8 C 171/2015

Plný text

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudcem JUDr. Antonínem Librou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupeného advokátem Mgr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupeného advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o vydání bezdůvodného obohacení - 1.189.778 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 96.460 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně od 22. 11. 2014 do zaplacení, to vše do třech dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud žalobou bylo požadováno zaplacení dalších 1.093.318 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně od 22. 11. 2014 do zaplacení, žaloba se zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady tohoto řízení částkou 81.280 Kč do třech dnů od právní moci tohoto rozsudku do rukou zástupkyně žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky v [obec], [ulice a číslo].

1. Žalobce se svou žalobou po žalovaném původně domáhal zaplacení částky 1.784.667 Kč s úroky z prodlení. Během řízení vzal žalobu ohledně částky 594.889 Kč se zákonným úrokem z prodlení zpět a v tomto rozsahu bylo řízení podepsaným soudem zastaveno. Žalobce uvedl, že je vlastníkem stavební parcely [číslo] k. ú. [obec], jejíž součástí je dům [adresa] v [obec], ale v době od 9. 11. 2010 do 27. 3. 2014 bylo jako vlastník těchto nemovitostí zapsáno žalované Město Chrudim. Své vlastnictví uvedených nemovitostí žalobce odvozoval z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka [obec] ze dne 16. 8. 2013, č.j. 50 C 46/2011-278, potvrzeného rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 2. 2014, č.j. [číslo jednací], kterými byl povolen vklad vlastnického práva k předmětným nemovitostem pro žalobce, a to podle darovací smlouvy ze dne 24. 8. 2007, uzavřené ZO ČSOP [číslo], Klub ochránců SPR Habrov jako dárcem a žalobcem jako obdarovaným, s právními účinky vkladu od 17. 10. 2007. Žalovaný v období od 9. 11. 2010 do 27. 3. 2014 uzavíral nájemní smlouvy s třetími osobami, v souvislosti s tím obdržel i nájemné. Žalobce uvedl, že tak žalovaný uzavřel nájemní smlouvu mimo jiné s [jméno] [příjmení], Brčekoly [anonymizováno], [IČO]. Žalobce uvedl, že teprve s právní mocí rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka [obec], tedy 27. 3. 2014, kdy bylo na jisto postaveno vlastnictví žalobce k předmětným nemovitostem. Bezdůvodné obohacení žalobce vyčíslil za dobu od 9. 11. 2010 do 27. 3. 2014 a vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 1.784.667 Kč do 21. 11. 2014. Při výpočtu výše žalované částky žalobce vycházel z toho, že [jméno] [příjmení] žalovaný pronajal 37,2 m2 za 44.640 Kč, tedy za 1.200 Kč za m2 ročně. V předmětném domě se nachází další nebytové prostory s podlahovou plochou 237,9 m2, skladový prostor 207,6 m2, dále měl žalovaný pronajmout 30m2 plochy nádvoří po 800 Kč za metr. Za dobu od 1. 11. 2010 do 27. 3. 2014 mohl žalovaný na nájemném získat žalovaných 1.784.667 Kč. Během řízení vzal žalobce žalobu ohledně 594.889 Kč s úroky z prodlení zpět a v tomto rozsahu, jak bylo shora uvedeno, bylo řízení zastaveno.

