradu rodinného domu, které lze bez problémů dělit, v případě rodinného domu lze tento rozdělit na dvě bytové jednotky. Náklady na rozdělení budou podle přesvědčení žalovaného přiměřené. Žalovaný proto navrhl reálné rozdělení nemovitostí.

3. V průběhu řízení žalobkyně změnila svoje stanovisko ke způsobu vypořádání v tom směru, že nemá zájem nabýt nemovitosti do svého vlastnictví. Pro případ, že nebude možné reálné dělení, je srozuměna s tím, že dojde k nařízení prodeje nemovitosti a rozdělení výtěžku.

4. Žalovaný v průběhu řízení konstatoval, že předpokládal, že buď dojde ke společnému prodeji nemovitostí, nebo byl ochoten si nemovitosti nechat přikázat do svého vlastnictví a vyplatit žalobkyni, v obou případech by ovšem musely být nemovitosti zbaveny zátěže v podobě věcných břemen.

5. Následně, těsně před jednáním, kde soud byl připraven věc rozhodnout, o čemž byli účastníci u předchozího jednání informováni (a byli rovněž informováni o způsobu vypořádání – nařízení prodeje s rozdělením výtěžku, příp. přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví žalovaného, bude-li mít o ně zájem a bude-li schopen vyplatit vypořádací podíl), navrhl žalovaný přerušit řízení a vyčkat na vyřešení otázky okruhu spoluvlastníků. To žalovaný zdůvodnil tím, že žalovaný se dohodl se , jméno FO, (pozdějším druhým žalovaným) na vrácení daru, tj. spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na nemovitostech, a dále , Jméno žalovaného B, odvolal dar spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na nemovitostech žalobkyni. Vyjasnění otázky, kdo je vlastně spoluvlastníkem, považoval žalovaný za důvod pro odročení jednání a přerušení řízení.

6. Žalobkyně setrvala na svém posledně uvedeném stanovisku s tím, že by mělo být spoluvlastnictví zrušeno a nařízen prodej nemovitostí ve veřejné dražbě.

7. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 13.11.2023, jímž zrušil podílové spoluvlastnictví k nemovitostem, nařídil jejich prodej s rozdělením výtěžku. Proti rozsudku podal žalovaný , Jméno žalovaného A, odvolání. Odvolací soud nejprve připustil vstup nového žalovaného , jméno FO, na místo původně žalovaného , Jméno žalovaného A, , ovšem jen ve vztahu k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je dům č.p. , Anonymizováno, , a k pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , vše v k.ú. , adresa, . Na žalované straně tak nadále vystupoval i , Jméno žalovaného A, , a to ve vztahu k pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Následně odvolací soud, aniž by si nařídil jednání, rozsudek okresního soudu zrušil s tím, že „okresní soud zatížil své rozhodnutí vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci“. Tato vada má spočívat v tom, že ke změně v okruhu spoluvlastníků došlo s účinností ke dni 27.10.2023, tedy ještě před vyhlášením rozsudku okresního soudu (tedy ke dni podání návrhu na vklad – šlo o zpětné darování spoluvlastnického podílu 1. žalovaného 2. žalovanému). Odvolací soud se dále vyjádřil tak, že tuto „vadu“ nemohl napravit v odvolacím řízení. Takto se odvolací soud vyjádřil přesto, že sám rozhodl o procesním nástupnictví pana , jméno FO, . Odvolací soud v této souvislosti uvedl, že by „v podstatě musel provést celé dokazovací řízení, neboť by musel zcela nově posoudit všechny rozhodné skutečnosti o tom, zda je možné zrušit podílové spoluvlastnictví a jakým způsobem při případném zrušení toto podílové spoluvlastnictví vypořádat.“ Dále pak odvolací soud ve svém kasačním rozhodnutí formuluje „pokyn“ pro okresní soud, a to tak, že „v novém řízení okresní soud nejprve zjistí, zda se účastníci spoluvlastníci nemovitostí nedohodli na zrušení spoluvlastnictví, zjistí stanovisko všech spoluvlastníků a poté zváží, jaké důkazy bude nutné ve věci provést k tomu, aby mohl řádně posoudit, zda je namístě zrušit podílové spoluvlastnictví a případně jej vypořádat.“ Odvolací soud tedy nepovažoval za možné nařídit jednání a zjistit stanoviska účastníků sám. Je přitom otázkou, jaké další či jiné dokazování by mělo být prováděno, když nově přistoupivší 2. žalovaný je nucen přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení (§ 107a odst. 4, § 107 odst. 4 o.s.ř.). Stejně tak platí i koncentrace řízení provedená u jednání dne 16.10.2013, takže nové důkazy vlastně ani nejsou přípustné (koncentrace se vztahuje i na právní nástupce původního účastníka, tedy i na 2. žalovaného, který do řízení vstoupil jako právní nástupce 1. žalovaného). Těmito otázkami se však odvolací soud vůbec nezabýval.

