8 C 109/2019

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudcem JUDr. Antonínem Librou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o 306 948 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 306. 948 - Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně za dobu od 1. 11. 2016 do 25. 6. 2017 a za dobu od 6. 12. 2017 do zaplacení, to vše do třech dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady tohoto řízení částkou 15. 347,50 Kč do třech dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou po žalovaném domáhal zaplacení žalované částky se zákonným úrokem z prodlení od 1. 11. 2016 do zaplacení s tím, že nepožadoval úroky z prodlení za dobu trvání pozůstalostního řízení vedeného k pozůstalosti po právní předchůdkyni žalovaného. Uvedl, že žalobce je vlastníkem pozemku p. p. [číslo] v k. ú. [obec], vlastnicí sousedního pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] byla až do své smrti paní [jméno] [příjmení], která zemřela 26. 6. 2017 a po její smrti pozemek nabyl žalovaný. Na pozemku st. [parcelní číslo] je vybudována opěrná zeď, která je podle názoru žalobce vlastnictvím žalovaného a byla ve vlastnictví zemřelé [jméno] [příjmení]. Už v roce 2016 provedl Městský úřad Chrudim – stavební odbor kontrolní prohlídku, při které zjistil, že opěrná zeď podél hranice pozemku p. p. [číslo] st. [parcelní číslo] v k. ú. Chrudim je narušená, dochází k uvolňování pískovcových kvádrů, ze kterých je postavena a dochází k jejich sesunutí na p. p. [číslo]. Stavební úřad [jméno] [příjmení] oznámil tuto skutečnost a upozornil ji na nutnost zajištění řádné údržby této zdi, kterou je povinen provádět vlastník stavby na své náklady, poněvadž [jméno] [příjmení] nereagovala, uložil stavební úřad žalobci provést bezodkladně zabezpečovací práce a zamezení přístupu veřejnosti, proto Město Chrudim pod poškozenou opěrnou zdí vybudovalo zábrany, které měly zamezit tomu, aby se pískovcové bloky nesesouvaly na veřejnou komunikaci, vybudovalo i oplocení k zamezení přístupu osob a osadilo komunikaci dopravním značením. V této souvislosti žalobce vynaložil 306. 948,87 Kč za vybudování provizorního oplocení a zábran proti vstupu veřejnosti, za montáž a pronájem dočasného dopravního značení a dodávku a montáž ocelových zábran výdřevy a kary sítě. Žalobce dopisem ze dne 22. 9. 2016 vyzval tehdejší vlastnici pozemku [jméno] [příjmení] k náhradě takto vyčíslených nákladů, ta ale nahradit žalobci tyto náklady odmítla a dne 26. 6. 2017 zemřela. Žalobce svoji pohledávku uplatnil v dědictví, žalovaný jako jediný dědic pohledávku žalobce neuznal s tím, že opěrná zeď je vlastnictvím města Chrudim. S tím ale žalobce nesouhlasí, opěrná zeď je podle něj součástí pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. Chrudim a vlastnictvím žalovaného. Zaměřením bylo zjištěno, že opěrná zeď je postavena na st. [parcelní číslo] v k. ú. Chrudim, paní [příjmení] nabídla zadní část pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. Chrudim městu Chrudim, zastupitelstvo města tento bezúkladný převod neschválilo. Následně žalobce vyzval i žalovaného k úhradě žalované částky, ten úhradu odmítl jako nedůvodný požadavek. Žalobce dále uvedl, že Národní památkový ústav žalobci sdělil, že za domem [adresa] v Chrudimi opevnění vyznačeno nebylo, podle rekonstrukční mapy středověkého hradebního systému je zřejmé, že daným místem hradební systém neprochází. Špatný stav předmětné zdi byl řešen už v roce 1953 a v roce 1989, dopisem ze dne [datum] ONV Chrudim upozorňuje tehdejší vlastníky domu [adresa], že opěrná zeď, která je součástí stavebního pozemku obeslaných, se zčásti zřítila a ohrožuje veřejnou cestu i další obytné objekty, v roce 1989 proběhlo u [adresa] místní šetření zjišťující stav opěrné zdi. V zápisu je uvedeno, že jejím vlastníkem je [jméno] [příjmení], která vzhledem ke svému stáří není schopna zeď opravit, ani její opravu financovat a že zeď není součástí městských hradeb.