2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že žalovaný nárok neuznává, v předmětném období od 9. 11. 2010 do 27. 3. 2014 byl v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník předmětných nemovitostí, byl v dobré víře, že mu vlastnické právo náleží, proto byl i oprávněným držitelem a pro případ rozhodnutí soudu ve prospěch žalobce má nanejvýš povinnost k vydání věci, nikoliv užitků a vznesl námitku promlčení žalovaných nároků s tím, že právní moc rozhodnutí soudu 27. 3. 2014 má vliv jen na běh subjektivní lhůty, ale není datem vzniku nároku. Dále uvedl, že věc by měla být posuzována podle občanského zákoníku číslo 40/1964 Sb. Ohledně výše žalovaného nároku uvedl, že technický stav domu [adresa] v [obec] vylučoval možnost pronajímání celé podlahové plochy a výtěžek 1.200 Kč za m2. Uvedl, že nájemní vztah s [jméno] [příjmení] trval od 1. 1. 2012 a skončil 11. 10. 2013, a to s dluhem na nájemném 81.940 Kč, o které se žalovaný s [jméno] [příjmení] soudil, tato částka byla žalovanému soudem přiznána, ale k jejímu vyložení nedošlo. [jméno] [příjmení] uhradil toliko 16.600 Kč. Po skončení nájmu [jméno] [příjmení] nemovitosti nebyly využívány, není o ně zájem. S výjimkou dále uvedených smluv nikdo jiný předmětné nemovitosti neužíval, a to ani žalovaný sám. Žalovaný dále rekapituloval události ke vztahu k předmětným nemovitostem, uvedl, že 4. 6. 1997 prodal předmětné nemovitosti ZO ČSOP, [příjmení] ochránců SPR Habrov, tento kupující ale neuhradil dohodnutou kupní cenu, bylo na místě situaci řešit odstoupením od kupní smlouvy, ale bylo zjištěno, že za kupujícího v rozporu s ustanovením § 20 zákona číslo 40/1964 Sb. nejednaly dvě osoby, ale pouze jedna, proto v katastru nemovitostí neměl být kupující zapsán. Situaci žalovaný s kupujícím vyřešili souhlasným prohlášením, že kupní smlouva ze dne 4. 6. 1997 je neplatná a na základě tohoto souhlasného prohlášení došlo ke zpětnému zápisu žalovaného do katastru nemovitostí jako vlastníka předmětných nemovitostí s účinností od 24. 8. 2010. Tento zápis se v katastru nemovitostí nacházel až do 27. 3. 2014, kdy byl žalobce na základě rozhodnutí soudu do katastru nemovitostí jako vlastník zapsán. Žalovaný považoval kupní smlouvu z roku 1997 za nicotnou a byl přesvědčen, že vlastnické právo k předmětným pozemkům nikdy nepozbyl, proto žalovanému nevznikla ani povinnost k vydání užitků.

3. Z kupní smlouvy ze dne 4. 6. 1997 soud zjistil, že žalovaný s Klubem ochránců SPR Habrov, [IČO] jako kupujícím uzavřel kupní smlouvu, kterou kupujícímu prodal dům [adresa] v [obec] se stavební parcelou [číslo] k. ú. [obec] za dohodnutou kupní cenu 567.030 Kč, která měla být uhrazena splátkami 200.000 Kč do 31. 1. 1998, 200.000 Kč do 30. 6. 1998 a 167.030 Kč do 30. 11. 1998. Žalovaný jako prodávající deklaroval své vlastnictví vzniklé na základě § 3 zákona číslo 172/1991 Sb. a dohody ze dne 14. 10. 1992.

4. Ze souhlasného prohlášení ZO ČSOP, Klub ochránců SPR Habrov, [IČO] a žalovaného Městského úřadu Chrudim ze dne 23. 8. 2010, návrhu na učinění zápisu do katastru nemovitostí z téhož dne a výpisu z katastru nemovitostí k datům 9. 11. 2010 a 27. 3. 2014 soud zjistil, že žalované město a uvedená ZO ČSOP učinily vůči katastrálnímu úřadu dne 23. 8. 2010 prohlášení, že v rozporu se stanovami uvedené společenské organizace nebyla kupní smlouva, kterou mělo dojít k převodu vlastnictví k domu [adresa] v [obec] a stavební parcely [číslo] v k. ú. [obec] podepsána dvěma členy výboru základní organizace, proto k uzavření smlouvy nedošlo a vlastnické právo na kupujícího převedeno nebylo. Souhlasně prohlásili, že vlastníkem z toho důvodu je Město Chrudim. Na základě tohoto souhlasného prohlášení došlo k zápisu vlastnictví k předmětným nemovitostem pro Město Chrudim.