8. Okresní soud tedy nařídil jednání a zjišťoval stanoviska stran. Žalobkyně setrvala na svém původním stanovisku. Žalovaní navrhovali řízení přerušit pro běžící řízení sp. zn. 3 C 269/2023, kde se řeší otázka vrácení daru. Pokud by tento návrh akceptován nebyl, navrhli odklad zrušení spoluvlastnictví podle § 1155 občanského zákoníku, neboť s ohledem na probíhající řízení o vrácení daru hrozí majetková ztráta či ohrožení zájmu některého ze spoluvlastníků. Pokud by ani tento návrh akceptován nebyl, pak žalovaní deklarovali svůj zájem nabýt nemovitosti do výlučného vlastnictví – každý z nich tu nemovitost, jejímž je spoluvlastníkem.

9. Jediné, co mohl okresní soud v průběhu dalšího řízení řešit, tak bylo posouzení návrhů žalovaných na přerušení řízení a na odklad zrušení spoluvlastnictví a případně schopnost žalovaných vyplatit vypořádací podíl (v souvislosti s přikázáním nemovitostí do jejich výlučného vlastnictví). Nutno říci, že ostatní skutečnosti potřebné pro rozhodnutí již byly zjištěny v rámci předcházejícího již ukončeného dokazování (viz koncentrace řízení). Rozhodně nebylo nutné a ani možné provádět celé dokazovací řízení znovu, jak zřejmě naznačuje odvolací soud, neboť dokazování již bylo provedeno.Skutková zjištění10. V katastru nemovitostí jsou jako rovnodílní spoluvlastníci pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, uvedeni žalobkyně a 1. žalovaný, jako rovnodílní spoluvlastníci pozemků parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům č.p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , vše v k.ú. , adresa, jsou uvedeni žalobkyně a 2. žalovaný. Pozemky parc. č. st. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, jsou zatíženy věcnými břemeny užívání ve prospěch , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, .

11. Žalobkyně je spoluvlastníkem podílu o velikosti ½ na nemovitostech na základě darovací smlouvy ze dne 16.7.2019, tu jako dárce uzavřel , jméno FO, .12. , jméno FO, se stal spoluvlastníkem podílu o velikosti ½ na nemovitostech na základě kupní smlouvy ze dne 2.3.2016, tu jako prodávající uzavřela žalobkyně.

13. Soud provedl ohledání nemovitosti, na základě něho si potom učinil konkrétní představu o poměrech na místě, zejména uspořádání jednotlivých místností a společných prostor.

14. Z odborného vyjádření znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, vyplynulo, že vertikální dělení domu č.p. , Anonymizováno, v , adresa, v , Anonymizováno, není možné. Dvoupodlažní řadový dům č.p. , Anonymizováno, má v každém nadzemním podlaží jeden byt o téměř shodné dispozici a výměře 85,17 m2, v podzemním podlaží je garáž, sklepní místnosti, technické zázemí domu. Přichází v úvahu vymezení dvou bytových jednotek odpovídajících stávajícím bytům v 1. a 2. nadzemním podlaží. V takovém případě by v režimu společných částí zůstal hlavní vstup do domu, schodišťový prostor – ten z důvodu přístupu na střechu z horní podesty, kde je umístěn výlez. Společnou částí by zůstalo i podzemní podlaží, a to z důvodu umístnění hlavního uzávěru vody, kotelny, které by měly zůstat přístupné vlastníkům obou jednotek. Nelze odpovídajícím podílem rozdělit zbývající prostory v podzemním podlaží. Rozdělení celého objektu na dvě bytové jednotky se s ohledem na stavebně technický stav domu převážně v podzemním podlaží, v 1. nadzemním podlaží (schodišťový prostor, chybějící, resp. provizorní schodiště) a s ohledem na nutnost zřízení samostatných měření energií, vytápění a s tím souvisejících finančních nákladů, které by spolumajitelé měli investovat společně, se jeví značně problematické.

