6 T 10/2021

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl v hlavním líčení konaném dne datum v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Jakuba Jakubíka a přísedících Heleny Kaňkové a Mgr. Dity Bořilové, Obžalovaná: celé jméno obžalované, narozená dne datum, občanka Slovenské republiky, bytem obec a číslo, okr. obec je vinna, že dne datum v 08:50 hodin přinesla na podatelnu Okresního soudu v Chrudimi obálku adresovanou Okresnímu soudu v Chrudimi, soudci celé jméno poškozeného, s nápisem "Do vlastních rukou!", kdy v levém horním rohu uvedla jako odesílatele své jméno a adresu; v obálce byla vložena bankovka nominální hodnoty částka, která byla určena soudci celé jméno poškozeného, který v předmětnou dobu vedl pod sp. zn. spisová značka opatrovnické řízení ve věci návrhu obviněné o přiznání svéprávnosti její nezletilé dceři jméno celé jméno obžalované, nar. rok, přičemž dne datum, tedy dva dny poté, bylo u soudu nařízeno jednání, které se tímto způsobem snažila ovlivnit v tom smyslu, aby bylo jejímu návrhu vyhověno, tedy jinému poskytla v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu úplatek a čin spáchala vůči úřední osobě, čímž spáchala zločin podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, a odsuzuje se podle § 332 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 15 (patnácti) měsíců. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku soud ukládá trest propadnutí věci a to: -) částky částka, uložené na bankovním účtu Policie ČR č. bankovní účet pod var. symbolem číslo.

1. Státním zástupcem byla dne datum ke zdejšímu soudu podána obžaloba na obžalovanou pro skutek v ní uvedený, v němž spatřoval naplnění znaků skutkové podstaty zločinu podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku.

2. V dokazování provedeném v hlavním líčení, zejména z výpovědi obžalované, svědeckých výpovědí, znaleckého posudku a listinných důkazů soud zjistil skutkový stav uvedený ve výroku rozsudku.

3. Obžalovaná v rámci své výpovědi u hlavního líčení dne datum uvedla, že skončila v cukrovaru na ubytovně, neměla peníze na byt. jméno za ní přišla dcera, která se jí dotazovala, co budou dělat. Obžalovaná proto dala peníze soudci jako poděkování za jméno celé jméno obžalované. Obžalovaná byla vděčná, že soudce přijde k jednání a její dceři se bude věnovat. Částku částka dala soudci z vděčnosti, což jí poradila její matka. Peníze mu dala ještě před rozhodnutím. Její jednání obžalované nepřišlo v pořádku, byla to hloupost. Obžalovaná se léčí na psychiatrii.

4. Jelikož v průběhu výslechu obžalované s ohledem na její duševní stav pojal soud pochybnosti o její schopnosti rozpoznat protiprávnost svého jednání a chápat smysl a význam trestního řízení, přibral soud znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie k vypracování znaleckého posudku ohledně duševního stavu obžalované. Znalec po vyšetření obžalované shledal, že obžalovaná trpí lehkou mentální retardací. Netrpí však duševní chorobou v pravém slova smyslu. Obžalovaná byla dle závěrů znalce v době činu schopna lehce sníženě rozpoznat následky a škodlivost svého jednání a byla lehce sníženě schopna své jednání ovládat. Obžalovaná je schopna chápat smysl a význam trestního řízení a eventuálně uloženého trestu.

5. Se souhlasem státního zástupce a obžalované byly čteny úřední záznamy o podaném vysvětlení svědky celé jméno poškozeného a jméno příjmení.

6. Svědek celé jméno poškozeného uvedl, že mu byl podle rozvrhu práce přidělen návrh obžalované, na základě nějž bylo u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. spisová značka opatrovnické řízení. Ve věci bylo dne datum nařízeno jednání. Dva dny dříve, tedy datum, jej dopoledne oslovila pracovnice podatelny soudu jméno příjmení s tím, že před chvíli na podatelnu přinesla obžalovaná obálku. Jelikož na prvním řádku adresáta byl uveden soud, až níže soudce, obálku otevřela a zjistila, že v obálce je uložena tisícikorunová bankovka bez jakéhokoliv vysvětlení či sdělení. Následně si soudce ověřil, že za dva dny má nařízeno jednání o návrhu obžalované. Jelikož nemohl vyloučit, že peníze byly určeny např. na soudní poplatek, vyčkal do soudního jednání, kde se obžalované na smysl obálky dotázal. Obžalovaná mu sdělila, že peníze jsou určeny jemu a dodala, že na Slovensku je tento postup normální. Bylo evidentní, že na svém postupu nevidí nic špatného. Celou situaci vnímal tak, že obžalovaná jej chce určitým způsobem ovlivnit při rozhodování o svém návrhu, případně že jej chtěla odměnit za to, že rozhodne v její prospěch. Během jednání se důkladněji zaměřil na obžalovanou, přičemž zaregistroval, že se mu snaží nenápadně připomenout, že mu něco poslala. Nešlo o slovní připomenutí, ale o výraz obličeje a mírné pokývnutí hlavy.

7. Svědkyně jméno příjmení vypověděla, že v letních měsících roku 2020 donesla na podatelnu soudu žena romského původu obálku a sdělila, že ji nese pro JUDr. celé jméno poškozeného. Svědkyně se domnívá, že jako odesílatelka na obálce bylo uvedeno příjmení celé jméno obžalované. Po otevření obálky zjistila, že je v ní tisícikoruna.