5. Z darovací smlouvy ze dne 24. 8. 2007 uzavřené ZO ČSOP [číslo], Klubem ochránců SPR Habrov, [IČO], jako dárcem a Českým svazem ochránců přírody – Ústřední výkonnou radou, [IČO] jako obdarovaným soud zjistil, že uvedený dárce obdarovanému daroval dům [adresa] v [obec] postavený na st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] i vlastník st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] a vklad této darovací smlouvy byl zapsán v katastru nemovitostí 30. 4. 2014 pod sp. zn. V [číslo] s právními účinky vkladu 17. 10. 2007.

6. Z výpisů z katastru nemovitostí ke dnům 9. 11. 2010 a 27. 3. 2014 soud zjistil, že v období od 9. 11. 2010 do 27. 3. 2014 bylo Město Chrudim zapsáno v katastru nemovitostí jako vlastník st. p. [číslo] k. ú. [obec] a domu [adresa] v [obec], to na základě souhlasného prohlášení o neplatnosti smlouvy ze dne 23. 8. 2010.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu 20. 8. 2010 soud zjistil, že k 20. 8. 2010 byla jako vlastník st. p. [číslo] k. ú. [obec] a na ní postaveného domu [adresa] v [obec] zapsána ZO ČSOP, Klub ochránců SPR Habrov, [IČO].

8. Z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka [obec] ze dne 16. 12. 2019, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci 24. 1. 2020 soud zjistil, že byla pravomocně dnem 24. 1. 2020 zamítnuta žaloba Města Chrudim na určení vlastnictví tohoto města k st. p. [číslo] k. ú. [obec], jejíž součástí je dům [adresa] v [obec].

9. Z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 12. 2020, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci 27. 1. 2021, soud zjistil, že dovolání Města Chrudim proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka [obec] ze dne 16. 12. 2019, č.j. [číslo jednací], bylo odmítnuto s tím, že potvrdili právní názor Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka [obec], že kupní smlouva, kterou Město Chrudim jako prodávající ZO ČSOP, [příjmení] ochránců SPR Habrov, [IČO] jako kupujícímu dne 4. 6. 1997 prodalo st. p. [číslo] k. ú. [obec] s domem [adresa] v [obec], je platná, ačkoliv ji podepsal pouze předseda kupujícího ZO [příjmení] [příjmení] ochránců SPR Habrov, [IČO], jako statutární orgán, protože dovolat se neplatnosti pro překročení zákonného zmocnění statutárním zástupcem právnické osoby se může dovolat pouze právnická osoba, za kterou zákonný (statutární) zástupce jednal.

10. Ze stanov Českého svazu ochránců přírody platných od 2. 5. 1997 a závazných i pro ZO ČSOP,Klub ochránců SPR Habrov, [IČO], soud zjistil, že k platnosti právního úkonu, pro který je předepsána písemná forma je třeba podle stanov podpisu nejméně dvou oprávněných osob.

11. Ze žádostí ZO ČSOP, Klub ochránců SPR Habrov, [IČO] ze dne 25. 2. 1998, 22. 10. 1998, 9. 4. 1999 a 30. 11. 2000, soud zjistil, že kupující ZO ČSOP, Klub ochránců SPR Habrov, [IČO] z kupní smlouvy ze dne 4. 6. 1997 opakovaně žádal kupující město Chrudim o odklad splátek kupní ceny za dům [adresa] v [obec] a stavebních parcel [číslo] k. ú. [obec].

12. Ze zápisu z jednání zastupitelstva Města Chrudim ze dne 26. 3. 2001 a Smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 9. 5. 2001 uzavřené Městem Chrudim a ZO ČSOP, Klubem ochránců SPR Habrov, [IČO], soud zjistil, že Město Chrudim upustilo od úhrady doplatku kupní ceny za dům [adresa] v [obec] a st. p. [číslo] k. ú. [obec] ve výši 467.030 Kč proti zřízení předkupního práva a zřízení klubového zařízení a poradenského servisu pro neziskové organizace.