15. Z předložené předsoudní korespondence vyplynulo, že účastníci se nebyli schopni domluvit na způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví a nebyli se schopni domluvit ani na otázkách údržby a užívání nemovitostí.

16. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že obvyklá cena nemovitostí činí 6,700.000,--Kč v případě, že nemovitosti nebudou zatíženy věcnými břemeny užívání ve prospěch , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . V případě zatížení těmito věcnými břemeny činí obvyklá cena nemovitostí 3,900.000,-- Kč.

17. Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 10.10.2008 (je přílohou znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ) bylo zjištěno, že nemovitosti darovali , jméno FO, a , jméno FO, účastníkům – tj. každému z nich spoluvlastnický podíl o velikosti ½. Oprávnění k užívání nemovitostí formou věcného břemene bylo zřízeno ve prospěch , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, .Posouzení věci18. Podle § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1147 není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

19. Občanský zákoník tedy vymezuje závazné pořadí způsobů vypořádání. Na prvním místě je reálné rozdělení věci. Za reálné rozdělení věci se považuje i rozdělení na dvě či více bytových jednotek. Ostatně vznik jednotky na základě rozhodnutí soudu upravuje přímo občanský zákoník (§ 1165). Nicméně i pro rozdělení společné věci na bytové jednotky platí, že toto dělení musí být dobře možné (§ 1147 věta prvá). S ohledem na okolnosti projednávané věci má soud za to, že v daném případě toto rozdělení dobře možné není. Je to dáno stavebně technickým a konstrukčním uspořádáním domu č.p. , Anonymizováno, , který je popsán v odborném vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, . Z tohoto vyjádření je zřejmé, že společnými částmi domu by zůstalo nejen celé podzemní podlaží, ale rovněž hlavní vstup do domu a celý schodišťový prostor. Zároveň by bylo nutné provést nemalé stavební úpravy týkající se provizorního schodiště a zřízení samostatných měřidel energií. Je zřejmé, že takové úpravy si vyžádají vynaložení investic. A s ohledem na úroveň vztahů mezi účastníky, kdy účastníci se neshodnu prakticky na ničem, ani na otázkách běžné údržby a užívání nemovitosti, si dost dobře realizaci těchto opatření a jejich společné financování nelze představit. Je třeba vzít v úvahu, že účastníci jsou rovnodílnými spoluvlastníky, neuplatní se tudíž princip majority. Pochybnosti z hlediska účelnosti reálného dělení na dvě bytové jednotky vzbuzuje i vyhlídka na budoucí soužití účastníků v objektu, jehož podstatné části zůstanou nadále společné. Upřímně řečeno soud si takové soužití nedovede představit a má důvodnou obavu, že takové soužití by generovalo pouze další soudní spory. Vertikální dělení domu je potom zcela vyloučeno, zde je závěr , tituly před jménem, , jméno FO, kategorický. Z těchto důvodů soud uzavřel, že reálné dělení nemovitosti není dobře možné.

20. Druhým způsobem vypořádání je podle občanského zákoníku přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků s povinností vyplatit náhradu druhému. Tento způsob vypořádání byl aplikován, neboť žalovaní (každý ohledně té nemovitosti, jejímž byl spoluvlastníkem) projevili o toto přikázání zájem. Současně byla prokázána solventnost prvého žalovaného, který bude vypořádací podíl žalobkyni vyplácet i za druhého žalovaného (svého otce). Dostatečným důkazem této solventnosti je předložený výpis z účtu prvého žalovaného u jeho banky v Kanadě – zůstatek ke dni 25.9.2024 činil 123.554,97 kanadských dolarů.