2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že žalovaný nárok neuznává, že jeho právní předchůdkyně opěrnou zeď spolu s domkem a stavební parcelou v roce 1956 nenabyla, předmětnou zeď nelze považovat za příslušenství domu [adresa] v Chrudimi. Zeď nenabyli ani právní předchůdci [jméno] [příjmení], když v trhové smlouvě ze dne 22. 8. 1929 nejsou vedle domu [adresa] a stavební parcely [číslo] v k. ú. Chrudim uvedeny další stavby. Předmětná opěrná zeď není příslušenstvím domu [adresa], není s ním spojena, je součástí hradeb města, na což upozorňovala i právní předchůdkyně žalovaného.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu 1. 4. 2016 soud zjistil, že k uvedenému datu byla [jméno] [příjmení], [datum narození], vedena jako vlastník st. [parcelní číslo] v k. ú. Chrudim, jejíž součástí je dům [adresa] v Chrudimi. Nahlédnutím do katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je v současné době veden jako vlastník těchto nemovitostí.

4. Z vyučovacího náčrtu Ing. [jméno] [příjmení], úředně oprávněného zeměměřičského inženýra, ze dne 20. 6. 2017, číslo zakázky [číslo] soud zjistil, že opěrná zeď je situována mimo jiné na stavební parcele [číslo] st. [parcelní číslo] a p. [parcelní číslo], vše v k. ú. Chrudim.

5. Ze smlouvy trhové ze dne 19. 8. 1929 soud zjistil, že prodávající manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] prohlásili, že na základě odevzdací listiny ze dne 29. 5. 1909 a Smlouvy trhové ze dne 6. 7. 1911 byly vlastníky domu [adresa] v Chrudimi, [anonymizována dvě slova] a zahrady č. kat. [anonymizováno], které se všemi právy a příslušenstvím prodali [jméno] a [jméno] [příjmení]. Tato listina neobsahuje zmínku o opěrné zdi.

6. Ze zprávy katastrálního úřadu ze dne 9. 12. 2019 a ohlašovacího listu [číslo] odkazu [číslo] knihovní vložky [číslo] pozemkové knihy pro katastrální území Chrudim soud zjistil, že došlo ke sloučení pozemků č. kat. [anonymizováno] a st. [parcelní číslo].

7. Ze smlouvy kupní ze dne 13. 3. 1956 pořízení formou notářského zápisu soud zjistil, že [jméno] a [jméno] [příjmení] prodali dům [adresa] v Chrudimi se stavební parcelou č. kat. 626 se vším příslušenstvím a stavbami, právy a břemeny manželům [jméno] a [jméno] [příjmení].

8. Z rozhodnutí Státního notářství v [obec] ze dne 11. 8. 1971, č.j. [spisová značka] soud zjistil, že [jméno] [příjmení], [datum narození] se stala výlučnou vlastnicí domu [adresa] v [obec] se st. [parcelní číslo] v k. ú. Chrudim a došlo k uzavření knihovní vložky [číslo] pozemkové knihy pro k. ú. [obec].

9. Z usnesení Okresního soudu v Chrudimi ze dne 6. 12. 2017, č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že žalovaný jako jediný dědic [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelé 26. 6. 2017 mimo jiné nabyl do svého vlastnictví st. [parcelní číslo] s domem č. p. 64 se vším příslušenstvím, vše v k. ú. [obec].

10. Ze zprávy Národního památkového ústavu ze dne 1. 11. 2019 soud zjistil, že tento ústav nemá podklady k jednoznačnému určení, zda předmětná zeď byla součástí hradeb města Chrudimi.

11. Ze zprávy Archeologického ústavu Akademie věd ČR ze dne 28. 7. 2020 soud zjistil, že z pramenů, které má tento ústav k dispozici je vysoce pravděpodobné, že v místech u [adresa] v Chrudimi probíhala městská hradba pozdně gotického původu. Vychází z několikrát zalomené linie opěrné zdi vymezující dvorky za domy. Stejná linie jako na současných mapách se opakuje již na mapě stabilního katastru z roku 1839 a ve schematizované podobě na mapách Chrudimi z let 1823 a 1826. Existenci relativně vysoké opěrné zdi za uvedenými domy nelze vysvětlit jako koordinovanou iniciativu vlastníků těchto domů v minulosti s cílem rozšířit dvorky za domy a zajistit je ve svahu na jižní straně. Je pravděpodobné, že zde byla využita nějaká starší konstrukce. Tento ústav se přiklonil k interpretaci, že za domy [adresa] jsou značně a opakovaně přestavěné pozůstatky hradeb z nedokončeného opevnění nového města Chrudimi pravděpodobně z 15. století.