13. Z nájemní smlouvy ze dne 2. 5. 2012 uzavřené Městem Chrudim jako pronajímatelem a [jméno] [příjmení], podnikatelem v Brčekolech [anonymizováno], [IČO] jako nájemcem soud zjistil, že Město Chrudim pronajalo [jméno] [příjmení] v domě [adresa] v [obec] nebytové prostory o podlahové ploše 37,2 m2 na neurčitou dobu od 1. 1. 2012 za 44.640 Kč ročně.

14. Z přípisu Města Chrudim označeného jako„ Výpověď z nájmu nebytových prostor“ ze dne 4. 10. 2013 a doručenky k této písemnosti soud zjistil, že 4. 10. 2013 byla [jméno] [příjmení] doručena výpověď z nájmu nebytových prostor v domě [adresa] v [obec] pro neplacení nájmu a výpovědní lhůta činí 3 dny od doručení.

15. Ze spisu Okresního soudu v Chrudimi sp. zn. 111 C 8/2015 soud zjistil, že Městu [obec] byl platebním rozkazem ze dne 26. 3. 2015, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci přiznán proti [jméno] [příjmení] nárok na úhradu 81.940 Kč s úroky z prodlení v kapitalizované výši 4.572 Kč do 31. 10. 2013, dále se 7,75% úrokem z prodlení ročně z částky 22.320 Kč od 1. 11. 2013 do zaplacení, se 7,5% úrokem z prodlení ročně z částky 22.320 Kč od 1. 11. 2013 do zaplacení, se 7,05% úrokem z prodlení ročně z částky 22.320 Kč od 1. 11. 2013 do zaplacení, jako nárok [jméno] [příjmení] uznaného dluhu na nájemném za pronájem nebytových prostor v domě [adresa] v [obec].

16. Ze smlouvy o výpůjčce z 2. 5. 2012 soud zjistil, že Město Chrudim půjčilo ZO ČSOP, Klub ochránců SPR Habrov, [IČO] , 328,1 m2 nebytových prostor v domě [adresa] v [obec] na dobu neurčitou od 1. 1. 2012, a to bezúplatně.

17. Z nájemní smlouvy ze dne 2. 5. 2012 soud zjistil, že Město Chrudim pronajalo Občanskému sdružení Čajový klub, se sídlem [adresa] 65,8 m2 nebytových prostor v domě [adresa] v [obec] na dobu od 1. 1. 2012 na neurčito za sjednané nájemné 16.450 Kč ročně splatné pololetně splátkami ve výši 8.225 Kč, splatnými vždy 15. 6. a 15. 12. běžného roku.

18. Z nájemní smlouvy ze dne 27. 2. 2013 soud zjistil, že Město Chrudim pronajalo Občanskému sdružení Čajový klub, se sídlem [adresa], na dobu neurčitou od 1. 1. 2013 40 m2 stavebního pozemku [číslo] k. ú. [obec] za sjednané nájemné 800 Kč ročně, splatné vždy 30. 6. běžného roku.

19. Z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ze dne 16. 8. 2013, č.j. [číslo jednací], potvrzeného rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 2. 2014, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že s účinností od 17. 10. 2007 byl podle darovací smlouvy ze dne 24. 8. 2007 proveden vklad vlastnického práva k domu [adresa] v [obec] postavenému na st. p. [číslo] k. ú. [obec] pro [název žalobkyně], [IČO].

20. Z předžalobní výzvy ze dne 5. 11. 2014 soud zjistil, že žalobce vyzval žalované Město Chrudim k úhradě žalované částky do 21. 11. 2014.

21. Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatil, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je mimo jiné majetkový prospěch získaný plněním z neplatného právního důvodu (§451 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku číslo 40/1964 Sb. účinného do 31. 12. 2013).

22. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1, odst. 2, občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014).

23. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že žalované Město Chrudim bylo v období od 9. 11. 2010 do 27. 3. 2014 zapsáno v katastru nemovitostí jako vlastník st. p. [číslo] k. ú. [obec] s domem [adresa] v [obec] a v této době uzavřelo nájemní smlouvy s [jméno] [příjmení], kterou mu pronajalo nebytové prostory v domě [adresa] v [obec] o podlahové ploše 37,2 m2 za 44.640 Kč ročně, a to od 1. 1. 2012 na dobu neurčitou. Město Chrudim tuto nájemní smlouvu přípisem ze dne 4. 10. 2013 vypovědělo pro neplacení nájemného a nájemní vztah skončil dnem 3. 11. 2013. V řízení vedeném u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. [spisová značka], Městu [obec] byl proti [jméno] [příjmení] přiznán nárok na nájemném ve výši 81.940 Kč. Tato částka byla [jméno] [příjmení] uznána jako dluh na nájemném za dobu od 1. 1. 2012 do 31. 10. 2013. K přiznání nároku došlo platebním rozkazem ze dne 26. 3. 2015, č.j. 111 C 8/2015-15, který nabyl právní moci 12. 4. 2015. Žalovaný potvrdil, že [jméno] [příjmení] na nájemné uhradil 16.600 Kč. V uvedené době od 9. 11. 2010 do 27. 3. 2014 žalované město uzavřelo s ZO ČSOP, Klub ochránců SPR Habrov, [IČO], smlouvu o výpůjčce, kterou této organizaci půjčilo část předmětného domu [adresa] v [obec] o výměře celé plochy 328,1m2 na dobu neurčitou po dobu od 1. 1. 2012. Jednalo se o bezúplatné plnění a žalovanému tak nevznikl žádný majetkový prospěch. Dále žalovaný v uvedené době uzavřel dne 2. 5. 2012 nájemní smlouvu s Občanským sdružením Čajový klub se sídlem [adresa], [IČO], kterému pronajal v předmětném domě [adresa] v [obec] 65,8m2 nebytových prostor za sjednané nájemné 16.450 Kč ročně, splatných pololetními splátkami 8.225 Kč, vždy 15. 6. a 15. 12. běžného roku. Tento nájemní vztah trval od 1. 1. 2012 do 31. 8. 2014. S týmž subjektem žalovaný uzavřel 27. 2. 2013 nájemní smlouvu, kterou mu pronajal část stavebního pozemku [číslo] k. ú. [obec] o výměře 40m2 za nájemné 800 Kč ročně. Nájemní vztah trval od 1. 1. 2013 do 31. 8. 2014. Nájemné v tomto případě bylo splatné vždy 30. 6. běžného roku. K výzvě soudu podle § 118 a o.s.ř. žalobce ani netvrdil, ani neprokázal, že by žalovaný na nájemném získal více, ani neoznačil dalšího konkrétního nájemce.

24. Z rozsudků Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka [obec] ze dne 16. 8. 2013, č.j. [číslo jednací] potvrzeného rozsudkem Vrchního soudu v Praze dne 20. 2. 2014, č.j. [číslo jednací], rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka [obec] ze dne 16. 12. 2019, č.j. [číslo jednací] a usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 12. 2020, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že v době od 9. 11. 2010 do 27. 3. 2014 stavební parcela [číslo] k. ú. [obec] s domem [adresa] v [obec] byla ve vlastnictví žalobce.

25. Pokud žalovaný pronajímal majetek žalobce, vznikalo mu plněním podle nájemní smlouvy bezdůvodné obohacení, ale také pohledávka na úhradu nájemného. Soud je toho názoru, že i vznikem pohledávek jako majetkových hodnot (aktiv), docházelo k rozšiřování majetku žalovaného, nájemné podle nájemní smlouvy s [jméno] [příjmení] bylo splatné 15. 6. a 15. 12. běžného roku splátkami ve výši 22.320 Kč. Nájemní vztah trval od 1. 1. 2012 do 3. 11. 2013. Za tuto dobu vznikla žalovanému pohledávka 81.940 Kč, která byla žalovanému soudem přiznána a [jméno] [příjmení] na ni uhradil pouze 16. 600 Kč, jak potvrdil žalovaný.