21. Při stanovení výše vypořádacího podílu soud vycházel ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , podle něhož je cena nemovitostí zatížených věcnými břemeny 3,900.000,-- Kč. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení došlo k rozdělení vlastnického režimu – prvý žalovaný zůstal spoluvlastníkem pouze pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zatímco spoluvlastníkem zbylých nemovitostí, tj. pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je dům č.p. , Anonymizováno, , a pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, se stal druhý žalovaný – bylo nutné povinnost k vyplacení vypořádacího podílu rozdělit mezi oba žalované. Soud tak učinil víceméně jen technicky, kdy vzal v úvahu, že hodnota spoluvlastnického podílu připadajícího na žalobkyni činí 1,950.000,-- Kč, tuto částku v součtu jsou tedy žalovaní povinni žalobkyni vyplatit. Druhý žalovaný získá nemovitosti ve výrazně větší hodnotě, tedy dům se zahradou, zatímco prvý žalovaný získá vlastně jen malý pozemek nacházející se za zahradou rodinného domu o výměře 64 m2, na který navíc není žádný přístup z veřejné komunikace, ale pouze přes zahradu rodinného domu. Tento pozemek má sám o sobě nepochybně minimální hodnotu, samostatně je prakticky neprodejný. Soud proto víceméně administrativně rozdělil povinnost vyplatit vypořádací podíl na částky mezi žalované tak, že v případě prvého žalovaného tato povinnost představuje částku 50.000,-- Kč (za pozemek parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ), v případě druhého žalovaného činí 1,900.000,-- Kč. Nakonec toto rozdělení není zásadní, neboť z jednání jasně vyplynulo, že celou částku bude žalobkyni ve skutečnosti hradit prvý žalovaný. Lhůta k vyplacení vypořádacího podílu byla stanovena v délce dvou měsíců, což je pro žalované dostatečná doba k akumulaci potřebných finančních prostředků (viz tvrzení prvého žalovaného, že denně je schopen z účtu ze zahraničí převést na účet v ČR jen 3 tis kanadských dolarů, potřebuje tedy více jak měsíc ke shromáždění potřebné částky).

22. Žalovaní navrhli řízení přerušit s ohledem na probíhající řízení před Okresním soudem v Chrudimi sp. zn. 3 C 269/2023. V tomto řízení se druhý žalovaný domáhá po žalobkyni vrácení daru. Podle žalovaných může mít výsledek tohoto řízení zásadní dopad na okruh spoluvlastníků a tím pádem účastníků tohoto řízení. Jinými slovy by v případě vyhovění žaloby přestala být žalobkyně spoluvlastnicí. Nicméně soud tomuto návrhu nevyhověl. Nutno říci, že přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. je pouze fakultativní, soud tedy nemá povinnost řízení přerušit. Soud má navíc za to, že žaloba na určení vlastnictví z důvodu odvolání daru nemůže být úspěšná. Odvolání daru podle názoru soudu nepřichází v úvahu, to si vyhodnotil jako předběžnou otázku. Žalobkyně se totiž stala spoluvlastníkem nemovitostí na základě darovací smlouvy uzavřené s panem , jméno FO, nikoli s druhým žalovaným. Navíc původní darovací smlouva (smlouva ze dne 10.10.2008) byla uzavřena na straně dárců nejen druhým žalovaným, ale též jeho manželkou , jméno FO, , nemovitosti byly součástí jejich společného jmění. Druhý žalovaný tak není oprávněn dar samostatně odvolat. Okruh spoluvlastníků se tak nemůže změnit. Důvod pro přerušení řízení tak není dán.

23. Ze stejného důvodu nebyl akceptován ani návrh na odklad zrušení spoluvlastnictví podle § 1155 odst. 1 občanského zákoníku. V důsledku řízení ve věci sp. zn. 3 C 269/2023 nemůže být žalovaným způsobena žádná majetková ztráta nebo ohrožen jejich oprávněný zájem. Okruh spoluvlastníků, tedy účastníků řízení je dán, a výše uvedené řízení na tom nemůže nic změnit. Přerušení řízení či odklad spoluvlastnictví by směřovaly jen k oddálení rozhodnutí, pro což není žádný rozumný důvod.

24. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., v případě vypořádání podílového spoluvlastnictví se nedá hovořit o úspěchu jedné či druhé strany.

25. O nákladech státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o.s.ř., jde o znalečné za odborné vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, a znalečné za znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, . Každý z účastníků má povinnost hradit polovinu nákladů státu.