12. Z výzvy k provedení zabezpečovacích prací ze dne 18. 4. 2016 soud zjistil, že stavební úřad vyzval město Chrudim k bezodkladnému provedení nutných zabezpečovacích prací pod místem opěrné zdi na pozemcích p. p. [číslo] p. [parcelní číslo].

13. Ze sdělení stavebního úřadu ze dne 6. 4. 2016 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] bylo oznámeno zjištění, že opěrná zeď na její stavební parcele [anonymizováno] u rodinného domu [adresa] se rozpadá, pískovcové kvádry dopadají na pozemek p. p. [číslo] pozemek p. p. [číslo] vše v k. ú. Chrudim, byla upozorněna na potřebu zjednání nápravy.

14. Ze smlouvy o dílo ze dne 16. 5. 2016 soud zjistil, že žalobce u [právnická osoba] a. s., [IČO] objednal provedení zabezpečovacích prací k zabránění sesuvů pískovcových kvádrů na místní komunikaci ze stavby opěrné zdi hranice pozemků p. p. [číslo] st. [parcelní číslo], vše v k. ú. Chrudim.

15. Z objednávky [číslo] ze dne 24. 5. 2016 soud zjistil, že žalobce u [jméno] [příjmení] objednal oplocení a zábrany na místní komunikaci [ulice] v [obec] a z faktury této firmy číslo 80 2016 soud zjistil, že za provedení těchto prací tato firma žalobce vyzvala k úhradě 8. 301 - Kč.

16. Z objednávky [číslo] soud zjistil, že žalobce u firmy [právnická osoba] objednala dopravní značení a z faktury této firmy [číslo] soud zjistil, že tato firma vyzvala žalobce k úhradě 4. 241 - Kč za kompletní dopravní značení.

17. Z faktury firmy AZ [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že tato firma žalobce vyzvala k úhradě částky 294. 406,87 Kč za zabezpečovací práce k zamezení sesuvů pískovcových kvádrů na místní komunikaci v ulici [ulice].

18. Z výpisů z účtu žalobce soud zjistil, že žalobce provedl úhrady těchto fakturovaných částek.

19. Ze spisu Okresního soudu v Chrudimi [spisová značka] soud zjistil, že žalovaný jako dědic po [jméno] [příjmení] v dědickém řízení neuplatnil výhradu soupisu.

20. Každý, kdo jinak je způsobilý k nabývání, může také nabýti vlastnictví nebo jiných práv vydržením (§ 1453 obecného zákoníku občanského z roku 1811).

21. K vydržení je kromě způsobilé osoby a způsobilého předmětu potřebí, aby někdo skutečně držel věc nebo právo, jichž má býti tímto způsobem nabyto, aby jeho držba byla řádná, poctivá a pravá a aby trvala po všechen čas zákonem vyměřený (§ 1460 obecného zákoníku občanského z roku 1811).

22. Proti fisku, tj. proti správcům státních statků a státního jmění, pokud má promlčení místo, dále proti správcům statků církví, obcí a jiných dovolených těles, nestačí obecná řádná vydržecí doba, v držbě věcí movitých, jakož i v držbě věcí nemovitých nebo služebnostních a jiných práv na nich vykonávaných, jsou-li vloženy na jméno držitele do veřejných knih, musí býti pokračováno po šest let. Práv takového druhu, které nejsou na jméno držitele vložena do veřejných knih a všech ostatních práv proti fisku a zde uvedeným osobám požívajícím výhody, lze nabýti jen držbou 40 letou (§ 1472 obecného zákoníku občanského z roku 1811).