26. Žalovaný vznesl námitku promlčení žalovaného nároku. Soud má za prokázané, že žalovaný získal od nájemce [jméno] [příjmení] soudem přiznanou pohledávku ve výši 81.940 Kč, na kterou [jméno] [příjmení] zaplatil žalovanému 16.600 Kč. Hrazeno bylo na dluh nejdříve splatný. Žaloba byla podána 17. 8. 2015. Nájemné bylo splatné vždy 15. 6. a 12. 6. běžného roku. První splátka nájemného 15. 6. 2012 ve výši 22.320 Kč byla promlčena při podání žaloby a zůstala tak pohledávka ve výši 59. 620 Kč, která také odpovídá výši bezdůvodného obohacení žalovaného. Obdobná situace byla i v případě nájemní smlouvy na nebytové prostory uzavřené s Občanským sdružením Čajový klub. Bezdůvodné obohacení vzniklé nárokem na zaplacení splátky nájemného 15. 6. 2012 bylo v době podání žaloby promlčeno, bezdůvodné obohacení žalovaného existuje tak v nepromlčené výši 35.641 Kč (4x 8.225 Kč + dvouměsíční nájemné 2.741 Kč). V případě nájemní smlouvy na stavební pozemek potom činil vzniklý nárok žalovaného ve výši 1.199 Kč za dobu od 1. 1. 2013 do 31. 8. 2014. I tuto částku soud považuje za bezdůvodné obohacení žalovaného. Žalovaný byl v předmětné době od 9. 11. 2010 do 27. 3. 2014 zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník předmětných nemovitostí, které držel v dobré víře, že je jejich vlastníkem a v této dobré víře uzavřel uvedené nájemní smlouvy a ještě 25. 4. 2017 se vzájemným návrhem v nadepsané věci domáhal určení svého vlastnického práva. Tento návrh byl vyloučen soudem k samostatnému řízení vedenému u podepsaného soudu pod sp. zn. 8 C 147/2017. Tento spor teprve 24. 1. 2020 pravomocně skončil zamítnutím žaloby žalovaného na určení, že je vlastníkem předmětných nemovitostí. Za těchto okolností nelze za bezdůvodné obohacení žalovaného považovat jakýkoliv prospěch, jehož by mohl teoreticky dosáhnout vlastník věci, tedy žalobce. Bezdůvodným obohacením žalovaného tak mohl být pouze prospěch, kterého skutečně žalovaný dosáhl, tzn. prospěch, kterým se majetek žalovaného skutečně zvětšil, ať už se jedná o reálné plnění nebo vznik pohledávky. Zde soud vychází z ustálené judikatury Nejvyššího soudu v ČR (věc [spisová značka]). Z toho důvodu soud za bezdůvodné obohacení žalovaného, které navíc není promlčeno, požaduje pohledávku žalovaného za [jméno] [příjmení] ve výši 59.620 Kč a pohledávky žalovaného za Občanským sdružením Čajový klub ve výši 35.641 Kč a 1.199 Kč, ohledně kterých žalobě vyhověl, a to včetně požadovaných úroků z prodlení ve výši 8,05% ročně od 22. 11. 2014 do zaplacení. Ohledně zbývající částky požadované žalobou včetně úroků z prodlení žalobu zamítnul.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle poměru úspěchu účastníků ve věci a přiznal žalovanému 83,8% jím účtovaných nákladů řízení, když žalovaný celkem účtoval náklady na právní zastoupení advokátem v této věci, za 6 hlavních úkonů právní pomoci advokátem po 13.060 Kč (převzetí a příprava věci, 4x vyjádření, a to ze dne 25. 4. 2017, 25. 7. 2021, 6. 10. 2021 a 25. 3. 2022 a dále zastoupení advokátem při jednání soudu 12. 5. 2022), 6x režijní paušál 300 Kč a 21% DPH. Soud zde vycházel ze základu po zpětvzetí a zastavení řízení, tedy ze základu 1.189.778 Kč. Náhradu nákladů řízení soud podle § 149 o.s.ř. nechal zaplatit přímo do rukou zástupkyni žalovaného.