8. Skutkový stav byl prokázán i listinnými důkazy. Z kopie předmětné obálky, jež je založena v trestním spisu, bylo prokázáno, že obálka byla adresována JUDr. celé jméno poškozeného, jako odesílatelka je označena obžalovaná a obálka je adresována do vlastních rukou. Po obdržení obálky a zjištění jejího obsahu sepsal soudce úřední záznam. Z protokolu o jednání ze dne datum v opatrovnické věci sp. zn. spisová značka se podává, že soudce JUDr. celé jméno poškozeného se obžalované dotázal na obálku, kterou k jeho rukám doručila na soud. K tomu obžalovaná sdělila, že tisícikoruna je pro soudce, že na Slovensku je to normální.

9. Obžalovaná se v rámci svých intelektových schopností doznala ke spáchání protiprávního jednání. Její doznání je v souladu s výpověďmi svědků, jakožto i listinnými důkazy. Obžalovaná svým jednáním naplnila znaky skutkové podstaty zločinu podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku. Obžalovaná doručila soudu obálku, v níž byla vložena bankovka o nominální hodnotě jeden tisíc korun českých. Obálka byla adresována nejen zdejšímu soudu, ale konkrétnímu soudci, který v předmětné době rozhodoval o jejím návrhu v rámci opatrovnického řízení. Obžalovaná obálku doručila dva dny před tím, než mělo proběhnout jednání o jejím návrhu. Z uvedených souvislostí je patrné, že peníze byly určeny přímo soudci se záměrem ovlivnit jeho rozhodnutí, což ostatně připustila i samotná obžalovaná. U soudního jednání obžalovaná soudci sdělila, že peníze byly určeny jemu a následně s ním během jednání nonverbálně komunikovala, čímž se snažila na úplatek poukázat. Doručením peněz soudu došlo k poskytnutí úplatku, přičemž na tuto skutečnost nemá žádný vliv, že soudce úplatek nepřijal. K samotnému poskytnutí úplatku došlo právě v okamžiku předáním peněz na podatelnu soudu v obálce adresované soudci. Tímto způsobem se obžalovaná snažila ovlivnit rozhodnutí o jejím návrhu, přičemž nestranné a nezávislé rozhodování soudu je nepochybně obstaráváním věcí obecného zájmu, neboť společnost má zájem na tom, aby soudní řízení byla rozhodována ryze podle zákona a bez vnějších vlivů. Jelikož bankovka, tedy úplatek, byla poskytnuta soudci, byl čin ve smyslu § 127 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku spáchán vůči úřední osobě. Obžalovaná se stíhaného jednání dopustila v úmyslu přímém dle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť poskytnutím peněž soudci chtěla ovlivnit jeho nestrannost a nezávislost při rozhodování, čímž byl tento veřejný statek ohrožen.

10. Při úvaze o trestu se soud řídil ustanovením § 38 odst. 1 a § 39 odst.1 tr. zákoníku. Přihlížel ke všem polehčujícím a přitěžujícím okolnostem ve smyslu § 41 a § 42 trestního zákoníku.

11. Při stanovení druhu trestu a jeho výměry soud přihlédl k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, k osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům pachatele a k jeho dosavadnímu způsobu života a k možnosti jeho nápravy.

12. Povaha a závažnost trestného činu jsou určovány zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou. Jednáním obžalované nevznikla žádná újma na zdraví ani majetková škoda.

13. K osobě obžalované bylo zjištěno, že v opisu z rejstříků trestů, ani v opisu z evidence přestupků, nemá žádný záznam. Obžalované polehčuje její dosavadní bezúhonnost, doznání, jakožto i projevená lítost nad svým jednáním. Přitěžující okolnost soud žádnou neshledal. Soud ukládal trest dle ustanovení § 332 odst. 2 tr. zákoníku, kde je obžalovaná ohrožena trestní sazbou odnětí svobody ve výměře od jednoho roku do šesti let. Vzhledem k povaze a závažnosti jednání obžalované, která je dále snižována jeho jednoduchostí a naivitou, soud dospěl k závěru, že účelu trestního řízení lze dosáhnout uložením výchovného trestu při samé spodní hranici zákonné trestní sazby. Obžalované tak byl uložen trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon byl podmíněně odložen na kratší zkušební dobu v trvání patnácti měsíců, kterou soud považuje s ohledem na dosavadní bezúhonnost obžalované za dostačující. Soud dále uložil obžalované i trest propadnutí zajištěné částky částka, která byla nástrojem trestné činnosti. Uvedený trest odpovídá povaze a charakteru trestné činnosti i osobě obžalované a je dostačující pro nápravu obžalované i pro naplnění účelu trestního řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat ve lhůtě osmi dnů od doručení jeho opisu odvolání u zdejšího soudu. Odvolání může podat obžalovaný a v jeho prospěch osoby uvedené v § 247 odst. 2 tr. ř., a to pro nesprávnost jakéhokoliv výroku, který se ho přímo dotýká. Pro nesprávnost kteréhokoliv výroku může podat odvolání státní zástupce. Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda podává, byť i zčásti, ve prospěch nebo v neprospěch obžalovaného. Právo odvolání má i poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, ale pouze proti výroku o náhradě škody nebo proto, že takový výrok nebyl učiněn. Odvolání podané včas a osobou oprávněnou má odkladný účinek. O odvolání by rozhodoval Krajský soud v Hradci Králové. Odvolání musí být ve shora uvedené lhůtě nebo v další lhůtě k tomu stanovené předsedou senátu odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. Odsuzuje-li soud obžalovaného k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a přiznává-li poškozenému alespoň zčásti nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, má poškozený právo požádat o vyrozumění o konání veřejného zasedání o podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody. Žádost poškozený podává soudu, který rozhodoval v prvním stupni.