23. Kdo opírá vydržení o dobu třicetiletou nebo čtyřicetiletou, nepotřebuje udávati řádný právní důvod. Avšak nepoctivost držby vůči němu prokázaná vylučuje vydržení i v této delší době (§ 1477 obecného zákoníku občanského z roku 1811).

24. Každá držba, která se zakládá na takovém právním důvodu, který by postačil k převzetí vlastnictví, kdyby náleželo převodci, je řádná a postačující k vydržení (§ 1461 obecného zákoníku občanského z roku 1811).

25. Kdo převezme poctivě věc od držitele řádného a poctivého, má jako nástupce právo vpočísti si vydržecí dobu svého předchůdce (§ 1493 obecného zákoníku občanského z roku 1811).

26. Držba musí býti poctivá, nepoctivost předchozího držitele nevadí, poctivému nástupci nebo dědici, aby počal vydržení ode dne, kdy nabyl držby (§ 1463 obecného zákoníku občanského z roku 1811).

27. Držba musí býti také pravá. Zmocní-li se někdo věci násilím nebo lstí nebo vloudí-li se v držbu potajmu, nebo drží-li věc jen jako výprosu, nemůže ji vydržeti ani on sám, ani jeho dědicové (§ 1464 obecného zákoníku občanského z roku 1811).

28. K vydržení je také třeba, aby prošel čas zákonem vyměřený (§ 1465 věta první obecného zákoníku občanského z roku 1811).

29. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb.).

30. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetek v majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním správního důvodu, který odpadl, proti právní užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 2 občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb.)

31. Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného (§ 2900 občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb.).

32. Neuplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele v plném rozsahu (§ 1704 věta první občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb.).

33. Stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo ke stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba (§ 3054 občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb.).

34. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že na pozemku, nyní st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec], který patří ke stavbě domku [adresa] v Chrudimi je postavena zeď, plnící funkci zdi opěrné. Podle zprávy Archeologického ústavu tato zeď byla vybudována někdy ve 13. -15. století, a to průběžně i na pozemcích sousedících se st. [parcelní číslo] v k. ú. Chrudim, patrně jako součást nově budovaných hradeb nového města v [obec]. K tomuto závěru nasvědčuje nejen výška zdi, ale i jednotnost použitého stavebního materiálu, kterým jsou pískovcové bloky a je, a to i podle závěru archeologického ústavu, nepravděpodobné, že by se vlastníci sousedních domů domluvili na takto jednotném díle, aby zabezpečili své pozemky ve svahu a rozšířili dvorky svých domů. Podle historických map a dalších grafických znázornění této části města měly domky v sousedství [adresa] v Chrudimi zahrádky zasahující i na uvedenou zeď. Podle topografie města Chrudim existují písemné záznamy o změnách vlastnictví [adresa] v Chrudimi od roku 1640. V pozemkové knize jsou zápisy o vlastnictví tohoto domu se stavební parcelou č. kat. [anonymizováno] a zahrady č. kat. [anonymizováno] od roku 1904. [příjmení] kniha obsahuje i záznam o sloučení těchto parcel. Uvedená zeď nivelitu st. [parcelní číslo] v k. ú. Chrudimi zvyšuje o mnoho metrů a zajišťuje rovinnost a využitelnost tohoto pozemku. Jeho užívání vlastníky domků, včetně domku [adresa] v Chrudimi, vylučuje z užívání (držby) ostatní subjekty. Pokud zeď byla budována jako součást hradeb města, stala se i majetkem města. Minimálně od účinnosti obecného zákoníku občanského z roku [číslo], který upravil podmínky vydržení vlastnictví, byla zeď postavená na st. [parcelní číslo] v k. ú. Chrudim, podle historických pramenů držena vlastníky tohoto pozemku. Protože byla takto držena déle než 40 let, došlo k vydržení vlastnictví zdi vlastníky pozemků, na kterých byla zbudována. S ohledem na právní úpravu obecného občanského zákoníku z roku 1811 k pravosti držby trvající déle než 40 let, nebylo třeba prokazovat konkrétní skutečnosti, jako je existence smluv, apod. V průběhu doby však docházelo k dědění. Není pochyb o tom, že držba byla i poctivá a řádná, zde soud připomíná ustanovení shora uvedeného § 1477 obecného občanského zákoníku z roku 1811. Během doby docházelo k řadě převodů vlastnictví i přechodů dědění, a to k předmětnému domu i s pozemky a příslušenstvím. Podle v řízení provedených důkazů se i město chovalo k vlastníkům pozemků v sousedství st. [parcelní číslo] v k. ú. Chrudim i k právním předchůdcům žalovaného tak, že respektovalo jejich vlastnictví předmětné zdi, i když shora uvedené listinné důkazy ilustrují stav pouze od poloviny 20. století s výjimkou pozemkové knihy. S účinností současného občanského zákoníku, tedy dnem 1. 1. 2014 se díl zdi v hranicích st. [parcelní číslo] v k. ú. Chrudim, stal ve smyslu § 3054 odst. 1 tohoto zákoníku součástí st. [parcelní číslo] v k. ú. Chrudim. [příjmení] této stavby ve smyslu § 2900 občanského zákoníku měl povinnost tuto zeď udržovat ve stavu, který by neohrožoval zdraví, životy a majetek ostatních. Došlo ale ke zhoršení stavebnětechnického stavu této zdi natolik, že stavební úřad žalobce musel využít oprávnění podle § 134 odst. 2 stavebního zákona a vyzval Město Chrudim k provedení nutných zabezpečovacích prací pro prevenci škod na zdraví majetku osob, když právní předchůdkyni žalovaného sdělil, že zjistil závadný stav zdi v důsledku neprovádění její údržby a vyzval ji ke sjednání nápravy a toto sdělení zůstalo bez odezvy. Vzhledem k tomu, že k nápravě nedošlo, zajistilo město vybudování zábran bránících sesuvu pískovcových kvádrů na místní komunikaci, vybudování provizorního oplocení a osazení dopravního značení, aby bylo zabráněno vzniku škod. V té souvislosti žalobci vznikly náklady ve výši žalované částky, kterou uplatnil po právní předchůdkyni žalovaného a po její smrti tento svůj nárok uplatnil v dědickém řízení. Žalovaný jako jediný dědic tento dluh zůstavitelky neuznal, ale v dědickém řízení neuplatnil výhradu soupisu. Podle § 1704 občanského zákoníku tak odpovídá za dluhy dědictví v plném rozsahu. Žaloba, jak výše uvedeno, byla uplatněna proti němu. Ohledně tvrzeného dluhu soud vychází z toho, že právní předchůdkyně žalovaného [jméno] [příjmení] porušila svoji prevenční povinnost, neudržovala svůj majetek – opěrnou zeď svého pozemku v řádném technickém stavu, zeď se začala rozpadat a ohrožovala osoby a majetek pod ní. [jméno] [příjmení] nezajistila nápravu ani k výzvě stavebního úřadu, což vedlo k tomu, že stavební úřad vyzval žalobce – město Chrudim ke sjednání nápravy a realizaci zabezpečovacích prací. Tak byla v daném případě splněna podmínka protiprávnosti v případě jednání právní předchůdkyně žalovaného. V souvislosti se zajištěním zabezpečovacích prací uložených podle stavebního zákona, žalobci vznikly výlohy ve výši žalované částky, kterou žalobce vynaložil za právní předchůdkyni žalovaného. Vzniklo tedy její bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, jehož vydání se žalobce v tomto řízení domáhá po žalovaném jako dědici [jméno] [příjmení]. Výše nákladů vynaložených žalobcem, potažmo bezdůvodného obohacení [jméno] [příjmení], byla prokázána fakturami dodavatelů žalobce uvedenými shora a výpisy z účtu žalobce, které dokládají úhrady těchto faktur. Výzvou ze dne 22. 9. 2016 vyzval žalobce [jméno] [příjmení] k vydání tohoto bezdůvodného obohacení do 31. 10. 2016, bylo doloženo doručení této výzvy a z odpovědi [jméno] [příjmení] je zřejmé, že tento nárok žalobce odmítla a z její strany, ale i ze strany jejího dědice, nyní žalovaného, k úhradě žalované částky nedošlo. Za těchto okolností shledal soud žalobu po marném uplynutí lhůty k vydání bezdůvodného obohacení za důvodnou, a to včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení.

35. Pro plný úspěch žalobce ve věci mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal i právo na náhradu nákladů řízení ve výši zaplaceného soudního poplatku.